Čechová – Taneční magazín

Nejen Cyrano ve skafandru

Sezóna 2021/2022 ve Švandově divadle: nevšední Cyrano, hra o smrti ruského agenta, příběh Sira Nicholase Wintona a další novinky

PREMIÉRY VE VELKÉM SÁLE:

Martin Crimp, Edmond Rostand:

„CYRANO Z BERGERACU“

Režie: Martin Františák

Premiéra: 18. září 2021

Slovo jako prostředek lásky. Slovo jako zbraň. Nový přepis romantického příběhu v beat boxovém rytmu.

Cyranem ve skafandru je Luboš Veselý, pod ním Bohdana Pavlíková

Příběh jednoho z nejznámějších milostných trojúhelníků uvede Švandovo divadlo v novém přebásnění Martina Crimpa jako jedno z prvních divadel od jeho světové premiéry v londýnském Playhouse Theatre. Adaptace oceňovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda, ale zbavuje je romantického ornamentu. Opouští alexandrín a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby a přechází od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu.

Matěj Anděl, Natálie Řehořová a Robert Jašków opět v Cyranovi

I ten, kdo Rostandovo drama nikdy nečetl, ani neviděl, jistě zná situaci, v níž titulní hrdina napovídá pod rouškou noci verše, skrze něž vyjadřuje lásku mladý Kristián krásné Roxaně. A Crimp ve svém přepisu obnažuje právě moc, kterou mají ti, co slovem vládnou. Moc vytvářet novou podobu reality, moc manipulovat. Slovo je pro něj prostředek, který dokáže zažehnout lásku, ale i podnítit nenávist.

Lucy Prebble:

„PŘÍLIŠ DRAHÝ JED“

Režie: Thomas Zielinski

Premiéra: 6. listopadu 2021

Měl zemřít hned, ale žil ještě tři týdny. A tak stihl vypovídat. Kreml jakoukoli spojitost s případem dodnes odmítá. James Bond je jen velmi slabý odvar reality.

Alexandr Litviněnko, bývalý agent KGB a FSB, v roce 2000 emigroval do Velké Británie v důsledku perzekucí po zveřejnění nezákonných praktik ruských tajných služeb. Se svojí ženou Marinou a synem se usadil v Londýně. Právě v jednom z tamních hotelů si s ním na začátku listopadu 2006 dali schůzku dva ruští agenti. Jejich plán otrávit Litviněnka radioaktivním poloniem 21O však vyšel jen zčásti – kontaminovaného zeleného čaje se napil málo, a tudíž ještě další tři týdny žil. A v nich vypovídal. Ze své smrti obvinil nejen ruské tajné služby, ale přímo i prezidenta Vladimíra Putina.

Britská dramatička Lucy Prebble (* 1980) i přes detailní popis celé kauzy nepředkládá divákovi jen čiré dokudrama, ale mistrně využívá potenciálu divadelnosti dané látky. Vzniká sugestivní kaleidoskop situací, které střídají žánry i časové roviny, stejně tak jako perspektivu, z níž je příběh nahlížen. Postupně se však vše skládá v silné drama. Hra vychází na stejnojmenné knihy Luka Hardinga a měla světovou premiéru na začátku září 2019 v londýnském Old Vic Theatre.

„Příliš drahý jed“ má navázat na linii inscenací, které dominují především na studiové scéně – a to inscenace, které reflektují dějinné události a aktuální dění, a nabízejí tak divákovi poměrně ostrou konfrontaci. Navíc skrze dílo současné světové dramatiky (uvedené v české premiéře). K režii byl přizván Thomas Zielinski, jež se ve svých inscenacích často zaobírá právě kritikou společenských či politických poměrů. Upozornil tak nejen na českých, ale též na německých scénách.

Kateřina Tučková:

„WINTON“

Režie: Martin Františák

Premiéra: 19. března 2022

Nic není neuskutečnitelné, pokud to neodporuje zdravému rozumu …

Příběh důležitého hrdiny (a dalších jeho spolupracovníků a kolegů) evropských dějin, který pomohl zachránit 669 lidských životů, a přesto se tím nikdy nepyšnil. Sir Nicholas Winton se zasadil o převoz stovek převážně židovských dětí okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království a celému světu ukázal rozdíl mezi pasivním a aktivním dobrem. Dle něj aktivní dobro „vyžaduje to, aby člověk šel, vyhledal ty, jenž trpí a jsou v ohrožení; nikoliv pouze žít vzorně pasivním způsobem a nekonat zlo.“

Hru na motivy života a odkazu činů a pro Švandovo divadlo napíše Kateřina Tučková, dvojnásobná držitelka ceny Magnesia Litera za knihy „Vyhnání Gerty Schnirch“ a „Žítkovské bohyně“, s níž divadlo spolupracovalo již na dramatizaci knihy „Bratr spánku“. Její prokazatelný talent vyprávět velké příběhy dopomůže ke vzniku hry, která se zaměřuje nejen na historické události, ale zároveň v nich nalézá paralely ke stavu současné Evropy.

Kateřina Tučková je nejen spisovatelkou a dramatičkou, ale rovněž známou kurátorkou mladých výtvarných umělců

Jaroslav Papoušek, Kristýna Jankovcová, Adam Svozil:

„ECCE Homo HOMOLKA“

Režie: Kristýna Jankovcová a Adam Svozil

Premiéra: 28. května 2022

Krucifix, doma je doma, to je marný. Kultovní film československé nové vlny poprvé na jevišti.

Rodina Homolkových společně vyráží na výlet do přírody, aby si užili čerstvého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s frustrovanou Heduš a zvídavými dvojčaty jsou ale ze sváteční idylky nečekaně vyrušeni a hrozí, že celý den bude jen snůškou malicherných hádek a sporů 🙁 Spraví náladu nedělní oběd? A vezme Ludva Heduš s děckama na dostihy? Rodina má být přece pospolu 🙂

Komedie scenáristy a režiséra Jaroslava Papouška z roku 1969 i díky mistrným dialogům zlidověla a stala se synonymem pro českou povahu. I přes svůj citlivý humor má satiricko-kritický podtext, který z ní činí hořce vtipnou sociální sondu, jež odhaluje rodinu jako základ české společnosti.

Dramatizace se ujme talentovaný režijní tandem Kristýna Jankovcová a Adam Svozil, kteří se Švandovým divadlem spolupracovali již na satirické komedii „Zabíjejte popírače klimatických změn“.

PREMIÉRY VE STUDIU:

Petr Boháč:

„MUŽ VLASTNÍ PENIS, VAGINA VLASTNÍ ŽENU“

Režie: Petr Boháč

Premiéra: 27. listopadu 2021

Kdo měl vliv na H. Ibsena, A. Strindberga, K. Krause, Z. Freuda, E. Schieleho, L. Wittgensteina a A. Hitlera? Kdo vystřelil na Andyho Warhoula? A jak s tím vším souvisí bruselské genderové tabulky?

Na začátku října 1903 páchá ve Vídni sebevraždu třiadvacetiletý Otto Weininger. Ovšem patřičně teatrálně – pronajme si pro tu příležitost byt, v němž zemřel Ludwig van Beethoven a pošle oznámení o svém činu rodině. A v červenci 1968 vstoupí do studia jednoho umělce Valerie Solanas a vystřelí na něho. Večer se přihlásí dopravnímu policistovi. Muž, na kterého namířila zbraň byl Andy Warhol.

Dvě osoby s nesmiřitelností ke světu i k svému vlastnímu životu. Dvě osoby, které pohrdaly druhým pohlavím a svými výroky to dávaly okázale najevo. Mysoginie (nenávist k ženám) a misandrie (nenávist k mužům) ve dvou stěžejních etapách pro 20. století. „Žena je buď matka nebo děvka; ani jedna neskýtá nic dobrého, natož inteligentního. I nejhorší muž má stále větší hodnotu než nejlepší žena…“ „…muž je jen nedokonalou ženou, kráčejícím potratem, potraceným už na genetické úrovni. Být mužem znamená být citově omezený zmetek; být mužem je tělesná vada a muži jsou citoví mrzáci.“ Kolik lidí přiznaně či potají přikývne?

Petr Boháč a Miřenka Čechová jsou vůdčími osobnostmi umělecké skupiny Spitfire Company, která patří ke špičce českého fyzického, experimentálního a tanečního divadla. Zároveň se však velmi intenzivně zabývají reflexí fenoménů současné společnosti a nebojí se argumentačně brilantně zvládnuté konfrontace. Jejich inscenace nabízejí velmi originální pohled na zvolené téma a zhusta také nabourání myšlenkových stereotypů a mainstreamové splavnosti skrze nápaditou provokativnost. V inscenaci, jež vzniká v koprodukci Švandova divadla a Spitfire Company povedou polemiku nad tématem šovinistické myšlení v oblasti sexuality.

Édouard Louis, Tomáš Loužný:

„DĚJINY NÁSILÍ“

Režie: Tomáš Loužný

Premiéra: 12. února 2022

Jak dalece se může lišit vyprávění jedné skutečné události? Odvážná a šokující zpověď jako detektivní příběh naruby.

V prosinci roku 2012 Édouarda Louise znásilnil a málem zavraždil muž, kterého poznal cestou z vánoční večeře a následně pozval k sobě domů. Aby se vyrovnal s posttraumatickou stresovou poruchou, vydal se do rodné vesnice k rodině a minulosti, kterou chtěl navždy nechat za sebou.

Hlavní hrdina vypráví okolnosti traumatické události lékařům, policistům, svým bližním i komukoli jinému, kdo je ochoten ho poslouchat. Nemůže přestat, ale čím víckrát příběh vypráví, tím více lidí ho vlastní. Každý z nich však na trestný čin nahlíží ze své vlastní perspektivy. Z osobního příběhu se tak stávají dějiny násilí, nad nimiž již přímý účastník přestává mít vlastní kontrolu. Do vyprávění vstupují maloměstské předsudky hraničící s homofobií nebo rasismus správních orgánů. Najednou se jedinec, který během jedné noci prožil intenzivní vztah blízkosti a následné zrady, stává jen odosobněnou statistikou včerejších zpráv.

Odvážná a šokující zpověď je adaptací románu mladého francouzského autora Édouarda Louise, který se po vydání svého debutu „Skoncovat s Eddym B.“ stal literární senzací. Jeho autobiografické romány kontinuálně otevírají otázku stále přetrvávajících rasových a sexuálních předsudků. Švandovo divadlo dílo Édouarda Louise českým divákům představí jako první v adaptaci mladého autora a režiséra Tomáše Loužného, v loňském roce nominovaného divadelní kritikou na talent roku.

Foto: Alena Hrbková a archiv

Magdaléna Bičíková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

RADIM VIZVÁRY novým uměleckým šéfem Laterny magiky

A jaké tam nastanou změny?

Laterna magika, čtvrtý soubor Národního divadla, má od ledna letošního roku nového uměleckého šéfa. Stává se jím mezinárodně uznávaný představitel mimického umění, režisér, pedagog i držitel Ceny Thálie, Radim Vizváry.

Vedení Národního divadla jej s nabídkou oslovilo před půl rokem. Radim Vizváry plánuje rozvíjet odkaz Laterny magiky jako multižánrového divadla, využít své tuzemské i zahraniční kontakty pro získání nových tvůrců. Anebo podpořit větší využití nových technologií. Bohatší bude i edukativní činnost a doprovodné programy.

Laterna magika: multimediální i multižánrové divadlo

Radim Vizváry plánuje otevřít Laternu magiku novým uměleckým výzvám a spolupracím i novým typům projektů. „Laterna magika prošla za svou existenci mnoha proměnami, hledala své nové podoby a snažila se držet krok s rozvojem divadla i audiovizuálních technologií. Dnes se neobejde bez progresivnějšího využití nových technologií a silnějších impulzů směřujících k multižánrovosti. Vážím si odkazu Josefa Svobody a Alfréda Radoka a věřím, že jejich nadčasové myšlenky budeme nejlépe naplňovat právě tím, když se stane Laterna magika prostorem experimentu,“ uvádí ke své nové koncepci.

Otevírají se nové obzory

Využití nových technologií by měla pomoci spolupráce s vědci i studenty technických oborů, stejně tak jako s digitálními umělci a dalšími profesemi, jež nemusí být nutně divadelní. „Národní divadlo má v tuto chvíli jedinečnou možnost vytvořit platformu pro plnohodnotný čtvrtý žánr,“ komentuje Radim Vizváry. „Máme příležitost propojit umělecké styly, směry a obory, které doposud jen sloužily, nebo byly podřízenou součástí historicky zakořeněných tradičních žánrů. Mám na mysli například současný tanec, fyzické divadlo, pantomimu, akrobacii, loutkové divadlo nebo nový cirkus. Zaslouží si svůj vlastní prostor, ve kterém by se mohly stát plnohodnotným reprezentantem současného divadelního umění.“

Laterna magika by měla využívat nejen již existující prostředky, ale technologie vytvořené na míru pro její potřeby. „Z již vytvořených technologií by tvůrci inscenací měli využívat takové, které se na divadelních jevištích objevují jen výjimečně anebo se neobjevují vůbec. Měli bychom zkoumat a využívat nové materiály a nové postupy v práci,“ zdůrazňuje nový umělecký šéf. „Na každý projekt plánuji pozvat jiného režiséra, z tuzemska nebo zahraničí, s tím, že mu budu doporučovat další umělce ke spolupráci. Dovolím si také jednu zásadní věc, a to hlídat tvůrce, aby se neodklonili od poetiky, kterou chci pro Laternu vytvořit,“ dodává Vizváry.

Laterna magika bude otevřenou platformou pro tvůrce i interprety, bude podporovat mladé talenty a dávat prostor zkušeným tvůrcům i mladé generaci. Workshopy, site-specific intervence i mezinárodní spolupráce. Pro soubor Laterny magiky budou pořádány pravidelné workshopy různých divadelních žánrů, aby interpreti pravidelně získávali nové zkušenosti a dovednosti, zejména když bude nyní kladen větší důraz na multižánrovost. Stejně tak se rozšíří i činnost tanečního studia, jehož činnost bude obnovena, až to dovolí protipandemická opatření, nově pod názvem Studio Laterny magiky.

Projekty mimo domovskou scénu

Laterna magika se vydá i cestou site-specific projektů mimo Novou scénu ND, aby se svým divákům více přiblížila a umožnila jim zažít divadlo i jinak, v neobvyklých lokalitách nebo ve veřejném prostoru. Zaměří se také na tvorbu takových produkcí, které budou vhodné pro zájezdovou činnost, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Laterna magika by měla více využívat i možností, které skýtají mezinárodní dotační programy, zejména International Visegrad Fung a další. Mezinárodní spolupráci pak podpoří také vlastním festivalem, který bude probíhat jako bienále multižánrového a multimediálního divadla. Měl by se stát místem setkávání umělců, jimž jsou poetika Laterny magiky a propojování žánrů blízkou formou. Pilotní ročník proběhne v červnu roku 2022.

Dramaturgie Laterny magiky bude vyváženější ve vztahu k dětskému publiku, jež je třeba citlivě formovat. Po rekonstrukci Nové scény ND bude uvádět každý rok dvě premiéry, z toho jednu celovečerní produkci a jednu inscenaci vytvořenou cíleně pro rodinné publikum.

Premiéra rodinné inscenace již na jaře

První premiéra, kterou Laterna magika pod vedením Radima Vizváryho uvede, je již v procesu zkoušení. Inscenace s názvem „Zázrak (s)tvoření“, kterou Vizváry sám režíruje, bude určena pro rodinné publikum.

Hlavním poselstvím autorského díla, které bude kombinovat současný tanec, nový cirkus, loutkohru a ruční animace, je prostá myšlenka, že svět bude vždy takový, jaký si jej vytvoříme sami.

„Hrdinou je chlapec, který tváří v tvář nicotě vytváří svůj svět z fantazie a prostého materiálu, bílého papíru. Zažije různá dobrodružství a naučí se mnoho o sobě i o tom, co je potřeba udělat, aby o křehký svět, který si vytvořil, nepřišel,“ přibližuje Radim Vizváry téma inscenace.

Režie se ujal Matyáš Ramba, člen Losers Cirque Company, hudbu skládá Ivo Sedláček, animace a projekce vytváří Maria Procházková, která v Laterně magice režírovala inscenaci „Vidím nevidím“, a jako light designér bude spolupracovat Karel Šimek. Premiéry jsou naplánovány na 11. a 12. březen 2021, pokud to dovolí aktuální koronavirová protipandemická opatření.

Laterna magika na odloženém „Expu 2020“

Na Světové výstavě „Expo 2020“, která bude probíhat dodatečně od října 2021 do března 2022, nebude chybět ani Laterna magika. Radim Vizváry uvede již jako její umělecký šéf svou autorskou inscenaci „Robot Radius“. Kanceláří generálního komisaře pro účast ČR na Všeobecné světové výstavě Expo byl osloven před dvěma lety, aby vytvořil inscenaci na téma dramatu Karla Čapka „R.U.R“. Tato významná divadelní hra slaví v letošním roce 100 let od prvního uvedení a Vizváry se v tomto svém sólovém projektu inspiroval jednou z jejích postav. Již předtím, než dostal nabídku Národního divadla na šéfovský post, uvažovalo komisařství o propojení tohoto projektu právě s Laternou magikou, která jako divadelní fenomén vznikla na Světové výstavě Expo 58 a slavila úspěchy i při účasti v letech 1968 a 1970.

Nyní je spolupráce již oficiálně stvrzena. Česká premiéra proběhne 10. a 11. září 2021 na Nové scéně ND a světová premiéra v říjnu v Dubaji. Na tvorbě úzce spolupracuje skladatel a kytarista Michal Pavlíček, který bude v inscenaci vystupovat živě na každé repríze. Režie se ujme další výrazná osobnost českého nonverbálního divadla, Miřenka Čechová.

Kdo je RADIM VIZVÁRY?

Radim Vizváry je mim, autor, režisér, choreograf a pedagog. Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě.

Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvyššího, doktorského vzdělání, titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii „Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr“ za herecký výkon v představení „Sólo“. Na jubilejním 70. ročníku světového divadelního festivalu v čínském městě Haikou obdržel v listopadu 2018 výroční medaili ITI (International Theatre Institute – World Organization for the Performing Arts) za dlouhodobé vynikající výsledky v divadelním umění. Je nositelem mnoha dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA.

Od roku 2014 je zařazen mezi významné osobnosti Oxford Encyclopedia. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení a jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě nebo v USA, Asii a Africe.

Ve své vlastní tvorbě se nejvíce specializuje na pantomimu, rozvíjí ji do současné podoby a řeší problematiku nonverbálního divadla, a to i ve sféře pedagogické a teoretické. Je uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague, spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu MIME FEST a uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře „Komedianti v ulicích“.

Vizváry spolupracoval s mnoha prestižními institucemi, kupříkladu: NDT/ Korzo Theatre v Haagu, University of Arts Helsinki a mnoha dalšími. V Národním divadle v Praze potom vytvářel třeba choreografie k inscenacím „Z mrtvého domu“, „Juliette (Snář)“, „Sen čarovné noci“, „Billy Budd“ a režii operní grotesky „Poprask v opeře“ nebo opery „Láska ke třem pomerančům“. V současné době společně s uskupením Losers Cirque Company vytváří novou scénu nového cirkusu a pantomimy „Divadlo BRAVO!“, které nyní hraje v bývalém „Branickém divadle“.

Foto: archiv LM a TM

Lucie Kocourková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

On-line konference „Střed zájmu – Kultura v nové realitě“

Kudy dál? Jak pracovat s novou realitou? Odpovědi bude hledat právě on-line konference „Střed zájmu: Kultura v nové realitě“. Diskutovat budou i populární tanečník Yemi a známá tanečnice i choreografka Miřenka Čechová.

Na konferenci „Střed zájmu“ budou na téma budoucnosti kultury, v kontextu současných (a možných budoucích) změn, diskutovat osobnosti napříč kulturní sférou i vědeckými obory.

Tuto konferenci pořádá Institut umění – Divadelní ústav (IDU) a Kancelář Kreativní Evropa. Za poskytnutou podporu pořadatelé děkují Galerii Rudolfinum.

Registrovat se můžete zdarma zde.

Pandemie koronaviru, která vypukla na začátku roku, proměnila svět. Všichni jsme se rázem ocitli v neznámé situaci, která prověřuje vlády, instituce, komunity i jednotlivce. Tato globální zkušenost přináší řadu otázek. A stala se i příležitostí k revizi a realizaci změn. Na všech úrovních a ve všech oborech si lidé kladou podobné otázky: kudy dál, jak pracovat s novou realitou, jaký přístup zvolit, jak se připravit a adaptovat na širší a dlouhodobější změny?

Jako zástupci kulturního sektoru, který již prošel – a znovu prochází – velkým otřesem, si klademe stejné otázky a ptáme se, jakou roli bude dále hrát umění a kultura? Právě ve světě, který zažívá tak dynamickou proměnu. Jak se kulturní organizace adaptují na nové okolnosti a potřeby? Jak se promění kulturní obsah a jeho distribuce? Jakým způsobem technologie ovlivní tvorbu, její sdílení i vnímání? Bude kreativita hlavním nástrojem adaptace?

Na mezinárodní konferenci přivítáme sociology, filosofy, kulturní profesionály a umělce, kteří budou na tyto zásadní otázky reagovat. A jistě zformulují a nastíní mnoho dalších problémů. Svět už nebude jako dřív, bereme to jako dobrou zprávu a příležitost.

Registrovat se můžete zdarma zde.

Program:

Keynote speakers

Jan Hollan, fyzik a klimatický vědec

Yvonna Gaillyová, environmentalistka, ředitelka institutu Veronica

Moderuje: Saša Michailidis

Změna společnosti // 1. panel

Ještě vloni jsme se zabývali udržitelností, tím, jak skloubit tržní ekonomiku, s nutností snížit její devastující ekologické dopady. Světem hýbaly iniciativy aktivistů, pravidelné protesty veřejnosti před parlamenty a vládními budovami. Jedna ekologická konference stíhala druhou. Globalizovaný svět si začal připouštět své reálné ohrožení.

V jaké situaci jsme dnes, kdy se rozjetý motor světové ekonomiky založené na spotřebě prudce zbrzdil? Je možné ještě hovořit o udržitelnosti? Dokáže se bohatá společnost vzdát svých privilegií a uskromnit se? Je naše realita na prahu globální společenské transformace, nebo míříme k reálné dystopii?

Hosté:
Alice Koubová, filosofka

Julia Sokolovičová, nezávislá expertka na klima a energetiku

Naďa Johanisová, ekologická ekonomka

Audit kultury // 2. panel

Kulturní organizace byly opatřeními v souvislosti s koronavirem zasaženy jako první a v maximálním rozsahu. Mnohé využily digitální prostředí, kam částečně přesunuly svoje aktivity. A často začaly přemýšlet o svém dalším směřování a poslání.

Znamená přehřátá ekonomika i přehřátou kulturu? Nebylo kulturních projektů někdy až příliš? A co kvalita? Jak ji měřit, udržovat, zvyšovat? A kterak vnímají současnou situaci kulturní manažeři? Jsou schopni projít auditem, v němž by se prověřila kvalita jejich organizací? A co znamená současná situace pro donory – pro ty, kteří rozhodují o dotacích a grantech? Co by se mělo v kulturní a umělecké oblasti do budoucna podporovat a za jakých podmínek?

Hosté:
Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně

Yemi, choreograf, kreativní producent JAD Production

Ivan Buraj, umělecký šéf HaDivadla

Vít Janeček, dokumentarista, esejista a pedagog

Anežka Bartlová, kritička umění

Perspektiva umělců // 3. panel

Profesionálním umělcům přinesla korona-krize prostor ke koncentraci a zklidnění. Posílila však také nejistoty, které byly běžnou součástí jejich života již před krizí.

V diskusi se budeme ptát, jak vnímají dynamiku a proměnu paradigmatu dnešního světa? Proměnila korona-krize a klimatická krize jejich témata a inspirace? Co se změnilo, v souvislosti s pandemií, v jejich tvůrčím procesu a provozu? Má role umělců ve společnosti nějaké nové zadání?

Hosté:
Miřenka Čechová, tanečnice

Apolena Rychlíková, režisérka a novinářka

Adam Borzič, básník, překladatel

Noemi Purkrábková, teoretička, redaktorka, členka uměleckého kolektivu BCAAsystem

Speciální vstupy // 7 min.

Philip Gassmann, Green Filming

David Korecký, kurátor, Galerie Rudolfinum

Registrovat se můžete zdarma zde.

Video pozvánka

Bližší podrobnosti na: http://kulturavnoverealite.idu.cz.

Sdílet

Více informací na: www.kreativnievropa.cz

Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU

IDU a Kreativní Evropa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»MOVE Fest 2020« bude!

Do sedmého ročníku mezinárodního festivalu tance, cirkusu a fyzického divadla zbývá pouhých pět dní! „MOVE Fest 2020″ představí Thálií oceněného mima v bezvědomí i otevřenou Ostravicu!

Ostravu rozhýbe to nejlepší ze světového tance, cirkusu i fyzického divadla. Za brzy – ve středu 7. října – totiž započne již sedmý ročník „MOVE Festu“. Diváci se mohou těšit například na Thálií oceněného mima Radima Vizváryho v doprovodu akrobatické skupiny Losers. Či na českou premiéru nového projektu „Brave New Life“, představení ke kterému budou potřebovat vlastní mobilní telefon. Anebo na otevřený bývalý obchodní dům Ostravica.

Festival potrvá pět dní a mimo ostravský Cooltour navštíví také Dům kultury města Ostravy, Hotel Palace nebo právě ono bývalé nákupní centrum.

Sedmý ročník „MOVE Festu“ svým programem reaguje na atypické situace spojené s koronavirovou krizí roku 2020. Jeho letošním tématem je „New life”, tedy v překladu „nový život“. Dramaturgie festivalu se tak zaměřuje na představení pojednávající o hledání cest k vlastnímu nitru a sebepoznání.

Oproti standardní situaci byl festival přesunut na podzim letošního roku.

Festival zahájí asi nejslavnější současný český mim Radim Vizváry. Na pódiu Domu kultury města Ostravy stane s akrobatickou skupinou Losers v oceňovaném představení „Heroes“. To vzniklo pod režijním vedením šéfa činohry Národního divadla Daniela Špinara. Ve stejný večer festival divákům nabídne také českou premiéru mezinárodního tanečního představení „Brave New Life“, které vzniklo za podpory z programu Creative Europe. Projekt byl veden Kulturním centrem Cooltour ve spolupráci s Tabačkou Kulturfabrik Košice.

„Téma festivalu ,New Life´ reaguje na současnou situaci, kdy opravdu žijeme v nové době. Představení ,Brave new life´ otevírá otázky pravdy a manipulace. Naopak s Losers a Radimem Vizvárym se můžete odpoutat od běžného světa na vlně vrcholné akrobacie. Každé představení je něčím inovativní a obohacující a těší nás každá část festivalu, kterou se podaří dostat k divákům a účastníkům. Protože až ten společný celek dělá festival festivalem,” říká ředitelka festivalu Jana Ryšlavá.

Festival také, do vybraných představení, zapojí své návštěvníky. Například během „Cult Of Busy“ budou diváci reagovat na současnou hektickou dobu zapojením svých vlastních mobilních telefonů. Ostravu navštíví také člen populárního uskupení PLAYBOYZ Martin Talaga se svým autorským představením „SOMA“, do kterého přizve vybrané ostravské performery. Mimo toho Talaga vystoupí se svou one-man-show „Faunus“. Jedním ze speciálních bodů programu bude také site-specific projekt v režii tanečnice, režisérky a spisovatelky Miřenky Čechové, která svůj ojedinělý projekt umístila do prostor bývalého obchodního domu Ostravica.

Na to vše organizátoři navážou také spolupořádáním dalšího z oblíbených večerů „Pecha Kucha Night“ právě v tomto specifickém prostoru.

„MOVE fest 2020“ organizuje Kulturní centrum Cooltour Ostrava a je finančně podporován Ministerstvem kultury, statutárním městem Ostrava a Moravskoslezským krajem. Vstupenky na všechna představení mohou zájemci zakoupit prostřednictvím systému GoOut.cz. Jejich cena začíná v předprodeji již na 180,- Kč. Na stejném portálu organizátoři také nabízí možnost koupit si permanentku, která divákům umožní vstup na všechna představení, mimo program konající se v bývalém obchodním domě Ostravica.

Kulturní centrum „Cooltour Ostrava“ je nestátní neziskové centrum, v jehož programu naleznou návštěvníci divadelní, hudební i taneční představení. „Cooltour“ se také prezentuje jako iniciátor a tvůrce mnoha komunitních a participativních projektů, které si kladou za cíl zvýšení hodnoty nejen kulturního života v Ostravě.

PROGRAM „MOVE Fest 2020“

7. – 11. října 2020, Ostrava

ST 7. 10. 18.00 Losers Cirque Company: „Heroes“/ DKMO

ST 7. 10. 20.00 Cooltour: „Brave New Life“/ Cooltour

ČT 8. 10. 18.00 Martin Talaga: „Soma“/ Hotel Palace

ČT 8. 10. 21.00 Martin Talaga: „Faunus“/ Hotel Palace

PÁ 9. 10. 19.00 T.I.T.S.: „Cult Of Busy“/ Cooltour

SO 10. 10. 16.00/18.00 Tantehorse: „Rise again, rise, my dust!“/ Ostravica Textilia

NE 11. 10. 18.00 Burki & com.: „Růžový samuraj“/ Cooltour

Podrobnosti ke všem představením jsou dostupné na webu www.movefest.cz (v sekci program).

Text a foto: Lucie Sembolová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN