Divadelní adaptaci Opuštěná společnost uvádí olomoucké Divadlo na cucky již třetím rokem, ale blíží se derniéra
„Připustil by někdo před lety, že prezident jmenuje vládu bez ohledu na vůli parlamentu? Že bude v rozhlase říkat slova, která se člověk stydí i napsat? Že bude chtít vylučovat postižené děti ze škol? Že bude tvrdit, že se v Číně musíme učit, jak stabilizovat společnost? Že odmítne dodržovat ústavu?“ To je jen několik málo otázek, které pokládá čtenářům bestseller Erika Taberyho Opuštěná společnost. Jeho divadelní adaptaci uvádí olomoucké Divadlo na cucky již třetím rokem a nyní pomalu spěje k derniéře.
„Taberyho kniha je plná fascinujících, zajímavých citátů velmi moudrých lidí. A když je čtete, je to skvělé, něco jiného je však přenést je na jeviště tak, aby nepůsobily pateticky,“ uvedl režisér inscenace Patrik Lančarič. „Tím bylo zkoušení mimořádně náročné. A proto bylo důležité přefiltrovat původní text skrze vlastní zkušenosti herců,“ doplnil. V divadelní koláži se na jevišti potkává herecká trojice Dagmar Kopečková, Jan Mansfeld a Marek Šenkyřík. Z jejich úst mohou diváci slyšet slova K. H. Borovského, T. G. Masaryka, F. Peroutky, V. Černého, J. Patočky či V. Havla, které šéfredaktor týdeníku Respekt spojil s vlastními úvahami a vydal v roce 2017. Za dílo pak obdržel mj. cenu Magnesia Litera za knihu roku 2018, vydána byla rovněž audioverze.
Opuštěnou společnost na svém jevišti uvedlo Divadlo na cucky poprvé v rámci festivalu Divadelní Flora v květnu 2019. „Přestože pravidelné uvádění tohoto titulu nepříznivě ovlivnila protipandemická opatření, vydalo se s ním divadlo na několik zájezdů a i v Olomouci patřil k nejžádanějším,“ upozornil mluvčí Divadla na cucky Zdeněk Vévoda.
Domácí publikum se s inscenací může rozloučit v posledních reprízách 11. října a 17. listopadu, nebo při oficiální derniéře 19. listopadu, vždy od 19 hodin.
Vstupenky jsou k dostání na webu www.divadlonacucky.cz
Divadlo Jatka78 i novocirkusový soubor, který jeho vznik před sedmi lety inicioval, získaly PPF banku jako nového generálního partnera pro rok 2021.
S nástupem protiepidemických opatření se Cirk La Putyka i Jatka78 staly nejviditelnějšími subjekty na poli české kultury.
Celoroční úsilí o kontakt s diváky prostřednictvím rozličných projektů vyvrcholilo získáním ocenění Český lev za audiovizuální počin roku či cenou Divadlo roku.
Cirk La Putyka „Slapstick sonata“
Díky spolupráci s tak významným komerčním partnerem bude mít nezávislá divadelní scéna nezřizovaná státem či městem volnější ruce. Zvláště v nejisté době koronavirové pandemie, kdy za poslední rok přišla kvůli nemožnosti hrát pro veřejnost o 82 % svých příjmů nezbytných pro celoroční činnost a tvorbu.
„Oceňujeme, že lidé ze souboru Cirk La Putyka a scény Jatka78 v době pandemie hledali cesty, jak dostat kulturu k divákům navzdory přísným protipandemickým opatřením. A to byl také jeden z důvodů, proč jsme se pro tuto spolupráci rozhodli. Jejich projekty na české kulturní scéně patří dlouhodobě k nejlépe hodnoceným, a to i díky mezinárodnímu kontextu, který k nám přinášejí. Máme radost, že se Cirk La Putyka a Jatka78 budou nově řadit k Divadlu Járy Cimrmana a Letním shakespearovským slavnostem, které dlouhodobě se skupinou PPF podporujeme, a budeme mít možnost zase o něco více pomáhat české kultuře v jejím rozvoji,“řekl ke spolupráci Petr Jirásko, předseda představenstva a generální ředitel PPF banky.
„V době pandemie jsme se snažili být maximálně aktivní, přinášet radost do neradostné doby, hrát pod okny, na ulici, promítat filmy, z divadla jsme vytvořili velkou laboratoř, a to vše bez příjmů ze vstupného, kvůli čemuž došlo k vyčerpání všech finančních rezerv. V těžké době, kdy jsme se ocitli bez důležitého zdroje, přichází na scénu PPF banka. Tento nový generální partner nám umožní pokračovat v našem pojetí divadla a umožní nám jej dále rozvíjet. Děkujeme,“říká Štěpán Kubišta, ředitel divadla Jatka78.
Jatka78
Zatímco obvykle jsou divadla nekomerčního charakteru závislá na grantových dotacích či příspěvcích zřizovatele minimálně z poloviny, Jatka78 i Cirk La Putyka jsou financovány hlavně ze vstupného, příspěvků svých partnerů a pouze z malé části z veřejných financí. Od začátku soubor i divadlo podporují jednotlivci a sami diváci. A protože k udržitelnému financování je nutná diverzifikace finančních zdrojů, patří k významným zdrojům financování divadla i soukromý veřejné finance, sektor.
„Jatka78 i Cirk La Putyka mají po celou dobu své existence partnery, kteří jim umožňují nezávislost na grantových systémech. Díky nim můžeme pracovat v mezinárodním kontextu, nezaměřovat se pouze na reprízy úspěšných inscenací a tvořit experimentální projekty i poskytovat rezidenční prostor českým i zahraničním souborům. Partnerství s PPF bankou navazuje na naši spolupráci s Nadací PPF, která nás podpořila v našich aktivitách v době koronavirové pandemie a se kterou dále úzce spolupracujeme na dalším projektu,” uvedl Rosťa Novák ml., principál Cirku La Putyka.
Azyl78 – ještě v době stavby
Již 25. května 2021 otevřou Jatka78 novou letní scénu. Šapitó „Azyl78“ poskytne střechu nad hlavou jak rezidenčním souborům divadla, tak i 15 dalším českým divadlům a souborům či umělcům. Od května do září bude nabízet bohatý program, se širokým žánrovým záběrem – od hudby, přes tanec, nový cirkus až po činohru.
„Cena Hanzelky a Zikmunda“ se uskuteční pandemii navzdory. Porota literární i fotografické soutěže ve znamení Cimrmanova divadla.
Letos potřetí se vyhlašují „Ceny Hanzelky a Zikmunda“. A to ve dvou hlavních kategoriích – knižní cestopis roku a cestopisná fotografie roku. Organizátoři chtěli dodržet tradici a výsledky oznámit v den – letos už 102.(!) – narozenin Miroslava Zikmunda, ale protipandemická opatření jim to nedovolila. Proto tedy letos 14. 2. oznamují nominace. A vítěze zveřejní na slavnostním ceremoniálu 22. 4., tedy v den, kdy se Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund vydali na svou první (1947) i druhou (1959) velkou cestu. Ceremoniál bude opět na zámku v Dobříši, kde v roce 1951 oba cestovatelé psali svoje knihy. V tento den bude vyhlášen také nejpůjčovanější cestopis roku v knihovnách a rozhlasový počin roku v oblasti zahraničního zpravodajství.
„Cestovat sice v současné situaci moc nemůžeme, ale můžeme o cestách alespoň snít. A to jde krásně právě díky cestopisům a fotografiím z cest. Letošní rok na ně byl – pandemii navzdory – bohatý, a díky nim se můžeme alespoň na chvíli přenést do jiného světa,“ říká Vladimír Kroc, jeden ze zakladatelů „Ceny Hanzelky a Zikmunda“.
Porota hodnotící literární, publicistická a rozhlasová díla
Za rok 2020 přihlásili vydavatelé nebo samotní autoři celkem 21 knihu. A z nich porota – ve složení spisovatelka Milena Holcová (předsedkyně poroty), literární historička Ina Píšová (vítězka 1. ročníku soutěže), spisovatel a poutník Ladislav Zibura (vítěz 2. ročníku), básník, scenárista divadla Járy Cimrmana, textař a spisovatel Miloň Čepelka a novinář, fotograf a spisovatel Jan Rybář – nominovala následujících pět titulů (řazeno abecedně):
– Císař ve světě: terapie cestou do Asie aneb Táta zůstal doma (Lenka Linhartová)
– Hory a nekonečno (Viktorka Hlaváčková)
– Na kole přes Afriku (Tadeáš Šíma)
– Na vlnách s Petrem Voldánem – Očima, ušima i srdcem kolem světa (Petr Voldán)
– Stopy bílého muže – Voda včera, dnes a zítra (Zbyněk Hrkal)
Vítězka prvního ročníku soutěže v literární kategorii a nyní již porotkyně Ina Píšová
V jiný den a na jiném místě, konkrétně v pražské galerii Czech Photo Centre, zasedla fotografická porota ve složení: Veronika Souralová – ředitelka Czech Photo a předsedkyně poroty, Petr Brukner – fotograf a herec Divadla Járy Cimrmana, Jan Rybář – fotograf, Tomáš Tureček – šéfredaktor National Geographic, Pavel Schreiber – ředitel CEWE. Společně vybrali pět nominovaných snímků, které vyhodnotili jako nejlepší snímky z cest. Kvůli Covidu 19 a omezené možnosti cestovat připustili tentokrát organizátoři i snímky z výletů po České republice.
Fotografická porota to neměla určitě lehké
Do soutěže bylo přihlášeno téměř pět set fotografií a porota vybrala následujících pět nominovaných.
– Nominaci získal snímek Mobilní Indie. Fenomén mobilních telefonů zachytil Petr Kleiner.
– Zdeněk Dvořák nazval svůj snímek Ze Země na Měsíc. Fotografie zobrazuje uměleckou instalaci nafukovacích modelů Země a Měsíce v Brně na Kraví hoře. Ta se stala vyhledávanou cestovatelskou atrakcí léta 2020.
– Dalším nominovaným snímkem je Ohnivý muž z Ugandy od Jany Kupčákové. Muži z domorodého kmene Batwa předvádějí ve své vesnici, jak se tradičním způsobem rozdělává oheň.
– Odvážný snímek s názvem Skákači pochází z Bangladéše a jeho autorem je Josef Bosák. Mládežníci ve stanici v Dháce skáčou z vagonu na vagon.
– Další nominovanou fotografii je Pes a siamská dvojčata od Lucie Mojžíšové. Fotografie byla pořízena na pobřeží Holandska.
A teď se již zbývá pouze těšit na dubnové vyhlášení finálových výsledků celé soutěže na dobříšském zámku.
Laterna magika, čtvrtý soubor Národního divadla, má od ledna letošního roku nového uměleckého šéfa. Stává se jím mezinárodně uznávaný představitel mimického umění, režisér, pedagog i držitel Ceny Thálie, Radim Vizváry.
Vedení Národního divadla jej s nabídkou oslovilo před půl rokem. Radim Vizváry plánuje rozvíjet odkaz Laterny magiky jako multižánrového divadla, využít své tuzemské i zahraniční kontakty pro získání nových tvůrců. Anebo podpořit větší využití nových technologií. Bohatší bude i edukativní činnost a doprovodné programy.
Laterna magika: multimediální i multižánrové divadlo
Radim Vizváry plánuje otevřít Laternu magiku novým uměleckým výzvám a spolupracím i novým typům projektů. „Laterna magika prošla za svou existenci mnoha proměnami, hledala své nové podoby a snažila se držet krok s rozvojem divadla i audiovizuálních technologií. Dnes se neobejde bez progresivnějšího využití nových technologií a silnějších impulzů směřujících k multižánrovosti. Vážím si odkazu Josefa Svobody a Alfréda Radoka a věřím, že jejich nadčasové myšlenky budeme nejlépe naplňovat právě tím, když se stane Laterna magika prostorem experimentu,“ uvádí ke své nové koncepci.
Otevírají se nové obzory
Využití nových technologií by měla pomoci spolupráce s vědci i studenty technických oborů, stejně tak jako s digitálními umělci a dalšími profesemi, jež nemusí být nutně divadelní. „Národní divadlo má v tuto chvíli jedinečnou možnost vytvořit platformu pro plnohodnotný čtvrtý žánr,“ komentuje Radim Vizváry. „Máme příležitost propojit umělecké styly, směry a obory, které doposud jen sloužily, nebo byly podřízenou součástí historicky zakořeněných tradičních žánrů. Mám na mysli například současný tanec, fyzické divadlo, pantomimu, akrobacii, loutkové divadlo nebo nový cirkus. Zaslouží si svůj vlastní prostor, ve kterém by se mohly stát plnohodnotným reprezentantem současného divadelního umění.“
Laterna magika by měla využívat nejen již existující prostředky, ale technologie vytvořené na míru pro její potřeby. „Z již vytvořených technologií by tvůrci inscenací měli využívat takové, které se na divadelních jevištích objevují jen výjimečně anebo se neobjevují vůbec. Měli bychom zkoumat a využívat nové materiály a nové postupy v práci,“ zdůrazňuje nový umělecký šéf. „Na každý projekt plánuji pozvat jiného režiséra, z tuzemska nebo zahraničí, s tím, že mu budu doporučovat další umělce ke spolupráci. Dovolím si také jednu zásadní věc, a to hlídat tvůrce, aby se neodklonili od poetiky, kterou chci pro Laternu vytvořit,“ dodává Vizváry.
Laterna magika bude otevřenou platformou pro tvůrce i interprety, bude podporovat mladé talenty a dávat prostor zkušeným tvůrcům i mladé generaci. Workshopy, site-specific intervence i mezinárodní spolupráce. Pro soubor Laterny magiky budou pořádány pravidelné workshopy různých divadelních žánrů, aby interpreti pravidelně získávali nové zkušenosti a dovednosti, zejména když bude nyní kladen větší důraz na multižánrovost. Stejně tak se rozšíří i činnost tanečního studia, jehož činnost bude obnovena, až to dovolí protipandemická opatření, nově pod názvem Studio Laterny magiky.
Projekty mimo domovskou scénu
Laterna magika se vydá i cestou site-specific projektů mimo Novou scénu ND, aby se svým divákům více přiblížila a umožnila jim zažít divadlo i jinak, v neobvyklých lokalitách nebo ve veřejném prostoru. Zaměří se také na tvorbu takových produkcí, které budou vhodné pro zájezdovou činnost, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Laterna magika by měla více využívat i možností, které skýtají mezinárodní dotační programy, zejména International Visegrad Fung a další. Mezinárodní spolupráci pak podpoří také vlastním festivalem, který bude probíhat jako bienále multižánrového a multimediálního divadla. Měl by se stát místem setkávání umělců, jimž jsou poetika Laterny magiky a propojování žánrů blízkou formou. Pilotní ročník proběhne v červnu roku 2022.
Dramaturgie Laterny magiky bude vyváženější ve vztahu k dětskému publiku, jež je třeba citlivě formovat. Po rekonstrukci Nové scény ND bude uvádět každý rok dvě premiéry, z toho jednu celovečerní produkci a jednu inscenaci vytvořenou cíleně pro rodinné publikum.
Premiéra rodinné inscenace již na jaře
První premiéra, kterou Laterna magika pod vedením Radima Vizváryho uvede, je již v procesu zkoušení. Inscenace s názvem „Zázrak (s)tvoření“, kterou Vizváry sám režíruje, bude určena pro rodinné publikum.
Hlavním poselstvím autorského díla, které bude kombinovat současný tanec, nový cirkus, loutkohru a ruční animace, je prostá myšlenka, že svět bude vždy takový, jaký si jej vytvoříme sami.
„Hrdinou je chlapec, který tváří v tvář nicotě vytváří svůj svět z fantazie a prostého materiálu, bílého papíru. Zažije různá dobrodružství a naučí se mnoho o sobě i o tom, co je potřeba udělat, aby o křehký svět, který si vytvořil, nepřišel,“ přibližuje Radim Vizváry téma inscenace.
Režie se ujal Matyáš Ramba, člen Losers Cirque Company, hudbu skládá Ivo Sedláček, animace a projekce vytváří Maria Procházková, která v Laterně magice režírovala inscenaci „Vidím nevidím“, a jako light designér bude spolupracovat Karel Šimek. Premiéry jsou naplánovány na 11. a 12. březen 2021, pokud to dovolí aktuální koronavirová protipandemická opatření.
Laterna magika na odloženém „Expu 2020“
Na Světové výstavě „Expo 2020“, která bude probíhat dodatečně od října 2021 do března 2022, nebude chybět ani Laterna magika. Radim Vizváry uvede již jako její umělecký šéf svou autorskou inscenaci „Robot Radius“. Kanceláří generálního komisaře pro účast ČR na Všeobecné světové výstavě Expo byl osloven před dvěma lety, aby vytvořil inscenaci na téma dramatu Karla Čapka „R.U.R“. Tato významná divadelní hra slaví v letošním roce 100 let od prvního uvedení a Vizváry se v tomto svém sólovém projektu inspiroval jednou z jejích postav. Již předtím, než dostal nabídku Národního divadla na šéfovský post, uvažovalo komisařství o propojení tohoto projektu právě s Laternou magikou, která jako divadelní fenomén vznikla na Světové výstavě Expo 58 a slavila úspěchy i při účasti v letech 1968 a 1970.
Nyní je spolupráce již oficiálně stvrzena. Česká premiéra proběhne 10. a 11. září 2021 na Nové scéně ND a světová premiéra v říjnu v Dubaji. Na tvorbě úzce spolupracuje skladatel a kytarista Michal Pavlíček, který bude v inscenaci vystupovat živě na každé repríze. Režie se ujme další výrazná osobnost českého nonverbálního divadla, Miřenka Čechová.
Radim Vizváry ve hře „Sólo“
Kdo je RADIM VIZVÁRY?
Radim Vizváry je mim, autor, režisér, choreograf a pedagog. Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě.
Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvyššího, doktorského vzdělání, titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii „Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr“ za herecký výkon v představení „Sólo“. Na jubilejním 70. ročníku světového divadelního festivalu v čínském městě Haikou obdržel v listopadu 2018 výroční medaili ITI (International Theatre Institute – World Organization for the Performing Arts) za dlouhodobé vynikající výsledky v divadelním umění. Je nositelem mnoha dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA.
Od roku 2014 je zařazen mezi významné osobnosti Oxford Encyclopedia. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení a jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě nebo v USA, Asii a Africe.
Ve své vlastní tvorbě se nejvíce specializuje na pantomimu, rozvíjí ji do současné podoby a řeší problematiku nonverbálního divadla, a to i ve sféře pedagogické a teoretické. Je uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague, spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu MIME FEST a uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře „Komedianti v ulicích“.
Vizváry spolupracoval s mnoha prestižními institucemi, kupříkladu: NDT/ Korzo Theatre v Haagu, University of Arts Helsinki a mnoha dalšími. V Národním divadle v Praze potom vytvářel třeba choreografie k inscenacím „Z mrtvého domu“, „Juliette (Snář)“, „Sen čarovné noci“, „Billy Budd“ a režii operní grotesky „Poprask v opeře“ nebo opery „Láska ke třem pomerančům“. V současné době společně s uskupením Losers Cirque Company vytváří novou scénu nového cirkusu a pantomimy „Divadlo BRAVO!“, které nyní hraje v bývalém „Branickém divadle“.
