Signal festival letos kromě tradiční trasy poprvé objevuje také Dejvice. Sny a vize představili velikáni světového digitálního a technologického umění, čeští umělci i nastupující talenty.
Celkově bylo možno vidět 21 děl z oblasti light designu, digitálního a konceptuálního umění.
Zajímavé byly i netradiční interiérové lokace v rámci programu Signal Inside.
Poměrně strašidelný zážitek jste mohli zakusit v Jízdárně Savarin. Světelná a zvuková instalace od průkopníka imerzivního umění Kurta Hentschlagera se odehrávala v naprosté tmě, která byla přerušována jen krátkými a silnými záblesky světla. Tedy něco, jako když se ocitnete uprostřed lesa v noci v bouřce. Tápání podél stěn a touha najít východ mohou v někom vyvolat nepříjemné pocity. Prostor byl monitorován zvenku, kdyby někomu bylo nevolno a organizátoři si mezi sebou situaci vtipně komentovali: „To je zajímavé, že vychází jen ti, co tam právě vešli. Ti ostatní už pěkně dlouho nevychází vůbec..“ Nevím, jak to celé dopadlo, ale najít východ bylo rozhodně dobrodružství.
Na Náměstí republiky nedaleko odsud stála objektová instalace, lodní kontejner, který se za pomocí Alcove LTD proměnil v imerzivní světelnou komoru. Skleněné stěny se měnily z průhledných na neprůhledné, takže jste si nebyli jisti, co je vlastně uvnitř a co je pouhý odraz. Pro kontejner jsem moc pochopení neměla.
Zřejmě největším tahákem byla pochopitelně věž Staroměstské radnice s videomappingem ukrajinské umělkyně Svitlany Reinish. Na fasádě se objevují slova jako Pravda, Láska, Svoboda, Demokracie, to všechno bylo inspirované Václavem Havlem a obrazy se střídaly za doprovodu skladby Antona Dehtiarova, který do ní zakomponoval motivy ze Smetanovy Vltavy. Zajímavé, zvláštní. Letos si připomínáme nedožité devadesáté narozeniny bývalého prezidenta Václava Havla a jeho myšlenky jsou pořád aktuální.
Svitlana Reinish pracovala ve své rodné zemi jako art directorka a mediální umělkyně. Po vypuknutí války musela ale zemi opustit a dočasné útočiště našla právě v Praze. Sama říká, že jí připadalo až neskutečné přijet do země, kde se lidé usmívají, schází se, žijí běžný život. V její rodné zemi se lidé bojí vycházet z domu, žijí v úplně jiné realitě.
Letos Svitlana Reinish vytvořila operní představení s živými vizuály pro festival světla v Arrasu, loni scénografii a kostýmy pro balet Solaris, který měl premiéru ve Lvovské národní opeře. Její největší sen je ale uvidět Ukrajinu svobodnou a v míru, aby se tam mohla bez obav vrátit. V duchu hlavního motivu letošního Signal festivalu, jímž jsou Sny a vize, sní o budoucnosti, v níž budou demokracie, svoboda, lidská důstojnost a pravda vnímány jako hodnoty, o které je třeba neustále pečovat a chránit je.
Mezinárodní umělecký kolektiv Media tribe rozehrál hru světla v prostoru vstupní haly Právnické fakulty. Pomocí laserových projekcí, LED obrazovek a animací generovaných v reálném čase vytváří proměnlivé struktury. Společně s dunivým zvukem byla instalace působivá.
Pro milovníky tance čekalo v prostorách Staré čistírny odpadních vod v pražské Bubenči představení Voda. Za představením nestál nikdo jiný než Laterna magika a Radim Vizváry. Mrzí mě, že jsem se nestihla už přesunout tímto směrem, ale bylo toho k vidění tolik, že všechno stihnout nelze. Jako bonus návštěvníci měli také dobrý důvod pro pěší procházku noční Prahou.
Foto, video: Eva Smolíková
Taneční magazín
