Štítek: Inscenace

EVER v choreografii Václava Kuneše

Soubor 420PEOPLE uvede premiéru inscenace, nově spolupracuje s hudebníkem Exhausted Modern

„Kdyby mohl, co by nám vyprávěl výstavní podstavec?”  aneb “EVERywhere EVERybody forEVER EVERything whatEVER whoEVER.”

Kdo jste, když se nikdo nedívá? A kdo jste, když vás pozorují? Možné odpovědi nabídne připravovaná inscenace EVER tanečního souboru 420PEOPLE. Nejnovější choreografie Václava Kuneše vzniká v ověřené spolupráci s dramaturgyní Lucií Němečkovou. Současná minimalistická scénografie Lucie Škandíkové, nadčasové kostýmní zpracování designérky Olo Křížové a neutichající tempo elektronické hudby ve speciálním setu od jednoho z nejvýraznějších českých DJs a zvukového mága Ladislava Zensora alias Exhausted Modern přenese diváky na intimní místo, kde čas a ani prostor nehrají roli. Premiéra  12. a 13. září v divadle La Fabrika

V nové inscenaci EVER tvoří na první pohled jediné pevné hranice rovnoběžné stíny, šikmé plochy a přesný jazyk současného tance. Čtyři tanečníci etablovaného souboru 420PEOPLE Francesca Amy Amante, Veronika Tököly, Michal Toman a Filip Staněk pomocí těchto nástrojů interpretují svět dnešních reflektorů, které mohou zastínit naše pravé já.

EVER není klasickým příběhem, ale momentem zachyceným v tanci. „Posláním tance je chtíč komunikovat jinak než slovy. Tančíme z radosti. Tančíme, abychom zahnali smutek. Tančíme, protože nemůžeme jinak. Tančíme, abychom vyjádřili to, na co slova už nestačí. A když slova opravdu dojdou, odhodíme masky a necháme, aby za nás mluvila naše těla, naše gesta a energie,” popisuje námět nové inscenace choreograf Václav Kuneš a dodává: „Při tvorbě pro mě bylo důležité zapojit mysl samotného diváka, dát mu možnost použít svou imaginaci a najít si vlastní odpovědi na to, kým jsme, když se nikdo nedívá.“

Svět, ve kterém stojíte vysoko na výstavním podstavci a cítíte všechny ty zvídavé pohledy, které zajímá i ten nejmenší detail vaší tváře, vašeho těla i vašeho hlasu, pomohla choreografovi Václavu Kunešovi dramaturgicky uchopit Lucie Němečková. Scénografii vytvořila Lucie Škandíková, světelný design Jan Mlčoch a kostýmy designérka Olo Křížová.

V divadle La Fabrika se společně s tanečníky souboru 420PEOPLE můžete navrátit sami k sobě, do svého vlastního příběhu, k tomu, kdo opravdu jste, na premiéře nové inscenace EVER 12. a 13. září, ale také na následujících reprízách 18. a 19. října 2022. Vstupenky jsou k dostání na webových stránkách divadla La Fabrika – www.lafrabika.cz

EVER

EVERything

EVERywhere

EVERyday

EVERyone

EVERybody

EVERgreen

EVERlastignesss

EVERlasting

EVERy

forEVER

whatEVER

whoEVER

choreografie: Václav Kuneš

dramaturgie: Lucie Němečková

obsazení: Francesca Amy Amante, Veronika Tököly, Michal Toman, Filip Staněk

hudba: Exhausted Modern

scénografie: Lucia Škandíková

kostýmy: Olo Křížová

světlo: Jan Mlčoch

 

Nová inscenace EVER tanečního souboru 420PEOPLE v Divadle La Fabrika

Premiéra: 12. a 13. 9. 2022

Reprízy: 18. a 19. 10. 2022

 

Foto : Vojtěch Brtnický 

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Polyamor

A studio Rubín uvede premiéru projektu Tumor

Inscenace pracuje s nečekanou paralelou rakovinové metastáze a polyamorických vztahů

Pražské divadlo A studio Rubín navazuje na spolupráci s mezinárodní uměleckou skupinou T.I.T.S. Nová inscenace Tumor: Polyamor dále rozvíjí tematiku předchozího projektu Tumor: karcinogenní romance, ve kterém týmy poprvé v jevištní metafoře propojily rakovinu a lásku. Tumor: Polyamor prozkoumá a přiblíží další dva sociální fenomény: rakovinu a její pokročilé metastáze a otevřené či polyamorické vztahy. Oba tyto jevy spojuje nedostatečná společenská diskuze. Trojici performerů tvoří Jaro Viňarský, Matthew Rogers a Tereza Těžká. Za režií stojí Nela H. Kornetová. Premiéra se uskuteční 21. září v A studiu Rubín a projekt bude desetkrát reprízován.

Rakovinou onemocní každý třetí obyvatel Česka, každý čtvrtý jí podlehne. Rakovina je tak druhou nejčastější příčinou úmrtí. Prakticky každý se s ní v určité formě setkal. Ačkoliv je z medicínského hlediska velmi diskutovaná, chybí širší společenská reflexe a diskuze o tom, jaký dopad má nemoc na vnitřní život samotných pacientů a jejich blízkých. Podobně jsou na tom otevřené vztahy a polyamorie. Veřejná diskuze je v počátcích. A i když je tento životní styl, či filosofie ve většinové evropské společnosti stále menšinový, lidé, kteří v něm žijí, podléhají zjednodušujícím a odsuzujícím reflexím.

„Tumor: Polyamor navazuje na projekt Tumor: karcinogenní romance, ve kterém jsme poprvé v jevištní metafoře propojili téma rakoviny a lásky. Podobně jako se nemoc může vrátit a rakovinové bujení může změnit místo, i vztahy, které se zdají být stabilní, se mohou dostat do situace, kdy je potřeba je znovu uchopit, otevřít, prozkoumat, pojmenovat a určit směr, kam se dále budou ubírat. Základní otázky zní: Jak se vyrovnat s něčím, co zcela mění náš život? Jak je možné lásku sdílet mezi více jak dvěma lidmi? Roste s počtem partnerů i míra lásky?“ popisuje myšlenku vzniku inscenace autorka textu a umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová.

„Vzhledem k nedostatečné společenské diskuzi i k nedostatku podkladů v literatuře jsme se rozhodli získat inspiraci pro text přímo od lidí, kterých se dané téma dotýká. Natočili jsme proto deset rozhovorů s představiteli obou skupin, jak ze společenské, tak odborné sekce, které pro otevření diskuze zveřejníme v období premiéry,“ upřesňuje zdroj inspirace režisérka Nela H. Kornetová a dodává: „Sama jsem zvědavá, jak se nám metaforicky podaří množit nemoc i lásku a náležitě vše doslova provázat. Ne, že by se pro divadlo či krásu mělo trpět, ale zdá se, že tohle představení může být, jako když neodoláte a strhnete si strup. Je v tom bolest i potěšení.“

Projekty na sebe navazují i personálně. Pomyslnou spojnicí je tanečník a performer Jaro Viňarský. Spolu s ním budou na scéně doslova propleteni tanečník Matthew Rogers a herečka Tereza Těžká. Všichni tři jsou zároveň osobně spojeni s tématem poylamorie. Performerka Nela H. Kornetová a ústřední členka T.I.T.S. tentokrát v projektu působí primárně jako režisérka. I přesto pokračuje v rozvíjení své specifické hlasově-pohybové techniky a ke spolupráci přizvala další stálé členy své skupiny. Autorem celého vizuálního konceptu je Jan Hajdelák Husták, za zvuky a hudbou stojí švédský hudebník Björn Honsson. Text napsala umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová, která s T.I.T.S. spolupracuje již potřetí. Dramaturgyní projektu je Lucie Ferenzová, dramaturgyně a režisérka Kolonie a A studia Rubín.

Premiéra se uskuteční 21. září v A studiu Rubín, první repríza se odehraje o den později 22. září, kdy Lucie Ferenzová přiblíží inscenaci dramaturgickým úvodem. Ve dnech 16., 17. a 18. listopadu proběhnou ve Studiu Alta reprízy inscenace Tumor: karcinogenní romance, které doplní diskuze a setkání tvůrčího týmu s publikem.

Tumor: Polyamor je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů EHP. Projekt navazuje na jedinečnou spolupráci A studia Rubín s česko-skandinávským performativním kolektivem T.I.T.S., ke kterým se nově připojil kulturní prostor Pikene på Broen z norského Kirkenes.

Vstupenky jsou již nyní dostupné na www.astudiorubin.cz. 

Autor: T.I.T.S. & A studio Rubín

Text: Dagmar Fričová

Režie: Nela H. Kornetová

Dramaturgie: Lucie Ferenzová

Výprava, projekce, light design: Jan Hajdelák Husták

Hudba: Björn Honsson

Hrají: Jaro Viňarský, Matthew Rogers, Tereza Těžká

Pavla Umlaufová

pro Taneční magazín

Cirk La Putyka a Losers Cirque Company na prestižním Fringe festivalu v Edinburghu

Naše dva nejlepší novocirkusové soubory budou reprezentovat Českou republiku

Na prestižní skotské divadelní přehlídce Edinburgh Festival Fringe budou Českou republiku letos reprezentovat dva soubory, Cirk La Putyka a Losers Cirque Company. První zde uvede dokonce dvě svá představení – v jednom z místních divadel Zoo Southside inscenaci Runners a v prostoru McEwan Hall od Underbelly projekt s ukrajinskými studenty kyjevské cirkusové akademie Boom vol. 2. Cirk La Putyka tak naváže na své zdejší hostování v letech 2011 (La Putyka), 2015 (Dolls) a 2017 (Batacchio). Na letošním Edinburgh Fringe Festivalu bude české barvy reprezentovat i skupina Losers Cirque Company ve spojení s držitelem Ceny Thálie Radimem Vizvárym. Společně do skotské metropole přivezou svěží mix akrobacie a pantomimy s názvem Heroes. 75. ročník Edinburgh Fringe Festivalu, který je největším uměleckým festivalem na světě, proběhne od 5. do 29. srpna 2022. V době před covidem zde bylo obvykle uvedeno na třech stovkách míst téměř 4 000 inscenací, které viděly milióny návštěvníků.

„Je to pro nás velká pocta. O to více, že projekt Boom s ukrajinskými studenty cirkusové akademie si našli sami pořadatelé a oslovili nás s nabídkou účasti,” říká principál souboru Cirk La Putyka Rosťa Novák ml. „Na druhou stranu, jak víme z minulých hostování, uvést představení na Fringe festivalu vyžaduje obrovskou přípravu – nejen technickou a produkční, ale i z hlediska propagace. Abychom dokázali zaujmout návštěvníky v nabídce dalších tisíců představení,” dodává Rosťa Novák ml.

Pohybově-novocirkusová inscenace Runners vznikla v roce 2021 s mezinárodním obsazením ve společné režii Rosti Nováka ml. a Víta Neznala. Oceňované představení na téma běhu a času s unikátní scénografií tvořenou obrovským běhacím pásem, který byl vyroben na míru ve Velké Británii, je v průběhu roku uváděno v pražských Jatkách78 a také na několika festivalech včetně červencových Colours of Ostrava.

Boom vol. 2 je pokračováním jednorázového představení, které v březnu v režii Rosti Nováka ml. spojilo na jednom pódiu mladé české herce, tanečníky a akrobaty z projektu Young Bloods Cirku La Putyka se studenty Kyjevské akademie divadelního a cirkusového umění, které Cirk La Putyka dokázal bezprostředně po začátku války dostat do Prahy do bezpečí. Zkoušení inscenace Boom, která bude mít premiéru v září 2022 na Jatkách78, začalo původně pouze se členy Young Bloods v únoru letošního roku. Inscenace má za cíl zkoumat, jaké jsou hodnoty a sny této generace a zároveň ukázat výbuch pozitivní energie, který je v ní skryt.

Představení Heroes nabízí nápaditou kombinaci propracovaných akrobatických loserských triků a mistrné pantomimy Radima Vizváryho, který s nimi spolupracuje už řadu let, pomáhá souboru nacházet další umělecká východiska a stírat hranice mezi jednotlivými žánry. Vizváry v současné době působí jako umělecký šéf Laterny Magiky a účastnil se i prestižní světové výstavy Expo 2020 v Dubaji.

„Když jsme s Losers začínali, edinburský festival, největší umělecký festival svého druhu na světě, byl náš sen. Jsem hrdý, že se na něj konečně podíváme – a navíc s tak skvělým představením, jako jsou Heroes,” říká Petr Horníček, principál souboru Losers Cirque Company. „Věřím, že naše představení u diváků i odborné poroty zaboduje,” dodává.

Skupina byla na akci pozvaná už v loňském a předloňském roce, jejich účast však zkomplikovala koronavirová opatření a zranění v souboru. Lůzři, kteří sice v zahraničí vystupují pravidelně, se tak do Skotska podívají až na třetí pokus, a to ve společnosti výpravy Cirku La Putyka.

Jiří Sedlák, Iveta Bláhová 

pro Taneční magazín

Mraky důvěrné Petra Zusky a Jiřího Pokorného

Premiéra PKB

Pražský komorní balet uvádí tuto neděli 22. května 2022 v 19:00 v pražském Divadle na Vinohradech premiéru představení Mraky důvěrné. Komponovaný večer pro soubor připravila dvojice choreografů s velmi zajímavou a bohatou profesní kariérou – Petr Zuska a Jiří Pokorný. Renomovaný choreograf a divadelní režisér Petr Zuska, který dlouhá léta působil coby umělecký šéf Baletu Národního divadla, vytvořil pro tento večer choreografii Listy důvěrné na stejnojmenný smyčcový kvartet Leoše Janáčka, který na premiéře živě provede Zemlinského kvarteto. Druhou částí premiérového večera je choreografie Jiřího Pokorného Černý Mraky Nepláčou, upravená na míru PKB. Pokorný je jedním z nejúspěšnějších českých choreografů mladší generace. Jako jeden z mála Čechů byl dlouholetým členem proslulého „Kyliánova“ Nederlands Dans Theater (NDT), poté několik sezon tančil ve skupině Kidd Pivot kanadské choreografky Crystal Pite. V současnosti je víc tvůrcem než interpretem, spolupracuje s tanečními soubory a tvoří po celém světě.

Smyčcový kvartet Listy důvěrné je hudební dílo Janáčkovy vrcholné tvůrčí periody. Zkomponoval je těsně před svou smrtí v roce 1928, inspirací mu byl vlastní dlouholetý milostný vztah s vdanou, téměř o čtyři dekády mladší ženou. Zuskova interpretace ale Janáčkův příběh nekopíruje. „Rozhodl jsem se jít naprosto svobodnou a ničím předem neovlivněnou cestou, kromě toho nejzásadnějšího – hudby jako takové,“ vysvětluje Petr Zuska. „Tento živý, pulsující a proměnlivý organismus je sám o sobě tématem a příběhem. Neuchopitelnou sítí vztahů, osudů a nitek mezi námi, komplikovaným labyrintem duše uvnitř každého z nás, něčím, co se nedá pojmenovat. Vše je v neustálém pohybu, nic netrvá věčně a nic už se nebude opakovat. Rychle mizející otisk dlaně na skle, prchavý imprint naší přítomnosti v prostoru a čase.“ Svou taneční novinku v hudebním nastudování Zemlinského kvarteta Zuska věnuje in memoriam dlouholetému mecenáši a podporovateli PKB Dr. Ivanu Dunovskému, který by zanedlouho oslavil své sedmdesáté narozeniny.

„S Pražským komorním baletem dělám v průběhu několika posledních let už čtvrtou produkci,“ uvádí Zuska. „Je to soubor vysokých profesionálních a uměleckých kvalit a krom toho i fajn lidí. V těchto dnech se jen modlím, aby se žádnému z tanečníků nic nestalo. V minulých týdnech bylo pár úrazů. V rámci omezeného počtu interpretů Pražského komorního baletu neexistují prakticky žádné alternace, takže jakýkoli ‚výpadek‘ jen jednoho tanečníka by mohl znamenat kruciální problém. Věřím však, že tato krize je už za námi.“

„Janáčkovu hudbu hrajeme rádi a často, a tak jsme byli nadšeni, když nás Pražský komorní balet přizval ke spolupráci na choreografii na jedno z nejemotivnějších komorních děl vůbec – jeho druhý smyčcový kvartet Listy důvěrné,“ doplňuje Petr Holman, violista Zemlinského kvarteta. „Zuskova choreografie sama o sobě je postavena na emocích, nikoliv na příběhu, je tedy jistým způsobem abstraktní a pocitová. Připadá nám, že tento přístup se k Janáčkově hudbě velmi hodí, naše spolupráce nám dává nové impulsy a ukazuje nové pohledy na nám velmi dobře známou hudbu.“

Černý Mraky Nepláčou jsou velmi dynamickou choreografií, jejímž ústředním tématem je přetvářka. Vizuálně dílo stojí na specifickém využití detailu výpravy, v tomto případě masky. Prvotní autorův impuls pro choreografii vzešel z kontrastu neživotné životnosti, kterou známe z klasického malířského žánru zátiší. „Utrhneme-li jablko ze stromu, to si sice zachovává nějakou svou tvář, vnější masku, ve stejný moment ale také vlastně umírá. Tuhle myšlenku jsem chtěl přenést do lidské roviny a na jeviště,“ vysvětluje Jiří Pokorný. „My lidé se také schováváme za nějakou masku či fasádu, pod níž se skrývá naše pravá identita. Hrajeme různé role, maskujeme se celou škálou tváří, zatímco pod povrchem se skrývá jen ta jedna jediná. To byla má základní idea. Původní strukturu choreografie, která vznikla už před devíti lety, jsem sice zachoval, určité pasáže jsem ale pozměnil a upravil na míru tanečníkům Pražského komorního baletu. S nimi jsem pracoval otevřeným způsobem tak, aby mohli do choreografie přinést také něco ze sebe.“

Nedělní premiéra se uskuteční pod záštitou senátorky MUDr. Aleny Dernerové a radní pro kulturu Hlavního města Prahy MgA. Hany Třeštíkové.

Obě inscenace byly nastudovány v sídle Pražského komorního baletu – v novém Domě tanečního umění Praha.

ČERNÝ MRAKY NEPLÁČOU

Choreografie: Jiří Pokorný

Hudba: Yukari Sawaki

Scéna a kostýmy: Jan Nečas

Světelný design: Loes Schakenbos

Nastudování: Jaroslava Janečková

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Délka: 22 minut

LISTY DŮVĚRNÉ

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: Leoš Janáček, smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“

Scénografie a světelný design: Petr Zuska

Kostýmy: Pavel Knolle

Asistent choreografie: Lenka Šustová Hrabovská

Hudební nastudování: Zemlinského kvarteto

Délka: 25 minut

Vstupenky na představení jsou k dispozici přes rezervační web Divadla na Vinohradech: https://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/MRAKY-DUVERNE

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín