Štítek: Inscenace

CoHouses přinese do Prahy řadu akcí pro umělce i diváky

Vyvrcholení česko-norského projektu

Cílem česko-norské spolupráce kulturních domů Studia ALTA, Baerum Kulturhus a Black Box Theatre je rozvíjet prostředí pro tvorbu a aktivně podporovat nezávislé současné umění. Již třetím rokem tato kulturní centra realizují řadu společných aktivit v oblasti vzdělávání umělců a kulturních pracovníků. Součástí projektu jsou také koprodukce nových českých performancí a představení práce islandských a norských umělců v Praze.

Na přelomu srpna a září 2023 proběhnou ve Studiu ALTA hned dvě představení islandské umělkyně Báry Sigfúsdóttir. Ta představí 31. srpna svou nejnovější performanci Fabulation, která vznikla ve spolupráci s choreografkou Orfee Schuijt (Francie/Norsko). Představení balancuje mezi zdáním a skutečností, zpochybňuje materialitu věcí a soustřeďuje se na minimalistické pohyby, vypráví příběhy tělem.

Den poté, tedy 1. září, se diváci mohou těšit již od 18 hodin na venkovní performanci TIDE, která se bude odehrávat nedaleko od Studia ALTA u dětského hřiště v Thomayerových sadech. Duet Báry Sigfúsdóttir a norského skladatele a trumpetisty Eivinda Lønninga propojuje hudbu a tanec v jediný zážitek, který je založený na improvizaci. Inscenace má za cíl aktivovat citlivost a vnímavost – schopnosti, které lidé v uspěchané době ztrácejí.

Společně s norskými umělci se představí i ti čeští, konkrétně performeři Jiří Šimek a Peter Šavel. Ti v inscenaci WHOMAN hledají emočně vyspělého muže, který dokáže přijmout všechny stránky své osobnosti. Reprízy inscenace, která rovněž vznikla v rámci projektu CoHouses, se uskuteční 15. a 16. září ve Studiu ALTA, přičemž 15. září bude představení uvedeno již od 18 hodin jako parent-friendly. Tento přístup sdružuje skupinu lidí, kteří chtějí mít aktivní kulturní a společenský život i v období rodičovství, proto nabízí program s možností hlídání dětí a v přístupnějších hodinách.

Projekt CoHouses vyvrcholí 24. září také pro odbornou veřejnost, kdy proběhne moderované setkání umělců a zástupců českých a evropských kulturních domů nazvané Artists and Venues. Jeho cílem je vytvořit prostředí pro sdílení potřeb a očekávání umělců od kulturních center a naopak.

Přelom září a října je věnovaný také uměleckým rezidencím norských umělců Magnuse Myhra a Ludviga Daae, kteří budou v České republice rozvíjet své nové projekty. Magnus Myhr uvede také work in progress v závěrečných dnech jeho rezidence ve Studiu ALTA, a to 24. září od 18.00.

Projekt „Spolupráce kulturních domů: Studio ALTA, Black Box Theatre, Baerum Kulturhus“ je podpořen z finančních mechanismů EHP a Norska 2014-2021.

Z recenzí TIDE

„Není to tanec ani hudba. Je to pohyb, zvuk, dech.“ – Roos Vlogman, 2017

„Na TIDE je osvěžující jeho soustředěnost, jasnost, věcnost a vytrvalost, které dohromady dokážou uklidnit mysl pozorovatele i jeho dech a soustředit jeho pozornost. […] Dokáže se smířit s realitou a dosáhnout konečného. […] Akt transformace, kdy se všední stává magickým, abstraktní konkrétním, stylizované neoddiskutovatelným, detailní praktickým a staré novým.“ – Pavle Heidler, 2019

Tatiana Brederová

pro Taneční magazín

Puma a Cirk La Putyka

Značka PUMA podporuje talentované umělce

Značka PUMA opět podporuje talentované umělce. Společně se souborem Cirk La Putyka spolupracuje na inovativním představení Horáček GEN XYZ, které propojuje hudbu, tanec a akrobacii, a ve kterém vystupují například Bára Poláková, Jan Cina či Vladimír 518. Značka se již podruhé podílí také na inscenaci Cesty, která oslavuje cirkusové umění. Akrobaté, tanečníci a herci se tak na scéně pohybují v originálních kouscích PUMA, které jim zajišťují komfort, flexibilitu i soulad se scénografií.

PUMA kontinuálně podporuje lokální talenty, nejen ve světě sportu, ale také ve světě umění. Vznikají tak nadčasové lokální spolupráce, které přináší výjimečné zážitky. Po loňském akrobatickém uvedení dresů SK Slavia Praha se PUMA a Cirk La Putyka propojily znovu. Již podruhé v rámci inscenace Cesty, premiérově v projektu Horáček GEN XYZ a spolupráci plánují i do budoucna.

„Máme velkou radost, že se můžeme prostřednictvím představení Cirku La Putyka podílet na spojování generací a zhmotňování vizí odvážných umělců. Přesně tahle myšlenka totiž rezonuje s globální filozofií značky PUMA. Progresivní umělci i sportovci téměř po celém světě a zároveň také na lokální úrovni jsou pro nás, stejně jako Cirk La Putyka, srdcovou záležitostí,“ dodává ke spolupráci marketingová manažerka PUMA Lucie Hložánková.

Projekt Horáček GEN XYZ postavený na umění textaře Michala Horáčka spojil umělce různých generací, žánrů i kultur. Písně jako Levandulová či S cizí ženou v cizím pokoji zazněly v podání výjimečných talentů, jakými jsou například Jan Cina, Bára Poláková či Ondřej Ruml. Synergie pestré škály těchto umělců s akrobaty vytvořila neopakovatelnou atmosféru novocirkusového koncertu, který vibroval touhou po hledání hranic naší fantazie bez ohledu na generační rozdíly, a vznikl tak jedinečný divácký zážitek. Cesty, inscenace, která vzdává hold jedinečnosti cirkusového umění, představuje téměř 60 akrobatů, herců, tanečníků a hudebníků z různých koutů světa napříč generacemi. Náročná a dechberoucí čísla, klaunské výstupy i skupinové choreografie, to vše vykresluje magii cirkusové manéže. Představení se díky svému úspěchu vrací do holešovického šapitó Azyl78 již potřetí a naposledy. Derniéra představení je plánována na 21. května.

Ohromující akrobacie v kombinaci s divadelními prvky a tanečními interpretacemi jsou klíčové v konceptu novocirkusových děl principála Cirk La Putyka Rostislava Nováka mladšího. Kromě působivých výkonů umělců atmosféru představení dokreslují také jejich kostýmy, které od základu vymýšlí Kristina Záveská. Maximální komfort v tomto směru zajišťuje značka PUMA, která dodává originální lifestylové kousky i běžné sportovní oblečení, které zajistí mimo jiné i jednotnost scénografie.

„V tvorbě našich inscenací dbáme na spolupráci s profesionály ve všech oborech. Nejedná se pouze o samotné umělce, kde je to naprostou samozřejmostí, ale také o další spolupracovníky, scénografy, fotografy, přes grafiky až třeba po kadeřníky. Vizuální poetika propisující se v kostýmech a make-upu je toho nedílnou součástí. Proto jsme moc rádi za navázání dlouhodobého partnerství s tak progresivní značkou jako je Puma, která posiluje naši vlastní kreativitu a dovoluje nám zhmotnit i ty nejbláznivější představy. “ popisuje autor konceptu a režisér Rostislav Novák ml.

Celý program a vstupenky na Cirk La Putyka naleznete zde.

 Laura Alluri

pro Taneční magazín

 

Vyhnanství

Nová inscenace o naději v Divadle X10

Divadlo X10 uvede 21. 4. 2023 premiéru inscenace Vyhnanství v režii Kamily Polívkové. Vyhnanství je závěrečným dílem volné románové trilogie Čekárna od Liona Feuchtwangera, kterou Divadlo X10 uvádí v letech 2021–2023 jako konzistentní velký činoherní projekt. Premiéra první části Úspěch se uskutečnila v říjnu 2021 v režii uměleckého šéfa Divadla X10 Ondřeje Štefaňáka, druhá část Oppermannovi měla premiéru v dubnu 2022 v režii Terezy Říhové. Jednotlivé části mapují různé fáze vývoje meziválečné německé společnosti. Lze je vnímat jako samostatné příběhy i jako celkový, bohatě koncipovaný obraz postupného nástupu totality. Pražské reprízy Vyhnanství se uskuteční 26. 4. a 3. 5. Všechny tři části pak budou uvedeny souhrnně 13. a 14. 5. v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

 

Vyhnanství – současná perspektiva

Dějištěm románu je Paříž roku 1935, kde se shromažďuje antifašistická německá emigrace. Jednotlivé dobové kontexty jsou v inscenačním gestu upozaděny ve prospěch nenásilných aktuálních reminiscencí, které souvisí především se situací ukrajinských případně běloruských uprchlíků. Divadlo X10 dlouhodobě poskytuje prostor umělcům z těchto zemí formou rezidencí nebo účastí na Divadelním festivalu Kutná Hora, kterého je Divadlo X10 producentem. „Vedle politického přesahu je však Vyhnanství i univerzálním obrazem rozpadu jedné rodiny, která je donucena opustit domov a v pasti provizoria se potýká se stále zhoršujícími se podmínkami,” dodává dramaturg X10 Ondřej Novotný. V kontextu tehdejší i současné válečné hrozby vyjadřuje inscenace Vyhnanství přesvědčení o potřebě pevně ukotvených demokratických systémů, mezinárodní solidarity i společenské poptávky po náročném a kvalitním umění.

Trilogie Čekárna

První část trilogie Úspěch mapuje první polovinu dvacátých let 20. století v bavorském Mnichově, končí neúspěšným Hitlerovým “Pivním pučem”. Druhá část trilogie Oppermannovi se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, sleduje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena Vyhnanstvím, jehož tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Feuchtwanger s neuvěřitelnou hloubkou zachytil vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Čekárna vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější protinacistická literární díla.

Plánované uvedení celé trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Divadlo X10 potvrzuje svoji důvěru v obsah a sdělení, ve vyprávění příběhu. Jeho dramaturgická vize byla oceněna i v anketě Ceny divadelní kritiky 2022, ve které se Divadlo X10 umístilo na druhém místě.

„Já nemám nic, nic, nic!“

Závěr volné románové trilogie Čekárna zasadil Lion Feuchtwanger do Paříže roku 1935. Početná a různorodá německá emigrace tráví čas v politických debatách, obstarávání potřebných povolení, publicistické protinacistické činnosti i malicherných osobních sporech. Hudební skladatel Sepp Trautwein věnuje svou tvůrčí energii žurnalistické práci, aby díky mezinárodnímu tlaku docílil osvobození svého kolegy z nacistického zajetí. Na hudbu nezbývá čas. Anně Trautweinové se život drolí do tisíce drobných každodenních překážek a schází jí tak potřebná síla, aby mohla správně odhadnout, zda “tento přechod do As dur je opravdu Seppovým vlastnictvím nebo zda je závislý na Mahlerovi”. Na hudbu nezbývá čas. Jejich syn Hans se kdovíproč učí rusky a vůbec nechápe, proč někdo hudbou vůbec ztrácí čas. Všechny postavy jsou zachyceny v pasti provizoria. Zbývá boj o vysoké ideály i obyčejnou lidskou důstojnost, o právo na práci a domov, který se zdá marný v konfrontaci s obludnou silou diktatury, úřednickým aparátem hostitelské země i vlastním životním vyčerpáním. A tak poměry zabíjí lásku.

Čekárna není jen názvem celé románové trilogie, ale také názvem nové symfonie Seppa Trautweina. Její prostor je plný hemžení, hluků a ruchů, útržků civilních dialogů i mediálních státnických projevů, volně přecházejících z intimní do veřejné sféry a zpět. V jejích tónech zazní zvuky všech odkloněných, zmeškaných a opožděných vlaků i hlasy lidí, kteří na ně čekají se svými neforemnými taškami a těžkými kufry, zplihlými vlasy a propadlými doklady. A také s nadějí, že jednou přijede ten správný vlak, který odveze čekající do bezpečí.

Inscenace vznikla v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

VYHNANSTVÍ

Symfonie o naději. Trilogie Čekárna.

https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/vyhnanstvi

PŘEKLAD Valter Feldstein

DRAMATIZACE Ondřej Novotný

REŽIE Kamila Polívková

DRAMATURGIE Ondřej Novotný, Lenka Havlíková

HUDBA Ivan Acher

VÝPRAVA Jana Hauskrechtová

ASISTENTKA VÝPRAVY Magdaléna Vrábová

ASISTENT REŽIE Marek Linhart

PLAKÁT Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Marie Švestková, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Ondřej Jiráček, Václav Marhold, Matěj Šíma

PREMIÉRA 21. 4. 2023

      

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Anomalie

Česká taneční platforma 2023 a temná meditace, akt intimity, opětovné spojení se super-silami, tanec léčení a znovuzrození křídel, cesta transformace

Pod povrchem země se formuje kruh těl – svědků sólové performance, která vrhá světlo na skryté součásti reality, pohřbené v hlubinách tisíciletého těla. Anomálie je výpravou za destrukcí, limity a extrémy, stejně jako příležitostí nechat kůži, svaly a kosti i duši prostoupit novými i starými tvary a formami.

Anomalie je první inscenací uskupení body2022, které tvoří pod vedení choreografky a tanečnice Evy Urbanové. Skupina se věnuje výzkumu těla v současném světě, jeho proměnlivosti a vzájemné interakci s prostředím, které obývá.  Tvorba body2022 nastiňuje neotřelé perspektivy lidského těla a nabízí nové interpretace, které přesahují možnosti fyzické existence- prostřednictvím pohybu, který je radikální, smyslný, surrealistický a vibruje novým divokým životem.

Tolik tedy k úvodu.  Inscenaci Anomálie bylo možno zhlédnout v Divadle X-10 v rámci festivalu Česká taneční platforma.

Ačkoliv, jak již bylo na našich stránkách zmíněno, zázemí divadla je spíše nedůstojné, v tomto případě to zážitek diváka nijak nenarušovalo.

Pro  představení stačila jediná kulisa- kulatý velký stůl, možná evokující nějaký starý obětní oltář, kam lidská bytost pokládá své tělo. Nic dalšího nepotřebuje, jen sebe a své myšlenky, city, bytí.

Rovněž podivné obrazy, které se rýsují na jejím těle, svědčí možná o nějaké lidské dávné oběti bohům… či kdo ví komu. Také je tu nějaké vnitřní utrpení či sebepoškozování.

Většina představení probíhá v přítmí, občas světla zhasnou úplně. Co to vlastně znamená? Bylo také lidstvo v takové obrovské tmě svého vědomí či nevědomí?

Tyto okamžiky přináší i divákovi momenty, kdy může přemýšlet o sobě, o ostatních, o světě, o lidském zrození, o historii našich předků. (V našem případě byl zážitek  zesílen momentální nepřízní počasí, to znamená, že  nad Prahou  zrovna hřměla bouřka.)

Přestože choreografii doprovází mluvené slovo a performerka v jednom okamžiku říká: „Moje choreografie už není moje, je Vaše“, vlastně nijak necítím,  že by se na mě něco hlubokého přeneslo. Možná bohužel, možná bohudík.

Ačkoliv taneční pózy jsou sošné, perfektní, v současné době vidíme mnoho nahých těl během představení. Neodnáším si nic mimořádného, nic převratného. Nic, co by mě vlastně chytilo za srdce a co bych si chtěla navždy pamatovat.  Celkově hodnoceno – těchto „obnažených“ představení je dost a dost a já mám dojem, že už mě v ničem neoslovují.

Ale pro diváka, který se pouze rád podívá  na ženské tělo, perfektně ovládající  danou choreografii, je toto představení právě to jedinečné a nechť se nechá unášet.

Foto: Česká taneční platforma

Eva Smolíková

Taneční magazín