Trójanky

O ženách zasažených válkou

Švandovo divadlo uvede Trójanky, inscenaci o ženách zasažených válkou. Původní českou hru inspirovanou antickou předlohou nastudují ukrajinské divadelnice

Inscenaci Trójanky inspirovanou antickými motivy i skutečnými osudy současných žen uvede 27. května v premiéře Studio pražského Švandova divadla. Novou českou hru Davida Košťáka vyprávějící o třech hrdinkách z města Trója, které kvůli válce ztratily domov, nastudovaly ve Švandově divadle ukrajinské divadelnice v čele s režisérkou Annou Turlo. Ta v roce 2021 obdržela grant prezidenta Ukrajiny určený mladým uměleckým talentům. Tři hrdinky s různými povahami i osudy ztvárňuje Anežka Šťastná, Anna Grundmanová a Marie Štípková. Mužský prvek v podobě vítězného řeckého vojáka i boha Dia, vládce Olympu, ztělesňuje Jan Grundman.

Deset let obléhaná Trója je v troskách, její hradby jsou rozbořené. Všichni muži i synové jsou mrtví. Zbyly jen ženy, které odteď musí žít mezi bývalými nepřáteli. První z nich (Anežka Šťastná) je mladá a dychtí po možnostech, které jí může nový svět nabídnout. Druhá (Anna Grundmanová) se stala válečnou kořistí řeckého dobyvatele (Jan Grundman), vraha jejího manžela. Při životě ji drží naděje, že snad jednou znovu spatří svoji odvlečenou dceru. A ta třetí (Marie Štípková) je všem trnem v oku. Není zkroušená ani zbídačená a ranec, jenž tak žárlivě střeží, má dle mínění ostatních plný cenností. Na scénu ale vstupují i bohyně a bohové řeckého Pantheonu. Trpkost střídá dojetí, smutek rozpouští naděje, ale i žert a vtip…

„Když začala v únoru 2022 ruská invaze na Ukrajinu, otevřel jsem Eurípidovy Trojánky. Jenže toto řecké drama vypráví o urozených dámách z královských rodin. Já ale chtěl nechat zaznít hlasy obyčejných žen, jejichž životy válka bezprostředně zasáhla. Odložil jsem proto Eurípida a dal se do psaní vlastního textu,“ říká autor hry a dramaturg Švandova divadla David Košťák. A dodává, že právě Trójankami divadlo jasně vyjadřuje svůj občanský postoj k aktuální válečné agresi.

Díky spolupráci s ukrajinskou režisérkou Annou Turlo pak autor propojil antickou předlohu s osudy reálných žen, které nezávisí na časovém ukotvení. Text pak vystavěl na kontrastu starého a současného světa, což do něj vnáší humor a vtip. „V jednom obraze tak například Trójanky vzpomínají na to, jak krásná Helena Trojská, kvůli níž pak konflikt propukl, vyhrála Miss World a přála si světový mír,“ přibližuje dramatik, který podobnými odkazy a zcizeními téma posunul a odlehčil.

„Osudy tří ženských hrdinek reflektují časté výhrady a předsudky většinové společnosti vůči příchozím obětem války. My se těchto povrchních nálepek snažíme zbavit a nahlédnout za nimi skutečné lidi, s jejichž osudy se může ztotožnit každý z nás,“ doplňuje Košták.

Ženský hlas a pohled z Ukrajiny

V inscenaci zazní v živém podání hereček písně Zuzany Navarové. „Poslouchal jsem tuto hudbu při psaní a měl pocit, že emoci, kterou zprostředkovává, lépe vyjádřit nedovedu. Jsem proto rád, že jsem měl v Zuzaně Navarové – jako muž, který poněkud troufale píše hru o ženském údělu – skrze tyto písně i další spoluautorku,“ říká David Košťák.

Důležité podněty – například motiv mateřství spojený s touhou ochránit své děti – vnesla do Košťákova textu i režisérka Anna Turlo. Pro úspěšnou ukrajinskou divadelnici, jde o její první režii v českém jazyce. „Ráda bych, aby Trojánky promlouvaly o lidskosti. O tom, že jsme všichni silnější, než si myslíme. A že ať jsme jakkoli silní, je dobré mít vedle sebe lidi, kteří nás budou chápat a podporovat i v těch nejtěžších časech,“ říká Anna Turlo, která byla v roce 2019 ve své vlasti nominována také na cenu Kyiv Pectoral za nejlepší režijní debut.

„Velmi stručně řečeno: naše Trójanky jsou ženy postižené válkou, které musí najít způsob, jak nepřestat žít,“ uvádí režisérka. Do Česka přišla měsíc po napadení své vlasti ruskou armádou. Inscenaci tak vnímá i jako příležitost k zamyšlení se nad vlastní zkušeností a k hledání způsobu, jak ji zprostředkovat publiku. „Důležitým momentem je zde pospolitost – vzájemná podpora a pochopení, které různým ženám s podobnou životní zkušeností pomáhá najít i v cizím prostředí ztracený kus jejich domova,“ říká Anna Turlo.

Starý a nový svět  

Režisérka a kulturní manažerka Anna Turlo ke spolupráci přizvala i další talentované divadelnice z Ukrajiny. Všechny tak společně v Trójankách navazují na tradici inscenování antické tragédie a zároveň k publiku promlouvají jazykem současného divadla.

Napětí a současně i propojení mezi starým a novým světem odráží i nadčasová scénografie Ruslany Basenko. Ta zahrnuje i „pískoviště“ – prostor vyplněný hlínou. „Vše ze země vyrůstá a vše se do ní zase vrací. Pískovištěm tak odkazujeme k cykličnosti dějin, ale i k archeologii a ke snaze hrdinek vyhrabat alespoň nějaké pozůstatky ze svého starého života,“ říká Basenko. Oporu v novém prostředí symbolizují dřevěné pilíře se změtí kabelů. Jejich rozplétání je pak podle scénografky v souladu s tím, jak k sobě jednotlivé hrdinky hledají cestu.

Mnohovrstevnaté kostýmy Oleny Zahrebiny jsou inspirovány mimo jiné zdravotnickými a vojenskými materiály, včetně maskovacích sítí. Každá z žen si tak obléká i kus své osobní historie a jejich šaty se proměňují – od brnění až po korzet. „Hlavní složkou kostýmů jsou vzájemně kombinované sítě a lana, které odkazují na pocit z prolínajících se časů a z nekonečného propojení minulých i přítomných událostí,“ vysvětluje Zahrebina. Ta oblečení doplnila výztuhami a ortézami, které si Trójanky hrdě připínají jako vzácné šperky…

Hudbu k inscenaci vytvořil a vybral skladatel a scénograf Martin Šimek. Také on ve svých skladbách kombinuje odkazy na tradiční, lidovou hudbu s industriálními motivy.

Premiéra Trójanek je 27. května, nejbližší volné reprízy jsou 9. a 23. června. Inscenace bude na programu i v nové sezóně od září tohoto roku.

www.svandovodivadlo.cz

Víte, že…

… David Košťák zapojil do textu i řecké mýty, které události líčily z pohledu žen? Osudy jeho hrdinek tak mohou připomenout například královnu Andromaché, jíž nepřátelé vyrvali syna z náruče. Anebo příběh urozené Bríseovny, konkubíny hrdiny Achilla, který zabil jejího muže. Trójanky jsou však především současnou hrou o ženách s těžko přenositelnou zkušeností války. Košťák je i autorem hry Srdce patří za mříže uváděné ve Studiu Švandova divadla v letech 2017-2021; také zde se věnoval lidským právům a důstojnosti člověka.

… Anna Turlo (31 let) působí i jako manažerka projektu ukrajinského divadla v Praze? Narodila se v Kyjevě a před studiem fakulty divadelních umění na Národní filmové, divadelní a televizní univerzitě absolvovala Národní leteckou univerzitu a ukrajinský Institut pro turismus. Její nejnovější inscenace pro divadlo v Kyjevě, kterou zde uvedla díky grantu prezidenta Ukrajiny určeného pro mladé umělce, se věnovala tématu manipulace vedoucí k volbě diktátora.

… Jan Grundman ztělesňující v Trójankách mužský element účinkoval i v seriálu o kyberšikaně, který získal v roce 2020 mezinárodní cenu Emmy známou jako televizní Oscar? Herec zde vytvořil roli otce, který postupně rozkrývá události vedoucí ke smrti jeho syna.

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Vyhnanství

Nová inscenace o naději v Divadle X10

Divadlo X10 uvede 21. 4. 2023 premiéru inscenace Vyhnanství v režii Kamily Polívkové. Vyhnanství je závěrečným dílem volné románové trilogie Čekárna od Liona Feuchtwangera, kterou Divadlo X10 uvádí v letech 2021–2023 jako konzistentní velký činoherní projekt. Premiéra první části Úspěch se uskutečnila v říjnu 2021 v režii uměleckého šéfa Divadla X10 Ondřeje Štefaňáka, druhá část Oppermannovi měla premiéru v dubnu 2022 v režii Terezy Říhové. Jednotlivé části mapují různé fáze vývoje meziválečné německé společnosti. Lze je vnímat jako samostatné příběhy i jako celkový, bohatě koncipovaný obraz postupného nástupu totality. Pražské reprízy Vyhnanství se uskuteční 26. 4. a 3. 5. Všechny tři části pak budou uvedeny souhrnně 13. a 14. 5. v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

 

Vyhnanství – současná perspektiva

Dějištěm románu je Paříž roku 1935, kde se shromažďuje antifašistická německá emigrace. Jednotlivé dobové kontexty jsou v inscenačním gestu upozaděny ve prospěch nenásilných aktuálních reminiscencí, které souvisí především se situací ukrajinských případně běloruských uprchlíků. Divadlo X10 dlouhodobě poskytuje prostor umělcům z těchto zemí formou rezidencí nebo účastí na Divadelním festivalu Kutná Hora, kterého je Divadlo X10 producentem. „Vedle politického přesahu je však Vyhnanství i univerzálním obrazem rozpadu jedné rodiny, která je donucena opustit domov a v pasti provizoria se potýká se stále zhoršujícími se podmínkami,” dodává dramaturg X10 Ondřej Novotný. V kontextu tehdejší i současné válečné hrozby vyjadřuje inscenace Vyhnanství přesvědčení o potřebě pevně ukotvených demokratických systémů, mezinárodní solidarity i společenské poptávky po náročném a kvalitním umění.

Trilogie Čekárna

První část trilogie Úspěch mapuje první polovinu dvacátých let 20. století v bavorském Mnichově, končí neúspěšným Hitlerovým “Pivním pučem”. Druhá část trilogie Oppermannovi se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, sleduje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena Vyhnanstvím, jehož tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Feuchtwanger s neuvěřitelnou hloubkou zachytil vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Čekárna vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější protinacistická literární díla.

Plánované uvedení celé trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Divadlo X10 potvrzuje svoji důvěru v obsah a sdělení, ve vyprávění příběhu. Jeho dramaturgická vize byla oceněna i v anketě Ceny divadelní kritiky 2022, ve které se Divadlo X10 umístilo na druhém místě.

„Já nemám nic, nic, nic!“

Závěr volné románové trilogie Čekárna zasadil Lion Feuchtwanger do Paříže roku 1935. Početná a různorodá německá emigrace tráví čas v politických debatách, obstarávání potřebných povolení, publicistické protinacistické činnosti i malicherných osobních sporech. Hudební skladatel Sepp Trautwein věnuje svou tvůrčí energii žurnalistické práci, aby díky mezinárodnímu tlaku docílil osvobození svého kolegy z nacistického zajetí. Na hudbu nezbývá čas. Anně Trautweinové se život drolí do tisíce drobných každodenních překážek a schází jí tak potřebná síla, aby mohla správně odhadnout, zda “tento přechod do As dur je opravdu Seppovým vlastnictvím nebo zda je závislý na Mahlerovi”. Na hudbu nezbývá čas. Jejich syn Hans se kdovíproč učí rusky a vůbec nechápe, proč někdo hudbou vůbec ztrácí čas. Všechny postavy jsou zachyceny v pasti provizoria. Zbývá boj o vysoké ideály i obyčejnou lidskou důstojnost, o právo na práci a domov, který se zdá marný v konfrontaci s obludnou silou diktatury, úřednickým aparátem hostitelské země i vlastním životním vyčerpáním. A tak poměry zabíjí lásku.

Čekárna není jen názvem celé románové trilogie, ale také názvem nové symfonie Seppa Trautweina. Její prostor je plný hemžení, hluků a ruchů, útržků civilních dialogů i mediálních státnických projevů, volně přecházejících z intimní do veřejné sféry a zpět. V jejích tónech zazní zvuky všech odkloněných, zmeškaných a opožděných vlaků i hlasy lidí, kteří na ně čekají se svými neforemnými taškami a těžkými kufry, zplihlými vlasy a propadlými doklady. A také s nadějí, že jednou přijede ten správný vlak, který odveze čekající do bezpečí.

Inscenace vznikla v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

VYHNANSTVÍ

Symfonie o naději. Trilogie Čekárna.

https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/vyhnanstvi

PŘEKLAD Valter Feldstein

DRAMATIZACE Ondřej Novotný

REŽIE Kamila Polívková

DRAMATURGIE Ondřej Novotný, Lenka Havlíková

HUDBA Ivan Acher

VÝPRAVA Jana Hauskrechtová

ASISTENTKA VÝPRAVY Magdaléna Vrábová

ASISTENT REŽIE Marek Linhart

PLAKÁT Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Antonie Rašilovová, Lucie Roznětínská, Marie Švestková, Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Ondřej Jiráček, Václav Marhold, Matěj Šíma

PREMIÉRA 21. 4. 2023

      

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Feuchtwanger a velikonoční wellness

Divadlo X10 v dubnu

Dubnové  akce Divadla X10

Nová inscenace o nástupu totality, ztrátě domova, osobních i společenských kompromisech 

Divadlo X10 uvede 9. 4. 2022 premiéru inscenace Oppermannovi podle stejnojmenného románu Liona Feuchtwangera. Na této inscenaci Divadlo X10 spolupracuje poprvé s režisérkou Terezou Říhovou. Oppermannovi jsou druhým dílem románové trilogie Čekárna, kterou Divadlo X10 uvádí v letech 2021–2023 jako konzistentní velký činoherní projekt. Premiéra prvního dílu Úspěch se uskutečnila v říjnu 2021 v režii uměleckého šéfa Divadla X10 Ondřeje Štefaňáka, třetí díl Vyhnanství je plánován na duben 2023 v režii Kamily Polívkové.

 

Lion Feuchtwanger napsal román Oppermannovi během několika měsíců po nástupu nacistické totality v Německu v roce 1933. Zamýšlel informovat svět o skutečných poměrech v nové nacistické říši, která byla před světem prezentována jako bezproblémový, fungující stát toužící pouze po zajištění kvalitních sociálních podmínek pro své obyvatelstvo, základního pořádku a bezpečnosti před rozkladnými silami a v neposlední řadě se prezentoval jako mírová mocnost. Vedle tohoto akčního uměleckého gesta však Feuchtwanger vytvořil především univerzální obraz doby společenského a politického zlomu. „Doby, ve které nejistá a v mnohém naivní demokracie bojuje s energickou, dynamicky se rozvíjející a hrozivou diktaturou,“ dodává dramaturg Divadla X10 Ondřej Novotný. „Sledujeme sérii společenských i ryze osobních ústupků, které umožňují nástup totality. V kontrastu s nimi se vyjevují odvážné a nesmlouvavé činy jednotlivců. Jedním ze základních témat celé trilogie je vlastně odpovědnost jednotlivce za stav světa.“

 

Nově doprovodné materiály X10 online

Premiéra inscenace Oppermannovi je příležitostí k novému uchopení doprovodných materiálů Divadla X10. Klasický tištěný divadelní program je nahrazen dvěma doplňujícími se online formáty. První z nich vychází z podoby původních papírových programů, obsahuje informace o širokém kontextu historickém, společenském, filozofickém apod. Zveřejněn je ovšem online na webu Divadla X10, v textové i audio podobě, kterou je možno poslouchat např. cestou do divadla a naladit se tak na večerní událost. Audioformát je přístupný i v podcastových aplikacích pod hlavičkou podcastu divadla s názvem Extempore. Druhým připravovaným formátem je tzv. “insider”, audiovizuální cca desetiminutový sestřih záběrů ze zkoušení nebo samotné inscenace doplněný rozhovory s tvůrci a tvůrkyněmi z oblasti herecké, režijní, dramaturgické atd. První vydání “insideru”, které je naplánováno na začátek dubna, se bude týkat inscenace Úspěch, prvního dílu trilogie Čekárna. Druhé vydání, které se také již intenzivně připravuje, reflektuje vznik a smysl inscenace Oppermannovi.

Trilogie Čekárna

První část trilogie Úspěch mapuje první polovinu dvacátých let 20. století v bavorském Mnichově, končí neúspěšným Hitlerovým “Pivnicovým pučem”. Druhá část trilogie Oppermannovi se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, sleduje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena Vyhnanstvím, jehož tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Feuchtwanger s neuvěřitelnou hloubkou zachytil vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Čekárna vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější antifašistická literární díla.

 

Plánované uvedení celé trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Divadlo X10 potvrzuje svoji důvěru v obsah a sdělení, ve vyprávění příběhu.

 

Inscenační tým:

PŘEKLAD Valter Feldstein

DRAMATIZACE Barbora Hančilová, Ondřej Novotný

REŽIE Tereza ŘÍhová

DRAMATURGIE Lenka Havlíková

DRAMATURGICKÁ SPOLUPRÁCE Ondřej Novotný, Barbora Hančilová

SCÉNA David Janošek, Jana Hauskrechtová

KOSTÝMY Jana HauskrechtovÁ

HUDBA Sebastian Lang

POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE Ondřej Jiráček

ASISTENT REŽIE Marek Linhart

ASISTENT SCÉNY A KOSTÝMŮ Josef Čihák

HRAJÍ Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Sára Märc, Václav Marhold, Darija Pavlovičová, Lucie Roznětínská, Matěj Šíma

 

Anotace:

https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/oppermannovi

Na všech tělech záleží, všechna těla jsou si rovna

 

Událost Y: Normal Bodies přetvoří na Velikonoční pondělí 18. 4. pražské Divadlo X10 na wellness centrum, ve kterém budou umělkyně a umělci z různých sfér ohledávat (a možná i posouvat) hranice norem spojených s tělem a tělesností.

Odchylky od standardizované normy jsou vždy vnímány jako cizí, jiné, nenormální, jedovaté. Nejsme ale všichni trochu pokřivení? Jsme naočkováni různými látkami, promícháni s materiálem svého okolí, plní mikroplastů, antibiotik, cizích těl, parazitů, hormonů, …

A co kdyby norma začínala právě tam, kde rozkvétá tisíc květů odlišností?

Další z komponovaných událostí série Y events, která mapuje okraje divadla a hledá průsečíky s výtvarným uměním, performance a teorií, se zaměří na vnímání tělesnosti a jejích projevů. Sál Divadla X10 se stane dočasným wellness centrem. Přizvaní umělci a umělkyně nabídnou řadu procedur ale i instalací či performancí, které umožní publiku svá těla hýčkat, masírovat, pozorovat, kriticky reflektovat nebo jen čistě zažívat.

„Našim cílem není definovat, co je v současné společnosti ‘norma’, ale vytvořit takové místo, kde na všech tělech záleží a všechna těla jsou si rovna. Y: Normal Bodies je pro nás prostorem, kde spolu můžeme bezpečně sdílet intimitu, trapnost, pot, slzy, sdílet svoje bolesti i slasti, otevírat se odlišnostem a společně snít o lepší budoucnosti, kde norma je definovaná odlištnostmi a nikoliv jejími odchylkami,“ dodávají kurátoři Y events Petr Dlouhý a Anna Chrtková.

Svou tvorbu představí vystavující umělci a umělkyně Livia Valková, Ondřej Trhoň a Nela Pietrová. Těla publika bude opečovávat, hýčkat a dráždit například Wellnessssseskupení (L. Fiľáková, M. Skalíková, K. Hruboňová, E. Ženíškova, B. Kurtinová) či Enge KlinkáčkováLucie Herzogová, Marie Bartoníková nabídnou kopřivovou, žahavou seanci a Jiří Gruber bude tetovat motivy vytvořené neuronovou sítí. Umělkyně a teoretička Kača Olivová se v performativní přednášce opře o feministické texty zabývající se radikální body positivitou a fat studies a Zander Porter otevře portály digitálních realit skrze choreografie vycházející z emoticonů a kaomoji. Neurodiverzní umělkyně a umělci z organizace Barvolam pak nabídnou prolomení hranic s publikem skrze kolektivní malbu. Politickým rozměrem těla se ve své performanci bude zabývat umělkyně Paulina Masevnina a kultovní berlínské duo Hyenaz.

 

Y: Normal Bodies

Datum                                    18. 04. 2022

Čas                            16:00–23:00

Místo                          Divadlo X10, Charvátova 39/10, Praha 1, 110 00

Web                           www.divadlox10.cz/cs/y-events/y-normal-bodies

IG                                www.instagram.com/y_event_series/

 

Kurátoři                       Anna Chrtková, Petr Dlouhý

Umělci*umělkyně       Barvolam, Enge Klinkáčková, Hyenaz [ger], Jiří Gruber, Kateřina Olivová, Lívia Valková, Lucie Herzogová & Marie Bartoníková, Ondřej Trhoň & Nela Pietrová, Paulina Masenina, Wellnessssseskupení (L. Fiľáková, M. Skalíková, K. Hruboňová, E. Ženíškova, B. Kurtinová), Zander Porter

 

 

 

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

 

Dějiny násilí od poloviny února 2022

Příběh o znásilnění s O. Hesem v hl roli

Dějiny násilí, adaptaci známého autobiografického románu Édouarda Louise, hvězdy francouzské literatury, uvede 12. února v české premiéře Švandovo divadlo

Příběh mladíka, který se stal jedné vánoční noci obětí z-ná-si-lnění, režíruje Tomáš Loužný patřící k nejnadějnějším tvůrcům nastupující divadelní generace. Hlavní postavu, mladého homo-s-exuála Eddieho procházejícího trnitou cestou vzpomínek i policejního vyšetřování, hraje Oskar Hes. Muže jménem Reda, náhodného milence a násilníka, ztvárňuje Jan Grundman. Silný příběh vyprávěný z hlediska oběti je líčený jako napínavá detektivka naruby. Premiéra je 12. února ve Studiu Švandova divadla.

Víte, že o znásilnění gayů a lesbických žen se téměř nemluví?  Orientace ale není důvodem, proč by měl být tento zločin legitimní. Také předpoklad, že muž, který znásilní jiného muže, bude nejspíš gay, je mylný. U pachatelů těchto činů totiž nejde o projev touhy nebo vášně. Jde o moc, převahu a beztrestnost, které vůči svým obětem pociťují.

 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín