Feuchtwanger a velikonoční wellness

Divadlo X10 v dubnu

Dubnové  akce Divadla X10

Nová inscenace o nástupu totality, ztrátě domova, osobních i společenských kompromisech 

Divadlo X10 uvede 9. 4. 2022 premiéru inscenace Oppermannovi podle stejnojmenného románu Liona Feuchtwangera. Na této inscenaci Divadlo X10 spolupracuje poprvé s režisérkou Terezou Říhovou. Oppermannovi jsou druhým dílem románové trilogie Čekárna, kterou Divadlo X10 uvádí v letech 2021–2023 jako konzistentní velký činoherní projekt. Premiéra prvního dílu Úspěch se uskutečnila v říjnu 2021 v režii uměleckého šéfa Divadla X10 Ondřeje Štefaňáka, třetí díl Vyhnanství je plánován na duben 2023 v režii Kamily Polívkové.

 

Lion Feuchtwanger napsal román Oppermannovi během několika měsíců po nástupu nacistické totality v Německu v roce 1933. Zamýšlel informovat svět o skutečných poměrech v nové nacistické říši, která byla před světem prezentována jako bezproblémový, fungující stát toužící pouze po zajištění kvalitních sociálních podmínek pro své obyvatelstvo, základního pořádku a bezpečnosti před rozkladnými silami a v neposlední řadě se prezentoval jako mírová mocnost. Vedle tohoto akčního uměleckého gesta však Feuchtwanger vytvořil především univerzální obraz doby společenského a politického zlomu. „Doby, ve které nejistá a v mnohém naivní demokracie bojuje s energickou, dynamicky se rozvíjející a hrozivou diktaturou,“ dodává dramaturg Divadla X10 Ondřej Novotný. „Sledujeme sérii společenských i ryze osobních ústupků, které umožňují nástup totality. V kontrastu s nimi se vyjevují odvážné a nesmlouvavé činy jednotlivců. Jedním ze základních témat celé trilogie je vlastně odpovědnost jednotlivce za stav světa.“

 

Nově doprovodné materiály X10 online

Premiéra inscenace Oppermannovi je příležitostí k novému uchopení doprovodných materiálů Divadla X10. Klasický tištěný divadelní program je nahrazen dvěma doplňujícími se online formáty. První z nich vychází z podoby původních papírových programů, obsahuje informace o širokém kontextu historickém, společenském, filozofickém apod. Zveřejněn je ovšem online na webu Divadla X10, v textové i audio podobě, kterou je možno poslouchat např. cestou do divadla a naladit se tak na večerní událost. Audioformát je přístupný i v podcastových aplikacích pod hlavičkou podcastu divadla s názvem Extempore. Druhým připravovaným formátem je tzv. “insider”, audiovizuální cca desetiminutový sestřih záběrů ze zkoušení nebo samotné inscenace doplněný rozhovory s tvůrci a tvůrkyněmi z oblasti herecké, režijní, dramaturgické atd. První vydání “insideru”, které je naplánováno na začátek dubna, se bude týkat inscenace Úspěch, prvního dílu trilogie Čekárna. Druhé vydání, které se také již intenzivně připravuje, reflektuje vznik a smysl inscenace Oppermannovi.

Trilogie Čekárna

První část trilogie Úspěch mapuje první polovinu dvacátých let 20. století v bavorském Mnichově, končí neúspěšným Hitlerovým “Pivnicovým pučem”. Druhá část trilogie Oppermannovi se odehrává v předvečer Hitlerova nástupu k moci a období krátce poté, sleduje tedy první týdny a měsíce nacistické vlády. Trilogie je završena Vyhnanstvím, jehož tématem je osud německých emigrantů v Paříži. Feuchtwanger s neuvěřitelnou hloubkou zachytil vznik nacismu, přičemž tato téměř dokumentární práce odhaluje tendence doby i konkrétní lidské motivace. Čekárna vznikla mezi lety 1930 až 1940 a patří mezi nejsilnější antifašistická literární díla.

 

Plánované uvedení celé trilogie v jednom celku bude završením několikaleté práce, kterým Divadlo X10 korunuje deset let své existence. Divadlo X10 tímto ambiciózním projektem poukazuje na možnosti velké činohry s výrazným inscenačním a společenským gestem v nezávislém divadelním sektoru. Divadlo X10 potvrzuje svoji důvěru v obsah a sdělení, ve vyprávění příběhu.

 

Inscenační tým:

PŘEKLAD Valter Feldstein

DRAMATIZACE Barbora Hančilová, Ondřej Novotný

REŽIE Tereza ŘÍhová

DRAMATURGIE Lenka Havlíková

DRAMATURGICKÁ SPOLUPRÁCE Ondřej Novotný, Barbora Hančilová

SCÉNA David Janošek, Jana Hauskrechtová

KOSTÝMY Jana HauskrechtovÁ

HUDBA Sebastian Lang

POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE Ondřej Jiráček

ASISTENT REŽIE Marek Linhart

ASISTENT SCÉNY A KOSTÝMŮ Josef Čihák

HRAJÍ Jan Bárta, Jan Grundman, Vojtěch Hrabák, Hynek Chmelař, Jan Jankovský, Ondřej Jiráček, Sára Märc, Václav Marhold, Darija Pavlovičová, Lucie Roznětínská, Matěj Šíma

 

Anotace:

https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/oppermannovi

Na všech tělech záleží, všechna těla jsou si rovna

 

Událost Y: Normal Bodies přetvoří na Velikonoční pondělí 18. 4. pražské Divadlo X10 na wellness centrum, ve kterém budou umělkyně a umělci z různých sfér ohledávat (a možná i posouvat) hranice norem spojených s tělem a tělesností.

Odchylky od standardizované normy jsou vždy vnímány jako cizí, jiné, nenormální, jedovaté. Nejsme ale všichni trochu pokřivení? Jsme naočkováni různými látkami, promícháni s materiálem svého okolí, plní mikroplastů, antibiotik, cizích těl, parazitů, hormonů, …

A co kdyby norma začínala právě tam, kde rozkvétá tisíc květů odlišností?

Další z komponovaných událostí série Y events, která mapuje okraje divadla a hledá průsečíky s výtvarným uměním, performance a teorií, se zaměří na vnímání tělesnosti a jejích projevů. Sál Divadla X10 se stane dočasným wellness centrem. Přizvaní umělci a umělkyně nabídnou řadu procedur ale i instalací či performancí, které umožní publiku svá těla hýčkat, masírovat, pozorovat, kriticky reflektovat nebo jen čistě zažívat.

„Našim cílem není definovat, co je v současné společnosti ‘norma’, ale vytvořit takové místo, kde na všech tělech záleží a všechna těla jsou si rovna. Y: Normal Bodies je pro nás prostorem, kde spolu můžeme bezpečně sdílet intimitu, trapnost, pot, slzy, sdílet svoje bolesti i slasti, otevírat se odlišnostem a společně snít o lepší budoucnosti, kde norma je definovaná odlištnostmi a nikoliv jejími odchylkami,“ dodávají kurátoři Y events Petr Dlouhý a Anna Chrtková.

Svou tvorbu představí vystavující umělci a umělkyně Livia Valková, Ondřej Trhoň a Nela Pietrová. Těla publika bude opečovávat, hýčkat a dráždit například Wellnessssseskupení (L. Fiľáková, M. Skalíková, K. Hruboňová, E. Ženíškova, B. Kurtinová) či Enge KlinkáčkováLucie Herzogová, Marie Bartoníková nabídnou kopřivovou, žahavou seanci a Jiří Gruber bude tetovat motivy vytvořené neuronovou sítí. Umělkyně a teoretička Kača Olivová se v performativní přednášce opře o feministické texty zabývající se radikální body positivitou a fat studies a Zander Porter otevře portály digitálních realit skrze choreografie vycházející z emoticonů a kaomoji. Neurodiverzní umělkyně a umělci z organizace Barvolam pak nabídnou prolomení hranic s publikem skrze kolektivní malbu. Politickým rozměrem těla se ve své performanci bude zabývat umělkyně Paulina Masevnina a kultovní berlínské duo Hyenaz.

 

Y: Normal Bodies

Datum                                    18. 04. 2022

Čas                            16:00–23:00

Místo                          Divadlo X10, Charvátova 39/10, Praha 1, 110 00

Web                           www.divadlox10.cz/cs/y-events/y-normal-bodies

IG                                www.instagram.com/y_event_series/

 

Kurátoři                       Anna Chrtková, Petr Dlouhý

Umělci*umělkyně       Barvolam, Enge Klinkáčková, Hyenaz [ger], Jiří Gruber, Kateřina Olivová, Lívia Valková, Lucie Herzogová & Marie Bartoníková, Ondřej Trhoň & Nela Pietrová, Paulina Masenina, Wellnessssseskupení (L. Fiľáková, M. Skalíková, K. Hruboňová, E. Ženíškova, B. Kurtinová), Zander Porter

 

 

 

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

 

Dějiny násilí od poloviny února 2022

Příběh o znásilnění s O. Hesem v hl roli

Dějiny násilí, adaptaci známého autobiografického románu Édouarda Louise, hvězdy francouzské literatury, uvede 12. února v české premiéře Švandovo divadlo

Příběh mladíka, který se stal jedné vánoční noci obětí z-ná-si-lnění, režíruje Tomáš Loužný patřící k nejnadějnějším tvůrcům nastupující divadelní generace. Hlavní postavu, mladého homo-s-exuála Eddieho procházejícího trnitou cestou vzpomínek i policejního vyšetřování, hraje Oskar Hes. Muže jménem Reda, náhodného milence a násilníka, ztvárňuje Jan Grundman. Silný příběh vyprávěný z hlediska oběti je líčený jako napínavá detektivka naruby. Premiéra je 12. února ve Studiu Švandova divadla.

Víte, že o znásilnění gayů a lesbických žen se téměř nemluví?  Orientace ale není důvodem, proč by měl být tento zločin legitimní. Také předpoklad, že muž, který znásilní jiného muže, bude nejspíš gay, je mylný. U pachatelů těchto činů totiž nejde o projev touhy nebo vášně. Jde o moc, převahu a beztrestnost, které vůči svým obětem pociťují.

 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

 

Dějiny násilí

Román o znásilnění na prknech Švandova divadla (S Oskarem Hesem v hlavní roli)

Švandovo divadlo uvede Dějiny násilí, příběh o zločinu a předsudcích s Oskarem Hesem v hlavní roli

Dějiny násilí, adaptaci známého autobiografického románu Édouarda Louise, hvězdy francouzské literatury, uvede v české premiéře Švandovo divadlo. Příběh mladíka, který se stal jedné vánoční noci obětí zločinu, režíruje Tomáš Loužný patřící k nejnadějnějším tvůrcům nastupující divadelní generace. Hlavní postavu, mladého homosexuála Eddieho procházejícího trnitou cestou vzpomínek i policejního vyšetřování, hraje Oskar Hes. Muže jménem Reda, náhodného milence a násilníka, ztvárňuje Jan Grundman. Silný příběh vyprávěný z hlediska oběti je líčený jako napínavá detektivka naruby.

Premiéra –  12.  února ve Studiu Švandova divadla

„Téměř přesně před deseti lety, v prosinci roku 2012, byl tehdy dvaadvacetiletý francouzský spisovatel Édouard Louis ve svém bytě okraden, znásilněn a málem uškrcen. Zločiny spáchal muž, jehož Louis potkal na ulici poté, co se vracel z vánoční večeře,“ líčí dramaturg inscenace David Košťák výchozí impuls ke vzniku románu známého u nás nejen v queer komunitě.

Napadený se tehdy obrátil na policii. A rozhodl se o svém traumatickém zážitku mluvit. Chtěl vylíčit událost oné noci tak, jak se podle něj stala. Jenže jak to vlastně bylo? Kdo je tu vinen a čím přesně? A nakolik vyprávění oběti zkreslují a zanášejí názory, předsudky, nevyžádané rady a zraňující komentáře těch, kteří příběh znásilnění vyslechnou?

Terapie, diagnóza a především střet

Podle Tomáše Loužného, režiséra a současně i autora divadelní adaptace, lze Dějiny násilí vnímat jako osobní terapii i společenskou diagnózu. „V románu i v naší inscenaci jde mimo jiné o zásadní střety: střet dvou mužů, dobra a zla, práva a spravedlnosti, ale i o srážku různých kultur a konfrontaci odlišného nazírání na svět, na rasu, homosexualitu a menšiny vůbec,“ říká režisér loni nominovaný divadelními kritiky na talent roku.

Hlavního hrdinu hraje Oskar Hes, nejmladší člen hereckého souboru Švandova divadla. Po přesvědčivém výkonu šikanovaného hrdiny v upírské lovestory Ať vejde ten pravý tak dostává u Švandů další výraznou příležitost. „Oskarovo charisma, věk odpovídající hrdinovi i typ spojený s jistou bezelstností a čistotou z něj dělají pro roli Eddieho ideálního představitele,“ říká Tomáš Loužný. Redu, Eddieho temný protipól, hraje Jan Grundman. Ten je známý mimo jiné ze seriálu #martyisdead oceněného v roce 2020 mezinárodní cenou Emmy. Claru, Louisovu sestru žijící v zajetí úzkoprsých názorů malého města, ztvárňuje Nataša Bednářová. Jako zástupce institucí – od policistů po lékaře – uvidíme Marii Štípkovou a Davida Punčocháře.

Nemožnost žít jako dřív

Tématem násilí ve společnosti a hledáním jeho podstaty se Tomáš Loužný zabýval už ve svých předchozích inscenacích. Na jevišti je přitom dokázal zobrazit uvěřitelně a pro diváka zároveň bezpečně. „Věřím ve svého diváka a jeho vnitřní svět. Největší násilí je násilí tušené,“ je přesvědčen Tomáš Loužný. A nakolik je podle něj pro román i vyznění inscenace určující, že hlavní hrdina je stejně jako autor románu gay? „Orientace hlavní postavy je samozřejmě určující pro tento konkrétní případ. Nakonec jde ale hlavně o to, že je někomu násilím vnucena cizí vůle, že se ocitne v nebezpečí života a poté musí žít dál, jako by se nic nestalo. To ale není tak úplně možné. S tím je snadné se ztotožnit a nemusíte být gay, ani mít za sebou zrovna zážitek znásilnění,“ uvádí režisér.

K názvu titulu dramaturg David Košták dodává: „Z jedné konkrétní a ryze intimní zpovědi člověka, který prožije nejprve silnou blízkost a vzápětí čelí útoku, při němž přichází o základní pocit bezpečí a málem i o život, se postupně stávají odosobněné dějiny násilí. V nich jedinec svůj jedinečný příběh ztrácí. Ten se stává veřejným statkem. A on sám jen další položkou v policejních statistikách.“ 

Prostor pro fantazii a nalézání dalších významů nabízí i výtvarná složka inscenace. Scéně Petra Vítka vévodí lesklý bílý pokoj. Z něj se napadený mladík snaží vymazat všechny vzpomínky na útočníka, podobně jako se je snažil vytěsnit ze své paměti. Postupem času však v prostoru přibývá čím dál více lidí, kteří se k jeho případu vyjadřují, a s nimi i černých stop… Téma pošpinění a prolomení křehkých hranic osobního prostoru připomíná také použití červeno-bílé policejní pásky určené pro označení místa činu.

Kostýmy Martina Chocholouška se inspirují francouzskou chic módou. Od haute couture, citující například svůdné chlapecké modely Jeana Paula Gaultiera, se kostýmy dostávají až k ryze surrealistickým kreacím. Groteskní oblečení v podobě chodících nákupních tašek tak výmluvně ilustruje, jak zraněný Eddie vnímá okolní svět.

Naléhavost divadelní výpovědi a střet dvou kultur posílí i živě zahraná hudba skladatele Ivo Sedláčka, který pracuje i s citací kabylských motivů.

Po premiéře 12. února 2022 následuje repríza 14.2.. Na programu jsou pak Dějiny násilí 5. a 29. března.

www.svandovodivadlo.cz

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín

Slova místo kordů

Švandovo divadlo uvede Cyrana z Bergeracu v beatboxovém rytmu

Mimořádná divadelní lahůdka čeká hned v úvodu sezóny diváky pražského Švandova divadla: 18. září bude mít ve Velkém sále premiéru Cyrano z Bergeracu. Slavný milostný příběh o nosatém šermíři, který se nešťastně zamiluje do své sestřenky, se českému publiku poprvé představí v novém přebásnění oceňovaného britského dramatika Martina Crimpa. I díky skvělému překladu do češtiny od Ester Žantovské tak inscenace promluví k publiku vášnivým jazykem dnešní doby. Režisérem titulu je Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla, hlavní roli ztvární Luboš Veselý.

 

Příběh milostného trojúhelníku mezi Roxanou, Kristiánem a Cyranem je všeobecně známý ze stovek inscenací. Martin Crimp však text uchopil po svém. „Adaptace oceňovaného britského dramatika zachovává veškeré motivy původního díla Edmonda Rostanda, zbavuje ho však romantického ornamentu. Opouští alexandrín a k současnému divákovi promlouvá vášnivou poezií dnešní doby, která si nebere servítky a přechází od rapu, přes volný verš až k jazykovému minimalismu. Ester Žantovskou výtečně přeložený text se tak nese v takřka beatboxovém rytmu,“ prozrazuje dramaturg David Košťák. A dodává, že Cyrano v Crimpově přepisu po svém prvním uvedení v londýnském Playhouse Theatre v roce 2019 vzbudil mimořádný ohlas. A že už od té doby u Švandů usilovali o to, aby „nového Cyrana“ mohli představit i u nás.

Slovo jako posel lásky, slovo jako zbraň

To potvrzuje i režisér Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. Podle něj Crimpův Cyrano vypráví především o síle slova – slova jako prostředku lásky i slova jako naostřené zbrani, s jejíž pomocí lze vytvářet nové verze skutečnosti. „Crimpův přepis pracuje se slovem jako s prostředkem moci. Ukazuje společnost, v níž se jedná v první řadě slovem a teprve pak činy. Pomocí slov tak vzniká zdánlivý pocit řádu, zatímco krize je na spadnutí,“ vysvětluje režisér Františák. Ten Cyrana z Bergeracu inscenuje jako svižnou, moderní tragikomedii bez historizujících kudrlinek. Ve Františákově pojetí se tak diváci mohou těšit na strhující milostný příběh z Paříže 17. století. Upřímný cit se zde schovává za vybroušenou poezii a hrdinové jsou svými vysněnými ideály zaslepeni natolik, že sami sebe odsuzují k samotě…

Titulní roli Cyrana jako brilantního básníka starých časů a válečníka, jenž je ochoten se za slovo bít, ztvární Luboš Veselý. Role mladého kadeta Kristiána, který naopak kouzlem slov nevládne, se ujme mladá posila souboru Švandova divadla Petr Kult v alternaci s hostujícím Dominikem Telekym. Třetí vrchol milostného trojúhelníku, Roxanu – v tomto případě studentku a intelektuálku, pohlížející na svět brýlemi maximalistických iluzí – ztělesní Natálie Řehořová. V dalších úlohách se představí Bohdana Pavlíková, Robert Jašków, Matěj Anděl, Jan Grundman, Tomáš Petřík, Petr Buchta, David Punčochář, Anna Stropnická a hostující Jan Mansfeld, Pavel Novák a Adam Joura v alternaci s Eliášem Jeřábkem.

Důležitou složkou inscenace je hudba skladatele Ivana Achera. Děj se odehrává v minimalistické scénografii talentované výtvarnice Pavly Kamanové, která nechává vyniknout práci se světlem. Bohémskou pařížskou společnost dokreslují důmyslně pojaté kostýmy Marka Cpina, jehož inspirovala historie i současná haute couture.

Česká premiéra nově adaptovaného Cyrana z Bergeracu začne ve Švandově divadle 18. září 2021 v 19.00 ve Velkém sále, další reprízy jsou naplánovány na 20. září a poté na 12. a 25. října 2021.

www.svandovodivadlo.cz

Foto: Alena Hrbková, Tomáš Vrána 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín