Gerta Schnirch míří na obrazovky ČT

Výpravné drama podle románu Kateřiny Tučkové

Česká televize představí v neděli 11. října ve 20:15 na ČT1 první díl výpravného dramatu Gerta Schnirch. Adaptace oceňovaného románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch v režii Tomáše Mašína přibližuje osud ženy, jejíž život zásadně poznamenaly události druhé světové války a poválečného odsunu. Titulní hrdinku ve dvou životních obdobích ztvárňují Barbora Váchová a Milena Steinmasslová. Film vznikl v mezinárodní koprodukci České televize, společnosti Negativ, HBO a ARTE. Po úspěchu na festivalu Finále Plzeň nyní míří také do soutěže prestižního festivalu PRIX EUROPA.

Gerta Schnirch-Juliana Tricoli © Česká televize foto Zuzana Panská

„Velmi si vážíme toho, že Gerta Schnirch získala Zlatého ledňáčka za nejlepší televizní a internetový projekt a zároveň Cenu studentské poroty ZČU ve stejné kategorii. Obě ocenění jsou pro nás mimořádně cenná. Těší nás, že příběh, který otevírá složité otázky naší historie, oslovil jak festivalovou porotu, tak mladou generaci diváků,“ říká kreativní producentka České televize Tereza Polachová.

Dvoudílný televizní film Gerta Schnirch vypráví osud ženy narozené do česko-německé rodiny, která se po druhé světové válce stává obětí divokého odsunu. Příběh inspirovaný románem Kateřiny Tučkové sleduje hlavní hrdinku napříč několika desetiletími a prostřednictvím jejího života otevírá témata kolektivní viny, lidské důstojnosti, historické paměti i odpuštění. Film se odehrává v několika časových rovinách – od druhé světové války přes padesátá léta až po závěr osmdesátých let. Vedle historických událostí se soustředí také na vztahy mezi generacemi jedné rodiny.

Dvě ženy rozdělené tajemstvím tak temným, že se o něm nikdy neodvážily otevřeně mluvit. Jeho povaha je hluboce intimní, rodinná, ale zásadně ovlivněná „velkými“ dějinami 20. století. Pomocí sond do minulosti jedné z nich rozplétáme život těžce poznamenaný dvěma totalitními režimy, národnostní nenávistí, starými křivdami a touhou po pomstě i odpuštění.

 

Gerta Schnirch-Johann vo Bülow © Česká televize foto Zuzana Panská.

Při slavnostní premiéře 5. října 2026 v Lucerně se sešel celý nekonečný tým tvůrců, kteří se sotva vešli na jeviště. „Už uplynula dlouhá doba, ale nic to nemění na výpovědi Gerty. Nejsou totiž důležitá data, ale výpověď„, zaznělo při úvodu.

Kateřina Tučková říká: „Napsala jsem 417 stran,  obsahují nesmyslnost kolektivní viny, Gertě se  staly věci, které zapříčinili lidé z okolí.  Stačí, aby si divák odnesl z jejího příběhu, že nemá dělat úsudek rychle, může to ovlivnit osudy lidí další 3 generace. Když jsem ten film viděla, plakala jsem, nejen kvůli příběhu, ale protože ten film sám o sobě je dobrý.“

A musím souhlasit. Film je velice dobrý. Vidíme víru a sílu  přežít. I jakou sílu má lidské odpuštění a obyčejné pochopení. Je hluboká pravda, že válečná generace moc  o traumatech nemluvila, nechtěla. Zdravá lidská mysl vytěsňuje negativní vzpomínky a už se k nim nevrací. Lidé se dívají spíše do přítomnosti nebo do budoucna. Čím více člověk trpí, tím je odolnější, ale i vnímavější.  Anebo naopak – stane se z něho úplná bestie. Tento typ povah film ukazuje také. Jenže ti ostatní kolem vás, když nemluvíte, zkrátka ničemu nerozumí. A vzniká další problém, který se příběhem prolíná.

Gerta Schnirch-Barbora Váchová © Česká televize foto Zuzana Panská

Jak je ale patrné z celého příběhu, Gertě se zcela odpustit nepodařilo, což by vlastně přineslo nejvíc úlevy jí samotné. Ale ona se s traumatem nedokázala vyrovnat.

Ve filmu je také krásně ukázáno, že generace, přesně tak ta dnešní, která nezažila otřesný boj o holý život a neúnosné podmínky pro přežití,  neunese sebemenší problém, který ani problém není. Proto dnešní děti neustále potřebují psychology a psychiatry, protože jsou ve skutečnosti rozmazlené a trošku v tom životě vůbec hledají nějaký smysl, ale smysl má život sám.

Scény jsou syrové, kruté, hluboko se zařezávají do divákovy duše. Ale velice věrohodné. Téměř, jako byste tam byli  i Vy.

Obdivuhodně věrohodné jsou i kulisy z válečné a poválečné doby. Natáčení probíhalo mimo jiné v Brně, na jižní Moravě, v Děčíně, Teplicích a pražských ateliérech České televize. Pro potřeby natáčení vznikly rozsáhlé dobové dekorace. Například Gertin byt se v ateliéru České televize postupně proměnil čtyřikrát, aby odpovídal jednotlivým historickým obdobím, jimiž hlavní hrdinka prochází.

Gerta Schnirch-Carl Grübel © Česká televize foto Zuzana Panská

Hlavní tvůrkyně Kateřina Ondřejková přiznává, že film vznikal velmi těžko.  „Táhlo se to strašně dlouho, asi 11 let a vypadalo to, že ho nikdy nenatočíme. Ale poučení je jedno. I když to trvá nekonečně, nevzdávejte to.“

„Mám ráda příběhy s přesahem, je to velký příběh jednotlivce, dotýká se bolestivého traumatu – odsunu Němců, ale je to jiný úhel pohledu, než ho známe. Vzala jsem jako výzvu tento příběh převyprávět. Právě pro veřejnoprávní Českou televizi, protože takové téma by jiná televize nevzala“, říká Kateřina Černá. 

 Režie se ujal Tomáš Mašín. V hlavních rolích se představují Barbora Váchová jako mladá Gerta a Milena Steinmasslová, která titulní hrdinku ztvárňuje v pozdějším životním období. Dále účinkují Lucie Štěpánková, Martina Czyžová, Oskar Hes, Kristýna Badinková, Zuzana Mauréry, Alena Mihulová a němečtí herci Johann von Bülow, Carl Grübel či Georg Bütow.

Herci bravurně a věrohodně ztvárnili hlavní postavy, je to vynikající výkon. Oskar Hes zraje jako dobré víno, je to čím dál tím kvalitnější herec a pro tyhle role je jako stvořený. Ve filmu představuje naději, světlo, ale stejně nedostane šanci, což je další rána do srdce Gerty.

Gerta Schnirch-Georg Bütow© Česká televize foto Zuzana Panská

Představitelka Gerty, Barbora Váchová, říká: „Jestli je něco z Gerty ve mně? Nevím, ale obdivuji, že se  dokázala postarat o dítě způsobem, který nekomentuji, nesoudím, zkrátka v situacích, kdy je to strašně těžké.“

Sama jsem zažila velké těžkosti a boj o holý život, ale  vím, že život má vždy ještě rezervy a horší to může být vždycky a Gerta mi to ukázala. Stala se pro mě hrdinkou, která bude svítit na cestu, když budu mít pocit, že dál už to nemůže zajít! Bravo tvůrcům!

První díl uvede ČT1 v neděli 11. října ve 20:15, druhý díl v neděli 18. října.

Gerta Schnirch-Barbora Váchová © Česká televize foto Zuzana Panská

Foto: Zuzana Panská, Česká televize

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Klan Baťa zahájil letní divadelní sezonu na Kampě

První muzikál v historii Letní scény Musela Kampa měl premiéru

První muzikál v historii Letní scény Musea Kampa, Klan Baťa, měl 16. a 17. června slavnostní premiéru. Autorský projekt scenáristky a producentky Daniely Sodomové a režisérky Adély Laštovkové Stodolové přivedl na jeviště příběh rodiny Baťových, která z malého obuvnického krámku vybudovala světové impérium a nesmazatelně se zapsala do českých dějin.
Hlavní role představují Oskar Hes, Marek Lambora, Tomáš Klus, Dan Krejčík, Šimon Opp, Tomas Sean Pšenička, Kryštof Krhovják, Peter Pecha, Petra Kosková, Radka Pavlovčinová, Kristina Daňhelová a Markéta Schimmerová Procházková.
Muzikál nabízí moderní pohled na odkaz rodiny Baťových a otevírá témata tradice, inovací, rodinných vztahů i odpovědnosti. Vedle melodických pasáží inspirovaných klasickými muzikály zazní také rap a beatbox, které podtrhují střet tradice a moderny – motiv prostupující celým příběhem.
Premiérou muzikálu Klan Baťa letní program na Kampě teprve začíná. Novinka bude na Letní scéně Musea Kampa uváděna po celý červenec, následovat budou reprízy oblíbených inscenací Forman a Marta. Během léta se návštěvníci mohou těšit také na koncerty řady výrazných osobností české hudební scény, včetně Melody Makers, Adama Plachetky nebo Tomáše Kluse.
 
Více informací na www.letniscenamuseakampa.cz
Foto: Eva Neužilová, Petr Kadlec
Mgr. Michaela Fialová Rozšafná
pro Taneční magazín

Zkoušky muzikálu Klan Baťa finišují

Premiéry jsou už 16. a 17. června 2026

Zkoušky muzikálu Klan Baťa finišují – premiéry jsou už 16. a 17. června 
 
Oskar Hes, Marek Lambora, Tomáš Klus, Dan Krejčík, Šimon Opp, Tomas Sean Pšenička, Kryštof Krhovják, Peter Pecha, Petra Kosková, Radka Pavlovčinová, Kristina Daňhelová, Markéta Schimmerová Procházková a další protagonisté Klanu Baťa během zkoušek ladí poslední detaily. Do premiér prvního muzikálu v historii Letní scény Musea Kampa totiž zbývá už jen pár dní. Nejnovější počin scenáristky a producentky Daniely Sodomové a režisérky Adély Laštovkové Stodolové se divákům poprvé představí 16. a 17. června.
Autorský muzikál Klan Baťa vypráví příběh o rodině, která z malého obuvnického krámku dokázala vybudovat světové impérium a hluboko se zapsat do české identity. Příběh o tom, že tradice může být domovem, ale i klecí. A že i to největší impérium stojí na lidech, kteří se každý den rozhodují, zda poslechnou minulost – nebo budoucnost. A uvědomění, že jeden bez druhého by nebyli tam, kde jsou nyní. Téma tradice versus moderna se muzikálem prolíná v mnoha rovinách – zazní tak nejen melodie ve stylu velkých muzikálů ze 40., 50. let, ale také rap a beat box. Protože tradiční žánry se zde budou porušovat, stejně jako tradice v rodině Baťa.
 
Více informací a online prodej vstupenek: www.letniscenamuseakampa.cz
Foto:  Petr Kadlec
 
Mgr. Michaela Fialová Rozšafná
pro Taneční magazín

Dream Factory Ostrava zve na nejsilnější momenty festivalu

Krobot, Myšička i Oskar Hes

Festival Dream Factory Ostrava se nezadržitelně blíží, proběhne od 22. do 28. května a ponese téma „Přerod“. Tentokrát je více zaměřen na konkrétní programové tipy, výrazné inscenace i doprovodný program letošního ročníku. 
Na festival letos dorazí soubory z celé republiky i Slovenska, vedle činohry nabídne také pohybové, pouliční či studentské divadlo. V programu se objeví například Oskar Hes, Miřenka Čechová, Mark Kristián Hochman, Miroslav Krobot nebo Marta Dancingerová.
Z letošního programu do pozornosti diváků vybíráme například:
  • slavnostní zahájení s inscenací Dějiny násilí a Oskarem Hesem
  • taneční sólo DVACETjedna Miřenky Čechové
  • politicky nekorektní antickou jízdu Oidipus Utopia s Markem Kristiánem Hochmanem
  • pouliční představení Mořští pánové pro rodiny s dětmi
  • výraznou studentskou sekci s inscenacemi DAMU, JAMU nebo VŠMU
  • koncerty, debaty po představeních i Ostravskou sekci domácích divadel
Důležité info: Vstupenky jsou v prodeji online na www.dfov.cz a na pokladně ostravského Divadla Petra Bezruče.
Lucie Sembolová
pro Taneční magazín