Radostná seznámení ve StarDance

Soutěžící 13. ročníku StarDance vědí, s kým budou tančit

Deset osobností už zná své taneční partnerky či partnery, se kterými v létě začnou trénovat na přímé přenosy nové řady StarDance. Herec Filip Blažek vyzve k tanci Adrianu Maškovou, herečka Marta Dancingerová pak Martina Prágra. Spisovatel Patrik Hartl vytvoří taneční dvojici s Terezou Pruckovou, herec Oskar Hes s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou, paralympionik Jiří Ježek s Lenkou Norou Návorkovou. Herečka Jana Paulová bude tančit v páru s Robinem Ondráčkem, mistryně světa v bojových sportech Martina Ptáčková s Dominikem Vodičkou, hudebník Ondřej Ruml s Andreou Třeštikovou, kuchařka Chili Ta s Jakubem Mazůchem a herečka Lucie Vondráčková s Lukášem Bartuňkem. První přímý přenos třináctého ročníku StarDance odvysílá ČT1 v sobotu 12. října ve 20:10.

„Poslední tři řady soutěže jsme vybírali témata, která daný ročník charakterizují. Například loni všech deset večerů spojila noční obloha. Letos to bude radost – z tance, z pohybu a také třeba ze společného sledování StarDance. Nový ročník tedy bude veselý, hravý, pestrobarevný, předávající radost, a přitom stále zachováváme eleganci a noblesu. Tedy dva atributy, které jsou se StarDance od začátku spjaté,“ podotýká Lucie Kapounová, kreativní producentka ČT.

V ateliéru na Kavčích horách se v uplynulých dnech poprvé potkaly jednotlivé páry a po seznámení před kamerami společně nafotily snímky s balonky. Ty symbolizují radost, lehkost a pocit z povznášení se, tedy emoce spojené s tancem. „Který bude tím naším nejradostnějším?

Samozřejmě se uchyluji k těm, které jsem už někdy tančila, a to byl valčík a možná, že trošičku waltz. Jinak ani nevím, jak některé ty ostatní vypadají. Je možné, že jsem některý už i tančila, ale to mi úplně vymizelo z hlavy,“ prozrazuje Jana Paulová a její taneční partner Robin Ondráček ji doplňuje: „Doufám, že radostné budou s Janou úplně všechny naše choreografie.“

„Mezi tanci zatím nemám žádného favorita. Nikdy jsem netancovala, ve StarDance mě čeká premiéra,“ těší se Martina PtáčkováSoutěží projde s Dominikem Vodičkou: „Doufám, že nejradostnější bude hned náš úvodní tanec. Snad nám nervozita nesváže nohy. Chtěl bych, aby nás tancování od začátku bavilo a do soutěže jsme vstoupili uvolnění a s přesvědčením, že máme natrénováno a že všechno dobře dopadne.“

„Úplně nejvíc se těším na freestyle, ale radostné snad budou s Martinem všechny tance,“ věří Marta Dancingerová. Tu bude latinskoamerické a standardní tance učit Martin PrágrS Martou bude velká sranda. Doufám, že ji nadchne třeba nějaká zábavná cha-cha nebo něco v sambě. Mám rád tyhle tance, do kterých se vždy snažím vnést zábavu. Možná ale naším nejradostnějším bude nakonec nějaký standardní tanec. Nechte se překvapit.“

„Vůbec netuším, co mě čeká. Samozřejmě mám ponětí, že existují nějaké druhy tance, ale který mi opravdu udělá radost, to zatím nevím. Odhaduji, že pravděpodobně tedy ten, který buď bude nejméně problematický, nebo ten, který Adrianě nezkazím,“ odhaduje Filip Blažek, který na parket doprovodí Adrianu Maškovou: „Primárně radostnou emoci v sobě má třeba jive nebo cha-cha. Tak snad se nám ji tam podaří najít. Jinak ale věřím, že nám radost přinesou i tance, které mají tu hlavní emoci trochu jinou.“

„Náš nejradostnější tanec se vůbec neodvažuji tipovat, ale těším se na valčík, odtajňuje Lucie Vondráčková, pro kterou má její tanečník Lukáš Bartuněk hned několik dalších tipů: „Myslím si, že by to mohl být jive a cha-cha. Ale s Lucií bude všechno radostné! Kromě tedy paso doble, to není veselé nikdy.“

„Přiznám se, že jsem v tanci stále lehce neznalý a nevím, který pro mě bude nejradostnější. Ale blízký je mi swing, takže by radostný mohl být asi jive,“ uvažuje Ondřej Ruml. „Radostná pro nás bude možná cha-cha nebo quickstep, ale těžko říct hned takhle na začátku,“ přidává svůj odhad Andrea Třeštiková.

Věřím, že velmi radostná pro nás bude cha-cha. Už jsem měl možnost ji jednou tančit. Je to veselý, skočný, energický tanec a dovolím si říct, že by nám společně s Kateřinou mohl jít,“ tipuje si Oskar Hes, jehož tanečnice Kateřina Bartuněk Hrstková zamířila v odhadech do jiných vod. „Bavili jsme se s Oskarem o tom, že bychom si spolu mohli střihnout hip hop. Ten mě fakt baví, taky jsem ho několik let tancovala. To bude legrace.“

„Těším se na všechny rychlé tance. A vlastně i na ty pomalé. Nejradostnějším bude ten, u kterého nebudu mít strach, jestli nedělám něco špatně. Byl bych rád, kdyby se mi tak povedl zatančit aspoň jeden,“ přeje si Patrik Hartl„Šel mu waltz, když jsme si ho hned po seznámení zkoušeli. Myslím si ale, že je Patrik veselý nezmar, tak mu půjdou určitě i ty svižnější tance jako quickstep, možná i jive.  Ty se mu budou líbit,“ prorokuje Tereza Prucková.

„Myslím si, že nejradostněji budeme s Jakubem tančit něco rychlejšího, živějšího. Tipuju tedy jive,“ říká Chili Ta. A její tanečník Jakub Mazůch bez otálení připojuje svůj odhad: „S Chili? Cha-cha. A možná i samba, latinskoamerické tance.“ 

„Moc se těším na waltz, ten tanec je vizuálně nádherný. Miluju ho. Líbí se mi i tango, a tak doufám, že se ho v soutěži dočkám,“ plánuje Jiří Ježek, který letošním podzimem protančí s Lenkou Norou Návorkovou„Ještě nevím, co Jirku baví, takže je těžké mluvit za nás oba. Věřím, že bude mít radost i z tance, který bude dramatičtější a nebude třeba tak veselý, ale přinese i jiné emoce. Pak budeme mít radost z toho, že nám to jde a něco jsme se naučili.“

Vendula  Krejčová, Česká televize

pro Taneční magazín

Tři otázky pro Oskara Hese

Soutěžící StarDance 2024

Oskar Hes

Divadelní, televizní i filmový herec. Známý je z minisérie Rédl, televizního snímku Dukla 61 a nejnověji také z filmu Bratři. Za svůj výkon v jedné z hlavních rolí v tomto životopisném dramatu byl letos nominován na Českého lva. Diváci ho mohou vidět také v Hudebním divadle Karlín, Švandově divadle nebo v divadle NoD. Věnoval se folklornímu tanci, hip hopu a na konzervatoři vystudoval muzikálové herectví. Jako malý si zahrál v dětských rolích v inscenacích Carmen, Polská krev a Golem.  

 

TŘI OTÁZKY PRO OSKARA HESE:

 

Proč jste přijal pozvání do StarDance?

Připadá mi to jako skvělá příležitost něco nového se naučit, dostat se za dva měsíce do formy, kterou jsem v poslední době ztratil. Aktivně se teď moc nehýbu. StarDance je pro mě něco jako zábavný taneční tábor a moc se těším, až to celé začne. Tanec je mi velmi blízký.

Jak velká to pro vás bude výzva, věnovat této soutěži bezmála půl roku života? 

Myslím si, že to bude určitě velmi náročné. Co vím z doslechu od ostatních kolegů, kteří už StarDance absolvovali, tak to je extrémně fyzicky, psychicky i emočně náročná práce. Člověk je neustále na očích, pod palbou médií. Je to celorepublikově sledovaná show, takže ten mediální tlak bude asi veliký. Ale nebojím se toho. Stále u mě převažuje radost, jsem natěšený a doufám, že to všichni ve zdraví zvládneme, že si to užijeme a bude to příjemně strávený společný čas. Moc se těším na kostýmy, na choreografie, na všechno a na všechny.

 

Co očekáváte, že vám StarDance přinese? Co chcete, aby vám dala?

Nové zkušenosti se společenským tancem. Byť byli oba moji rodiče tanečníci, já jsem se nikdy společenskému tanci nevěnoval. Nikdy jsem netančil s partnerkou ani latinu, ani klasiku, takže se moc těším na to, že se v tomto oboru vzdělám a že získám nějaký pevný základ, z něhož budu moct následně vycházet. Chtěl bych jednou svou partnerku vyzvat k tanci a nemuset se toho bát.

Foto: Anna Marie Baráková

Vendula Krejčová, Česká televize

pro Taneční magazín

Klec bláznů

Jiskřivá francouzská komedie o lásce, partnerství a kráse být sám sebou, prvky drag show

Klec bláznů, kultovní francouzskou komedii Jeana Poireta vyprávějící o lásce milujících rodičů, o vztahu dlouholetých partnerů i o kráse být sám sebou, chystá v režii Daniela Hrbka Švandovo divadlo v Praze. Hru známou českému publiku i díky filmovým adaptacím uvedou u Švandů v novém českém překladu Jacquese Josepha, premiéra titulu bude 24. února ve Velkém sále. Ústřední dvojici ztvární Tomáš Petřík s hostujícím Filipem Rajmontem, dále v inscenaci hrají Oskar Hes, Robert Jašków, Andrea Buršová, Bohdana Pavlíková a hostující Katarína Mišejková. V neobvyklých rolích vystoupí Jan Mansfeld, Jan Grundman, Jakub Tvrdík a David Punčochář.  

 

Po derniérách oblíbených komedií Kdo je tady ředitel?, Kurz negativního myšlení a CRY BABY CRY se na repertoár Švandova divadla opět dostává důvtipná, herecky i divácky přitažlivá komedie, jejíž kvalitu navíc prověřila hned dvě úspěšná, cenami ověnčená, filmová zpracování.

Na půl století starou předlohu se režisér Daniel Hrbek, ředitel smíchovské scény, spolu s dramaturgem Davidem Košťákem a Martinem Františákem rozhodli nahlédnout z dnešního pohledu, aniž by ji ochudili o ikonické scény s nezapomenutelnými replikami.

Prostřednictvím hudebních a tanečních čísel navíc diváky zvou na netradiční podívanou – vystoupení ve stylu drag show, při nichž si muži oblékají dechberoucí dámské róby, aby se na scéně nočního klubu nazvaného Klec bláznů proměnili v oslnivé ženské bohyně…

Nový titul tak diváky zavede do slunného přímořského letoviska Saint-Tropez, konkrétně na návštěvu dlouholetých partnerů Georgese a Albina, z jejichž bytu lze vejít přímo do jednoho specificky zaměřeného podniku…

Vítejte v Kleci bláznů!

Georges (Tomáš Petřík) to jako ředitel Klece bláznů, podniku plného blyštivé nádhery a rafinovaně odhalených těl, nemá snadné. Každý večer musí citlivě usměrňovat zjitřené emoce všech protagonistů. A k tomu snášet vrtochy svého druha Albina (Filip Rajmont), který touží slyšet, že jako hlavní hvězda programu i coby Georgesův životní partner je stále milován a žádoucí…

Když domů přijede Georgesův syn Laurent (Oskar Hes), jehož s Albinem společně vychovali, nastane další svízel. Mladík oznámí, že se bude ženit a rodiče jeho nastávající (Katarína Mišejková) přijdou na seznamovací večeři.

Pan a paní Dieulafoiovi (Robert Jašków s Andreou Buršovou) jsou však ultrakonzervativní lidé, tatínek je dokonce poslancem stavícím svůj politický program na obhajobě tradičních rodinných hodnot. A tudíž by pro ně bylo nepřijatelné, aby svou dceru vdali za mladíka, který vyrostl u dvou gayů. Zvlášť, když jeden z nich vede klub nabízející travesty show, zatímco ten druhý zde cupitá po jevišti pod uměleckým jménem Zaza…

Co by však Georges s Albinem neudělali pro jediného syna? Rodinné setkání, při němž se podává tradiční francouzská bujabéza, mužně namazané toasty a „servírována“ má být i Laurentova biologická matka (Bohdana Pavlíková), tak může začít…

 

Komedie o rodičích, dětech a svobodě sebevyjádření

„Komedii Klec bláznů, uvedenou poprvé v Théâtre du Palais-Royal v roce 1973, jsme vybrali proto, že skrývá mnoho vrstev, a lze ji tak s citem a vkusem předvést i současnému publiku,“ uvádí režisér Daniel Hrbek.

„Poiretův text jsme nechali znovu přeložit a soustředili se na zachycení vnitřku postav a jejich vzájemných vztahů. Po odstranění bulvární slupky se tak objevil daleko jemnější a emotivnější příběh. Ten vypráví zejména o kráse být sám sebou a o svobodě sebevyjádření. A také o lásce dlouholetých partnerů, kteří v zásadním okamžiku fungují jako milující rodiče. Slovo dostávají i zastánci tradiční rodiny a dojde i na nezdárné děti,“ uvádí režisér Daniel Hrbek.

Středobodem i této inscenace však zůstávají herci. Roli Georgese, ředitele nočního klubu Klec bláznů, svěřil režisér Tomáši Petříkovi. Dlouholetý člen smíchovského souboru takřka po celou dobu představení „nesleze z jeviště“. V neméně důležité úloze jeho partnera Albina uvidíme Filipa Rajmonta, jehož návštěvníci Švandova divadla znají z hostujícího titulu Lordi.

Jako zaťatý poslanec Dieulafoi, který musí své konzervativní postoje pod tíhou okolností značně přehodnotit, se divákům představí Robert Jašków. V roli jeho upjaté ženy, skrývající pod fasádou oddané manželky divokost a nespoutanost, se můžeme těšit na Andreu Buršovou. Zdaleka nejen sympatickou, pro zápletku klíčovou postavu Laurenta, Georgesova syna, hraje Oskar Hes. Jako Muriel, jeho nastávávající, se objeví Katarína Mišejková, která na sebe u Švandů upozornila už v dramatu Kabaret Winton. Terapeutku Simone, Laurentovu biologickou matku, ztvárňuje Bohdana Pavlíková. Jako sluhu Jacoba obsadil režisér Hrbek absolventa JAMU, hostujícího Michala Krause.  Klec bláznů by nebyla úplná ani bez výstupů dalších postav v podání Jana Mansfelda, Jana Grundmana, Jakuba Tvrdíka Davida Punčocháře.

 

Pozvání do jiného vesmíru

Přitažlivost novinky podtrhuje i fakt, že publikum sleduje „divadlo na divadle“. „S divákem rozehrajeme hru, kdy si nebude zcela jist, jestli se dívá na příběh samotný, na kabaret v klubu Klec bláznů nebo na prostor Švandova divadla, kde se právě cosi děje… Pohled na jeviště Velkého sálu otevírá například opona z růžových třásní, která je zároveň oponou klubu Klec bláznů. Také hledištní personál Švandova divadla překvapí při reprízách každý večer speciálními kostýmky,“ vysvětluje režisér Daniel Hrbek.

Do světa divadelní iluze vtahují diváky i Hrbkovi talentovaní spolupracovníci, kteří se na inscenaci podílejí. „Hned od začátku zve diváky do jiného vesmíru hudba DJ Lumiera. Matador českých dýdžejů působil v Paříži, Německu, Švédsku a své „kosmické“ zvuky mixoval i pro módní přehlídky světových značek. Pozornost jistě upoutají i originální taneční a hudební čísla, na nichž spolupracoval Martin Talaga. Choreograf, tanečník a performer se fenoménu drag show věnuje dlouhodobě s důrazem na její vnitřní prožívání. Také scéna a kostýmy Marka Cpina jsou fascinující: nápadité, vtipné, a tak trochu z jiného světa špičkové francouzské módy,“ uzavírá režisér Daniel Hrbek.

Premiéra inscenace Klec bláznů je 24. února 2024 ve Velkém sále Švandova divadla, nejbližší volné reprízy se uskuteční 7., 16. a 27. března 2024.

Víte, že …

… komedie Klec bláznů byla poprvé zfilmována v roce 1978 ve francouzsko-italské koprodukci v režii Édouarda Molinara?  

Film byl ve třech kategoriích nominován na Oscara, vyhrál Zlatý glóbus a Michel Serrault, představitel Albina, získal za svůj výkon ceny César a Donatellův David. Návštěvností se snímek zařadil mezi vůbec nejúspěšnější francouzské filmy 70. let. Amerického remaku pod názvem Ptačí klec se námět dočkal v roce 1996 v režii Mikea Nicholse. Za roli v tomto filmu získal Nathan Lane (Albin) ocenění American Comedy Awards v kategorii Nejvtipnější herec v hlavní roli a Hank Azaria (sluha Agador) nominaci v kategorii Nejvtipnější herec ve vedlejší roli.

… Daniel Hrbek je jako spoluautor a režisér podepsán i pod úspěšným titulem Happy End, pojednávajícím s humorem a bez sentimentu o láskyplném soužití dlouholeté manželské dvojice?

U Švandů inscenoval i autorskou komedií Smrt mu sluší sarkasticky nahlížející svět divadelníků a divadla a režíroval i tituly Kdo je tady ředitel? a Kurz negativního myšlení, které po mnoho let představovaly stálice „švanďáckého“ repertoáru.

… Klec bláznů ve Švandově divadle se dotýká i témat jako jsou proměny genderových rolí, otázky manželství pro všechny nebo výchovy dětí stejnopohlavními páry?

Ve Švandově divadle se společenským tématům věnujeme soustavně,“ říká Daniel Hrbek. „V Kleci bláznů je ale nahlížíme s nadhledem a často tak, abychom se jim mohli zasmát. Klidně je můžeme předvést v žánru jiskřivé vztahové komedie, což je nezbavuje jejich naléhavosti.“

 

Magdalena Bičíková   

pro Taneční magazín                           

Roztančené divadlo – Rozhovor se soutěžícím Šimonem Bilinou

„Modlím se, aby mě Bůh tance vedl správně“

Šimon Bilina – soutěžící 

Nejvíc do povědomí českých divaček a diváků jste se zatím dostal díky roli Haďáka v primáckém seriálu ZOO, kde vaše postava pracuje v oddělení plazů. Jaký máte ke zvířatům vztah vy osobně, a kdybyste si mohl vybrat, do jakého zvířete se proměnit, jaké by to bylo?

„Miluji zvířata stejně jako vše živé. Jde o bezpodmínečnou lásku, kterou zvířata šíří. Nemá hranice a žádné komplikace. Při vytváření rolí občas pracuji s vnitřní představou nějakého zvířete. Jdu po temperamentu, vzhledu, pohybu atd. Jim Carrey například hovořil o tom, jak pro roli Ace Ventury použil vnitřní představu papouška aru. Já jsem  si zkusil ještě na Jamu například krokodýla. Dá se to i kombinovat. Od pasu nahoru budete slepice a od pasu dolu jste například želvou 😀… Takhle jsem pracoval při vytváření představení ‚Raději zešílet v divočině‘ v divadle Marta. Je to celkem legrace. Ale kdybych si měl vybrat, bude to buď lev nebo gorila. Absolutní přesnost v pohybech, vnitřní klid. Snad se to promítne i v tom tanci 😀…

Vaše postava Adam je pořádný tvrďák, respektive má pro strach uděláno. Umíte si představit, že byste podobně jako on sloužil v armádě a bojoval v Afghánistánu?

„Někteří moji předci si vojnou prošli. Pradědeček sloužil jako dragoun v pluku Jana Jiskry z Brandýsa. Podařilo se mu zachránit i menší jednotku před zajetím. Mám barvité sny.. a pravidelně se mi zdá o tom,  že jsem ve válce. Mám za sebou základy ovládání zbraně a občas si zajdu i zastřílet na střelnici. Realita se ovšem nedá představit. Chovám absolutní respekt k těm, kdo se postaví za svou vlast před egoistickým poblouzněným agresorem a chrání své rodiny. Bůh je ochraňuj. Toto umocňuje i fakt, že mám pradědečka z Užhorodu, z Ukrajiny.“

V Divadle Na Fidlovačce (a o prázdninách také na Letní scéně Voděrádky) Vás můžeme vídat v muzikálu Branický zázrak. Co bylo pro Vás při zkoušení největší výzvou?


„Odmyslet si alespoň částečně, že jsem v místnosti s držitelem Oscara ( Jan Svěrák). Hned jsem pochopil, že Jan Svěrák je jeden z nejklidnějších, nejotevřenějších a nejlaskavějších lidí co znám, a že se neni čeho bát. Přirostl mi k srdci, stejně jako Tomáš Klus a celý tým Branického Zázraku.“

Je už na obzoru nějaká další role na prknech, která znamenají svět? Případně něco jiného, na co se těšíte?

„Hudba. Miluji ji odmalička. Život mi ukazuje cestu i tudy. Těším se jak malý kluk, až začneme vydávat písně. Teď 17. listopadu budu hrát a zpívat například vlastní píseň na hlavním náměstí v Brně při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii před lidmi. To je velká pocta.“

Nyní jste součástí projektu Roztančené divadlo, a tak mě napadá – jaký vztah jste měl k tanci před soutěží? A změnil se nějak nyní?


„Tanec je život a tak čím víc tancuji, a ještě s tak skvělou taneční partnerkou, tím víc mě to baví. Nechápu často, že moje nohy a tělo umí tancovat tak prazvláštní kreace v nějakém rytmu. Ať už to znamená cokoliv 😀

Jak Vaši účast v Roztančeném divadle komentovalo Vaše okolí, tedy rodina, přátelé či kolegové v divadle?  A přijdou Vás podpořit a fandit Vám ve finále?

„Hned si koupili lístky. Myslel jsem,  že bude chtít jít jen babička, ale přidal se celý zbytek rodiny. Bude to ‚výživný‘  večer. Modlím se, aby mě Bůh tance vedl správně 😀

Veronika Jirků –  taneční partnerka 

Jak jste se dozvěděla, že Vaším tanečním partnerem v Roztančeném divadle bude právě Šimon Bilina? Jaká byla Vaše první reakce?

„To, že je mým partnerem Šimon, jsem se dozvěděla na první úvodní schůzce k Roztančenému divadlu. Nejprve Martin Šimek (autor) představuje celý projekt, vysvětluje vše podstatné a až následně se všichni dozvídají, s kým z té partičky vlastně tančí. ☺ Šimon je vždy pozitivně naladěný, takže i první seznámení bylo moc příjemné a na následném focení už mi připadalo, že se známe mnohem déle.“

Znala jste Šimona už předtím, respektive slyšela jste o něm, nebo jste ho viděla v některé z jeho rolí?

„Doma nemám televizi, takže všechny seriály jdou tak trochu mimo mě. Ani v žádných pracovních projektech jsem do té doby neměla tu čest potkat se s ním.   Samozřejmě mě ale neminul Branický zázrak, na který jsem se bohužel ještě nestihla dostat, ale asi to tak mělo být. Myslím, že si ho teď užiji ještě o trochu více, když se  známe  se Šimonem osobně a moc se na vše těším.“

Jak ho vnímáte nyní a co je Vám na něm nejvíce sympatické?

„Nejvíce mě na Šimonovi baví jeho bezprostřednost, je vždycky takový, jaký v danou chvíli chce být a neřeší kdo nebo co je kolem. Taková dětská uvolněnost a radost. Na druhou stranu přijde na trénink připravený, má nalezena různá taneční videa s variacemi, které se mu líbí a chce se je naučit. A nemá v tom malé cíle, někdy se musím hodně smát, co chce za tak krátkou chvilku stihnout. Ale makáme, zkoušíme, vymýšlíme možné i nemožné a uvidíte sami, co na galavečeru zvládneme.“

Jak probíhají Vaše tréninky? Co všechno vlastně musíte společně natrénovat – jaké tance a podobně?

„Máme vylosované dva tance, jeden standardní a jeden latinskoamerický. Nevím, jestli smím prozrazovat, které tance to jsou. Každý z nich má asi dvě minuty, což není úplně málo. Týden před finálovým galavečerem nám k tomu ještě přibude úvodní společná choreografie, kterou tančíme se všemi ostatními páry a otvíráme jí celý večer.“

Je něco, co podle Vás Šimonovi vyloženě jde a naopak něco, s čím třeba zatím hodně bojuje?

„Šimonovi jde vše, něco rychleji, na něco potřebujeme a budeme potřebovat více času.. ale nedovolila bych si soudit kohokoliv, kdo najde odvahu a v podstatě s minimem tréninku předvede vyprodanému divadlu taneční show s variacemi, ke kterým se my tanečníci dostáváme klidně roky. Každopádně,  co musím ‚vypíchnout‘, jsou různé ‚zvedačky“ a akrobatické prvky, které chce Šimon do show zařazovat. Je opravdu šikovný a silný a já si připadám, že mám asi 30 kilo, jak je schopný mě lehce zvednout. S čím trošku bojujeme,  je náš standardní tanec, u kterého mi Šimon řekl, že si připadá, jak hopsající poník.. 😀 Tak snad se nám to společně nakonec podaří trošku elegantněji..“

V předchozích ročnících jste se již dvakrát stala vítězkou Roztančeného divadla, a to po boku Oskara Hese či Jiřího Hány. Jak na své někdejší taneční partnery s odstupem vzpomínáte?

„Velmi hezky, s oběma jsme stále v kontaktu a věřím, že se třeba ještě v nějakých dalších projektech potkáme, to bych si moc přála. S Oskarem jsme dokonce spolupracovali na filmu Bratři, kde má se  svojí filmovou partnerkou Alžbětou Malou taneční scénu.“

A jak zpětně vnímáte ta vítězství jako taková? Je to důvod k nervozitě a ještě větší zodpovědnosti, nebo je berete naopak spíše jako „nakopnutí“ a výzvu potřebnou k dalšímu úspěchu?

„Já jsem nikdy nešla do Roztančeného divadla s tím, že bych ho chtěla vyhrát. Užívám si, že mám tu možnost potkávat se s velmi zajímavými a inspirativními lidmi, mám ráda celý proces vymýšlení a učení chorografií a miluji ten poslední den, od ranních příprav až po večerní galavečer. Nikdy jsem s žádným ze svých hereckých partnerů neřešila, jestli chce nebo nechce vyhrát. Snažím se z nich na trénincích dostat maximum a myslím, že náročností choreografií jim to nedělám jednoduché, ale v ten poslední večer chci, aby si tanec užili a aby diváci viděli spíš radost z pohybu než správný nášlap. To, že pak dostaneme pohár je jen třešnička na dortu a moc jsem to vždy svým tanečním partnerům přála. Nevnímám to tak, že bych vyhrála já, je to hlavně o hercích a já se jen snažím je k tomu jejich výbornému výkonu dovést.“

Foto: Roztančené divadlo

Nikol Heřmánková Kouklová

pro Taneční magazín