Poprvé v Dejvicích, videomapping inspirovaný Václavem Havlem, desetimetrový laser na hladinu Vltavy a Laterna magika ve staré čistírně
Signal Festival letos poprvé zamíří do Dejvic. Čtrnáctý ročník festivalu digitální a kreativní kultury nabídne v rámci tématu Dream On! Sny a vize celkem 21 instalací, z toho osm v placené zóně Signal INSIDE. Festival návštěvníky provede trasami v Dejvicích a centru Prahy a představí světová jména jako Jim Campbell a Kurt Hentschläger, první videomapping v historii festivalu od ukrajinské umělkyně Svitlany Reinish nebo desetimetrovou laserovou instalaci tchajwanského umělce Aka Changa na hladině Vltavy v blízkosti staré čistírny v Bubenči. Ta bude zároveň dějištěm inscenace Laterny magiky. Letošní Signal Festival proběhne od 15. do 18. října.
Markéta Červenková (provází TK), Martin Pošta (zakladatel Signal Festivalu), Tomáš Slabihoudek (podpora města Praha), Milan Cais ( audiovizuální umělec a výtvarník, hudebník, bubeník Tata Bojs) Daniel Burda (Laterna Magika, programový manažer a kurátor festivalu), Maxim Velčovský (designér a výtvarník),Svitlana Reinish (digitální umělkyně) Romana Pikulová (kancléřka ČVUT a vedoucí Rektorátu na ČVUT)
Foto: Eva Smolíková
„Letošní Signal Festival otevírá několik nových kapitol. Poprvé přicházíme do Dejvic, poprvé představíme videomapping ukrajinské umělkyně a také zónu Student Visions věnovanou tvorbě studentek a studentů. Zároveň do Prahy jako vždy přivážíme výrazná jména světové digitální scény. Jim Campbell je pro mě osobně jednou z největších zahraničních hvězd letošního ročníku – jeho práce ukazují, jak sofistikovaně lze propojit technologie, světlo a lidské vnímání. Hodně mě těší, že vedle etablovaných autorů můžeme dát prostor mladým tvůrcům a nabídnout tak program, který osloví různé generace návštěvníků,“ říká ředitel Signal Festivalu Martin Pošta.
Zeptali jsme se….
TM: Jste zakladatel Signal festivalu. Jaká byla Vaše původní myšlenka a jak se za ta léta změnila? V čem jste si splnili svoje sny a v čem naopak ještě ne?
Martin Pošta
„Myšlenka na začátku byla, řekl bych, až úplně banální. Chtěli jsme přivést umělce, kteří nás inspirovali, bavili, kteří posouvali hranice New media artu nebo technického umění či jak to chceme nazývat, ale uvědomili jsme si, že kdybychom je chtěli objíždět, tak by nám to zabralo vlastně celý rok. Tak jsme se rozhodli udělat to obráceně. Založili jsme festival tady v Praze, kam je můžeme zvát.
Po pravdě, Signal festival se změnil celkem zásadně. Když jsme „vykopávali ze země“ první ročník, tak jsme moc nevěděli, co děláme a jak to celé bude vypadat. Jak budeme my fungovat, jak to celé bude fungovat ve veřejném prostoru, jaké budou spolupráce.
Festival sám je každým rokem výzvou, protože každým rokem se ocitáme ve veřejném prostoru, který má svá pravidla. My si to záměrně děláme ještě těžší v tom, že skoro pokaždé objevujeme nějakou jinou městskou část, je to takový náš kočovný či putovní život. Takže to, co by mohlo být snadné, si děláme komplikované. Ale současně nás to právě tím baví a myslím si, že i návštěvníkům tím umožňujeme vnímat své město společně se svými přáteli a rodinou skrze umění pokaždé jinde a pokaždé jinak, skrze jiná umělecká díla.
Festival se nesnažíme zvětšovat, ale spíše zkvalitňovat a rozšiřovat, zejména v programovém záběru. Proto děláme Signal fórum, které je zaměřené více na komunitu, na uměleckou sféru, děláme část, která je zaměřená na děti, děláme i hudební program. Ten jsme dlouhou dobu neměli a tohle nás velice těší. Děláme něco, co jsme původně vůbec neplánovali, protože v posledních letech je tu hlavně performativní část, kterou tvoříme s Laternou magikou a nejen s ní, spolupracujeme i s dalšími soubory a věřím, že budeme společně objevovat hranice, kde se protíná umělecká, technologická, performativní část v jednom společném výletu.“
TM: To je právě to zvláštní a přitažlivé kouzlo – propojení světel a umění. Je to takové snové…
„Ano, je to takové snové, řekl bych i vysněné. Myslíme si, že to k sobě patří.“
TM: Dá se říct, že tanec a světlo přenáší člověka do říše snů a fantazie. Také akrobacie je snová
„Rozhodně tanec a světlo patří k sobě. Akrobacie je něco, kam bychom strašně rádi, dokonce jsme už o tom „koketovali“ s Cirk La Putyka. Teď mě napadá, že je to krok správným směrem a zaměříme se na to, abychom akrobatům dali příležitost na Signal festivalu.“
TM: Třeba Losers… Nad noční Prahou by to bylo krásné.
„Losers mám rád, miluji Letní letnou a nakonec krásný projekt měli před nějakým rokem, kdy dělali zavěšené akrobacie nad jezírkem na Letní Letné. Když jste mi to teď řekla, vypravím se tam a zkusíme vymyslet nový projekt…..“
TM: A Martin Pošta odchází s hlavou plnou nových plánů a my se máme na co těšit a jsme zvědaví už teď.
(rozh. Eva Smolíková)
Dejvická trasa propojí digitální umění s Kampusem i industriální historií Prahy
Jednou z výrazných lokalit v Dejvicích bude Stará čistírna odpadních vod v Bubenči, jedna z nejvýznamnějších průmyslových památek Prahy, která je od roku 2010 národní kulturní památkou. Právě její unikátní prostor se letos stane dějištěm site-specific inscenace Vodasouboru Laterny magiky. Performance je jednou z celkem osmi instalací zóny Signal INSIDE. Ta klade důraz na hlubší zážitek návštěvníka a propojení s architektonicky zajímavými interiéry Prahy.
Nedaleko odtud, na slepém rameni Vltavy, vznikne desetimetrová laserová instalace tchajwanského umělce Aka Changa Multimmersion_Upside Down. Klidná hladina vody funguje jako zrcadlo, jež laserové paprsky neustále násobí a vytváří iluzi nekonečné hloubky. Diváci tak ztrácí jistotu, kde končí skutečný prostor a začíná jeho odraz.
Novou videomappingovou lokací festivalu se letos stane Arcibiskupský seminář. Německý umělec Felix Frank v projektu Missing Interval promění jeho impozantní průčelí v dynamickou světelnou kompozici. Frankovy „světelné malby“ byly uvedeny na řadě mezinárodních mappingových festivalů včetně Tokyo Lights a Constellations de Metz.
Poprvé bude součástí festivalu také Student Visions, zóna mladých tvůrců z ČVUT a VŠCHT. Nabídne chemickou show VŠCHT s barevnými plameny, chemickým světlem a kapalným dusíkem, audiovizuální projekci EFORCE: DNA vítězů mapující vývoj studentské formule, interaktivní FaceIt, který převede mimiku návštěvníků do stylizovaného portrétu, a světelnou instalaci Impuls studentů Fakulty architektury ČVUT. „Je skvělé, že se ČVUT letos poprvé stává partnerem tak výjimečné události, jakou je právě Signal Festival. Věřím, že originální projekce určené pro náš dejvický kampus přilákají velké publikum, a zvlášť se těším na to, jak se v nich zúročí také nápady a vize našich studujících,“ říká ke Student Visions rektor ČVUT Michal Pěchouček.
Dejvickou trasu doplní ve spolupráci s KodlContemporary socha českého vizuálního umělce Jana Kalába Black Mechanical Planet se světelným designem Jana Hladila. Dílo bude umístěno vedle sídla Nadace PPF, která festival dlouhodobě podporuje. Díky její podpoře může Signal Festival do Prahy přivážet špičkové zahraniční umělce a představovat zde ambiciózní projekty světové úrovně.
Foto: Eva Smolíková
„Skupina PPF dnes působí na celém světě, ale nikdy nezapomíná na své kořeny. Dlouhodobě sídlíme v Praze 6, a tak pro nás má letošní ročník Signal Festivalu zvláštní význam. Těší nás, že jednou ze zastávek premiérové dejvické trasy bude výrazné umělecké dílo ve veřejném prostoru vedle naší budovy PPF Gate. Nadace PPF podporuje festival už několik let a sdílí s ním mimo jiné záměr uvádět české umělce na mezinárodní scénu a zároveň přinášet současné světové vizuální umění do veřejného prostoru v České republice,“ říká Jana Tomas Sedláčková, členka správní rady Nadace PPF.
1 500 žárovek Jima Campbella i videomapping inspirovaný Havlem na věži Staroměstské radnice
Jedním z nejvýraznějších zahraničních jmen letošního Signal Festivalu je americký umělec Jim Campbell, světově uznávaný průkopník využití digitálních technologií v umění. Jeho instalaci Scattered Light tvoří soustava 1 500 LED diod, v níž se při pohybu návštěvníků postupně objevují a zase mizí lidské postavy. Campbell dlouhodobě zkoumá hranici mezi obrazem a abstrakcí a lidskou schopnost doplňovat informace, které oko nedokáže zachytit. Jeho díla jsou zastoupena například ve sbírkách MoMA, Whitney Museum of American Art nebo Metropolitního muzea umění. Scattered Light bude k vidění v parku generála Lázaro Cárdenase a bude se jednat o jednu z nejmonumentálnějších instalací v historii festivalu.
Druhý letošní videomapping se odehraje na Staroměstské radnici. Ukrajinská umělkyně Svitlana Reinish v díle Život v pravdě vychází z myšlenek Václava Havla a jeho esejeMoc bezmocných. Na fasádě se objeví slova Pravda, Svoboda, Spravedlnost, Láska a Demokracie, která se postupně deformují a mizí. Projekce vzniká u příležitosti letošního Roku Václava Havla a rozprostře se přes dvě stěny radnice. Za hudební složkou mappingu stojí ukrajinský skladatel Anton Dehtiarov.
Festival v letošním roce posiluje linku děl, která stojí místo okamžitého efektu na hlubší divácké zkušenost a bližším kontaktu s dílemi. Patří mezi ně již dříve oznámená imerzivní projekce od Laurie Anderson a Hsin-Chien Huanga Na Měsíc nebo dílo FLUX rakouského umělce Kurta Hentschlägera. To diváky zavede do naprosté tmy a pracuje s krátkými záblesky světla, které se objeví jen zlom sekundy, ale přetrvávají ještě chvíli na sítnici oka i poté, co se prostor opět ponoří do tmy. Instalace vznikne ve spolupráci se sbírkou 0xCollection. Hentschläger patří k průkopníkům imerzivního umění, jeho práce byly představeny například na Benátském bienále nebo v newyorském PS1.
V Kampusu Hybernská nabídne Signal Festival také program pro nejmladší návštěvníky. Řecký multimediální umělec Yiannis Kranidiotis připravil rodinné dílny Údolí medúz, které propojí světlo, animaci a základní programování. Mladší děti si vytvoří vlastní animované medúzy, starší si vyzkouší pájení a programování LED pásku. Na stejné lokaci potom můžou děti a rodiče navštívit i interaktivní instalaci Jána Šicka Zvukový robot a rozehrát vlastní fantazii tónů, rytmů a melodií.
Partnerskou instalaci pro Mercedes-Benz v Clam-Gallasově paláci pak vytvoří Maxim Velčovský. Provede návštěvníky 140 lety inovací značky Mercedes-Benz a propojí příběh automobilů s majestátním barokním prostorem. Prostřednictvím laserové show a světelných trajektorií instalace symbolizuje technologický pokrok od prvních motorů k elektromobilitě.
Čtrnáctý Signal Festival nabídne 21 instalací, z toho osm v Signal INSIDE. Druhá vlna vstupenek je právě v prodeji. Festival se uskuteční od 15. do 18. října 2026.
PCR je v ČR proto, aby chránila zločinné zájmy politiků, podporovala drogovou mafii, vraždila a zastrašovala nevinné lidi a získávala jejich majetek
Milí čtenáři,
vedení Městské policie se omluvilo a vysvětlilo, že takto závažné trestné činy řešit nemůže.
Je to pochopitelné, protože problém je mnohem hlouběji, u zákonodárců a zkorumpovaných státních zastupitelství. Proto se domem šéfredaktorky TM linou zápachy všech možných návykových látek a zvířecích a lidských exkrementů, lidé zvrací, slzí jim oči, mají podrážděný krk, jsou unaveni, v domě to hrozí i výbuchem, poškozuje to lidská zdraví, ale nikdo nedělá nic, nikdo nemůže. Tady právo na zdraví a život neplatí. V takovém státě žijeme a politici nám tvrdí, že se Čechům žije prakticky nejlépe na světě. Souhlasíte?
(26.08.2026)
Milí čtenáři,
nápis na autech PCR Pomáhat a chránit je pro běžného občana ČR zavádějící. Má tendenci si chvilku myslet, že mu opravdu někdo pomůže. Chyba. Kdyby nápis zněl Pomáhat zločinu a chránit sebe a kriminalitu, běžný občan ČR by se rychleji zorientoval a nedocházelo by k tolika nedorozuměním.
Po asi 3 měsících neuvěřitelného zápachu na chodbách domu, kde se mísily tedy zřejmě lidské exkrementy s mnoha dalšími návykovými látkami, šéfredaktorce TM bylo několikrát nevolno, po zhruba 30 tel.hovorech na všechny možné instituce a úřady, včetně linky 158, která naléhavou třetí žádost o vyslání hlídky a hasičů a změření toxicity (což jí doporučila PCR ) na chodbách označila za „zlomyslné volání“, nakonec hasiči souhlasili, ale žádali asistenci Městské policie. Městská policie, bez toho, že by vzala v potaz, co šéfredaktorka TM říká, přijela, osočila šéfredaktorku, odjela a druhý den byl závěr takový, že na chodbě žádný zápach není. Po opětovném volání na Městskou policii, kdy už šéfredaktorka hrozila skandálem a obviněním, operační důstojník zkoušel tvrdit „Vy mi vyhrožujete?“ Šéfredaktorka TM ho ujistila, že rozhodně nevyhrožuje, že něco udělá. Jen upozorňuje na to, co už delší dobu dělá na základě chování policie.
Hlídka přijela s o to zarputilejším záměrem dokázat, že by šéfredaktorka TM měla jít k lékaři, když je jí ze zápachu nevolno. Jenže to bylo asi dva dny po její návštěvě lékaře, který byl zděšený z podmínek, v jakých ona žije.
Veterina sděluje, že se jedná o lidské exkrementy a zápach, nikoliv zvířecí
Kombinace mnoha návykových látek a zvířecích i lidských exkrementů vytváří velice toxické a nebezpečné látky, zvláště pro nemocné lidi, ale policie Vás pošle k psychiatrovi místo pomoci
Nejvyšší státní zastupitelství na žádost o urychlení rozhodnutí a pomoc odpovědělo s úsměvem, že spis vrací na nižší státní zastupitelství, zastupitelství máme ve státě prý více, když se šéfredaktorka rozčílila, že lidské životy jsou ohroženy, státní úřednice doporučila psychiatra a prášky. Bohužel pro ni ale to bylo právě po návštěvě lékaře…….viz odstavec výše. Takže poputuje žaloba na Nejvyšší státní zastupitelství samotné a další žaloba k ombudsmanovi ČR.
Nejvyšší státní zastupitelství Brno – při ohrožení života toxickými látkami Vám doporučí psychiatra
Ano, to jsou fakta, to není sci-fi. V takovém státě opravdu žijeme. Pokud nechce dýchat návykové látky a lidské nebo zvířecí exkrementy, být vražděni, napadáni, žít v domě s vrahy, máte jít k psychiatrovi.
Každý občan má právo na život a zdraví, nově i na majetek, zrovna tak na spravedlivý soudní proces. Toto právo je předně porušováno samotnými zákonodárci a orgány činnými v trestním řízení. Obratem Vám odepíší, že k protiprávnímu jednání nedošlo. Ale protiprávní je úplně všechno, co sami dělají. Můžou pronásledovat šéfredaktorku TM, chystat vraždu, ale budou tu tisíce nových šéfredaktorek a Eva Smolíková věří, že se věci změní.
(22.08.2026)
Milí čtenáři,
jistě Vás zaujme i fakt, že přesně v okamžiku, kdy šéfredaktorka TM poskytovala důkazy GIBS i BIS o přípravě její vraždy, kterou organizovala Státní policie a sahá přes Státní zastupitelství až do senátu, byl případ zastaven a odložen „AA“.
Takový postup je v ČR v případě vražd nelegální. Případ volá po prošetření mezinárodním soudem, protože každý občan má právo na život a zdraví. Toto zákonodárci a PCR ČR porušili.
(31.07.2026)
Milí čtenáři,
šéfredaktorka TM dokladuje na svém případu, jaké otřesné praktiky existují v ČR a mohou se stát komukoliv z Vás anebo už dávno staly.
Tento případ je obdobný jako u šéfredaktorky TM, byla několik let napadána, křivým svědectvím obviňována a PCR se zastávala zločinu. Psala křivá svědectví, mařila důkazy a mnohonásobně poškodila zdraví šéfredaktorky TM. Celý případ se rozhodlo Krajské ředitelství PCR a státní zástupce odložit a neřešit. Něco takového je nepřípustné.
Po půlročním vyšetřování GIBS a informováním BIS obdržela šéfredaktorka TM toto vyrozumění: Po posouzení Vašich 78 stížností na postup policie a upozornění na zločin z její strany, pronásledování, všech pochybení PCR, nabízení drog ze strany agentů, aby na Vás byl důkaz, pokusů o vraždu Vaší osoby, které jsou průkazné, nebezpečný stalking, křivých svědectví ze stran psychicky narušených sousedů, užívajících opiáty, drogy a provozujících černou magii k poškozování lidí, po úmrtí Vaší pěstounky, které zapříčinila PCR v rámci neřešení případu a vyšetřování, při kterém obviňovali pouze Vás, ačkoliv jste oběť neuvěřitelně rozsáhlé trestné činnosti, i přes to, že se Vaším domem line zápach z drog a zápach exkrementů psa psychicky narušené sousedky, vrah z řad policie se dostal na Váš bankovní účet a vraždou se chtěl dostat k Vašemu majetku, Krajské ředitelství policie Hlavního města Prahy, které má celkem u Vaší osoby 46 čísel jednacích, prohlásilo, že nedošlo k protiprávnímu jednání, které by odůvodňovalo pokračovat v šetření, proto věc odložilo a založilo „AA“.
Ačkoliv PCR má povinnost informovat, nikdy to neudělala, všechno si musela šéfredaktorka zjišťovat sama, tím došlo k prvnímu vážnému porušení práv občana ČR, odpověď ombudsmana ČR šéfredaktorka TM obdržela. Lži ze strany policie, maření důkazů, zprofanované řízení, neřešení dvou vražd v domě, kdy šéfredaktorka zjistila pachatele a měla i svědky, kriminální policie se jí vysmívala do očí. Osoba, Marcela B., která sama u přestupkové komise na MÚ, kde šéfredaktorka TM řešila její sprosté verbální napadení studenta šéfredaktorky TM a rovněž další sprosté chování vůči studentům, Marcela B. tvrdila, že je narušená a chodí k psychiatrovi, aby se vyhnula jakémukoliv postihu. Pro policii je ale výborný spolupracovník. Navíc tvrdila, že duševně narušená je šéfredaktorka TM a policie toto tvrzení aktivně využívala a neustále šéfredaktorce TM podsouvala, že bere drogy.
V domě šéfredaktorky TM je běžně dobře slyšet, a proto si za léta vyslechla ledacos, včetně nabádání agresivní osoby k tomu, aby šéfredaktorku TM pobodala, či hovory o bývalých vraždách, takže šéfredaktorka TM viníky zná, ale státní zástupce, senátoři a PCR případ neřeší, naopak spolupracovali s duševně narušenou osobou Marcelou B. na přípravě vraždy šéfredaktorky TM i vraždy jejího syna, aby se dostali k jejímu bytu, majetku a bankovnímu účtu.
Tuto narušenou ženu, užívající léky a opiáty, která provádí podivné hypnózy či černou magii poškozující zdraví lidí v domě, policie využívá jako svědka, na základě jehož křivých svědectví vede řízení vůči nevinným osobám, svědectví nevinných vůbec nebere v potaz, založí, nebo uvede do spisu pravý opak jejich hlášení. Psychicky narušená a závislá žena ve spolupráci s policií, která využívá Útvar pro sledování k tomu, aby měla přehled o pohybu osob, mohla je napadnout, nabízela přes své tajné agenty drogy a sexuální služby, aby získala jakýkoliv důkaz proti dotyčné osobě, podporují drogovou mafii a toto vede až do senátu, řídí vyšetřování. Je ovlivněn státní zástupce a politici zakrývají zločin, obratně se vyhýbají jakékoliv spravedlnosti. Nejlépe je to v současné době vidět na Filipu Turkovi. Šéfredaktorka TM předpokládá, že se vyhne jakékoliv zodpovědnosti, možná nakonec bude oslavován, že řidiči havarovaného vozu zachránil život. Tzv. prověřování slouží k tomu, aby policie měla např. přístup k Vašemu bankovnímu účtu, v případě šéfredaktorky TM s ním bylo manipulováno, zřejmě pro možný důkaz proti šéfredaktorce TM, ale ona podvod odhalila a nahlásila. V okamžiku, kdy si policie prověří Vaše účty, chce se dostat jakýmkoliv způsobem k domovní prohlídce, proto policie vpadla do bytu k šéfredaktorce bez jakéhokoliv soudního příkazu, důvodu a chtěla ho prohledat, později se vzájemně kryla s úřady vnitřní kontroly a vymýšlela si všemožné důvody proč. Potřebují si totiž zjistit, co v bytě je, oběť zavraždit tak, aby to byla věrohodná sebevražda a majetek si nechat. Zaměřují se na osamělé či nemocné osoby. V případě šéfredaktorky takto skončil přítel její rodiny, vojenský chirurg. Celkem 4x se netrefil do srdce, uzavřeno jako sebevražda. On byl ale plný života a těšil se na nová setkání a přátelství. Šéfredaktorka TM vrahy zná. Na šéfredaktorku TM samotnou a jejího syna byla chystána vražda a šéfredaktorka TM nevěří, že něco skončilo, proto podá žalobu na stát. Žádá, aby každý úkon policie jí byl u soudu zdůvodněn. Je připravena také podat žalobu k mezinárodnímu soudu.
Úředníci z mnoha oblastí, ať už městské úřady, hygiena, sociální odbory, soudy, notáři, ti všichni za dobu trvání kauzy šéfredaktorky TM potvrdili, že jim byly odebrány pravomoci a je jim vyhrožováno. I soudci se bojí. Také mnoho občanů ČR potvrdilo, že vyšetřování vedla policie proti nim, nebo je nevedla vůbec. Poškozených bude nespočet.
Domem se line neuvěřitelný zápach z exkrementů psa Marcely B., ale i opiátů a dalších drog, ale žádný úřad není schopný situaci řešit, protože nemá pravomoc. Prý PCR, což je naprosto směšné v tomto případě.
Šéfredaktorka prosí čtenáře – ozvěte se a napište stručně, co se stalo Vám! Případů narůstá a je třeba s takovou policejní a drogovou mafií už skončit. ČR se stává světovou drogovou velmocí, což mnozí politici ČR potvrdili. Jaká budoucnost tedy čeká naše děti? A budeme pro ně něco dělat, nebo budeme přihlížet zločinu?
S úctou a vírou ve Vás, Váš Taneční magazín
(22.07.2026)
Milí čtenáři,
na základě nových skutečností a probíhajícího vyšetřování GIBS, která ale šéfredaktorce TM sdělila, že nemá pravomoc zákonodárného orgánu a životy některých lidí zůstávají stále ohroženy, šéfredaktorka TM se rozhodla po konzultaci s příslušníky GIBS podat žalobu na stát. V rozsáhlé trestné činnosti figuruje Policejní prezidium ve spolupráci se Státním zástupcem i některými politiky a jde také o krytí drogové mafie.
(03.05.2026)
Milí čtenáři,
pokud kritizujete Policejní prezidium, nemá kdo vyřešit trestné činy (tedy ani v případě, že je nekritizujete, takže je to stejně jedno). Žádná instituce totiž nemá v gesci policii zastoupit a něco vyšetřovat. A může Vám jít třeba o život, můžete být napadáni, sexuálně zneužíváni, na tom nesejde. Ano, je to konec Policie v ČR. S Martinem Červenkou souhlasím. Takže z šéfredaktorky TM a bývalé břišní tanečnice je novodobá Mata Hari a Hercule Poirot. Všechno si musí vyšetřit sama, všechno, na co máme obvykle celý bezpečnostní sbor, musí dělat jeden člověk a nestěžovat si na nedostatek lidí, pokud si vůbec chce obhájit holý život. Současně vedle role detektiva se musíte stát také právníkem, obhájcem a znalcem zákonů. Bez nároku na honorář. Odměnou je pouze naděje, že přežijete. Většina lidí od Vás uteče, protože dnes je v módě si pouze užívat radosti a problémy nikdo nechce. Taková je situace v ČR. Hodně štěstí.
(10.04.2026)
Milí čtenáři,
chování PCR, kterému čelila šéfredaktorka TM není žádná novinka. Stále více a více se objevují další svědectví, nejen z řad běžných občanů, ale i příslušníků PCR samotných. Je už na čase, aby občané ČR řekli ‚NE‘ takové policii, a to jednou provždy.
Z dopisu příslušníka PCR, který dal výpověď (zkráceno):
Martin Červenka:
„Odmítám být součástí systému, který z velké části řídí lháři, křiváci a podrazáci. Kde je důležitějstí udržet si koryto, než být čestný, férový a mluvit pravdu. Kde je důležitější dát pokutu, než poskytnout radu, pomoc a působit preventivně. Kde Vás raději potrestají za pojmenování problému, než by ho začali aktivně řešit. Kde vládne zastrašování a nátlak. Policie by měla být vzorným příkladem dodržování právních norem a interních aktů řízení, měla by být výkladní skříní morálních hodnot. Všechno značně pokulhává. Zastrašovali mě, trestali a útočili na lidi, na kterých mi záleží. Hledali na mě špínu. Mnohdy to bylo za hranou zákona a rozhodně za hranou dobrých mravů.“ (z 31.3. 2026)
(03.04.2026)
Milí čtenáři TM,
dne 24. března 2026 byla doručena k soudu ofic. žaloba na 7 příslušníků PCR. Žaloba obsahuje základních 16 stran, několik hodin audionahrávek, asi 160 dokumentů a 2 tlusté složky důkazů, svědectví, fotografií a faktů, které PCR nikdy nechtěla vidět. PCR celou dobu vedla pouze jednostranné vyšetřování, jednoznačně policisté a zločinní lidé byli spolčeni řadu let. Za vším také dřímá pervitin, který policie neřešila vůbec. Ani nahlášení vraždy, ani poškozování a úmrtí dalších lidí z blízkého okruhu šéfredaktorky.
Další příklady kriminality
Je právě čas, kdy vláda a zákonodárci ČR řeší nepromlčitelnost sexuálních zločinů. Šéfredaktorka TM byla v dětství a mládí zneužívána nevlastním strýcem a skutečně až dnes je schopna mluvit. Uvádí na své situaci, jak asi věci mohou vypadat. Následky trvaly celý život. Veškeré znásilňování či sexuální obtěžování, které zažívala později, bylo důsledkem takového chování, které zažila v dětství, oběti se obvykle bránit neumí. Promlčitelnost tkví v tom, že dotyčný pachatel je už mrtvý. Tady se oběť se situací smíří.
Policie rozhodně ničemu nepomáhá.
Při jednom ze sexuálních napadení, přijela „zásahovka“, pachatel ale stačil utéct. Později sice šéfredaktorka TM pachatele poznala. Jenže jí bylo odpovězeno MOP Kaplanova, že policie nebude prověřovat každého dělníka. Zrovna tak zažila sexuální násilí od příslušníka Policejního prezidia, což by jistě prošlo bez povšimnutí, ale drama nastalo v okamžiku, kdy dotyčný nekomunikoval v situaci, kdy šéfredaktorka TM chtěla jeho zdravotní testy jako podklady pro svého lékaře kvůli zdravotním problémům. Mnozí muži si myslí, že mlčením vyřeší problém. Ale takový přístup ze strany PCR se promlčet nedá.
(27.03.2026)
Mílí čtenáři a spoluobčané,
šéfredaktorka TM je nadále sledována PCR a zákeřná skupina nadále plánuje vpadnutí do bytu a její vraždu, či poškození, či dokonce zatčení, obvinění z choromyslnosti atd…. za pomoci policie.
Šéfredaktorka TM uveřejňuje tato jména obviněných příslušníků PCR v této kauze:
Za místní oddělení MOP Kaplanova:
Prap. Jan Sládek
Npor. Mgr. Martin Beneš
Za kriminální odbor Praha 4:
Por. Mgr. Jan Bárta
členové výjezdové skupiny
Za Úřad vnitřní kontroly Plynárenská:
plk. Mgr. Renáta Havlíková
Za Policejní prezidium:
pplk. Mgr. Petr Šafařík
plk. Mgr. Marek Kulhánek
klíčové jméno je Mrázek, kryje vrahy a spolupracuje s podsvětím, s drogovou mafií
Tito všichni lidé v celé kauze mařili důkazy, nedovolili jí sepsat pravdivý úřední záznam, psali lživé dokumenty, psali tři verze svých hlášení, nařídili sledování šéfredaktorky TM, její nevyrozumívání, zastrašovali ji od prvopočátku svými tvrzení typu : „Nemůžeme případ řešit, my na Vás taky něco máme“ (ale nebylo co a nikdy nebude, to je jen přístup Státní policie), informovali pouze zákeřnou stranu, podporovali zločin, krytí vraždy, drogovou mafii, nekalé praktiky – černá magie, vydírání a týrání běžných spoluobčanů, šikanu a nebezpečné pronásledování, poškozování majetku, loupežné vraždy, nechali šéfredaktorku TM několik let bezdůvodně napadat a případ neřešili, nechali její zákeřné sousedy křivě svědčit a křivě obviňovat, celou dobu vedli pouze jednostranné vyšetřování a jednostranné obviňování šéfredaktorky TM. Oznámení šéfredaktorky si nevšímali buď vůbec, pokud ano, byl to výsměch či obviňování její osoby. Bytovým domem šéfredaktorky se denně line zápach marihuany a dalších divných látek, v noci je tu slýchána střelba. Žádost šéfredaktorky o přeložení případu jinam byla vždy ignorována.
Ano, toto všechno se v ČR děje.
Žádost šéfredaktorky o setkání s policejním radou či policejním prezidentem:
plk. Mgr. Petr Šafařík
„V žádném případě se s Vámi nesejdu. Všechno jsou to nesmysly.“
Takto podobně reagují lidé z Policejního prezidia všichni. Pokud se zeptáte, co by dělali oni, kdyby se jim nebo jejich rodině dělo něco podobného, rozkřiknou se na Vás: „No, to by si mohl někdo zkusit vztáhnout ruku na mou rodinu!“
Ale fakt, že v nebezpečí života jste Vy, je absolutně nezajímá.
Dále Vám napíší, že Vás nebudou vyrozumívat.
Jinými slovy, mohou si dělat, co chtějí, třeba vraždit. Nikdo jim nich neprokáže.
(21.02.2026)
Milí čtenáři,
za celé čtyři roky snad existoval jen jediný spis, který byl sepsán tak, jak šéfredaktorka chtěla, protože na tom nekompromisně trvala.
Všechny dokumenty a situace se nyní prověřují přes GIBS a dále soudem a právníky.
Sledování šéfredaktorky TM hlídkami policie došlo tak daleko, že se otočila před policejním vozem vprostřed křižovatky a odešla na druhou stranu, než měla v úmyslu, aby vůbec mohla ještě nějak volně dýchat a nemít věčně v patách policejní hlídky. Jednou cestou domů za dvě hodiny šéfredaktorka potkala 26 policejních hlídek.
(16.02.2026)
Agresivní, zákeřná vražedná rodina dále plánuje, že se u šéfredaktorky TM za každou cenu najdou drogy, tak, aby byla odsouzena. Ona ale nemá s drogami vůbec nic společného.
Vězte, milí čtenáři, že pokud by byla šéfredaktorka TM nalezena mrtvá, sebevražda to rozhodně nebyla. (To vše ve spolupráci s Policií)
(14.02.2026)
12. února 2026 si případ konečně převzala Generální inspekce bezpečnostních sborů. (GIPS). Všechny spisy, které jsou evidovány, budou kontrolovány. Snad všechny důkazy . Snad všechno chování příslušníků MOP Kaplanova a dalších. Šéfredaktorka TM věří, že se vše vyřeší.
(12.02.2026)
Mezi námi žijí psychopaté, kteří se radují ze smrti a utrpení druhých. Diskutují denně taková témata jako – nalít benzín, polít kyselinou, pobodat, píchnout koňskou dávku pervitinu a uzavřít jako sebevraždu. Toto šéfredaktorka TM hlásila před asi dvěma lety, nikdo nereagoval. Psychopaté v domě navádějí nezletilé nebo osoby pod drogami nebo choromyslné, aby útočili. Jenže policie obviňuje oběti trestných činů, nikoliv viníky. Proč? Jsou příslušníci PCR stejní jako vrazi? Tihle lidé pomáhají a chrání? Co na to veřejnost?
(11.02.2026)
Zatímco PCR šéfredaktorku TM vůbec nevyrozumívá a nekomunikuje, nebo jen obviňuje z naprosto nesmyslných věcí, které neexistují, druhá strana ví o všem, téměř denně. Policisté vynášeli veškeré informace o vyšetřování, což je trestné. Ze strany kriminalistů to došlo tak daleko, že šéfredaktorka TM mohla nechávat přes úřední podání vzkazy svým sousedům a ti brzy o všem věděli, mnohem dříve než blesk a zneužili toho. Tato trestná činnost ze strany PCR byla rychlejší než mobil.
Zřejmě další známý, napojený na vrahy a drogovou mafii v tomto panelovém domě, chránící otřesný brutální zločin, bude z Policejního prezidia. Odpovídá to tomu, že nikdo, celá PCR případ neřeší a řešit nechce. Ani GIBS, na který se všichni odvolávají. Jenže GIBS si najde zaslané informace v počítači a řekne: „Vy mě tady můžete říkat, co chcete.“ To je také odpověď na nahlášení trestné činnosti.
Policie denně šéfredaktorku i jejího syna sleduje, pronásleduje, zastrašuje. S nebezpečnými odposlechy, které se dají zneužít, šéfredaktorka tak nějak už počítá. Toto nebezpečné sledování, kdy PCR má možnost si o vás zjistit vše, veškerý váš pohyb i vašich blízkých, kamkoliv se pohnete a číhat na svou příležitost, považuje šéfredaktorka jako za velmi nebezpečný stalking, předávání informací psychopatickým vrahům a čekání na popravu. Je to další bod obžaloby, nejhorší možný, příprava vraždy v součinnosti s PCR.
(08.02.2026)
V roce 2024 napadla agresivní osoba bytového domu šéfredaktorku TM, poškrábala jí obličej, rána šla těsně k oku, a ona krvácela. Mohlo dojít k závažné infekci. Ačkoliv policie byla rychle přivolána šéfredaktorkou, PCR nikdy nedovolila napsat pravdivý úřední záznam, ačkoliv ji o to žádali další napadaní spoluobčané domu a okolí. Ostatní spoluobčané byli také svědky poranění a celé situace, mnozí děkovali šéfredaktorce, že se situace řeší, protože v tomto případě PCR nechala agresivní osobu poslat do Bohnic. Jenže ta byla velmi rychle zpět a vše začalo znovu a hůře. . Ale fotky od hlídky policie zmizely, záznam, který šel na přestupkové oddělení byl zfalšován, sestaven z mnoha přestupků, všechno dohromady byl nesmysl. Agresivní osoba se vůbec nedostavila k projednání, ačkoliv podle zákona ji policie může předvést. V žádném případě se toto nestalo, pronásledovaná byla jen šéfredaktorka.
Při sepisování přestupku, jehož popis šéfredaktorka okamžitě poslala elektronicky, ale dotyčný policista vůbec nereagoval. Šéfredaktorka byla místním oddělením nejdříve poslána domů, podruhé po šesti hodinách čekání, se k ní policistka chovala tak, že psala nesmysly typu : osoba ta a ta……..mi polámala vlasy…“ , neuvedla zaměstnání, tvrdila nesmysly ohledně IČO atd. Když chtěla šéfredaktorka zápis opravit, policistka odpověděla chladně: „Co jste dostala, to jste dostala“. Policistka byla snad ještě horší než vrazi ve vězeňské cele. Nezajímalo ji nic, žádná fakta hlášená šéfredaktorkou TM. Podle ombudsmana křivé psaní zápisů je trestné. V dalším sepsání zápisu ale vedení místního oddělení udělalo ještě něco mnohem horšího a tuto lež samozřejmě chránili.
Po určité době, kdy se případ řešil na MÚ Praha 11, pouze úředníci mající vlastní zkušenost s agresivní osobou, zápis jen opravili se slovy, že by jim pravdivé záznamy od PCR velmi pomohly, ale nedostávají je. Cestou zpět agresivní osoba šéfredaktorku TM znovu napadla a tím případ skončil. Dále PCR pouze obviňovala šéfredaktorku TM, dokonce i proto, že měla otevřené okno a agresorku slyšela vykřikovat další urážky a to, že ji chce napadnout., protože k tomu byla naváděna ze strany psychopatů v domě, kteří ale mají podporu u PCR: Za takové jednání PCR už šéfredaktorka žádá odškodné.
Plus další škrábance na obličeji a na rukou, vyrvané vlasy
(07.02.2026)
Za čtyři roky napsala šéfredaktorka TM bezpočet svědectví a oznámení, upozornění na trestnou činnost. Jedno z největších míst kriminality v ČR je Jižní město. Výsledkem nebylo vůbec nic. Odpírání informací ze strany PCR, což je samo o sobě protiprávní. Ale vrazi věděli vše už druhý den, protože spolupracují se zločinným člověkem.
Neinformovat v případě nahlášení vraždy, vysmívat se …. to se už nedá ani komentovat, jak moc je toto chování protiprávní. Ale i tady PCR neudělala vůbec nic, pronásledovala šéfredaktorku všude, kam chodila, jezdila, a to v plné policejní výzbroji, nebo dokonce s kuklou…. to samo o sobě není příjemné. Pokud máte podezření, že policista je zapojen do zločinu s podsvětím, je to více než alarmující, že Vás někdo takový sleduje, kdo má ke všemu přístup, nejlepší možný přístup v celé ČR a beztrestný, omluvitelný, vysvětlitelný, má legální i odposlechy, může si všechno o Vás zjistit a přitom je to člověk spolupracují s podsvětím a vrahy. A nikdo nic neudělá. V takovém státě žijeme.
(06.02.2026)
Odpověď vedení místního oddělení Kaplanova den poté, co šéfredaktorka TM hlásila podezření z vražd, mnohonásobné napadání své osoby po celé Praze, kdy se sbíhali lidé. Vydírání mailem i telefonem. Vynášení informací, týkající se AČR a neměly po Praze a po sídlišti vůbec co kolovat. MOP Kaplanova psala svým nadřízeným pravý opak všeho, co se odehrálo, bojkotovala oznámení o ohrožení života. Dá se spíše říct, že jednala úmyslně. Navíc nedovolila sepsat pravdivý zápis. Při vstupu do bytu PCR šéfredaktorky otevřel její syn, protože ona sama ležela s vysokou teplotou v posteli. Syn je také svědek toho, že PCR nemohla vstoupit do bytu šéfredaktorky na její pozvání, protože ona sama ležela v posteli a je to nemožné. Později nadřízení tvrdili úplně něco jiného, než je v tomto spisu. Navíc se záznamy údajně mažou, takže pokud PCR něco nahlásí, neexistuje jediný doklad, že je to lež.
Odpověď soudu
Policejní prezidium přehazuje zodpovědnost na GIBS, GIBS přehazuje zodpovědnost na Policejní prezidium. Všichni na úřady vnitřní kontroly policie, ty jednají, jak je uvedeno viz. níže. Policie se odvolává na soud, soud na policii a nikdo nedělá nic.
Jednoznačná odpověď Policejního prezídia, zbavuje se veškeré zodpovědnosti. Odpírání informací je podle ombudsmana protiprávní, Policejní prezídium jasně říká, že šéfredaktorka TM vyrozumívána nebude.
(05.02.2026)
Na základě ohlasů je třeba věci zestručnit.
Vzhledem k tomu, že PCR porušila hned první zásadní pravidlo – nevyrozumívala, pokud, tak naprosto nesmyslně – prý k protiprávnímu jednání nedošlo, ačkoliv šéfredaktorka TM hovořila o vraždě, nekomunikovala v ničem a vůbec, o to víc musela šéfredaktorka psát svá oznámení, aby vůbec existoval nějaký dokument, který je pravdivý. Příslušník policie totiž sepisoval nepravdivá hlášení a ta i posílal dále svým nadřízeným. Docházelo k řetězové reakci, takže ve výsledku šéfredaktorka TM obvinila šest policistů. Čeká nás soud.
Ale a ni v této krizové situaci policejní prezident nejednal, neudělal nic, nevyrozuměl, sejít se nechtěl. Zrovna tak nikdo z policejního prezidia. Jediný spis – nebudou vyrozumívat, protože je to nehospodárné a vše vrátili zpět na oddělení k policistům, kteří lhali, uváděli nepravdy a nedovolili sepsat žádná hlášení. Obdobně jednal i soud.
Ničí Vám to v životě vše. Práci, zdraví fyzické, psychické, různá řízení, vztahy, přátele, na cokoliv se podíváte. Kdo kdy nahradí takovou škodu na životě a životy mrtvých kolem?
Kam se v této situaci obrátíte, když nic neexistuje? V jakém státě žijeme a kdo tedy bude drogovou mafii a zločiny řešit?
Navíc se policie a vrazi snaží udělat z lidí blázny, zfetované blázny…. Policie tyto nebohé oběti pronásleduje na každém kroku. Na radosti to nepřidá. Nikde není odvolání, nikde není pomoc, ani u médií, ta platí vysokou pokutu za zveřejnění a nechtějí. Pokud tedy máte zločinného policistu a podsvětí v domě, jste odsouzeni k popravě a nemůžete v ČR vůbec nic udělat. A jsme u zásadní otázky.
Milí čtenáři, milá veřejnosti,
je toto normální postup? A kdo má právo na život?
(02.02.2026)
Milí čtenáři, milí spoluobčané ČR,
Vše začalo vycházet na povrch nejvíce v pandemii. Objevila se tu agresivní osoba, která začala napadat obyvatele jednoho panelového domu na Jižním městě, označovat některé za mafiány, zejména členy představenstva bytového družstva, některé podnikatele a také šéfredaktorku Tanečního magazínu. Tato osoba ale občas žebrala o cigarety, z těch byl cítit divný zápach, tento zápach byl cítit domem široko daleko, přes všechna patra bylo roky cítit ředidlo, podivný zápach, benzín… ale policie nic. Policie řekla, že toto je hodná paní. Jenže její agresivní chování a výkyvy nálad znalo brzy celé sídliště. Policie přijela do domu, podívala se a odjela. Zpočátku záznamy sepsala, ale hlášení pro úřady nebo pro své nadřízené psala naprosto odlišná, než dotyčný říkal, odlišná od faktů, která se doopravdy odehrávala. .
(31.01.2026)
Milí čtenáři, vše, kolem snad největší drogové kauzy v České republice, kterou chránila i policie, se teprve připravuje. Veškeré důkazy a dokumenty. To nejhorší, co můžete z „podsvětí“ čekat. Falšování důkazů ze strany policie, obviňování a pronásledování svědků…. nejednání úřadů, naprosté zoufalství obětí… neobjasněné vraždy, označené jako sebevražda, takže byly by tu už čtyři v našem domě a nikomu by to nevadilo….. a nad to další a další zločiny a neštěstí, které tu policie v klidu zakryla. Šéfredaktorka Tanečního magazínu vše připravuje pro veřejnost
(30.01.2026)
Milí čtenáři,
dne 28. ledna 2026 v 4:24 hod ráno, tedy nejhlubší noc, kdy lidé spí a málokdo si něčeho příliš všimne, dlouze zvonili na byt šéfredaktorky Tanečního magazínu dva ozbrojení policisté. Zakryli rukou bezpečnostní kameru, přes kterou je vidět, kdo k Vám zvoní. Toto opakovali třikrát, žádná náhoda. Přesto při jejich odchodu je stihla šéfredaktorka vyfotit i s časem. Viděla i jejich tváře.
Hovor s kriminálním odborem při nahlášení přípravy naší vraždy a vražd, které se v našem domě staly, naprostý výsměch, kriminálka jen ohledá místo činu
Hovor s úřadem vnitřní kontroly policejního prezidia
Voláno na 158, zásadně padá na 112, nikdo obvykle nic neví
Hovor s policií ve 13:00 hod. (28.01.2026), která tu zvonila, ale po neúspěšném vpádu PČR ve 04:24 ráno (po roce jakékoliv nekomunikace a po zveřejnění všech zpráv šéfredaktorkou TM a odeslání všech zpráv na všechny možné úřady)
Není problém pro tajné složky v noci oficiálně vejít do domu, zřejmě něco řeší. Oběť je pustí dovnitř. Mohou Vám klidně píchnout injekci nebo střílet. Později se to uzavře jako loupežné přepadení nebo sebevražda. Policii nikdo obviňovat ani podezřívat nebude. Ani nesmí. To je přece urážka. Tady by to tedy byla sebevražda předávkováním, nebo loupežná vražda…. už třetí v tomto domě. Dvě vraždy uzavřené jako sebevraždy.
Ano, takové praktiky v ČR běžně existují a mohou se stát komukoliv z Vás, pokud se připletete podsvětí do cesty a lidé chtějí především Váš majetek.
Tomuto počínání ale předcházel pečlivý plán sousedů v domě, kteří patří k podsvětí a se kterými spolupracuje policie a předává jim i informace. Ti byli domluveni, co dělat, sousedka se na celou akci těšila. Šéfredaktorka toto chování ale odhalila. Dlouhou dobu se lidé z domu snažili nějak zajistit, aby se drogy našly právě u šéfredaktorky. Ale tohle ona nedovolila.
Po celou dobu řešení případu PCR šéfredaktorku o ničem nevyrozumívá, na její hlášení nereaguje, vede pouze jednostranné vyšetřování, kde veškeré důkazy o zločinu mizí, policie píše cíleně chybná hlášení nebo je policie vidět nechce, pouze obviňuje šéfredaktorku z toho, co dělá podsvětí, tedy tvrdí, že bere drogy. Pokud se šéfredaktorka brání, nikdo nereaguje a vysmívá se jí. Policie prý ohledá místo činu, až bude mrtvá. Spisy mizí. Požádáte-li o přeložení případu jinam, vrátí se opět k těm stejným lidem. Takové chování se týká všech složek policie, ať už místního oddělení, kriminálního odboru, úřadů vnitřní kontroly, policejního prezidia nebo GIBS. Média musí mlčet, hrozí vysoká pokuta. Takže v takovém případě nemáte odvolání nikde. Cesta přes soudy je nekonečně dlouhá.
Takže pouze čekáte na svou vraždu. Víte, že za tím vším stojí drogová mafie a touha po majetku nevinných lidí. Tímto způsobem si policisté přivydělávají.
I okamžik, kdy Vás policie zatkne na ulici, nikdo z lidí kolem nic řešit nebude, zkrátka podezřelá, cestou Vás někde vyhodí a rozloží třeba kyselinou…. zmiznete navždy.
Šéfredaktorka Tanečního magazínu kdysi pracovala v AČR, zažila si mnohé. Ale policii se nevyrovná nic. Tohle je pomáhat a chránit v praxi.
Postupně bude Taneční magazín uveřejňovat chování policie. Nahrávky, spisy
(28.01.2026)
Milí čtenáři,
šéfredaktorka Tanečního magazínu byla nepřímým svědkem dvou vražd. Stala se obětí dlouhodobého napadání agresivní skupiny Jižního města. Neřešení případů ze strany PCR a ze strany úřadů. Agresivita ze strany PCR, obviňování oběti. Horší, než případ FF UK, protože ten trval jeden den a zasáhl mnoho lidí, ale tento případ trvá mnoho let a zasahuje jednu oběť. Poškození zdraví oběti je nevyčíslitelné. Navíc umíralo mnoho lidí kolem. Šéfredaktorka TM se rozhodla celou svou kauzu postupně uveřejnit pro poučení celé veřejnosti ČR. I to, jak s ní bylo zacházeno policií ČR, coby s obětí.
Dejte pozor, tohle se může stát kdekoliv, komukoliv z Vás!
Pro své čtenáře uveřejňuje Taneční magazín na vlastní riziko
Pietního aktu na Vyšehradském hřbitově se účastnili zástupci kultury, přátelé a rodina
Letos by Vlastimil Harapes oslavil 80. narozeniny. Při této příležitosti se 24. června 2026 v Praze uskutečnil vzpomínkový den a pocta tomuto velikánovi českého baletu. 15. května v roce 2024 podlehl těžké nemoci, odešel ve věku 77 let. Jeho ostatky byly slavnostně uloženy na Vyšehradském hřbitově. Urnu s popelem baletního mistra vložila do hrobu k poslednímu odpočinku jeho rodina, sešli se zde přátelé a jeho obdivovatelé. Účastnit se měli také herečka Marta Vančurová, Jiří Suchý nebo Jitka Molavcová. Nedostavili se ale s tím, že by takový nápor emocí nezvládli.
Vlastimil Harapes zde odpočívá po boku dalších velikánů české historie, v blízkosti je uložena Božena Němcová, Jan Neruda nebo Max Švabinský. Místo jeho posledního odpočinku zdobí náhrobek z prachatického dioritu od akademického sochaře Jaroslava Urbánka a součástí náhrobku je i pítko pro ptáky, protože Vlastimil Harapes miloval přírodu. Současně probíhá sbírka na stavbu memoriálu, který má uctít jeho památku. Sbírka potrvá do 30. září 2026.
Piety se zúčastnili i zástupci ministerstva kultury. Svůj proslov pronesl náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček, ředitel Národního divadla Jiří Burian, šéf Baletu Národního divadla v Brně Mário Radačovský, bývalá baletka a blízká přítelkyně Renata Sabongui, která vše zorganizovala. Prozradila i to, že popel byl rozdělen, část je uložena v jeho rodných Droužkovicích a část je na Vyšehradském hřbitově. Přála si také, aby účastníci chodili v barevném oblečení, protože Vlastimil Harapes miloval barvy a život. Náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček říká: „Byl pro nás legendou, jednou z největších hvězd českého baletu, ke které jsem vzhlížel s pohledem téměř posvátným. Málokdo si zaslouží víc tuto poctu než on.“
Náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček
Jan Burian, ředitel ND
Renata Sabongui, bývalá baletka a dlouholetá přítelkyně VH
Vzkazy přátel a obdivovatelů VH
Neteř Vlastimila Harapese
Náměstek ministra kultury Jiří Bubeníček u hrobu VH
Hrob Vlastimila Harapese s pítkem pro ptáky, protože miloval přírodu
Poté následovalo vzpomínkové setkání v Kině Lucerna. Program zahájila přednáška choreoložky, taneční kritičky a publicistky Mgr. Lucie Dercsényi, Ph.D., věnovaná životu a uměleckému odkazu Vlastimila Harapese. Následovaly vzpomínky bývalého baletního sólisty a přítele Vlastimila Harapese Jaroslava Slavického, bývalé sólistky ND Terezy Podařilové, bývalé baletky a dlouholeté přítelkyně Renaty Sabongui a neteře Vlastimila Harapese. „Vlastík byl člověk, který dokázal spojovat lidi. Byl výjimečným umělcem, ale především laskavým přítelem, na kterého se nezapomíná. Jsem vděčná, že mu můžeme společně vzdát důstojnou poctu v roce jeho nedožitých osmdesátin, říká Renata Sabongui.“
Diskuze – Helena Bártlová, Jaroslav Slavický, Tereza Podařilová, Renata Sabongui, neteř Vlastimila Harapese, Mgr. Lucie Dercsényi, Ph.D. (dokument Martina Kubaly)
Na závěr se promítal dokumentární film Martina Kubaly: Neobyčejné životy. „Při práci na dokumentu jsem poznal člověka, který byl mnohem víc než jen slavný tanečník. Fascinovala mě jeho energie, humor, disciplína i schopnost oslovovat lidi napříč generacemi. Jsem rád, že jeho příběh může prostřednictvím filmu oslovovat další diváky,“ uvádí režisér a dokumentarista Martin Kubala.
Vlastimil Harapes (1946–2024) patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého baletního umění. Absolvoval Taneční konzervatoř v Praze a od roku 1966 působil v Baletu Národního divadla, jehož se v roce 1971 stal sólistou. V letech 1990–2002 zastával funkci uměleckého šéfa Baletu Národního divadla a významně ovlivnil podobu české taneční scény. Během své mimořádné kariéry vytvořil desítky stěžejních rolí klasického i moderního repertoáru. Hostoval na významných scénách v Evropě, Asii i Austrálii a vedle taneční dráhy se úspěšně věnoval také herectví. Diváci jej znají z filmů Markéta Lazarová, Den pro mou lásku, Panna a netvor či Bolero a z řady televizních inscenací. Působil rovněž jako choreograf, režisér, pedagog a baletní mistr. Za své celoživotní umělecké dílo obdržel řadu významných ocenění, mimo jiné Evropskou cenu Gustava Mahlera za baletní výkony, Cenu Thálie za celoživotní taneční mistrovství (2011), titul Čestný člen Národního divadla a uvedení do Síně slávy Národního divadla (2016).
Vlastimil Harapes zanechal trvalou stopu v historii českého baletu i české kultury. Jeho umělecký odkaz nadále inspiruje další generace tanečníků, umělců i diváků.
Vzpomínkový den byl důstojný a dojemný, pořadatelům velmi děkujeme.
Světové baletní hvězdy míří do Prahy a také se představuje nová generace talentů
Na tiskové konferenci dne 9. června 2026, která se uskutečnila v Goethe-Institutu, Jiří Bubeníček představil svůj nový festival Prague On Point, který má zhodnotit všechny jeho dlouholeté zkušenosti a práci v zahraničí a hlavně pomoci české kultuře, zejména baletu. Proto také zve do České republiky věhlasé baletní hvězdy – Polinu Semionovou, Annu Tsygankovou, Giorgi Potskhishvili a další.
Náměstek ministra kultury MgA. Jiří Bubeníček
Náměstek ministra kultury MgA. Jiří Bubeníček říká jednoznačně: „Nepatřím do žádné politické strany, o politiku mi nejde. Tomio Okamura mě zkrátka oslovil, tak proč ne. Nemám už žádné ambice, nechci na jeviště, nechci kariéru, nežádal jsem ani o granty. Chci jen pomoci baletu a českým baletním tanečníkům, aby dosáhli světové úrovně a Praha se stala metropolí světové kultury, tak, jak si to zaslouží. Chci, aby se představení vyprodalo samo. Chci zvýšit zájem o balet.“
Tisková konference
Mezinárodně uznávaný a vyhledávaný choreograf Jiří Bubeníček patří k osobnostem, které výrazně formovaly podobu současného baletu. Strávil téměř čtvrt století na jevišti. Jako první sólista Hamburského baletu a Semperoper Ballet v Drážďanech si získal pověst umělce s mimořádnou muzikálností, technickou brilancí a silným hereckým instinktem. Jeho jméno zdobí mnoho a mnoho ocenění, navíc se stal náměstkem ministra kultury Oto Klempíře. Za své zásluhy byl také oceněn Stříbrnou medailí hlavní města Prahy. Jeho osobnost je výjimečná.
V současné době se také připravuje jeho kniha „Baletista“, která vypráví jeho vlastní příběh. (Slovo baletista vzniklo v jeho dětství, když se dozvěděl od rodičů, že nebude následovat jejich dráhu jako artista, ale má se věnovat baletu. Původně byl zklamaný. Ale dnes můžeme směle říci, že toto „vzdušné“ slovo vytvořilo novou epochu, baleťák je už lehce směšné a zastaralé a veřejnost prý odhlasovala slovo baletista, tak prozradil Jiří Bubeníček na tiskové konferenci).
Polina Semionova míří do Prahy. Festival PRAGUE ON POINT představí světové baletní hvězdy i novou generaci talentů
Polina Semionova, Anna Tsygankova, Giorgi Potskhishvili a další hvězdy evropského baletu vystoupí v červnu 2026 v Praze. Stane se tak v rámci nového mezinárodního festivalu PRAGUE ON POINT, který od 17. června do 8. srpna propojí světové taneční osobnosti, nastupující generaci tanečníků i širokou veřejnost. Za projektem stojí choreograf Jiří Bubeníček, jeden z nejúspěšnějších českých umělců působících na mezinárodní scéně.
Po dvou vyprodaných ročnících Bubeníček International Ballet Gala vstupuje projekt do nové etapy. Z původního gala večera se stává mezinárodní festival zahrnující představení, výstavy, diskuze, vzdělávací programy i mistrovské kurzy. Ambicí festivalu je vytvořit v Praze významnou platformu pro setkávání světových baletních hvězd, studentů a milovníků tance z celého světa.
„Většinu svého profesního života jsem strávil v zahraničí, měl jsem možnost spolupracovat s mimořádnými umělci z celého světa. Mám radost, že je dnes mohu pozvat do Prahy a představit českému publiku. Přál bych si, aby se festival PRAGUE ON POINT stal místem inspirace, setkávání a sdílení zkušeností mezi umělci, studenty i diváky,“ říká zakladatel a umělecký ředitelfestivalu Jiří Bubeníček.
Vrchol festivalu přinese Bubeníček International Ballet Gala, které se uskuteční 17. a 18. června 2026 poprvé v Hudebním divadle Karlín. Na jednom jevišti se představí mimořádné osobnosti současného baletu z předních evropských scén včetně Berlína, Amsterdamu, Milána, Drážďan, Lublaně či Bukurešti.
Hlavní hvězdou gala bude Polina Semionova, jedna z nejuznávanějších balerín současnosti. Dlouholetá primabalerína Berlínské státní opery a pravidelný host Amerického baletního divadla v New Yorku patří mezi nejvýraznější tváře světové taneční scény. Její vystoupení nabídne českému publiku výjimečnou příležitost vidět jednu z největších hvězd současného baletu naživo.
Program gala večerů nabídne klasický i současný repertoár, nové choreografie Jiřího Bubeníčka uvedené v České republice vůbec poprvé, živý hudební doprovod i přesahy do dalších uměleckých žánrů. Vystoupí mezinárodně uznávaný tanečník a performer Kristián Mensa (Mr. Kriss) a Marek Mensa. Hudebním hostem gala večerů bude renomovaná mezzosopranistka Ester Pavlů za klavírního doprovodu Ahmeda Hedara.
Festival nabídne také jedinečný pohled na vznik celovečerního baletu od prvotního nápadu přes scénář a výtvarné návrhy až po výslednou inscenaci. Představí spolupráci choreografa Jiřího Bubeníčka, scénografa Otty Bubeníčka a kostýmní výtvarnice Nadiny Cojocaru prostřednictvím kostýmních návrhů, scénografických modelů, videoprojekcí a dalších materiálů, které běžně zůstávají divákům skryté. Expozice bude umístěna během obou gala večerů v prostorách Hudebního divadla Karlín.
Součástí festivalu bude také veřejná beseda s předními osobnostmi mezinárodní taneční scény (18. června v Goethe-Institutu). Publikum získá možnost nahlédnout do zákulisí světového baletu, choreografické tvorby i života profesionálních umělců. Diskuze se zúčastní mimo jiné Jiří Bubeníček, Anna Tsygankova, Giorgi Potskhishvili a Nadina Cojocaru.
Ve stejný den nabídne festival také otevřené mistrovské lekce pod vedením mezinárodních hostů. Baletní trénink povede první sólistka Slovinského národního baletu Nina Noč, contemporary lekci pak Jiří Bubeníček.
Od 27. července do 8. srpna budou v tanečních sálech Státní opery probíhat Bubeníček Ballet Masterclasses, na které každoročně přijíždějí studenti z mnoha zemí světa. Kurzy povedou renomovaní pedagogové, choreografové a aktivní sólisté významných evropských scén. Účastníci získají možnost ucházet se o mimořádné ceny v podobě stáží v prestižních evropských baletních souborech, mimo jiné v Semperoper Ballett Dresden, Národním divadle v Praze, Národním divadle Brno, Deutsche Oper am Rhein či Thüringer Staatsballett.
Novinkou letošního ročníku bude otevření speciálních lekcí také pro dospělé taneční nadšence. PRAGUE ON POINT tak poprvé nabídne možnost poznat krásu baletu a práci profesionálních pedagogů i těm, kteří se tanci nevěnují profesionálně.
Festival vyvrcholí 8. srpna 2026 v Nové Spirále na pražském Výstavišti. Studenti masterclasses zde společně s profesionálními umělci uvedou představení Dotek času, které propojí mladé tanečníky s mezinárodní současnou scénou včetně italského souboru YoY Performing Arts. Na vzniku představení se podílejí Jiří Bubeníček, řecký choreograf Nikos Kalivas a další hostující umělci.
Pavol Juráš – ví nejvíce o Jiřím Bubeníčkovi, je to jeho „druhé Já“
Součástí slavnostního finále bude také představení knihy Baletista, otevřeného knižního rozhovoru Jiřího Bubeníčka a novináře a hudebního kritika Pavla Juráše. Publikace mapuje životní a uměleckou cestu jednoho z nejvýznamnějších českých tanečníků současnosti – od studií na Pražské konzervatoři přes angažmá v Hamburku a Drážďanech až po jeho současnou choreografickou tvorbu.
Festival PRAGUE ON POINT propojuje špičkové světové umělce, nastupující generaci tanečníků i české publikum. Ambicí projektu je dlouhodobě posílit postavení Prahy na mapě významných evropských tanečních událostí a vytvořit respektovanou mezinárodní platformu pro současné taneční umění.
Festival se koná pod záštitou německého velvyslance Petera Reusse, nizozemské velvyslankyně Miny Noor a primátora Prahy Bohuslava Svobody.
