MARTIN FRANCE slavil „50″ a skočil si taneční číslo jako ve StarDance

Celá plejáda slavných osobností mu přišla popřát hodně štěstí do další „padesátky”

Martin France, zpěvák, producent a herec oslavil své kulaté narozeniny, a jak jsme se přesvědčili, věk je v jeho případě skutečně jen číslo. Večer začal Martin trefně Zmožkovým hitem  „Už mi lásko není 20 let“ a   poté se vrátil do svých tanečních začátků a předvedl s bývalou taneční partnerkou a současnou zpěvačkou Zuzanou Novou směs rumby a jivu, s níž by si mohli klidně troufnout soutěžit i v oblíbené soutěži ČT StarDance. Zda se Martin zadýchal či nezadýchal sice nevíme, ale nebylo na něm nic znát, tančil jako dvacetiletý mladík.

Popřát a zazpívat přišla fungl novému padesátníkovi celá řada známých  osobností. Kromě rodičů, kteří si zatančili při Martinově úvodní písni (viz video Tanečního magazínu) a nejbližšího příbuzenstva se na večírku objevili třeba Felix Slováček s partnerkou Lucií Gelemovou, Milan Drobný s manželkou, který si střihl směsici rokenrolů, Martin Maxa přišel popřát se svou oblíbenou kytarou, rockově laděné dudácké duo z Blatné, Jarek Šimek se svým hodícím se songem „Narozeninová“, Dana Vlková a Hana Buštíková neboli duo Kamelie, Monika Absolonová, Magda Malá s muzikálovým hitem „Samotářka“, Markéta Muzikářová, která program obohatila houslovým číslem, Marian Vojtko. Leona Machálková (dobře si pamatujeme, že ve StarDance tančila s Michalem Necpálem), si přizvala Franceho na parket při písničce Simply The best a zatančila si s ním.

Půvabná a nestárnoucí  Světlana Nálepková  „dostala“  všechny přítomné narozeninovou zdravicí, která se promítala na plátno a pro oslavence byla narozeninovým  překvapením, poté samozřejmě také zazpívala. (Během zdravice Světlana tak intenzivně přála všechno možné, ale  jen to nejlepší, až lahve pomalu mizely….)  Na tanečním parketu jsme pak při ploužáku Martiny Balogové zaznamenali i tanečního mistra Vlastimila Harapese nebo hadího muže Ludvíka Berouska a řadu dalších více či méně známých osobností.

Romantická Restaurace Černý kohout na barrandovském kopci, která se proslavila televizním pořadem “Ano, šéfová”, se otřásala v základech a byla obsazená až do posledního místa. Můžeme s klidným svědomím říci, že Martin si oslavu opravdu užil. Povedená party  skončila v hlubokých ranních hodinách.

A co na to Martin?

„Dárky ještě rozbalené nemám, zatím jsem je všechny odvezl na chalupu a jejich rozbalování mě teprve čeká“, prozradil čerstvý padesátník Martin France a slíbil s velkou nadsázkou, že se se všemi přítomnými zase rád uvidí na oslavě jeho dalších padesátin.

Celebrity kolem oslavenceCelebrity kolem oslavence

Duo KamělieDuo Kamélie

Slávek Boura obdivuje romantický výhled z restaurace

Půvabná Světlana Nálepková

Martinův dort

Martin se svými rodiči

Zpěv a víno

„Už mi lásko není 20 let! “

Vpravo duo Kamélie, Milan Drobný a Leona Machálková

Že by Martin potutelně sledoval dort?

Martin si skočil na tanečním parketu jako 20-letý mladík

Se Zuzanou Novou, bývalou taneční partnerkou

Ludvík Berousek přítomné nadchl

Dudácké duo z Blatné

Světlana Nálepková

Martin Maxa

Milan Drobný s partnerkou

Gratulanti a oslavenec

Vlastimil Harapes a Hana Buštíková

Leona s Martinem to pěkně rozpálili

Foto, video: Eva Smolíková, Fotosféra 

Agentura Martin Production,

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor se spisovatelem, kritikem a kurátorem výstav PAVLEM ŠMIDRKALEM

„Do tanečních jsem chodil dokonce dvakrát.“

Je jihočechem jako poleno. Dokonce, níže o sobě prozrazuje, že se jako to poleno prezentoval i v tanečních. PAVEL ŠMIDRKAL, pomyslně křtěný řekou Lužnicí v Bechyni, se na cestu kultury vydal hned od mládí. Spoluorganizoval vojenské festivaly i řídil workshopy (tehdy se nazývaly ještě „tvůrčími dílnami“) mladých literárních autorů. Dnes navíc pořádá a je kurátorem řady výstav. Bývá odborným licitárorem obrazových aukcí, píše články do příslušných výtvarných periodik. A hlavně – sám se tím literárním autorem stal. Po řadě výtvarných monografií vydal velmi vtipnou a milou knížku s originálním názvem „Babráci“. A právě od ní náš rozhovor odstartoval.

Knížka „Babráci” není Vaší  prvotinou, ale je premiérovou povídkovou knížkou. Jak dlouho jste ji měl připravenou takzvaně „v šuplíku”?

Napsal jsem ji před mnoha lety a vrátil se k ní začátkem loňského roku. Některé povídky jsem upravil a předal rukopis zkušenému redaktorovi Liboru Hlaváčkovi a ten pravil: ,Je to kvalitní, je to k vydání´. Pojmenoval ten můj žánr ,literárními groteskami´ a napsal závěrečnou ,Zámluvu´.“

Na křtu knihy Babráci” předávala PAVLU ŠMIDRKALOVI  (s mikrofonem vlevo) sladkou verzi jeho knihy  operní pěvkyně Michaela Katráková a nakladatel Bedřich Kocman

Vydal jste již krásné umělecké monografie malířů, jak jste se Vy vůbec k tomu  výtvarnému umění dostal?

Někdy, přibližně od roku 1978, jsem organizoval výstavky obrázků kamarádům v klubech či kavárnách. A troufl si jejich díla i hodnotit a komentovat. A tak se mi začínali ozývat dědicové výtvarných pozůstalostí a já je postupně prezentoval ve výstavních síních a k mnohým autorům potom i napsal publikace.“

Kterou ze svých vydaných knížek byste postavil na pomyslný nejvyšší stupínek? Která je Vám svou náplní i naturelem nejbližší?

Nejvýš si cením monografie Karla Molnára a Gustava Macouna z pelhřimovské edice Probuzené palety, protože mapují dílo významných malířů a strhl se o ně velký zájem. Nejmilejší je mi kniha ,Kolovrz, starý reklamní plakát´. Hřeje totiž skvělou minulostí reklamy. A na nočním stolku se mi nepřetržitě povaluje Jiří Šlitr. Knížka se jmenuje ,Moment, ostřím tužku´ a ,přisypal´ jsem tam i obrázky Jiřího Suchého, abych tuhle ,partu´ netrhal.“

Malujete sám aktivně obrazy, nebo se věnujete třeba grafice?

Tak ani k jedné této činnosti jsem nebyl obdařen. Čekám, jestli se ve mně neprobudí alespoň záchvěvy kreslířské, ale je to zatím čekání trochu marné.“

Kdo je Vaším nejoblíbenějším výtvarným umělcem? A proč?

Jmenovat jediného určitě nedokážu. Byl by to pestrý růženec jmen. Ale prozradím, že mě fascinuje Alois Bílek. V roce 1913 začínal v Paříži s abstrakcí, spolu s Františkem Kupkou, ale brzy z této cesty zběhl a přiklonil se k realistické malbě. To byl totální omyl. Jeho abstraktní oleje téměř nezahlédnete. A když ano, budou stát milióny korun. Zatímco jeho obrazy stejné velikosti s tématem třeba sklizně vyjdou stěží na 30.000 Kč. Co na něm obdivuji? To je práce s barvou a tvarem.“

PAVEL ŠMIDRKAL  (tentokrát vpravo) v Obrazárně Špejchar Želeč s harfou a  fotografem Milošem Burkhardtem

Věnujete se nějakému sportu. Třeba rekondičně po Vaší vážné operaci srdce?

Pěstuji nyní jedině ranní rozcvičky. Ale v mládí jsem bruslil a lyžoval. Dneska z toho zbývají pouhé procházky.“

Sledujete sportovní přenosy v televizi? A které patří k Vašim nejoblíbenějším?

Víte, utvořil jsem si takovou zvláštní kombinaci. Hokej a krasobruslení. Hokej mám rád pro jeho bojovnost, napětí a náhlé zvraty. Krasobruslení pro opojnou ladnost pohybu ve spojení s hudbou.“ 

PAVEL ŠMIDRKAL (vlevo) uváděl i legendárního houslistu, spolupracovníka Vladimíra Mišíka, Michala Prokopa i zpívajícího novináře Josefa Klímy – Jana Hrubého. Uprostřed snímku balí fidlátka” harfenista Sean Barry, který je nově doprovázejícím hudebníkem zpěvačky Lenky Filipové. Ta byla zas dlouhou dobu sousedkou PAVLA ŠMIDRKALA. Svět je prostě malý…

Chodil jste v mládí do tanečních?

Chodil, dokonce dvakrát. Do taneční přípravky na devítiletce, což bylo také hodně o společenském chování. A pak později na střední škole. Vytesali ze mne, tenkrát v Táboře, dřevorubeckého tanečníka. A já se tím pádem stále neodvažoval vyzvat k tanci tu nejlepší a zároveň nejkrásnější dívku v kurzech. Piloval jsem doma valčík s maminkou, abych na závěrečném věnečku konečně provedl obdivovanou dívku. Avšak ona nepřišla! Měla angínu.“ 

Jdete si někdy s manželkou jen tak zatančit?

Manželka Petra tančí ráda a ze mne si dělá legraci. Chodíme nejradši někam do kavárny, kde se tančí všelijak, ale také na plesy a tam manželku ,přihrávám´ (ve vší počestnosti 🙂  ) přátelům a ,ulejvám´ se do chvíle, než mě vyzve nějaká kamarádka. Svoji neobratnost pak vymluvím na bolavé koleno, abych si ,neutrhl kšandu´.“ 

PAVEL ŠMIDRKAL se svou manželkou a zároveň také ilustrátorkou jeho nové knížky Babráci” Petrou Skluzáčkovou

Jste příznivcem klasického baletu? Zajdete na něj občas do divadla?

Obdivuji ho, uznávám. Ale musím ke své hanbě přiznat, že za celý život jsem byl na takovém představení jen párkrát.“

Jaký máte názor na moderní formy tance?

Obecně platí, že tanec se stále vyvíjí a nabízí nová překvapení. Mám rád novinky a experimenty. Rovněž mám v oblibě kolektivní taneční formace a výrazový tanec.“ 

Sledujete občas televizní show StarDance a co jí říkáte?

Je to vznešená, krásná podívaná s lehkostí komentovaná. Je o lidech s láskou k pohybu, byť někdy trochu vydřeném. Škoda, že tento projekt je převzatý ze zahraničí… Chtěl bych v této oblasti a žánru zažít původní český nápad.“

Dříve jste spoluorganizoval vojenské kulturní soutěže ASUT (Armádní soutěž umělecké tvorby). Tam se pravidelně zaskvělo hned několik souborů lidového tance a zpěvu. Jak vidíte tuto folklórní oblast dnes?

Folklór je starou, vykrášlenou lodí, která vplouvá do přístavu našich dnů. A protože existuje řada folklórních souborů s mladými lidmi, věřím, že sláva lidového tance nevyhasne. Nikdy.“ 

Máte nějakého oblíbeného tanečníka či tanečnici? Anebo choreografa?

Vlastimila Harapese. Pro jeho všestranný talent. Známe se osobně, navštěvuje i ,moje´ výstavy a pokřtil, spolu s herečkou i malířkou v jedné osobě Jarmilou Švehlovou a režisérem Zdeňkem Troškou, ,Babráky´.“ 

Pavel Šmidrkal na snímku Hany Ferrarové uvádí výstavu v jihočeské Želči

Nedávno, počátkem tohoto roku, se Vám stala nepříjemná situace v České televizi. Váš portrét (přes celou obrazovku) byl omylem spojen s osobou s temnou minulostí i nepříliš chvályhodnými praktikami dnes. Jak jste se s  touto nespravedlivou a hrubou diskreditací vyrovnal?

Nikdy bych býval neuvěřil, že ve zpravodajství veřejnoprávní televize panuje takový chaos. Že ,zmotají´ při velmi zásadním reportážním sdělení tváře dvou odlišných osob. Žádal jsem, samozřejmě, omluvu. Ta ale v televizi vyzněla jako úplná fraška. Mstili se mně za to, že jsem je donutil k veřejné omluvě. Zároveň se potvrdilo, že amatéři jsou všude. Je to vlastně smutné, kam se dnes vytratila profesionalita a slušnost, spojená se ctí…“

Budete tuto, osobně pro Vás velmi nepříjemnou, situaci nějak dále řešit?

O celém případu bude ještě jednat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a také Komise pro sdělovací prostředky Senátu PČR. Odhaduji, že se to celé rozplyne do ztracena. Všichni se totiž bojí odvety ,televizních tesáků´.“

Majitel Galerie Špejchar Želeč pan Martin Novák (úplně vlevo) rozdal zpěváku a herci Robertu Nebřenskému, největšímu českému grafikovi Pavlu Benešovi a malířce Ivě Fialové (s níž TANEČNÍ MAGAZÍN uveřejnil rozhovor již v roce 2017) knížku z pera PAVLA ŠMIDRKALA Gustav Macoun – Balada o soumraku” (za majitelem galerie panem Novákem hodně skryt kurátor této výstavy a autor rozhovoru)

Právě pilně připravujete posmrtnou výstavu karikaturisty Jiřího Wintera, známého jako Neprakta. Mne by závěrem zajímalo, zda se Vy sám osobně považujete za praktického člověka? Anebo za nepraktu”?

Ani jedno, ani druhé. Jsem spíš trochu popleta a zmatkář.

Děkuji za rozhovor. Přeji – i za čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU – břitké pero kritika, inspiraci pro nové knížky, šťastné obě ruce při výběru nových vystavujících… A hlavně závěrečné zadostiučinění při oné velké nespravedlnosti na obrazovkách veřejnoprávní České televize. Přesně v intencích úsloví: Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe.”

Foto: Hana Ferrarová, archiv Pavla Šmidrkala a Dušan Dostál

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor z Kanady s režisérkou, herečkou, producentkou, scenáristkou i spisovatelkou TINOU ADAMS

„Balet je věda, je to jako jazyk“

Jako Martina Adamcová má na kontě role ve filmech režisérů Víta Olmera, Juraje Herze, Vladimíra Drhy i mnoha dalších. Dovedla si svou bezprostředností získat srdce televizních diváků, když moderovala populární evropskou soutěž „Hry bez hranic“. Stejně tak navazovala kontakt s rozhlasovými posluchači stanice Evropa 2.

Nyní žije přes čtvrt století v Kanadě, kde pod jménem Tina Adams točí své autorské filmy, ale i produkuje filmová díla jiných autorů. Avšak dělá toho daleko více. A právě proto jsem ji, pro TANEČNÍ MAGAZÍN, vyzpovídal.

Ještě jako Martina nikoli s Charlie Kasalem, nýbrž s Martinem Dejdarem při uvádění televizní soutěže Hry bez hranic

Do širšího povědomí diváků jste kdysi pronikla moderováním prvního českého porevolučního televizního pořadu ve stylu talk show s Charlie Kasalem, který žil v minulosti v exilu v Kanadě. Nyní v Kanadě žijete Vy. Má v tom tak trochu prsty i pan Kasal?

Má v tom prsty rádio Evropa 2. Vedení stanice  z Paříže si mne vybralo k moderování rozhlasové relace v Montrealu.  Mně se tady nesmírně zalíbilo. Pak jsem poznala i svého prvního muže, s kterým mám nádherného syna, dnes 100% Kanaďana.“

Kasalova maminka, paní Helena Bušová, byla hvězdou prvorepublikových filmů. Máte ráda filmy pro pamětníky?

Jsem odchovaná  pražským  kinem Ilusion, který zásobovala fantastickým osobním archivem veliká hvězda Zita Kabátová. Kino bylo její zásluhou  ukázkou čistoty elegance a služeb zaměřených na diváka. V tom ,jejím´ kině Ilusion jsem se cítila jako důležitý klient; filmy byly krásné, nezapomenutelné. A české hvězdy, Helena Bušová, Adina Mandlová, Zita Kabátová anebo Anny Ondráková byly v Čechách tenkrát zničeny a udupány.“

Před kinem v Montrealu při uvádění jejího filmu (v pozadí originální plakát)

A jaký žánr filmů máte nejraději?

Nezáleží na žánru, záleží na tom ,je ne sais pas quoi´, které film s sebou přináší. Je to jako v každém umění, velký risk, kdy musí filmař nést svoji kůži na trh a doufat v přízeň publika.”

Nyní filmy i sama točíte a produkujete. Jak jste se k té profesi dostala

Narodila  jsem se s touhou bavit a film mi ten sen dovoluje realizovat.“

 Téměř výhradně jste se (jako scenáristka, režisérka i producentka) podílela  i na filmu „The Perfect Kiss” v hlavní roli s Lucií Vondráčkovou. Byl psán Lucii na tělo? Anebo ten námět uzrál ještě, než jste se vy dvě seznámily?

Námět uzrál. Uzrál, ano, to je to správné slovo 🙂 Lucie absolvovala všechny castingy a všichni byli nadšeni. Věřím, že její výkon a vůbec celý ten film se časem zapíše do srdcí diváků i v Čechách, kde je kolem něj podivná, a pro mne, odtud ze zámoří, nepochopitelná, vražedná kampaň.“

 V české jazykové verzi tohoto filmu Vás dabuje Zuzana Slavíková. Proč jste svými ústy česky nepromluvila Vy, kvůli akcentu?

Teď jste mě tedy pobavil, kvůli jakému akcentu ? 🙂 🙂 🙂 To bylo čistě organizační  a umělecké rozhodnutí distributora. Zdravím Zuzanu a doufám, že se jí moje role ruské agentky Šárky dabovala dobře.“

V roli pseudo rozvědčice Šárky v The Perfect Kiss (vpravo), vedle Sophie Gendron

Chystáte v dohledné době nějaký další filmový titul s českým hercem či herečkou?

Máme dotočeno. Opravdu krásný film a vystupují v něm hned dvě Češky! Lenka Šourková a samozřejmě skvělá, zářná a nadaná Lucie Vondráčková.“

Ve svém nejnovějším filmu hraje Tina nešikovnou zvukařku Odile

Chodíte, pokud je čas, v Kanadě na hokej?

Ne.To je, pro mne, čistě mužský sport. V Čechách jsem také nechodila třeba na fotbal. Bohužel, mě hokej vůbec nebaví.“

Jaký sport máte ráda z pozice diváka a které případně sama aktivně provozujete?

Daleko raději sport provozuji, než pozoruji. Díky neuvěřitelné kvalitě českého školství a vzdělání toho umím spousty: lyžovat, plavat, tenis, jógu. Věřili byste, že tady v  Americe,  lidi třeba neumí udělat ,svíčku´?   Ve škole se to totiž při tělocviku neučí. A vůbec celá česká tradice Sokolství… Vždyť já bych možná vylezla i dnes po tyči a pamatuji si, že nejvíc mě bavilo se houpat na kruzích. V Americe je to něco, co zdejší děti vůbec nemají a neznají. Jsou to dovednosti, které jsou v Čechách samozřejmostí, jako třeba i tančit valčík nebo polku. Ty jsou zde absolutně opomíjeny. Tedy myslím  v tom všeobecném vzdělání. Jinak pokud se lidé něčím vážně zabývají, tady bývají většinou excelentní. Společnost je tu zaměřena na výsledek – performanci.“

Tina (vpravo) opět se svou kmenovou americkou herečkou Sophií Gendron 

Mimo režie, točení a hraní ve filmech se ještě doplňkově věnujete nějakým uměleckým odvětvím?

Psaní. Mám něco i vydaného ve francouzštině. Hlavně si, už od dob toho vzpomínaného ,Charlie Talk show´, všechno píšu sama.“

Ale vím o Vás, že se rovněž věnujete baletu. Proč zrovna balet?

Balet je  precizní technika pohybů, které zdokonalí  držení těla, celkovou rovnováhu a tonus svalů. Příprava u tyče je pro všechny stejná, jsou to  stejné přípravné cviky pro ty, kteří předvádějí fantastické výkony na jevišti, i pro ty, jež jsou pouhými začátečníky. Je to věda, je to jako jazyk. Choreografie se dá popsat slovy. ,Plier, tendu,  soutenu, plier.´ Kdo tuhle morseovku zná, hned si představí pohyb asi  jako hudebník, když si čte noty. Je to fascinující a každá hodina je výzva.“

Chodíte na klasický balet i do divadel?

Na můj vkus ne dost často. A to je Montreal mecca tance.“

Na reprodukci příspěvku ze sociálních sítí se svými nejoblíbenějšími herečkami (zleva) Lucií Vondráčkovou a do třetice Sophií Gendron

Máte ráda i moderní druhy tance?

Taneční společnosti obdivuji, je to řehole pro každého tanečníka i choreografa a lituji například zániku Montrealského Lala Dance.“

Co říkáte televizním  tanečním soutěžím, jako je v Česku StarDance? Určitě jste nějaké zaregistrovala i v Kanadě…

Myslím, že zpopularizovali fantastickým způsobem tanec a vůbec taneční vyjádření.  Tento, původně britský TV pořad, dokázal  přiblížit  tanec širokému publiku, a iniciovali také  otevření nových  studií.“

Máte nějaký taneční vzor?

Choreografa Jiřího Kyliána.“

Nechystáte nějaký projekt i v Čechách? Kdy se na Vás můžeme popřípadě těšit tady?

V Čechách bohužel nic neplánuji. Ale protože jsem srdcem stále Češka, samozřejmě,  že o tom často přemýšlím.“

Tak věřme, že se to v budoucnosti změní. A zatím se na Vás můžeme těšit prostřednictvím Vašich filmů… Při jejichž tvorbě Vám i za čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU držím palce.

Foto: archiv Tiny Adams a autora

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Roztančené jeviště – Souboj divadel

Druhý ročník úspěšné a hojně sledované soutěže už klepe na dveře!

Rok utekl jako voda a je tu opět Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha”. V březnu 2018 v prvním finále vyhrál David Gránský. Letos se uskuteční v Praze již druhý ročník, jehož finále proběhne 15. 3. 2019. Veřejná generálka proběhne 14. 3. 2019.

Vysmátý vítěz prvního ročníku soutěže David Gránský

Autorský projekt Tanečních kurzů Martina Šimka & Terezy Řípové byl odstartován v roce 2016 v Městském divadle Mladá Boleslav, kde proběhl první ročník projektu „Roztančené divadlo aneb když herci tančí”. Po tamním úspěchu proběhl na sklonku minulého roku třetí ročník v Mladé Boleslavi. V loňském roce se dvojice tanečníků rozhodla připravit podobný koncept i pro Prahu.  

Adéla Gondíková si jistě měla co vysvětlovat s loňským šampiónem Davidem Gránským, uprostřed pak jeden ze dvou hlavních organizátorů soutěže Martin Šimek. Pozor, nepleťte si Martina s tanečním šampiónem a pedagogem tanců salsa a bachata stejného jména, s nímž TANEČNÍ MAGAZÍN uveřejnil nedávno rozhovor.

V pražském klání se do projektu zapojí osm pražských scén. Mezi zúčastněná divadla patří: Divadlo Palace, Studio DVA divadlo, Činoherní klub, divadlo Na Fidlovačce, divadlo Radka Brzobohatého, divadlo V Rytířské, Dejvické divadlo, divadlo Na Zábradlí. Každé z výše jmenovaných divadel vysílá do tanečního souboje jednoho herce či herečku. Projekt je pořádán ve spolupráci se Švandovým divadlem na Smíchově, kde také proběhne v sobotu 15. března 2019 finálový večer. Generálka pro veřejnost proběhne o den dříve, tedy 14. března 2019.

Na snímku vpravo, při rozhovoru,  Tereza Řípová, hlavní organizační duše celé akce

Každý ze soutěžících herců a hereček ve finále předvede jeden standardní a jeden latinskoamerický tanec, které pak po boku profesionálních tanečníků natrénují.

Porota v projektu Roztančeného divadla” je „pseudoodborná“, jelikož se z větší části skládá z osobností různých oblastí (divadlo, různé druhy tance, zpěv, film, sport, žurnalistika, a dalších). Porota má sice za úkol kriticky zhlédnout jednotlivé taneční show a zhodnotit je, avšak přednější je pro projekt, aby porota diváky bavila a nastínila jim pohled lidí z různých oborů (či případně propojení se zážitky z vlastního působení například v televizním pořadu ČT 1 StarDance). Mezi porotce druhého pražského ročníku zasedne například Marta Kubišová. Moderátory finálového večera jsou i letos Tereza Kostková a Libor Bouček.

Na závěr večera jsou pak vyhlášena tři místa: třetí místo – vítěz tipovací soutěže, druhé místo – divácký vítěz (na základě hlasování během finálového večera) a první místo – hlavní vítěz/vítěz poroty.

 V druhém ročníku Roztančené jeviště – Souboj divadel Praha” budou soutěžit tyto páry:

Adéla Gondíková + Martin Šimek

Berenika Kohoutová + Jakub Necpál

Ivana Chýlková + František Kopecký

Sara Sandeva + Adam Havel

bude upřesněn + Tereza Řípová

Josef Polášek + Petra Stehnová

Miroslav Hrabě + Zuzana Šťastná

Vladimír Polívka + Dita Tuháčková

 Zeptali jsme se:

 Ivany Chýlkové

Ivana Chýlková a její taneční partner František Kopecký

Jak se cítíte v tanci, bojíte se něčeho?

No, bojím se toho tance jako takového. Myslela jsem si, že mám  pro tanec nadání, ale po pár trénincích jsem zjistila, že nemám. A to je velká výzva poprat se s tím.“

 V čem je Vaše největší  slabost?

Já ještě vůbec  nevím, jsem teprve na začátku. To zjistím po  předvedení.“

 A Vaše nejsilnější stránka?

Hlavně chuť!! Baví mě to.“

 Děkujeme

Ivana Chýlková na snímku Evy Smolíkové

 A co si myslí další celebrity?

Adéla Gondíková se přiznala, že ji tanec baví od malička, jako spoustu žen, které také rády „trdlují“.

Adéla Gondíková s Martinem Šimkem

Herec Miroslav Hra si moc těžkou hlavu nedělá, pro něho prý bude finálový večer zábava a legrace a už se těší.

Hrdina seriálu Gympl” Miroslav Hrabě se na soutěž už dost těší

Vladimír Polívka prozradil důvody, proč do projektu šel: „Byl jsem osloven pořadateli a přijal jsem tak novou zkušenost. Možná to pomůže i k tomu, že pár lidí zvedneme a naučí se tancovat,..“

Syn Bolka Polívky Vladimír byl na otázku TANEČNÍHO MAGAZÍNU otevřený a upřímný
Jedna z hrdinek nekonečného seriálu TV Nova Ulice” Sára Sandeva zdobí říjnovou stránku kalendáře

„Tancem se dá vyjádřit spoustu věcí, emoce, vytančit se z něčeho a je to nová zkušenost, myslím tím styl tance. Dříve jsem tancovala street dance. Latina je velká dřina, ale je to krásné, když se to pak povede,“ prozradila Sára Sandeva.

Tereza Kostková byla i středem zájmu médií, tentokrát konkrétně BLESK TV

Tereza Kostková, která neodmyslitelně patří k pořadu StarDance České televize říká: Na tomto projektu se mi moc  líbí to,  že se tu pojí dvě nádherné věci. Za těch  dvanáct let, co sledujeme StarDance v televizi, jsme si zvykli, že lidé, kteří jsou velmi dobří ve své profesi,  se  setkávají  s lidmi, kteří  jsou velmi dobří v tanci, ve standardu a latině. A  pokouší se za velmi krátký čas, mnohem kratší než  měli profesionální  tanečníci,  dobrat se  krásného tanečního výsledku pod jejich vedením. To je skvělá  kombinace, která přinese spoustu nečekaného  pro všechny  účastníky a myslím, že si za tu dobu dvojice něco předají. Nenucenost, kterou přináší „profík“, se trošku přenese na jeho partnera  a dotyčný zjistí, že vlastně  umí krásně tančit. To všechno známe z televize. A právě  toto  všechno se  přenáší na něco tak výjimečného  jako je jeviště. Kdo na jevišti stává, tak ví, že  atmosféra je tam jedinečná.“

Rozesmátá Tereza Kostková společné s Adélou Gondíkovou

 Martin Šimek k projektu říká: „Tento ročník se nese v rytmu svobody, vzpomínáme na rok 1989. Tanec  je určitá svoboda.  Zejména naše  úvodní společná  choreografie se ponese v tomto duchu.“

Ivana Chýlková se nezdržela komentáře: „Než jsem začala tančit, tak jsem se cítila velmi svobodně!“

Ivana Chýlková představuje svou” stránku v kalendáři
A zde již Ivana Chýlková detailně, jako hvězda měsíce dubna

Součástí  tiskové konference  byl také křest kalendáře pod názvem „Síla ženské křehkosti“, výtěžek poputuje  organizaci, která se zabývá tematikou domácího násilí. Prodej kalendáře  na pokladně Švandova divadla (více na www. roztančenedivadlo.cz).

Došlo i na trénink a předvedení tanečních schopností v baletním sále
Předvedla se i Adéla Gondíková se svým tanečním partnerem

 David Gránský předá cenu letošnímu vítězi. O svém loňském vítězství říká: „Měl jsem ambice trošku tančit během roku, když už to jednou  nadřete, tak máte na jevišti premiéru a derniéru zároveň! Cenu  jsem viděl jen během večera, vzala si ji ihned  má taneční partnerka!“

Projekt je možné sledovat na sociálních sítích Instagram (@roztancenedivadlo), Facebook (Roztančené divadlo aneb Když herci tančí), webové stránky (www.roztancenedivadlo.cz), kde všude bude spuštěna tipovací soutěž a Youtube kanál (Roztančené divadlo aneb Když herci tančí), kam jsou umisťována videa související s projektem. Ze všech sečtených hlasů vzejde právě vítěz tipovací soutěže.

Finální snímek účastníků tiskové konference před bannerem soutěže

Vstupenky na finálový večer můžete zakoupit v pokladně Švandova divadla Praha.

 Foto: Petr Mráček, Eva Smolíková

 TANEČNÍ MAGAZÍN

Když hvězdy vaří

Hvězdy Stardance se odebraly kupovat vánoční dárky. A což takhle vařit?

S koncem roku skončilo i taneční klání českých celebrit a profesionálních tanečníků, ale jsou tu další hvězdy, které rozhodně nelení.

Jiřina Bohdalová, ačkoliv  má ortézu a sedí na invalidním vozíku (zranila si kotník), přijela do České televize a  pokřtila svou zbrusu novou knihu „Když hvězdy vaří“. Kniha vznikla s přispěním receptů našich slavných osobností. Recepty se vlastně tvořily v pořadu České televize ‚Hobby naší doby‘, a protože český národ vaří nesmírně rád, rozhodla se Jiřina Bohdalová o své zkušenosti podělit. „Byla by škoda ty vědomosti nepředat dál!“, říká Jiřina.  Však také za celou dobu, co se pořad vysílá, vzniklo asi 400 receptů. Do své knihy vybrala zhruba osmdesát, ale to bohatě stačí.  Polévky, hlavní jídla ze zeleniny i masa, moučníky. Ovšem Jiřina se přiznala, že drobné cukroví nepeče ráda, protože to je strašná práce. Takže recepty na vánoční  cukroví čekat nemůžeme. Jiřina říká: „Jednou mi Miloš Kopecký  daroval kuchařku, a to věnování bylo přesné: „Hraj, vař a pař!“

Vaření je velký koníček  naší nejslavnější  herečky.  A když se k ní přidají i další české celebrity, které rády vaří, je z toho hotový sváteční oběd.

Na slavnostním křtu se objevily  osobnosti jako  Helena Vondráčková, Petr Janda, Jitka Asterová, Veronika Jeníková, Leyla Abassová, Jan Přeučil, Libor Bouček, Ivan Vyskočil, Simona Postlerová, Agáta Prachařová a další.

K čemu se přiznal generální ředitel České televize Petr Dvořák? „Kdyby byly hosté zvaní podle svého kuchařského umění, nemohl bych tady dnes být, asi bych se z dálky díval přes sklo. Ale jeden recept mám – knedlíky s vajíčkem, to zvládnu bravurně a moje dcery je  vyžadují.“

Co nám prozradily další   celebrity o svém kuchařském umění?

Lejla Abbasová: „Já nemám doma žádné potěšení z vaření. Cokoliv uvařím, můj syn nechce. Položím něco na talíř a začne se řešit, zda to budu dojídat já nebo partner. Nedávno mi syn sdělil, že je vegetarián. Podivila jsem se, protože má rád kuře. To mi také upřesnil – „Kuře není maso“. Udělala jsem tedy vegetariánské jídlo. Reakce zněla: „Tak toto jíst nebudu!“  A přišel na to, že je speciální vegetarián.

Helena Vondráčková přichází s klasikou – guláš a kuře á la Helena. Ale pochvaluje si také, že její partner Martin začal doma vařit a Heleně se ulevilo při její náročné profesi. „Je to vlastně projev lásky, protože láska prochází žaludkem“, míní Helena.

Veronika Jeníková: „Vařím strašně moc let, ale můj koníček to úplně není. Občas vymyslím nějakou specialitu, a proto, když mě Jiřinka pozvala do svého pořadu, tak jsem si řekla, že musím přijít s něčím zajímavým…“

Petr Janda smutně: „S jídlem je to teď těžké. Dnes se každý pořád snaží vařit tak, aby jídlo mělo co nejméně kalorií, ale já to nemám rád. Neříkám, že musím nutně mít přemaštěné pokrmy, ale musí to mít své. Mám pocit, že ve svíčkové má být smetana, ne nějaké odstředěné mléko atd. My ponejvíce vaříme z masa, sladké pečivo skoro vůbec nejíme po celý rok, ale na vánoční cukroví, zvláště rohlíčky, se už strašně těším, na rozdíl od Jiřinky.“

Jan Přeučil: „Já nevařím! Já jsem jen s mojí bývalou  milovanou ženou Štěpánkou vydal kuchařku, ale to je všechno! Obohatil jsem kuchařku pouze salátem.“

A slavnostní křest zakončila Jiřina Bohdalová slovy: „Mám dobrý jazyk!  A to je pro kuchařku důležité!“

S tím nelze než souhlasit. Takže dobrou chuť, obzvláště   o vánočních svátcích

Kniha “Když hvězdy vaří” se křtila v Galerii České televize na pražských Kavčích horách, kde milovníci Stardance mohou vidět výstavu a vyfotit se se svými oblíbenci i obávanou porotou

Text, foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Osmý večer ve StarDance

Napětí a nervozita všech houstne, porota se neshoduje, páry prochází ponorkovou nemocí a hádají se. Markovi Dědíkovi někdo zapálil auto a Marek přeskakuje oheň ve své choreografii.

Tereza Kostková a Marek Eben zatančili krátce během úvodních melodií a Marek Eben si postěžoval, že při nácviku jej pozoroval Richard Genzer a pravil: „Kdybys to nemoderoval, tak se tam nedostaneš!“

Od tohoto večera už začínají páry předvádět dva tance (standard a latina), takže podmínky jsou ztížené.

Mezi hosty byla Monika Bagárová, Daniela Šinkorová, Roman Vojtek (vítěz první řady), Jitka Šorfová a další.

Mezi čestnými hosty se objevil i novopečený předseda Senátu České republiky pan Jaroslav Kubera

Tančilo se paso doble, rumba, valčík a quickstep

Ponorková nemoc a neustálé hašteření mezi Michalem Necpálem a Veronikou Arichtevou ale vedlo k výbornému a důvěryhodnému výkonu, kdy se pár během svého paso doble hádal o pozici solničky a na závěr Veronika praštila Michala po hlavě. Ačkoliv porota (Zdeněk Chlopčík tvrdil, že jim příběh absolutně nevěřil) tanec trošku zkritizovala, divácky byl úspěšný a myslím, že diváci jim jejich příběh absolutně věřili.„Není to jednoduché, ne vždy se člověk probudí do slunného dne.“

Dokonce i usměvavá Veronika Lálová přiznala, že už také s Davidem ponorkovou nemoc prodělali, ale také si ledacos vyříkali. Inu, StarDance prověří nejen tanec, ale i povahy. Jiří Dvořák přiznává: „Není to jednoduché, ne vždy se člověk probudí do slunného dne.“

A konec konců i porota se trošku dohadovala o výkonu Jiřího Dvořáka.

 

Jiří Dvořák a Lenka Nora Návorková

Václavu Kunešovi se líbila nádherně postavená choreografie, ocenil také hudebnost, muzikálnost a decentní pohyby v ramenou u Jiřího. Tatiana Drexler pochválila, že Jiří vypadal mužně, jediný moment, kdy se trošku usmála, bylo při mávání rukama. Radku Balašovi se výkon líbil moc – dynamika, souhra, choreo, vybraná hudba, bezchybná práce. Obával se, co další nešťastníci budou během večera dělat! Prudič Zdeněk Chlopčík choreografii ocenil, hudbu také, ale projev a energie neodpovídaly tomu, co se hrálo. Při melancholické části to chtělo změkčit a zjemnit, neodpovídalo to nádherné hudbě.

Ale teď už toho klidný Radek Balaš měl dost a na Zdeňka Chlopčíka se obořil se slovy: „To by bylo hysterické! Bylo to právě nádherně koordinované s hudbou. Nesouhlasím!“„Když jste přicházeli, myslel jsem si, že to bude pecka, ale když jste začali rumbu, byla tam obrovská nejistota a základní krok katastrofa!

Marek Eben komentoval hádku poroty takto: „Zdeněk Chlopčík sem jezdí z Malenovic (Ostravsko), víme teď jaké je venku počasí, on hodnotí podle cesty a nemůžeme toho tedy moc čekat.“

33 bodů

Veronika Arichteva a Michal Necpál

Veronice je při tréninku do pláče, hádají se spolu, ne nějak brutálně, občas se zkrátka „štěknou“. Bojí se toho, že teď budou trénovat od rána do večera, a to nemůže přežít ani jeden. Veronika má z tanců nejraději pohupování u baru…

A co řekla porota? Tatiana Drexler byla přísná, prý to vypadalo lehounce, ale jen ty momenty, které nebyly v kontaktu, trošku shrbená záda, quickstep to nebyl nejlepší, všechno kolem bylo velmi dobré. Radek Balaš viděl jejich číslo jako namlouvací tanec kanárků, nebyl dodržen rytmus, což se promítlo do dynamiky.

29 bodů

David Svoboda hodnotí nápor dvou tanců takto: „Spousta lidí si myslí, že teď nám začne peklo, ale peklo tady máme už dva měsíce!“ A z tanců má nejraději free style po půlnoci… Václav Kuneš přinejmenším ocenil Veroniku coby trenérku a David se zas alespoň zlepšil v házení partnerky!!” Zdeněk Chlopčík prudil zase: „Když jste přicházeli, myslel jsem si, že to bude pecka, ale když jste začali rumbu, byla tam obrovská nejistota a základní krok katastrofa!“

28 bodů

Daniela Písařovicová, Michal Mládek

Daniela: „Ty jsi ,prďola´, nevyrostl jsi a já se kvůli tobě musím krčit!“ Pár přiznal, že „ponorkou“ také už prošel…

Hodnocení Radka Balaše bylo příznivé: „Jste  malý zázrak, dohnala jste všechny kolegy herce a vyrovnáváte se jim! V tanci je sice spousta chyb a nepřesností rytmických i pohybových, ale sama nad sebou jste vyhrála!“

Václav Kuneš ocenil také obrovský posun, který Daniela udělala, nicméně paso doble ho moc neoslovilo, jako by se Daniela bála.

 

Pavla Tomicová a Marek Dědík

Pavla během tance spadla, ale bleskurychle se otřepala a byla znovu na nohou, jakoby se nic nedělo. Komentovala to slovy: „Nevadí, v džungli může člověk sjet i po liáně..“ (tanec představoval džungli)

Tatiana Drexler ocenila s jakou rychlostí se pár vzpamatoval z pádu a líbilo se jí, že vždy vymyslí něco, co všechny baví, je to napínavé a strašně, strašně zábavné. Zdeněk Chlopčík byl protivný jako vždycky, i když ocenil zábavnost vystoupení, neodpustil si poznámku, že nemuseli porotu tak vyděsit, prý opravdu viděl spoustu zvířátek, ale chtěl vidět více quickstepu.

25 bodů

Jiří Dvořák a Lenka Nora Návorková

Druhý tanec Radek Balaš znovu ocenil, pár dává tanci vždy to, co je pro daný tanec nejtypičtější, je tam všechno, co tam má být, a proto byl velmi spokojen. I Zdeněk Chlopčík potvrdil, že chtěl být přísnější, ale nemůže, v tanci nebylo nic „odfláknutého“, kontakt s podlahou pěkný, všechno dotažené, krásné.

37 bodů

Veronika Arichteva a Michal Necpál

Při jejich paso doble se hádky báječně zúročily a obvykle nepřístupný výraz Veroniky byl tentokrát dokonalý. Cvičili osm hodin denně a Veronika říká: „Normální Kolbenka“.

Václav Kuneš pochválil příběh, tam se dokáží do choreografie výborně dostat, ale chybí mu trošku se odvázat…

Marek Eben vstupuje do hodnocení slovy: „Kdyby se odvázali, tak už se zabijou!“

Zdeněk Chlopčík pokračoval ve výtkách, když viděl začátek, říkal si, že to bude psí a vždy ji to baví! Chviličku viděla špatně ruku, ale Pavla ji velmi nenápadně vsunula zpět, úžasné. A Václav Kuneš také nešetřil chválou: “Skvělá odvaha, risk, nadšení, Pavla to rozbalila, užil si ji, když byla sama, opravdu perfektní!“

Dneska, kroky byly pěkné, ale absolutně jim nevěřil, to byla faleš a nebylo to poctivé. Prý „sorry“..

 

33 bodů

Veronika Lálová a David Svoboda

Tatina byla nadšená, nošené figury byly velmi dobré, snad neviděla nikoho, kdo tak krásně nosí partnerku jako David. Ale pokud jde o valčík! Levá ruka je tlačená strašně dopředu, Veronika je ohebná a udrží to, ale není to moc příjemné…“ Radek Balaš ocenil krásné rekvizity při tanci (kolotoče a střelnice)

33 bodů

Daniela Písařovicová, Michal Mládek

Zdeněk Chlopčík pochválil hodně quickstepu, škoda chybičky a poté se to táhlo, v závěru už to zase byla Daniela, ale vadilo mu postavení, bylo příliš křečovité. Tatiana Drexler si povzdechla, že v ní vždy vzplane naděje, tak krásně se narovnali, myslela si původně, že dá desítku, ale pak to zase spadlo.., vyletělo, spadlo ….

30 bodů

Pavla Tomicová a Marek Dědík

 

Zdeněk Chlopčík chválil krásné paso doble, rytmické, nádherně zahrané, perfektní, úžasně postavená choreografie, Marka maximálně ocenil. A Radek Balaš tentokrát se Zdeňkem absolutně souhlasil. Překvapením byl pro něj poněkud nečekaný žánr, o to větší hodnotu má, perfektní. Také čekal, že Pavle začne v osmém díle trošku docházet dech a ono ne!!! Tatiana Drexler je vždy zvědavá, co Marek vymyslí.

39 bodů!!!

Loučí se pár, u kterého porota zaznamenala největší posun během soutěže:

Daniela Písařovicová a Michal Mládek

Daniela: „Pár kroků ve studiu si ještě udělám, protože my ve zprávách vlastně také tak trochu tančíme“.

 

Eva Smolíková

Foto: Česká televize

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s choreografem a předním českým tanečníkem PETREM ČADKEM

„Tanec je pro mne radost i smutek.”

Petr Čadek je jedním z nejznámějších českých profesionálních tanečníků, je mistrem ČR v latinskoamerických tancích, majitel vyhledávaného tanečního studia Tančírna, ve kterém osobně učí. V současnosti se v tanci zabývá hlavně choreografií do filmů, reklam nebo divadelních představení. Účastnil se slovenské LetsDance i české StarDance, kde také působil několik let jako hlavní choreograf této show. Co pro něj tanec znamená a čemu teď dává přednost a proč se zajímá o vystoupení španělské mistry Flamenco Davida Corii a Anu Morales v ČR? Dozvíte se právě teď v exkluzivním rozhovoru.

Petře, čím je  pro Vás tanec?

“To je snadné, radost, smutek, energie, umění… Prostě život! Je přeci úžasné, když pocity, nálady nebo příběhy dokážete ztvárnit pohyby svého těla. Já si život bez tance opravdu nedovedu moc představit. Můj přístup k němu se s věkem ale stále posouvá. Od aktivního tančení jsem intuitivně přešel k choreografii, ve které ty příběhy můžu i vytvářet. A k mému štěstí to po mně i lidé chtějí. Kromě toho mě strašně baví odkrývat tanec lidem, kteří se s ním buď nikdy nesetkali, nebo ho teprve poznávají. Proto jsme také otevřeli Tančírnu, ve které si může tanec vyzkoušet bez nadsázky kdokoli.”

Petr Čadek při tanci s Jitkou Čvančarovou

Do Česka zamíří letos za pár dní největší hvězdy španělského flamenca – Davic Coria a Ana Morales, kteří 8. prosince vystoupí v Brně a 10. 12.  v Praze. Co vy a flamenco?

“Flamenco je fascinujíci, technicky velmi náročný styl tance. Myslím, že je to spíše kultura, protože flamenco není jen o tanci, ale také o skvělé a velmi charakteristické hudbě, která vás do Španělska přímo vtáhne. Sám jsem absolvoval několik seminářů a lekcí flamenca, ale musím přiznat, že jen okrajově. Mým hlavním oborem byly dříve latinskoamerické tance a součástí jich je i paso doble, ve kterém se prvky flamenca objevují. Je úžasné, že takoví profíci zamíří do Prahy, kde předvedou určitě neuvěřitelnou show. Moc se na to těším.”

Je těžké se dle vašeho názoru stát takovou špičkou v jednom oboru a v jedné jeho části, jako je právě Coria a Morales? Máme u nás – kromě Vás, někoho tak tanečně nadaného, kdo ovládá taneční styly napříč?

“V tomto ohledu bych o sobě asi tak sebejistě nemluvil, ale samozřejmě děkuji za poklonu (úsměv). Všichni se stále učíme, ale myslím, že je to kromě jiného také hodně o štěstí. Je určitě spousta talentovaných lidí, kteří jen ještě neměli šanci své umění nikomu ukázat. Takže mimo choreografů a tanečníků, které lidé z veřejného života znají a oceňují jejich práci , myslím, ze určitě ještě pár dalších, jich v naší zemi je.”

Mnozí lidé znají flamenco podle názvu a pak samotný tanec – jako žhavý, sexy, divoký. On to ale není jenom ten samotný tanec, že?

“Ano, jak už jsem říkal, je to spíše kultura. O vzniku a vývoji flamenca by se dalo psát dlouho, ale pro přiblížení, myslím, stačí, že začalo vznikat v 15. století v Indii mezi tehdejšími cikány a dlouhou cestou doputovalo až do španělské Andalusie, která je v současnosti takovou mekkou flamenca. Tanec, zpěv a hra na kytaru a kajon (to je taková bedýnka, na kterou se bubnuje) , to jsou základní kameny tohoto překrásného umění…”

Půjdete se, třeba společně s manželkou Jitkou Čvančarovou, podívat na vystoupení dua Coria – Morales?

“Jednoznačně ano. Už jsem jejich vystoupení viděl a vřele doporučuji všem, kteří ještě váhají. Nepochybuji o tom, že David Coria diváky vtáhne do své show, která určitě bude stát za to. “

Jitka Čvančarová a Petr Čadek

Chápu, že momentálně “tancujete” hlavně kolem dětské postýlky a všech propriet, protože se vám nedávno narodil druhý potomek – krásný syn. Ale co vy dva a tanec? Když máte čas, chuť, jdete si někam zatancovat společně nebo spíše je to tak, že “pod svícnem je největší tma” a tančíte jen ve svém studiu a Jitka maximálně na jevišti nebo ve filmu?

“Je to přesně tak, jak říkáte. Pod svícnem je největší tma (smích). S Jitkou si zatancuji, když náhodou vytvářím choreografii pro nějaký film, ve kterém hraje, takže je to spíše pracovní, než soukromé. Neznamená to ale, že spolu netančíme rádi. Naopak! Jen toho času moc není. Veškeré volno věnujeme našim dětem, a to je pro nás oba nejvíc.”

V čem je pro Vás flamenco zajímavé? A Vy sám, tančil jste nebo tančíte tento styl?

“Pro mne je flamenco zajímavé ve všem. Od hudby, nálady, oblečení až po krásný propracovaný styl pohybu a různorodých emocí. Jak už jsem zmiňoval, účastnil jsem se několika seminářů a vzal jsem si dokonce i nějaké soukromé lekce, ale nedá se říct, že bych ho ovládal… Mám díky tomu jen větší povědomí o tom, o čem flamenco je. Pro choreografa je důležité neubírat se jen jedním směrem. Musí, nebo spíše měl by mít takzvaně ,všeobecný přehled´ o tanci jako takovém.”

Máte Vy ve své Tančírně někoho z lektorů, kdo se flamencu a španělskému tanci věnuje?

“Flamenco je velmi specifická disciplína pro relativně úzkou skupinu lidí a studia, která se tímto stylem zabývají, se většinou věnují výhradně jemu. V Praze určitě několik škol flamenca najdete, ale my v Tančírně flamenco nevyučujeme.”

Marek Eben a Petr Čadek

Co vše se vlastně u vás učí a kdo u vás tanec vyučuje?

“U nás toho najdete opravdu hodně. Vyučujeme děti od tří let až po dospělé. Děti si mohou vyzkoušet balet, všeobecnou taneční průpravu, latinu, step, taneční gymnastiku, muzikál, contemporary a další… Pro dospělé tu je třeba  latina, salsa, standardní tance, taneční pro dospělé, latin bodyforming, formace, muzikál, mix cuba.. Ideální je, podívat se na naše stránky www.tancirna.org. Co se týče lektorů, máme tu samé mistry ve svých oborech a na tom si opravdu zakládám. Je důležité, aby lidé, kteří se chtějí naučit tančit, měli tu nejlepší péči a opravdu ty správné informace. Je mnoho lidí, kteří učí a přitom tanec sami příliš neovládají. Dětem pak mohou ublížit a dospělé zas od tance odradit. Byl to vlastně jeden z důvodů, proč jsme Tančírnu otevřeli. Chtěli jsme umožnit lidem takzvaně ,z ulice’, naučit se styl, který se jim líbí a od těch nejlepších. Jsou tu lektoři, které můžete znát ze StarDance, opravdoví profíci s dlouholetou lektorskou praxí a step u nás učí několikanásobný stepařský Mistr světa.”

Pro jakou cílovou skupinu jsou vaše kurzy?

“Pro děti od tří let až po dospělé. Všechny kurzy jsou rozděleny do stylů, pokročilostí a u dětí mimo to i do věkových skupin tak, aby se cítily co nejlépe.”

Bral byste takového lektora, tanečníka, jakým je David Coria?

David Coria

“Byl by to určitě skvělý lektor, ale myslím, že raději by učil ve studiu zaměřeném přímo a jen na flamenco. Co bych si ale dovedl představit je workshop pro veřejnost, na kterém by si flamenco mohli vyzkoušet i takzvaní flamencoví laici jako jsem třeba já.😊  “

Vy působíte také jako choreograf různých projektů, představení, vystoupení. Co považujete za svůj největší úspěch.

“Můj největší úspěch je to, že se má práce lidem líbí a že po mně chtějí další a další. O tom to celé je – dělat lidem radost, ukazovat jim příběhy a vtahovat je do děje, přibližovat jim tanec jako takový. Dovolit a hlavně umožnit jim, aby si tanec mohli užívat společně s vámi.”

Petr Čadek má smysl pro humor

Co chystáte nového, co Vás čeká a na co se případně těšíte.?

“Kromě našeho tanečního studia, kde mě můžete potkat téměř každý den, mě pracovně čekají dvě divadelní představení a pár workshopů. Snažím se teď spíše ubrat, protože jak jsem zmínil, máme miminko a upřímně, nerad bych, aby mi dětství našich dětí uteklo mezi prsty. Nejdůležitější pro mě i mou ženu Jitku  je, prožívat přítomnost, a když jsme všichni spolu.”

Když chcete opravdu vypnout, relaxovat, odpočinout si nebo nabrat energii, co děláte nejraději?

“Nejlepší relax je společný čas s rodinou někde na výletě. Tam se mi většinou podaří na práci aspoň chvilku nemyslet. A strašně rád relaxuji koukáním se na různé známé i neznámé talentové hudební a taneční soutěže z celého světa. Baví mě zapálenost, kreativita a odhodlanost těch lidí, která mě zároveň i nabíjí…. Vydržím koukat i hodiny. Nutno říct, že hlavně v noci, jindy není moc čas.”

 

Foto: archiv Petra Čadka a Davida Corii

René Kekely

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Benefiční večer ve znamení tance, noblesy a elegance

Diváci a sponzoři přispěli Centru Paraple částkou 15 019 476 korun!

Sedmý večer ve StarDance byl spojen s Centrem Paraple. V porotě opět zasedl Zdeněk Svěrák, který stál  v roce 1994 u zrodu centra pomáhajícího paraplegikům. Tereza Kostková postupně představila všechny sponzory Centra Paraple

K zbývající pětici tanečních párů se přidali vozíčkáři. Soutěž sice nikdo neopustil, ale známky udělené porotou se párům přičtou příští týden tak jako tak. Zdeněk Svěrák se tentokrát zřekl všech bodů a hodnotil jen obrázky (smajlík, srdíčko, čtyřlístek atd.)

Radim Štrobl, Daniela Písařovicová, Michal Mládek

Radim (usnul za volantem, je na vozíku dva roky) rád fotografuje, hraje na kytaru a zajímá se o počítačovou techniku

Daniela Písařovicová radostně konstatovala, že konečně může  uplatnit v choreografii i  svůj permanentní hrb na zádech!

Václav Kuneš ohodnotil kladně rozzářené oči Radima, ale  Tatiana jedovatě konstatovala, že Radim okoukal hrb na zádech Daniely úplně perfektně!

34 bodů

Erika Trousilová, Jiří Dvořák, Lenka Nora Návorková

Erika (je upoutána na vozík po pádu ze stromu)  říká, že Paraple je její druhý domov. Má  vztah k pohybu, sportu a vždy ráda tancovala

Zdeněk Svěrák byl potěšený příběhem lázeňského šviháka, který „ostrouhal“  a holky se daly dohromady! Radek  Balaš ocenil  velmi těžký žánr,  který pár zvolil, a to  pohybovou grotesku. Zdeněk Chlopčík si posteskl, že dvojice nenechala Eriku více tančit, prý se báli, že by je Erika zastínila, protože má velmi dobrý rytmus.

34 bodů!

Petr Pokorný, Marek Dědík, Pavla Tomicová

Svalnatý Petr (ochrnul na dovolené po skoku do vody, skočil hlavou na kámen) dělal bojové sporty a  chodí stále do posilovny

Číslo bylo překvapivé a bylo splněným snem každého vozíčkáře, protože Petr se postavil na nohy!

Tatianě Drexler se číslo velmi líbilo, bylo napínavé, riskantní, Pavel byl středobod všeho  dění a  nedělo se tam toho málo, připadali jí možná úplně nejlepší za celou dobu Stardance.  Zdeněk Svěrák zadržel slzy.

Radek Balaš neměl  co dodat, ocenil  fantastickou souhru všech složek, fantastické pojetí prostoru, scénografickou dotaženost, i vozík ladil ke kostýmům včetně červených aplikací…

40 bodů!!!!!

Hana Doležalová, David Svoboda, Veronika Lálová

Hana dělala neuvěřitelné množství sportů (je na vozíku  po pádu z kola během závodů v Portugalsku) závodila na kolech, je Mistryní Evropy v orientačních závodech vozíčkářů a věnuje se i vodnímu lyžování

David se ukázal být  zdatný herec a krásně vykonstruovaný  příběh (svatba) se Zdeňku Chlopčíkovi jednoznačně líbil.

Václav Kuneš obdivoval  obrovskou vnitřní sílu a zároveň jemnost a něžnost, nápaditou choreografii, dobré zapojení všech tří zúčastněných a Zdeněk Svěrák pochopil, proč se  svatbě říká veselka.

37 bodů

Antonín Braniš,  Michal Necpál, Veronika Arichteva

Antonín (ocitl se na vozíku po skoku  do  mělké vody) předvedl spolu s Michalem a Veronikou netradiční choreografii, protože všichni tři se ocitli na invalidních vozíčcích.

Ačkoliv se Michal i Veronika snažili, pohyb na vozíku jim tak samozřejmě nešel a toto Zdeněk Chlopčík nemohl nepostřehnout: „Z této trojice byl Antonín jednoznačně nejlepší! Ale právě přejel plyšového medvídka!“ J

Tatiana Drexler zatlačila slzy, podle jejích slov se  taneční kreace stále posouvají  dále a dále, i v rámci tance na vozíčcích. Překrásné.  A  Zdeněk Svěrák  ocenil, že i „choďáci“ zkusili být chvilku na vozíčku!

39 bodů

Benefiční večer zpestřili svým vystoupením  svěřenci Jana Ondera ze Sokolova a skupina 420 People, jejímž zakladatelem je Václav Kuneš, tedy porotce.   

Částka 15 019 476 korun je pro Centrum Paraple opravdu velkým přínosem a všem vozíčkářům je nutno zatleskat.

Foto: Česká televize

Text: Eva Smolíková

Taneční magazín