Náš rozesmátý rozhovor s LUCKOU VONDRÁČKOVOU

„Každá proměna je pro mne čerstvý vítr do plachet“

Lucku Vondráčkovou, zpěvačku, herečku a tanečnici, všestranně talentovanou osobnost, nikomu představovat nemusíme. Jak se jí vede v době koronavirové krize? A co říká o svých klipech?

Jste skvělá tanečnice, ale ve většině Vašich pozdějších videoklipů vlastně ani moc netančíte. Čím to?

Je pravda, že teď točím klipy hlavně příběhové, filmové. Asi mám kolem sebe nedostatek pěkných příběhů 🙂 . A je to taky fajn, zahrát si ve vlastním klipu jako herečka. Ale já se zase k těm tanečním vrátím 🙂 “

Se dvěma Davidy Davidem Gránským a Davidem, křestním jménem Michalem, při práci na klipu „Válka” (foto: Eva Smolíková)

Který tanec máte vlastně  nejraději?

To se asi nedá říct. Miluji latinu i modernu. Ale i step, standardy… prostě tanec v jakékoli podobě…“

Sledujete ráda taneční inscenace, nebo balet či  StarDance?

Pokud mám čas,  tak ano… Ale teď u mě  vedou  nejrůznější  videa na instagramu. Je to úžasné, že můžete vidět výuku tanečních škol,  aniž  byste tam musela jezdit!“

U příležitosti práce na stejném klipu (foto: Eva Smolíková)

Většina Vašich písní je spíše romantická. Ovšem některé jsou zase úplný protipól a člověk by čekal rebelku. Jaká jste Vy sama?  Jste snílek nebo čertice?

Většina věcí, které zpívám jsou o vztazích, myslím, že o těch je život.  A jaká jsem já osobně? Čert s andělem v jednom těle 🙂 “

V songu „Úplně down” pravděpodobně překonáváte nějakou krizi, dokonce pláčete. Odpovídalo to i Vašemu rozpoložení? Vybavovala jste si nějaký konkrétní příběh? Plakala jste doopravdy?

Ta písnička je natočená na jeden záběr. Bez střihu. A je tak dobře napsaná, ze mě to dovedlo až k podstatě. Nemusela jsem nic hrát.“

V songu „Růže” nechcete být jen „holka na ozdobu”. Máte někdy pocit, že lidem celkem vadí, když je žena svá?

No, spíše  ženy v sobě mají zábrany. Jsou vychovávány tak, aby z nich byly hodné holky a nešly  do konfliktu. No,  a po této cestě někdy ztratí  samy sebe. Potom je  osvobozující  jít proti očekávání druhých, ale v souladu se svým  přesvědčením!“

Klip „Milování”  je naprosto odlišný než písně, na které jsme byli od Vás do té doby zvyklí. Co Vás přivedlo k takové změně?

Celá písnička je více sexy a  provokativnější,  než  jsem do té  doby zpívala. A klip Terezy Hirsch to ještě  umocnil. A teď získává  ceny po celém světě. Risk se vyplatil“ 🙂

Ve stylizaci princezny

V tomto klipu byly použity i speciální UV barvy, dokonce poprvé v českém klipu. Jak k tomu došlo a co jste na to říkala?

To byl nápad Terezy. Vždycky se nechám překvapovat s čím přijde. Je velice originální. Malovali to na mě  asi dvě hodiny 🙂  “

V části – „dělej to, co se nesmí…“  mám skoro až takový pocit,  neutíká snad člověk až tam, kde by možná neměl být???  Mám na mysli teď třeba nějaké zneužívání

To ani ne. Spíše  ven z konvencí. Milování nemá  hranice… o tom ta písnička je“ 🙂


 

Nedávno jste fotila kalendář pod názvem „Proměny”.  Bavilo Vás focení?  

Moc. Jsem herečka a každá proměna je pro mě jako čerstvý vítr do  plachet. To bylo focení za odměnu 🙂 “

Nahlédla jste tedy do práce modelky.  Lákalo by Vás takové povolání? Čím se cítíte být nejvíce? Zpěvačkou, herečkou nebo tanečnicí?

Někdy více točím písničky, někdy více hraji. Líbí se mi, že už  30 let můžu dělat obojí. Potkávám inspirativní  lidi a pořád se učím.  To je radost.“

S vůní parfému

Jak se Vám tvoří v době koronavirové? Jde to?  Máte stále plný diář? Jak vlastně tuto dobu snášíte?

Měla jsem hodně divadelních plánů.  Ty padly. Tak se více věnuji  muzice, herectví a nejvíc samozřejmě svým dvěma klukům 🙂 “

Ať se Vám daří, děkujeme za rozhovor.

 

Foto: Eva Smolíková, Facebook Lucie Vondráčkové

 

Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Rozhovor s tanečníkem, choreografem a vítězem StarDance JANEM ONDEREM

„Už se dokážu radovat, ale cesta k tomu byla delší…”

Tanečník a choreograf, pro kterého je práce také velkým koníčkem, Jan Onder třikrát tančil v oblíbené TV taneční soutěži „StarDance… když hvězdy tančí“. A s herečkou Danou Batulkovou a atletkou Kateřinou Baďurovou Janků soutěž vyhráli.

Ve StarDance působil také jako choreograf a poradce. Řadu let pracuje s dětmi a právě jim věnoval také knížku Kdo zachrání Pižďucha?”

Pocházíte z Lokte a vyrůstal jste s bratrem. Jak jste se dostal k tanci, kterému se věnujete od svých sedmi let?

Hrozně jsem si přál tančit! Do svých šesti let jsem si dělal freestyle doma na gramofonové desky a v druhé třídě jsem si doma prosadil taneční kroužek (taneční přípravku) společenských tanců v Sokolově. Rodiče mě podporovali ve všem, co jsem chtěl…”

Vystudoval jste Pedagogickou fakultu University Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a od svých 17 let trénujete děti. Pro děti jste také natáčel TV pořad Taneční hrátky s Ondrou. Co Vás na práci pro děti a s dětmi baví?

Miluji jejich upřímnost a spontánní nadšení pro cokoli. Mám rád, když děti nadchnu pro taneční blbnutí. Děti jsou upřímné, a když se jim to s Vámi líbí, ocení to více než dospěláci… i když je fakt, že poslední dobou se mi potvrzuje, že dospělé publikum si také rádo hraje a platí na dobrou společnost stejná pravidla. Bavič musí obecně zaujmout a ,zblbnout´ lidi. Bavič musí nadchnout a přesvědčit, že se nemusíme stydět bavit se jako děti 🙂 .”

S Vaší bývalou taneční partnerkou Lucii Hunčárovou jste patřili mezi nejlepší taneční dvojice. Někde jste řekl, že společenské tance jsou těžké všechny, jsou ale krásné, protože je to pro dva. Jaký tanec máte nejraději?

S Lucií Hunčárovou jsme byli v první desítce top v ČR, byli jsme širší špička u nás. Drželi jsme se dlouho a jezdili jsme hodně do zahraničí. Celou kariéru jsem měl mindrák, že jsme nebyli na ,bedně´, ale nebylo nám to přáno, měli jsme se možná ukázat jinde. Tahle etapa je za mnou, na parketě jsem strávil půl života a soutěžní kariéra mně stála hodně úsilí i hodně peněz…

Teď tančím s Natálií Otáhalovou, špičková tanečnice, 10ti násobná mistryně ČR ve společenském tanci. Je o hodně mladší a je super, že se od ní mohu učit novému a mladistvému přístupu k našemu stylu tance. Nejkrásnější tanec, který vypráví úplně o celém životě (tedy o vztahu muže a ženy) je jednoznačně Rumba!”

V TV soutěži StarDance… když hvězdy tančí, jste  tančil  3 x, a to s herečkou Danou Batulkovou, atletkou Kateřinou Baďurovou a s oběma jste kralovali tanečnímu parketu a vyhráli první místo a s bývalou Miss Taťánou Kuchařovou jste dotančili na druhé místo. Jak vzpomínáte na své taneční partnerky?  

Tuhle otázku dostávám často. Každá partnerka byla jiná a já se musel ,nacítit´ pokaždé jinak. Zvládl jsem to a nebylo to snadné. Jiná úspěšná žena znamenala odlišný přístup. Dana Batulková geniální herečka, pohybově talentovaná s velkou životní pokorou respektovala moje instrukce a dokázali jsme si z tance udělat legraci. Dana je moje nejlepší kamarádka a druhá maminka.

Katka Baďurová Janků, vicemistryně světa ve skoku o tyči…  Super žena, vzdělaná,  krásná, podnikatelka, milující matka a k tomu všemu atletka s neuvěřitelnou silou a rozsahem… To šlo samo. Máme dodnes svůj humor, a když si voláme, je to na hodiny…

Taťána Kuchařová nádherná žena, nesmírně talentovaná, nejen tanečně! ,Americká´ zdravá ambice, miliarda nápadů… hrozně mě inspirovala. Bezvadná holka, co umí všechny okouzlit na Vídeňském plese v Opeře a taky si umí dát pivo a utopence… měl jsem štěstí 🙂 . ”

Ve StarDance jste působil také jako choreograf a poradce. Co Vám soutěž dala?

Naučil jsem hlavně televizní praxi! To je hodně důležité. Tahle práce má svoje specifika. Pochopil jsem také, že se často jedná o kompromis. Ne vždy je na práci dostatek času, peněz, talentu… zkrátka v prostředí showbyznysu musíte co nejrychleji a nejlevněji udělat to nejlepší na světě!!! Jinak je to obecně krásná práce, která je navždy zaznamenána a to je pro mne velmi cenné. Vystoupení na plese, nebo divadlo je za hodinu a půl navždy minulost, televize, film a hudba zůstává…”

Dostal jste se také na divadelní prkna a na scéně „Ypsilonky“ jste se představil jako legendární hollywoodský herec a tanečník Fred Astaire v inscenaci „Variéte“ a v roli Dona Juana ve hře „Kostky jsou vrženy”. Jak se cítíte na prknech, která znamenají svět?

Fred Astaire to je moje veliká radost! Moc děkuji řediteli studia Ypsilon profesoru Janu Schmidtovi, že mě oslovil a nabídnul mi nejprve choreografii představení a následně hned vlastně hlavní roli. Je pro mne naprosto úžasné, že si můžu vyzkoušet herectví v opravdovém divadle. Hraji ještě v inscenaci ,Kostky jsou vrženy´ a strašně si to všechno užívám.

Je tam úžasná parta, neviděl jsem tolik talentovaných mladých a multifunkčních lidí. Myslel jsem si o sobě, že jsem velmi dobrý ve vnímání rytmu a hudby… když jsem poprvé pracoval s lidmi z Ypsilonky, pochopil jsem, že zdaleka nejsem jediný.”

Spolu s maminkou Zuzanou (ilustrátorkou) jste napsal knížku pro děti „Kdo zachrání Pižďucha?”, Jak se Vám spolu pracovalo a co Vás  přivedlo k napsání právě knížky pro malé čtenáře?

Já s dětmi pracuji už mnoho let a mám je rád. Líbí se mi jejich představivost a energie. Když jsem dostal nabídku napsat knihu, bylo mi jasné, že to musí být netradiční pohádky. A protože je moje mamka geniální, první pohádku jsem musel první přečíst právě jí. Když jsem ji dočetl, řekla, že chce jednu jen tak napsat taky a začali jsme se „předhánět”, kdo napíše lepší… tak jich vzniklo 16 a od některých známých vím, že je děti milují. A když někdo vyroste zrovna na vašem pohádkovém příběhu, jedná se o veliké štěstí.”

Vy jste v jednom rozhovoru přiznal, že děláte práci, která je zároveň Vašim velkým koníčkem a tanec je Váš život. A Vašim motem je: „Když se chce, tak to jde.”  Platí to vše i dnes?

Ano, platí to stále a teď, v období korona krize se po nějaké době opět dostávám do pracovního módu a jedu. Mám veliké plány a věřím jim. Chci je, takže to klapne 🙂 .”

Umíte vypnout z práce? Jak rád odpočíváte?

Odpočívám prací a živ (mentálně) jsem z úspěchu… jinak si už dnes ale umím užít i obyčejnou procházku, nebo dobré jídlo. To jsem dřív neuměl. Učím se, sice pomalu, radovat se z maličkostí a z přítomnosti dobrých lidí. Konečně se dokážu radovat jen tak, ale cesta k tomu byla delší  🙂 .”

 

 Děkuji za rozhovor

Foto: archiv Jana Ondera 

  Veronika Pechová  

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kanaďan známý z Třince vyhrál obdobu StarDance

Proč? Protože se odehrávala na ledě.

Letos se čeští televizní diváci rmoutili kvůli odvolání populární taneční soutěže StarDance. Ale ti v Kanadě si užili již šestý ročník její ledové obdoby.

Ještě v minulé sezoně kanadský hokejový útočník třineckých „Ocelářů“ Wojtek Wolski – s partnerkou Meagan Duhamelovou – vyhráli taneční soutěž na ledě „Battle of the Blades“. Nebyl však jediným zahraničním hokejistou někdy hrajícím v Česku, který se této charitativní akce zúčastnil.

Ve velice sledovaném soutěžním programu „Battle of the Blades“ (v překladu „Bitva nožů“) televizní stanice CBC účinkovali mimo jiné dva kanadští hokejisté. Oba si, shodou okolností, během minulé sezony zahráli v české extralize. Akim Aliu sehrál šest zápasů za Litvínov, Wojtek Wolski odehrál třináct duelů v dresu Třince.

Wojtek Wolski v dresu Třince…

Manželce jsem říkal, že jsem z toho nervóznější než na olympiádě, kde jsem získal bronzovou medaili,” usmíval se hokejista s polskými kořeny na začátku soutěže. O pár týdnů později, ve čtvrtek 26. listopadu, už se svou spolusoutěžící slavil celkové vítězství.

Wolski a Duhamelová svými suverénně provedenými kreacemi vysoutěžili výhru v hodnotě sto tisíc kanadských dolarů (přibližně 1,69 miliónu korun) pro nadaci „SickKids“. Ta pomáhá dětem s rakovinou i jejich rodinám. Je to pro mě čest a jsem hrozně rád, že tato částka pomůže potřebným rodinám v boji s jejich těžkými osudy,” prohlásil Wolski. Navíc, pro něj osobně mělo účinkování v soutěži ještě další aspekt. Ke konci složitého roku 2020 mu vrátilo pozitivní myšlenky. „V březnu mi umřel dědeček, hned potom se manželka nakazila koronavirem. A do třetice pak mému otci diagnostikovali rakovinu,” jmenoval smutnou bilanci roku. „Být součástí této soutěže a vyhrát pro mě bylo úžasným zážitkem a zkušeností, která mi dost změní život,” doplnil hokejista.

…se soutěžní partnerkou Megan Duhamelovou a vítěznou trofejí

A jakou měl „taneční šampión“ bilanci na našich kluzištích? Wolski v barvách třineckých „Ocelářů“ opravdu exceloval. Ve třinácti odehraných zápasech nastřílel deset gólů a přidal sedm asistencí. Údajně byl v minulém roce nejštědřeji placeným hráčem v české extralize.

Kromě Wolského a Aliua se v tomto ročníku „Battle of the Blades“ objevili i další slaví hokejisté – Bryan Bickell a Kris Versteeg. Oba vícenásobní vítězové Stanley Cupu s Chicagem. Bickell hrál zde před osmi lety za Znojmo. Nopak Versteeg se před rokem pouze sporadicky objevil v barvách slovenské Nitry.

TANEČNÍ MAGAZÍN

420PEOPLE filmově

Soubor chystá premiéru svého prvního tanečního filmu „ORĪGĪ“

Taneční soubor současného tance 420PEOPLE představí 8. prosince na online premiéře film „ORĪGĪ“ – první ze svých tří chystaných tanečních filmů. Všechny vznikají zcela v produkci 420PEOPLE, v jejich novém studiu Maiselovka.

Přesunuli jsme se nyní do online prostoru a do našeho nového studia v centru Prahy a chystáme pořádnou filmovou a taneční jízdu. Ani v současné situaci nezastavujeme a chceme lidem přinést zážitky, které je posunou nad každodenní realitu,“ říká o novém projektu Václav Kuneš, umělecký ředitel souboru 420PEOPLE, který je celosvětově uznávaným choreografem a tanečníkem. A veřejnost ho zná i díky jeho účasti v televizním pořadu StarDance.

ORĪGĪ: Setkání tří tanečních stylů, tří světů…

On-line premiéra prvního z filmů, nazvaného ORĪGĪ, je vrcholem letošního zapojení souboru 420PEOPLE do mezinárodního projektu „CLASH!“ Taneční film „ORĪGĪ“ má podtitul „Tělo je jediný možný skutečný aspekt“ a jeho choreografie i režie se ujal Václav Kuneš.

Václav Kuneš

Téma filmu je založeno na základní podstatě lidstva a samotného těla, konkrétně na tom, co víme, odkud pocházíme – ať už geograficky, ideologicky nebo sociologicky. Po setkání s něčím novým hledáme způsob, jak se přizpůsobit. A právě tato adaptace je základním tématem filmu. Jeho děj spojuje tři tanečnice, které mají svůj osobní, základní pohybový a taneční styl. Představte si balerínu (klasický balet), tanečnici na vysokých podpatcích (styl Broadway) a představitelku bojových umění (současný tanec). Tyto tři tanečnice a jejich různorodé styly se setkávají v jednom okamžiku a jediným možným způsobem, jak mohou společně pracovat a komunikovat, je „vzájemně se sobě přizpůsobit. Díky úvodnímu duelu (střetu!) mezi tanečnicemi se vytvoří nový (čtvrtý) styl, díky kterému spolu budou moci fungovat. Děj vede k tomu, že hlavním a nejlepším komunikačním prostředkem je naše vlastní tělo. Tělo je nejlepší technologie a klíč ke komunikaci,“ přibližuje Václav Kuneš.

Další prosincové premiéry: „OHNĚ STROJE“ i „THROUGH GLASS“

Dalším tanečním filmem z dílny 420 PEOPLE jsou „OHNĚ STROJE“, kde se soubor už podruhé spojil s francouzsko-českou herečkou Chantal Poullain a režie se ujal uznávaný režisér Jaroslav Brabec. Třetí z filmů nese název „THROUGH GLASS“ a choreografii k němu připravuje Sylva Šafková.

Premiéry všech filmů proběhnou, vzhledem k současné situaci, online: premiéra tanečního filmu „ORĪGĪ“ se koná 8. prosince od 18.00 hodin v rámci festivalového večera projektu „CLASH!“ Filmy „THROUGH GLASS“ a „OHNĚ STROJE“ budou mít rovněž premiéru v prosinci a všechny je můžete zhlédnout v dané časy na facebooku (https://www.facebook.com/420PEOPLE.DANCE.COMPANY) a pod odkazem na platformu vimeo, který diváci najdou na webu souboru https://www.420people.org/ .

Foto: Jan Faukner

Martina Kadlecová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN