Rozhovor s tanečníkem zpěvákem, textařem…. Michaelem Petrem

„Tanec je má láska a hudba moje milenka“

Tanečník, choreograf, zpěvák, skladatel, textař, učitel tance, to vše je někdejší Mistr mládeže ve společenském tanci, který se jako tanečník dostal mezi pět nejlepších na Mistrovství Evropy v 10 tancích. V letech 2017 a 2018 získal cenu Nejlepšího učitele na Mistrovství světa Pro/Am. V roce 2022 vydal své autorské album S tebou. Žije v USA a nedávno v Praze otevřel malou taneční školu a jak sám Michael Petr přiznává, tanec je stále jeho největší láskou.  

Tanec Vás zaujal po zhlédnutí filmu Hříšný tanec a bylo to obrovské okouzlení, protože jste požádal maminku, aby Vás přihlásila na hodiny společenského tance. Dostal jste se ale na scénický tanec, ale nakonec jste se ke společenskému tanci dostal. Čím Vás tanec tak okouzlil? Měl jste čas i na jiné koníčky?

„Mě především okouzlilo spojení hudby a sportu, protože jsem pocházel z rodiny, kde se dělala atletika a druhá čas rodiny dělala hudbu, a když jsem poznal společenský tanec, tak to bylo ideální spojení obou, jelikož, jak jsem se zmínil, vyrostl jsem ve sportovní rodině a sám jsem chodil na sportovní školu se zaměřením na atletiku, tak mými koníčky byly hlavně sporty – tenis a v pozdější době snowboard, kterému jsem se věnoval hlavně, když jsem žil v Americe ve státu Colorado.“

V sedmnácti letech jste se stal Mistr ČR mládeže a obsadil jste čtvrté místo na evropském šampionátu v Showdance. Po ukončení studií na VŠ jste odjel do USA, kde jste se stal profesionálním tanečníkem. Co rozhodlo, že jste odjel za velkou louží?  

„Do svých 18 let jsem tancoval v Hradci Králové v taneční škole Krok. Tam jsem se stal Mistrem mládeže a poté jsem pokračoval v dospělých v Akcentu Ostrava a díky tomuto klubu jsme byli schopni cestovat po světě a měli jsme úžasného sponzora, ale když sponzorství skončilo, tak jsme samozřejmě hledali další prostředky, jak zaplatit tancování. Tak jsme se rozhodli pro odjezd do Spojených států. Nejprve pouze na kratší dobu, a jelikož bylo pro nás těžké se uživit tancem jako mladí profesionálové, tak jsme se rozhodli zůstat v Americe na delší dobu a pro mě se Amerika stala mým druhým domovem.“

Jako tanečník jste v USA začínal v Coloradu, pak jste byl v New Yorku. Chvíli jste tancoval také v Austrálii, Německu, Singapuru, pak pár let v Los Angeles. Jak na to plodné období vzpomínáte? 

„Přiznám se, že Amerika byla pro mě nejprve dobrodružstvím, protože jsem strávil celý život pouze tancováním a neměl jsem moc šanci na nic jiného a Amerika mě nabídla spojení obou.  Dobrodružství a cestování, a tak jsem si vybral zajímavé státy, kde jsem se mohl něco naučit.

A to platilo i pro zahraničí, řekl jsem si, že chci žít a tančit v každé zemi, kde se mluví anglicky, a právě proto jsem si vybral Austrálii, Singapur, Anglii, Ameriku. Je opravdu fajn poznat, že když se někdo naučí nějakou univerzální pravdu v technice v tanci, která platí jak na kontinentu evropském, americkém nebo Asii, tak potom člověk ví, že to opravdu platí všude a že to tak prostě je. A přiznávám, že těmito pravidly se držím doposud, pouze se snažím učit univerzální pravdy, ne svoje přesvědčení, ale to, co jsem vystudoval ze všech zemí na světě.“

Již nějakou dobu žijete v Portlandu ve státě Oregon v USA, kde vedete úspěšný taneční tým.  Čím Vás tanec fascinuje dnes?

„Ano, v Oregonu žiji asi přes 13 let a zaujal hlavně proto, že má dvě řeky a hodně podobné počasí jako v Čechách a je velmi zelený. A dobře se tam dělá turistika, kterou mám rád už z Čech. Tanec mě fascinuje především tím, že si dávám neustále nové cíle, hledám zajímavé studenty a projekty, už spíše učím ze zájmu než z povinnosti, a proto hlavně učím různé zajímavé celebrity, které  nabízí  možnosti zavítat do nových odvětví.

Ale přiznávám, že ze všech věcí, které jsem se naučil v životě a procestoval, společenský tanec opravdu nabízí univerzálně nejlepší spojení sportu, umění a hudby, a proto mě to neustále baví.“

V roce 2007 jste byl tanečním partnerem zpěvačky Lenky Filipové v TV taneční soutěži StarDance … když hvězdy tančí. Co Vám tato soutěž dala?

„V té době jsem prožíval hodně těžké období, protože jsem se zrovna během TV show rozváděl, takže opravdu to bylo těžké si to pořádně užít a musel jsem předstírat, že jsem v pořádku, což se hodně projevilo na mém výkonu, takže bohužel StarDance  jsem si neužil vůbec, spíš vzpomínám na to s bolestí, která provází každý rozvod. Ale to, co jsem si nejvíce užil, bylo kamarádství z naší řady a měli jsme opravdu výbornou partu. Hodně mě ti lidé podrželi v tom těžkém období, za což jim děkuji.“

Jako tanečník jste se dostal mezi pět nejlepších na Mistrovství Evropy v 10 tancích. V letech 2017 a 2018 jste získal cenu Nejlepšího učitele na Mistrovství světa Pro/Am. Co to pro Vás znamená?

„Měl jsem obrovské štěstí v tom, že mé zdraví drželo i v pozdějším věku. Kolem třicítky jsem chytil druhou slinu v profesionálním tanci a tancoval jsem v Německu. S taneční partnerkou jsme měli výborné trenéry, kteří nám dali skvělé zázemí, manželé Millerovi. A díky nim jsme se posunuli daleko a podařilo se nám obsadit dobré umístění. Poté, když se moje taneční partnerka rozhodla založit rodinu, tak už jsem vhodnou partnerku nenašel a soustředil jsem se hlavně na kategorii – učitel a student, v které jsem si našel novou motivací a byl jsem tenkrát jeden z těch prvních, co to brali vážně. Díky tomu jsem se hodně brzy vyšvihl nahoru a vytvořil jsem si svůj vlastní systém na výuku dospělých a díky tomu jsem byl dvakrát jeden z nejlepších učitelů ProAm na světě. A řeknu vám, když se ohlédnu zpět na tuto etapu, nemůžu věřit, kolikrát jsem tenkrát tancoval, jak často a kolik jsem měl studentů, protože být učitelem ProAm je náročné fyzicky i psychicky.

V Americe tato kategorie opravdu hodně frčí a je dobře zaplacena, takže díky tomu mě to dalo i svobodu dělat potom v pozdějším věku věci, o kterých by se mi za normálních okolnosti ani nesnilo. Byl jsem schopen se vrátit poté k hudbě. A vlastně sponzorovat si svůj začátek hudební kariéry sám.“

Věnujete se také choreografii a hudbě. Hrával jste v různých kapelách na bubny a basovou kytaru. Přednášel jste básně s akustickou kytarou. V roce 2020 jste vydal, dvoj single Jen Tebe a Lenka, další dvoj single The Letter and Dopis, v roce 2021 singl Čechoameričan a v roce 2022 autorské album S tebou. Co Vás přivedlo k hudbě?

„Jak jsem se již zmínil, pocházím z hudební rodiny, můj dědeček byl kapelník v dechovce a strejda hrál na baskytaru a táta na bubny, takže hudba byla v krvi, ale rodiče mě v tom nepodporovali, protože říkali, že muzikanti to jsou samí bohémové, a tak chtěli, abych dělal sport, což se jim povedlo. Ale  samozřejmě člověk se vždycky vrací k věcem, co má rád a hudba měla vždycky pro mě v srdci velmi speciální místo a už se 8 let věnuji hudbě. Nejprve na poloprofesionální úrovni a teď už profesionálně a jsem vděčný za to, že můžu vystupovat a že mě za to někdo i zaplatí, což považuji za velký úspěch, že někdo chce slyšet moji hudbu. V hudbě je strašně velká konkurence a o hraní v Čechách jsem měl trochu naivní představu, že to bude jednodušší, hlavně z mého života v Americe. Člověk má díky tomu nějaké představy a potom,  když přijede do Čech a snaží se prosadit, tak zjistí, že je vše jinak. Já hudbu dělám poctivě a opravdu se jí věnují mnoho let a beru privátní lekce jak na kytaru, tak na zpěv. Pracuji s opravdovými profesionály, takže i ten malý úspěch jsem si hodně vydřel.“

Jste tanečník, choreograf, zpěvák, skladatel, textař, učitel tance. Je Vám některá z Vašich profesí bližší, nebo Vás každá něčím obohacuje a naplňuje?

„V poslední době si uvědomuji, že pořád ten tanec je asi nejsilnější, protože jakmile mám nějaké období, kde buďto hudba nebo chorografie zakolísá, tak se vždycky opřu o tanec, a hlavně o výuku, takže bych řekl, že tanec je mojí největší láskou, a hudba je taková moje milenka.“

Řadu let žijete v USA a rodnou vlast často navštěvujete. Co pro Vás znamená domov, kde je ten Váš?

„Protože mně Čechy hodně chyběly, tak jsem si před dvěma lety koupil byt v Praze a otevřel malou taneční školu v Praze, takže pendluji každý měsíc mezi Amerikou a Čechami, řeknu vám, že to je hodně náročné, ale jsem vděčný za to, že jsem se mohl trochu vrátit do své rodné země.“

A co chvíle volna, jak je rád trávíte?

„Bohužel těch chvil moc není, ale když se tam malinká chvilka najde, tak strašně rád se dívám na filmy, jsem velký fanda filmu DUNE a rád chodím na procházky do Adršpachu.“

Děkujeme za rozhovor

Foto: Archiv Michaela Petra

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Zlatá Praha 2025

To nejlepší z hudební a taneční televizní tvorby

62. ročník Mezinárodního televizního festivalu je tu! Jedna z nejstarších přehlídek kultury v Evropě proběhne od 24. do 27. září v pražském Obecním domě a přinese opět to nejlepší, výjimečnou mozaiku televizní hudby, tance, divadla či řadu setkání tvůrců, interpretů i publika

Zlatý parket Zlaté Prahy

Večer plný tance, hudby, zážitků, rytmy, které vás zvednou ze židle!

I tentokrát je tu pro milovníky tance večer plný tance

Kde: Smetanova síň, Obecní dům, pátek 26. září 2025, 19:00 – 23.30, Dresscode: smart casual

Neodolatelnou atmosféru na parket vnese Tereza Prucková a Patrik Hartl, oba známí veřejnosti ze StarDance. Předvedou dvě latinskoamerická čísla, která rozproudí krev i těm nejostýchavějším

Návštěvníci se k nim poté mohou připojit na workshopy, každý si může osvojit nové kroky a rovnou je využít ve víru latino tančíren za živého doprovodu kapely Al Rivera, jejíž  členové mají  karibské a jihoamerické kořeny.

Ve druhé polovině večera přebírá taktovku swing. O styl a šarm se postarají Swing Busters, kteří rozvlní parket lehkými a hravými tanci plnými spontánnosti, jako lindy hop nebo collegiate shag. To vše za doprovodu autentického The Mole´s Wing Orchestra, jehož big bandové aranže z 30. a 40.let vnesou do večera duši zlaté swingové éry.

Počet míst je omezený –  volný vstup po předchozí rezervaci na www.zlatapraha.cz

 

Zlatá Praha dětem

Program zahájí vystoupení pražských konzervatoří, v nichž mladé talenty ukážou, jak vypadá disciplína i nadšení na profesionální úrovni. Na ně naváže dílna ND+, během které děti nahlédnou  do tajemství baletní přípravy a vyzkouší si ji na vlastní „špičky“.

Odpoledne zakončí  zábavná školička  s Terezou Pruckovou, několikanásobnou účastnicí StarDance

Odpoledne je  vhodné pro děti od 5 do 15 let.

Volný vstup s předchozí rezervací na www.festivalzlatapraha.cz

Smetanova síň, Obecní dům, pátek 26. září 2025, 16:00-18:00

 

Další taneční lákadla si také nenechte ujít. Mezi nimi jsou:

Sarkasmy, Balet Národního divadla, 26. září a 27. září 2025

Dokumenty:

Labutí jezero v aréně – anglický národní balet

Mluvit tancem – sleduje jednu sezonu Baletu ND

Principy klasického tance – za účasti hvězd Královského baletu, vzdává hold britskému fotografovi Anthonymu Crickmayovi

Afanador – Národní španělský balet

Skleněný zvěřinec – balet Johna Neumeiera

Gustavia – baletní tanečník a nejdůvěryhodnější muž královny Louisy Ulriky

Tanec z temnoty – Národní balet Ukrajiny                                        

Ballet BC – nový balet kanadského souboru z Vancouveru

Rekviem – nové dílo Angelina Preljocaje, díky 19-ti interpretům se tanec mění v rituál i oslavu života

Louskáček – anglický národní balet

Umělci z jiného světa: Gravity and other Myths – rozštěp na vrcholcích dvou lidských věží bere divákům dech a ohromující akrobat svým divokým tancem dojímá k slzám

Přerušení – surrealistické bytosti se vydávají na cestu proměny skrze tanec

Takto se hýbu – tanečnice Naia Bautista reflektuje své transgender prožitky  skrze pohyb

 

Zeptali jsme se…..

Tomáš Motl, ředitel ČT art a ředitel Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha 

 

TM: Letos vnímám na festivalu trošku méně tance než v předchozích ročnících, nevidím žádný film… Čím to je?

Tomáš Motl, ředitel: „Taneční žánr se na festivalu  samozřejmě objeví. Budou tu probíhat dvě velké akce pro veřejnost – Zlatý parket Zlaté Prahy, kde si lidé zatančí latinu i swing, to je velká příležitost. A také je tu Zlatá Praha dětem, kam mohou  přijít celé rodiny,  mohou se účastnit různých  tanečních  dílniček a čeká nás i  přehlídka tanečních konzervatoří, toto určitě bude.

Co se týče soutěžních filmů, tak já jsem naopak překvapen, že každý rok je tu mnoho kvalitních a zajímavých tanečních dokumentů a záznamů jako každý rok. Pokud hovoříme o českých předpremiérách, více se sešly české dokumenty na jiné téma, ale příští rok se určitě objeví dokumenty o tanci, o tom jsem přesvědčen.“

TM: Děkujeme a těšíme se

 

„Věřím, že festival Zlatá Praha všechny obohatí zajímavými premiérami, vystoupeními, živou atmosférou i setkáním s tvůrci. Festival ale není jen přehlídkou, je také soutěží, na níž mezinárodní porota opět udělí prestižní ceny: České křišťály, Grand Prix Golden Prague a další uznání za mimořádné umělecké výkony. Výjimečný a důstojný ráz dodá každému okamžiku festivalu jedinečné secesní prostředí Obecního domu,“ říká generální ředitel ČT Hynek Chudárek.

 

„Každý rok mě překvapí, a rovnou říkám příjemně, kolik kvalitních pořadů o tanci a hudbě ve světě vzniká. A když se v soutěži Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha každoročně objeví bezmála stovka takových pořadů, mám z toho upřímnou radost. Zároveň mě naplňuje hrdostí, že je to právě Česká televize, která jeden z nejstarších televizních festivalů světa pořádá a k zachování kulturnosti a kvality v celosvětovém měřítku takto aktivně přispívá,“ uvádí výkonný ředitel ČT art a ředitel Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha Tomáš Motl.

Na dvaašedesátém ročníku festivalu Zlatá Praha soutěží 84 snímků, z toho v kategorii Dokument 34, v kategorii Koncerty 24 a v kategorii Záznamy inscenačního umění 26. Nesoutěžních snímků je 5. Nejdelším (250 minut, Německo) soutěžním filmem je Richard Wagner: The Ring of the Nibelung – Siegfried, naopak nejkratším (29 minut, Finsko) soutěžním filmem je Gestures (Episode 2 from documentary series Conductors). Snímky do soutěže přihlásilo 12 zemí, nejvíce jich bylo z Německa (27). Z České republiky bylo přihlášeno 16 filmů a z České televize 13.

Snímky bude posuzovat mezinárodní porota v čele s Elmarem Krusem, mediálním manažerem a majitelem hudební společnosti C Major Entertainment. Za Českou republiku bude porotcem Pavel Trojan, skladatel, hudební manažer a emeritní ředitel mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Porota vybere z přihlášených pořadů vítěze ve třech kategoriích, ve kterých udělí ocenění Český křišťál. Dále zvolí držitele hlavní ceny Grand Prix Golden Prague a zvláštního uznání se dočká i autor mimořádného uměleckého počinu. Další dvě ocenění rozdají Česká televize a nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Slavnostní předávání festivalových cen se uskuteční 25. září od 20:00 ve Sladkovského sále Obecního domu a bude živě přenášeno na ČT art. Hudebními hosty večera budou vynikající houslista Josef Špaček a jeho nejbližší rodina, taktéž muzikanti.

Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha je místem, kde se na pracovních setkáních potkávají tvůrci, zástupci televizí a produkcí z celého světa i dvou významných organizací EBU a IMZ.

Anna Moravcová, Pražský filharmonický sbor

Dominik Kalivoda, Pražský filharmonický sbor

Letošní festivalový ročník se pyšní pestrým programem. Přináší také několik slavnostních premiér z produkce České televize. Dokument Síla hlasu: příběh Pražského filharmonického sboru provede jeho 90. sezonou s dotekem estetické noblesy a hudební hloubky, snímek Emil Viklický – Made in Jazz, nechá diváka nahlédnout do světa klavíristy, jehož práce spojuje moravské kořeny s moderním jazzovým výrazem. Premiéru bude mít také koprodukční dokument Tři sestry: 40 let na scéně.

Lou Fanánek Hagen slaví 40 let na scéně

Na festivalu osobně uvede svou novou autobiografii legendární televizní režisér Brian Large, který během své kariéry natočil více než 800 operních a koncertních představení. Pro svět spoluvytvořil fenomén Tří tenorů – Pavarotti, Domingo, Carreras – a v roce 1990 režíroval přenos jejich úplně prvního společného vystoupení v Římě. Brian Large je dvojnásobným držitelem Ceny Emmy a také například devatenáctkrát režíroval přenosy novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků. Na setkání s ním je volný vstup po předchozí rezervaci míst na www.festivalzlatapraha.cz volný vstup.

rozesmátý Dominik Kalivoda se těší na festival

Festival Zlatá Praha také uvede slavnostní premiéru nového dokumentu České televize Epoque Quartet 25 v režii Jakuba Sommera, jenž je očitým svědectvím o čtvrtstoletí invence a umělecké odvahy čtveřice muzikantů, která překračuje hranice žánrů. Bude rovněž volně přístupná po předchozí rezervaci míst na www.festivalzlatapraha.cz. V režii Epoque Quartetu proběhne také závěrečný koncert festivalu Zlatá Praha nazvaný Epoque Quartet: Bon Voyage! Multižánrový smyčcový soubor společně se svými hosty, kterými budou Jiří Lábus, Katarzia, Ondřej Ruml, Ondřej Gregor Brzobohatý, Petr Malásek, Pavel „Bady“ Zbořil, Robert Balzar, Josef Štěpánek, Lukáš Klánský, Belfiato Quintet, ukáže, že hudba je univerzální jazyk, který dovede překlenout všechny bariéry. Večer bude vysílán na ČT art. Vstupenky jsou dostupné na www.festivalzlatapraha.cz.

Ve videosále Obecního domu si budou lidé po celou dobu festivalu moci vybrat z festivalové nabídky jakýkoli soutěžní pořad ke zhlédnutí. Kromě toho také například záznamy koncertů, nejnovější světové filmy z oblasti klasiky, současné hudby, jazzu a world music, záznamy a televizní zpracování oper, baletů, divadla i představení moderního tance. Pro zájemce budou připraveny individuální projekce ve dvaceti videoboxech ve videosále v Obecním domě. Po dobu konání festivalu bude možné zhlédnout snímky i on-line na www.festivalzlatapraha.cz.

Tisková konference Zlatá Praha

 

Tomáš Motl, ředitel festivaluuzavírá: „Festival Zlatá Praha je, troufám si říct, dnes už jediným festivalem, který se zabývá žánry jako tanec, divadlo, hudba, dokumenty. Dělá ho to unikátním a prestižním. Není jen o klasické hudbě, jak si mnozí myslí, ale jde i o  pestrost,  ale když se sejdou taková tělesa jako Pražský filharmonický sbor a Tři sestry, je to různorodá sestava, z které  já mám obrovskou radost. Kvalita se objevuje i v  soutěži. Zlatá Praha znamená  mezinárodní setkávání a stane se opět  hostitelem významných institucí. Na celé čtyři dny se staneme hlavním městem světa pro tento obor.“

 

Foto: Eva Smolíková

Tiskové oddělení České televize,

Eva Smolíková

Taneční magazín

Benefiční turné – Pražský komorní balet pokračuje

Dominik Vodička se vrací ve své nejsilnější roli

Držitel Ceny Thálie a dvojnásobný vítěz StarDance Dominik Vodička se vrací na jeviště ve své nejsilnější roli – jako Muž v taneční inscenaci Kytice. Poprvé  21. září v Divadle na Vinohradech, kde odstartuje podzimní benefiční turné Pražského komorního baletu.

Taneční inscenace Kytice, inspirovaná baladami Karla Jaromíra Erbena, propojuje bohatství české literatury s výrazovým tancem současnosti. Dílo uznávaného choreografa Petra Zusky a skladatele Ondřeje Brouska si získalo respekt odborné veřejnosti i diváků a právem patří k vrcholům české taneční scény.

„Kytice pro mě znamená víc než jen roli. Je to kus mého života, zásadní kapitola. Když se vracím ke Kytici, jako bych se vracel domů,“ říká Dominik Vodička, jehož výkon v této roli byl oceněn prestižní Cenou Thálie. Kritici vyzdvihují jeho technickou brilanci, hluboký emocionální projev i výjimečnou schopnost propojit pohyb s hereckou výpovědí.

Podzimní turné inscenace Kytice proběhne od září do prosince a zavítá nejen do pražských divadel, ale i do vybraných měst po celé republice, například Kladna, Teplic či Letohradu. Na vybraných představeních čeká diváky mimořádný zážitek – přípitek přímo na jevišti a možnost osobního setkání s Dominikem Vodičkou a členy souboru.

Nenechte si ujít návrat silného příběhu, emocí a špičkového tanečního umění. Kytice a Dominik Vodička – jen několik exkluzivních večerů. Ten první  21. září v Divadle na Vinohradech.

Foto: Martin Divíšek 

 

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

PKB se vraci na scénu

Pražský komorní balet se vrací na scénu s benefiční sérií oceňované inscenace Kytice

Pražský komorní balet pokračuje ve své umělecké cestě! Na podzim uvede sérii benefičních představení výjimečné inscenace Kytice v choreografii a režii Petra Zusky, s hudbou Ondřeje Brouska a v hlavní roli s Dominikem Vodičkou – držitelem Ceny Thálie a dvojnásobným vítězem StarDance. Ačkoli byla kontinuální činnost souboru od června z finančních důvodů pozastavena, výtěžek z těchto speciálních večerů umožní financovat již nasmlouvané projekty v Praze i regionech. Zároveň pomůže zajistit, aby značka Pražského komorního baletu nezmizela z kulturní mapy České republiky.

„Díky obrovské podpoře našich diváků, partnerů a sponzorů, jak po morální, tak i finanční stránce, jsme se rozhodli od září do prosince uspořádat několik benefičních představení. Volba padla na úspěšný titul Kytice, který propojuje sílu české literatury a současného tance. V titulní roli se znovu představí Dominik Vodička, oceněný Cenou Thálie právě za roli Muže v této choreografii,“ říká ředitelka souboru Ladislava Dunovská Jandová. „Výtěžek podpoří plánovaná vystoupení i budoucnost souboru. Chceme, aby značka Pražský komorní balet i nadále existovala a přinášela publiku kvalitní tanec. Rok 2025 je pro Pražský komorní balet navíc výjimečný – slavíme už 50. výročí založení souboru legendárním choreografem Pavlem Šmokem,“ doplňuje.

„Erbenova Kytice je souborem balad, které jsou plné lyriky, melancholie, ale i temnoty,“ popisuje choreograf a režisér představení Petr Zuska„V mém tanečním divadle se opírám hlavně o jejich symboliku. Ústřední osu tvoří trojice: vina, trest a vykoupení. Nejde o divadelní převyprávění jednotlivých balad, ale o volnou taneční interpretaci jejich atmosféry, symboliky a vzájemných vazeb.“

Inscenace byla oceněna hned několikrát – vedle Thálie pro Dominika Vodičku získal Petr Zuska cenu za choreografii, Ondřej Brousek čestné uznání za původní hudbu a Jan Dušek za scénografii v rámci přehlídky Balet 2019.

Benefiční představení Kytice proběhnou od září do prosince 2025, a to nejen v Divadle na Vinohradech, ale i na regionálních scénách po republice, například v Letohradě, Teplicích nebo Kladně. Více informací najdete na webové stránce www.prazskykomornibalet.cz.

V Divadle na Vinohradech je kromě klasických vstupenek pro diváky připraven i speciální zážitek – za vstupné 990 Kč (3. a 4. řada v přízemí) vás po představení čeká přípitek přímo na jevišti a setkání s Dominikem Vodičkou a dalšími tanečníky. Vstupenky jsou již v prodeji na webové stránce www.divadlonavinohradech.com/vstupenky-na-predstaveni/Kytice.

TVŮRČÍ TÝM INSCENACE KYTICE

Scénář, choreografie a režie: Petr Zuska

Dramaturgie: Tomáš Vondrovic

Hudba: Ondřej Brousek

Scéna: Jan Dušek

Kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Daniel Tesař

Asistenti choreografie: Linda Svidró

Účinkují: Tanečníci Pražského komorního baletu, členové Baletu Praha Junior a děti Baletní přípravky Národního divadla

V hlavní roli: Oldřiška Neumannová a Dominik Vodička

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín