Když hvězdy tančí na festivalu Zlatá Praha

Den plný hvězd, zajímavé rozhovory a taneční show

V rámci festivalu Zlatá Praha mohli návštěvníci prožít celé čtyři hodiny v pátek 27. září  2019 s moderátorem Janem Onderem a hvězdami pořadu StarDance. Jan Onder pozval výherce minulých řad StarDance a další účastníky soutěže, např. Veroniku Lálovou, Zdeňka Piškulu, Marii Doležalovou, Marka Zelinku, Michala Padevěta, Kateřinu Krakowkovou, Kateřinu  Baďurovou, úžasnou herečku  Danu Batulkovou, klientku centra Paraple Marii Nahodilovou,  nového porotce StarDance Jana Tománka, který představil mistry  České republiky ve standardních a latinskoamerických tancích.

Známé osobnosti nejen zatančily, ale také vyučovaly  společenské tance a poskytly zajímavé a vtipné  rozhovory. Taneční odpoledne nabídlo  zajímavosti ze zákulisí StarDance, talkshow Jana Ondera, taneční soutěže a autogramiádu. Milovníci StarDance si přišli na své.

Přinášíme krátké ukázky z tanečního odpoledne. StarDance prozářilo lehce deštivý den na piazettě Národního divadla.

Tančí: Jonáš Tománek a Šárka Kosmáková, Michal Kurtiš a  Eva Krejčířová, Jan Onder a Dana Batulková, Marek Zelinka a Veronika Lálová, Michal Kurtiš a Eva Krejčířová

Jan Onder s hvězdami StarDance

Šárka Kosmáková a Jonáš  Tománek mistři České republiky ve standardních a latinskoamerických  tancích

ředitel Čt art Tomáš Motl a Jan Onder

Jan Onder

Michal Kurtiš a Eva Krejčířová

Jan Onder a Dana Batulková

Marek Zelinka a Veronika Lálová

Michal Kurtiš a Eva Krejčířová  se připravují na tanec, bohužel lehce prší

Foto, video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN

Praha bude opět Zlatá

Výrazné interpretky klasické hudby, Jiří Bělohlávek i Adam Plachetka

Čtyři dny nabité kulturou. Oceňované počiny minulosti i současné umělecké tendence. Vše v prostředí staré Prahy. Ve středu 25. září začíná šestapadesátý ročník festivalu Zlatá Praha, který přinese nejen nevšední divadelní, taneční i filmové zážitky, ale také hudební vystoupení a bohatý doprovodný program pro celou rodinu. Chybět nebude ani tanec se StarDance.

„Do letošního ročníku Zlaté Prahy se přihlásilo na sto snímků z celkem devatenácti zemí a jsem velmi rád, že každý je jiný. Objeví se mezi nimi tradiční portréty jako třeba ten o operní hvězdě Cecilie Bartoli, zajímavé pohledy do historie stepu či na fenomén jódlování. Ale také si zatancujeme v Arktidě, nahlédneme do osudů geniálního italského skladatele a přitom dvojnásobného vraha Carla Gesualda a prožijeme třeba i logistický problém baletního souboru, který si s sebou na každé představení během turné veze několik tun hlíny. Součástí festivalu budou i tři výjimečné projekce portrétů tří výjimečných mužů: Jiřího Bělohlávka, Adama Plachetky a Jiřího Kyliána,“ shrnuje ředitel festivalu Zlatá Praha a výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.

Nové dokumenty o výrazných mužích české umělecké scény se na festivalu Zlatá Praha představí široké veřejnosti vůbec poprvé. Premiérový snímek Romana Vávry Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju…“ zachycuje citlivou osobnost uznávaného českého dirigenta. „Měl jsem možnost Jiřího Bělohlávka vidět především při práci na zkouškách a jako laika mě překvapilo, v jakém klidu a rychlosti dochází k nazkoušení děl, se kterými se pak jde rovnou před obecenstvo nebo na nahrávání na zvukové nosiče či pro televizní záznam. Musím ale předeslat, že jsem zblízka práci pana Bělohlávka sledoval pouze poslední dva roky jeho života a to byl on i ansámbl, především jeho zásluhou, ve vrcholné kondici. I když byl vážně nemocen. To však na jeho pracovní energii nebylo znát. I tato indispozice měla podle mého vliv na souznění s orchestrem a jakousi nevyslovitelnou křehkost, která se odrážela ve vztahu dirigent – orchestr vlastně jen, lze-li to tak říci, v dobrém. To se pak přenášelo i na posluchače a diváky v hledišti,“ popisuje setkání s umělcem režisér dokumentu Roman Vávra.

Portréty současných výrazných tváří české umělecké scény pak představí dva dokumenty. Do zákulisí příprav špičkové baletní choreografie diváky přenese snímek Jeden rok v životě Jiřího Kyliána, pohled do nejslavnějších operních sálů pak nejen milovníkům klasické hudby zprostředkuje snímek Adam Plachetka, cesta na vrchol„Adam Plachetka dokáže přitáhnout díky svému charismatu podle mě všechny. Je multižánrový, tudíž plynule přejde z muzikálů do operních melodií prezentovaných po celém světě. On je opravdovou operní hvězdou, která se nebojí jít třeba do muzikálu,“ prozrazuje režisér obou dokumentů Martin Kubala.

Kromě stovky unikátních soutěžních snímků a tří premiérových projekcí pro veřejnost nabídne Zlatá Praha také nevšední doprovodný program. Slavnostního zahajovacího koncertu Ladies Music Night se od 20:20 zhostí uznávané interpretky současné české hudební scény. Zhudebnění Bacha, Mozarta, Vivaldiho se ujmou například harfenistka Kateřina Englichová, sopranistky Martina Janková a Kateřina Kněžíková nebo mimořádně talentovaná devítiletá klavíristka Klára Gibišová a další. Doprovod jim zajistí komorní orchestr Ambroš Ladies Orchestra.

Tradičně se návštěvníci všech věkových kategorií budou moci odreagovat nejen v sobotu na Zlatém dnu Zlaté Prahy, ale například i během pátečního čtyřhodinového programu StarDance plného tance a zajímavých rozhovorů. Společně s moderátorem Janem Onderem se potkají hned s několika tanečníky této úspěšné televizní soutěže. Známé osobnosti budou nejen tančit, ale také již tradičně vyučovat společenské tance. Pomyslným zlatým hřebem programu bude první veřejná autogramiáda všech tanečních párů letošní řady StarDance.

Mezinárodní festival Zlatá Praha vyvrcholí večer 28. září předáním cen, které se uskuteční na Nové scéně Národního divadla. Zatančí například Andrea Kramešová, dlouholetá sólistka Národního divadla i světových baletních scén, členové uměleckého souboru Laterny Magiky i fenomenální desetiletá dvojčata Alex a Maxim Šestákovi. Přímý přenos závěrečného večera moderovaného Petrou Křížkovou a Jiřím Vejvodou nabídne ČT Art od 20.20 hodin.

Zlatá Praha 2019:

  • 100 filmů, z nichž 87 soutěží o tituly Grand Prix Golden Prague, Český křišťál, Cena České televize nebo Zvláštní uznání za mimořádný umělecký počin
  • 155 minuttrvá nejdelší film: Bedřich Smetana: Libuše (Česká republika)
  • 6 minutnejkratší film: Lascia (Švédsko)
  • 6 141 minutje délka všech přihlášených soutěžních filmů
  • 51je počet televizních a filmových produkcí, které přihlásily filmy
  • Německoje země, ze které bylo přihlášeno nejvíce filmů (21 snímků)
  • Brazílieje nejvzdálenější země, která přihlásila film
  • 19je počet zemí, které film přihlásily
  • 11snímků reprezentuje Českou televizi

Karolína Blinková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Co se nechvěje, není pevné aneb Národní divadlo se chvělo pro PETRA ZUSKU

Petr Zuska oslavil své narozeniny v ND představením „Chvění“

15. září oslavil choreograf, tanečník  a bývalý šéf Baletu ND v Praze své narozeniny a v rámci této oslavy, ale i v rámci festivalu  Zlatá Praha, mohli diváci zhlédnout inscenaci „Chvění“.

Petr Zuska (rozhovor s ním najdete na stránkách TANEČNÍHO MAGAZÍNU) je tvůrcem evropského formátu, kterého milovníkům tance představovat nemusíme. Výjimečný choreograf, profiluje se jako individuální osobnost, což na inscenaci „Chvění“ jednoznačně vidíme. Ve své tvorbě využívá inovativní přístup k moderní tvorbě, ale také je schopen celistvě uchopit dějový balet.  Jeho inscenace jsou promyšlené, najdeme tu svět symbolů, duchovní otázky a možná také filozofické otázky, protože jak nám Petr Zuska kdysi sám řekl, přál si být v mládí filozofem.

Chválen i kritizován si šel Petr Zuska vždy svou vlastní cestou, věrný svému přesvědčení. Na svém kontě má (od roku 1990) více než padesát inscenací pro zahraniční i domácí soubory.

A samotné „Chvění“?  Dílo je  obrazem plným symbolů, dotýká se řady témat spojených s lidským bytím, koloběh života a smrti, koloběh opouštění.  Pláč a smích, válka a mír. Velké chvění se může změnit v zemětřesení, může znamenat konec, ale i začátek. Chvění je tu od počátku a my jsme jeho součástí.  Je patrné, že inscenace samotná nedá divákovi ani na chvíli odpočinout. Neustále je nucen sledovat, cože se to na jevišti děje a jaké filozofické otázky si má  právě klást.

Název „Chvění“ vychází ze stejnojmenného alba souboru Hradišťan Jiřího Pavlici.  Větší část hudební plochy pak ale patří Henryku Mikolaji  Góreckému.  Hradišťan a hudba Henryka Góreckého?  Ostrý kontrast. Ne  každý musí obdivovat či uznávat toto spojení, ostatně ani já nejsem příznivcem této směsice. Ale závěrem představení si  říkám: „A proč ne?“  Petr Zuska vybíral hudbu svým srdcem, ukazuje nám své pocity, tak proč kritizovat. I tato nesourodá kombinace hudby  vytváří harmonický celek.

Chvění“ začíná první větou 3.symfonie Henryka Góreckého. Temno, snad zánik, snad mizení ve věčnosti. Těla tanečníků, vypadajících jako černé stíny, mumie či přízraky, sklouzávají po schodech z pozadí scény, hlavu zahalenou černou látkou. Na kraji jeviště se chvíli zděšeně zastaví – a zmizí.. navždy? Následuje jedna vlna těl za druhou. Klikatá bílá čára vprostřed jeviště značí možná nějaký velký zlom a po něm přichází zemětřesení, tedy pěkně silné zachvění. Tento smutný obraz evokuje hned několik vkladů – může to být abstraktní koloběh života, vznik a zánik, může to také být jako valící se láva z puklin země, možná i oběti něčeho zlého.

Poté na scénu vstupuje muž v černých kalhotách, s kufrem v ruce a na schodišti stojí žena v bílých šatech. Bolestné loučení. Snad je to partner, snad syn. Ale utrpení  a bolest je cítit naprosto hmatatelně. Objevují se ale i další muži s kufry v ruce, všichni se někam ubírají a mizí. Zde si můžeme představit válku, miliony Židů odcházejících do koncentračních táborů, miliony srdcervoucích loučení. Na konci prvního dějství sedí žena a muž na kufrech se svěšenými hlavami, vše se noří do tmy. 

Ve druhé části inscenace  zazní naprostý kontrast s Góreckého hudbou – Hradišťan. Písně o posledním se třesoucím listu na platanu znějí vesele a hravě, najednou všechno jásá. Oslava života.Tanečníci i jejich partnerky mají na sobě dlouhé, bílé plisované sukně.  Doslova jako divoši, kteří vydupávají u svých ohňů energii z Matky Země.

Ale opakuje se tu i naléhavá otázka: A co já?  Chvějící se list na platanu svůj úkol nepokazil, ale co já?

Na konci představení se opět objeví černý šál a bere s sebou všechno. Jako čas.

Je nutno vyzdvihnout Ayay Watanabe, její procítěné pohyby. Spolu s Ondřejem Vinklátem tvoří dvojici, z které opravdu doslova číší veškeré emoce.

Chvění“ získalo  Výroční cenu portálu Opera Plus za nejlepší choreografii.

Na úplný závěr tanečníci blahopřejí Petru Zuskovi k jeho životnímu jubileu a ten symbolicky také sjíždí po schodech do „Věčnosti“….

O přestávce a po představení proběhla v divadle autogramiáda a  zájemci si mohli koupit knížku  „Trio pro jednoho“, která přibližuje tvorbu Petra Zusky  –  průběh autogramiády nám přibližuje trio snímků  i fotografie titulní

 Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Festival Zlatá Praha je tu!

Národní divadlo nabízí tři roky se Štefanem Margitou, dvanáct měsíců s Petrem Zuskou a jeden večer s Adamem Plachetkou, kromě toho také hvězdy StarDance a mnoho dalšího

27.září  začíná 54. Ročník Festivalu Zlatá Praha a letos opět nabídne světově uznávané umělce.  Zlatá Praha je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších televizních festivalů o hudbě, tanci a divadle na světě. Festival hostí Nová scéna Národního divadla od středy 27. Září do soboty 30.září.

Generální ředitel České televize Petr Dvořák říká: „Festival Zlatá Praha, jak jsme před několika lety zjistili, bývá pro umělce  tou nejdůležitější a nejvýznamnější akcí, na kterou se připravují a těší celý rok, což je pro nás velice příjemné zjištění. Letos poprvé budeme  mít tu čest, že tu bude udělena cena za celoživotní dílo jednomu z nejvýznamnějších televizních režisérů na světě, který se jmenuje Brian Large. Na svém uměleckém kontě má více než 700 snímků a pro  odborníky  je fenoménem. Má vztah také  k české tematice. Jsem rád, že se na festivalu objeví. Cenu udělí EBU a IMZ, se kterými dlouhodobě spolupracujeme.“

Ředitel festivalu a výkonný ředitel  ČT art Tomáš Motl  vysvětluje: „Festival stojí na 3 pilířích. Tím prvním  je mezinárodní soutěž, do které se letos přihlásilo 73 snímků z 16 zemí. Porota vybere korespondenčně „top dvacítku“, poté  už všichni dohromady vybírají jen  vítěze. Mimořádný zájem producentů a  televizních společností z celé Evropy svědčí o tom, že Zlatá Praha  je skutečně dnes nejvýznamnějším  festivalem hudby, tance a divadel  na světě.  Druhým pilířem je mezinárodní setkávání odborníků. Letošní téma je  opera v digitální éře, kde budou zájemcům  z celého světa přednášet odborníci. Třetím pilířem pro veřejnost nejviditelnějším  jsou doprovodné programy, které jsou tento rok  bohaté.  Nabídneme na 50 vystoupení , workshopů předních českých tanečních skupin a autogramiády účastníků StarDance. Prostor dostane také tradiční přehlídka toho nejlepšího, co se ve světě za poslední rok o hudbě, tanci a divadle natočilo.  V pátek zde  proběhne eurovizní  soutěž mladých tanečníků a vítěz bude reprezentovat Českou republiku ve finále, které se v prosinci bude odehrávat v Praze.“

Zahajovací večer, který bude z Nové scény živě přenášet  ČT art, přivede na pódium Velkého sálu operního pěvce Adama Plachetku a jeho hosty – Evu Pilarovou, Jana Smigmatora, Dashu a Štefana Margitu.  Adam Plachetka komentuje plaše svůj výběr hostů:  „Byl  jsem osloven a dostal jsem možnost vybrat si hosty dle svého uvážení, což mě potěšilo, ale zároveň i zaskočilo.  Nevěděl jsem vůbec, kterým směrem se vydat a po několika dnech i týdnech jsem se rozhodl, že se sejdu s kolegy, které mám rád a chci se s nimi setkat, protože jsem doposud budˇ ještě tu příležitost neměl anebo málokdy.  Společně jsme  poskládali repertoár, který má šíři a uspokojí hodně diváků, každý si vybere něco, co ho bude zajímat, od opery až po jazz  a pop. Dokonce  tu byla  i myšlenka, zda bych nemohl provázet večerem  já sám, ale nebylo by roz umné, abych se učil novému řemeslu zrovna v přímém přenosu České televize, takže naštěstí mi pomocnou ruku nabídl Leoš Mareš a  budeme večerem provázet společně.“

Na tomto festivalu budou uvedeny v premiéře dva filmy z dílny režiséra Martina Kubaly, první o tenoristovi Štefanu Margitovi a druhý o tanečníku a choreografovi Petru Zuskovi.  Štefan Margita říká: „První část natáčení filmu byla v Berlíně, to byla pro mě krásná práce.Do Košic jsme sice měli namířeno, jenže já jsem dostal tak vysoké horečky, že štáb odletěl beze mě. A druhá část natáčení probíhala v Chicagu. Navrhl jsem Martinu Kubalovi, aby za mnou přiletěli do Chicaga, ale on řekl, že tato možnost není možná. A závěrem byla možná. Takže velmi děkuji České televizi, že se to povedlo.“

A Petr Zuska komentuje svůj film takto: „Můj patnáctý  rok byl pro mě zároveň posledním  na postu šéfa  baletu ND, což má také nějakou váhu a  pro mě  byl velice náročný, jak  z uměleckého pohledu, tak  i z mnoha jiných  pohledů. Pracoval jsem na mnoha projektech,  které původně nebyly plánovány a měl jsem pocit, že se tam v Univerzu dohodli, že  ten poslední rok mi to dají ‚jaksepatří sežrat‘. Ale ve výsledku  ho považuji za velice pozitivní  a všichni jsme tím prošli se ctí. Práce s Martinem Kubalou na dokumentu  o mně,  ať už se týká zkoušek nebo osobních záležitostí i zahraniční cesty, které jsme spolu absolvovali, musím  hodnotit kladně, v tom těžkém roce Martinovi Kubalovi moc a moc  děkuji i celému  štábu, který se  na dokumentu podílel.“

Zlatá Praha ale baví i ty, kteří tanec a hudbu rádi prožívají aktivně. Ve čtvrtek se roztančí piazzetta Národního divadla, v sobotu, během  tzv. Zlatého dne, si návštěvníci budou moci  užívat koncerty, hudební a taneční workshopy i představení. Festivalové dění se přesune i do prostor Nákladového nádraží Žižkov, kde budou do noci probíhat lekce swingu a latinskoamerických  tanců, poprvé se také na Střelecký ostrov přesune  nabídka alternativních podob tance, hudby a pohybu.

 

Eva Smolíková, Karolína Blinková

Foto: Eva Smolíková 

Taneční magazín