choreografie – Taneční magazín

Sen o Boženě

Tanečnice a choreografka Jana Drdácká opět přináší do Divadla PONEC svůj Sen

Flamenková tanečnice a choreografka Jana Drdácká uvede v úterý 2. dubna od 20h v Divadle PONEC reprízu autorské inscenace Sen o Boženě. Sen o Boženě je tanečně divadelní představení inspirované ochotnickou herečkou a zpěvačkou Boženou Drdáckou a prolnutím jejího života s životem její vnučky, tanečnice Jany Drdácké. Autorka v současné době připravuje i filmový dokument k představení.

„Moje babička žila více než sto let. Narodila se za kteréhosi císaře a po mnoha válkách a diktaturách zemřela za jakéhosi prezidenta. Věřila v duši, lásku a život zde i život po životě. Pohřbila dceru ve věku děvčátka a k lásce k životu a umění vychovala mne, svou vnučku,“ říká o projektu Jana Drdácká.

Obsahem představení je osobní výpověď ženy, která pro autorku ztělesňuje základní témata ženské povahy, intimity, role a síly. Jakási pohybová obrazárna ženského osudu a duše. Představení je rozděleno do kapitol, které korespondují s životními etapami od dětství po smrt. Každá kapitola zároveň přibližuje určitý prožitek, zkušenost, emoci života ženy od bezstarostné radosti v dětství přes lásku, naději, bolest, ztrátu po pokoru a usmíření. Formálně se jedná o taneční projekt doplněný video projekcemi (fotografie, dobové záběry, jiné úhly pohledu na pohyb na scéně), mluveným slovem a živý hudebním doprovodem (ve flamenkových tancích). Přestože je autorka primárně flamenkovou tanečnicí, je Sen o Boženě pohybově postaven na výrazových a experimentálních základech. V projektu se Jana vrací k moravskému folklóru, se kterým jako malá tančit začínala, a s pomocí tanečníka a choreografa Michala Heribana k současnému tanci. Všechny tyto žánry jsou citlivě propojeny autorskou hudbou Beaty Hlavenkové tak, aby vytvářely jednolitý tok představení.

Představení lze podpořit i finančně: Sen o Boženě – podpora reprízy tanečně divadelního představení | Donio

Tvůrci a účinkující:

Jana Drdácká – námět, scénář, choreografie, tanec

Michal Heriban – choreografie, tanec (slovenský performer fyzického divadla a současného tance, vystudoval sochařství a scénografii, nominace na Cenu Thálie 2020)

Beata Hlavenková – hudba (jazzová pianista, skladatelka a zpěvačka, držitelka Ceny Anděl 2019 za nejlepší interpretku roku)

Vojtěch Kopecký – video projekce

Stanislav Kohútek – kytara, zpěv

Silva Morasten – zpěv

Matěj Konečný – perkuse

Zuzana Hodková – herečka v projekcích

dobové videozáznamy Boženy Drdácké v letech 1923-1954 – archív Miloše Drdáckého

Jana Drdácká je tanečnice, choreografka a lektorka flamenka, kterému se věnuje již přes 20 let a je považována za jeho průkopnici v Čechách. Od roku 2001 jej vyučuje ve své taneční škole v Praze. Kromě pedagogické činnosti se věnuje dramaturgii a choreografii autorských tanečně-hudebních projektů, v letech 2004-2015 vznikly COlor Flamenco, Tierra de Flamenco, Arena y Sal, Teď, Flamenco Element a hosté. Pro divadelní hru Pláňka vytvořila choreografii pro Divadle na Prádle, s operní pěvkyní Editou Adlerovou představení Carmen a Flamenco a jako host španělských umělců tančila v představeních Latido Flamenco a Alma Flamenca sevillského tanečníka Juana Polvilla, se kterým absolvovala evropské turné, a v představení 3 Mil Kilómetros se sevillským kytaristou El Pulgou. Pro ND Brno vytvořila s kytaristou Morenitem de Triana půlhodinové intermezzo Flamenco Element jako předehru k baletu Carmen v roce 2010. Ve spolupráci s tanečnicí kathaku Anežkou Hessovou vznikl ojedinělý hudebně-taneční dialog flamenka a kathaku Ana&Sara/Vypravěčka 2014-17, s Edou Zubákem tanečně-činoherní adaptace Lorkova díla Krvavá svatba 2019 a dvakrát Jana s Edou hostovali v pořadu ČT StarDance.

Michal Heriban je tanečník, choreograf a výtvarník působící v Praze, Mnichově a Bratislavě. Od roku 2015 spolupracuje s německým choreografem Michou Puruckerem, v Praze byl dlouhodobě kmenovým členem Lenka Vágnerová & Company, hostuje v představeních Losers Cirque Company, v divadle Minor, Národním divadle, Burki com., můžete ho vidět na Letních Shakespearovských slavnostech a vytvořil choreografie pro Městské divadlo Kladno, divadlo NUDE, DPM divadlo, Lenku Vágnerovou & Company a Contemporary Theatre. Zároveň tvoří i vlastní taneční představení a vytvořil i několik scénografií. V roce 2020 zorganizoval výstavu svých maleb s názvem „Quarantine paintings“ na bratislavském hradě a stejného roku získal nominaci na cenu Thálie za hlavní roli v představení Panoptikum.

Sen o Boženě | PONEC – divadlo pro tanec (divadloponec.cz)

Foto: archiv divadla Ponec

Simona Andělová

pro Taneční magazín

60.ročník festivalu Zlatá Praha už čeká za dveřmi

Zlatá tradice přetrvává – jeden z nejstarších televizních festivalů v Evropě

Je tomu 60. let, co zná své vítěze festival Zlatá Praha. A zlatá je. Nejen zlatá Praha, ale i zlaté tradice přetrvají věky. Festival se během let stal nejen prestižní událostí, která nabízí to nejlepší ze světové televizní hudební, divadelní a taneční produkce, ale také je unikátním místem pro setkávání špičkových umělců ze všech koutů světa.

Tentokrát festival nabízí čtyři slavnostní premiéry – filmy o hudebníkovi Jiřím Pavlicovi, zpěvačce Dashe, tanečníku a choreografovi Václavu Kunešovi a houslovém virtuosu Josefu Špačkovi. A další desítky soutěžních snímků, diskuze, Tančírna, je z čeho vybírat!

Tomáš Motl, ředitel MTF Zlatá Praha a výkonný ředitel ČT Art říká: „Rok 2023 je rok velkých výročí, České televize – 70 let, Čt art – 10 let a 60.ročník Zlaté Prahy. Je důvod k oslavám. Jeden fakt musím zmínit: Po roce 1989 pánům, kteří stáli v čele televize, festival příliš ‚nevoněl‘. Přemýšleli jsme, co dál s takovou tradicí. Zúžili jsme festival na specifické žánry – hudbu a tanec, a tím jsme ho zachránili. V tomto zaměření podobný festival ve světě už nikde jinde neexistuje. V čele ČT stál tehdy Ivo Mathé a není proto náhoda, že je letos členem poroty.“

Ivo Mathé, producent, scénárista, vysokoškolský pedagog a manažer, říká: „Bylo to pro mě velmi náročné – porotovat. Jsem zodpovědný, chtěl jsem opravdu vidět všechny filmy, to bylo těžké a ještě horší bylo vybírat. Není tam nic, co by nebylo kvalitní. Ostatně, ať se divák rozhodne sám.“

Legendární Ivo Mathé

Členové letošní poroty:

Reiner Moritz, Německo

Agne Biliunaite, Litva

Francois Duplat, Francie

Ivo Mathé, Česká republika

Barbara Seiler, Švýcarsko

Součástí festivalu je také 200.výročí narození Bedřicha Smetany – projekt Smetana 200. Jeho posláním je oslava české kultury a hudebnosti.

Jan Tománek – Stardance a Marek Šulc, projekt Smetana 200

Jan Tománek, StarDance

Během Zlatého dnu Zlaté Prahy se samozřejmě objeví hvězdy StarDance, můžete se těšit na jejich plakátky či podpisy

Z hlavních událostí Zlaté Prahy 2023 jsme vybrali pro nadšence tance a hudby Václava Kuneše, choreografa a tanečníka a Dashu, zpěvačku.

Slavnostní premiéra dokumentu režisérky Slobodanky Radun o českém tanečníkovi a choreografovi, který je současně uměleckým ředitelem souboru 420 PEOPLE, Václavu Kunešovi proběhne za účasti hlavního protagonisty ve Velkém sále, na Nové scéně v pátek 22.září 2023 od 18 hodin

Zeptali jsme se…..

TM: Je o Vás známo, že jste si udělal přestávku během tohoto roku, dokonce jste snad možná i přemýšlel o ukončení kariéry. Ale teď jste na festivalu Zlatá Praha, navíc je to 60. ročník, zase je rušno a plno práce před Vámi. Jak se cítíte v tom kolečku znovu?

Václav Kuneš:

„Děkuji, cítím se dobře. Vlastně to, že dnes stojíme tady, je výsledek něčeho, co se odehrálo před rokem a půl a všechno dokumentování sezóny se odehrálo mnohem dříve, než jsem si dával tu zmíněnou přestávku. Možná jsem ani nepřemýšlel úplně o konci kariéry, ale o nějaké změně a chtěl jsem si zkrátka odpočinout. Ale k dokumentu, já mám z toho radost, že někdo zachytil práci, doufám nějakým nestranným okem, kterou jsem udělali se 420People a je tu navíc místo, kde to všechno někdo může ještě zhlédnout!“

TM: Máte tedy takový vnitřní pocit, třeba něco jako naplnění života, že jste se tím dokumentem zařadil mezi velké osobnosti České republiky?

„Ne, vůbec, kdepak. Tohle vůbec necítím.“

TM: Takže je to jen čirá radost, že se dokument povedl zrealizovat?

„Ano, tak.“

TM: Budete teď zase aktivní anebo zvolníte své tempo?

„No, hlavně, soubor a nějaké dlouhodobější plánování vůbec nepočká. Zároveň začátkem roku 2024 jsme přizváni do velkého tříletého evropského projektu, kde je zapojených 16 zemí. Budeme dělat nové projekty na historických lokacích ve Španělku, Itálii, Řecku, Srbsku. Ono to vlastně ani nejde nějak zastavit ten rytmus, je to hlavně o individuálním přístupu, to jsem si uvědomil, měl jsem čas přemýšlet. Mě ta práce baví, dělám ji rád, opravdu jsem byl jen unavený.“

TM: Děkujeme a přejeme hodně sil!

Slavnostní premiéra dokumentu režiséra Jana Mudry Dasha – několik podob o charismatické a osobité zpěvačce proběhne za účasti hlavní protagonistky ve Velkém sále, na nové scéně ve středu 20.září 2023 od 20 hodin

Zeptali jsme se….

DASHA

TM: Vy budete teď jedna z hlavních tváří Zlaté Prahy a současně budete už připravovat StarDance, to jsou dva velké projekty. Jak to budete zvládat?

„My jsme jako umělci zvyklí na tyto nárazové situace. Tím, že se Zlatá Praha připravuje rok, měla jsem poměrně dost prostoru na to, vše si připravit a teď už si to budu jenom užívat. Ano, je pravda, že zároveň také přichází přípravy na Stardance. Teprve od srpna víme dramaturgii, výběr písní, takže to období bude trošku „hoňka“, ale není to nic neobvyklého.“

TM: Co pro Vás znamená, že jste vybraná zrovna pro 60. ročník? To je velká pocta

„Já jsem si to nejprve vůbec neuvědomovala, ale je to opravdu dobrá náhoda, že je to jubilejní ročník. Jsem moc ráda, že to takhle vyšlo. Je to ještě něco navíc, co je hezké.“

TM: Zmiňujete, že jste byla dojatá během zhlédnutí dokumentu. Co Vás dojalo nejvíce?

„Byla jsem opravdu dojatá, protože jsem viděla nějaké momenty z mého dětství, které neznám a netušila jsem, že tyto záznamy vůbec existují. Česká televize si opravdu dala tu práci a někde je „vyštrachala“, skutečně jsem o nich nic nevěděla. To by byl dojatý asi každý. Najednou se něco o sobě dozvíte a vidíte to až ve 42 letech, skutečně to byl pro mě silný moment.“

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na dokument!

Foto, video, text: Eva Smolíková

Taneční magazín

Biografie Pavla Šmoka

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydává biografii legendárního choreografa

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, který se věnuje vybudování archivu a digitalizaci odkazu slavného choreografa, vydává jeho knižní biografii. Zájemcům o dějiny tance a baletu a svým fanouškům nabízí možnost předprodeje přes crowdfundingový portál Donio. Čtenáři mohou získat také pilotní publikaci shrnující historii Šmokova prvního souboru, Balet Praha. Nová biografie se věnuje celé jeho umělecké kariéře, kterou sleduje krok za krokem od studijních let až po vrcholná choreografická díla, která jsou uznávaná v mezinárodním měřítku.

„Kampaň přes ověřený crowdfundingový portál garantuje přispěvatelům, že organizátor projektu je spolehlivá instituce, a příspěvek je možné zaslat doslova na pár kliknutí, zatímco my touto cestou získáme část prostředků na finální tisk, který je při produkci nové knihy tou nejnákladnější fází. Navíc nám kampaň pomáhá odkaz Pavla Šmoka více zpopularizovat, protože kromě historického výzkumu nám jde také o to ukázat, které aspekty Šmokovy tvorby jsou nadčasové,“ vysvětluje autorka nové publikace, taneční historička Lucie Kocourková.

Pavel Šmok (1927–2016) patří k našim nejslavnějším a nejvýznamnějším choreografům, kteří po 2. světové válce změnili podobu tanečního umění na jevišti. Po krátké kariéře tanečníka se začal od konce 50. let plně věnovat choreografii a v 60. letech založil spolu s Lubošem Ogounem soubor Balet Praha, obdobu divadla malých forem, ale pro moderní balet. Zahraniční úspěchy Baletu Praha následovalo tříleté angažmá Pavla Šmoka na postu uměleckého šéfa baletu v Basileji. V polovině 70. let založil v Praze další soubor, který proslul pod názvem Pražský komorní balet a který dosud pokračuje v jeho stopách.

„Choreografie Pavla Šmoka vynikají muzikalitou, humorem a specifickým druhem režijního myšlení,“ vyjmenovává Lucie Kocourková. „Jeho úspěch byl dán obrovskou mírou přirozeného talentu i životních okolností. Díky studiu herectví a přátelství s režiséry si osvojil divadelní přístup k choreografii, studium techniky a zájem o fotografování a film byly zase předpoklady pro jeho inovátorství a pro to, aby se stal i prvním autorem tanečních filmů u nás. Velmi brzy propadl kouzlu české hudby a jeho zásluhou se na jeviště dostala ve formě tanečních děl řada skladeb Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.“

Publikace se soustředí na charakteristiku jeho tvorby v různých obdobích, ať to byla experimentální 60. léta plná hledání nových tvarů a témat, později lyrické choreografie oslavující hudbu českých skladatelů, nebo tanečně divadelní kusy. Z nejslavnějších choreografií Pavla Šmoka jistě mnoho diváků zná například Listy důvěrné, Sinfoniettu, Zjasněnou noc, Trio g moll, Americký kvartet, Z mého života, Po zarostlém chodníčku, Stabat či Holoubka. Jeho tvorbu oceňovali i zahraniční taneční teoretici jako Horst Koegler nebo John Percival. A nejen tvorbu, ale také úsilí, s jakým se staral o chod Pražského komorního baletu jako nezávislého tanečního tělesa bez stálého zřizovatele.

„Vedle životopisu Pavla Šmoka vydáme v příštích letech také kompletně zpracovanou historii samotného Pražského komorního baletu a nechceme zapomínat ani na výročí choreografa a spoluzakladatele Baletu Praha Luboše Ogouna, od jehož narození uplyne sto let v roce 2024,“ doplňuje ředitelka Institutu Pavla Šmoka, Ladislava Dunovská Jandová. „Pokračujeme v pořádání besed s umělci spojenými s tvorbou Pavla Šmoka a jeho souborů, které nabízíme především konzervatořím. Publikaci o Pavlu Šmokovi plánujeme pokřtít v květnu,“ dodává.

Institut a Nadační fond Pavla Šmoka spravuje a uchovává kompletně dílo choreografa Pavla Šmoka a buduje archiv tvorby souborů Balet Praha a Pražský komorní balet. Sídlí v Domě tanečního umění v Braníku a vytváří postupně archiv a videotéku zaměřené na tvorbu umělců soustředěných kolem těchto souborů, online databázi choreografií a osobností dostupnou na stránkách Ballet Prague Heritage a mnoho aktivit, které uchovají taneční umění stále živé. Pod nakladatelskou značkou Balet Praha vydává řadu „Studio balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“, životopis Pavla Šmoka bude jejím druhým svazkem.

Vydání publikace je možné podpořit na portálu Donio zde: bit.ly/Pavel_Smok_Donio

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Nový taneční videoklip

Duet na píseň zpěvačky Adele Easy on me

oznamujeme vám, že jsme právě zveřejnili na kanálu YouTube nový taneční videoklip – duet na píseň zpěvačky Adele Easy on me. Skrývá se za ním několikaměsíční tvrdá práce tvůrčího týmu a domníváme se, že stojí za vaši pozornost.

Choreografie zobrazuje milostný příběh komunikující dvojice, jíž se ovšem do vztahu připlétá nedořešený problém z minulosti, ve spotu znázorněný rekvizitou – stylizovanou oprátkou, visící odkudsi z nebe. Celý tanec se odehrává na vodní hladině a na zmiňované oprátce, v ponuré, ale nádherné scenérii zatopeného lomu. Je charakterizován částí textu písně Easy on me, v níž Adele zpívá:

I know there is hope in these waters

But I can’t bring myself to swim

When I am drowning in this silence

(Vím, že v těchto vodách je naděje

Ale nemůžu se přinutit plavat

Když se topím v tichu)

Adresa videa na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=qFZduwbP5L8

Rovněž výrazové prostředky choreografie nejsou lehce zařaditelné pod jeden druh tance. Použili jsem zde prvky moderního scénického tance, baletu, ale rovněž i acrodance (akrobatický tanec). Celá práce vznikla pouze z nadšení tvůrčího týmu, protože tančíme pro radost, nikoli pro peníze. A za pár tisíc korun, což se vám možná bude zdát po shlédnutí videoklipu nemožné. Domníváme se, že i v této vzrušené a nelehké době lze stále tvořit pro potěšení ducha a diváků.

V závěru klipu se v obřím a dosud prázdném prostranství objevuje množství postav v černém. Jsou to všudypřítomní voyeuři, sledující a „hodnotící“ trápení ústřední dvojice? Jsou to smuteční hosté na pohřbu vztahu? Nebo černí andělé, držící palce oběma protagonistům? Necháváme na fantazii a emocích diváka, stejně jako vše ostatní.

Krátký umělecký životopis choreografa:

Josef Prouza se narodil 7. listopadu 1957 v Olomouci. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a konzervatoř společenského tance. Základ baletu získal u prof. Chmelové v Praze a v Armádním uměleckém souboru Praha (pedagogové Kornová a Ivanov). 35 let vedl soubor moderního tance Impuls Praha, který za jeho působení získal řadu nejvyšších ocenění na krajských a celostátních festivalech a přehlídkách. Tvořil také choreografie pro divadlo, televizi a film (Ptákoviny podle Aristofana v Národním divadle v Praze, filmy Šakalí léta, Pelíšky, TV seriál Prima sezóna, TV pořady Boom, Na vlastní nebezpečí, Televarieté, Galasuperšou, či Videodisko.

Krátký umělecký životopis režiséra:

Tomáš Polák se narodil 24.října 1976 v Praze. Vystudoval PF UK, základy tance získal u Aleny Skálové a Josefa Prouzy. Přes 20 let byl členem tanečního studia Impuls, pak soubor 7 let také vedl a tvořil pro něj choreografie. Získal dvakrát cenu za taneční interpretaci na celostátní přehlídce scénického tance (Nipos). Řadu let působí jako dokumentarista, úzce spolupracuje s Českou televizí. Je spolutvůrcem pořadu Gejzír, kde se objevily např. jeho miniportréty výjimečných osobností české taneční scény (choreografka Lenka Vagnerová, primabalerína Barbora Kohoutková, mistr světa ve stepu Tomáš Slavíček, choreograf Tony Vu, taneční uskupení Losers ad.). O choreografii „Amazonky“ Lenky Vagnerové vytvořil dokument, který měl premiéru na online platformě edinburgského festivalu Fringe, pro Festival tanečních filmů natočil film Dark Horse v hlavní roli s tanečnicí Fanny Barrouquère.

Přiložené fotografie jsou vlastnictvím autorů: (J. Prouza, J. Řežáb, H. Zápotocká a T. Polák)

Josef Prouza

pro Taneční magazín