Malá vzpomínka JANY ERIKSSON TOMANOVÉ: S Jiřím Kyliánem, českým choreografem světového jména

Doba, kdy ubývá živých vystoupení a jsme více či méně vázáni doma, přímo vybízí k zajímavým reminiscencím a vzpomínkám. S velmi zajímavými nás oslovila paní Jana Eriksson Tomanová. Tu druhou, o našem choreografovi světového jména, uveřejňujeme nyní. A nezapomene se v ní ani na Gustava Voborníka.

Jeho úžasnou kariéru jsem sledovala již od září 1969, kdy jsem jako studentka AMU v Praze odjela do Stuttgartu na festival choreografií Johna Cranka. Tam jsem se s Jiřím Kyliánem, tenkrát dvaadvacetiletým, poprvé setkala. Uvedl mě na festival a byl mi tam také rádcem. Ve Stuttgartu byl až do roku 1975.

Již v roce 1978 odchází Kylián do Haagu, do Holandska, kde se stává uměleckým šéfem a choreografem nově vzniklého tanečního souboru. Angažuje ty nejlepší tanečníky z celého světa. Jeho práce choreografa je vysoce hodnocena předními světovými kritiky. Jen český „dvoreček” příznačně mlčí. Až v osmdesátých letech minulého století konečně „soudruzi dovolili“ Jiřímu Kyliánovi a jeho souboru představit se v Praze.

Byl to svátek baletu – vzpomínám na Stravinského „Svěcení jara” a na Janáčkův klavírní cyklus „Po zarostlém chodníčku” v interpretaci klavíristy Josefa Páleníčka, který hrál přímo na jevišti. A tanečníci Holandského baletu tančili. Tak nadšené ovace publika jsem už více nezažila.

Další setkání s Jiřím Kyliánem nadešlo brzy po revoluci, v devadesátých letech. Spolu s Gustavem Voborníkem, který byl v tu dobu čestným předsedou Společnosti tanečních pedagogů (STAP – nezávislá profesní organizace, vzniklá v roce 1990), jsme napsali Jiřímu Kyliánovi do Haagu zdvořilý dopis. Zda nás – pedagogy a studenty českých tanečních škol může přijmout v jeho světoznámém divadle. Jeho milá odpověď, že nás přijme, nám doslova vyrazila dech. Ve velmi krátké době jsme cestu do Holandska se studenty a několika pedagogy uskutečnili.

Setkání s Jiřím Kyliánem, v divadle v Haagu, bylo velmi srdečné. Pozval nás na baletní sály, kde již v tu dobu pracoval se třemi soubory. V tom prvním byli tanečníci do dvaceti let. Druhou skupinu tvořili tanečníci mezi dvaceti až čtyřiceti lety. A ve třetí skupině byli tanečníci od čtyřiceti let výše. Byl to pro všechny úžasný zážitek, obzvláště po pětačtyřiceti letech komunismu. Večer jsme byli všichni pozváni na představení Kyliánových baletů. Jeho osobité pojetí, modernost, ale současně úcta ke všemu, co bylo, co je a co může být, nás nemohlo nechat lhostejnými. Už nevím, kterak bych to nejlépe definovala. Bylo to ohromení? Srdeční zážitek?

Ale to nebylo vše. Jiří Kylián pro nás dojednal návštěvu na Taneční konzervatoři v Rotterdamu. A tam navíc uspořádání workshopu pro naše studenty, pod vedením holandské modernistky.

Domnívám se, že tato cesta do Holandska byla pro všechny členy STAP a jejich studenty velkým životním zážitkem. Všichni jsme měli možnost osobně se potkat s Jiřím Kyliánem. A to nejen jako umělcem – choreografem, ale i člověkem.

Jiří Kylián byl slavnostně inaugurován v Paříži 13. 03. 2019 „Řádem čestné legie“ a byl uveden do křesla Akademie krásných umění (do osmi sekcí umění byla přidána choreografie).

Jiří Kylián s trofejí, kterou mu v Paříži předala monacká princezna Caroline

V roce 1835 byl takto v Paříži vyznamenán skladatel Antonín Rejcha, roku 1896 se této pocty dostalo malíři Václavu Brožíkovi.

My Češi můžeme a jsme hrdi na tak výjimečného umělce, jako je Jiří Kylián. Nechť je mu Bůh milostiv a dopřeje mu nadále mnoho a mnoho energie a tvůrčího nadšení.

Foto: archiv Taneční školy Jany Tomanové

Jana Eriksson Tomanová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Na PKB do Klášterce nad Ohří

Pražský komorní balet ozdobí 13. ročník kláštereckého tanečního festivalu »SIRAEX«

V pátek 16. srpna od 20 hodin vystoupí Pražský komorní balet (PKB) v Klášterci nad Ohří na festivalu současného tance „SIRAEX“. Úspěšný letní festival roztančí malebné krušnohorské městečko již po třinácté. Na nádvoří novogotického kláštereckého zámku PKB představí jednoaktový balet s názvem „Důvěrná místa“. Autorsky je pod ním podepsán belgický choreograf Samuel Delvaux, který jako hudební i tematickou inspiraci použil tvorbu a život slavného hudebního skladatele Leoše Janáčka.

Choreografii „Důvěrná místa“, jež vznikla původně pro soubor Balet Praha Junior, nastudoval Pražský komorní balet v závěru loňského roku při příležitosti devadesátého výročí Janáčkova úmrtí. Coby hudební podklad díla posloužily Samuelu Delvauxovi fragmenty ze slavného Janáčkova díla, klavírní Kreutzerovy sonáty, a choreografie samotná je velmi volně inspirována osobou a hudbou velkého génia. Jedná se o jakési abstraktní scénické ztvárnění inspirace ženským elementem, které skladatele celý život provázelo.

Snímek ze zkoušky baletu „Důvěrná místa“

Festival „SIRAEX“ si za dvanáct let existence vybudoval jméno mezi laickou i odbornou veřejností. Mapuje dění na současné taneční scéně a představuje české i zahraniční tanečníky a choreografy patřící ke špičce v oboru.

Mgr. Zora Breczková, ředitelka festivalu Siraex

Náš festival je přehlídkou, která každoročně přináší průřez děním na taneční scéně za uplynulou sezónu a dává veřejnosti z měst, která jsou dál od Prahy, povědomí o vývoji tanečního umění. Jde tedy o ojedinělou záležitost, která má v tanečním světě své místo,“ říká Zora Breczková, ředitelka festivalu „SIRAEX”. „Jedinečností projektu je setkání několika generací a úrovní interpretů a choreografů, a to od dětí přes neprofesionální soubory scénického tance až po naší a zahraniční profesionální scénu (včetně nové generace). Pražský komorní balet je již dlouho naším stálým hostem, spolu s ním na pátečním gala večeru vystoupí Balet Národního divadla v Brně, 420 People a absolventka HAMU, choreografka Petra Hájková.“

Co je hlavně naplňujeSIRAEX“? Tato akce (či festival) obsahuje letní dílny pro jednotlivce (od 18. roku, popřípadě i od 15 let, dále pro pokročilé, avšak vypisuje i kategorii  „mírně pokročilí” a v poslední řadě slouží pro pedagogy). Hlavní součástí festivalu „SIRAEX“ jsou představení neprofesionálních souborů (včetně možnosti účastnit se letních dílen s profi umělci). Závěrečný program vytvářejí soubory nominované v krajských přehlídkách a účastnící celostátní přehlídky „TANEC, TANEC“ v Jablonci nad Nisou.

Oblíbenou součástí „SIRAEXU” je i „DĚTSKÁ TANEČNÍ SCÉNA“, obsahující týdenní workshopy s open air představením, inspirativní představení. Soubory na závěrečná vystoupení jsou tedy nominovány z krajských přehlídek dětských skupin scénického tance. Přihlášky jsou ke stažení na: www.zus-klasterec.cz v rubrice „SIRAEX“.

Foto: PKB

Mgr. Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Zemřel jihočeský baletní sólista JIŘÍ HÁJEK

Mezi první českobudějovickou úlohou v legendárním nastudování Čajkovského Labutího jezera a rolí poslední – v tanečním zpracování dramatu Tramvaj do stanice Touha s premiérou v listopadu 2018 – měl na kontě na 40 velkých tanečních postav.

Jihočeské divadlo s lítostí oznamuje, že v pondělí 22. 7. v nedožitých 76 letech náhle zemřel dlouholetý sólista baletu

pan Jiří Hájek

(* 13. 11. 1943 – † 22. 7. 2019)

S Jiřím Hájkem, rodákem z Ořechova u Brna a od roku 1968 prvním sólistou baletu Jihočeského divadla, pojilo s touto scénou letos právě neuvěřitelných 55 let.

Do angažmá v JD vstoupil jako mladý tanečník, absolvent tanečního oddělení Konzervatoře v Brně již v sezóně 1964/1965.

Oficiální angažmá zde ukončil již v roce 1990, ale na baletní prkna „svého divadla“ se přesto vracel doslova do posledních dnů. Mezi jeho první zdejší úlohou v legendárním nastudování Čajkovského Labutího jezera v choreografii Milana Hojdyse a rolí poslední – v tanečním zpracování dramatu Tramvaj do stanice Touha, v choreografii Libora Vaculíka, s premiérou v listopadu 2018 – měl na svém kontě na 40 velkých tanečních postav.

Jeho mužné jevištní vzezření, elegance, dokonalá taneční technika a spolehlivost v partnerských duetech jej předurčovaly převážně k milovnickým a později i k dramatickým úlohám.

Jiří Hájek v baletu Kráska a zvíře

Za všechny jmenujme alespoň Václava i Gireje v Asafjevově Bachčisarajské fontáně, Mandarína v Bartókově Podivuhodném mandarínovi, Prince v Prokofjevově Popelce, básníka Villona v baletu V. Soukupa Francois Villon, Dona Juana ve stejnojmenném baletu Ch. W. Glucka či Kreonta v tanečním zpracování Bendova melodramatu Médea.

Vedle celovečerních baletů zcela samozřejmě a s grácií účinkoval v dlouhé galerii tanečních postav v operách, operetách i muzikálech (My fair Lady, Kiss me Kate, Kabaret) a rovněž v oblíbených tanečních zpracováních symfonických skladeb (Pátá symfonie P. I. Čajkovského, Slovanské tance Antonína Dvořáka, Taras Bulba Leoše Janáčka).

Jiří Hájek s taneční partnerkou

S úspěchem se představil i v soudobých tanečních opusech (Plameny Paříže B. V. Asafjeva, Hirošima V. Bukového, Šťastný návrat J. Kosiny, Viktorka Z. Vostřáka). Spolu s tanečnicí a životní partnerkou Radmilou Hájkovou patřil k hlavním hvězdám baletu v šéfovském období choreografa a tanečníka Milana Hojdyse.

V celé historii Jihočeského divadla byl „Jura“ Hájek jedním z nejoblíbenějších a diváky nejmilovanějších tanečníků…

Poslední rozloučení s Jiřím Hájkem proběhne v úterý 30. července 2019 v 10.30 hodin v obřadní síni českobudějovického krematoria.

Nezapomeneme!

Jihočeské divadlo vyjadřuje upřímnou soustrast všem pozůstalým. A TANEČNÍ MAGAZÍN se ke kondolenci připojuje.

Foto: archiv Jihočeského divadla

Jihočeské divadlo

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Cesty zářivé budoucnosti

Pražský komorní balet připravuje na závěr července dvě mimořádná vystoupení

Poslední červencový víkend uvede Pražský komorní balet (PKB) v rámci spolupráce s festivalem Praha, klasika dvě výjimečná vystoupení. Šestý ročník úspěšného hudebního festivalu, jehož uměleckým partnerem se PKB již před několika lety stal, má podtitul „Cesty zářivé budoucnosti“. Mimořádné koncerty se budou konat 27. července 2019 v areálu pražského Anežského kláštera a 28. července 2019 ve velkém sále Městské knihovny v Praze.

První večer, který proběhne v Anežském klášteře v sobotu 27. července od 19 hodin, má název Mezinárodní umělecký maraton. Sólisté Pražského komorního baletu zatančí v nádherných gotických prostorách kostela sv. Františka choreografii Pavla Šmoka a Kateřiny Dedkové na část Janáčkova cyklu Po zarostlém chodníčku. Živé provedení Janáčkova díla v úpravě pro smyčcový kvartet nabídne velmi nevšední spojení hudby a tance. Večer se uskuteční ve spolupráci s Národní galerií v Praze.

Den poté, tedy v neděli 28. července od 19:30 hodin, pak ve velkém sále Městské knihovny následuje druhý neobyčejný koncert nazvaný Balet a hudba komorně. Účinkují v něm tanečníci Pražského komorního baletu a instrumentální sólisté festivalu komorní hudby Ameropa, kteří společně uvedou Dvořákův Slovanský kvartet v choreografii Mária Radačovského a znovu také již zmíněné nadčasové dílo Po zarostlém chodníčku.

„Jsme velmi rádi, že v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Praha, klasika vystupujeme už čtvrtým rokem – poprvé jsme pod jeho hlavičkou tančili v roce 2016 v Martinickém paláci. Pokračující spolupráce si vážíme a na další společná představení se moc těšíme,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „S ohledem na velice zdařilé hudební a taneční nastudování první části cyklu Janáčkova díla ‚Po zarostlém chodníčku‘ v roce 2018 jsme se s vedením festivalu rozhodli toto dílo zařadit do programu i letos. Janáčkova hudební předloha byla častou inspirací Pavla Šmoka – autora stejnojmenné choreografie, kterou společně s Kateřinou Dedkovou vytvořil v roce 1998. Druhým prezentovaným dílem bude Dvořákův ‚Slovanský kvartet‘ v choreografii Mária Radačovského a hudebním nastudování sólistů komorní hudby festivalu Ameropa. Spolupráce Pražského komorního baletu a festivalu Praha, Klasika propojuje českou hudbu a taneční umění, medializuje významné české autory a tvůrce a propojuje umění s historickými kulturními památkami.”

MEZINÁRODNÍ UMĚLECKÝ MARATON

Sobota 27. července 2019 v 19:00 hodin,  kostel sv. Františka, Anežský klášter v Praze

 Program:

  • Benjamin Britten: Simple symphony

Komorní orchestr Ameropa

dirigent Vadim Mazo (USA)

  • Leoš Janáček: Po zarostlém chodníčku

Úprava pro smyčcový kvartet: Jarmil Burghauser

Hrají: Ada Slivanská a Tomáš Tuláček – housle, Věra Binarová – viola, Peter Mišejka – violoncello

Tančí: sólisté Pražského komorního baletu

Eliška Nováková – Jenůfa, Linda Svidró – Kostelnička, Dominik Vodička – Števo

Choreografie: Pavel Šmok, Kateřina Dedková-Franková

  • Antonio Vivaldi: Gloria D dur, RV 589

Lucie Silkenová – soprán, Šárka Mistrová – alt

Komorní orchestr Ameropa, smíšený sbor

Dirigent: Tsutomu Masuko (Japonsko)

 Vstupné: 300 Kč

Studenti, senioři: 100 Kč

Prodej vstupenek:

Goout – online prodej: www.goout.net

ViaMusica – online prodej: www.viamusica.cz

 BALET A HUDBA KOMORNĚ

Neděle 28. července 2019 v 19:30 hodin, velký sál Městské knihovny v Praze

Program:
  • J. Brahms: Trio pro lesní rok op. 40
  • P. I. Čajkovskij: Souvenir de Florence, smyčcový sextet op. 70
  • A. Dvořák: Smyčcový kvartet č.10, op. 51 „Slovanský“

Choreografie: Mário Radačovský

  • L. Janáček: Po zarostlém chodníčku

Choreografie: Pavel Šmok, Kateřina Dedková – Franková

 

Účinkující: sólisté Pražského komorního baletu a instrumentální sólisté festivalu komorní hudby Ameropa

Vstupné: 300 Kč

Studenti, senioři: 100 Kč

Prodej vstupenek:

Městská knihovna v Praze – online prodej: www.mlp.cz

Goout – online prodej: www.goout.net

ViaMusica – online prodej: www.viamusica.cz

Mgr. Johana Mravcová