Devátý ročník festivalu otevřených budov Open House Praha o víkendu 20. a 21. května 2023 zdarma zpřístupní více než 100 budov a prostorů na celém území hlavního města. Jedním z nich je také Dům tanečního umění v pražském Braníku.
Rozlehlý novorenesanční areál branického pivovaru s charakteristickou fasádou kombinující režné zdivo z červených a bílých cihel, je výraznou dominantou Braníka již od přelomu 19. a 20. století. Málokdo ví, že autorem návrhu reliéfního erbu na fasádě je významný český malíř Mikoláš Aleš. Pivo se zde vařilo více než sto let, dokud nebyl v roce 2007 provoz pivovaru přesunut na Smíchov. I když v objektu bývalých stájí sídlí dnes minipivovar Moucha, nového poslání se zbytek komplexu dočkal až v roce 2021, kdy se proměnil na Dům tanečního umění. Pivovar nabízí zázemí pro nejrůznější instituce spojené s tancem a vy se můžete přijít podívat, jak se tato technická památka proměnila! Přijďte v sobotu a neděli mezi 10-18 hodinou nahlédnout do tanečních sálů, jídelny, učeben a dalších prostor unikátního objektu.
Dům tanečního umění je zastřešující správní, produkční a ekonomickou institucí s vlastní právní subjektivitou (zapsaný spolek), která koordinuje maximálně efektivní využití objektu a celého tohoto unikátního konceptu mimořádně rozsáhlé vzdělávací a kulturní služby. Všichni stálí rezidenti Domu tanečního umění jsou nezávislé – nestátní neziskové organizace (například umělecké soubory Baby Balet Praha, Balet Praha Junior, Pražský komorní balet, dětské taneční studio Terpsichore, agentura Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo nebo Nadační fond a Institut Pavla Šmoka).
Taneční centrum Praha – konzervatoř po selhání všech jednání s MÚ Praha 5 a Magistrátem Prahy (2009-2020) a mnohaletém intenzivním a marném hledání vhodných prostor ve veřejné infrastruktuřezvolilo poslední reálný záchranný krok a v únoru 2021 pro své studenty zajistilo nové sídlo v soukromém sektoru – v citlivě revitalizovaném a přísně památkově chráněném průmyslovém areálu Pivovar Braník. Následovala složitá a nákladná rekonstrukce na vzdělávací, kulturní, produkční a technologické prostory – kolaudační řízení bylo ukončeno již za plného provozu v červenci 2022.
Vzniklo tak unikátní (dosud v ČR neexistující) kulturní zařízení, které poskytuje odborné, umělecké i technologické zázemí pro taneční školství, umělecká tělesa tanečního divadla, výzkumnou a charitativní činnost a komunitní potřeby občanů a rodičovské veřejnosti.
V Domě tanečního umění je k dispozici zatím celkem 3126 m² plochy (Stará varna a část Sladovny): cvičné jeviště, 5 tanečních studií, 5 učeben s videoprojekcí, aula – koncertní síň, 2 klubovny, studovna, laboratoř audio – video, produkční a provozní zázemí – kanceláře a sklady, knihovna, videotéka, historický archiv tanečního umění, copy centrum, posilovna, rehabilitace, masérna, šatny a hygienické a stravovací zázemí pro cca 200 osob, krejčovna + kostymérna + prádelna, dílna + rekvizitárna + sklad scénických technologií, sklady sportovního a kondičního vybavení.
Rezidenti Domu tanečního umění (zatím 280 stálých uživatelů a cca 60 externích, resp. „veřejnost“) tímto způsobem pomáhají řešit fatální nedostatek infrastruktury pro taneční umění, umělecké školství a pohybově estetické disciplíny v Praze.
Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydává biografii legendárního choreografa
Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, který se věnuje vybudování archivu a digitalizaci odkazu slavného choreografa, vydává jeho knižní biografii. Zájemcům o dějiny tance a baletu a svým fanouškům nabízí možnost předprodeje přes crowdfundingový portál Donio. Čtenáři mohou získat také pilotní publikaci shrnující historii Šmokova prvního souboru, Balet Praha. Nová biografie se věnuje celé jeho umělecké kariéře, kterou sleduje krok za krokem od studijních let až po vrcholná choreografická díla, která jsou uznávaná v mezinárodním měřítku.
„Kampaň přes ověřený crowdfundingový portál garantuje přispěvatelům, že organizátor projektu je spolehlivá instituce, a příspěvek je možné zaslat doslova na pár kliknutí, zatímco my touto cestou získáme část prostředků na finální tisk, který je při produkci nové knihy tou nejnákladnější fází. Navíc nám kampaň pomáhá odkaz Pavla Šmoka více zpopularizovat, protože kromě historického výzkumu nám jde také o to ukázat, které aspekty Šmokovy tvorby jsou nadčasové,“ vysvětluje autorka nové publikace, taneční historička Lucie Kocourková.
Pavel Šmok (1927–2016) patří k našim nejslavnějším a nejvýznamnějším choreografům, kteří po 2. světové válce změnili podobu tanečního umění na jevišti. Po krátké kariéře tanečníka se začal od konce 50. let plně věnovat choreografii a v 60. letech založil spolu s Lubošem Ogounem soubor Balet Praha, obdobu divadla malých forem, ale pro moderní balet. Zahraniční úspěchy Baletu Praha následovalo tříleté angažmá Pavla Šmoka na postu uměleckého šéfa baletu v Basileji. V polovině 70. let založil v Praze další soubor, který proslul pod názvem Pražský komorní balet a který dosud pokračuje v jeho stopách.
„Choreografie Pavla Šmoka vynikají muzikalitou, humorem a specifickým druhem režijního myšlení,“ vyjmenovává Lucie Kocourková. „Jeho úspěch byl dán obrovskou mírou přirozeného talentu i životních okolností. Díky studiu herectví a přátelství s režiséry si osvojil divadelní přístup k choreografii, studium techniky a zájem o fotografování a film byly zase předpoklady pro jeho inovátorství a pro to, aby se stal i prvním autorem tanečních filmů u nás. Velmi brzy propadl kouzlu české hudby a jeho zásluhou se na jeviště dostala ve formě tanečních děl řada skladeb Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.“
Publikace se soustředí na charakteristiku jeho tvorby v různých obdobích, ať to byla experimentální 60. léta plná hledání nových tvarů a témat, později lyrické choreografie oslavující hudbu českých skladatelů, nebo tanečně divadelní kusy. Z nejslavnějších choreografií Pavla Šmoka jistě mnoho diváků zná například Listy důvěrné, Sinfoniettu, Zjasněnou noc, Trio g moll, Americký kvartet, Z mého života, Po zarostlém chodníčku, Stabat či Holoubka. Jeho tvorbu oceňovali i zahraniční taneční teoretici jako Horst Koegler nebo John Percival. A nejen tvorbu, ale také úsilí, s jakým se staral o chod Pražského komorního baletu jako nezávislého tanečního tělesa bez stálého zřizovatele.
„Vedle životopisu Pavla Šmoka vydáme v příštích letech také kompletně zpracovanou historii samotného Pražského komorního baletu a nechceme zapomínat ani na výročí choreografa a spoluzakladatele Baletu Praha Luboše Ogouna, od jehož narození uplyne sto let v roce 2024,“ doplňuje ředitelka Institutu Pavla Šmoka, Ladislava Dunovská Jandová. „Pokračujeme v pořádání besed s umělci spojenými s tvorbou Pavla Šmoka a jeho souborů, které nabízíme především konzervatořím. Publikaci o Pavlu Šmokovi plánujeme pokřtít v květnu,“ dodává.
Institut a Nadační fond Pavla Šmoka spravuje a uchovává kompletně dílo choreografa Pavla Šmoka a buduje archiv tvorby souborů Balet Praha a Pražský komorní balet. Sídlí v Domě tanečního umění v Braníku a vytváří postupně archiv a videotéku zaměřené na tvorbu umělců soustředěných kolem těchto souborů, online databázi choreografií a osobností dostupnou na stránkách Ballet Prague Heritagea mnoho aktivit, které uchovají taneční umění stále živé. Pod nakladatelskou značkou Balet Praha vydává řadu „Studio balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“, životopis Pavla Šmoka bude jejím druhým svazkem.
Beseda s Petrem Zuskou v rámci cyklu Toulky taneční historií
V branickém Domě tanečního umění proběhne ve čtvrtek 2. června 2022 od 15 hodin druhá beseda z cyklu Toulky taneční historií, kterou pořádá Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka. Hostem setkání s názvem „Pavel Šmok inspirující“ bude Petr Zuska, tanečník a choreograf, bývalý dlouholetý šéf Baletu Národního divadla, který je v současnosti rezidenčním choreografem Pražského komorního baletu. Právě v PKB uvedl Zuska před více než dvaceti lety jedny ze svých prvních choreografií.
Činnost Nadačního fondu a institutu Pavla Šmoka se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu Pavla Šmoka, výrazné osobnosti české choreografie, který měl zásadní vliv na vývoj tanečního umění ve druhé polovině dvacátého století, a to mimo jiné formou veřejných projekcí a přednášek. „V rámci různých aktivit Institutu připravujeme také setkání a rozhovory s hosty, s pamětníky. Vesměs půjde o tanečníky či choreografy, kteří s Pavlem Šmokem spolupracovali, ať už to jsou členové Baletu Praha, Pražského komorního baletu nebo choreografové, na něž měl vliv jako kolega či pedagog,“ vysvětluje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Budeme střídat hosty i období. Petr Zuska zavzpomíná na Pavla Šmoka v éře Pražského komorního baletu, první zářijový týden pak budeme hovořit o Šmokově působení v basilejském angažmá s ředitelem Taneční konzervatoře hl.m.Prahy Jaroslavem Slavickým a jeho ženou Kateřinou.“
Jak setkání s Pavlem Šmokem ovlivnilo Zuskův pohled na tvorbu? Co na Šmokově díle považuje za nadčasové? Jak na jeho odkaz navazuje v současném souboru? Přijďte na čtvrteční setkání s výraznou osobností současného tanečního divadla. Prostor bude samozřejmě i pro dotazy diváků.
Cyklem přenášek, besed a projekcí o historii tanečních souborů Studio Balet Praha, Pražský komorní balet a zakládajících členech provází taneční historička Lucie Kocourková.
„Pavel Šmok inspirující“
Kdy: 2. června 2022 v 15:00
Kde: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, Dům tanečního umění, Údolní 212/1, Praha 4 – Braník
Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open proběhne i letos ve volném termínu. Startuje již zítra!
Letošní, v pořadí pátý, ročník celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open více než kdy jindy upozorňuje na přínos a význam uměleckého vzdělávání. Déle než rok trvající pandemie koronaviru citelně zasáhla i do oblasti základního uměleckého vzdělávání. Oproti loňskému roku, kdy se ZUŠ potýkaly se zaváděním distanční výuky a snažily se děti zapojit do nejrůznějších on–line projektů, čelí nyní mnohem závažnějšímu problému. A to udržení motivace svých žáku a zamezit jejich případnému odhlašování ze studia. „Podporujme v dětech kreativitu a nadání, podporujme základní umělecké vzdělávání. Omezovat se jen na digitální technologie v umění dlouhodobě nelze, osobní kontakt žáků a pedagogů je nenahraditelný,“ vyzývá patronka ZUŠ Open pěvkyně Magdalena Kožená. Některé obory jako taneční, dramatický či sborový zpěv nebo orchestry ZUŠ je takřka nemožné vyučovat on–line. „Umění spojuje, boří hranice, pomáhá, je jazykem našich emocí, učí nás vnímat a rozvíjet smysl pro krásu. Umění a výchova k němu vedle mnoha nenahraditelných kompetencí především kultivuje mladou generaci, jejímž prostřednictvím je nositelem naděje. Naděje, kterou potřebujeme nejen v čase koronavirové pandemie,“ dodává hlavní koordinátorka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová.
Velkou část stávajícího školního roku byly základní umělecké školy zavřené. Proto letošní ročník ZUŠ Open, který pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené, ve spolupráci se základními uměleckými školami a dalšími institucemi, proběhne opět ve volném termínu od jara do konce roku. Stejně jako v minulém roce festival přináší sdílenou radost z umění, ale řídí se také mottem „ZUŠ Open pomáhá“. Ve spolupráci se školami vzniká řada projektů ve prospěch potřebných. Mnoho škol například průběžně aktivně pomáhá seniorům, kteří trpí izolací prostřednictvím online představení přenášených přímo do jejich domovů, na mnoha místech vznikají happeningy jako poděkování zdravotníkům za jejich obětavou službu.
Aktuální ročník ZUŠ Open 4. května symbolicky odstartuje on–line premiérou „Ódy na radost“ v provedení 130 žáků a 15 ředitelů ze 48 základních uměleckých škol z ČR i ze Slovenska. Autorské úpravy ikonicky známé Beethovenovy „Ódy na radost“ v čase pandemie se zhostila skladatelka, hudebnice a textařka Marie Sommerová. Skladba, jejíž nahrávka vznikla díky projektu „Hudební Všeználek“ a ZUŠ Open, je k dispozici na: www.zusopen.cznebo na:https://youtu.be/Q3UgRTOctTM.
6. května bude zahájena výstava výtvarných prací žáků pražských ZUŠ, která zaplní prostory pražské Novoměstské radnice. Ve spolupráci s Charitou ČR proběhne v ambitech františkánského kláštera na Jungmannově náměstí prodejní výstava výtvarných děl, která bude zahájena slavnostním streamovaným koncertem duchovní hudby 18. května v kostele Panny Marie Sněžné. Spolu s žáky a pedagogy dvou pražských ZUŠ vystoupí také Irena Pohl Houkalová. 25. května bude ZUŠ Open opět hostem programu festivalu Pražské jaro. V rámci koncertu s názvem „Salon ZUŠ“ se představí žáci ZUŠ a zároveň letošní absolventi Stipendijní Akademie MenART. Žáci vybraných škol a stipendisté MenART vystoupí díky ZUŠ Open například také na festivalu „Americké jaro“, Smetanově Litomyšli a plánují společnou výstavu v rámci Smetanovy výtvarné Litomyšle.
Tanec nezůstává Popelkou…
Školy na závěr obtížného školního roku plánují komorní zahradní slavnosti a umělecká setkání v parcích, která mají být nositeli naděje a sdílení radosti prostřednictvím umění nejmladší generace a jejích pedagogů. 25. června chystají školy pardubického kraje společný happening na náměstí, který vyvrcholí koncertem komorní hudby absolventů, profesionálních umělců a hostů. Společné projekty ve veřejném prostoru, které mají sociální přesah podpory potřebných, připravují na poslední červnový týden školy na zámku v Nových hradech či v Hradci Králové. Pražské školy plánují společné vystoupení v parku Kajetánka.
V létě se po loňském úspěchu žáci ZUŠ vrátí na i na srpnový „Maraton hudby Brno“, kde se mimo jiné zapojí do oblíbené piano štafety. S ohledem na současnou situaci se většina společných projektů ZUŠ v jednotlivých krajích uskuteční s velkou převahou až v druhé polovině roku. V plánu jsou společná vystoupení a benefiční projekty na poutním místě Neratov, v Litni, na Vyšehradě, v Kroměříži, ve Zlíně a na mnoha dalších místech.
Již nyní ZUŠ Open prezentuje inspirativní ukázky z distanční výuky, online koncerty, výstavy či představení. Součástí letošního festivalu je mj. distanční interpretační soutěž pro žáky ZUŠ ve spolupráci s Pardubickou komorní filharmonií „Hraj on-line“. Finále soutěže a slavnostní koncert je plánován na druhou polovinu června v návaznosti na aktuální epidemiologickou situaci. Další soutěží, do které se zapojilo ZUŠ Open, je varhanní soutěžní přehlídka žáků ZUŠ „Organum Regium“, která v letošním roce probíhá mimořádně online a její výsledky budou oznámeny 6. května.
Program jednotlivých škol je průběžně aktualizován na webových stránkách www.zusopen.cz.
Tito dechaři jistě nejsou u konce s dechem… Naopak!
Význam uměleckého vzdělávání
Současný svět vyžaduje po dětech jiné dovednosti, než jaké potřebovaly dříve: umět vědomosti používat v praxi a vytvářet výsledky, které jsou inovativní a originální. V on–line světě, který je rychlý a stále aktuální, dobře vynikají „Soft Skills“ (měkké dovednosti), které základní umělecké školy bezpochyby nabízejí a které děti zúročí v dospělosti. Ať už se jedná o kreativitu, týmovou spolupráci, samostatnost a další sociální schopnosti a dovednosti i společenskou odpovědnost. „Digitální a automatizovaná doba neoceňuje studenty za to, co vědí, ale za to, co mohou dělat s tím, co vědí,“říká uznávaný britský pedagog Andreas Schleicher.
Řada výzkumů již prokázala, že hudební výuka je nepostradatelná pro správný rozvoj řeči a sluchu, hudební vzdělávání usnadňuje výuku cizích jazyků, pomáhá naučit se myslet dopředu i pěstovat představivost, dramatické umění zlepšuje verbální dovednosti, rozvíjí čtenářství a práci s textem, výuka tance rozvíjí vedle pohybových dovedností též prostorové vnímání. Umělecké vzdělávání, je pilířem sociálních dovedností, schopnosti empatie, sebepojetí a sebevyjádření. Posiluje schopnost lépe pochopit i jiné předměty, jako jsou například čtení nebo matematika. Nedílnou součástí uměleckých oborů a výchovy k umění je též psychohygiena, ale i rozvoj osobní disciplíny, vytrvalosti a hlubokého zájmu.
„Kvalita, rozsáhlá síť i finanční dostupnost základních uměleckých škol v Česku je v porovnání se zahraničím mimořádná. Čechům sice přijdou jako samozřejmost, ale v řadě zemí je umělecké vzdělání mimo školní osnovy luxusní záležitostí. ZUŠ však potřebují zvýšit prestiž mezi širokou veřejností, aby byla obecně plně uznána a ohodnocena jejich svrchovaná důležitost pro správný vývoj dětí, fungování společnosti, spokojený a sebevědomý národ,“ říká patronka ZUŠ Open a zakladatelka nadačního fondu podporující ZUŠ Magdalena Kožená.
