Štítek: Nadační fond

8. ročník celostátního festivalu ZUŠ Open

Nadační fond Magdaleny Kožené připravuje nabitý program

ZUŠlechťujeme uměním – pod tímto heslem opět od 23. května do 9. června ožijí v rámci celostátního festivalu ZUŠ Open stovky míst po celé republice hudebními koncerty, divadelními a tanečními představeními, výstavami i dalšími nejrůznějšími akcemi. Z jednodenního happeningu základních uměleckých škol (ZUŠ), který inicioval Nadační fond Magdaleny Kožené, se během osmi ročníků ZUŠ Open vyprofilovalo ve čtrnáctidenní celorepublikový profesionální festival, do kterého se pravidelně zapojují výrazné umělecké osobnosti, kulturní instituce i další festivaly. ZUŠky se svými programy opět zamíří do koncertních sálů a kulturních domů, ale také do parků, na náměstí, do kostelů a na další veřejná místa. Své dveře otevřou i samotné školy, které se promění v kulturní centra regionu. Festival tradičně nabídne i množství atraktivních krajských a celostátních akcí, které jsou výsledkem společné práce desítek škol a vedení festivalu. Šíři a kvalitu činnosti základních uměleckých škol budou prezentovat žáci a pedagogové ZUŠ, ale též řada předních umělců, kteří kořeny své kariéry získaly právě v ZUŠ. Dramaturgie ZUŠ Open letos reflektuje i Rok české hudby. Festival vzdá hold Bedřichu Smetanovi, ale uvede i řadu premiér děl skladatelů 21. století, včetně autorské tvorby žáků a pedagogů ZUŠ. Velká část škol se zapojuje i do programové linie ZUŠ Open pomáhá, která se věnuje pomoci potřebným a podpoře rozvoje nadání dětí se zdravotním či sociálním handicapem. Vedle hlavního termínu přináší festival řadu dalších samostatných uměleckých projektů a akcí ve spolupráci s partnerskými institucemi.

Tradiční festivalová ouvertura se uskuteční již 12. května v rámci zahájení MHF Pražské jaro na Kampě. Jedním z vrcholů letošního ročníku bude 28. května Slavnostní benefiční koncert Magdaleny Kožené a žáků ZUŠ v kostele sv. Mikuláše v Praze, který v přímém přenosu odvysílá Česká televize. Festival vyvrcholí v sobotu 8. června celodenním programem ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR, na němž vystoupí přes 1000 účinkujících ze všech krajů republiky. „Základní umělecké školy jsou unikátní součástí českého vzdělávacího systému v rámci celosvětového srovnání. Na jedné straně jsou nenahraditelným místem pro přípravu svých absolventů pro další profesionální uměleckou cestu, ale především vytvářejí podmínky pro komplexní rozvoj nadání a řady dalších kompetencí pro jedince, vytvářející zdravou a silnou společnost. Celostátní festival ZUŠ Open je ztělesněním hodnot, bez kterých se jako společnost neobejdeme – sdílená naděje a radost, vnímání krásy, rozvoj lidského umu, citlivosti vůči potřebám slabých, inspirace, porozumění a spolupráce,“ vysvětluje Irena Pohl Houkalová, ředitelka ZUŠ Open NF Magdaleny Kožené.

ZUŠ v České republice aktuálně navštěvuje téměř 250 000 žáků a studentů. Cílem festivalu, který společně s jednotlivými ZUŠ pořádá Nadační fond Magdaleny Kožené, je nejen představit práci jednotlivých základních uměleckých škol, ale upozornit i na nenahraditelnou roli uměleckého vzdělávání a přispívat prostřednictvím příkladů dobré praxe a vzájemné spolupráce k rozvoji jeho kvality. Nadační fond Magdaleny Kožené systematicky rozšiřuje rovněž  své aktivity i o podporu dětí a mladých lidí, jejichž životy provází zdravotní handicap či sociální znevýhodnění. Ať už se jedná o úhradu školného, zapůjčení či úhradu hudebního nástroje, materiálů či podporu dalšího uměleckého vzdělávání. Nadačním projektům bude věnován Benefiční koncert Magdaleny Kožené a základních uměleckých škol 28. května v kostele sv. Mikuláše v přímém přenosu České televize. Na koncertě spolu s pěvkyní pod taktovkou dirigenta Jana Kučery vystoupí také houslový virtuos Josef Špaček. Během večera zazní mj. světové premiéry děl Miloše Boka a Jana Kučery. Programem bude provázet generální ředitel České filharmonie David Mareček. Koncert, který se koná ve spolupráci s Asociací ZUŠ ČR a za podpory Arcibiskupství pražského, má potenciál zcela mimořádné kulturní události a bude významným příspěvkem k Roku české hudby.

V rámci rozvoje aktivit NF Magdaleny Kožené se nově v letošním roce stal partnerem projekt Patron dětí, jehož náplní je právě podpora konkrétních dětí a mladých lidí do 18 let v oblasti vzdělávání a osobního rozvoje. „Cílem našeho partnerství s Nadačním fondem Magdaleny Kožené je rozšířit přístupnost vzdělávání v oblasti umění pro děti z různých socioekonomických prostředí. Chceme podpořit financování školného, nákupu hudebních nástrojů, účast v soutěžích a různých soustředěních. Slibujeme si, že díky naší spolupráci se zvýší počet dětí, které budou moci získat odborné vzdělání na ZUŠ, rozvíjet své nadání a možná se tak vhodně nasměrovat i k svému budoucímu povolání,“ konstatovala Edita Mrkousová, výkonná ředitelka projektu Patron dětí Nadace Sirius.

Dlouhodobým posláním festivalu ZUŠ Open je také podpořit spolupráci mezi jednotlivými ZUŠ napříč regiony a rozvíjet vzájemnou inspiraci. V letošním roce se tak uskuteční v každém kraji několik společných projektů ZUŠ přinášejících často celodenní multižánrové programy, na jejichž programech se podílí stovky žáků a pedagogů. Mezi tyto projekty patří  cyklus uměleckých projektů Múziáda v Moravskoslezském kraji, swingový festival v Týništi nad Orlicí či celodenní programy Středočeského kraje na Zámku Liteň a v Příbrami. Po stopách Santiniho se vydají prostřednictvím celodenního programu žáci a pedagogové Plzeňského kraje v Plaském klášteře. Uměním mladých ožijí i další atraktivní místa, například Nové Hrady, Císařské lázně a kolonáda v Karlových Varech či poutní areál Hory Matky Boží v Králíkách. V rámci ZUŠ Open proběhnou krajské přehlídky jednotlivých uměleckých oborů včetně ústředních kol soutěží Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Řada akcí bude věnována regionálnímu umění a lidovým tradicím.

Pod festivalovým mottem „ZUŠ Open pomáhá“ budou na programu i akce s významným sociálním přesahem směrem k pomoci potřebným a se zapojením dětí se zdravotním handicapem či sociálním znevýhodněním. V rámci této programové řady se budou konat již tradičně projekty na poutním místě Neratov, v klášteře Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou a v chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze, v Dětské psychiatrické nemocnici Opařany, Fakultní nemocnici Motol či v Secesním sále v Kroměříži. Řada základních uměleckých škol věnuje výtěžek z dobrovolného vstupného ve prospěch Charity ČR, místním sociálním službám či jiným neziskovým organizacím. Unikátním projektem v této řadě bude jízda hudebním autobusem žáků ZUŠ Vysoké Mýto za klienty domovů pro seniory.

Stále ve větší míře se do programu ZUŠ Open zapojují přední umělci a kulturní instituce. V letošním roce tak festival nabídne společné projekty  23 základních uměleckých škol s  Filharmonií Bohuslava Martinů Malí velcí filharmonici,  Janáčkovou filharmonií, Karlovarským symfonickým orchestrem, Západočeským orchestrem Mariánské lázně, a také s hráči České filharmonie a celou řadou sólistů, jako jsou varhaník Petr Čech, klavírista Karel Košárek, Vojtěch Dyk či zástupci muzikálové scény. Rok české hudby v programu ZUŠ Open rezonuje uvedením řady premiér soudobých autorů, kteří svá díla festivalu věnovali a jejich první provedení svěřili nejmladším hudebníkům. Vedle premiér Jana Kučery či Miloše Boka bude uvedena Missa brevis Michala Macourka, balet Hany Achilles či vokálně instrumentální díla Jiřího Kabáta. V rámci ZUŠ Open bude v premiéře uvedena také řada multioborových autorských projektů a skladeb, jejichž autoři jsou žáci a pedagogové ZUŠ. Na řadě festivalových akcích vystoupí taktéž nadaní absolventi letošního ročníku Stipendijní Akademie MenART, kteří dostali příležitost v průběhu školního roku pracovat s předními umělci. Města i obce ožijí i letos oslavou Dne dětí uměním.

Festival nabízí také řadu workshopů a seminářů, podporujících jednotlivé umělecké obory, se zapojením mimořádných pedagogů ZUŠ či výkonných umělců. Mezi tyto projekty patří například Hudba bez hranic v Olomouci pod vedením pedagožky, klavíristky a skladatelky Hany Švajdové, rozvíjející improvizaci a autorskou hudbu či setkání pěveckých pedagogů a žáků v Teplicích za osobní účasti pěvkyně Kateřiny Kněžíkové.

ZUŠ Open se i v letošním roce připojuje k ARTýdnu – týdnu uměleckého vzdělávání a amatérské tvorby vyhlášeným UNESCO.

Přehled vybraných festivalových projektů:

ZUŠ Open – slavnostní ouvertury

  • 4. 5.       Malí velcí filharmonici Kongresové centrum Zlín
  • 12.5.      ZUŠ Open na MHF Pražské jaro

ZUŠ Open – hlavní program 23. 5. – 9. 6. 2024

  • 23.5.      ZUŠ Open Moravskoslezského kraje s Janáčkovou filharmonií Ostrava 
  • 23.5.      ZUŠ Open Ústeckého kraje v Litvínově
  • 24.5.      Jarní jazzové cvrlikání – ZUŠ Open pomáhá ve Valašském Meziříčí
  • 25.5.      Den s MenART: PRO GAUDIO – multižánrový projekt v Anežském klášteře
  • 25.5.      Benefiční festival Novoborská písnička v Novém Boru
  • 25.5.      Národní soutěžní přehlídka dětských dechových hudeb Čermákovo Vysoké Mýto
  • 26.5.      ZUŠ Open Plzeňského kraje v Plaském klášteře a ZUŠ Open na zámku Liteň 
  • 28.5.      Slavnostní koncert ZUŠ Open s Magdalenou Koženou v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně – přímý přenos České televize
  • 29.5.      SchoolStock 2024 v Příbrami – ZUŠ Open škol příbramského regionu
  • 30.5.      ZUŠ Open v Rumburku s Bohušem Matušem
  • 31.5.      Brillante: Celostátní pěvecká dílna v ZUŠ Teplice, hosté Kateřina Kněžíková, Pavel Borský
  • 31.5. – 1.6. 27. Týnišťský swingový festival Jardy Marčíka s Vojtěchem Dykem
  • 1. 6.       ZUŠ Open Olomouckého kraje – Den dětí v Olomouci ve spolupráci se Svátky písní
  • 1.6.        Hudba bez hranic ZUŠ Žerotín Olomouc
  • 2. 6.       ZUŠ Open pomáhá na Hoře Matky Boží v Králíkách a na zámku Nové Hrady
  • 3. 6.       ZUŠ Open pomáhá – Po stopách sv. Anežky České v klášteře Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou
  • 4. 6.       ZUŠ Open pomáhá v Dětské psychiatrické nemocnici v Opařanech – oslavy 100 let jejího založení
  • 5. 6.       ZUŠ Open pomáhá v chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze – koncert duchovní hudby pražských ZUŠ
  • 6. 6.       Divadlo žije – divadlo Letka, Praha: premiéry LDO pod kuratelou Radky Tesárkové
  • 7. 6. a 8.6. Západočeský symfonický orchestr a stipendisté Akademie MenART
  • 8. 6.       ZUŠ Open v Senátu Parlamentu ČR
  • 9. 6.       ZUŠ Open pomáhá v Neratově

Slavnostní epilog ZUŠ Open

  • 15. 6.     ZUŠ Open s Karlovarským symfonickým orchestrem v Císařských lázních a na kolonádě v Karlových Varech

Odkazy

Web: www.zusopen.cz
Facebook: www.facebook.com/zusopen

Instagram: www.instagram.com/zus_open

Youtube: www.youtube.com/channel/UC7PYdF5bSnh7nUh5qe6wzwA/featured

Program ZUŠ Open je určen pro širokou veřejnost napříč hudebními obory i žánry po celé České republice zdarma. Více informací je k dispozici na www.zusopen.cz.

Silvie Marková

pro Taneční magazín

Festival Open House

Nahlédněte o víkendu do Domu tanečního umění

Devátý ročník festivalu otevřených budov Open House Praha o víkendu 20. a 21. května 2023 zdarma zpřístupní více než 100 budov a prostorů na celém území hlavního města. Jedním z nich je také Dům tanečního umění v pražském Braníku.

Rozlehlý novorenesanční areál branického pivovaru s charakteristickou fasádou kombinující režné zdivo z červených a bílých cihel, je výraznou dominantou Braníka již od přelomu 19. a 20. století. Málokdo ví, že autorem návrhu reliéfního erbu na fasádě je významný český malíř Mikoláš Aleš. Pivo se zde vařilo více než sto let, dokud nebyl v roce 2007 provoz pivovaru přesunut na Smíchov. I když v objektu bývalých stájí sídlí dnes minipivovar Moucha, nového poslání se zbytek komplexu dočkal až v roce 2021, kdy se proměnil na Dům tanečního umění. Pivovar nabízí zázemí pro nejrůznější instituce spojené s tancem a vy se můžete přijít podívat, jak se tato technická památka proměnila! Přijďte v sobotu a neděli mezi 10-18 hodinou nahlédnout do tanečních sálů, jídelny, učeben a dalších prostor unikátního objektu.

Dům tanečního umění je zastřešující správní, produkční a ekonomickou institucí s vlastní právní subjektivitou (zapsaný spolek), která koordinuje maximálně efektivní využití objektu a celého tohoto unikátního konceptu mimořádně rozsáhlé vzdělávací a kulturní služby. Všichni stálí rezidenti Domu tanečního umění jsou nezávislé – nestátní neziskové organizace (například umělecké soubory Baby Balet Praha, Balet Praha Junior, Pražský komorní balet, dětské taneční studio Terpsichore, agentura Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo nebo Nadační fond a Institut Pavla Šmoka).

Taneční centrum Praha – konzervatoř po selhání všech jednání s MÚ Praha 5 a Magistrátem Prahy (2009-2020) a mnohaletém intenzivním a marném hledání vhodných prostor ve veřejné infrastruktuře zvolilo poslední reálný záchranný krok a v únoru 2021 pro své studenty zajistilo nové sídlo v soukromém sektoru – v citlivě revitalizovaném a přísně památkově chráněném průmyslovém areálu Pivovar Braník. Následovala složitá a nákladná rekonstrukce na vzdělávací, kulturní, produkční a technologické prostory – kolaudační řízení bylo ukončeno již za plného provozu v červenci 2022.

Vzniklo tak unikátní (dosud v ČR neexistující) kulturní zařízení, které poskytuje odborné, umělecké i technologické zázemí pro taneční školství, umělecká tělesa tanečního divadla, výzkumnou a charitativní činnost a komunitní potřeby občanů a rodičovské veřejnosti.

V Domě tanečního umění je k dispozici zatím celkem 3126 m² plochy (Stará varna a část Sladovny): cvičné jeviště, 5 tanečních studií, 5 učeben s videoprojekcí, aula – koncertní síň, 2 klubovny, studovna, laboratoř audio – video, produkční a provozní zázemí – kanceláře a sklady, knihovna, videotéka, historický archiv tanečního umění, copy centrum, posilovna, rehabilitace, masérna, šatny a hygienické a stravovací zázemí pro cca 200 osob, krejčovna + kostymérna + prádelna, dílna + rekvizitárna + sklad scénických technologií, sklady sportovního a kondičního vybavení.

Rezidenti Domu tanečního umění (zatím 280 stálých uživatelů a cca 60 externích, resp. „veřejnost“) tímto způsobem pomáhají řešit fatální nedostatek infrastruktury pro taneční umění, umělecké školství a pohybově estetické disciplíny v Praze.

Dům tanečního umění v rámci festivalu Open House Praha: https://www.openhousepraha.cz/budova-2023/?key=362

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Biografie Pavla Šmoka

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydává biografii legendárního choreografa

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, který se věnuje vybudování archivu a digitalizaci odkazu slavného choreografa, vydává jeho knižní biografii. Zájemcům o dějiny tance a baletu a svým fanouškům nabízí možnost předprodeje přes crowdfundingový portál Donio. Čtenáři mohou získat také pilotní publikaci shrnující historii Šmokova prvního souboru, Balet Praha. Nová biografie se věnuje celé jeho umělecké kariéře, kterou sleduje krok za krokem od studijních let až po vrcholná choreografická díla, která jsou uznávaná v mezinárodním měřítku.

„Kampaň přes ověřený crowdfundingový portál garantuje přispěvatelům, že organizátor projektu je spolehlivá instituce, a příspěvek je možné zaslat doslova na pár kliknutí, zatímco my touto cestou získáme část prostředků na finální tisk, který je při produkci nové knihy tou nejnákladnější fází. Navíc nám kampaň pomáhá odkaz Pavla Šmoka více zpopularizovat, protože kromě historického výzkumu nám jde také o to ukázat, které aspekty Šmokovy tvorby jsou nadčasové,“ vysvětluje autorka nové publikace, taneční historička Lucie Kocourková.

Pavel Šmok (1927–2016) patří k našim nejslavnějším a nejvýznamnějším choreografům, kteří po 2. světové válce změnili podobu tanečního umění na jevišti. Po krátké kariéře tanečníka se začal od konce 50. let plně věnovat choreografii a v 60. letech založil spolu s Lubošem Ogounem soubor Balet Praha, obdobu divadla malých forem, ale pro moderní balet. Zahraniční úspěchy Baletu Praha následovalo tříleté angažmá Pavla Šmoka na postu uměleckého šéfa baletu v Basileji. V polovině 70. let založil v Praze další soubor, který proslul pod názvem Pražský komorní balet a který dosud pokračuje v jeho stopách.

„Choreografie Pavla Šmoka vynikají muzikalitou, humorem a specifickým druhem režijního myšlení,“ vyjmenovává Lucie Kocourková. „Jeho úspěch byl dán obrovskou mírou přirozeného talentu i životních okolností. Díky studiu herectví a přátelství s režiséry si osvojil divadelní přístup k choreografii, studium techniky a zájem o fotografování a film byly zase předpoklady pro jeho inovátorství a pro to, aby se stal i prvním autorem tanečních filmů u nás. Velmi brzy propadl kouzlu české hudby a jeho zásluhou se na jeviště dostala ve formě tanečních děl řada skladeb Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.“

Publikace se soustředí na charakteristiku jeho tvorby v různých obdobích, ať to byla experimentální 60. léta plná hledání nových tvarů a témat, později lyrické choreografie oslavující hudbu českých skladatelů, nebo tanečně divadelní kusy. Z nejslavnějších choreografií Pavla Šmoka jistě mnoho diváků zná například Listy důvěrné, Sinfoniettu, Zjasněnou noc, Trio g moll, Americký kvartet, Z mého života, Po zarostlém chodníčku, Stabat či Holoubka. Jeho tvorbu oceňovali i zahraniční taneční teoretici jako Horst Koegler nebo John Percival. A nejen tvorbu, ale také úsilí, s jakým se staral o chod Pražského komorního baletu jako nezávislého tanečního tělesa bez stálého zřizovatele.

„Vedle životopisu Pavla Šmoka vydáme v příštích letech také kompletně zpracovanou historii samotného Pražského komorního baletu a nechceme zapomínat ani na výročí choreografa a spoluzakladatele Baletu Praha Luboše Ogouna, od jehož narození uplyne sto let v roce 2024,“ doplňuje ředitelka Institutu Pavla Šmoka, Ladislava Dunovská Jandová. „Pokračujeme v pořádání besed s umělci spojenými s tvorbou Pavla Šmoka a jeho souborů, které nabízíme především konzervatořím. Publikaci o Pavlu Šmokovi plánujeme pokřtít v květnu,“ dodává.

Institut a Nadační fond Pavla Šmoka spravuje a uchovává kompletně dílo choreografa Pavla Šmoka a buduje archiv tvorby souborů Balet Praha a Pražský komorní balet. Sídlí v Domě tanečního umění v Braníku a vytváří postupně archiv a videotéku zaměřené na tvorbu umělců soustředěných kolem těchto souborů, online databázi choreografií a osobností dostupnou na stránkách Ballet Prague Heritage a mnoho aktivit, které uchovají taneční umění stále živé. Pod nakladatelskou značkou Balet Praha vydává řadu „Studio balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“, životopis Pavla Šmoka bude jejím druhým svazkem.

Vydání publikace je možné podpořit na portálu Donio zde: bit.ly/Pavel_Smok_Donio

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

„Pavel Šmok inspirující“

Beseda s Petrem Zuskou v rámci cyklu Toulky taneční historií

V branickém Domě tanečního umění proběhne ve čtvrtek 2. června 2022 od 15 hodin druhá beseda z cyklu Toulky taneční historií, kterou pořádá Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka. Hostem setkání s názvem „Pavel Šmok inspirující“ bude Petr Zuska, tanečník a choreograf, bývalý dlouholetý šéf Baletu Národního divadla, který je v současnosti rezidenčním choreografem Pražského komorního baletu. Právě v PKB uvedl Zuska před více než dvaceti lety jedny ze svých prvních choreografií.

Činnost Nadačního fondu a institutu Pavla Šmoka se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu Pavla Šmoka, výrazné osobnosti české choreografie, který měl zásadní vliv na vývoj tanečního umění ve druhé polovině dvacátého století, a to mimo jiné formou veřejných projekcí a přednášek. „V rámci různých aktivit Institutu připravujeme také setkání a rozhovory s hosty, s pamětníky. Vesměs půjde o tanečníky či choreografy, kteří s Pavlem Šmokem spolupracovali, ať už to jsou členové Baletu Praha, Pražského komorního baletu nebo choreografové, na něž měl vliv jako kolega či pedagog,“ vysvětluje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Budeme střídat hosty i období. Petr Zuska zavzpomíná na Pavla Šmoka v éře Pražského komorního baletu, první zářijový týden pak budeme hovořit o Šmokově působení v basilejském angažmá s ředitelem Taneční konzervatoře hl.m.Prahy Jaroslavem Slavickým a jeho ženou Kateřinou.“

Jak setkání s Pavlem Šmokem ovlivnilo Zuskův pohled na tvorbu? Co na Šmokově díle považuje za nadčasové? Jak na jeho odkaz navazuje v současném souboru? Přijďte na čtvrteční setkání s výraznou osobností současného tanečního divadla. Prostor bude samozřejmě i pro dotazy diváků.

Cyklem přenášek, besed a projekcí o historii tanečních souborů Studio Balet Praha, Pražský komorní balet a zakládajících členech provází taneční historička Lucie Kocourková.

„Pavel Šmok inspirující“

Kdy: 2. června 2022 v 15:00

Kde: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, Dům tanečního umění, Údolní 212/1, Praha 4 – Braník

Host: Petr Zuska

Vstupné: 50 Kč

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín