Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové. Film režisérky Jolany Matějkové Ženská otázka Jiřiny Šiklové bude mít premiéru v úterý 19. května ve 21:00 na ČT2.
„Hodinový film o Jiřině Šiklové vznikl ještě v tvůrčí producentské skupině Aleny Müllerové, která ženské hnutí svojí tvorbou velmi podporovala, a osobnost Jiřiny Šiklové si o zpracování ve velkém dokumentu říkala jak svým působením v českém disentu, tak svou porevoluční činností ve prospěch demokracie, sociální práce a lidských práv. S režisérkou Jolanou Matějkovou a dramaturgyní Janou Marxtovou jsme se snažily ve filmu ukázat neutuchající energii, kterou Jiřina Šiklová disponovala, její rozhodné a nekompromisní postoje i její důvěrné myšlenky tak, jak se o ně dělila například v dopisech z vězení se svými blízkými. Doufám, že výsledkem je živoucí a neidealizovaný pohled do vnitřního světa výjimečné ženy, jejíž práce tu naštěstí zůstala a má následovníky,“ říká kreativní producentka Zuzana Trávníčková.
„Když se vám něco nelíbí, změňte to,” říkala Jiřina Šiklová a mnohé skutečně změnila. Navázala tak na své předchůdkyně, jako byla prvorepubliková politička a propagátorka ženského hnutí Františka Plamínková, a zároveň ovlivnila současnou generaci žen, které její myšlenky nesou dál.
„Chtěla jsem ve filmu připomenout ženy, na které Jiřina Šiklová v sociální práci navazovala, a ukázat také, jak Jiřina žije skrze své knihy a studentky ve společnosti dál. Jak a co je učila… Zvala své studentky k sobě domů, tahala je prý také všude s sebou jako koťata. Sdílela s nimi jejich životy v náročných momentech. Ukazovala jim, jak být statečná, mluvit k davu a nebát se jít do kontroverzních situací. Vyučovala, jak propojovat lidi a mít pochopení pro slabší. Pomáhala jim ve společnosti prosadit mediační a probační službu… Přednášela o ageismu (věkové diskriminaci) a ukazovala tvář stáří a své odcházení v praxi. Učila je odpouštět,“ uvádí scenáristka a režisérka filmu Jolana Matějková.
„Důležitou linkou ve filmu je pro mě výpověď jejího syna, psychoanalytika Jana Šikla. Ten s velkou otevřeností vypráví o svém ne vždy lehkém vztahu s matkou, která měla také vystudovanou psychoanalýzu. Jan Šikl dává v bytě, kde bydlela, a na rodinné chalupě nahlédnout, jak jejich vztah zrál a proměňoval se. Vedl k hlubšímu pochopení,“ dodává.
Jiřina Šiklová, (17. června 1935–22. května 2021) v polovině šedesátých let minulého století spoluzaložila katedru sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Spolupracovala s Petrem Pithartem při pašování exilových tiskovin do zahraničí a zpět. V roce 1981, kdy byla akce prozrazena a StB pozatýkala desítky osob, byla Jiřina Šiklová obviněna z podvracení republiky. Po propuštění z vězení, v roce 1982, v práci pro disent pokračovala.
Po revoluci v roce 1989 začala opět přednášet a iniciovala založení katedry sociální práce na FF UK v Praze, kterou do roku 2000 vedla. Založila také centrum a knihovnu Gender Studies v Praze. Takzvaná ženská otázka pro ni neznamenala jen rovnost práv, ale širší pohled na postavení žen v každodenním životě.
V roce 1995 získala Jiřina Šiklová cenu Žena Evropy, o čtyři roky později medaili I. stupně za zásluhy o republiku. Publikovala v desítkách odborných časopisů a je autorkou několika knih. Po publikaci Vyhoštěná smrt, která přináší úvahy o umírání a smrti z roku 2013 byl její další knihou titul s názvem Omlouvám se za svou nepřítomnost: dopisy z Ruzyně 1981–82 vydanou v roce 2015. Angažovala se i v politice, několikrát kandidovala za Stranu zelených.
režie a scénář: Jolana Matějková // výkonní producenti: Jiří Vlach a Tereza Podlipná // kreativní producentky: Alena Müllerová a Zuzana Trávníčková // dramaturgyně: Jana Marxtová // účinkují: Jan Šikl, Petr Pithart, Alena Wagnerová, Šárka Homfray, Magdaléna Borová, Dagmar Doubravová, Melánie Zajacová, Dana Potočková, Jarmila Neumannová a další
Foto: ČT
Patrik Vacek, ČT
pro Taneční magazín
