Na pár slov s hvězdami StarDance

Malé rozhovory s velkými hvězdami III. část

Poznejte s námi blíže letošní soutěžící! 

Zeptali jsme se….

Zdeněk Godla

 

Co považujete za svůj největší herecký úspěch?

„Zřejmě práci u seriálu MOST, který mě prakticky proslavil.“

Myslíte, že při StarDance dojde k něčemu podobnému?

„No, doufám, že ne. Je to sice příjemné, ale pak jdu takhle s manželkou nakoupit a vlastně jen pózuji a nenakupuji!“

Bylo nutné Vás k tanci přemlouvat?

„Zpočátku jsem si nebyl jistý, ale po pár trénincích už toho nelituji. Trochu vím, o čem to je a nepřipadám si tak špatně jako na začátku.“

Jaké máte koníčky?

„Stavebnictví, zahradnictví, dříve jsem tam i pracoval, dělal jsem okrasné zahrady, altánky s rybníčky atd.“

a Tereza Prucková

Co je pro  Vás největším strašákem ve StarDance? Porota?

„Vůbec ne.  Je to pro mě časová organizace, Skloubit hlídání dětí s manželovou prací a Zdeňkovou prací a najít prostor, abychom vše secvičili s dobrým pocitem.“

Co je pro Vás nejhezčí vzpomínka na StarDance, kterými jste prošla?

„Těch bylo strašně moc! První řada představovala takové velké poprvé, nikdo nevěděl, co od toho očekávat. Podruhé jsme se s Martinem Procházkou dostali až do finále a pak mě zase těšilo, že některé choreografie se mi povedly.“

A jak se Vám tedy tvoří choreografie teď pro Zdeňka?

„Zdeněk mě překvapil, má to zkrátka v krvi, je v něm něco živelného! Od začátku jsme věděli, že chceme vytvořit slušné a hezké vystoupení, nejen zábavná čísla, což možná lidé očekávají. Přála jsem si, aby se Zdeněk cítil přirozeně a hudba mu sedla. “

Simona Babčáková

Co Vy a porota?

„Je to show a porota tam musí být. Něco mi řeknou a já se budu snažit na to nějak vtipně reagovat. Ale já nemám ambici umět dokonalý tanec! Chci si ho jenom užít.“

Co je pro Vás StarDance?

„Terapie. Uvědomila jsem si, že když to nevezmu teď, tak už nikdy. Cítím, že mé tělo už není ochotno snášet dřinu a dril.  Užívám si ale, když mě partner při tanci vede, ví, co dělá, a já se mu mohu odevzdat. To je pro mě hluboce léčivé. Naučím se tance, posílím tělo a ještě je to terapeutické.“

Pro Vás je velmi důležitý humor. Jak to jde s Martinem?

„Funguje to, jsem velice spokojená. Martin pochází z Hodonína a žije na Ostravsku, ten něco vydrží.“

Jste skvělá komička. Využijete svůj talent i v tanci?

„Takhle: Abych to zvládla, využiji cokoliv!“

Co vnímáte jako svůj největší úspěch?

„To, že mohu točit, moderovat, improvizovat, hrát v Dejvickém divadle. Žiji svůj sen.  Splnila jsem si všechny dětské sny a teď si pomalu plním i ty dospělé.“

 

a  Martin  Prágr

A co Vy a porota?

„Porota bohužel na generálce není. Takže z ní a jejího upjatého pohledu jsem byl nejvíce nervózní. A paradoxně víc, než ze samotného přímého přenosu, na který se dívá více než milion diváků.“

Jak hodnotíte Simonu jako tanečnici?

„Je velice šikovná, ale její komický talent bych necpal úplně všude za každou cenu. Takhle ji lidé znají, to ano, ale ona má daleko více silných emočních stránek.“

Čemu byste se věnoval, kdybyste nebyl tanečníkem?

Byl bych buď sportovec, nebo by mě bavilo pořádat nějaké akce.“

Co považujete za své největší štěstí  v životě?

„No, moji rodiče mě dokázali v kariéře vždy posunout dopředu. Takže moje největší štěstí je moje mamka!“

Jan Cina

Čím byste byl, kdybyste nebyl herec?

„Předpokládám, že by to bylo vždy něco kolem umění, manuálně zručný nejsem, technické věci mě nebaví a ani moc nezajímají.“

A co porota a Vy?

„Jsem zvědavý. Stejně jako na živé hlasování publika. Je to zajímavé, nad něčím se dlouho trápíte ve zkušebně a někdo je nucen Vás za minutu a půl ohodnotit….“

Co tréninky?

„Bolí mě zádové svaly, kolena…, ale věřím, že se tancem posílí. Je to skvělý sport.“

a Adriana Mašková

Kolik času týdně protančíte?

„Nevím přesně, ale dost. Teď máme s Honzou čtyřhodinové tréninky asi třikrát týdně.“

Co považujete za svůj největší úspěch?

„Asi to, že se nám podařilo titul mistrů republiky obhájit několik let po sobě a díky tanci se můžu účastnit takových projektů, jako je právě StarDance!“

Obáváte se přímých přenosů?

„To už asi tolik nevnímám, ale větší strach mám z rozhovorů s moderátory. V tom tedy takovou praxi nemám.“

Půjde Honzovi spíše latina nebo standard?

„Latina je přeci jen živější, tudíž si myslím, že mu asi bude bližší. Ale věřím, že si najde to své i ve standardu!“

Tereza Černochová

Co považujete za svůj největší úspěch?

„Jsem v kapele, kterou jsem od začátku zbožňovala, a nikdy jsem si nemyslela, že se mi povede být její součástí.“

Kolik času protančíte?

„Snaha je pětkrát v týdnu po čtyřech hodinách. Ale jde o ideál, který je narušený tím, že hodně hraji. Navíc musím fungovat jako máma, tak mi občas dochází síly.“

Kromě hudby milujete také přírodu, jízdu na koni. Dá se tato disciplína nějak srovnat s tancem?

„U obojího jde o to, že něco s něčím ladíte. Je jedno, jestli jde o lidský mozek nebo zvířecí. Takže po této stránce to určitě souvislost má. Ve chvíli, kdy si na koně sedáte, přizpůsobujete se momentálnímu rozpoložení toho zvířete. Nedá se s ním sice vést dialog jako s člověkem, ale zase ho vedete svým tělem. V obojím případě vytváříte něco krásného.“

Na své první sólové desce nemáte hit, který by hrála rádia, protože nemáte v hudbě ráda kompromisy. Jak je to s kompromisy v tanci?

„V tanci je to velký kompromis. Člověk si představuje, že bude tančit na složitou hudbu, kterou miluje, ale to nejde. Nicméně já toho o tanci tolik nevím, to ví spíše Dominik.“

a Dominik Vodička

Co je Váš největší úspěch?

StarDance a Thálie. A také mě potěšilo umístění ve Forbesu do žebříčku 30 pod 30.“

Vy jste byl ve StarDance  jednou a rovnou jste zvítězil. Jak jste vnímal porotu?

„Zpočátku jako velmi krutou. Ale pak jsem pochopil, že to tak musí být. Jde o vývoj každého člověka, i VIP se musí posouvat a posouvat v přímých přenosech. Nicméně, špatné věci porotci řekli a tohle nikdo pochopitelně nechce slyšet.“

Jaká je Tereza tanečnice?

„Tereza si výborně pamatuje sestavy a choreografie A má to v těle.  Věděl jsem, že na koncertech nejsou nehybní, ale že ta schopnost se zobrazí v latině, to jsem netušil!

Co je pro ni lepší, standard nebo latina?

„Zatím bych to neškatulkoval, uvidíme po prvním přenosu.“

Tisková konference

Děkujeme

Foto: Eva Smolíková

Text: Eva Smolíková,  materiály České televize

Taneční magazín

 

Společenská intervence, kolektivní akce nebo tanec?

Novou performance Veroniky Knytlové čeká unikátní uvedení na nádvoří HAMU

Na rozhraní společenské intervence, kolektivní akce a taneční inscenace se pohybuje nová performance v režii choreografky Veroniky Knytlové. Po premiéře, která proběhla 20. září v kulturním centru Vzlet v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu, teď čeká inscenaci Možnosti spříznění unikátní uvedení v krásném prostředí nádvoří HAMU v úterý 19. října.

Možnosti spříznění oscilují mezi workshopem, happeningem a performancí. Diváci (i bez jakékoli předchozí zkušenosti práce s tělem) se stanou součástí společné akce. Spolu s deseti tanečníky se v prostoru stávají přímými aktéry, kteří bryskně a osobitě reagují na hlasové instrukce choreografa. Osoba choreografa se zde redukuje v pouhou vůli a hlas motivující na dálku v reálném čase a prostoru všechny zúčastněné k akci.

„Prvotním impulsem pro nás byla online výuka tance mých studentů formou choreografických cvičení během letošního lockdownu. Můj hodinový proud instrukcí se v domácích podmínkách studentů vždy rozvinul do nekonečného cyklu inspirací. Bizarnost celé situace, často hraničící s počítačovou hrou, ale i naše vzájemná interakce nastartovala tvůrčí proces,“ popisuje vznik inscenace Veronika Knytlová.

„Chceme umožnit divákům nahlédnout do tvůrčí kuchyně, přičemž choreografický diktát tvoří jednu z vrstev. Ve které realitě se bude chtít divák akce účastnit – zda se zblízka dívat choreografovi přímo pod ruce a vidět jeho konkrétní imaginativní obrazy a stávat se jejich součástí – nebo ze vzdálenější perspektivy jen sledovat abstraktní pohybové partitury, bude ryze otázkou jeho momentální nálady a volby kanálu na sluchátkách silent disco,“ doplňuje Knytlová.

Otevřená a proměnlivá forma této kolektivní inscenace slibuje vždy jiný zážitek. Díky strukturované improvizaci je možné i při opakované návštěvě prožít poměrně radikálně odlišný umělecký zážitek. „Každé uvedení tak slibuje nejen nový prožitek ze svého těla, ale i výpravu za možnostmi vzájemného spříznění,“ uzavírá Knytlová.

Možnosti spříznění měly premiéru 20. září v kulturním centru Vzlet na festivalu 4+4 dny v pohybu. Než se nastálo usídlí právě ve Vzletu, čeká je jedna unikátní repríza v krásném prostoru nádvoří HAMU na Malostranském náměstí 19. října v šest hodin. Vstupné je dobrovolné.

Představení bude zároveň fungovat jako první ukázková hodina k tanečnímu ateliéru, který Veronika Knytlová povede každé úterý od 26. října ve studiu Zlatnická 8. Ateliér nabídne úvod do fyzického a tanečního divadla. „Tělo se stane naším hlavním komunikačním nástrojem. Osu naší práce bude tvořit fyzická odpověď těla na imaginativní procesy uvnitř i vně nás samých. Formou tanečních a pohybových her a improvizací budeme bourat vlastní myšlenkové i pohybové stereotypy, posilovat důvěru k vlastnímu tělu, objevovat jeho netušené možnosti.” Ateliér je určen všem věkovým kategoriím, začínajícím tanečníkům a všem, kdo se zabývají nebo chtějí zabývat tancem.

Více informací a registrace na spolek.mindmove@gmail.com.

Možnosti spříznění
19. října 2021, 18.00
nádvoří HAMU (Malostranské nám. 258/13, 118 00 Malá Strana)
Vstupné dobrovolné.

Kredity:

Koncept, režie, choreografie: Veronika Knytlová
Dramaturgie: Jaroslava Šiktancová, Eliška Vavříková, Jiří Havelka
Hudba: Martin Tvrdý
Světelný design: Adam Uzelac
Zvukový design: Eva Hamouzová

Účinkují: Veronika Knytlová, Barbora Ješutová, Anna Šefrnová, Aneta Bočková, Adéla Vávrová, Adéla Voldrábová, Kamila Paličková, Andrea Tomsová, Daniela Kolková, Veronika Ghisi, Prokop Štěpánek

Premiéra: 20. září 2021, Vzlet

 

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Na pár slov s hvězdami StarDance

Malé rozhovory s velkými hvězdami II. část

Poznejte s námi blíže letošní soutěžící! 

Zeptali jsme se….

Pavel Trávníček

Co považujete za svůj největší herecký úspěch?

„To, že jsem se dožil celkem vysokého věku.“

Chtěl jste přestat kouřit, abyste si kvůli StarDance vylepšil kondičku. Povedlo se?

„No, chtěl jsem spíše ubrat a to se povedlo. Těžké to pro mě je.“

Vaše osoba coby ztělesnění prince a Veronika coby  několikanásobná vítězka všech možných soutěží, jste jistě adepti na vítězeOčekává  se od Vás výkon. Neměl  jste  z toho trochu strach? Přemlouvali Vás?

„Já  jsem si říkal, že jsou v soutěži  mladí a já jsem stará osoba, ale zjistil jsem postupně,  že i Ti mladí se tady trochu zadýchají a to mi dělá dobře. A trošku bylo  na počátku i malé poranění nohy“ (Pavel Trávníček během rozhovoru opravdu přešlapoval a noze ulevoval,)

Během tiskové konference, jste se vyloženě obracel na partnerku a to, co řekla bylo svaté. Je to opravdu tak i v životě, že jste takový princ pro ženy?

„Ale asi úplně ne. Byl to takový řečnický vtípek, no.“

Vaše slavná scéna z Popelky s Helenou Růžičkovou, to je asi nezapomenutelné. Jak ji vnímáte?

„Tehdy to řekli jen Heleně, mně ne. A skutečně mě jednou rukou popadla a odnesla. Navíc prý odpověděla: „Unesu  ho jako prd“.  A zajímavost je, že Helenu unesl jen Jirka Hrzán. Byl malý a nebyl ani vidět. Vypadalo to, jakoby Helena plula sama vzduchem.“

Jak zvládáte tréninky?

„Každý den mě bolí úplně všechno. Když začnu trénovat, zase to přejde a to znamená, že člověk se hýbat má.“

a Veronika Lálová

Mám dojem, že jste adepti na vítěze… princ a mnohonásobná vítězska..

„Ježíšmarjá, to slyším úplně poprvé, já se tedy nepovažuji za adepta na výhru, budeme dělat, co je  v našich silách, co je vůbec možné, to asi ano, ale ambice nemám žádné!“

Přesto, diváky napadne  ledacos. Cítíte nějaký tlak na svou osobu?

„Ne,  vůbec, to vůbec ne…. budu ráda, když Pavel zvládne a předvede  to nejlepší, co dokáže, to mi stačí.“

A jak se Vám tedy trénuje a tvoří choreografie?

„Všechno v rámci možností, které jsou dané. Samozřejmě Pavel nějaký věk už má, takže všechno přizpůsobuji tomu, aby to nějakým způsobem zvládnul, něco dělat můžeme a něco nelze a v tomto věku to zvládat tak, jako to  dokáže on, je výborné!!!“

Co kdyby přišla komplikace a nastal trénink v rouškách?

Ale! To  by nás už asi zabilo všechny, i ty mladé!“

Můžeme se také těšit na legendární Popelku?

„Ano.“

Tomáš Verner

Co by bylo Vaše vysněné povolání, kdybyste nebyl sportovcem?

„Já bych byl vždycky sportovcem,  možná jen kolektivním sportovcem, například“.

Co se Vám honilo hlavou při nabídce účinkování ve StarDance?

„Těším se, protože my krasobruslaři jsme si po výkonu s porotou nemohli povídat, nebyla tam žádná interakce.“

Co si myslíte o Vašem vylosovaném tanci- samba?

„Nepochopil jsem, zda dělám atletiku, nebo taneční sport. Hm.  Nefunguje mi tělo tak, jak se po mně tady chce.“

Hm. Jaký trénink byl více náročný?

„Je sport, pak krasobruslení a pak tanec.  V krasobruslení jsou trojité a čtverné skoky, možná je to atletika, ale také umělecký dojem. U tance se jeví, že jde jen o umělecký dojem, ale to není pravda.  Nedá se nic ošidit, bohužel.  Připadám si na parketu tak trochu nahý.

A v neposlední řadě! Při tanci získáte lepší kondičku než při ranním běhu!“

A kterým směrem povedete svého syna? Tanečním nebo sportovním?

„Chtěl bych, aby uměl bruslit, běhat, hrát fotbal, tenis,  třeba gymnastiku a pokud zkusí i tanec, budu jedině rád.“

a  Kristýna Coufalová

Stala jste se vůbec první královnou tanečního parketu. A pak trošku odmlka. Jak to?

„Začala jsem závodně tančit s Robinem Ondráčkem v DSP Kometa Brno.  Dostudovala jsem vysokou školu a stala se maminkou dvou dětí.“

A jak vzpomínáte na StarDance tehdy?

„Bylo to jako někde na táboře.  Sranda, zábava,  k tomu úkol – naučit se tanec během týdne.“

Tančíte ještě s Romanem Vojtkem?

Spíše si napíšeme k narozkám!“

 

Marika Šoposká

Co Vám evokuje StarDance?

Radost, těšení se  a dobrou energii z tance!“

Co vnímáte jako největší úspěch ve Vaší kariéře?

„Nejvíce si vážím nízkorozpočtových záležitostí, které diváci ani moc neznají. Vzpomínám na film Bába,  který vyhrál studentskou sekci v Cannes.“

Otextovala jste také několik písní…

„Tak jako mám ráda tanec, mám ráda i hudbu, to k sobě patří.  Ale neumím vlastně zpívat, s textováním to byla trošku  náhoda,  ani se sama nepovažuji za textařku..“

 

a Robin Ondráček

Co evokuje StarDance ve Vás?

„Je to komplexní zážitek. Zábava, také mě baví vyučovat tanec. Je to radost a také je to náročné, samozřejmě.“

Marika má vztah k hudbě. Mluvila Vám do výběru hudby?

„Poslala mi pár písniček, které se jí líbí, ale na vybrané tance se bohužel moc choreografie stavět nedala.  A tak se mě sama zeptala, jestli má vůbec mluvit do výběru….“

Co považujete za dobrou volbu?

„Zrovna trénujeme Cha-chu a mám z toho dobrý pocit a také, myslím, je dobrý Quick-Step. Tak  uvidíme!“

 

Děkujeme

 

Foto: Eva Smolíková

Text: Eva Smolíková,  materiály České televize

Taneční magazín

Vztahy – utopie

Vztahy FUNDUS UTOPIE (Salon české scénografie)

pátek 15. října začíná výstava VZTAHY FUNDUS UTOPIE, v jejímž rámci se podruhé setkává sedm scénografek, scénografů a divadelních kolektivů; tentokrát v prostorách Studia ALTA v pražské Invalidovně. Ve výstavním prostoru diskutují o principech divadelně-scénografické tvorby, o svých naplněných i nenaplněných vizích v minimální (téměř absenční) podobě.

První část výstavy VZTAHY FUNDUS UTOPIE proběhla letos v červnu v brněnském OC Dornych ve spolupráci s platformou Terén, která je součástí Centra experimentálního divadla. Druhá výstavní část je realizována ve Studiu ALTA a scénografie je zde coby artefakt-idea-kolektivní-praxe tentokrát prezentována téměř výhradně prostřednictvím audiovizuální formy. Z hledišť, jevišť, fundusu, skladů a dílen se vracíme zpět do hlav scénografů k ideji a utopii.

Vedle Pavly Beranové, Michala Cába, Handa Gote, Zuzany Scerankové, Matěje Sýkory, Martiny Zwyrtek a Spolku divadelních ochotníků Sedlčany je věnován prostor vzpomínce na Petra Matáska.

Ve čtvrtek 14. října od 18:00 Vás srdečně zveme na slavnostní vernisáž, v jejímž rámci proběhne také koncert vystavujícího umělce Michala Cába. Zahraje na vlastní výstavní objekt tzv. Knotbutton.

Výstava bude v přízemí západního křídla karlínské Invalidovny otevřená necelé dva týdny. Součástí je i doprovodný program ve formě diskusního setkání na téma PQ 2023 (Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru), kterému bude předcházet komentovaná prohlídka s kurátory. Uskuteční se v poslední den výstavy – v úterý 26. října od 15:00, tedy hodinu před začátkem diskusního setkání, které navazuje na tzv. „salonní sympozia“ Poločas rozpadu.

Otevírací hodiny a vstupné 

Výstavu je možné navštívit v přízemí západního křídla karlínské Invalidovny od 15. do 26. října, denně od 14:00 do 20:00 hodin. Vstup je zdarma.

Další informace najdete na webu www.vztahy-fundus-utopie.czFacebooku nebo Instagramu

 

Přehlídka české scénografie s 40letou tradicí 

Výstava VZTAHY FUNDUS UTOPIE navazuje na tradici národních přehlídek Salón české scénografie, jež jsou pod různými názvy pořádány od roku 1977. Formát, v němž v předchozích ročnících prezentovali vystavující svá díla individuálně, se letos transformuje v tematicky a kurátorsky zaštítěnou výstavu. Vedle mezinárodní platformy Pražské Quadriennale představuje Salón jedinou tuzemskou událost, která současnou scénografii kontinuálně tematizuje a reflektuje. Snaží se přitom prozkoumat, co vše scénografie zahrnuje – jak vzniká, jaké jsou její současné podoby a jak lze scénografii nahlížet coby aktivního spolučinitele jakéhokoliv performativního umění.

 

Jak bude vypadat koncepce PQ 2023? Jak se proměnil formát, v němž se vystavuje scénografie?

O naznačených tématech budeme diskutovat v rámci doprovodného programu v úterý 26. října od 16:00 s Markétou Fantovou, absolventkou oboru scénografie na pražské DAMU a oboru divadelního designu na Wayne State University v Detroitu, uměleckou ředitelkou Pražského Quadriennale. Setkání předchází komentovaná prohlídka s kurátory výstavy.

 

Výstavu realizuje: Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků

Partner výstavy: Terén, Centrum experimentálního divadla Brno

Kurátorky & kurátor: Anna Chrtková, Jan Matýsek, Amálie Bulandrová

 

Projekt je realizován za podpory:

Ministerstvo kultury České republiky

Hlavní město Praha

Státní fond kultury

Institut umění – Divadelní ústav

Perform Czech

 

Zvláštní poděkování:

AAA Color, s.r.o.

Dílny divadla DISK

HaDivadlo

Metamechanics s.r.o.

Národní Divadlo

Národní divadlo Brno

OC Dornych

Studio ALTA

Gabriela Gálová 

Salon české scénografie, Taneční magazín