Komediální návrat do normalizace

ČT od března nabídne seriál To se vysvětlí, soudruzi!

Osm na první pohled těžko objasnitelných případů budou v nové sérii vyšetřovat dvě různorodé dvojice. Vliv paranormálních jevů zkoumá tým vědců v čele s Jiřím Macháčkem a Janem Cinou. O racionální vysvětlení kuriózních případů naopak usilují agenti StB. Zahráli si je Anna Fialová a Leoš Noha. Režiséři Matěj Chlupáček a Michal Samir v seriálu nakombinovali hned několik žánrů – komedii, parodii, sci-fi, detektivku, horor i western. V názvech jednotlivých dílů odkazují ke kultovním komediím tvůrců Václava Vorlíčka nebo Jindřicha Poláka. První epizodu uvidí diváci v neděli 3. března ve 20:10 na ČT1.

„Tento seriál se nevrací pouze do naší nedávné historie, tedy do 80. let minulého století, ale je také významným návratem ke koprodukční spolupráci s německými televizními společnostmi. Diváci na obou stranách naší západní hranice si dodnes pamatují Arabelu, Návštěvníky nebo Létajícího Čestmíra. V případě série To se vysvětlí, soudruzi! se Česká televize dohodla na spolupráci s veřejnoprávní ZDF,“ těší generálního ředitele ČT Jana Součka. Kreativní producent Jan Lekeš pak oceňuje odvahu tvůrců se poprvé podívat na poslední dekádu komunismu originálním způsobem. „Doposud se všichni o tématu Státní bezpečnosti zdráhali referovat jinak než naprosto vážně, seriózně a jednoznačně negativně, což je zcela v pořádku. Myslím si ale, že je zdravé se na tuto problematiku začít dívat jinak. Začít si z toho dělat legraci.“

Režiséři Matěj Chlupáček a Michal Samir svůj první společný seriál natáčeli šedesát dní a výraznou vizuální stylizaci doplnili více než sto padesáti speciálními efekty. „Je to naprosto unikátní seriál, a to díky mixu hned několika žánrů. Navíc s úžasným hereckým obsazením a množstvím případů, které by nás nikdy nenapadlo, že bude někdo na obrazovkách vyšetřovat. Běžné a normální jsou vztahy mezi postavami – sice se jedná o seriál o vyšetřování paranormálních jevů, v jádru je to ale velmi dojemný lidský příběh, který se line skrze celou sérii,“ říká spoluproducent a režisér Matěj Chlupáček„Ten seriál má nadhled. Ví, že je trochu praštěný, ale tady pozor: scenáristé se volně inspirovali realitou. Ústav zkoumající paranormální jevy v komunistickém Československu skutečně existoval a případy, kterými se zabýváme, mají určité kořeny v pravdě. O to zábavnější to celé je,“ doplňuje režisér Michal Samir.

Tvůrci do hlavních či vedlejších rolí oslovili čtyřiadevadesát protagonistů. Svůj seriálový debut si v To se vysvětlí, soudruzi! odbyl herec a hudebník Jiří Macháček„Scénář jsem přečetl jedním dechem a musel jsem se sám sebe ptát, proč se mi tak líbí. Je to dramatickou stavbou? Dialogy? Zasazením do historie, na kterou si ještě dobře pamatuji? Líbí se mi vztahy mezi jednotlivými postavami? Ta lehoučká ulítlost? Proč jsem za posledních deset let nedostal do ruky podobný scénář na celovečerní film? Určitě mě oslovila i možnost spolupráce s lidmi, s nimiž jsem na projektu pracoval. To vše mě lákalo,“ říká frontman skupiny Mig 21 a držitel Českého lva za roli ve filmu Samotáři.

Mladého nadšeného vědce z Ústavu paranormálních jevů ztvárňuje Jan Cina„Mému hrdinovi se splní sen, dostane se na vytoužené místo a je plný očekávání a energie. Naráží ale na kolegy, kteří k paranormálním jevům přistupují odlišně. Probouzí a burcuje to v něm emoce, není to jen člověk za počítačem.“ Herečka Anna Fialová pak o své postavě říká: „Hraji agentku StB, která nemá problém spráskat osm chlapů na jednu hromadu. To je dostatečný náznak toho, o jakou míru nadsázky nám v seriálu šlo. Estébačka Snížková je pro mě permanentně naštvanou animovanou postavičkou.“

Seriál To se vysvětlí, soudruzi! bude dostupný také v iVysílání ČT, kde diváci v rubrice Což takhle dát si sci-fi najdou i výběr oblíbených československých crazy komedií.

scénář: Miro Šifra, Lucie Vaňková, Marie Stará // režie: Matěj Chlupáček, Michal Samir // producenti: Maja Hamplová, Matěj Chlupáček // kreativní producent ČT: Jan Lekeš // výkonná producentka ČT: Romana Špiková // producenti ZDF: Maik Platzen, Frank Seyberth // producenti Network Movie: Robert Schaefer, Bettina Wente // kamera: Martin Douba // střih: František Svěrák // hudba: Ondřej Gregor Brzobohatý // FX supervizor: Boris Masník // hrají: Jiří Macháček, Jan Cina, Anna Fialová, Leoš Noha, Darija Pavlovičová, Lenka Termerová, Richard Stanke, Ján Jackuliak, Michal Kern, Tomáš Kobr, Kampan Soni

 

Foto: Stanislav Honzík

Tiskové oddělení České televize, Michal Antoš

pro Taneční magazín

Malá inventura 2024

Festival nového divadla vyhlíží praskliny nejen v naší imaginaci

Za  několik dnů začíná festival Malá inventura

Retrospektivní přehlídka nejvýraznějších projektů nového divadla, které vznikly během uplynulého roku, bohatý networkingový program nových formátů, překvapivá série tzv. ne-viditelných diskuzí, ale i akce pro děti. Taková bude letošní Malá inventura. Dvaadvacátý ročník festivalu nového divadla nabídne mezi 20. a 28. únorem 2024 třicet divadelních, tanečních, objektových či multimediálních představení a performancí na osmnácti scénách v Praze. Festival letos zahájí udílení cen Česká divadelní DNA ve Studiu Hrdinů. Ty se předávají každé dva roky na počest výrazným osobnostem a počinům v oblasti nového divadla a živé kultury.

Program festivalu připravili umělecký ředitel Malé inventury Petr Pola s dramaturgyní Karolinou Plickovou„Pozorujeme rozrůstání prasklin v krajině, v identitě, v systémech, které se zdály být nezviklatelné. Sledujeme linie těchto prasklin, které se vinou a rozpukávají na nečekaných místech, a zkoušíme z jejich tras číst přítomnost a věštit možné podoby budoucnosti,“ říká Karolina Plicková. „Buďme hledači prasklin, detektivové podprahových vrstev a skrytých zdrojů,“ dodává Petr Pola.

Festival Malá inventura rozvíjí uměleckou diverzitu, napomáhá zviditelňovat společensky i umělecky aktuální problémy a spoluutváří mapu nezávislého divadla v České republice. V rámci letošního ročníku se představí řada etablovaných divadelních skupin, umělců i umělkyň, kteří přinášejí na českou scénu svěží vítr i nečekané zážitky. K vidění bude například Dušan David Pařízek (Moskoviáda), Handa Gote Research & Development (Třetí ruka), Pomezí (Climax), Depresivní děti touží po penězích (Modrovous revival), Temporary Collective (GEO), Jan Mocek (Happy Hour), formace PYL (How to Just Do It), Miřenka Čechová (IRIS), Daniela Špinar (Objal mě bůh a nic), Tereza Lenerová (Rukavičkářské závody) nebo Janek Lesák a Natálie Preslová (Šmejdi útočí).

„Těšíme se opět na společná setkání, živý networking, sdílení nápadů a nové spolupráce doma i v zahraničí. Do Prahy zavítá na 130 hostů, několik zahraničních delegací z řad uměleckých ředitelů či dramaturgů. Právě pro ně máme letos připravený například i PerformanceBus, unikátní divadelní výlet mimo hlavní město do Valdštejnské lodžie v Jičíně. A nezapomeňte, že se festival dále koná v průběhu roku v dalších šesti českých městech,“ vysvětluje ředitelka Malé inventury Adriana Světlíková.

Letošní nominace na cenu DNA 2024

 

NOMINACE na cenu za výjimečný počin, přínos nebo rozvoj na poli nového divadla

Automatické mlýny, Pardubice

Tam, kde se sto let mlela nejjemnější mouka, se teď přesýpá kultura a cvrkot nového městského centra. Gočárovy Automatické mlýny jsou bývalý brownfield jen pár desítek metrů od centra Pardubic. Kolosální projekt, mimořádný svým rozsahem, spojující aktéry ze soukromého a veřejného segmentu, významem přesahující svou lokalitu. To vše díky spolupráci a podpoře Nadace Automatické mlýny, Pardubického kraje a statutárního města Pardubic. Poprvé se Automatické mlýny otevřely pro veřejnost již v roce 2013 uspořádáním série site specific kulturních událostí. Za tyto aktivity Divadlo 29 společně s Offcity obdržely Cenu Česká divadelní DNA v roce 2014.

Broumov 2028

Koncept Kreativní poutník v rámci kandidatury Broumova na EHMK 2028 zaujal širokou veřejnost. Přestože ve finále kandidatury neuspěl, jeho hlavní myšlenka a odhodlanost jít do soutěže evropského formátu vzbudily nemalou pozornost. Broumov přirozeně odkazuje k tradici broumovského kláštera, který býval po staletí poutním místem, je za tím však víc. Téma kandidatury vybízí k tomu, že poutníkem může být každý, kdo si váží přírody, zná svou historii nebo se třeba snaží propojovat generace a kultury, které spolu žijí v souladu. Takový přístup je pro klima dnešní kultury více než vítaný.

 

České Budějovice 2028

Úspěšně zvládnutá kandidatura na EHMK 2028 založená na trojici prioritních oblastí Kulturní strategie Českých Budějovic – tedy PEČOVAT, PROPOJOVAT a TVOŘIT. Tyto principy vyzdvihují neodkladnost transformace priorit v rámci životního prostoru menších měst, ale i v rámci celé Evropy. Jde o základní hodnoty, které projektový tým ČB 2028 představil jako svoji vizi i cestu k naplnění. (PERMA)KULTURNÍ koncept dále vychází i z potřeby stát se součástí celku, pěstovat udržitelné a vzájemně prospěšné vztahy. Gratulujeme městu České Budějovice a jeho vítěznému týmu k získání titulu EHMK 2028.

 

CO.LABS, Brno

Brněnské kulturní centrum CO.LABS je otevřeným prostorem, jehož cílem je zaštítit komplexní služby pro potřeby tvůrců a tvůrkyň. Co.labs – to je místo disponující sály, zkušebnami, tréninkovými prostory, dílnami i venkovními prostory. Místo, kde mohou tvůrci a tvůrkyně pracovat, prezentovat svoji práci, diskutovat, inspirovat se navzájem, účastnit se zásadních workshopů, konferencí, setkávat se s odborníky z ČR i zahraničí. Během posledních dvou let prokázal tým Co.labsu svou houževnatost a nasazení, které bylo po zásluze odměněno. V příštích letech Co.labs projde rozsáhlou rekonstrukcí, a to díky podpoře NPO – Rozvoj regionálních kulturních a kreativních center (velká kulturní a kreativní centra) spolu se Statutárním městem Brnem a Sokolem Brno I.

 

Konference women in art

Brněnské kulturní centrum CO.LABS připravilo v květnu 2023 historicky první konferenci w♀men in art věnovanou podpoře žen v umění. Konference, která reflektovala současné potřeby umělecké sféry, si kladla za cíl propojit české a zahraniční umělkyně a odbornice s odbornou veřejností, a dále umělce a umělkyně z nezávislé a zřizované sféry. Samotný koncept se nesl celou sezónou kulturního centra CO.LABS, které v rámci svého působení jasně deklaruje, že je potřeba ženy v umění důrazně a především veřejně podpořit.

 

Festival Luhovaný Vincent

Spolek, který až do roku 2023 pořádal stejnojmenný multižánrový festival, a jehož cílem bylo obohacení kulturního života Luhačovic skrze svěží hudbu, film, divadlo, zvuk, literaturu a výtvarné umění. Festival revitalizoval lázeňský prostor a obohacoval kolorit poklidného lázeňského města. Spolek se pro rok 2024 rozhodl přerušit činnost a ukončit organizaci festivalu. Za tímto rozhodnutím stojí řada soukromých důvodů pořadatelů. Do těch se nicméně promítly systémové faktory, které dlouhodobě vytvářely diskomfortní podmínky pro realizaci festivalu Luhovaný Vincent. Nasazení v rámci organizace festivalu vyhodnotil tým pořádajícího spolku s odstupem jako neudržitelné. A to v mnoha různých aspektech, které transparentně zveřejnil ve svém prohlášení.

 

Motus  Alfred ve dvoře

Motus z.s. od roku 2001 zastřešuje provoz divadla Alfred ve dvoře. Vytváří profesionální produkční zázemí pro rozvoj kreativity, podporuje, rozvíjí a propaguje neobvyklé nové tvůrčí počiny. Od svého založení je Motus hybnou silou rozvoje nezávislého divadla v České republice. Postupně se zde zformovala řada významných uměleckých skupin. Například: Krepsko, Envoi, Stage Code, Secondhand Women, Handa Gote Research and Development, Wariot Ideal, Boca Loca Lab a DoMA/At Home. A Každoročně zde premiérují projekty, které patří mezi to nejlepší, co můžeme na nezávislé scéně najít. Poslední dva roky opět přesvědčil, že svůj elán a výrazný vliv na nezávislou scénu neztratil ani po více než dvaceti letech, což je v českém prostředí takový malý zázrak.

 

PerformanceBus

PerformanceBus je ojedinělý projekt, který organizuje jednodenní cesty přes Čechy, Moravu do Slezska a zpět. Zastávkami jsou kulturní instituce, parkoviště na městském okruhu a benzínové pumpy, které se tak stávají místy performativních intervencí.PerformanceBus odráží snahu dencetralizovat pozornost směřovanou k různorodým platformám, institucím i individuálním aktivitám věnujících se performance artu v různých částech České republiky. Každá z cest je tak zároveň určitým gestem, vybídnutím k většímu propojování a spolupráci jednotlivých aktérů a aktérek. PerformanceBus tak můžeme vnímat jako kouzelný portál, jako poznávací zájezd nebo jako epické putování.

 

Pomezí

Pomezí se profiluje jako divadelní uskupení zaměřující se na interaktivní performativní žánry rozvíjející současné podoby divadla. Hlavní těžiště divadla leží ve znatelné dramaturgické linii zaměřené na prozkoumávání odlišných podob imerzivního divadla, edukativním formátům, narativním instalacím či audiowalku. Jeho jádro tvoří trojice Lukáš Brychta, Kateřina Součková a Štěpán Tretiag. Za poslední dva roky vznikly dvě výrazné inscenace Musí se žít a Climax, které potvrdily výjimečnou pozici tohoto uměleckého uskupení a získaly řadu nominací i ocenění ze strany kulturní obce a kritiky.  Pomezí působí zejména v Praze a jeho domovským působištěm se stal pavlačový dům Za Poříčskou bránou 7.

 

Theatron, Jičín

Valdštejnské imaginárium je nezisková organizace, která usiluje o oživení historické stavby Valdštejnské lodžie neobvyklými cestami. Vychází přitom ze skutečnosti, že tato unikátní stavba nebyla nikdy dokončena. Touha dokončit Valdštejnův projekt se týmu sdruženému kolem památky v několika předchozích letech stala hnacím motorem a silnou inspirací.

Další milník přišel v listopadu 2023 zprovozněním a slavnostním otevřením nového divadelního sálu Theatron včetně přilehlých prostor, které posilují jeho funkčnost a podporují vícero způsobů jeho užívání. Tým kolem ředitele Jiřího Vydry svou houževnatostí posunul opět úroveň nabízených kulturních služeb na Jičínsku a stává se bezesporu inspirací pro řadu dalších institucí v České republice.

 

Držitelem ceny za mimořádný dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla se stává:

 

Festival …příští vlna/next wave…

Cena se uděluje organizaci Příští vlna z. s, který pořádá Festival …příští vlna/ next wave… Více jak třicetileté fungování festivalu nabízí výjimečnou platformu pro prezentaci českého divadelního okraje, hudební, taneční, výtvarné a jiné alternativy. Klade důraz na dramaturgické celky, premiérové projekty, angažované a politické divadlo. Iniciuje rovněž vznik nových projektů, pomáhá zaštítit mladé progresivní umělce různých oborů a představuje netradiční kulturní prostory.

Držitelem ceny za mimořádnou podporu a prezentaci české kultury v zahraničí se stává:

 

PerformCzech

PerformCzech koordinuje Oddělení mezinárodní spolupráce Institutu umění – Divadelního ústavu. Cena se uděluje tomuto programu zejména za zajišťování řady aktivit souvisejících s internacionalizací současné české scény pro divadlo, tanec, současný cirkus a multidisciplinární projekty. Mezi ně patří, a je mu přikládán v této souvislosti mimořádný význam, Program Go and See. Ten posiluje výjimečně mezinárodní spolupráce a profesní růst umělců a umělkyň a kulturních pracovníků a pracovnic v ČR a supluje zatím neexistující podobný typ podpory na státní ani jiné správní úrovni. Taková krátkodobá mobilita je i jednou z prioritních oblastí Evropské unie.

Děkujeme  všem za podporu festivalu!

johanamravcova@novasit.cz

www.malainventura.cz

www.novasit.cz

 

Foto: Vojtěch Brtnický, Martin Špelda

Mgr. Johana Mravcová
pro Taneční magazín

Jižní spojka 2024 a Otáčíve hlediště 2024

Přehlídka Jihočeského divadla v Praze

Na tiskové konferenci byl představen program Jihočeského divadla, dovoluji si říci našeho, že jednoho z našich nejatraktivnějších divadel vůbec. Neboť Otáčivé hlediště láká každý rok davy návštěvníků, kvalitní program v krásné zahradě. A protože plány  na přesun divadla se nezadržitelně naplňují, spěchejte všichni, kdo chcete ještě zažít tuto jedinečnou atmosféru tak, jak byla k vidění po mnoho let v Českém Krumlově.

Letošní 5. ročník divadelní přehlídky Jižní spojka můžeme označit za pokračování tradice. Ačkoliv je léto ještě daleko, příznivci Otáčivého hlediště v Českém Krumlově budou mít možnost seznámit se se soubory Jihočeského divadla už nyní. Od 18. 2. 2024 do 4. 3. 2024 se představí v žánrově pestré paletě činohra, balet a Malé divadlo na 5 pražských scénách.

 Petr Hašek,  Malé divadlo

Tyto soubory už od roku 1958 pravidelně hrají také před Otáčivým hledištěm.

V českokrumlovském zámeckém parku letos diváci uvidí osvědčené činoherní hity Dracula a Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em) v režii Martina Glasera a dramaturgii Olgy Šubrtové.

Ženy Jindřicha VIII.

 Dracula

 

V premiéře uvede činoherní soubor JD před Otáčivým hledištěm romantický příběh ze staré dobré Anglie Rozum a cit Jane Austinové v režii Martiny Schlegelové a dramaturgii Olgy Šubrtové. Kouzelný  kolorit románů Jane Austenové ožívá v krumlovské zámecké zahradě, jako bychom se vrátili o dvě století nazpět, do časů, kdy ještě existovaly příběhy velké romantické lásky.

Martina Schlegelová zve do Jihočeského divadla 

Olga Šubrtová, Rozum a cit

V loňském roce měl premiéru divácky úspěšný titul Egon Schiele – Autoportrét. Choreografie se ujal významný český tvůrce Jan Kodet a režie duo SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. V podání souboru baletu Jihočeského divadla uvidíte před Otáčivým hledištěm i letos velké taneční divadlo inspirované detaily z obrazů, kreseb, básní a dopisů muže, který předběhl svoji dobu, který se pokoušel osvobodit ducha člověka, překročit hranici morálky a splynout s přírodou. Egon Schiele je neodmyslitelně spjat s Českým Krumlovem.

Třetím rokem uvádíme originální projekt Malého divadla. Režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Strýčková Preslová  představili Úplně celou českou historii během jedné hodiny. Představení pro rodiny s dětmi a školy, které se chtějí o historii dovědět zábavnou formou o mnoho víc než ve škole. “Skvělé, originální a vtipné představení. Další dokonalá ukázka toho, jak Malé divadlo s málem dokáže stvořit velký divadelní zážitek. Viděno podruhé a rozhodně ne naposledy”, popisuje svůj zážitek z představení divačka Eva M.

Před Otáčivé hlediště se v letošní sezoně vrátí jedna z divácky nejúspěšnějších inscenací – Divotvorný hrnec. Autorská dvojice Voskovec a Werich v populárním a nesmrtelném muzikálu spojují melodické evergreeny Burtona Lanea. Pod režijním vedením Josefa Průdka vznikla inscenace, kterou před Otáčivým hledištěm viděly již tisíce návštěvníků.

 Divotvorný hrnec

V roce 2023 se Jihočeské divadlo stalo hrdým partnerem projektu České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028. Klíčovou vizí konceptu Českých Budějovic je tzv. permakultura – vize propojení všech složek kulturního života včetně sfér vzdělávání, sociální péče nebo veřejného prostoru a jejich rozvoj v duchu udržitelnosti a péče. Jihočeské divadlo v letošním roce zve na nultý ročník unikátního bienále „South Specific“ (Jižní Svéráz), zaměřeného na zážitkové a imerzní divadlo v netradičních prostorách po celých jižních Čechách.

Jižní Svéráz

Unikátní site-specific divadelní festival propojí sílu Divadla Continuo, Jihočeského divadla a REZI.DANCE Komařice.  Představení uvedená v rámci festivalu Jižní Svéráz se budou odehrávat mimo jiné na lodi, na zámku v Třeboni, na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, na návsi ve vesnici Holašovice, v budově bývalé pošty, v pivovaru…

Divadelní přehlídku Jižní spojka 2024 zahájí v Činoherním klubu inscenace Leni – hra o fiktivním setkání dvou skutečných lidí v nejsledovanější talkshow Ameriky – „Hitlerovy dvorní režisérky“ Leni Riefenstahl a slavného amerického moderátora Johnnyho Carsona.

Oba hlavní představitelé, Věra Hlaváčková i Tomáš Kobr, se za své výkony v inscenaci Leni dostali do širší nominace na prestižní cenu Thálie 2023. V redakční volbě ankety i-divadla byla Věra Hlaváčková nominována v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon sezony 2022/23.

Zeptali jsme se….

Olga Šubrtová,   umělecká šéfka činohry JD

TM: Někdo nebere umělce příliš vážně, prý jsou to takoví kašpárci… ale přesto,  mají velikou moc. Kultura, umění, to vše tvoří dějiny. Jak moc tedy byla Leni Riefenstahl zodpovědná za propagandu a podporu Hitlerova režimu?

„Já si  myslím, že tomu pomáhala nesmírně. Ona  byla skutečně mimořádný ‚filmařský‘ talent. Měla obrovskou obrazotvornost a představovala přesně to, co A. Hitler hledal. Pompéznost,  to je to správné slovo. Podíváte-li  se na její filmy, sice si řeknete, že je to odporné, ale současně si řeknete wow! Ono je to nádherné!   Jsem schopná z lidského hlediska pochopit, že režisérka, která touží po dokonalosti, po absolutnu, absolutní kráse a dostane na to najednou neomezený budget od zadavatelů, tak se tomu těžko odolává.  Ona sama  se zaklínala tím, že může tvořit jenom krásu a jenom po kráse touží. Ale právě v tom okamžiku, kdy už má její dílo tak obrovský dosah, tak ta zodpovědnost je nezpochybnitelná a člověk si ji nese s sebou celý život. Samozřejmě, Leni za toto velmi tvrdě zaplatila. Nesměla potom dlouhou dobu vůbec tvořit. Cestovala sice po Africe, fotila domorodce a psala o nich knihy, ale to, co byla podstata její bytosti, což byl film, to jí bylo odebráno.“

TM: Možná ale skutečně věřila tomu, co pro Hitlera tvořila.  Třeba byla  přesvědčená, že dělá vynikající věc.

„To byla spousta Němců. Leni si přečetla několik prvních stránek Hitlerovy  knihy ‚Mein Kampf‘ a stala se ihned přesvědčenou národní socialistkou. Takže ona té ideologii nepochybně věřila. Ale na druhou stranu, mocní ji pozvali, aby jela jako skvělá dokumentaristka do Polska. Poté  sama přiznala, že viděla postřílené lidi naházené do jámy. A pak je už  na každém, když se musí konfrontovat s takovými obrazy a říct si, jestli chce ve své práci pokračovat i přesto, anebo ne. Ale ona řekla ‚ANO, chci pokračovat.‘ Chci i nadále brát peníze od Adolfa Hitlera a Josepha Goebbelse  a točit dál. To už byla její zodpovědnost, její provinění. A s tím pak musela žít.“

Děkujeme za rozhovor

Druhou činoherní inscenací, kterou Jihočeské divadlo veze Jižní spojkou do Prahy je legendární román v nové adaptaci Švejk 2022. Putování dobrých vojáků Švejka a Haška od Budějovic až po Kyjev představí Jihočeské divadlo v Divadle Komedie. Jižní spojku činoherně uzavře cenami ověnčená provokativní hra skotské dramatičky Elly Hickson Autorka, pojednávající o stavu současného divadla a krizi patriarchátu.  V české premiéře ji v Jihočeském divadle uvedl Adam Svozil. Pražské publikum může příběh shlédnout v divadle NoD.

Další zastávkou přehlídky našich souborů je Stavovské divadlo, ve kterém ožije stará keltská legenda Tristan a Isolda. Taneční zpracování známého příběhu zakázané a nenaplněné lásky Tristana a Isoldy nabízí silné prožívání všech emocí, jichž je plný. Emocí, které jsou vykřičené či zašeptané tělem, gestem, výrazem tváře… Umělecký šéf baletního souboru Jihočeského divadla Lukáš Slavický k inscenaci dodává: „Jsem velice potěšen a poctěn, že můžeme vystoupit ve Stavovském divadle právě s inscenací Tristan a Isolda. Taneční drama na motivy keltské legendy bylo vytvořeno přímo pro soubor baletu Jihočeského divadla choreografkou Alenou Peškovou. Mám velikou radost, s jakou intenzitou, vášní a láskou se všichni tanečníci prezentují právě v tomto představení. “

 Lukáš Slavický, šéf baletu JD, Egon Schiele

 

V Divadle Vila Štvanice se bude po dva dny rozehrávat divadelní portrét Růženy Zátkové, která se svými obrazy a sochami patřila k vrcholným představitelkám světového avantgardního umění. Jejímu pohledu na svět ale bohužel nerozuměl nikdo ze známé a úspěšné podnikatelské rodiny Zátkových. V rámci unikátní interaktivní inscenace Spaghetti Futurista diváci na vlastní kůži okusí její život od prvního pohledu na svět, přes hodiny výtvarné výchovy až k cestám, které člověk podniká, aby zjistil, kým doopravdy je.

Spaghetti Futurista

Program Jižní spojky 2024

  1. 2 /Leni / Činoherní klub
  2. 2 /Švejk 2022 / Divadlo Komedie
  3. 2 /Tristan a Isolda/ Stavovské divadlo
  4. 2. a 29. 2. /Spaghetti Futurista/ Divadlo Vila Štvanice
  5. 3. /Autorka/ Divadlo NoD

Foto, video, rozhovor: Eva Smolíková

Ondřej Hellebrant

pro Taneční magazín

 

Rozhovor s choreografem a tanečníkem Mirkem Kosíkem (Cirk LaPutyka)

„Baví mě porušovat taneční pravidla“

Tančí v DEKKADANCERS,  v tanečním studiu ViViD Dance Company a působí v novocirkusové company Cirk LaPutyka. Má rád různé taneční styly a stal se z něj univerzální tanečník. Věnuje se také choreografii, a jak sám říká: „Tvorba choreografie je obrovská výzva a proto mě to baví.“ V současné době se Mirek Kosík hodně věnuji pozemní a závěsné akrobacii, které ho velice baví a rád by se v nich zdokonalil tak, aby je mohl propojovat s tancem.

V jednom rozhovoru jste řekl, že u Vás v rodině se nikdo tanci nevěnoval, jenom babička zpívala a bratr hrál fotbal. Co Vás v dětství bavilo, čím jste chtěl být?

„V dětství jsem se věnoval atletice, ze které mám spoustu medailí. Tehdy si mě tam všiml trenér fotbalu a přetáhl mě do týmu. Fotbal mě ale přestal bavit asi po půl roce a tak jsem skončil a k atletice už se taky nevrátil. Od té doby jsem zkusil hodně sportů, ale u ničeho jsem nevydržel víc než měsíc. Takže jsem spíše žil prostý vesnický život, chodil do školy a ven s kamarády. Vůbec jsem nevěděl, čím chci být a tak nějak jsem se rozhodl jít na obchodní akademii, kde mě hodně bavilo účetnictví, a tak jsem v tom pokračoval i na vysoké škole a myslel, že budu účetní, jelikož práce s čísly mě bavila. Každopádně po vysoké škole jsem se hecl a zkusil v jednom dni tři konkurzy v Praze … no a všechny vyšly dobře, proto jsem se ze dne na den přestěhoval do Prahy.“

Co Vás přivedlo ve třinácti letech do břeclavského tanečního studia Actiwity DC, kde byla tehdy vedoucí Veronika Tučková, o níž jste řekl: „Nebýt jí, netančil bych!“

„Se školou jsme šli jednou na představení taneční skupiny Aktivity DC a doteď si pamatuju, že při celém představení mi škubaly nohy a ruce… takové tiky. Nevěděl jsem co to je, ale k pohybu a tanci jsem měl od malička tak nějak blízko. Loni na Vánoce jsem dostal od rodičů záznamy z VHS kamer, kde jsem zjistil, že jsem v podstatě dřív tančil, než chodil. No a v deváté třídě mě kamarádka Bára Čápková vzala na trénink právě Aktivity DC, kde právě ona tančila. A tak se mě ujala Veronika Tučková, která ve mně právě probudila lásku k tanci. No a od té doby jsem nevynechal jediný trénink a našel v tanci neskutečnou vášeň … něco co jsem do té doby vůbec neznal…, to mi zůstalo až doteď.“

Absolvoval jste program Galen Hooks Method PRO v New Yorku u choreografky Galen Hooks. Co Vám studium pod jejím vedením dalo?

„Ano, absolvoval jsem její program „Classic“ v Amsterdam a poté „PRO“, který byl jen pro vybrané v NY. Dalo mi to snad úplně všechno 😀 Classic program byl zaměřený hodně na face expressions, herectví a o tom, jak najít sebedůvěru v performance. „PRO“ program byl hodně zajímavý… měl nám ukázat, jak funguje Industry svět, což jsme zjistili v prvních 40 minutách, kdy jsme došli na sál, a nikdo nám nic neřekl. Tak jsme se tak nějak zmateně začali rozcvičovat a nikdo nevěděl, co se děje. Po 3 minutách přišla její asistentka a začala nás učit choreografii, stylem, jednou ukážu a jedeme na hudbu. Takhle to trvalo 40 minut… a řeknu Vám… nikdy jsem neměl tak zavařenou hlavu a nikdy jsem nebyl více zpocený. Poté si s námi sedla a každému přečetla poznámky, co jsme udělali špatně hned od příchodu do sálu. Za mě to byla obrovská zkušenost, ze které jsem si toho hodně odnesl do svého midsetu a do svého každodenního fungování v profesionálním světě.“

Rád tančíte různé styly a stal se z Vás univerzální tanečník. Přesto, je Vám některých z tanečních stylů nějakým způsobem nejbližší? Co byste se ještě rád naučil? 

„Já jsem začal více na show Dance, poté pokračoval v Brně v underground světě freestylu a battlů, a následně v Praze jsem začal s Contemporary a komercí. Asi nedokážu říct co je mi nejbližší… od každého kousek. Tím jak jsem i jako dítě střídal sporty, i hračky mě bavily maximálně hodinu… tak to mám i s tancem… rád to střídám… mixuju… podle nálady. Baví mě experimentovat a spojovat různé taneční styly ve svých choreografiích i freestylu. V tom také vidím tu krásu tance… i když každý styl má pravidla, tak mě je baví porušovat a spojovat si je do vlastních pravidel. Momentálně se hodně věnuji pozemní a závěsné akrobacii, ve kterých bych se chtěl hodně zlepšit a později je právě propojovat s tancem. Závěsná akrobacie pro mě byla láska na první pohled, i když hodně bolí se ji učit, spoustu modřin a odřenin, ale láska je  o to silnější :D“

Tančíte v DEKKADANCERS (Kniha džunglí) a v tanečním studiu ViViD Dance Company. Působíte v novocirkusové company Cirk LaPutyka (R.I.E.). A co taneční kurzy nebo workshopy, pořádáte je?

„Workshopy pořádám, když mám chuť a čas. Jednou jsem si zkusil mít pravidelné open classy, ale po čase jsem přišel na to, že mi to vůbec nevyhovuje. Tvořil jsem, protože jsem musel, ale  ne protože jsem chtěl a stala se z toho spíše povinnost než radost. Momentálně skrze představení, tour s Jirkou Kornem, tour s Leošem Marešem, nějak neplánuju workshopy. Nejblíže duben/květen. Ale kdo ví… třeba mě přepadne tvořivá a bude to za 2 týdny.“

 V roce 2021 jste se stal absolutním vítězem a stal se Tanečníkem roku. Co to pro Vás znamená?

„Nechci říct, že bych si toho nevážil, vážím si toho moc. Snažil jsem se o to dlouho, kvůli cestě do NYC, což byla hlavní cena. Beru to ale tak, že je to jen jedna výhra na mé cestě, která mě posunula o několik kroků vpřed a naopak musím makat o to víc a nezaspat. Bylo to pro mě uvědomění, že to co dělám, dělám správně a otvírají se mi další cíle a příležitosti.“

Co Vás na tanci baví a čím je pro Vás tanec stále tak okouzlující?

„Všechno a vším. Nevím, jak lépe to vyjádřit :D“

Nezůstal jste pouze tanečním interpretem, ale působíte také jako choreograf a spolupracujete se zpěváky jako Jiří Korn, Adam Pavlovčin nebo Lucie Bílá. Jako choreograf jste se podílel na kabaretním představení R.I.E. (Cirk LaPutyka), Superstar a různých show. Co Vás přivedlo k choreografii? Máte v tomto oboru nějaký vzor? Co Vás na práci choreografa baví? 

„K choreografiím jsem se dostal docela brzo, a to asi po 2 letech tančení, kdy jsem dostal na starost jednu ze skupinek začátečníků právě v Actiwity DC a zároveň se podílel na soutěžních choreografiích soutěžních skupin. Dostal jsem tím pádem spoustu příležitostí a lekcí, co jak dělat a nedělat. A choreografování mě provází tak nějak celou moji taneční kariéru. Když se teď ohlédnu na některé choreografie právě z těchto časů, tak se směju. Ale byla to cesta, kterou jsem si tvrdě šlapal a pořád šlapu. Tvorba choreografie je obrovská výzva, a proto mě to baví. Zkoušet sám sebe. Strávit hodiny poslechem jedné písničky a představovat si pohyby, pozice, formace, představovat si ten život, který to má mít. Přemýšlet nad emocí, kterou chci předat jak tanečníkům, tak divákům. Je tam spousta aspektů.

Celkově mě baví tvořit a samotný proces tvorby. A když to má dobré ohlasy, tak to už je jen třešnička na dortu. A můj choreografický vzor je právě Galen Hooks co se týče zahraničí a český vzor je Zizoe.“

Patříte mezi ty lidi, kteří si můžou říct, že jejich práce je také jejich koníčkem? Jak rád trávíte chvíle volna?

„Samozřejmě, že ano. Volno trávím tak, že jdu trénovat, freestylovat, tvořit choreografie, do fitka, plavat. Když mám day off, tak jdu do  sauny, na dobré jídlo, masáž a co nejvíc regenerace, což je pro nás tanečníky hodně důležité. Ale obecně se ve volném čase věnuji hlavně tomu, abych se zlepšil v čemkoliv, co můžu později využít.“

Děkuji za rozhovor a vzkaz pro všechny, co to dočetli až sem. Dělejte, co Vás baví a jděte si za tím přes všechny překážky, protože pokud věříte tomu, že je to možné… tak je to opravdu možné.

Foto: Archiv Mirka Kosíka

Veronika Pechová

pro Taneční magazín