Dům Bernardy Alby

Pět dcer v pasti rodinného sídla

Pět dcer v pasti rodinného sídla. Švandovo divadlo chystá Dům Bernardy Alby v adaptaci britské dramatičky Alice Birch

Švandovo divadlo na Smíchově uvede 5. prosince 2026 ve Velkém sále premiéru inscenace Dům Bernardy Alby. Slavné drama španělského básníka a dramatika Federica Garcíi Lorcy na zdejší scéně připravuje režisér Jakub Šmíd v adaptaci britské autorky Alice Birch, jejíž text před třemi lety úspěšně uvedlo Národní divadlo v Londýně. Naléhavý příběh o ceně poslušnosti i o odvaze vzepřít se světu, který určuje, jak má žena žít, milovat a dýchat, nabídne publiku výrazné herecké výkony v podání osmi hereček několika generací. Divácký zážitek umocní snové scénické řešení Petra Vítka, kostýmy Martina Chocholouška i hudba Ivana Achera.

Po smrti svého druhého manžela Bernarda Alba (Bohdana Pavlíková) uzavírá dům a vyhlašuje přísný osmiletý smutek. Nikdo nesmí ven a nikdo dovnitř. Pět dcer – Angustias (Andrea Buršová), Magdalena (Marie Štípková), Amélie (Katarína Mišejková), Martirio (Barbora Křupková) a Adéla (Aneta Kalertová) – tak zůstává zavřených pod matčiným dohledem. Jedna čeká na svatbu, jiná závidí, další se podvolí nebo situaci alespoň trefně glosuje. A ta nejmladší se rozhodne vzdorovat… Venku je totiž život. Láska. A snad i možnost volby. A také muž, tajemný Pepe (Jan Mansfeld), objekt ženské touhy i rozbuška sesterské žárlivosti… Má pravdu babička Marie Josefa (Marie Málková), když Bernardinu domu věští zkázu? Nebo dojde na slova Poncie (Zuzana Zlatohlávková), Bernardiny hospodyně, která si před svou paní nebere servítky?

Lorcovo drama pro 21. století

„Lorcovo vrcholné drama z roku 1936, které dokončil krátce před svým zavražděním na začátku španělské občanské války, přepsala Alice Birch do podoby, která nás oslovuje s mimořádnou silou,“ říká Martin Františák, umělecký šéf Švandova divadla. „Její břitký, naléhavě aktuální text respektuje Lorcovu původní poezii a symboliku. Ženským hrdinkám dodává další psychologické vrstvy, hovorový jazyk a intenzivní emoce,“ uvádí Františák.

V inscenaci vystupuje osm hereček různých generací. Dámskou šatnu Švandova divadla v čele s Bohdanou Pavlíkovou v roli nekompromisní Bernardy doplňuje hostující Aneta Kalertová v úloze vzpurné Adély. Pěvecky a herecky nadaná studentka DAMU u Švandů září jako Julie v titulu Romeo a Julie. Výraznou postavou je také babička Marie Josefa v podání (rovněž hostující) Marie Málkové, herecké hvězdy 60. let. V úloze Poncie hostuje v inscenaci Zuzana Zlatohlávková.

Jediným mužem na scéně je Pepe v podání Jana Mansfelda. „V původní Lorcově hře se o Pepem mluví. Tady ho však uvidíme přímo na jevišti,“ upozorňuje Františák.

Rajské plody v barvě krve

Titul inscenuje tvůrčí tým v čele s režisérem Jakubem Šmídem. Anglický text přeložila do češtiny Ester Žantovská.

„Všechny postavy mají v sobě vášeň, touhu a z toho vznikající frustrace, které musí potlačovat. Zatímco Bernarda věří v řád, dobrou pověst a přísnou kontrolu, její dcery touží po něčem zdánlivě prostém a přitom nebezpečném – moci rozhodovat samy o sobě. Každá hledá vlastní cestu a každá za to platí jinou cenu,“ říká Jakub Šmíd. Vyhledávaný tvůrce se zkušeností z mnoha tuzemských divadel ve své tvorbě propojuje jak svoji osobní hereckou zkušenost, tak znalost filmové a divadelní režie. „V adaptaci Alice Birch už není středobodem despotická matka, pozornost se soustřeďuje na dcery. Ženy už zde také nejsou pasivními obětmi patriarchátu – v rodině s mocenskými vztahy a destruktivními vzorci chování ony samy utvářejí a zmnožují normy, které je omezují,“ upozorňuje na zajímavý posun oproti původní předloze režisér Jakub Šmíd.

 „Může Bernardina snaha uchránit rodinu vést paradoxně k jejímu zničení?“, doplňuje režiséra otázkou dramaturg Norbert Závodský. „Adaptace Alice Birch sugestivně ohledává to, jakým způsobem si předáváme vzorce chování z generace na generaci a do jaké míry jsou určující pro náš další život. Co se stane, když někoho držíte za zdmi domu v domnění, že ho tím ochráníte před světem, ale zároveň ho připravujete o jednu z nejzákladnějších svobod – možnost žít po svém, vyjít ven, riskovat a třeba i chybovat? A co když můžete někomu zakázat žít, ale nedokážete mu zabránit toužit?“, naznačuje klíčová témata inscenace Závodský.

V inscenaci se objevuje i jedna výrazná rekvizita: zralá rajčata, šťavnaté plody poznání v barvě krve…

Dům bez soukromí a ženy toužící po svobodě

V razantní adaptaci Alice Birch se lidé často při pokusu o dorozumění míjejí. Repliky i vzájemné střety jsou psány tak, aby je diváci mohli vnímat simultánně. Výsledný jevištní tvar tak dostává téměř hudební rytmus a připomíná fugu – polyfonní hudební skladbu, v níž se jednotlivé hlasy proplétají a umocňují.

Scénograf Petr Vítek pracuje s hermeticky uzavřeným prostorem pokoje s dlouhým úzkým schodištěm. Ve zdi jsou trhliny, jimiž do domu proniká slunce zvenčí. Divák tak může sledovat i několik postav současně, podobně jako by zároveň nahlížel do několika pokojů. „Výsledné napětí tak vzniká nejen z jednotlivých rozhovorů, ale ze souběhu situací, nadějí, marností, tužeb, hrozeb a neustálé kontroly v prostoru, z něhož zmizelo soukromí,“ vysvětluje dramaturg Norbert Závodský.

Atmosféru napínavé podívané podtrhuje hudba Ivana Achera. Významně k ní přispívá také světelný design Karlose Šimka, dalšího špičkového tvůrce ve svém oboru.

Pastvou pro oči a impulsem k odhalování dalších významů jsou kostýmy Martina Chocholouška. Kostýmní výtvarník s bohatou zkušeností z divadelních, operních a muzikálových produkcí doma i v Evropě oblékl Bernardu do „královsky“ zlatých šatů s výraznou květinovou aplikací. Chocholoušek kostýmy nápaditě vrství a pracuje s různými variantami stejných bílých šatů z krajky. Ty mohou symbolizovat jak panenskou čistotu, tak nenaplněnou touhu žen po manželství a mateřství, které jim zůstávají odepřeny. Příznačně je oblečen také Pepe. „Ten v interpretaci kostýmního výtvarníka a režiséra nepředstavuje pouze jednu konkrétní postavu, ale stává se ztělesněním mužského principu a tvůrčí tým s ním pracuje v metaforické rovině,“ říká Norbert Závodský. „Na jevišti se Pepe objeví například v hrubém koženém kabátě nebo přiléhavých toreadorských kalhotách, které podtrhují různé podoby mužské moci a žádostivosti. Ke svým favoritkám nikdy nepromluví – zůstává obrazem, do něhož si ostatní postavy promítají své představy,“ doplňuje dramaturg.

Sílící vír citů a tužeb roztáčí i pohybová složka inscenace, pod níž je podepsána Jaroslava Rameš Janečková. Tanečnice a choreografka úspěšně působí na domácích i zahraničních scénách.

Dům Bernardy Alby má premiéru ve Velkém sále 5. prosince 2026. Nejbližší volná repríza se uskuteční 28. prosince 2026. Další následují 13. a 30. ledna 2027.

Víte, že…

… Alice Birch přináší do hry i palčivá témata, která v původní předloze nejsou? Patří k nim třeba mezigenerační přenos traumatického zážitku, nový pohled na úděl a možnosti žen v patriarchální společnosti i sexuální zneužívání jedné z dcer.

… bujný hřebec, symbol mužské touhy a živočišné energie, který na sebe v Lorcově hře upozorňuje divokým kopáním do zdi domu, se v inscenaci objevuje v podobě houpacího koně? Koník jako hračka odkazuje k časům, kdy sestry ještě spojovala jejich nevinnost a společné dětské hry.

Foto: Archiv Švandova divadla

Autorka tiskové zprávy: Magdalena Bičíková

Richard Moučka 

pro Taneční magazín

Překvapení ve StarDance a vzpomínky na minulých dvacet let soutěže

Pátý večer ve StarDance 2026

Pátý večer ve StarDance se nesl v duchu vzpomínání na  minulých dvacet let soutěže. Zrovna jako na 100. díl i tentokrát dorazila na červený koberec řada známých tváří. Např. účastníci či vítězové minulých ročníků -. Dana Batulková, Mariana Prachařová, Anna Polívková, Roman Vojtek a Petra Vojtková, Jitka Schneiderová, Vavřinec Hradilek, Marika Šoposká, Nikola Čechová, Patrik Hartl a Martina Hartl, Petra Kostovčíková, Eva Krejčířová, Tereza Prucková, Václav Masaryk, Eduard Zubák, Daniel Kecskeméti,  Milan Peroutka a také super hosté jako  astronaut NASA Drew Feustel, Indira Feustel  nebo Janek Ledecký.


Bývalí účastníci StarDance

 

Na konci se sice nastoupilo jako obvykle k vyřazování, ale překvapením pro účastníky bylo, že se nevyřazuje, protože se slaví.


 

Marek Eben prozradil, že je to 122 přímý společný přenos s Terezou Kostkovou (oba moderátoři letos moderují soutěž naposledy), pro něho dokonce 123, protože jednou kvůli covidu „nahradila Terezu Kostkovou moderátorka Háma“ (totiž Aleš Háma). Byl to další s moderátorových vtípků, kterými tento večer nešetřil, až vyprskla smíchem i sama Tereza Kostková. Celkem v soutěži působilo 128 osobností a učilo je 67 profíků.

Přísná i vtipná porota

 

Elegantní humor Marka Ebena, dokáže být pěkně trefný a reaguje na události kolem, aniž by mu někdo mohl něco vyčítat. Divák si může říkat, že Marek Eben si chce poslední díly ještě opravdu „užít“. Moderátor pronesl, že v České televizi jsou astronomické honoráře, členové Moondance orchestra prý berou tolik, že se potýkají s nečekaným problémem, totiž  nestačí je utrácet. Dokonce si kupují kontrabasy, na které vůbec nehrají! (Za těmito vtípky stojí téma, které v poslední době vyvolává značné emoce, protože Česká televize čelí debatám o svém financování a právě StarDance patří k nákladným projektům.)

 

Ale ani to mu nestačilo a při vyřazování, které neproběhlo, pronesl: „Ty šperky si odnese Tereza Kostková!“  Moderátorka vyprskla smíchem, ale poté už pravila: „Všichni se uklidníme i Eben!“

 

Soutěžní páry měly za úkol vybrat si hudební skladbu z roku, kdy bylo příslušné celebritě právě  dvacet let.

Tančil se slowfox, rumba a jive

Tomáš Matonoha a Lenka Nora Návorková, slowfox

Tentokrát bavila i porota: Richard Genzer svým typickým humorem s úlevou pravil: „Po tom minulém čísle jsem myslel, že mě snad už dnes zabiješ. A na náhrobku  budu mít: „Zde leží ten, který skonal a viděl slowfox Tomáše Matonohy.“ (Narážel tím na výraz Tomáše Matonohy, který byl  „strašlivý“ jako výraz skutečného toreadora.)  Tatiana ohodnotila  nohy, kroky jako správné, ale  Lenka Nora prý  musela dát do tance všechno, aby ho udržela. Prý si má nechat  trochu svobody, zapomenout na ten mozek, uvolnit se. To podpořila i Jana Burkiewiczová.   Zdeněk  Chlopčík ale řekl: on byl uvolněný až moc, předbíhal hudbu, více se koncentrovat  a a rozhodně neuvolňovat.

Takové hodnocení vzbudilo ohlas. Tomáš Matonoha jen konstatoval: „To je další Rubikova kostka.“

Marek Eben pravil: „Poslouchal jsem pozorně a taky nevím.“

Tereza Kostková: „Pěkný galimatyáš.“

A Richard Genzer dodal, že to vypadá, že se zbláznila porota.

Vysvětlila to až Lenka Nora Návorková po přenosu: „Člověk musí být někdy uvolněný a někdy zpevněný, já asi chápu, co porota myslela.“ Ať tak nebo tak, divák se rozhodně dobře bavil.

22 bodů

 

 

Luciana Tomášová a Robin Ondráček, rumba

Marek Eben prozradil, že ti dva začínají ráno tím, že vlezou do Vltavy. Asi  kvůli ochlazení, jejich choreo jsou moc žhavá.

Tatiana  Drexler nebyla úplně spokojená, protože laťka je vysoko. Tentokrát to  nebylo tak dobré, chodidla labilní,  kroky nebyly na hudbu.  Jana Burkiewiczová se přidala, prý to  trošku padalo, byla tam i nervozita, je třeba víc pozornosti. Ale ocenila, že už zná Lucianu  divokou, hravou, romantickou, vášnivou a měly by prý spolu pracovat v divadle.

 Luciana přiznala, že tentokrát byla nervóznější a  má tendenci padat. Později přiznala i únavu.

30 bodů

 

 

Marta Jandová, Martin Prágr, jive

Energické, velice hezké. Zdeněk Chlopčík však ocenil dost energie, dost rychlé nohy, nasazení extrémní, ale ty nohy mu stejně vadily, prý se tomu říká  valchové nohy. Richar Genzer ale řekl, že Marta to svou energií urve.

Marta Jandová ale po přenosu už stála na parketu bosá, bolely ji nohy, měla křeč a nemohla ani pokračovat v rozhovorech.

32 bodů

 

 

Vojtěch Dyk a Katharina Málek, rumba

Tatiana Drexler se rozplývala, že byl Vojta fantastický, rychlé nohy, pomalé tam, kde mělo, seriózní, do rytmu.  Zdeněk  Chlopčík byl také nadšený, překrásné, fantastická technika, pánev trošku utíkala dozadu. A padla i první desítka.

Později si zvědavá Tereza Kostková nenechala ujít pikantní otázku, která ji zajímala. Prý slyšela někoho  před přenosem,  jak se  rozezpívává na WC. Čekala by pěvecké vystoupení. Vojta Dyk přiznal, že se tím uklidňuje.

37 bodů

 

 

Sara Prachař Sandeva a Daniel Makovec, slowfox

Jana Burkiewiczová vyjádřila údiv (pár pojal skladbu v duchu folkloru, u kupky sena), prý pro ni folklor a slowfox bylo něco nepředstavitelného, ale šlo to. Doporučila  zpevnit tělo, točky jsou lepší. Podle Richarda Genzera to byl jednoduše agroslowfox.

26 bodů

 

 

Tomas Sean Pšenička a Natálie Otáhalová, rumba

Natálie vypadala jako obživlá panenka Barbie  a Tomas jako Ken. Byl to tanec hraček. Krásné taneční divadlo

Zdeněk Chlopčík pochválil vydařenou rumbu,  ostré kostrbaté pohyby, které se  pak zjemňovaly, Tomas tančil celým tělem.  Tatiana Drexler jen řekla: „On dostane do taneční školy spoustu talentů!“ Pro Janu Burkiewiczovou to byl krásný a něžný příběh. Richard Genzer vše zakončil vtípkem: „Musíme si věřit. To by bylo dobré  heslo pro finanční úřad.“

36 bodů

 

 

Zeptali jsme se …..

 

Tomáš Matonoha a Lenka Nora Návorková

TM: V tanci paso doble jste měl výraz, který musí nutně diváka ohromit. I porota byla úplně konsternovaná, Tatiana Drexler ani nenacházela slov. Richard Genzer se evidentně bálJ Na co jste vlastně doopravdy myslel?

Tomáš Matonoha: „Myslel jsem na to, že  jsem střed vesmíru. Že jsem ten toreador, že tady vyrvu ty parkety, že to tady propíchám očima!“

TM: Co si myslíte, když se ozve „Živě z Prahy“? Jste trémista?

Tomáš Matonoha: „V ten moment já jsem úplně v pohodě. Já si hrozně užívám ten začátek, mě to baví, ten nástup si opravdu užívám.  Všechno ostatní mám posunuté. Marek Eben mi říkal, že až tam budu stát, tak ztuhnu jak beton. Ale to ne. To přichází až později. Začátek si dělám hezký.“

TM: Je to i vidět, že se tím bavíteJ Ale Lenka Nora na Vás prozradila, že chcete všechno dokonalé a že si ten tanec asi neužíváte. Je to pravda?

Tomáš Matonoha: „Ne, úplně ne. Užívám si ho víc a víc, protože začínám být víc a víc připraven. Ale já musím tančit ty kroky, to nejde jinak.  V párovém tanci, když nebudu tančit dané kroky, tak spadneme, zakopneme, nebo se to rozpadne. Takže já musím dělat všechno, tak jak mám. Je to jako filmový pásek, každé okénko musím doplnit. Ale není to v mém pocitu, nejde to, nejde to. Musím se soustředit. Třeba ten příští tanec se víc uvolním.“

Lenka Nora dodává: „Ano, tyhle jsou moc těžké. Nejde to hned.“

TM: Je před Vámi nějaký tanec, kterého se vyloženě obáváte, že bude těžký?

Tomáš Matonoha: „Ne.“

Lenka Nora: „Jenže ty ještě nevíš, jak ty další pak vypadají! Ty nevíš, čeho se můžeš bát!“

(Výbuch smíchu,  oba)

Tomáš Matonoha se nedá: „Ale viděl jsem je, protože ostatní je už tančili! A těším se na ně, protože budou jako z jiného světa. Myslím si, že každý si logicky odvodí, co já asi teď budu tančit,  poněvadž toho už moc není, že jo.“

TM: Jak se připravujete na dobu, kdy to začne být fyzicky opravdu náročné a budete mít už dva tance? Lenka vydrží…

Lenka Nora: „No tak nic jiného nám nezbude. Musíme.“

Tomáš Matonoha: „Já to vidím takhle:  Je to něco, jako když mluví trenér fotbalu – my se teď soustředíme na tenhle zápas. Takže co je za 14 dní, to já teď neřeším. To budu řešit později. Beru to jako takovou sněhovou kouli, která se nabaluje. Každý týden je pro mě obrovská zkušenost. Před týdnem bych se složil, kdybych musel tančit dva tance.  Teď to neřeším. Ale když to přijde, musím si najít nějakou novou metodu, jak si to poskládat, nebo jak na to jít.“

TM: Držíme palce! A děkujeme za rozhovor (Tomáš Matonoha byl při rozhovoru stejně upřímně roztomilý, přesně jako ve svých vystoupeních:) 

 

Hosté:

Janek Ledecký

Astronaut NASA Drew Feustel

Anna Polívková

Roman Vojtek s partnerkou

Dana Batulková

Milan Peroutka s partnerkou

 

Marika Šoposká a Vavřinec Hradilek

Jitka Schneiderová a Marika Šoposká

Patrik Hartl

 

 

 Získané body se všem šesti párům  převádějí do dalšího kola, které se uskuteční v sobotu 14. listopadu.

 

Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Koncert hardcore kapely Scoop

Vernisáž Roxy Visuals

Vážení přátelé umění,

 

přijměte pozvání na živý koncert české hardcore kapely Scoop, který proběhne 5. 11. od 19:00 v rámci doprovodného programu výstavy David Böhm & Jiří Franta: Je to skoro jako něco, co to už bylo, a to přímo v prostoru Galerie NoD. Navazovat bude vernisáž ROXY VISUALS: Contemporary Art at Night Vol. 19 v Klubu ROXY od 20:30. Klub ROXY ve spolupráci s Galerií NoD připravují zbrusu novou site-specific instalaci uměleckých děl, která navazuje na již více než desetiletou tradici prezentace současného českého umění v kulisách legendárního hudebního klubu.

 

Obě akce jsou zdarma.

 

Galerie NoD

David Böhm & Jiří Franta

Je to skoro jako něco, co to už bylo

21. 10. – 15. 11. 2026

Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa

 

Klub ROXY

ROXY VISUALS: Contemporary Art at Night Vol. 19

Epos 257 & Jan Lesák feat. Mirek Čáslavka, Jakub Tomáš, Slavomíra Ondrušová, Tomáš Roubal, Vladimír Skrepl, Vladimír 518

5. 11. – 14. 4. 2027

Kurátor / Curated by: Pavel Kubesa

Vernisáž: 5. 11., 20:30

 

SCOOP patří k nejvýraznějším novým jménům české hardcore/punkové scény a přinášejí syrovou, nekompromisní podobu žánru známého jako chain punk. Pětice muzikantů, která se dala dohromady v roce 2023, staví na drtivých kytarových riffech, neúprosné rytmice a krátkých, výbušných skladbách, v nichž není prostor pro nic nadbytečného. Jejich zvuk čerpá z klasického hardcoru osmdesátých let i agresivnějších podob žánru přelomu tisíciletí, zároveň však disponuje nezaměnitelnou energií současného undergroundu. Od prvního dema přes EP Curb Justice si kapela rychle získala pozornost také za českými hranicemi a už svůj první koncert odehrála po boku amerických SPY. SCOOP nesázejí na nostalgii ani komplikované koncepty – jejich přirozeným prostředím je živý koncert, fyzická intenzita a bezprostřední energie klubové komunity. Žádné kompromisy, žádné zbytečné ornamenty, jen koncentrovaná dávka hluku, rychlosti a punkové naléhavosti.

Aktuální edici uměleckých děl s podtitulem Contemporary Art at Night pro konkrétní místa Klubu ROXY připravil kurátorovaný kolektiv výrazných českých umělců a umělkyň: své intervence představí v kolaborativním projektu Epos 257 & Jan Lesák feat. Mirek Čáslavka, vlastní práce Jakub Tomáš, Slavomíra Ondrušová, Tomáš Roubal, nebo třeba legendy české výtvarné scény jako Vladimír Skrepl a Vladimír 518. Umělectvo patří dlouhá léta mezi stálice české i mezinárodní výtvarné scény, současně jsou v blízké umělecké a osobní vazbě k umělecké dvojici David Böhm a Jiří Franta, která právě vystavuje v partnerské Galerii NoD. Kurátorskou koncepci instalace a kolekce uměleckých děl připravil kurátor Galerie NoD Pavel Kubesa.

Tato edice ROXY Visuals se pokouší o pokračování redefinice vztahu současného umění a specifické atmosféry nočního klubu. Jednotlivé umělecké intervence prezentují širokou škálu estetických a formálních poloh, se kterými se diváci v současném umění mohou setkat. Cílem výstavní koncepce ROXY Visuals – Contemporary Art at Night je otevřít současné umění a jeho témata novým kontextům, situacím a novému publiku a prezentovat jej prostřednictvím site-specific instalací vznikajících přímo na míru danému prostoru.

 

NoD, Taneční magazín