Rubrika: Novinky z tanečního světa

Divadlo Viola představuje novou sezonu

Uvádí novou inscenaci, komedii i cyklus o architektuře

Viola uvede inscenaci inspirovanou poezií Vladimíry Čerepkové, novou komedii s Taťjanou Medveckou i originální cyklus o architektuře

Divadlo Viola vstupuje do sezony 2026/2027 s programem, který propojí činohru, hudbu, literaturu, architekturu a výtvarné umění. Na podzim uvede inscenaci Moje máma přijde režisérky Beaty Parkanové, která vychází z poezie Vladimíry Čerepkové, v únoru pak českou premiéru hry švýcarského autora Charlese Lewinského Ahoj babi v režii Ondřeje Rychlého. Novinkou bude také cyklus Za fasádou s historikem, publicistou a kurátorem architektury Adamem Štěchem. Program doplní komorní recitály a dvě výstavy: Benátky – Praha Radky Folprechtové a výstava malíře Adama Štěcha, která bude tematicky propojena s osobností Čerepkové.

„Obě naše letošní premiéry spojuje téma touhy po blízkosti, každá z nich k němu ale přistupuje jiným způsobem. Moje máma přijde je inscenací postavenou na poezii Vladimíry Čerepkové a také na tématu nenaplněného vztahu mezi matkou a dcerou. Mimo to máme obrovskou radost, že se Vladimíra Čerepková do Violy, která byla jejím uměleckým domovem, vrací. Ahoj babi naopak přináší humor a nadsázku do tématu stárnutí a mezigeneračních vztahů. Obě inscenace spojuje zájem o člověka, vztahy, ale také bolest z osamění a touha nevzdat se.
Mimo dvou premiér přicházíme s novým cyklem věnovaným architektuře a pokračujeme v hudebních a literárních večerech. Důležitou součástí sezony jsou pro nás také výstavy, které chceme propojovat s tím, co se odehrává na jevišti. Viola je tedy místem, kde se mohou různé podoby umění přirozeně potkávat a vzájemně inspirovat, “říká Beata Parkanová, umělecká ředitelka Divadla Viola.

Tvůrčí tým inscenace Ahoj babi Divadlo Viola

Dvě premiéry nové sezony

První premiérou nové sezony bude 19. a 21. listopadu 2026 inscenace Moje máma přijde. Autorka a režisérka Beata Parkanová v ní pracuje s básněmi a texty Vladimíry Čerepkové a proměňuje je v ucelené jevištní vyprávění. Čerepkové poezie se stává živým materiálem pro příběh o samotě, touze po blízkosti, vzpomínkách a hledání místa, kam člověk patří. Vladimíra Čerepková je zároveň s Violou výrazně osobně spjata. Už v sedmnácti letech se stala kmenovou autorkou tehdejší poetické vinárny, její poezie byla součástí programu a ve Viole se pravidelně účastnila literárních večerů.

Text a režie Beaty Parkanové dávají jednotlivým básním nový kontext a postupně z nich skládají obraz jedné životní zkušenosti, zásadně poznamenané bolestným a nenaplněným vztahem s matkou. Fragmenty, obrazy a emoce vytvářejí svět na pomezí reality, vzpomínky a představy. Výtvarné řešení připravil Marek Cpin, hudbu složil Jan P. Muchow. V inscenaci účinkují Gabriela Míčová a Gabriela Mikulková.

25. a 28. února 2027 pak Viola uvede českou premiéru hry Ahoj babi švýcarského autora Charlese Lewinského. Současná hra s humorem a nadsázkou otevírá téma stárnutí, rodinných vztahů a mezigeneračního setkávání i míjení. Lewinsky staví hru na situaci, která je zároveň absurdní i velmi lidská, a dává velký prostor hereckému setkání. V režii Ondřeje Rychlého se v rolích babičky a vnuka představí Taťjana Medvecká a Filip František Červenka.

„Pro aktuální sezonu jsme chtěli připravit program, který bude propojovat to, co je pro Violu dlouhodobě důležité: silné osobnosti, kvalitní texty a témata, která mají co říct současnému divákovi. V dramaturgii nové sezony se objevuje mimo jiné k Viole patřící poezie, na repertoár nám ale přibude také nová komedie, ty se těší obecně velké oblibě divadelních návštěvníků. Do nové sezony vstupujeme dále s pro nás důležitým Memorandem o spolupráci s Akademií věd ČR, PR divadla přebírá agentura Piaristi, připravujeme nový web, návštěvníkům zpříjemní sezení nové stoly a pro mimopražské plánujeme posílit zájezdovou činnost,“ říká Pavel Vaněk, výkonný ředitel Divadla Viola.

Cyklus Za fasádou přiblíží příběhy slavných architektů a jejich klientů

Vedle divadelních premiér přichází Viola v nové sezoně s novým formátem Za fasádou, který připravuje ve spolupráci s historikem, publicistou a kurátorem architektury Adamem Štěchem. Během sezony nabídne pět večerů věnovaných výjimečným architektům, jejich klientům a příběhům, které stály za vznikem některých ikonických staveb. Historická fakta doplní fotografická projekce a inscenované herecké vstupy.

První dva večery ukážou architekturu prostřednictvím osobních příběhů. Za fasádou: Projekt jako seznamka představí vztah architekta Gerrita Rietvelda a jeho klientky Truus Schröder-Schräder, který začal stavbou jejího domu a přerostl v celoživotní partnerství. Za fasádou: Slunce a měsíc se zaměří na manžele Analu a Armanda Planchartovy, jejichž láska k sobě navzájem i k umění se promítla do podoby jejich vily v Caracasu, kterou navrhl Gio Ponti.

„Architekturu často máme tendenci vnímat především jako výsledek práce jednoho autora nebo autorky. Za fasádou se ale chceme podívat i na lidi a vztahy, které za jednotlivými stavbami stojí. Na architekty, jejich klienty, spolupráce, přátelství i osobní příběhy. Právě ty mohou někdy překvapivě dobře vysvětlit, proč konkrétní stavba vznikla a proč vypadá právě tak, jak vypadá. Každý večer proto přináší jeden konkrétní příběh, který ukazuje architekturu z trochu jiné perspektivy,“ říká ke koncepci večerů Adam Štěch.

Komorní hudební recitály propojí hudbu a slovo

Hudební a literární program zůstává i v nové sezoně důležitou součástí dramaturgie Violy. Komorní recitály nabídnou setkání výrazných interpretů s poezií, literaturou a živou hudbou. Mezi připravované večery patří recitál Báry Basikové, která za doprovodu klavíristy Luboše Přibyla představí písně intimnějšího rázu, šansony, balady i ukázky vážné hudby. Prostor dostane také Škrábanice hudebníka Michala Rataje a básníka Jaromíra Typlta, jejichž dlouholetá spolupráce propojuje poezii, hlas, živou elektroniku a další zvukové experimenty. Komorní formát staví na bezprostředním kontaktu mezi interprety a diváky a umožňuje Viole přirozeně propojovat hudbu a literaturu.

Viola během podzimu nabídne také dvě výstavy

Součástí nové sezony bude také výstavní program. Od 19. září 2026 bude ve Viole k vidění výstava Radky Folprechtové Benátky – Praha. 19. listopadu se pak představí malíř Adam Štěch. Výstava nabídne jeho charakteristický rukopis a vznikne v přímé souvislosti s novou inscenací Moje máma přijde. Štěch pro expozici vytvoří obraz inspirovaný osobností Vladimíry Čerepkové, jejím životem a dílem. Výstava tak rozvine téma inscenace i mimo jeviště a nabídne vlastní výtvarnou interpretaci osobnosti české básnířky.

Tvůrčí tým inscenace Moje máma přijde Divadlo Viola

Aktuální sezona navazuje na dramaturgické směřování Divadla Viola jako prostoru pro komorní setkávání různých podob živého umění. Vedle činoherních inscenací nabídne hudbu, poezii, architekturu a kulturní historii i výtvarné umění, a přinese tak pestrý program pro diváky napříč generacemi. Viola chce svou dramaturgii postupně otevírat i mladšímu publiku a oslovovat nové návštěvníky a zároveň přitom si zachovat svou charakteristickou uvolněnou atmosféru a blízký kontakt s diváky.

Divadlo Viola bylo založeno v roce 1963 a patří k nejstarším pražským divadlům malých forem. Sídlí v samotném srdci Prahy v historickém domě na Národní ulici. Viola se dlouhodobě zaměřuje na komorní inscenace, divadelní adaptace literatury, autorské projekty i poetické večery s výraznými osobnostmi české kultury. Její prostředí i sezení u stolků s možností konzumace během programu vytváří unikátní atmosféru a mimořádně intimní setkání mezi herci a diváky. Od minulé sezony je v čele divadla výkonný ředitel Pavel Vaněk a umělecká ředitelka Beata Parkanová.

Foto: archiv divadla Viola 

Tereza Lišková

pro Taneční magazín

Lži

Dekkadancers budou lakovat diváky narůžovo

DEKKADANCERS BUDOU V NOVÉM PŘEDSTAVENÍ LAKOVAT DIVÁKY NARŮŽOVO. DVĚ CHOREOGRAFIE SPOJÍ TÉMA LŽÍ

Soubor současného tance připravuje na listopad 2026 premiéru dvou autorských choreografií od uměleckých šéfů DEKKADANCERS. Komponovaný večer Lži, které muži říkají bude uveden v divadle Jatka78 již 4. listopadu a následovat budou čtyři reprízy. První část večera – Sobě pod taktovkou Ondřeje Vinkláta – nabídne symbolický pohled na ego, které nám často něco nalhává. Druhá choreografie Štěpána Pechara, která dala název celému večeru, diváky pak zavede na filmový plac, kde si lži a intriky podávají dveře mezi jednotlivými scénami pochybného filmu ještě pochybnějšího režiséra.

Obě choreografie nespojuje téma lásky ani naděje, ale prachsprostých lží. DEKKADANCERS se podívají pod pokličku toho, proč lakujeme věci na růžovo, ohýbáme pravdu a jaké následky může mít i zdánlivě nevinná lež. V prvním kusu pojmenovaném Sobě se Ondřej Vinklát bude zabývat tím, jak se nás ego lstivě snaží oddělit od souladu s celkem, od kterého se oddělit nejde:

„Naše myšlenky utvářejí to, jak žijeme. Létají od toho, kdo se kouknul na moje storýčko, až po hluboké podstaty bytí. Při silném prožitku ale mohou úplně zmizet a vystřídá je osvobozující ticho. Je to na nás: my si vybíráme, jaké myšlenky k sobě pustíme, jestli jim uvěříme a jak s nimi naložíme. Tato schopnost má v sobě obrovskou sílu. Hlavně se pokusit si nic nenalhávat,“ říká choreograf Ondřej Vinklát a pokračuje: „Mysl je mocný nástroj, který může sloužit dobrým věcem, spojovat a kultivovat. Pokud je ale slepě řízena pouze osobním prospěchem, je to cesta do pekla.”

Druhá choreografie Lži, které muži říkají Štěpána Pechara je z části inspirována povídkou Snubní prsten brazilského spisovatele Luise Fernanda Verissima, která s humorem zachycuje domnělou aférku. Lži, které muži říkají je svižná taneční jízda ze zákulisí jednoho opravdu nepovedeného filmového natáčení o jedné pravdě, která se fakt špatně vysvětluje.

„Zajímá mě, když úplně obyčejná, skoro banální situace postupně odhalí něco podstatného o lidské povaze. Lež je zvláštní věc. Někdy říkáte pravdu a všichni vás podezírají ze lhaní. Jindy lžete tak přesvědčivě, že vám uvěří všichni. A v některých případech nakonec uvěříte i sami sobě. Pak už není úplně jasné, kdo vlastně komu lže. Proto je nejjednodušší nelhat vůbec. Nemusíte si pak pamatovat, co jste komu řekli. Na druhou stranu jako choreograf a režisér představení, jehož hlavním úkolem je nadsázka a pobavení, bych nikdy nedovolil pravdě, aby zkazila vtipné vyprávění,” směje se Štěpán Pechar.

V obou choreografiích vystoupí kmenoví tanečníci souboru Patrik Čermák, Florian Garcia, Albert Kaše, Natalia Metodijeva, Alex Sadirov a Nela Štarková. Ve druhé choreografii pak budou promlouvat i hlasy Jiřího Lábuse, Jakuba Žáčka, Radúze Máchy, Filipa Kaňkovského, Anny Prášilové Fialové a Jany Čermákové Kotrbaté.

Premiéra se uskuteční 4. listopadu na Jatkách78 v rámci festivalu Bread & Dance Prague a následovat budou 4 reprízy do konce roku 2026 (5.–8. 11.). Poté se inscenace zařadí na stálý repertoár DEKKADANCERS hraný na Jatkách78.

Další podrobnosti najdete na https://dekkadancers.net/cs/repertoire/lzi-ktere-muzi-rikaji/.

Foto: Sergej Gherciu

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

Premiéry KINTSUGI a DENSER, HEART OF NOISE i SMOKE AND MIRRORS

Říjnové tipy z programu 420PEOPLE

Podzim s 420PEOPLE bude ve znamení výrazných tanečních zážitků. Dvě premiéry – KINTSUGI a DENSER – a také choreografie SMOKE AND MIRRORS nebo HEART OF NOISE. Od japonské filozofie viditelných „prasklin“ přes magii kouře a zrcadel, tanec na vodní hladině za zvuku futuristických nástrojů intonarumori až po taneční sólo o tom, kolik toho tělo tanečníka nese. Pro diváky jedinečná příležitost vidět současný tanec pokaždé z jiné perspektivy – a nechat se překvapit tím, kam až je může pohyb, zvuk a fantazie zavést.


Do nové sezony soubor 420PEOPLE, který už 19 let patří k nejvýraznějším souborům české scény současného tance, vstoupí premiérou KINTSUGI – 10. října od 19:30 a 11. října od 18:00 v holešovické v La Fabrice. Reprízy následují 9. a 10. listopadu. Choreograf a umělecký šéf 420PEOPLE Václav Kuneš se inspiroval originální japonskou technikou opravy rozbitých předmětů: „Kintsugi neskrývá praskliny. Naopak je nechává viditelné jako součást příběhu. Každý zlom, každá oprava je jiná a nedá se zopakovat. Nejde o návrat do původního stavu, ale o hledání nového způsobu, jak věci drží pohromadě.“

SMOKE AND MIRRORS, sólové představení tanečnice Francescy Amy Amante a sólový koncert flamenco kytaristy Filipa Zubáka, se odehraje v intimním prostoru Studia Maiselovka 13. a 14. října od 19.30. V choreografii Václava Kuneše tančí a zní, mizí a objevují se mezi skleněnými levitujícími objekty. „Smoke and Mirrors – ve slovníku 20. a 21. století má tento anglický výraz význam lehce negativní. Mě ale inspiroval význam a zejména účel tohoto výrazu z 18. století. Šlo o celkem jednoduchý, tenkrát velmi působivý způsob, jak dosáhnout ,magické iluze’. Projektor, tedy ,kouzelná lampa’, zrcadlo a kouř,“ říká Václav Kuneš. Inspirací pro scénografii se stala tvorba výtvarnice a designérky Vladimíry Klumparové. Francesca Amante je za svůj výkon v SMOKE AND MIRRORS v užší nominaci na Ceny Thálie 2026 v kategorii Balet, tanec a pohybové divadlo.

Choreografie kmenové choreografky souboru 420PEOPLE Sylvy Šafkové HEART OF NOISE nabídne 24. října od 19:30 v La Fabrice novodobý pohled na futurismus v pohybu, hudbě i scénografii. Industriální hluk ale i zvuky lidského těla, hlasy, tlukot srdce. To vše na vodní hladině přímo na jevišti! Živě zazní kultovní nástroj futuristů intonarumori v podání hudebníka Tomáše Reindla aka OMNION. Tanečnice Francesca Amy Amante za svůj sólový výkon v této choreografii získala nominaci na Ceny Thálie 2023 v kategorii Balet, tanec a pohybové divadlo.

Druhou premiérou v nové sezóně bude 29., 30. a 31. října DENSER. Choreografie Václava Kuneše a Filipa Staňka propojuje taneční sólo Filipa Staňka s živou elektronickou hudbou expandcollapse (Ester Grohová) v intimním prostoru Studia Maiselovka.  „Čím déle tančím, tím méně jsem schopen rozlišit, co je v mém pohybu autentického a co je důsledkem různých vnějších vlivů – učitelů, choreografů, technik, s nimiž jsem se setkal, chyb, zranění, návyků, jež jsem nastřádal. A čím méně to dokážu oddělit, tím víc mě tanec těší. Podobné téma řeší i Denser: minulost není něčím uzavřeným v archivu naší paměti, je stále živoucí vrstvou, která je společně s naší osobností proměněna pokaždé, když prochází novou zkušeností. Po letech tancování si netroufám říct, že jsem lepší, rád bych ale věřil, že jsem hustší,“ podotýká tanečník a choreograf Filip Staněk. 

Foto: Pavel Hajný, Vojtěch Brtnický 

Simona Andělová

pro Taneční magazín

PQ – poslední výzva

Otevřená výzva končí v září 2026

Newsletter září 2026

Otevřená výzva PQ Publication Cultures končí tento měsíc

Poslední mezinárodní programová výzva Pražského Quadriennale 2027 končí 30. září 2026. Program PQ Publication Cultures, kurátorovaný Pavlem Drábkem, se věnuje rozmanitým publikacím o scénografii, performančním designu a performančním prostoru. Zachycuje také způsoby, jimiž se v těchto oblastech šíří a rozvíjí poznání.

Cílem programu je představit publikační tvorbu – ať už ve formátu tištěných knih nebo e-knih, magazínů či jiných mediálních formátů – vydanou mezi listopadem 2022 a zářím 2026. Přihlašovat je možné příspěvky, které se věnují tvůrčím disciplínám zastoupeným na PQ od autorských, editorských nebo vydavatelských kolektivů i jednotlivců z celého světa.

Vybrané publikace budou v následujících měsících zařazeny na longlist a shortlist programu. V průběhu PQ 2027 pak jedna publikace získá ocenění PQ Best Publication Award, poprvé udílené v roce 2015. Součástí programu bude v červnu 2027 také série autorských čtení s autory a autorkami shortlistovaných publikací.

 

VÍCE O OTEVŘENÉ VÝZVĚ

PUSŤE SI ZÁZNAM Q&A WEBINÁŘE

Poslední šance zapojit se do PQ Hive

Program PQ Hive je laboratoří představivosti, nápadů a praktické tvorby pro děti a mládež. V průběhu Pražského Quadriennale 2027 si nejmladší účastníci a účastnice akce skrze práci s látkami a kostýmní tvorbou vyzkouší, jaké to je stát se součástí kolektivního uměleckého procesu.

Se školními skupinami bude kurátorka PQ Hive Natálie Rajnišová rozvíjet společné umělecké dílo na motivy absence a ticha. Děti navštěvující výtvarné kroužky v ZUŠ či DDM se do PQ mohou zapojit s návrhem kostýmu s tajnou superschopností.

Práce školních skupin i dětí ze ZUŠ se stanou součástí společné interaktivní instalace vystavené přímo v průběhu příštího Quadriennale. Pokud by se vaše ZŠ, ZUŠ, DDM nebo jiné volnočasové uskupení do programu chtělo zapojit, kontaktujte nás prosím na adrese erika.francakova@pq.cz.

 

NATÁLIE RAJNIŠOVÁ PŘEDSTAVUJE PQ HIVE

Záznamy sympozia ‘Technologie’ jsou nyní v MY PQ

Videonahrávky prezentací a debat sympozia Pražského Quadriennale “Technologie v divadle, scénografii a výstavním designu” z října 2024 si nyní můžete přehrát ve svém MY PQ profilu.

Na akci promluvilo přes 80 mluvčích ze 30 zemí a regionů – tvůrci a tvůrkyně, teoretičky a teoretici, kteří*ré pracují s technologiemi nebo na téma technologií. Společně jsme věnovali*y dynamice technologií v rámci divadla, scénografie a výstavního designu.

Přes MY PQ se nyní dostanete k záznamům všech našich sympozií konaných v posledních pěti letech, kompletním záznamům PQ Talks 2023 a nahrávkám vybraných debat z PQ Talks 2019.

 

ZÁZNAMY SYMPOZIÍ

Nabíráme do organizačního týmu PQ 2027

Pražské Quadriennale 2027 se blíží a náš tým se rychle rozrůstá. Od léta jsme v týmu přivítali*y několik nových kolegů a kolegyň, a nyní hledáme uchazeče a uchazečky na další pozici v produkčním týmu – aktuálně:

Místem výkonu práce je Praha a pozice vyžaduje znalost češtiny i angličtiny. Pokud vás nabídka zaujala, projděte si celý inzerát na našem webu a ozvěte se.

PRACOVNÍ INZERÁTY

Image
Obrázek 1: Výstava Best Publication Award na PQ 2019. Fotil Jan Hromdáko.

 

 

PQ, Taneční magazín