Kde končí náš prostor a začíná prostor druhého?

Alica Minar přichází s inscenací POINT OF TOUCH

V jaký moment se nás druhý člověk začne týkat? Co rozhoduje o tom, koho si k sobě pustíme blíž? A kdy toužíme, aby nám někdo zůstal nablízku? Nová inscenace choreografky Alice Minar, POINT OF TOUCH, propojuje dokumentární materiály, osobní vzpomínky, imaginaci i tanec. Zkoumá, co se odehrává v prostoru mezi lidmi, když se snažíme být spolu, aniž bychom museli jeden druhému dokonale rozumět. Berlínská premiéra proběhne 8. října v Dock 11, pražská pak 16. října od 19:30 hodin ve Studiu ALTA. Vstupenky jsou dostupné na platformě GoOut.net.

„Nechci, aby se mě v metru dotýkali cizí lidé. A přesto doufám, že kdybych upadla, někdo ke mně přijde.“ Právě tento protiklad se stal jedním z výchozích bodů inscenace, která nevzniká z potřeby oslavovat blízkost, ani z přesvědčení, že empatie automaticky znamená souhlas. Naopak se pohybuje v nejistotě a pokládá otázku: co v nás rozhoduje o tom, kdy je přítomnost druhého člověka vítaná, a kdy se stává narušením našeho prostoru?

„Celá performance je o procesu, ve kterém se stáváme citlivějšími, učíme se naslouchat a přestáváme se na věci dívat jen jako na dobré nebo špatné. Když se někdo rozpláče, nemusím okamžitě přiběhnout a zachraňovat jej nebo ji. Někdy stačí, že tam jsem,“ popisuje přístup k tvorbě choreografka Alica Minar.

Původní nápad na inscenaci vznikl před pěti lety. Poslední dva roky pak probíhal intenzivní umělecký výzkum, během kterého se postupně proměňovala její podoba. Autorka na něm pracovala spolu s mezinárodním týmem, a to v rámci rezidencí a tvůrčích pobytů v Bratislavě, Praze, Kodani a Berlíně. POINT OF TOUCH tak vyrůstá z dlouhodobého procesu, v němž se osobní zkušenosti, rozhovory, pohyb a sdílené příběhy postupně proměňují nejen v tanec, ale také v hudbu a slova.

Nemusíme se shodnout, abychom vedle sebe dokázali zůstat

Performance se dotýká i širší otázky současného soužití. Ve vztazích oscilujeme mezi potřebou vzájemného porozumění a pocitem, že naše odlišnosti jsou někdy příliš velké na to, abychom si skutečně porozuměli. Nabízí však i třetí možnost: nemusíme se vždy a ve všem shodnout, abychom vedle sebe dokázali zůstat.

Důležitým prvkem inscenace jsou doteky, jež choreografka nevnímá pouze jako fyzický kontakt, ale také jako metaforu pro blízkost, důvěru, zranitelnost i vztah k druhému člověku. Doteky v sobě nesou teplo, které se zároveň stalo inspirací pro kostýmy i vizuální koncept představení. Při jeho zpracování vycházela scénografka a kostymérka Magdalena Vrábová z tepelných map.

Představení otevírá i otázku konsentu. Kdy chceme být v kontaktu? A kdy se mu naopak bráníme? „V dnešní době je tak těžké budovat intimitu a skutečně se otevřít v rozhovoru, a to nejen slovně, ale i emočně,“ doplňuje choreografka. V inscenaci proto nevytváří návod, jak být empatičtější. Nabízí spíše situaci, v níž můžeme sledovat vlastní reakce na přítomnost druhých lidí. Nakonec nejde pouze o dotek, ale o schopnost zůstat nablízku. Bez potřeby druhého člověka zachránit, změnit nebo si ho přivlastnit.

POINT OF TOUCH je nová performance choreografky Alice Minar, která prostřednictvím dokumentárních střípků, osobních vzpomínek, imaginace a tance zkoumá hranice mezi lidmi a otázku, co znamená být skutečně zasažen zkušeností druhého člověka. Nehledá úplné porozumění ani shodu, ale možnost zůstat spolu navzdory rozdílům. Jedná se o sedmou autorskou performance kolektivu Alica Minar & col.

Alica Minar & col. je umělecké seskupení, které v roce 2020 založila slovenská choreografka a performerka Alica Minar. Pro její tvorbu jsou typické výrazné vizuální prvky, v nichž se prolíná vyprávění s abstrakcí. Prostřednictvím bizarních situací intuitivně hledá humor i poezii a zároveň společně s diváky zkoumá a rozebírá opomíjené stránky palčivých společenských témat.

Choreografie | Alica Minar
Dramaturgie | Katarína Bakošová
Scénografie a kostýmy | Magdalena Vrábová
Světelný design | Félix Noslier
Externí konzultantka | Lucia Kašiarová
Účinkující | Yelena Arakelow, Aneta Bočková, György Jellinek, Jakob von Kietzell, Valerie Renay, Matthew Rogers, Lenka Vořechovská
Hudba | Vi Huyen Tranová (Viah)

Pražská premiéra | 16. října 2026 v 19:30, Studio ALTA, U Českých loděnic 4, Praha
Repríza | 17. října 2026 v 19:30, Studio ALTA, Praha
Berlínská uvedení | 8. října 2026 (PREMIÉRA), 9. a 10. října, vždy v 19:30, Dock 11, Berlín

Partneři a rezidenční pobyty | Studio ALTA, Praha, Česká republika; Dock11, Berlín, Německo; Tatwerk, Berlín, Německo; HAUT Kodaň, Dánsko; Truhlárna, Praha, Česká republika; Nová Cvernovka; TELOCVIČŇA – Centrum tanečních rezidencí; PLAST – Platforma pro současný tanec, Bratislava, Slovensko.

Finanční podpora | Ministerstvo kultury České republiky, Státní fond kultury České republiky, Magistrát hlavního města Prahy, HAUT Kodaň, Česko-německý fond budoucnosti, Evropská unie, Culture Moves Europe, Goethe-Institut

Foto: Anna Solianyk

 

Kristýna Sudková

pro Taneční magazín

Inscenace Amadoka Divadla X10 boduje u kritiky

Amadok získává nominace na Cenu Thálie i ohlasy z mezinárodního festivalu Theater der Welt

Divadlo X10 slaví významný úspěch se svou nejnovější inscenací Amadoka v režii Dušana Davida Pařízka. Inscenace vytvořená na motivy monumentální románové trilogie ukrajinské autorky Sofije Andruchovyč získala prestižní nominace na Ceny Thálie. Mimořádný jevištní výkon Stanislava Majera vynesl herci úzkou nominaci v oboru Činohra, v širší nominaci byla oceněna také Táňa Malíková. 

Úspěch na domácí scéně navazuje na pozitivní přijetí inscenace v zahraničí. Amadoka byla v červnu letošního roku uvedena v německé premiéře v rámci mezinárodního festivalu Theater der Welt 2026 v Chemnitzu, kde vzbudila široký ohlas u tamního publika, divadelní kritiky i v celoplošných médiích.


Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) ve své recenzi vyzdvihl režii Dušana Davida Pařízka a práci celého týmu: „Pařízek má k dispozici fantastický pražský soubor, který s beroucí a téměř prozřetelnou čistotou přechází mezi vyprávěním a hrou a při ponoru do minulosti vyzařuje lidskou, vzdorovitou sílu.“

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung ve své recenzi vyzdvihl režii Dušana Davida Pařízka a práci celého týmu: „Pařízek má k dispozici fantastický pražský soubor, který s beroucí a téměř prozřetelnou čistotou přechází mezi vyprávěním a hrou a při ponoru do minulosti vyzařuje lidskou, vzdorovitou sílu.“

Deník Freie Presse ocenil herce za zvládnutí náročných textů i neustálých proměn rolí: „Tři příběhy vyžadují od pětičlenného souboru neobvyklé množství textu i neustálé proměny rolí. Výkony Táni Malíkové, Gabriely Míčové, Stanislava Majera, Václava Marholda a Martina Pechláta jsou více než pozoruhodné. Hrají napříč desetiletími bez strachu z odhalení a s odstupem k představovanému – to si na německém premiérovém večeru zasloužilo zvláštní potlesk.“

Divadelní portál nachtkritik.de doplnil: „Pařízek hledá spíše tiché momenty a může se přitom spolehnout na silné a intuitivní herectví svého souboru.“

Inscenaci věnovala samostatné videoreportáže a vstupy také významná celoplošná evropská média jako ARTE (Amadoka: Ukrainische Geschichte auf der Bühne), televize 3sat (Kulturzeit) nebo stanice Deutschlandfunk Kultur (Fazit).

Inscenace Amadoka je vyvrcholením ukrajinské trilogie, kterou režisér Dušan David Pařízek realizoval v Divadle X10. Mimo Stanislava Majera a Táni Malíkové v ní účinkují Gabriela Míčová, Václav Marhold a Martin Pechlát.

Web inscenace a předprodej: https://www.divadlox10.cz/cs/repertoar/amadoka

Nejbližší reprízy inscenace Amadoka v Divadle X10 proběhnou 6. října, 3. listopadu a 10. listopadu 2026 vždy od 19:00.

 

Foto: Marek Koliha

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

MOVE Fest Ostrava začíná

Nový cirkus, tanec i vzdělávání a workshopy s evropskými tvůrci

Hlavní program MOVE Festu odstartuje ve středu 23. září, první festivalové dění se ale rozběhne už o týden dříve. O festivalové předzvěsti se totiž již ve čtvrtek 17. září a v pátek 18. září postará projekt Connecting/Stations, který přiveze současný tanec přímo mezi cestující do nádražních hal – konkrétně do Bohumína a Frýdku-Místku.

Současný tanec může pro někoho stále znít jako něco, na co musí mít patřičné zkušenosti, něco o něm vědět nebo sebrat odvahu a koupit si vstu- penku. Na nádraží ale nic z toho nepotřebujete. Můžete se zastavit na deset minut cestou z práce, chvíli pozorovat, co se děje, a pak zase pokračovat dál. Díky MOVE Festu totiž můžete na pohybové umění narazit úplnou náhodou, třeba právě při čekání na vlak, a možná zjistíte, že současný tanec vám není tak vzdálený, jak jste si mysleli. Connecting/Stations se během hlavního festivalového programu objeví v pátek 25. září také na ostravském hlavním nádraží.

„MOVE Fest pro nás nezačíná prvním večerním představením a nekončí posledním potleskem. Chceme vytvářet různé možnosti, jak se s pohybovým uměním potkat – někdy jako divák, jindy úplnou náhodou a někdy tím, že se sami začnete hýbat. Proto jsou pro nás stejně důležitou součástí festivalu předzvěsti v regionu, workshopy nebo sympozium věnované kreativnímu vzdělávání,“ říká ředitelka MOVE Ostrava Jana Ryšlavá. „MOVE Fest je ostatně v ostravském veřejném prostoru vidět už nyní. Díky výstavě Ostrava v pohybu, která prostřednictvím fotografií Kamila Hauptmanna připomíná více než deset let setkávání diváků s MOVE Ostrava a s pohybovým uměním na známých místech našeho města. Až do 30. 9. ji můžete najít u nákupního centra Futurum,” dodává organizátorka.

Nejen se dívat. Tady se hýbe i publikum

Před samotným zahájením nabízí MOVE Fest také sérii pohybových workshopů. Do Ostravy kvůli nim přijede finský choreograf Jarkko Mandelin, zakladatel helsinského souboru Kinetic Orchestra, jehož pohybový jazyk propojuje kreativní floorwork a akrobatický partnering.

V pondělí 21. září povede na Janáčkově konzervatoři lekci Contemporary Floorwork zaměřenou na práci s podlahou jako zdrojem síly a o den později proběhne workshop Partnering Tools, ve kterém se účastníci seznámí s jeho unikátním pohybovým přístupem acropartnering. Na své si tak přijdou především zkušenější tanečníci a pohybáři, kteří chtějí svou pohybovou praxi posunut zase o kus dál.

Festivalové sobotní ráno pak nabídne další pohybové setkání – Yoga & Brunch na břehu Ostravice začne v 9:30 venkovní lekcí hatha jógy s Janou Ryšlavou a živým akustickým doprovodem. Podzimně laděná lekce zaměřená na ukotvení a vnitřní stabilitu přejde do společného brunche v restauraci Loděnice. Nepůjde tedy o výkon, ale především o příjemné komunitní potkávání, společný pohyb a prostor na chvíli zpomalit.

Poslední festivalový workshop bude zároveň příležitostí nahlédnout pod pokličku jednoho z bodů programu. V neděli večer uvede slovenský choreograf a performer Michal Heriban ve Studiu G oceňo- vané sólo Ja som placebo, které se stalo jedním z inspiračních zdrojů letošního festivalového tématu. Následující ráno pak povede svou masterclass Technika současného tance a repertoár Ja som placebo, ve které se s účastníky podělí o principy, dynamiku a pohybové fráze této inscenace. Večer tak můžete jeho pohybový jazyk sledovat z hlediště a hned druhý den ráno si ho vyzkoušet na vlastní kůži. Autorský svět Ja som placebo zkompletuje výstava Heribanových obrazů Placebo Paintings, kterou si mohou nejen festivaloví návštěvníci prohlédnout od 21. do 28. září v kavárně Studia G.

Patří tanec do škol? Ano.

V sobotu 26. září otevře MOVE Fest také téma, které se stále výrazněji dostává popředí: Jaké místo má tanec a kreativní pohyb ve škole? Sympozium kreativního vzdělávání ve Studiu G propojí pedagogy, umělce, lektory a další zájemce o taneční a pohybovou výchovu. MOVE Ostrava zde společně s Vizí tance představí projekt CUKR (Centra uměleckého a kreativního vzdělávání), současné změny v této oblasti, příklady dobré praxe i konkrétní plány pro Moravskoslezský kraj.

A nezůstane jen u diskuse. Ve druhé části si účastníci během ukázkové lekce Kreativně pohybem sami vyzkoušejí, jak může taneční a pohybová výuka ve škole vypadat. Profesionální taneční lektorky Jana Látalová a Michaela Suša ji povedou za živého perkusního doprovodu. Nejde přitom o nácvik choreografie ani hodinu tělocviku, ale o práci s přirozeným pohybem, představivostí, hudbou, prostorem a vlastní tvorbou. Sympozium je díky spolupráci s Asociací taneční a pohybové výchovy, Vizí tance a grantové podpoře přístupné zdarma po předchozí registraci.

Posledním festivalovým dnem to nekončí. Frekvence nechá promluvit tělo a Divoké husy mýty

V pátek 2. října přiveze MOVE Ostrava jako svou letošní festivalovu ozvěnu nejnovější projekt Alžběty Tiché čerstvě nominované na Cenu Thálie. Autorská sólová performance Frekvence propojuje závěs- nou akrobacii s technologiemi, které v reálném čase sledují srdeční tep performerky. Data z jejího těla se okamžitě propisují do zvuku a světel a její fyzický i psychický stav se tak stává součástí scénografie. Žádná dvě uvedení nemohou být úplně stejná, protože rytmus představení nevychází z předem připra- veného načasování, ale přímo z tepu akrobatky. Na tento nový cirkus, jehož rytmus neurčuje scénář, ale lidské tělo vás MOVE Ostrava zve do dalšího z nečekaných ostravských míst, které odhalí již brzy.

Poslední festivalová ozvěna pak bude patřit dětem a jejich dospělým. V neděli 11. října uvede MOVE Ostrava v DK Poklad svou autorskou inscenaci Divoké husy, která propojuje současný tanec, nový cirkus, objektové divadlo a živou hudbu Vladivojny La Chia. Poetické příběhy mezi nebem a zemí otevírají témata svobody, odvahy, přátelství i našeho vztahu k divoké přírodě. Přijďte se nechat unést příběhem pro celou rodinu, ve kterém se potkává pohyb, živá hudba a divoká příroda.

 

13. ročník MOVE Festu Ostrava proběhne od 23. do 28. září v Ostravě a Frýdku-Místku. Přinese mimo jiné site-specific akrobacii Komín Elišky Brtnické na čtyřicetimetrovém industriálním komíně v Nové osmičce, estonský duet Life Dances to Eternity v Evangelickém kostele, participativní představení Veľký nádych vytvořené společně s místními ženami-amatérkami, nové dílo Jany Burkiewiczové Směj se, pořád se směj!, oceňované sólo Ja som placebo Michala Heribana a švédskou performativní procházku Keep It Safe. Kompletní program a vstupenky najdete na webu MOVE Ostrava.

Lucie Sembolová

pro Taneční magazín