Novinky z tanečního světa – 2. stránka

Zastávka Evropa

dokumentární inscenace

Dokumentární inscenace Zastávka Evropa vychází z vyprávění Bělorusů a Ukrajinců, kteří mají osobní zkušenost s emigrací a útěkem před válkou. Srpnová revoluce v Bělorusku v roce 2020, která vyvolala bezprecedentní vlnu represí, donutila statisíce aktivních občanů opustit svou vlast, aby se vyhnuli pronásledování ze strany Lukašenkova režimu. Po ruském vpádu na Ukrajinu 24. února 2022 miliony lidí, převážně žen a dětí, nuceně opustily své domovy, aby unikly neúnavnému ostřelování a bombardování.

Zastávka Evropa zkoumá hluboké proměny, kterými jednotlivci v důsledku bouřlivých běloruských a ukrajinských událostí prošli, jakým způsobem přeskládali své osobní hodnoty, jak došlo k probuzení a formování národní identity a jak se vyrovnávají s problémy, které se objevily při snaze přijmout podmínky cizího prostředí. Cílem inscenace je také prozkoumat, jak se proměňuje dynamika vztahů mezi Ukrajinci, Bělorusy a Rusy. Je možné obnovit dialog a porozumění? Mohou se rodiny rozdělené diametrálně odlišnými postoji znovu spojit? A jak vnímají příliv uprchlíků Češi?

Rekultur z.s. je nezávislá produkční platforma, která iniciuje vznik nových, neotřelých a originálních projektů současné české i evropské scény (s důrazem na performativní umění). Platforma se zabývá realizací vlastních uměleckých projektů a koprodukcí; chce kultivovat diváka směrem k modernímu myšlení, které apeluje na komunikaci, vede k vědomější a aktivnější společenské a občanské angažovanosti. www.rekultur.cz

Social Theatre Lab existuje od roku 2017 a klade si za cíl upozornit na společensky významná, traumatická a podceňovaná témata a problémy běloruské společnosti. Pod vedením režisérky Valiantsiny Maroz produkuje dokumentární inscenace a scénická čtení vlastních her a her současných autorů. STL také spolupracuje s původně běloruským divadlem, momentálně sídlícím v Londýně, HUNCHtheatre, se kterým v listopadu 2018 uskutečnili první společný projekt — sérii akcí „Meyerhold. Případ 2.0.“. Social Theatre Lab se aktivně zapojilo do protestů po zfalšovaných volbách v 2020 roce, většina jeho členů se nachází v exilu.

TEXT Anastasia Relitova

REŽIE Valiantsina Maroz

DRAMATURGIE Kacia Chekatouskaya, Ondřej Novotný

VÝPRAVA Lucie Pangrácová

HUDBA Jindřich Čížek

VIDEO Karina Baratava

GRAFIKA Nastya Stalmahova

FOTOGRAFIE A PR VIDEO Dita Havránková
PRODUCENT Ewa Zembok (produkční platforma Rekultur)

PROJEKTOVÝ MANAŽER Hanna Kazakova

HRAJÍ Jan Bárta, Volha Karalionak, Hanna Sabaleuskaya, Khrystyna Valovik, Kostiantyn Zhyrov.

Inscenace vznikla v koprodukci běloruské skupiny Social Theater Lab, nezávislé produkční

platformy Rekultur (www.rekultur.cz) a Divadla X10.
Projekt vznikl za finanční podpory Evropské Unie (Národní plán obnovy MK), Hlavního města Prahy, Státního fondu kultury ČR, Nadaci život umělce a byl podpořen evropskými programy Culture Moves Europe a EU4Culture.

Premiéra 26. 9. 2023

Reprízy: 27. 9., 15. 11. a 16. 11. vždy v 19:30 v Divadle X10, ul. Charvátova 10/39, Praha 1.

Vstupenky k zakoupení přes stránky Divadla X10 v ceně pay as you can 150 Kč / 250 Kč / 500 Kč. Pro studenty vysokých škol speciální cena 50Kč.
Pro vstupenky lze také napsat na adresu rekultur.cz@gmail.com

Inscenace je v původním znění s českými titulky.

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Močál Story

Světová premiéra Ivana Mládka na Malé scéně v HDK Karlín v listopadu 2023

Močál story – rodinná hudební komedie s písněmi Ivana Mládka

Čím otevřít Malou scénu v HDK Karlín? Těžký oříšek. Myšlenka vznikla již mnoho let před pandemií, ale pak tu byla covidová brzda. Základní myšlenka byla – Velká scéna potáhne svým úspěchem Malou scénu. Dlouho to nešlo díky pandemickému chaosu, ale konečně se přání vyplnilo, tedy aspoň takto hovoří Egon Kulhánek, ředitel HDK.

Močál story je protkaná písničkami Ivana Mládka, také trvalo nějakou dobu, než se podařilo získat jeho souhlas k zinscenování hry. Inscenace je psaná ve verších, což je velká výzva pro herce. Zazní tu Jožin z bažin, Pochod Praha Prčice, Medvědi nevědí, Zobali vrabci zobali či Prachovské skály. Ale jsou tu i méně známé skladby – např. Vylučování.

Hlavní téma Močál story je jednoduché – ztracená spolužačka. Dva popletení policisté (neznáte takových více???) během pátrání potkají mnoho postav – Jožina, Lindu, Jendu Bendu, upíry.

Představení provází živá kapela s kapelníkem Felixem Slováčkem jr., o zábavu je postaráno.

Malá scéna se má soustředit hlavně na děti, vedoucí Malé scény je Lenka Pixová, která říká: „Máme za sebou už přes tři desítky představení a s potěšením můžu říct, že školy si představení pochvalují. Byla to prvotní myšlenka při vybudování Malé scény, hlavně se soustředit na děti a mládež s důrazem na hudbu. Takových scén v Praze moc není. Také jsme nechtěli, aby děti jen pasivně pozorovaly představení, ale aby se také aktivně zapojily. “

Jedním z cílů Malé scény je také hledání nových talentů prostřednictvím Muzikálových kurzů. Malá scéna pořádá i soutěž dětských souborů základních, středních a uměleckých škol – cenu EDUARD (pojmenovanou po zakladateli karlínského divadla Eduardovi Tichém.)

S oficiálním představením Malé scény připravuje HDK i nové, modernější logo, a to nejen nového divadelního prostoru, ale i celého HDK Karlín. V budoucnu může být i pestřejší a barevnější, necháme se překvapit.

Zeptali jsme se….

Šalamounský a trošku lišácký Ivan Mládek

TM: Jste proslavený svými satirickými texty…

Ivan Mládek

„Ne, ne, ne. Já jsem přece nikdy nic takového nedělal, tedy nebyl to vůbec můj záměr!“

TM: Ale přesto, už to tak nějak je a člověk si Vás s tímto ihned spojí.

Je možné, že Močál story bude trošičku odpovídat dnešní době?

„Ale ne, vůbec! No, no… ale připouštím, že si něco takového v tom příběhu lidé možná sami najdou…. sám jsem zvědavý!“

Děkujeme. I my jsme na Močál story zvědaví…

Zeptali jsme se….

Iva Pazderková (v roli Stáni Polákové)

TM: Co cítíte jako nejdůležitější odkaz Močál story, který chcete divákovi předat?

„Nejdůležitější pro nás interprety je, abychom dokázali přenést tu politiku, ten humor, takový až absurdní humor, ale on samozřejmě absurdní není, mně připadá velice sofistikovaný a chtěli bychom divákům přenést tento odkaz našeho úžasného legendárního hudebního génia Ivana Mládka.“

Gabriela Urbánková

Jaké bude herecké obsazení Močál story?

Komisař Jaroslav Bambula: Martin Písařík, Martin Sobotka

Policista rotný Véna „Rambo“ Dopil: Filip Hořejš

Stáňa Poláková: Iva Pazderková, Michaela Tomešová

Dáša Nováková: Barbora Munzarová, Radka Coufalová

Company: Gabriela Urbánková, Lucie Chlumská, Jan Vlas, Josef Fečo, Martin Uberall

Světová premiéra: 20. listopadu 2023 v 19.30 hod

Foto, video: Eva Smolíková

Text: Tomáš Matějovský, Eva Smolíková

Taneční magazín

Dasha ukončila svým koncertem 60.ročník Zlaté Prahy

Důstojný a krásný závěr festivalu, naše česká Diva a její hosté

září 2023, tedyv takové symbolické datum proběhl koncert zpěvačky Dashi a jejích hostů, který uzavíral 60. ročník festivalu Zlatá Praha. Tento večer vzdal hold hlasu Dashi.

Dasha je držitelkou ceny Thálie za roli Máří Magdalény v muzikálu Jesus Christ Superstar a její výkony představují naprostou interpretační špičku. Pojmenování jako Diva, Star, Primadona, to vše k Dashe prostě sedí. Již kdysi, kdy byla vokalistkou Karla Gotta, o ní Mistr řekl, že má jedinou chybu: narodila se v Beskydech, jinak by to byl hlas schopný světové konkurence, směle by se mohla postavit takovým celebritám jako je Beyoncé a další.

Dasha i přes tento úspěch zůstává skromná, pracovitá a pokorná. Nikdy se nikam netlačila, její výkony jí však všude otevřely cestu. Možná se méně ví, že Dasha má 8-letou dceru, která na koncertě jednoduše nemohla chybět.

Dasha vystoupila za doprovodu Filharmonie Hradec Králové a kapely Pajky Pajk pod vedením Martina Kumžáka. Coby hosta si pozvala smyčcové kvarteto Epoque Quartet.

Dasha si vybrala dva hosty – všestranného Ondřeje Rumla a Petra Kotvalda, o kterém řekla, že ji uchvátil svými šansony a krásným hlasem.

Jak dokáže Ondřej Ruml být ve všech žánrech tak dobrým interpretem? Sám říká: Je to vlastně tak, že jen dokážete ovládnout jiný žánr, ve kterém se necítíte komfortně. A v tom stále pokračovat.

Večerem provázel vtipný a oblíbený Libor Bouček. Na otázku, co budou dělat Ondřej a Dasha po koncertu, odpověděl Ondřej upřímně: „Asi se opijeme“. Libor Bouček zaváhal a pravil: „Chtěl jsem Vám popřát hodně štěstí, ale teď nevím, jestli v této činnosti to také platí…“

A na scéně se již objevil Petr Kotvald. Dasha zavzpomínala, jak chtěla nazpívat duet s Petrem a až nyní po 14-ti letech se jí to splnilo.

Dasha i Ondřej volili většinou písně v angličtině, oproti tomu Petr rád zpívá česky, jak sám říká, čeština je mu nejbližší. Pravdou je, že jeho podání šansonu, který měl nelehké téma, způsobil Petrův dojemný hlas a květnatá čeština, že diváky úplně mrazilo. Petrův výkon byl až démonický. Petr nastoupil v černém obleku a poté již přiběhla Dasha ve stříbrném, takže se překrásně doplňovali a radost ze společného duetu se přenesla i na diváky. Petr se několikrát vyjádřil, že už nikdy s nikým žádný duet nenazpívá, protože už si jich užil dost a dost, ale jak je vidět, nemyslel to zas až tak vážně.

Dasha přiznala, že v jejím dětství bylo takové oblíbené povolání malých či mladých – kosmonaut. A tak si přála být kosmonautka. Ale matika jí prý nešla. Tak chtěla být také houslistka. Nakonec prý coby zpěvačka létá svým vlastním vesmírem. Dasha říká: „Hudba mi dělá dobrou náladu, je to společný, srozumitelný a nekomplikovaný jazyk světa. Je to naprosto přátelské území.“

Dasha a její hosté zase udělali dobrou náladu nám divákům, byl to krásný závěrečný večer celého festivalu, zkrátka, to nejlepší nakonec, tedy zlatá tečka.

Text a foto: Eva Smolíková

Taneční magazín

Czech Dance Focus patřil k vrcholům festivalu Quartiers Danses v kanadském Montréalu

Přeplněný sál v Musée McCord uznale tleskal výkonům performerů úspěšné české taneční scény

Přeplněný sál v Musée McCord uznale tleskal výkonům performerů na závěr úspěšné prezentace české taneční scény, která se představila v rámci Czech Dance Focus od 13. do 16. září na festivalu Quartiers Danses v kanadském Montréalu. Tři zcela odlišné formáty poukázaly na mimořádnou pestrost a kvalitu naší scény, kterou reprezentovali Tereza Ondrová a Petra Tejnorová v celovečerním díle Karine Ponties SAME SAME, Tereza Ondrová a Jaro Viňarský v komponovaném podvečeru Check the Czechs spojeném s filmovou projekcí dokumentu Dominika Žižky Eymen – Point of View. A do třetice Martin Talaga se svým sólem Faunus a triem Soma.

„Ředitel festivalu Quartiers Danses se účastnil České taneční platformy ještě před covidem a nadšeně si přál sdílet své zážitky s quebeckým publikem. Vybíral z širší nabídky a umístil každé představení do specifických prostor, takže pro umělce to byla značná výzva. Díky Národnímu plánu obnovy MK ČR se nám podařilo, podobně jako v létě v Brazílii, uspořádat atraktivní sérii představení a získat si vřelé publikum. Mnozí diváci si nenechali ujít všechny tři formáty a aktivně se účastnili diskuse po projekci filmu. Nechyběli ani kolegové z Evropy, kteří složili našim umělcům velkou poklonu, stejně jako ikony místní scény nevyjímaje Louise Lecavalierovou,“ říká Yvona Kreuzmannová, ředitelka Tance Praha a kurátorka Czech Dance Focus.

Divadelní sál Les Grands Ballets Canadiens v Espace Wilder byl ideálním prostorem pro vtipný duet SAME SAME z pera Karine Ponties, belgicko-francouzské choreografky, kterou oslovily ke spolupráci tanečnice Tereza Ondrová a divadelní režisérka Petra Tejnorová. Večera se účastnili i zástupci české ambasády v Ottawě, kteří nešetřili uznáním. 24. října můžete vidět toto představení opět v PONCI!

O to více se věrní diváci akce těšili na páteční podvečer v Cinéma de Musée, kde zažili Terezu Ondrovou znova, tentokrát v sebeironické roli v duetu s Jaro Viňarským What Do We Talk About When We Talk About Dance a následně ukázce z Call Alice. Jaro Viňarský doplnil první část programu „Check the Czechs“ svým sólem. Zcela jiné téma a způsob práce otevřela druhá část večera projekcí filmového dokumentu Dominika Žižky Eymen – Point of View. Jeho iniciátorka a producentka Yvona Kreuzmannová vedla po projekci diskusi s diváky, které námět i zpracování tématu autorkami Lenkou Knihou Bartůňkovou a Ridinou Ahmedovou nesmírně zaujalo.

Sobotní odpoledne patřilo Martinu Talagovi a jeho třem performerům (Marek Menšík, Radim Klásek, Anton Eliáš) v sále muzea, kam se sotva diváci vešli. Dílo, které nebylo dlouho k vidění, protože covid zpomalil jeho sérii 80 repríz, rezonovalo velmi silně.

Česká scéna otevřela místním divákům trochu jiné obzory a výrazně se odlišila od běžných produkcí místní provenience. Pro zdejší umělce, kteří se festivalu účastnili, byla velkou inspirací a pro diváky bezpochyby nečekaným zážitkem. Umělci udělali České republice skvělou vizitku.

Koprodukce Tance Praha podpořili: MK ČR – Národní plán obnovy, Odbor mezinárodních vztahů; Hlavní město Praha, Městská část Praha 3, Krenovka a SUDOP Real. Děkujeme!

Markéta Faustová

pro Taneční magazín