Rozhovor s tanečníkem a porotcem JANEM TOMÁNKEM

„Stardance je moje srdcovka”

„Tanec je pro mě vášeň, vyznání, životní styl… Pro mě je tanec vším,“ přiznává náš přední tanečník, trenér, porotce Jan Tománek, který spolu s manželkou Kamilou vede jednu z nejúspěšnějších tanečních škol Studio Kometa v Brně, třikrát tančil v TV taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí a v desáté jubilejní si splnil sen, stal se porotcem.

Narodil jste se v Ústí nad Labem, ale vyrůstal v Mostě. Jak vzpomínáte na dětství, jaký jste byl kluk a co Vás bavilo?

„Přesněji řečeno, jsem se narodil a vyrůstal v Ústí nad Labem a po vojně jsem působil 7 let jako vedoucí tanečního klubu. Vyrůstal jsem jako každý obyčejný kluk. Měl jsem krásné dětství. Vše se odehrávalo venku na čerstvém vzduchu. Hráli jsme všechny možné sporty, mezi kterými vyhrával fotbal, kterému jsem se 12 let aktivně věnoval na výkonnostní úrovni. Po vojně, když už jsem se věnoval sportovnímu tanci v podstatě profesionálně, tak jsem dostal nabídku od pana Václava Hofmana, abych převzal taneční klub v Mostě, kde jsem posléze strávil krásných 7 let, na které velmi rád vzpomínám lidsky i profesně…”

V jednou rozhovoru jste přiznal, že Vaše první taneční vystoupení bylo na dětském tanečním festivalu v Kamenickém Šenově, kde jste tančil valčík. Co nebo kdo Vás k tanci přivedl?

„Od útlého věku jsem se rád pohyboval na hudbu, až jsem si vysloužil přezdívku „Tančící komanč“. Využíval jsem jakoukoli příležitost se pohybově vyjádřit a rád jsem se předváděl ve společnosti. Rodiče tak uznali, že nejlepší bude, když se tomu začnu víc věnovat. Začátky nebyly jednoduché, protože jsem v dětství trpěl nadváhou a tak moje první taneční angažmá v jediném, dětském tanečním klubu neskončilo slavně, ale po tanečních už to nabralo obrátky.”

Portréty osobností desáté řady taneční soutěže StarDance. Promo fotografie pro kampaň pořadu České televize.

Vy jste nejdříve ale vystudoval střední průmyslovou školu a pak trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Olomouci. Proč jste si vybral právě obor trenérství?

„Jsem původem strojař, ale až na krátkou dobu jsem se tomu nevěnoval. Můj svět byl tanec a poměrně brzo jsem se začal věnovat výchově mladých tanečníků. To mě dovedlo až k rozhodnutí se více vzdělávat. Fakulta sportovních studií byla logickým krokem.”

V letech 1998 – 2000 jste se stali s Vaší partnerkou a později manželkou Kamilou vicemistry ČR. 3x jste se stal vicemistrem ČR v 10 tancích a máte také titul mezinárodního mistra Kanady v 10 tancích a v roce 2000 jste získal jako trenér a choreograf titul vicemistr Evropy v latinských formacích. Co pro Vás znamená tanec?

„Tanec je pro mě vášeň, vyznání, životní styl… Pro mě je tanec vším. Věnuji se mu již víc jak 30 let a to každý den. Bez nadšení by to nešlo. Tanec mě nabídnul spoustu forem. Národní, společenské tance, latinské, standardní. Formou individuální, partnerskou či formační. Všechny jsem využíval, hledal, zkoušel a nelituji. Pro mě je tanec pestrá mozaika, která mě vždy dávala možnost si najít barvu, která mě baví…”

Třikrát jste tančil v oblíbené TV taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí. V prvním ročníku byla Vaší partnerkou TV a rozhlasová moderátorka Jolana Voldánová, v pátém modelka Pavlína Němcová a v šesté sérii atletka Šárka Kašpárková. Jak na soutěž a své taneční partnerky vzpomínáte? Co Vám soutěž dala?

„StarDance je moje srdcovka. Tančit historicky první řadu, kdy to sledovalo 2 500 000 diváků je nezapomenutelný zážitek. Žiju tím pořadem emočně i profesně celých 13 let a jsem za to rád…

Jolana byla velmi pracovitá a pečlivá. Lidsky jsme se sblížili natolik, že naše rodiny se navštěvují dodnes. Pavlína byla v Česku neznámá, ale v zahraničí velmi úspěšná a její profesionalita se při nácviku projevovala. Myslím, že byla velmi talentovaná a je škoda, že jí diváci nedali větší prostor…. No a Šárka byla a je prostě skvělá. Její nadhled, pracovitost a parťáctví jsou vlastnosti, které z ní dělají skvělého člověka.

StarDance nejen mě, ale nám všem dala obrovskou možnost ukázat krásu našeho tance. Celá země začala tančit a tanečníci si užívají větší vážnosti. To je myslím úžasné….”

Jednou jste přiznal, že byste si ve StarDance, rád vyzkoušel roli porotce a v desáté sérii jste usedl mezi obávané porotce. Jaké to bylo netančit, ale hodnotit?

„Byl to můj sen a cíl, který se mě splnil a jsem za to velmi rád. Není to pozice jednoduchá, protože vůbec netušíte, co vám taneční páry předvedou a vědomí, že jste v přímém přenosu, je také velký adrenalin. Každý večer je velmi náročný, protože je plný příprav a zodpovědnosti to „dát co nejlépe“. Snažil jsem se ve svých hodnoceních věnovat tanci a být spravedlivý. Jestli se to povedlo, musí posoudit divák;)

Spolu s manželkou Kamilou vedete jednu z nejúspěšnějších tanečních škol Studio Kometa v Brně, kde působíte jako šéf trenér a také jako lektor reprezentativních kurzů pro veřejnost. Co Vás na své práci nejvíce baví? Jaký je o Vaše kurzy zájem?

„Jako celý život, tak i dnes se věnuji tanci komplexně. Mojí hlavní profesí je trenér výkonnostních párů a jsem rád, že se mohu věnovat těm nejlepším. Po našich zkušenostech ze StarDance, jsme se s manželkou Kamilou rozhodli organizovat také taneční kurzy pro veřejnost a dnes jich máme plný dům a velmi nás to baví. Takovou největší radostí je tradiční nedělní kurz pro dospělé taneční páry, na který se vždy velmi těšíme. Mimo jiné pořádáme také taneční soutěže, plesy, taneční tábory apod.”

Spolu s manželkou vedete nejen úspěšnou taneční školu, ale máte také dvě talentované děti, které kráčí ve Vašich šlépějích. Syn Jonáš již v deseti letech vyhrál svoji první taneční soutěž a patří mezi nejlepší juniorské tanečníky. Také dcera Nely má již první úspěchy na svém kontě. Jak vnímáte úspěch svých děti?

„Nikdy jsem neměl ambici, aby moje děti tanec dělali profesionálně. Přál jsem si, aby si ho vyzkoušeli… Možná proto, že si ho Jonáš našel tak trochu sám, tak je dnes 5-tinásobný mistr ČR a finalista ME. Nelinka má tanec jako přirozenou součást svého života a čas ukáže, jestli jí tanec provede životem jako nás s manželkou.”

Je Vám práce také koníčkem? Jak rád odpočíváte?

„Pro mě tanec nejsou jen kroky. Vše co dělám je spojené s tancem. Prodávám taneční obuv, porotcuji soutěže, moderuji taneční akce, pořádám taneční soutěže… Tanec, aby Vám vydržel, se musí stát životním stylem a tohle štěstí já mám.

Zrovna jsem se vrátil z cyklo výletu okolo Balatonu. Odpočívám pohybem v různých formách. Rád plavu, jezdím na kole nebo jen tak chodím.

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečnicí KAMILOU TOMÁNKOVOU, známou ze StarDance

„Tanec je můj život, práce i zábava. Kdyby ne, už dávno dělám něco jiného”

 „Tanec je můj život, přináší mi dobrou náladu, je to moje práce, ale i zábava…“, říká Kamila Tománková, kterou tanec provází celý život. Tanci podlehli nejen její rodiče, ale i bratr, věnuje se mu také manžel i jejich dvě děti. Třikrát se objevila ve StarDance, což pokládá za nezapomenutelný životní zážitek.

Pocházíte z Brna z taneční rodiny. Váš tatínek Petr Odstrčil, byl nejen výborný tanečník, ale také prezident Českého svazu sportovního tance a s Vaší maminkou Marcelou, založili a dlouho vedli, brněnský taneční klub Impuls a Vy s bratrem Martinem jste v tomto prostředí vyrůstali. Jak vzpomínáte na svá dětská léta?

Vše se u nás v mém dětství točilo právě kolem tance. Hrozně se mi líbilo poslouchat taneční hudbu, chodit s rodiči dívat se na tréninky, na soutěže a na soustředění. Byla tam vždycky hezká a přátelská atmosféra. Maminka šila i oblečení pro tanečníky a já jí pořád jako malá chtěla pomáhat, ale spíš jsem ji asi zdržovala. Probírat se všemi těmi látkami, flitry a kamínky byl pro mě neuvěřitelně zajímavý svět. Prvního tanečního partnera na soutěže jsem měla ve 13 letech, ale byl o 10 let starší a moc jsme si nerozuměli. Přesto jsme spolu tančili zhruba 3 roky. Pak rodiče chtěli, abych tančila  s bráchou, ale nečekaně se musel už v osmnácti letech oženit, protože čekali se svojí tehdejší tanečnicí mimčo. Já pak vystřídala ještě asi 5 tanečních partnerů, než jsem potkala svého muže, se kterým jsme se dali dohromady i tanečně.”

Bylo asi přirozené, že jste se vydala ve šlépějích svých rodičů. 3x jste získala titul vicemistra ČR v 10 tancích a titul mezinárodního mistra Kanady v 10 tancích. V roce 2000 jste se podílela na titulu vicemistrů Evropy v latinských formacích. Jste soutěživý typ?

Tanec pro mě byl, je a doufám, že i bude nedílná součást života. Primárně mi nikdy nešlo o to soutěžit a vyhrávat. Ale to potěšení ze spojení pohybu každé části těla ve spojení s hudbou a s partnerem. No a předávat tu radost a energii na někoho, kdo se na nás dívá nebo si to jen tak užívat se svým partnerem. To člověka hodně obohacuje, je to prožitek, který Vám dává smysl, potěšení, vášeň, štěstí a někdy i únavu a bolest. To k tomu prostě patří a je to neuvěřitelná kombinace toho všeho, bez čeho pak už nemůžete být, prostě to máte tak rádi a chcete to dělat. Že se pak dostaví i úspěchy na soutěži, je dobré motivačně a je to fajn, ale pro to jsem to nikdy nedělala.”

Vystudovala jste trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Olomouci. A jste spolu zakládající členkou taneční studia Kometa Brno, které patří k nejúspěšnějším tanečním školám republiky. Co Vás k tomu vedlo, podílet se na založení tohoto studia?    

Nejdřív tu byl nápad od mého bráchy a táty vybudovat rodinnou firmu, taneční studio. Našli pro to vhodný objekt, který byl z části rozestavěný, a část byla na zbourání. Já byla tehdy na střídačku týden v Mostě s Honzou (mým současným mužem) a týden studovala v Brně VUT. A protože jsme se také tehdy věnovali trénování párů, šli jsme do toho projektu s nimi a pře-sunuli se natrvalo do Brna. Postavili jsme nejprve jeden taneční sál s obytnou částí, kde také všichni stále bydlíme, máme takový velký činžovní dům s byty pro každou rodinu. Nejprve jsme v tanečním studiu jen založili a trénovali taneční klub se soutěžními páry, hlavně juniorskými a dospělými. Pak jsme přistavěli ještě jeden taneční sál a zázemí se šatnami a recepcí, využívané hlavně pro taneční kurzy pro malé děti až po dospělé. Věnujeme se všemu, co se týká tanečního světa od šití tanečních kostýmů, přes vzdělávání trenérů, pořádání tanečních soutěží a akcí až po již zmíněné trénování tanečních párů a tanečních kurzů.”

Ve studiu působíte jako lektorka tanečního kurzu pro nejmenší a latino dance pro ženy. Co Vás na učení nejvíce baví? Jaký je zájem o Vaše kurzy?

Mám na starosti celý chod kurzů tanečního studia. Zahrnuje to výběr a vzdělání lektorů tance, zaměstnávání dalších potřebných pracovních sil a plánování celé taneční sezony, včetně pravidelných vystoupení dětských složek, vytvoření metodiky výuky a kontroly, jestli jsou u nás lidi spokojeni. O to se snažíme nejvíc, být profesionální a přinášet lidem radost a zážitek z tance. Zájem o naše kurzy je velký, často máme plno a za to jsem moc ráda a vděčná, ale nebylo to takto hned od začátku, museli jsme se k tomu dopracovat. Tancování pro nejmenší pak i sama vyučuji a baví mě to moc, děti jsou neuvěřitelný příval energie a mají rády pohyb, poskakování a hraní si na písničky. Je to někdy náročné, ale musím říct, že to dělám ráda, protože moje vlastní děti už z těch dětských let vyrostli, jsou z nich puberťáci. No a Latino Dance pro ženy je bezvadná záležitost, která mi dělá moc radost a často mi i zlepší náladu. Přijde k nám vždycky ten, kdo se chce opravdu tancem potěšit, zpotit se a naučit se to dobře. Postupně se ze všech stane dobrá parta nadšenkyň, je tam skvělá atmosféra a hodně z nich už k nám chodí několik let. A taková práce je pro mě i potěšením.”

Tanec Vás svedl s manželem Janem Tománkem, s nímž jste se seznámila na tanečních soutěžích, kde jste vystupovala jako Kamila Odstrčilová a spolu učíte společenský tanec pro pokročilé. Jak se Vám spolu pracuje?

My se spolu vidíme na tanečním parketě takřka denně při trénování našich soutěžních tanečních párů. Každý tam ale trénuje při soukromých lekcích někoho jiného, tak se zase až tak moc nevnímáme, každý si hledí své práce. Někdy je to náročné v tom, že je to pod tlakem, aby tanečníci pak byli na soutěžích úspěšní, pokud možno nejlepší. Ne každý ale na to má, někdy se jim nechce, protože ta zátěž pro vrcholové tanečníky je velká, někdy nemají motivaci po špatném umístění na soutěži, občas je problém i psychika, rodiče dětských párů potřebují často něco řešit. Takže je to někdy fajn a v pohodě, ale někdy taky ne. Spolu s manželem pak vyučujeme dva taneční kurzy pro dospělé páry a to je příjemné v tom, že tam lidi přijdou s dobrou náladou, proběhne to v dobré náladě a skončí to v dobré náladě. Nikdo žádné výsledky neřeší, tančí se tam jen proto, že si to chtějí všichni užít, zasmát se.”

Tanec Vás provází celý život. Co pro Vás znamená? Jednou jste řekla: „Tanec je můj život, přináší mi dobrou náladu, je to moje práce, ale i zábava…“ Platí to stále?

Ano, kdyby tomu tak nebylo, tak už dělám něco jiného. Někdy toho samozřejmě bylo hodně a chtěla jsem třeba i přestat a najít si jinou práci, ale čím jsem starší, tím mám více zkušeností a uvědomuji si, že to je to, co dělat chci, už vím moc dobře, jak a baví mě to a jsem za to ráda. Nemusím sedět v kanceláři na zadku osm hodin denně, mám hodně pohybu a potkávám na akcích spoustu zajímavých lidí a pořád jsou přede mnou nové výzvy a zkušenosti. Moderuji třeba i taneční soutěže a taneční přenosy v TV a k tomu bych se asi nikdy normálně nedostala. Moje práce je pestrá, věnuji se i designu a šití tanečních šatů. Pro život je hodně důležité mít rád svou práci, pracovat tvrdě, mít pořád své vize, sny a cíle. Vždycky, když jsem se tak bezhlavě plácala životem, v práci, nemělo to pro mě smysl a vlastně jsem se necítila dobře a spokojeně. Pro mě je nejdůležitější zdravá a spokojená rodina a dělat práci, co mě baví, co přináší mě i lidem pro které pracuji nebo s kterými pracuji potěšení a všichni se snažíme nejlépe, jak to jde.”

Třikrát jste tančila v TV soutěži StarDance… když hvězdy tančí. V první řadě s atletem Tomášem Dvořákem, v páté řadě s hercem Oldřichem Navrátilem a v osmé řadě jste byla partnerkou lyžaře Ondřeje Banka, ale ze zdravotních důvodů jste pak odstoupila. Jak na soutěž vzpomínáte? Co Vám soutěž dala?

StarDance byl pro mě velký zážitek, velká změna v životě, přinesla mi spoustu zkušeností, nových příležitostí a zážitků a nových přátel. Nejvíc byla pro mě první řada, vše bylo nové, nikdo nevěděl, jaké to bude, jestli to jen nějak proběhne nebo to bude úspěšné. Mám ohromnou radost, že StarDance pořád patří k nejúspěšnějším pořadům na ČT. To je pro taneční svět strašně důležité a hodně ho to pozdvihlo a stal se díky tomu populárnější. Před tím pomalu nikdo nevěděl, co je to samba a dnes to už všichni vědí. To je skvělé. A na taneční partnery ve StarDance jsem měla štěstí. Se všemi se mi dobře tančilo, byli to moc fajn lidé, pracovití a příjemní, neměli jsme mezi sebou problémy. Hodně mě mrzelo, že jsem svoje poslední účinkování s Ondrou Bankem musela přerušit, nerada věci vzdávám, potřebuji být spolehlivá a vše dotáhnout do konce. Ale bolesti během tréninků a na zkouškách a přenosech se nedaly vydržet bez léků, prostě to nešlo. Vyhřezla mi ploténka na krční páteři na zkouškách při prvním díle a představa, že se tam budu trápit třeba ještě několik týdnů či měsíců pod práškami, to teda nebylo nic příjemného a zhoršovalo se to. Tak jsem ve třetím díle musela své účinkování přerušit a naštěstí byla k dispozici jiná tanečnice, která zrovna to kolo vypadla, tak mě vlastně jen vystřídala. Ale i přesto je pro mě StarDance nezapomenutelný životní zážitek v tom nejpozitivnějším smyslu slova.”

Jste maminkou dvou dětí – syna Jonáše a dcery Nely. Jak to mají s tancem? Neláká je také taneční parket?  

Naše děti obě tančí. Jonáš už opravdu skvěle, je několikanásobným mistrem ČR v tanečním sportu v kategorii juniorů i mládeže. Nelča tančí také, hlavně pro radost, ale první úspěchy na soutěžích už má také za sebou. Vyrůstali s námi v tomto prostředí a je to pro ně přirozené, baví je to a žijí tím stejně jako my. Nemuseli jsme je do ničeho nutit, sami to chtějí a tanec je pro ně důležitá součást života. Jsme za to rádi, kdyby ale chtěli dělat cokoliv jiného, budeme je v tom podporovat úplně stejně.”

A co chvíle volna, jak je ráda trávíte?  

Chvíle volna jsou pro mě důležité, trávím je nejraději s rodinou. Vaříme rádi různá jídla, chodíme na procházky, jezdíme na kolo, v zimě lyžujeme a bruslíme, jezdíme na výlety do ZOO a na zámky a hrady, baví nás cestování, ale rádi se spolu díváme i na filmy v klidu domova. Užívám si i chvilky, které mám sama pro sebe, cvičím jógu, čtu si knížky a sbírám nápady na dekorace do domu a na nové taneční a společenské šaty. Ráda si zajdu s přáteli na pivko či víno nebo jen tak pokecat o životě. Užít a prožít každý okamžik svého života, vnímat svět okolo sebe a lidi v něm je to, co je pro mě důležité, to dělám nebo se o to alespoň snažím.”

 Veronika Pechová   

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

StarDance: začal biatlon – končí KOUKALOVÁ

Právě v sobotu 30. listopadu 2019 začala biatlonová sezóna Světového poháru 2019/2020. A zrovna  v ten večer se loučila v přímém televizním přenosu se StarDance – bývalá biatlonová šampiónka! Jaká to ironie… A kde zůstala galantnost a genderové vyváženost? Zač je toho loket? Vrátilo Impérium úder?

Již osmý večer desátého cyklu populárního a nosného programu veřejnoprávní ČT začala krátkou reminiscencí na minulé charitativní pokračování StarDance. To sice nebylo vyřazovací, ale jeho body se zohledňovaly v hodnocení tohoto dílu sledované soutěže. A na programu nyní byla hned dvě soutěžní kola. V tom prvním si účastníci vybírali mezi valčíkem a rumbou. A druhé kolo pak dalo volnost jejich kreativitě ve volném, výrazovém scénickém tanci.

Již tradičně zasedly v hledišti páry vyřazené v předešlých kolech. Mezi nimi i soutěžící z mnoha předešlých ročníků, dále kulturní, manažerské i podnikatelské osobnosti… A samozřejmě příbuzní i přátelé vystupujících. Prostě, vhodná sousta pro zvídavé televizní kamery.

Moderátoři mají poněkud rozdělené úlohy, ale protentokrát pěkně pospolu

Bez mučení se přiznám, že nesleduji StarDance pravidelně. A tak, po několikaleté(!)  přestávce, musím uznat, že se inovuje. Moderátoři sice zůstávají stejní, ale jejich „pracovní místa“ se proměnila. Marek Eben zůstává tím hlavním průvodcem na pódiu a Tereza Kostková je pasována spíše do zákulisní reportérky, sběratelky aktuálních dojmů. Ale k hlavnímu posunu došlo v choreografiích tanců a jejich výrazovém pojetí. Jsou nápaditější, progresívněji pojaté i s použitím dalších rekvizit. Prostě, necítíte se zde jako na soutěži „latiny“, ale na skutečném představení, gala podívané.

Orchestr Martina Kumžáka Moondance Orchestra je, se svými zpěváky, připraven. Diváci patřičně nažhaveni. A tak již k vlastní soutěži.

 Vídeňský valčík nebo vídeňský ležák?

Marek Eben úvodem soucítil s únavou a enormním tréninkovým zápřahem soutěžících. Jejich jízdu soutěží přirovnal ke starému Trabantu, který ani nevěděl, kolik má v nádrži benzínu. A často musel jezdit na rezervu.

Gabriela Koukalová – Martin Prágr (rumba)

Na počátku Eben prezentoval Gabrielu Koukalovou (dříve za svobodna Soukalovou) jako neomylnou střelkyni. Což vtipně ilustroval přiložením repliky biatlonového terče na čelo porotce Chlopčíka. Projevilo se i toto pak na jeho nejnižším hodnocení?

Rumba této dvojice, na zmodernizovaně aranžovaný hit Bangles „Eternal Flame“, byla svým způsobem i trošku živočišná. A nezapřela perné hodiny tréninku. Na ten je ostatně asi Gabriela zvyklá…

Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem měli hodně nevděčnou roli začínajícího páru

Ve slovním hodnocení uvedl Genzer, že tato jízda určitě nebyla Trabantem. Drexlerové vadil zase malý tlak na parket. Čili, že se sálem nesunuli, nýbrž spíše poskakovali. Porota se zdála býti přísnou, ale nakonec toto byla nejlépe hodnocená rumba celého večera.

(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex  8, Jan Tománek  9, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 33)

Matouš Ruml – Natálie Otáhalová (valčík)

Samotný divadelní úvod ukazoval, že tanečníci půjdou po výrazu. Já tedy osobně miluji spíše pivo vídeňský ležák, než vídeňský valčík. Nicméně mne nepřipadlo vystoupení slabší toho předešlého. I když, srovnávat rumbu a valčík?

Natálie Otáhalová si dala záležet s valčíkem i se svým partnerem Matějem Rumlem

Jiného názoru byla porota. Tatiana Drexler vytýkala především Rumlovi, že tak trochu předháněl hudbu. Téměř niť suchou na populárním mladém herci nenechal ani Jan Tománek, ale pak  ukázal vcelku solidní sedmičku. To jsou paradoxy!

(Body: Richard Genzer: 8, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 6. Součet: 28 )

Jakub Vágner – Michaela Nováková (rumba)

Zase jsme se dočkali, tentokrát na hudbu Stinga, až teatrálního zahájení. Jakub Vágner seděl před stolkem s fotkou své partnerky. Následný tanec spíš dokumentoval tréninkový dril. Prostě hodiny potu a krve ve zkušebně. Já ani porota jsme v projevu necítili uvolnění.

Jakub Vágner se sice cítí lépe s rybářským prutem u vody, ale i zde se však nechtěl nechat zahanbit

Zdeněk Chlopčík byl lapidární: „Jakube, nejlepší jste byl, když jste seděl.“ I tak byl, pak v bodování, ještě vcelku milosrdný. Richard Genzer Vágnerovy pohyby pánví komentoval: „Ta pánev byla, Jakube, jako když Horst Fuchs v teleshopingu předvádí pánev.“ Porota se tentokrát výjimečně bodově shodla.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 28  )

Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička (valčík)

Tentokrát opět jiné pojetí valčíku. Provázanější a rytmičtější. Paní Kheková na parketu nezapřela, že je manželkou divadelního režiséra. Působila, že si celé číslo náležitě užívá. A její taneční partner byl tím mužským elementem, který dodal celku potřebný nadhled, eleganci i muzikální vyznění.

Jan Tománek vypíchl divadelnost celého tance. Genzer to shrnul výstižně: „Když vás pozoruju, tak mě zas začínají bolet kyčle.“ Porota se tentokrát v bodovém hodnocení tak trochu „rozpůlila“.

Porota zde, po tanci Veroniky a Dominika, reprezentovala dva shodné názorové tábory. Je vidět, že byla i správně rozsazena.

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 38 )

Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková (rumba)

Tentokrát jaksi v opačném gardu, vyzval Eben na úvod internetového mága „Kovyho“, aby zhodnotil instagramové účty porotců. Diváky si nejvíce získal charakteristikou účtu Richarda Genzera: „To je taková koprovka s vejcem.“

Jak se vyjádřit již ke třetí rumbě večera? Dá se říci, že v tanci samém Kovář již tak vtipně a s nadhledem nepůsobil… A moc mu nepomohla ani partnerka, která je spíše menší a sporé postavy. Prostě, žádná typická dlouhonohá tanečnice. Tanec tím pádem vyzníval trochu strojeně, až koženě.

Výstižný snímek dvojice Karel Kovář a Veronika Lišková při rumbě

Kovy“ očekával reakci na kritiku internetových prezentací poroty se slovy: „To bude jako ,Impérium vrací úder´.“ Překvapivě jej však „potrestal“ bodově nejvíce Tománek, který od Kováře předem nesklidil zas až takovou kritiku.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex  8, Jan Tománek  6, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 28  )

Volně a inovativně

Již při vyhlášení této „volné disciplíny“ jsem si trochu povzdechl, kde je loňský porotce Václav Kuneš. Ten by – jako „frontman“ moderního souboru 420PEOPLE – asi tentokrát nejerudovaněji hodnotil. A možná i radil? Je však možné, že radil předem při výběru a choreografii čísel samotných? V televizních titulcích byl totiž uveden jako jeden ze supervizorů.

Jak se dalo předem čekat, téměř všechny dvojice preferovaly spíše epický příběh.Prožitek i vnitřní svět interpretů zůstávaly poněkud na druhé koleji. Je to i pochopitelné, pokud se chcete zaměřit na výraz, musíte mít zažitou choreografii. A na to je tady zatraceně málo času.

Ještě malá poznámka k jinak tradičně kultivovanému a galantnímu Marku Ebenovi. Nejen já osobně tanec považuji i za výraz vystupování na veřejnosti, chování se galantně vůči ženám. A oslovování Natálie Liškové před celým televizním národem „Liško“ nepovažuji za vhodné. Ani genderově vyvážené. Není to nikde v uřvané koncertní či sportovní aréně. A proč tedy neoslovoval Eben například třeba Dominika Vodičku „Vodo“?

S Karlem „Kovym” Kovářem vpravo Natálie Lišková, oslovovaná moderátorem rozverně jako „Liška”

Tím nechci výborného Marka Ebena nikterak shazovat, jedná se však pouze o zdánlivě malý detail. I proto na něj upozorňuji.

Gabriela Koukalová – Martin Prágr

Oba tanečníci se představili v bílém. Měli, jako v této disciplíně i jejich následovníci, mnoho scén u země. Vleže, sedící i posouvající se. Celkové vyznění bylo, pro mne, tak trochu spíše atletické. Určitě však lehce lehkoatletické.

Tak trochu bílý sníh, který byl Gabriele Koukalové vlastní, připomínaly kostýmy první taneční dvojice

Jan Tománek ve slovním hodnocení parafrázoval Gabrielu a její popis jedné figury: „Ten ,opilý námořník´neměl chybu. V tom ostatním jich bylo dost.“ Richard Genzer to shrnul: „Moderní tanec prostě není legrace.“ Již podruhé (a naposledy) za večer vzácná bodová shoda arbitrů.

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 7, Jan Tománek  7, Zdeněk Chlopčík  7. Součet: 28)

Matouš Ruml – Natálie Otáhalová

Opět se, tak trochu jako vojáci v zákopech, hodně operovalo u země. Tentokrát se však jednalo o předem pečlivě vystavěný výstup se závěrečnou pointou. Matouš Ruml se zde, jako herec, cítil jako ryba ve Vltavě.

Při volném tanci měla většina soutěžících mnoho scén při zemi, jako zde Matěj Ruml s Natálií Otáhalovou

Porota byla nadšena. Její rýsující se absolutorium pokazil tradiční „zlý muž“  –  Chlopčík. Richard Genzer dokonce vysekl Matoušovi poklonu: „Být to před lety, tak bych Tě po takovém výkonu angažoval do naší skupiny UNO.“

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 8. Součet: 38 )

Jakub Vágner – Michaela Nováková

Jakub nezapřel syna významného kapelníka, muzikanta, aranžéra, podnikatele i zaníceného sportovce Karla Vágnera. Vybral si totiž za hudbu „tutovku“ Morriconeho filmový megahit ze snímku „Tenkrát na západě“. Na jejich tanci byla – oproti první části – cítit uvolněnost i větší hravost.

Jakubu Vágnerovi porota vytýká křečovitost. Zde bych to nazval spíše patosem.

Tatiana Drexler hodnotila především jevištní vyváženost i kreativitu přípravy. Jan Tománek si neopomenul rýpnout do Jakuba Vágnera, že vše je moc křečovité a snaživé, což se projevuje na výsledném dojmu. V bodování se zase tradičně projevil Zdeněk Chlopčík.

(Body: Richard Genzer: 9, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 9, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 33)

Veronika Khek Kubařová – Dominik Vodička

Velmi dobrý nápad. Jevištní detektivka se Sherlockem Holmesem. Vše dobře připraveno, včetně kostýmů. Pouze někdy musel divák také detektivně pátrat, co tím chtěli tančící vyjádřit.

Veronika Khek Kubařová s Dominikem Vodičkou jako v detektivce

Drexlerová se mírně kriticky navezla do celkové dynamiky projevu. Chlopčík zase do synchronizace dvojice. Však porota jako celek vše vzala málem „i s chlupama“. Jediný proti absolutnímu hodnocení byl… Kdo jiný, než Chlopčík!

Bezmála vrcholným číslem večera bylo, když se porotce Richard Genzer dokázal vtěsnat do malého nákresu „pro vraždu”, určeném pro štíhlounkou Veroniku Khek Kubařovou

(Body: Richard Genzer: 10, Tatiana Drexlex 10, Jan Tománek 10, Zdeněk Chlopčík 9. Součet: 39)

Karel „Kovy“ Kovář – Veronika Lišková

Je vidět, že „Kovy“ Kovář je na internetu „v obraze s duchem doby“ A především s mladými. Velmi kontaktní až agresívní tanec. Oba interpreti se vyřádili. Veronika Lišková nezapřela temperament i energii.

Veronika Lišková se s Karlem Kovářem pohybovali také nízko u země. To však neznamená, že by jejich choreografie byla v něčem přízemní.

Porota byla vcelku skoupá na body. Proč? Janu Tománkovi vadilo až přespříliš energie. Drexlerové malá muzikálnost. Zdeněk Chlopčík: „Emoce nejsou všechno.“ Pouze Richard Genzer to vystihl: „Připomínalo mi to mé předešlé vztahy.“ Možná proto dal jenom sedmičku?

(Body: Richard Genzer: 7, Tatiana Drexlex 8, Jan Tománek 7, Zdeněk Chlopčík 7. Součet: 29)

Kdo hodnotí koho a co?

Tanečníky jsem si vzal na paškál. Ještě proprat porotu. Před samým závěrem musím objektivně podotknout, že jediný Zdeněk Chlopčík hodnotil soustavně „týmový výkon“. Nikoli, na rozdíl od zbylého tria porotců, pouze tanec té které osobnosti. A tanec je určitě výsledkem týmové práce dvojice. Tak by tomu mělo být i zde. Přece jeden, na vteřinku o pár centimetrů vyvýšený, loket nemusí úplně zkazit celkový dojem a vyznění…

Odborníci by možná viděli raději na odchodu tuto dvojici Natálii Otáhalovou s Matějem Rumlem. Anebo Karla „Kovy” Kováře s Veronikou Liškovou? Diváci však rozhodli jinak…

A pak již dvojice moderátorů, která se závěrem opět sešla pospolu, tak trochu tradičně (jako týden starou žvýkačku v puse), natahovala okamžik vyhlášení vítězů. Začala tou dvojicí, jíž mnozí již před tímto dílem pasovali na outsidery – napjatým Matoušem Rumlem a nervózní Natálií Otáhalovou. Prošli! To byla úleva. A vše směřovalo ke krutému rozuzlení. Kdo tentokrát půjde z kola ven?

Konečně verdikt. Tedy nakonec, ačkoli aritmetický bodový součet od poroty by poslal do pekel „Kovyho“ Kováře se sympatickou Liškovou, končí úsměvy rozdávající Gabriela a její galantní partner Prágr. Jako sportovkyně to vzala sportovně. Vousatý spolutanečník neskrýval dojetí.

Tak takto společně s ostatními se představili Gabriela Koukalová s Martinem Prágrem naposledy

Následoval již tradičně obligátní finálový společný tanec a rozlučka.

Jak hodnotit tento díl? Určitě jako letos nejkreativnější. Což, samozřejmě, již předem předurčoval volný moderní scénický tanec. A co říci o vyřazeném páru? Budu lakonický. Bulvární noviny a časopisy v něm ztrácí své velké téma. A na závěr jsem si pod vousy, s dávným hitem Petra Spáleného, prozpěvoval: „Kdybych já byl kovářem.“, tentokrát však s velkým „K“.

Foto: archiv České televize

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Porota ve StarDance se letos obměnila

Proč tam vybrali právě Richarda Genzera?

Porota se letos obměnila:

nové složení poroty: Jan Tománek, Richard Genzer, stálice Tatiana Drexler a Zdeněk Chlopčík.

StarDance  ještě nezačalo, ale Richard Genzer a  Jan Tománek se už téměř perou na tiskové konferenci!

Proč?

 A proč vybrala Česká televize do poroty právě Richarda Genzera?

Co říká Jan Tománek na své  porotcování ve StarDance?

„Těším se moc, je to má vysněná práce. Znamená to nové  zkušnosti, ale nemyslím  si, že budu na straně tanečníků, protože moje  povolání je taneční trenér.  A taneční trénink u sportovního tance je založen vlastně  na negaci. Soustředíte se na nějakou figuru,  trénujete, vlastně „buzerujete“ dotyčný taneční pár. A já se trochu bojím, přestože jsem člověk extrovertní a   pozitivní, že naše páry asi budu „buzerovat“  také. Ale doufám, že mě za to páry neočerní a divák mi bude rozumět.“

A co bude Jan Tománek hodnotit pozitivně?

„Když v choreografii  bude hodně ča-či  nebo waltzu a trochu show, tak porotce to vidí a dá páru dobrou známku. Pokud je to opačně, v tanci bude hodně show a málo tance, je to špatné.“

Jan Tománek začal svou řeč takto: „…jsme v porotě tři tanečníci, já, Tatiana Drexler a Zdeněk Chlopčík…”

Co na to Richard Genzer, když  nebyl započítán mezi tanečníky? Rozhodně si to nenechal mlčky líbit!

„Jsem na to zvyklý, že jsem vyškrtnutý.. Když jdu do divadla, převlékám se na chodbě, protože nesmím do hereckých šaten… Já mám na rozdíl od Jana Tománka na tanec školu, nejsem fotbalista… Já jsem vystudoval  Pražskou konzervatoř!“

A jak se vyjádřil Richard Genzer k faktu, že byl letos vybrán do poroty StarDance?

„Proč  mě vybrali?  Protože tam chyběl člověk, který je  hodný! Doufám, že si z toho BBC také něco vezme a dají do pravidel, aby v porotě byl někdy také někdo sympatický!“

Jaké má Richard Genzer vzpomínky na StarDance roku 2018, kdy soutěžil?

„Mám smíšené vzpomínky. Jsem tanečník. Vypadnete a postupuje dál běžec – tím chci říct, že mě porazil Dalibor Gondík! To je  ve mně stále jako hořká pilulka!“

Marek Eben se tiskové konference nezúčastnil, ale poslal zdravici  všem účastníkům a sdělil, že na častou otázku, co je letos  nového ve StarDance je jednoduchá odpověd: „Všechno je nové. Máme deset nových tanečních párů! A pak jsou věci,  které jsou staré. Čím dál starší….:)!“

A co říká Tereza Kostková  na tolik let účinkování ve StarDance? Jsou taneční večery pro ni takové reprízy nebo je to pokaždé nová premiéra?

„I když jednu hru hrajeme v divadle už 16 let, každý večer je nový. Neměníme hru, ani hlásku, ale  je to pokaždé jiný zážitek . Sice text je stejný, ale zevnitř tomu pokaždé dáte něco, co se už nikdy nezopakuje.  Člověk zase znovu přijde a zkusí to samé pro jiné lidi zahrát a ono se zase stane jakési kouzlo. Takže doufám, že se tohle kouzlo stane i letos  ve StarDance!“

A připomeňme jen několik základní faktů:

StarDance patří mezi nejdéle vysílané zábavní pořady, a to nejen na českých televizních obrazovkách.

Hvězdy zatančí letos již po desáté!!

Deset nových osobností! Deset přímých přenosů! V sobotu 12. října od 20 hodin startujeme! Poprvé v české historii  vystoupí youtuber, spisovatelka i rybář! A mnoho dalšího se chystá (čtenáře budeme pravidelně informovat).

Soutěží prošlo za ta léta již osmaosmdesát párů, čtrnáct porotců, zazněly stovky melodií a stovky choreografií, stovky tvůrčích profesí se podílejí na vzniku večera.

Přinášíme snímky párů, které pro Vás budou tančit v letošním roce:

Nora Fridrichová, Jan Kohout
Tonya Graves, Michal Bureš
Miroslav Hanuš, Adriana Mašková
Gabriela Koukalová, Martin Prágr
Karel „Kovy“ Kovář, Veronika Lišková
Veronika Khek Kubařová, Dominik Vodička
Ondřej Ládek –  „Xindl X“ Ládek, Markéta Dostálová
Matouš Ruml, Natálie Otáhalová
Radka Třeštíková, Tomáš Vořechovský
Jakub Vágner, Michaela Nováková

Foto, video: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN