Zápas s jazykem v PONCI

Babylonská trilogie

PONEC – divadlo pro tanec uvádí 8. – 10. června od 19.00 hodin festivalovou koprodukci projektu Florenta Golfiera (tYhle) s názvem Zápas s jazykem v pražské premiéře. Inscenace je první částí Babylonské trilogie zabývající se výzkumem jazyka. Golfier na vzniku díla spolupracoval s mezinárodním týmem, mimo jiné uznávanou lingvistkou Barbarou Mertins a inspiroval se rovněž dílem britského spisovatele a uměleckého kritika Johna Bergera. 

„Z rozhovorů, které jsem vedl s profesorkou Barbarou Mertins, mě nejvíc zaujalo, jak  reagovala na můj náhled na protipólné potřeby lidské osobnosti – na jedné straně touhu po pravidlech a na druhé po svobodě. A ona kladla hlavní důraz na emoční podstatu jazyka,“ říká Florent Golfier.

Ke spolupráci oslovil také slovenského choreografa, tanečníka a pedagoga Petera Šavela působícího v Bruselu, skladatele Iana Mikysku a členy souboru tYhle – francouzskou scénografku Marie Gourdain a světelnou designérku Zuzanu Režnou. Tento mezinárodní tým umožnil pestrý a komplexní náhled na téma jazyk. Co je to jazyk? Co znamená mluvit jedním jazykem? Je vůbec možné mluvit jen jedním jazykem, když každý jazyk má v sobě několik variací, úrovní, nářečí? A lze to vůbec, když lingvisté tvrdí, že hranice jednoho jazyka nelze přesně určit?

Dlouhodobému výzkumu řeči se autor pro svou Babylonskou trilogii věnuje od roku 2018. Proto doplnil pražskou premiéru výstavou, která rozvádí téma jazyka i z dalších úhlů pohledu, např. v kontextu vícejazyčných rodin.  Jaké dopady má jazyk na naše emoce, vnímání identity, svobodu projevu? Jak ovlivní užití spisovného nebo hovorového jazyka náš vztah ke společnosti, konvencím, normám?

Jak si jazyky musely v historickém vývoji vybojovat svůj prostor, jak tenká je hranice mezi národní hrdostí, láskou ke své řeči a kultuře, a proti tomu kolonialismem či dokonce nacionalismem? „Životaschopnost jazyka je věrným odrazem národa, který jím mluví“, říká Marina Yaguello (Sbírka stereotypů o jazyce)

Inscenace bude uvedena také 16. června od 19 hodin v olomouckém Divadle na cucky a 18. června od 20:00 hodin v brněnském Buranteatru. Po představení bude vždy následovat diskuse.

Florent Golfier je tanečník, performer a choreograf narozený ve Francii, v současnosti působící v České republice. Studoval činohru v Nancy a následně v ateliéru Klaunské, scénické a filmové tvorby na brněnské JAMU. Spolu s Lukášem Karáskem, Marií Gourdain a Zuzanou Režnou založili kolektiv fyzického divadla tYhle.

Více na: www.tanecpraha.cz

facebook.com/tanecpraha
instagram.com/tanecpraha

Projekt se koná za finanční podpory MKČR, MHMP, Státního fondu kultury ČR a města Brno.

Projekt vznikl v koprodukci tYhle s festivalem TANEC PRAHA, DW7 – Divadlo na cucky v Olomouci a Schloss Bröllin e.V.

Další partneři projektu: Studio ALTA, Kulturní centrum Cooltour v Ostravě, Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, Zámek Žďár nad Sázavou, Cirqueon, Švestkový Dvůr v Malovicích, «le Dancing » ve Val-de-Reuil (FR), laboratoř psycholingvistiky technické univerzity v Dortmundu (Technische Universität Dortmund), Ministerstvo školství, vědy a kultury Meklenbursko-Přední Pomořanska, kraj Vorpommern-Greifswald a Johan centrum – Moving Station v Plzni.

Festival TANEC PRAHA pořádá: Tanec Praha z.ú.

Za kontinuální podpory: Ministerstva kultury ČR, Hlavního města Praha
Za víceleté podpory: Kreativní Evropy, města Plzeň, Brno a dalších
Za podpory: Plzeňského kraje, města Ostravy, Karlových Varů
Hlavním mediálním partnerem festivalu je Česká televize.

Festival se koná pod záštitou ministra kultury ČR PhDr. Lubomíra Zaorálka a primátora Hlavního města Prahy MUDr. Zdeňka Hřiba.

Kateřina Kavalírová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečnicí, třikrát úspěšnou v soutěži StarDance, LUCIÍ HUNČÁROVOU

“Po každé taneční lekci děkuji mému andělovi, že …”

Již v juniorském věku patřila mezi republikovou špičku tanečníků. Mistryně v latinsko-amerických tancích a vicemistryně Evropy Lucie Hunčárová, vystudovaná ekonomka, profesionální tanečnice, která vede taneční kurzy jak pro děti, tak pro dospělé, si třikrát zatančila ve StarDance a práce se jí stala koníčkem.

Pocházíte z Mostu, kde jste také vyrůstala. Jak jste prožívala svá dětská léta na severu Čech?

„Když se řekne, že pocházím z Mostu, tak pozorujete občas zvláštní reakce, protože spoustu lidí má Most zafixovaný jako měsíční krajinu, kde je špatné ovzduší a žijí tam nepřizpůsobivé národnostní menšiny. Tak tomu skutečně bylo ještě na začátku 90. let, ale já jsem to jako dítě nevnímala. V Mostě se mi žilo vždy dobře. Vyšla jsem ZŠ, poté pokračovala ve studiu na Obchodní akademii a nakonec jsem tam zůstala do 25 let, kdy jsem dokončila vysokou školu s ekonomickým zaměřením, která měla pobočku v Mostě. Mám tam rodiče, které navštěvuji celkem často, a Most jako takový, je nyní zelené a poměrně čisté město. Takže vždy se na sever Čech ráda vracím.”

Začínala jste jako malá mažoretka a od deseti let se věnujete tanci. Co Vás k němu přivedlo?

„Vždycky jsem se ráda nějakým způsobem hýbala a nakonec tehdy přes mou nejlepší kamarádku jsem začala navštěvovat v lidové škole umění mažoretky a ta stejná trenérka otevírala v 95. roce kroužek společenských tanců. Byl mi nějakým způsobem bližší, protože jsem se mohla projevit více individuálně. Měla jsem velké štěstí, že jsem téměř hned našla tanečního partnera, což byl i tehdy velký problém. Chlapcům se moc do tance nechce… :-). A v neposlední řadě byla důležitá psychická i finanční podpora mých rodičů, kteří se pro mě maximálně obětovali ve všech směrech, za což jim do dneška děkuji.”

 V juniorském věku jste již patřila mezi republikovou špičku tanečníků a v 16 letech jste se protančila do nejvyšší výkonnosti třídy „M“. Co to pro Vás znamenalo? 

„Vše šlo ruku v ruce, měla jsem štěstí jak na partnera, mé rodinné zázemí, tak také  na kvalitní vedení. Od juniorských let byl mým trenérem Jan Tománek, který mě krásně nastartoval a vedl mě až do mých 30 let, kdy jsme ukončili aktivní taneční kariéru s Janem Onderem a rozhodli jsme se pokračovat dál komerčnější cestou. Stále jsme se věnovali výchově juniorských tanečních párů, ale do toho přiskočilo natáčení dětského tanečního pořadu pro ČT Déčko –  ,Taneční hrátky s Honzou Onderem´. Natočilo se téměř 300 dílů a my jsme začali republiku brázdit s dětskou taneční show.”

V Barrandovských ateliérech se 29. října 2016 uskutečnil přenos VIII řady populární taneční show České televize Stardance.

S tanečním partnerem Janem Onderem, s nímž jste tančila několik let, jste byli pravidelnými semifinalisty mistrovství ČR v latinsko-amerických tancích a právě v tomto oboru jste se stala mistryní ČR a vicemistryní Evropy. Proč právě latinsko-americké tance?

„Latinsko-americké tance jsou živější a živočišnější, jestli to takto mohu nazvat. Ve standardních tancích musíte být v neustálém tělesném kontaktu s partnerem, držet si rám atd. Cítila jsem se trochu svázaně, tak proto jsem se v 17 letech rozhodla, že se budu specializovat jen na latinu, která mě naplňovala více i z hlediska projevování emocí. Jan Onder byl tehdy taky výborný latinář, takže jsme to v roce 2007 dali tanečně dohromady.”

V ateliéru 8 Barrandovských ateliérů se uskutečnil živý přenos sedmé řady taneční soutěže Stardance České televize.

V roce 2013 jste se poprvé objevila v oblíbené televizní taneční soutěži Star Dance… když hvězdy tančí, kde byl Vašim partnerem herec Pavel Řezníček. S komikem Lukášem Pavláskem jste se protančili do finále a v osmé řadě se stal Vašim partnerem italský kuchař Emanuele Ridi. Co Vám dalo působení v této soutěži? Šla byste do pořadu znovu?  

„StarDance je nezapomenutelný zážitek a jsem za tuto zkušenost velmi vděčná. Je to náročné ve více směrech. Jste pro celebritu, kterou dostanete, jak trenérem, choreografem, psychologem a v neposlední řadě také tanečním partnerem (partnerkou). Já jsem vždy začínala s daným partnerem úplně od nuly, ani jeden muž neměl žádné zkušenosti s tancem. Ono se občas přihodí, že daná celebrita se s tancem někdy setkala např. při studiu na konzervatoři, v divadle, ve filmu nebo v mládí tančila a je úplně jedno, jaký styl tance. Zkrátka i s profesionálním sportovcem to jde potom snáz, ale to bohužel nebyl můj případ. Vždy jsem si říkala, že co mě nezabije, to mě posílí, to bylo takové moje moto zejména s Lukášem Pavláskem, který byl opravdu nejtěžší oříšek ze všech. Pochopila jsem, že je to opravdu soutěž, kde nejde úplně o kvalitu pohybu, ale rozhodují sympatie, upřímnost a aura dané celebrity i možná tanečníka. Divák je chytrý a i přes kameru občas pozná faleš a hru a touhu po vítězství, což se daným párům nevyplácí. Z účinkování ve StarDance jsem si odnesla více trpělivosti a vlastně jsem získala to pravé know-how, jak rozpohybovat v krátkém čase úplného laika.

V budově České televize v Praze se 7.září 2015 uskutečnila tisková konference k nové řadě taneční soutěže Stardance VII.

Při sledování posledních 2 řad mi tak nějak došlo, že už jsem ,stará´, objevovali se tam tanečníci o 10-15 let mladší než jsem já. Jasně, já jsem v něčem třeba vyzrálejší a zkušenější, ale vůbec teď nedokáži říci, zda bych do StarDance ještě šla. Určitě bych o tom musela přemýšlet a zvážit všechna pro a proti.”

StarDance VI

Přitom všem tanečním zaneprázdnění jste stihla v roce 2005 vystudovat Obchodní akademii v Mostě a o pět let také VŠ: Proč ekonomický obor?

„Po absolvování ZŠ jsem vůbec netušila, zda budu chtít studovat vysokou školu, a tak jsem šla raději na odborně zaměřenou školu, než na všeobecné gymnázium. Studium na obchodní akademii mě bavilo a nakonec jsem se tedy rozhodla, že v mém vzdělávání ekonomickým směrem budu pokračovat. Myslela jsem na zadní vrátka, kdybych např. ze zdravotních důvodů nemohla tančit a vyučovat tanec, tak ať mám do života pojistku, že mohu dělat i něco jiného a nejsem jednostranně zaměřený člověk.”

StarDance VIII …. když hvězdy tančí. Portréty soutěžících osmé řady populární taneční soutěže České televize.

V roce 2017 jste se objevila v seriálu Mazalové v epizodě Velká pohádková loupež. Jaké to bylo, být „tak trochu“ herečkou?

„Určitě to byla pro mě zajímavá zkušenost, dost jsme se při natáčení nasmáli a byla tam fajn parta herců. Ale asi tam je taky potřeba talent a nejsem si jistá, zda ho mám…. :-). Každopádně herectví je pro mě velmi  pestrá profese a určitě bych nějakou nabídku na mini roli nezahodila a zvážila ji.

Tanec Vás provází téměř celý život. Věnujete se mu na profesionální úrovni a své zkušenosti předáváte dál díky svým tanečním kurzům pro děti, mládež i dospělé. Co všechno se můžou účastníci kurzů u Vás naučit?

„Nyní vedu taneční kroužky na základní škole ve Velké Chuchli a v Jesenici u Prahy, i přesto, že se s dětmi setkávám jednou týdně na hodinu, tak se snažím z nich dostat maximum. Vysvětluji jim, že tanec je v dnešní době sport a žádná procházka růžovou zahradou. Nemám ráda líné děti a v mém kroužku o takové děti nestojím J a ono to funguje. Děti to baví a dávají mi zpět energii, kterou já vkládám do nich a myslím, že mě mají i rády… smích

S dospělými tanečními kurzisty je to trochu snazší. Přihlásí se do kurzu, protože se skutečně chtějí naučit tančit. Jsou to většinou velmi pozitivní manželské páry s dobrou energií. Kurzy vedu trochu neformálním a uvolněnějším způsobem, chci, aby to byl pro dospěláky zážitek a aby si na mě vzpomněli vždy v dobrém. Takže občas zavtipkuji a zlehčím celou situaci. Kurzisté se učí jak standardní, tak latinsko-americké tance. Výjimkou jsou kurzy ,Latina pro ženy´, kde vyučuji sólo sestavičky do karibských tanců. Po konci každé lekce děkuji tam nahoru mému andělovi za to, že jsem zdravá, šťastná a že se mi práce stala koníčkem.”

A co chvíle volna. Jak je ráda trávíte?

„Mám ráda aktivnější odpočinek. V zimě lyžuji a na jaře začínám běhat a chodit do přírody na procházky, kde čerpám energii. Také mám ráda kruhové tréninky, kam občas zajdu, abych se udržovala v kondici. Též cestuji jak po naší krásné zemi, tak i po Evropě.”

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA pro vás nachystala:

…množství zajímavých akcí. A to tradičně v Praze i Žďáru nad Sázavou. Hlaste se na ně!

KULATÝ STŮL – OD INSPIRACE K CHOREOGRAFII

8. 3. 2020 17.30, HAMU

Kulatý stůl s tématem “Od inspirace k choreografii” bude hostit francouzského choreografa, pedagoga a teoretika tance Jean-Christopha Paré (FR) a tanečnici, pedagožku a choreografku Annu Sedlačkovou (SK).

Dále budou přítomni Marie Kinsky (ředitelka Centra choreografického rozvoje SE.S.TA) a účastníci Pedagogického semináře – taneční pedagogové, choreografové a studenti HAMU. Kulatý stůl je určen všem profesionálům z oboru i dalším zájemcům, nejen tanečním pedagogům.

Diskutovat budeme o různých přístupech k taneční výuce ve Francii, na Slovensku a v Čechách. Přestože jsou přístupy obou umělců poměrně odlišné – Anna Sedlačková pracuje s materiálností těla a objektivizací pohybu, kdežto Jean-Christophe Paré vychází ze studia sémiotiky, využívá strukturalistické metody a konceptuální rámce – tak jsou jejich pedagogické postupy komplementární.

Oba ve své práci jasně demonstrují způsoby, kdy pohybový materiál vzniká radostně a intuitivně ze zkoumání fyzikálních veličin a strukturálních vztahů oproti v českém prostředí často raženému přístupu, kdy je „vznik tance“ motivován vnějšími podněty (předobraz, emoční stav, představa, textová nebo hudební předloha a jiné narativní způsoby).

Kulatý stůl volně naváže na Pedagogický seminář, účast na něm ale není pro debatu zásadní.

OPEN CALLREZIDENČNÍ PROGRAM 2020

Zámek Žďár nad Sázavou

Pro rok 2020 opět nabízíme rezidenční program v areálu Zámku Žďár nad Sázavou. V rámci programu poskytujeme umělcům zázemí pro přípravu představení, čas na výzkum, prostor k setkání a sdílení otázek i zkušeností. Prioritně chceme podporovat choreografy, ale jsme otevřeni i tvůrčím projektům z oblasti divadla, literatury, hudby, cirkusu. Hostíme též mezikulturní setkání umělců ze zahraničí s českými tvůrci.

OTEVŘENÉ TERMÍNY REZIDENCÍ:

  • 18.–27. srpna

  • 26. října – 6. listopadu

OPEN CALL:

REZIDENCE PRO CHOREOGRAFY S KOUČINKEM


19.–27. 8. 2020 Praha

Mezinárodní choreografická rezidence pod vedením etablovaných kouček Kathy Casey (CA) a Alice Chauchat (FR/DE). Od 28. února přijímáme přihlášky na rok 2020. Využijte jedinečnou šanci rozvíjet svoji práci v mezinárodním kontextu a s podporou zkušených umělců.

Rezidence trvá deset dní, a kromě intenzivní práce choreografa s koučem zahrnuje přednášky a každodenní zpětné vazby, společné diskuse a vzájemné prezentace uměleckých procesů v rámci otevřených zkoušek i veřejných prezentací. Jak veřejné prezentace, tak společné diskuse nabízejí umělcům možnost konfrontovat a sdílet svou práci s potenciálním publikem.

Účast na Rezidenci pro choreografy s koučinkem pro mne byla smysluplnou a bohatou zkušeností. Komplexní program a dobře vedený proces mě nutily dívat se na svou práci v různých formách. Počínaje organizačními otázkami přes výběr zkušebních místností, odborné znalosti Marie Kinsky až po technický tým pro závěrečné představení našich prací, všechno bylo skvělé. Nejdůležitější pro mě ale byl kouč, jehož profesionální přístup k mé práci byl hluboký, bystrý a silný, ale nikdy škodlivý,“ říká choreografka Laura S., účastnice Rezidence pro choreografy s koučinkem.

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Desátý ročník Stardance je minulostí

Královna Veronika Khek Kubařová si své vítězství zasloužila

Jubilejní desátý ročník StarDance  skončil, na další si budeme zřejmě muset počkat do roku 2021.

Nezbývá než  poděkovat všem celebritám, které vyvinuly tolik úsilí, aby se národ mohl trošku pobavit a současně se těšit z umění a noblesy, jak je na začátku každého večera zdůrazňováno.

Ve finále se utkaly tři páry: Veronika Khek Kubařová s Dominikem Vodičkou, Matouš Ruml s Natálií Otáhalovou, Jakub Vágner s Míšou Novákovou.

Jednoduché to nebylo, protože  na všechny čekaly čtyři tance, a to už je pořádná dávka!  Nejlepší latinský tanec, standardní tanec, freestyle a  celkově nejlepší tanec.

Svým jedinečným způsobem úsilí tanečníků ohodnotil Geňa: „Jste všichni tanečníci, byl to pro mě zážitek, i když sedím tady na kraji a jsem týraný“

A Tatiana zakončila slovy: „Mohla bych tu sedět a dívat se ještě další dvě hodiny“

Vítězem se stává:

Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička!

“Jsme překvapení, v šoku, vyřízení”

Veronika a Dominik svírají trofej

Veronika a Dominik s trofejí

 Královna tanečního parketu Veronika Khek Kubařová  

Většinou byli chválení porotou, Dominik byl oceněn jako tanečník, který  je výborný a přitom nechává vyniknout Veroniku a její um. Inu, asi se našli ti dva správní!

Co říkali po svém vítězství? Zeptali jsme se….

Dominik Vodička: „Jsme překvapení, v šoku, vyřízení!“

Veronika: „Bylo to mnohem těžší než jsem si myslela! Jedu na autopilota, vůbec už nemyslím, nejde to“

A co Matouš Ruml?

„Vyhráli jsme už tím, že jsme ve finále a teď se ze mě ještě stal chlap, takže…“

Hvězdní hosté

Václav Kopta

Simona Krainová

Simona s manželem

Dagmar Havlová

Veronika Lálová a David Svoboda

Ondra Brzobohatý

Rumba – Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička

Veronika a Dominik

Veronika a Dominik. Žeby  se jich zmocňovalo taneční šílenství?

Romantické, akorátní rytmika. Richardovi Genzerovi se rumba líbila, prý těžko co říct, Tatiana vytkla málo pohybu v kyčlích, Janu Tománkovi se líbil uvolněný projev a Zdeněk Chlopčík ocenil ladné pohyby. (body 10,9,10,10)

Cha-cha –Jakub Vágner a Michaela Nováková

Míša a Jakub

Míša a Jakub

Jakub měl trošku pomalé nohy, ale rytmika bezvadná. Některé prvky báječné, jindy ne tak úplně. Podle Richarda Genzera bylo patrné, že Jakub si tanec užívá a má pod kontrolou, v březnu už bude dokonalý tanečník,  podle Tatiany Drexler je cha-cha na chlapa neuvěřitelně dobrá, Jakub hýbal tělem,  Jan Tománek ocenil vršek těla, ale kritizoval pokrčené nohy a Zdeněk Chlopčík také ocenil radost z tance a mužnost. (body 10,10,9,10)

Jive- Matouš Ruml a Natálie Otáhalová

Matouš a Natálie

Matouš a Natálie

Nejlepší tanec tohoto páru skutečně grády měl. Energie, rytmika. Prakticky dokonalé. Richard Genzer zase perlil: „Myslel jsem, že máš čtyři nohy, tak rychlé to bylo. Dát ti na záda žokeje Váňu, tak ani nepoznám, že nejsi kůň…“ Tatiana Drexler uznala, že Matouš je tanečník.  Podle Jana Tománka byl tento tanec jeden z největších vrcholů letošní StarDance a já s tím skutečně musím souhlasit. Prý je rád, že to mohl vidět ještě jednou. Zdeněk  Chlopčík také nebyl kritický, ocenil rychlost, rytmiku. (body 10,10,10,10)

Tango – Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička

Tango, vážné tango na vážnou hudbu. Těžké. Zvládli to. Veronika udělala nějaké technické chybičky, nevadí. Ale Geňovi se toto provedení líbilo více než při premiéře, prý kdyby se tango zhmotnilo, pozve ho na kafe a začne balit! Tatiana byla spokojená, jedna z nejkrásnějších choreografií, ale bylo tam škobrtnutí a ona se bála, Jan Tománek je pro změnu označil za horší než poprvé, ale tam dal 11, takže teď bude 10 bodů prý stačit, no  a Zdeněk Chlopčík  cítil mráz na zádech… Takže si tedy vyberme, jaké to vlastně bylo. (body 10,9,10,10)

Slowfox- Jakub Vágner a Michaela Nováková

Celkem podobný slowfox tomu předchozímu, technika dobrá, rytmické, plynulé. Podle Geni byl tanec dobrý, nemá co hodnotit a Jakubovi sluší klobouk.  Tatianě se opět nelíbily shrbená záda. Jan Tománek chtěl více slowfoxových kroků. Zdeněk kritizoval tvrdé nášlapy. (body 9,9,9,9)

Tango – Matouš Ruml a Natálie Otáhalová

Standard Matoušovi možná sedí méně než latina, i když toto tango krásné bylo. Geňovi se líbila gesta, ruce, prý nohy vůbec nevnímal, i kdyby Matouš tančil v žabkách, Tatiana ocenila mužnost, jestli toto nebylo mužné, tak už nic, Jan Tománek ocenil výrazové prvky, soustředěnost a sám kritik Zdeněk Chlopčík uznal Matouše a přijal ho mezi tanečníky chlapy. A to bylo vidět i na známkách (10,10,10,10)

Freestyle –  Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička

Hodnotit freestyle je prakticky nemožné. Líbí nebo nelíbí. Veronika při tanci zpívala píseň Hany Hegerové. Marek Eben konstatoval, že viděl i slzu v oku starého  cynika, tedy Richarda  Genzera. A ten dodal, že nejvíce pláče, když platí daně, ale tohle ho dojalo také. Prý tento freestyle byl po Tatianě a řediteli České televize  to nejhezčí, co viděl ten večer.  A pokračoval: „Dominiku, jsi šikovný a s šikovnými lidmi se nebavím. Tobě telefon na sebe nikdy nedám!“  Prý dává čtyři desítky!  Tatianu Drexler tanec také dojal a byla šťastná, že ji v tom chlapci nenechali samotnou…. Jan Tománek řekl jen, že slova jsou zbytečná a větší dárek Dominikovi už Veronika dát nemohla. Zdeněk Chlopčík souhlasil a více nekomentoval. Porota jaksi polykala slzy. Sál šuměl. Veronika sama přiznala, že si nebyla jistá, zda ustojí zpěv i tanec, nevěděla sama, co si to vymyslela…  Ale výsledek dojal všechny (body 10,10,10,10)

Freestyle – Jakub Vágner a Michaela Nováková

Jakub: “Byla to nejtěžší expedice mého života.”

Jakub: “Kdybych věděl všechno dopředu, nešel bych sem!”

Jak může vypadat freestyle rybáře?  Tanec byl vlastně příběhem vracejícího se rybáře z výpravy domů k vánočnímu stromku. Legrace, pohoda vánoc,  kalhoty „prsačky“.  Richard se také smál, prý ho tanec vyburcoval k tomu, že ještě nemá dárky a měl narážku na Richardovo zhubnutí (Richard se opravdu během StarDance ztrácí před očima), že mu připomíná „tanec rozzuřené jehly“! Tatiana řekla jen: zábavné, pěkné, Jan Tománek: radostné, zvládli téma Vánoc,  Zdeněk Chlopčík viděl svou zhmotněnou představu Vánoc a líbila se mu čepice. (body 10,9,10,10)

Freestyle – Matouš Ruml a Natálie Otáhalová

Natálie

Natálie

Matouš: “Vyhráli jsme tím, že jsme ve finále a ještě jsem se stal chlapem!”

Tak tohle snad ve Stardance ještě nebylo! Pantomima! Matouš ztvárnil spoustu výrazových prvků, kterými bavil publikum, porotu, moderátory, zkrátka všechny. Nestačili jsme žasnout! Groteska, herectví, tanec – prostě fantastické a nemělo to chybu.  Porota neměla slov, Geňovi se líbilo, sám na škole pantomimu nenáviděl, Tatianě se také líbilo, nepoznávala Natálii, Janu Tománkovi se  také líbilo, jen Zdeněk Chlopčík byl opět k Matoušovi kritický jako vždycky. Postrádal totiž gradaci v závěru. (body 10,10,10, 9)

Poslední tanec už byl jen opakování tance, který považovaly páry za svůj nejlepší a kterým se chtěly připomenout. Již bez známek, takže si ho každý opravdu užíval. Veronika s Dominikem zatančili scénický tanec na skladbu Discombobulate, melodii z Sherlocka Holmese, Matouš a Natálie scénický tanec na skladbu Cold Case a Jakub s Michaelou tančili valčík na melodii Když milenky pláčou. Vše už bylo na divácích.

A ti rozhodli:

První místo: Veronika Khek Kubařová a Dominik Vodička

Druhé místo: Matouš Ruml a Natálie Otáhalová

Třetí místo: Jakub Vágner a Michaela Nováková

Zeptali jsme se…

Honza Onder: “Byl to silný ročník. Všechno bylo velké!”

Jan Onder, choreograf, supervizor StarDance

Jak hodnotíte letošní ročník?

Honza Onder:  “Byl to velmi silný ročník,  dovednosti párů byly vyrovnané,  byla tady spousta nových témat a vůbec novinek, mělo to zkrátka  velký potenciál a celkově si myslím, že to bylo super.”

porota

Moderátoři Marek Eben a Tereza Kostková, stálice StarDance

Ředitel ČT Petr Dvořák

Foto: Eva Smolíková

Taneční magazín