La Dolce Vita

Nejdrzejší představení Dekkadancers

Nejdrzejší představení Dekkadancers bude o lidech bez domova. Poprvé jej uvedou v dubnu na Jatkách 78

První premiérou DEKKADANCERS v roce 2024 bude La Dolce Vita. Inscenace sází na tancem ztvárněné akční i dojemné scény plné pouličních šarvátek, odvyprávění příběhu podmanivou hudbou, či na avantgardní estetiku a typický dekkáčovský humor. Autorské duo Štěpán Pechar a Štěpán Benyovszký se v La Dolce Vitě nechalo volně inspirovat příběhy lidí bez domova. Pro inscenaci vzniká rovněž autorská hudba z dílny Jana Šikla. Novinka slibuje i neotřelou výpravu a kostýmy, jejich tvůrcem je Pavel Knolle. Na přípravách soubor spolupracuje s Armádou spásy, Novým Prostorem a Pragulic. Organizacím, které pomáhají bezdomovcům, tanečníci vyčlenili platinové benefiční vstupenky, kdy mezi ně rovným dílem rozdělí 100 % vybrané částky. Premiéra se uskuteční 9. dubna na Jatkách78.

DEKKADANCERS uvedou taneční show inspirovanou příběhy lidí bez domova. Bezprizorní parta nezlomných bezdomovců se tváří v tvář tuhé zimě snaží spojit síly a přežít. A s tím, jak zima přituhuje, podaří se jim včas přesvědčit nás i sama sebe, že jsou lidi jako ostatní, s osudem, který může potkat kde koho, s životem, který stojí za to zachránit?

Vznik inscenace pro šestici tanečníků inicioval umělecký šéf DEKKADANCERS Štěpán Pechar, který připravuje choreografii a společně se Štěpánem Benyovszkým La Dolce Vitu režíruje. „Je to projekt, na který se extrémně těším, protože je příběhem lidskosti. O hořkosladkém životě jako takovém. Současně je pro mě výzvou choreografovat po delší pauze sám. Chci se obejít bez různých berliček, hledat nové přístupy k choreografii a různé principy pohybů, jež se stanou plnohodnotným výrazovým slovníkem. Představuji si tak trochu postapokalyptický svět, kdy se absurdní a vtipné situace z každodenního života bezstarostných bezdomovců postupně zužují na jedno jediné – boj o tenhle náš sladký život,“ vysvětluje choreograf.

 

Dramaturgem a režisérem inscenace je další z kmenových tvůrců DEKKADANCERS Štěpán Benyovszký, který se souborem spolupracoval např. na Poslední večeři, HornyBach 18+, Proměně či A.I. V novém kusu se nyní pokusí nastínit, proč může být život na ulici sladký: „Nejvíce znepokojující výpovědi, které jsme v rozhovorech s lidmi žijícími na ulici slyšeli, se točily kolem jejich spokojenosti. Svůj život by prý za nic neměnili. Nemusí se o nic starat, nemusí dělat nic, než na co mají chuť. Jen si užívají, všechno, co jejich život nabízí, bez starosti o zítřek. Mohou se oddat impulzům, neřestem, závislostem i lenošení. La dolce vita! Co na tom, že zítra může hrozit mráz, hlad, úraz či smrt – teď si ještě mohou udělat dobře. Našli jsme něco univerzálně lidského na snaze ignorovat naléhavé problémy ve vlastním životě a prostě se jen snažit ukojit bezprostřední touhy.“

Autorskou hudbu pro inscenaci složil Jan Šikl, který se hudbě věnuje na několika úrovních. Jako bubeník v projektech Zabelov Group a Korjen, jako skladatel vážné hudby (spolupráce s Orchestrem Berg), skladatel filmové a video tvorby a hudby scénické (např. pro Národní divadlo, 420PEOPLE či Spitfire Company). Hudebník a skladatel slibuje barevně a žánrově pestrou hudbu: „Drsné osudy jsou v La Dolce Vitě vyprávěny silně estetizovaným jazykem tance. A podobně jsem se i já snažil dávat do kontrastu bezprostřednost a jistou špínu zvukových nálezů a vedle toho představit krásnou ušlechtilost klasických nástrojů. Moje hudba bude spojovat také předvídatelnost repetitivní hudby a prvek náhody při hledání samplů v hromadě ruchů.“

 

 

Diváci nákupem vstupenek podpoří lidi žijící na ulici

Na přípravě představení DEKKADANCERS spolupracují s organizacemi, které dlouhodobě usnadňují život bezdomovcům. Kompletní tým tvůrců a tanečníků absolvoval procházku Prahy s bývalým bezdomovcem Romanem, kterou organizuje PragulicArmáda spásy zprostředkovala setkání s terénním pracovníkem a cennými zkušenostmi přispěli také zástupci Nového Prostoru.

DEKKADANCERS se současně rozhodli tyto instituce podpořit. V první řadě je vyčleněno vždy 8 benefičních platinových vstupenek na každé představení La Dolce Vity. 100% částky z jejich prodeje bude rovným dílem rozděleno mezi Armádu spásyNový Prostor Pragulic. Armáda spásy využije prostředky na nákup nocleženek, protože zima bez střechy nad hlavou obzvlášť studí. Nový Prostor vybranou částku využije na podporu denního centra a sociální rehabilitace lidí bez domova. Pragulic zaplatí lítačku svým průvodcům Mírovi, Karlovi a Karimovi a podpoří samostatné bydlení dalších spolupracovníků.

 

 

DEKKADANCERS: LA DOLCE VITA

  • Námět, choreografie a režie: Štěpán Pechar
  • Režie a dramaturgie: Štěpán Benyovszký
  • Choreografie: Štěpán Pechar
  • Hudba: Jan Šikl
  • Výprava: Pavel Knolle
  • Light design: Lukáš Brinda
  • Vizuál: Pavel Hejný
  • Tančí: Natalie Metodijeva, Adriana Štefaňáková, Nela Štarková, Florian Garcia, Albert Kaše, Patrik Čermák
  • Více informací: https://dekkadancers.net/cs/repertoire/ladolcevita/
  • Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=Y1pnEbyS3h8
  • Premiéra: 9. 4. 2024, reprízy: 10.–14. 4. 2024
  • 70 min. / vhodné od 6 let / bez jazykové bariéry

Zuzana Hošková

pro Taneční magazín

Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

„Fo(u)r One“, „Chvilka POEzie“ a „Elixír“

Pražský komorní balet a Balet Praha Junior streamují choreografie na internetové Mall.tv. Představí se zde i zmíněný Balet Praha Junior a Jiří Lábus!

Pražský komorní balet zpřístupní divákům v pátek 26. února 2021 od 17.00 na internetové televizi Mall.tv tři choreografie: sólo „Fo(u)r One“ Petra Zusky, taneční grotesku „Chvilka POEzie“ Marka Svobodníka a ve spolupráci s Baletem Praha Junior také předpremiéru nového jednoaktového baletu Viktora Konvalinky nazvaného „Elixír“. Záznam tanečních choreografií, který vznikl v Divadle na Vinohradech v lednu letošního roku, bude na webu přístupný zdarma až do 31. března 2021.

Choreografii „Fo(u)r One“ vytvořil Petr Zuska v roce 2019 na kompozici indických, irských, arabských a židovských balad přímo pro Pražský komorní balet. Za interpretaci sóla získala loni Tereza Hloušková, sólistka souboru, širší nominaci na Cenu Thálie. Malá hříčka v anglickém názvu ‚Fo(u)r One‘ evokuje dva základní významy: ‚čtyři´ a zároveň ‚pro jednu´. Jedná se totiž o čtyři písně ze čtyř různých koutů světa, do značné míry reprezentující esence čtyř hlavních, starých, ale dosud existujících a živoucích kultur lidstva – to vše v postavě jedné ženy,“ řekl ke svému dílu Zuska.

Pro taneční divadlo s názvem „Chvilka POEzie“ inspirovala Marka Svobodníka jedna z nejznámějších básní romantismu, proslulý Havran“ Edgara Allana Poea. V hlavní roli inscenace tančí Igor Vejsada. „Látka, kterou jsem si vybral, je de facto horor. A v hororu jde vždycky o čas“, vysvětluje Svobodník. „Vy víte, že ta či ona věc se stane, otázkou je, ale kdy. Koncept Poeovy básně ,Havran´ jsem transponoval do černé grotesky, komiksu, situačního až absurdního humoru tvrdšího ražení, avšak s určitou dávkou ‚poezie‘.“

Do třetice se představí „Elixír“, jednoaktový balet z pera Viktora Konvalinky. Nové dílo, které vzniklo podle libreta Štěpána Benyovszkého, popisuje autor jako „vtipnou vizuální audioknihu psanou krví“. Diváci se ocitnou v ospalém baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde blízko lze najít klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tance na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo Jiřího Lábuse. V novince, která bude uvedena jako předpremiéra, tančí Balet Praha Junior a sólisté Pražského komorního baletu. Produkovalo ji Mezinárodní centrum tance.

Záznam na Mall.tv je možné zhlédnout pod tímto odkazem: https://bit.ly/Pražský_komorní_balet_a_Balet_Praha_Junior

Fo(u)r One“

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: indická, irská, arabská a židovská balada

Scéna a kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska

Asistent choreografie: Linda Svidró

Tančí: Tereza Hloušková

Oba zveřejné snímky Terezy Hlouškové od Segeje Gherciu jsou z baletu „Fo(u)r One“

Chvilka POEzie“

Choreografie: Marek Svobodník

Hudba: Jaroslav Ježek, Bedřich Nikodém

Hudební koláž: Marek Svobodník

Asistent choreografie: Linda Svidró

Kostýmy: Pavel Knolle, Marek Svobodník

Scéna: Petr Siedlaczek

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Tančí: Igor Vejsada a sólisté Pražského komorního baletu

Elixír“

Choreografie: Viktor Konvalinka

Dramaturgie a libreto: Štěpán Benyovszký

Hudba: Solomon Burke, Karpatt, Manuel, Coralie Clément, Luis Mariano, Joe Tex, Petr Iljič Čajkovskij

Hudební koláž: Viktor Konvalinka

Mluvené slovo: Jiří Lábus

Asistent choreografie: Jan Schneider

Kostýmy: Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký

Scéna: Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký

Světelný design: Viktor Konvalinka

Asistent choreografie: Jan Schneider

Tančí: Balet Praha Junior – Barbora Travinská, Oldřiška Neumannová, Evgeniia Efimová, Albert Kaše, Alfréd Kubec j.h. Pražský komorní balet – Aleš Krátký, Dalibor Lekeš

Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN