Divadlo PONEC vchází svěže do další sezóny

24. sezóna bude plná nové energie a neokoukaných tváří, ale i zkušených tanečníků

Aktuální 24. sezóna v divadle Ponec bude plná nové energie, neokoukaných tváří, ale i zkušených osobností tanečního světa. Poprvé v historii divadla se odehraje v režii Umělecké rady (Dagmar Bednáriková, Jan Malík, Sylva Šafková), která přináší nové impulsy do dramaturgie a celkového směřování divadla. Čekejte tak novinky, reprízy úspěšných inscenací a spoustu tanečních workshopů.

Rozjezd nové sezony reflektuje bohatost programové nabídky divadla Ponec přinášející události a aktivity pro všechny milovníky současného tance – od dětí až po seniory. Komponovaný zahajovací večer se odehraje 20. 9. Na úvod Umělecká rada divadla představí své vize a konkrétní plány na rok 2025, včetně nového konceptu rezidenčního umělce, kterým je Nataša Novotná pro nadcházející rok. Její krátký taneční film New Normal v režii Jakuba Jahna tak bude symbolickým krokem do sezony 2024/25.

Druhou polovinu večera zahájí brazilská tanečnice a choreografka Clara da Costa premiérou sóla Peel the Onion  (jeho open air verze bude k vidění o den později 21. 9. vedle divadla PONEC za Krenovkou – v rámci akce Zažít město jinak). Na Clařino sólo naváže její duet s ukrajinskou tanečnicí a choreografkou Yanou Reutovou, který je oslavou ženství se vším všudy. Ve Womanhood zpracovávají palčivá osobní témata, například dilemata ženy umělkyně a zároveň matky samoživitelky.  Duet, z něhož sálá velmi silná fyzičnost, doprovází autorská hudba houslistky Jany Kubánkové.

Tipy z večerního programu divadla Ponec – září/říjen 

V neděli 29. 9. do divadla Ponec zavítá vzácný host – známá interpretka a propagátorka flamenca Jana Drdácká se svým nejnovějším projektem Sen o Boženě. V pátek 18. 10. divadlo Ponec uvede reprízu inscenac

 V této performanci choreografky Terezy Lenerové v interpretaci Andrey Miltnerové a Jitky Čechové se fikce prolíná se zážitky s naší vlastní kůží.

Pro budoucnost klíčová ekologická témata akcentuje inscenace Witness, která je na programu 22. 10. Tvůrci, Věra Ondrašíková & kolektiv, staví do centra pozornosti stromy. Němé svědky. Zdroj životodárné síly a kyslíku. Mockrát jsme se na nich provinili, ale oni zůstávají. Inscenace získala Cenu diváka na České taneční platformě 2022. Yana Reutova & coll. 24. 10. představí triptych Together Alone. Renomovaná ukrajinská tanečnice a choreografka Yana Reutova v něm reflektuje svá náhodná umělecká setkání během pobytu v Praze, kam v březnu 2022 spolu s dcerou a několika studentkami uprchla před válkou.

Taneční studio Ponec

„Přijďte tančit!“ zní z divadla Ponec lákavá výzva. Od září/října až do května se budou konat pravidelné otevřené pondělky a středy pro veřejnost – taneční dílny pro děti / teens / dospělé / starší a seniory. Úterky budou patřit lekcím Dance Well nejen pro lidi, kterým do života vstoupila Parkinsonova choroba. Ozdravná síla tance je dostupná všem, bez ohledu na věk a pohybové omezení. 

V tiskové zprávě přinášíme i tipy z večerního programu divadla PONEC na září a říjen.

Zároveň se znovu probudí ke svému životu Taneční studio Ponec i Ponec Junior. Workshopů i představení pro děti všech věkových kategorií nabízí divadlo veliké množství. Hned první příležitostí bude open air taneční workshop roztančí děti a rodiče 21. 9. od 13 hodin vedle divadla Ponec za Krenovkou v rámci akce Zažít město jinak. Od 17 hodin tamtéž Yana Reutova & coll. vtáhnou všechny přítomné do atraktivního světa cestování, a to prostřednictvím tance a hry.

Foto: Vojtěch Brtnický 

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

Sen o Boženě

Tanečnice a choreografka Jana Drdácká opět přináší do Divadla PONEC svůj Sen

Flamenková tanečnice a choreografka Jana Drdácká uvede v úterý 2. dubna od 20h v Divadle PONEC reprízu autorské inscenace Sen o Boženě. Sen o Boženě je tanečně divadelní představení inspirované ochotnickou herečkou a zpěvačkou Boženou Drdáckou a prolnutím jejího života s životem její vnučky, tanečnice Jany Drdácké. Autorka v současné době připravuje i filmový dokument k představení.

„Moje babička žila více než sto let. Narodila se za kteréhosi císaře a po mnoha válkách a diktaturách zemřela za jakéhosi prezidenta. Věřila v duši, lásku a život zde i život po životě. Pohřbila dceru ve věku děvčátka a k lásce k životu a umění vychovala mne, svou vnučku,“ říká o projektu Jana Drdácká.

Obsahem představení je osobní výpověď ženy, která pro autorku ztělesňuje základní témata ženské povahy, intimity, role a síly. Jakási pohybová obrazárna ženského osudu a duše. Představení je rozděleno do kapitol, které korespondují s životními etapami od dětství po smrt. Každá kapitola zároveň přibližuje určitý prožitek, zkušenost, emoci života ženy od bezstarostné radosti v dětství přes lásku, naději, bolest, ztrátu po pokoru a usmíření. Formálně se jedná o taneční projekt doplněný video projekcemi (fotografie, dobové záběry, jiné úhly pohledu na pohyb na scéně), mluveným slovem a živý hudebním doprovodem (ve flamenkových tancích). Přestože je autorka primárně flamenkovou tanečnicí, je Sen o Boženě pohybově postaven na výrazových a experimentálních základech. V projektu se Jana vrací k moravskému folklóru, se kterým jako malá tančit začínala, a s pomocí tanečníka a choreografa Michala Heribana k současnému tanci. Všechny tyto žánry jsou citlivě propojeny autorskou hudbou Beaty Hlavenkové tak, aby vytvářely jednolitý tok představení.

Představení lze podpořit i finančně: Sen o Boženě – podpora reprízy tanečně divadelního představení | Donio

Tvůrci a účinkující:

Jana Drdácká – námět, scénář, choreografie, tanec

Michal Heriban – choreografie, tanec (slovenský performer fyzického divadla a současného tance, vystudoval sochařství a scénografii, nominace na Cenu Thálie 2020)

Beata Hlavenková – hudba (jazzová pianista, skladatelka a zpěvačka, držitelka Ceny Anděl 2019 za nejlepší interpretku roku)

Vojtěch Kopecký – video projekce

Stanislav Kohútek – kytara, zpěv

Silva Morasten – zpěv

Matěj Konečný – perkuse

Zuzana Hodková – herečka v projekcích

dobové videozáznamy Boženy Drdácké v letech 1923-1954 – archív Miloše Drdáckého

Jana Drdácká je tanečnice, choreografka a lektorka flamenka, kterému se věnuje již přes 20 let a je považována za jeho průkopnici v Čechách. Od roku 2001 jej vyučuje ve své taneční škole v Praze. Kromě pedagogické činnosti se věnuje dramaturgii a choreografii autorských tanečně-hudebních projektů, v letech 2004-2015 vznikly COlor Flamenco, Tierra de Flamenco, Arena y Sal, Teď, Flamenco Element a hosté. Pro divadelní hru Pláňka vytvořila choreografii pro Divadle na Prádle, s operní pěvkyní Editou Adlerovou představení Carmen a Flamenco a jako host španělských umělců tančila v představeních Latido Flamenco a Alma Flamenca sevillského tanečníka Juana Polvilla, se kterým absolvovala evropské turné, a v představení 3 Mil Kilómetros se sevillským kytaristou El Pulgou. Pro ND Brno vytvořila s kytaristou Morenitem de Triana půlhodinové intermezzo Flamenco Element jako předehru k baletu Carmen v roce 2010. Ve spolupráci s tanečnicí kathaku Anežkou Hessovou vznikl ojedinělý hudebně-taneční dialog flamenka a kathaku Ana&Sara/Vypravěčka 2014-17, s Edou Zubákem tanečně-činoherní adaptace Lorkova díla Krvavá svatba 2019 a dvakrát Jana s Edou hostovali v pořadu ČT StarDance.

Michal Heriban je tanečník, choreograf a výtvarník působící v Praze, Mnichově a Bratislavě. Od roku 2015 spolupracuje s německým choreografem Michou Puruckerem, v Praze byl dlouhodobě kmenovým členem Lenka Vágnerová & Company, hostuje v představeních Losers Cirque Company, v divadle Minor, Národním divadle, Burki com., můžete ho vidět na Letních Shakespearovských slavnostech a vytvořil choreografie pro Městské divadlo Kladno, divadlo NUDE, DPM divadlo, Lenku Vágnerovou & Company a Contemporary Theatre. Zároveň tvoří i vlastní taneční představení a vytvořil i několik scénografií. V roce 2020 zorganizoval výstavu svých maleb s názvem „Quarantine paintings“ na bratislavském hradě a stejného roku získal nominaci na cenu Thálie za hlavní roli v představení Panoptikum.

 Sen o Boženě | PONEC – divadlo pro tanec (divadloponec.cz)

Foto: archiv divadla Ponec

Simona Andělová

pro Taneční magazín

Festival Struny dětem

Divadlo Minor rozehraje své struny i Novoměstskou radnici

Na nabitý program láká o víkendu 25. až 27. března rodinný festival Struny dětem. Divadlo Minor naplní hudbou nejrůznějších žánrů, tancem i divadlem, na Novoměstské radnici pozve na dobrodružnou výpravu do říše zvířat. Malí i velcí diváci se mohou těšit na koncerty zpěvačky Báry Polákové, Ondřeje Rumla, Jiřího Vodičky s Martinem Kasíkem nebo společný koncert Epoque Quartet s dirigentem a skladatelem Janem Kučerou. Na hudební výpravu po různých koutech světa vezmou návštěvníky Clarinet Factory a vokální soubor Grunik, dalšími hudebními cestami se vydá Cimbálová muzika České filharmonie. Hudební příběhy v češtině, angličtině, francouzštině či španělštině nabídnou výtečné muzikantky Bára Zmeková a Nina Marinová. Za flamenkem i moravským folklorem pozve v tanečně-divadelním představení tanečnice a choreografka Jana Drdácká. Na Struny dětem se vrací také ikonické Pišlické příběhy Beaty Hlavenkové s Ivanem Trojanem v roli vypravěče. Nebudou chybět ani úspěšné inscenace divadla Minor. V pátek program Strun dětem otevře cenami ověnčené představení ZÁ-TO-PEK! …a tak jsem běžel a v neděli jej zakončí slavnostní koncertní provedení Kabaretu tlukot a bubnování.

Na Novoměstské radnici se v sobotu a v neděli zabydlí Zvěřinec na radnici, ve kterém se návštěvníci ponoří do hlubin vodního světa, nalodí se na Noemovu archu, zažijí ptačí nadhled či hmyzí mikrosvět nebo prozkoumají tajemné podzemí. Výtěžek akce podpoří Loutky v nemocnici. „Jsme šťastni, že se po dvou improvizačních covidových letech vracíme do míst, které Struny dětem považují za svůj domov, tedy do divadla Minor a na Novoměstskou radnici,“ říká ředitelka festivalu Dana Syrová a dodává: “náš program vyzdvihuje českou autorskou tvorbu a užívá si jejího sdílení napříč generacemi, na radnici pak přicházíme se zcela novým formátem procházky, která bude pro každého jiná.”

 Program festivalu Struny dětem v Minoru otevře v páteční podvečer minorské divadelní představení ZÁ-TO-PEK! …a tak jsem běžel, které divákům přiblíží osobnost našeho jedinečného sportovce. Představení získalo řadu nominací a cen, včetně Ceny Thálie pro Ondřeje Nosálka a nominace na tutéž cenu pro Johanu Schmidtmajerovou. Sobotní dopoledne bude velká scéna divadla Minor patřit Pišlickým příběhům – autorskému projektu Beaty Hlavenkové podle knihy Filipa Rychlebského v podání Ivana TrojanaGabriely VermelhoMilana CaisePetra Ostrouchova a dalších. V tanečně-divadelním představení Sen o Boženě se vypraví tanečnice a propagátorka flamenka Jana Drdácká po stopách své babičky, která ji přivedla k hudbě a tanci. Odpoledne to rozjede v programu Bára Dětem!!! zpěvačka Barbora Poláková, která vedle moderního popového zvuku a svébytné poetiky přinese pulzující a zábavnou show, plnou vtipných glos.  Na barevnou variaci hudebních stylů a nálad ve spojení klavíru houslí a dvou krásných hlasů pozvou Bára Zmeková a Nina Marinová. Na Setkání u houslí se těší koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička společně s klavíristou Martinem Kasíkem.

V neděli se se čtyřmi klarinety vydáme na koncertu Lúky zelené za krásami přírody doma i v daleké cizině. Hudební těleso Clarinet Factory si na tuto objevnou cestu přizvalo pětici dívek z unikátního folklorního souboru Grunik pod vedením Anny Pavliskové.  Hudební criss-cross nachystali vynikající mistři svých nástrojů: Akordeonista Jakub Jedinský a houslista Pavel Fischer. V programu nazvaném Jdeme na Ježka připravil Ondřej Ruml se členy kapely Jazz Quintet nově pojaté písně slavného Osvobozeného divadla. Na výlet Od klasiky po folklor zve Cimbálová muzika České filharmonie, v níž členové našeho prvního orchestru dokazují, že lidová hudba je takřka nevyčerpatelným zdrojem inspirace.  Čtyři pánové s velmi rychlými smyčci z Epoque Quartet společně s dirigentem a klavíristou Janem Kučerou nabídnou jazz, rock, hudbu Paříže let třicátých, balkánský a cikánský folklor nebo argentinské tango. Velkolepé finále letošních Strun dětem bude patřit Kabaretu tlukot a bubnování, výročnímu koncertu písní legendární minorské inscenace, která úspěšně procestovala svět. Tři skřítci se poprvé vydali na nebezpečnou a strašidel plnou cestu za prstýnkem princezny Květušky poprvé před 20 lety. Připraveny jsou po celý víkend i tematické workshopy, kde děti čeká zpěv, rytmika, tanec, základy hudební teorie i seznámení s historií hudby a tance. Lektory budou například Gabriela VermelhoJana Drdácká,  minorský mistr bubnů Honza Hrovatitsch s herečkou a hudebnicí Markétou Ptáčníkovou či oblíbená La škola.

V sobotu a v neděli se na Novoměstské radnici zabydlí Zvěřinec na radnici s živým orlojem, který je poctou zvířatům a autorům, kteří se jimi nechali inspirovat. Na děti bude čekat tajemný vodní svět, cesta Noemovou archou, ale také ptačí nadhled či naopak mikrosvět hmyzu. Dozví se vědecké a biologické zajímavosti, poznají lidová rčení, legendy a mýty, historická, ale i zcela současná vyobrazení zvířat v umění i literatuře.  Program připravili zkušení matadoři rodinných interaktivních výstavních programů manželé Jan a Martina Svobodovi a červenou niť celé procházky utkají přátelé ze Storytellingu – Justin Svoboda a Markéta Holá. Experty v jednotlivých sekcích nebudou nikdo jiný, než zvídaví Přírodovědci.cz. Jednou ze zastávek dobrodružné výpravy bude i dabingová dílna České televize. Čas na radnici bude odbíjet živý orloj – každých 15 minut návštěvníky čeká originální performance, v podání žáků hudebních sekcí pražských ZUŠ zapojených do Akademie MenART a festivalu ZUŠ OPEN, dětský divadelní soubor Ty-já-tr pozve do svého čtenářského doupěte. Každoročně festival podporuje vybranou neziskovou organizaci. Tou letošní jsou Loutky v nemocnici. Pomáhají svědomitě již 17 let ve zdravotnických zařízeních po celé republice a překvapí návštěvníky v orloji. Právě návštěvou zvěřince je podpoříte.

Jednotlivé akce jsou rozděleny dle věkových kategorií. Kompletní program a vstupenky jsou k dispozici na www.strunydetem.cz

Silvie Marková

pro Taneční magazín

Český národ pomáhá

Charitativní večer pro Centrum Paraple

Sedmý večer ve StarDance byl charitativní. Tančilo se pro Centrum Paraple, už počtvrté.

Lidé oceňují myšlenku pomáhat tancem. Charitativní večer společně s Plesem pro Paraple vynesl částku 15 a čtvrt milionu korun.

Centrum Paraple

Na charitativním večeru  jsou krásné především dvě věci: V noblesním a krásném pořadu se přeneseme k  problémům těch méně šťastných a člověk vidí, že i v době různých agresivních reakcí, na které si už pomalu v každodenním životě zvykáme, to jde i jinak.

Porota posílená o Zdeňka Svěráka

V šestém večeru se rozloučil se soutěží pár Miroslav Hanuš a Adriana Mašková a zbylých pět párů se ujalo choreografií ve spolupráci s klienty centra Paraple, ale každý pár si ještě přizval posilu, někoho z tanečníků z předchozích kol.

Tereza Kostková

Moderátoři Marek Eben a Tereza Kostková

Marek Eben

Hosté:

Tonya Graves

Miroslav Hanuš a Adriana Mašková

Xindl X a Markéta Dostálová

Radek Banga s přítelkyní

Porota byla posílena o Zdeňka Svěráka. Ten ale  dával jen desítky. Ovšem zbytek poroty hodnotil  přísně jako vždy a výsledky  se přenáší do příštího týdne.

Zahájení večera se ujalo duo  Jana Drdácká a Eda Zubák, naši špičkoví tanečníci  flamenca. Marek Eben dokonce pojmenoval po Edovi Zubákovi své dva psy…

Tančilo se  argentinské tango a latinskoamerická cha-cha. Jak si soutěžní čtveřice vedly?

Jakub Vágner, Michaela Nováková, David Svoboda a Eliška Šulcová

Tanečníci byli oděni v černém a bílém, což symbolizovalo souboj mezi životem a smrtí, jak Tanečnímu magazínu po přenosu tanečníci vysvětlili. Nápad prý byl z Michaeliny hlavy.  Michaela sama si  pak vyzkoušela vozík a Jakub s Davidem se starali o pohyb po parketu. Působivý byl zejména okamžik, kdy se čtveřice seřadila za sebou a dělala pohyby pomocí rukou. Richard Genzer hodnotil opět po svém, jaképak lámání si hlavy se smrtí, zkrátka dostal při pohledu na černou a bílou chuť na kafe s mlékem. Tatiana Drexler všechny pochválila, líbil se jí nápad i to, že nebylo patrné, kdo je vlastně na vozíku a kdo ne. (body 8,9, 8, 7,  10)

Jakub Vágner a taneční tým

Černá a bílá v podání dvou fajn kluků… Jakuba Vágnera a Davida Svobody

Veronika Arichteva, Veronika Khek Kubařová, Petra Ptáčníková, Daniel Vodička

Svižné, vtipné a zábavné vystoupení.  Obě tanečnice rozsvítily své čelenky  v závěru tance,což symbolizovalo světla automobilu. Jan Tománek byl okouzlen, ale postrádal ještě trochu cha-chi, jinak by byl nadšen.  Zdeněk Chlopčík označil vystoupení za úžasné, ale musí být víc propnutá noha přece!  Zdeněk Svěrák pronesl směrem k Petře,  že pažemi říká všechno a nohy  nepotřebuje. (body 9,7,8,10, 10)

Veronika Khek Kubařová a taneční tým

Tanec Petry Ptáčníkové  byl  skutečně oceněn, nepotřebuje prý nohy

Karel „Kovy“ Kovář, Veronika Lišková, Jiří Marsín a  Jana Plodková

Tanec obsahoval napětí a náboj. Celá čtveřice byla v souhře, Jiří byl přirozenou součástí celého týmu. Tatiana Drexler ocenila napětí a krásné tango, Janu s dlouhými nohami, lepší to být zkrátka nemohlo.  Jan Tománek označil tanec za nápaditý, dramatický, je těžší pracovat ve čtyřech než ve dvou, je také těžké pracovat s rekvizitou. (body  8,8,9,10,  10)

Kovy a taneční tým

Matouš Ruml, Natálie Otáhalová, Dana Batulková a  Lucie Gachi

Tento tanec byl bezesporu tím nejlepším, co bylo možno v sedmém večeru vidět. Matouš předvedl  naprosto perfektně technicky zvládnutou chůzi cha-chi. Nadprůměrné bylo i zapojení vozíčkářky do tance,  celé vystoupení pak bylo zábavné. Lucie přiznala, že prý je tancem nepolíbená. Richard Genzer viděl skvělou čaču. Zdeněk Chlopčík se rozplýval nad technicky výborným základním krokem a označil čaču za báječnou, i s vozíkem. Lucie je šťastná jak dívka, ale je přece máma od pěti dětí!!, podotkl Zdeněk.   Geňa opět zažertoval, že on sám si plete ruce a nohy, ale na vozíku se musí zvládnout jen ruce, ne?  Prý krásné.  (body 10,10, 10, 10,    10)

Matouš Ruml a taneční tým

Matouš Ruml  Jeho skvělá tanečnice, máma od pěti dětí

Zeptali jsme se…

Jak se Vám tančilo s vozíčkem?

Matouš Ruml: „Pro mě to úplně nové není, hraji v divadle s Honzou Potměšilem, který na vozíku je, jistou zkušenost už mám,  třeba jak zdolat schody… takže já jsem se toho úplně nebál. Ale  StarDance je něco jiného, takže celkově to byla opravdu úplně jiná záležitost, musím přiznat…“

Gabriela Koukalová a taneční tým

Gabriela Koukalová, Martin Prágr, Kateřina Baďurová a Libor Bohdanecký

Poslední tanec večera byl dojemný, tedy nejen tancem.  Gabriela předala jednu ze svých trofejí Liborovi. Prý ona sama si uchovává vzpomínky a přemýšlela, jak s trofejemi co nejlépe naložit, proto je dává někomu, koho si váží a udělá mu radost. Povedlo se vystihnout charakter tanga, i dobře zapojit vozíčkáře Libora. Obě sportovkyně začaly ve sportovním úboru,  na který si nasadily červené sukně,což udělalo vlastně symbolické barvy české státní vlajky. Tatiana Drexler byla dojatá. Líbil se jí krásný tanec, podotkla, že tance s vozíčkáři mají postupem času čím dál tím víc dynamiky a porota už nestíhá všechno sledovat….  Zdeněk Chlopčík byl rovněž nadšený,  všichni se  perfektně zapojili do tance a poznamenal, že bez červených sukní se mu to líbilo víc. Zdeněk Svěrák obdivoval optimismus všech vozíčkářů. Ale připustil, že vlastně hasiči také vyjíždí, aby požár uhasili a nevyjíždí s tím, že ho neuhasí!  (body 9,8,8,8)

Martin Prágr zdraví  čtenáře TANEČNÍHO MAGAZÍNU

Zeptali jsme se…

Jaký význam měly Vaše červené sukně?

Gabriela Koukalová: „Znamenalo to, že jsme obě místo našeho celoživotního sportovního úboru už odhodily medaile, popadly sukně a šly si konečně zatancovat!“

Zeptali jsme se…

Co říkáte na dnešní dárek?

Libor Bohdanecký:

„Něco takového jsem vůbec nečekal a jsem moc rád, že jsem se zúčastnil StarDance!“

Charitativní večer s vozíčkáři se hodnotí velmi obtížně. Běžně lze posuzovat techniku kroků, provedení figur, vystihnutí charakteru a atmosféry tance. Jenže tady to až tak nejde. Co dodat? Porota má těžký úděl.

Zdeněk Chlopčík dává desítku!

Zdeněk Svěrák

Zdeněk Svěrák v akci, právě zvedá  svou desítku!

Příští týden nám  páry předvedou scénický tanec (který se rovněž prakticky nedá hodnotit).

Text, foto: Eva Smolíková

TANEČNÍ MAGAZÍN