Roční stipendijní program

Akademie MenART vyhledává a podporuje mladé talenty

Přední umělci nejrůznějších oborů se i v příštím školním roce budou v rámci Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART věnovat mladým talentům. Akademie nabízí nadaným žákům a jejich pedagogům roční stipendijní program pod vedením osobností jakou jsou například Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, Radek Baborák, Beata Hlavenková, Jan Kodet nebo Milan Cais. Program je jedinečnou příležitostí pro talentované žáky, kteří získají řadu praktických zkušeností, i cennou inspirací pro pedagogy. „Inspirativní setkání jsou v životě zásadní. Věříme, že příležitost systematicky pracovat s vynikajícími uměleckými osobnostmi může zásadním způsobem ovlivnit mladou generaci nejen v potenciální kariéře, ale i v ostatních oblastech života a lásce k umění,” říká zakladatelka Akademie MenART Dana Syrová.

Absolventi Akademie výsledky své roční práce prezentují na prestižních festivalech. Za uplynulé čtyři roky prošlo Akademií MenART 412 studentů a 275 učitelů. Řada absolventů následně uspěla v přijímacích zkouškách na umělecké školy v Česku i zahraničí. Termín pro zaslání přihlášek na nadcházející školní rok je 30. března 2022. Více informací a přihlášky jsou k dispozici na www.menart.cz.

V příštím školním roce nabídne Akademie MenART mladým talentům a jejich pedagogům možnost spolupracovat s 15 mentory – předními osobnostmi české hudební scény, výtvarného umění, divadla a tance, jež je svou tvorbou budou inspirovat v dalším rozvoji. Role mentorů se ujmou v oboru klasické hudby: klavírní virtuosové Ivo Kahánek a Karel Košárek, sopranistka Kateřina Kněžíková, violoncellistka Michaela Fukačová a flétnista a vyhledávaný pedagog na mezinárodní scéně Jan Ostrý, kytarista Pavel Steidl a také houslista Jan Fišer. Inspirativní setkání v hudebních žánrech bez hranic a autorské tvorbě povedou zpěvačka Radka Fišarová a skladatelka a interpretka Beata Hlavenková. Hornista a dirigent Radek Baborák se zaměří na práci se školními orchestry. Taneční umění přiblíží už počtvrté choreograf a tanečník Jan Kodet a “prkna, co znamenají svět” pak herec Ondřej Nosálek. MenART opět nabídne také práci na poli nejrůznějších výtvarných technik. Do ilustrace a animovaného filmu studenty zavede režisérka a výtvarnice Galina Miklínová a do výtvarné tvorby – pedagog Pavel Mrkus a multimediální umělec Milan Cais.

“Mezi talentovaným žákem a profesionálním umělcem je jistě spousta rozdílů v dovednostech a zkušenostech, ale v jedné věci jsou, nebo by měli být, stejní. Oba by měli cítit intenzivní touhu vyjadřovat se hudbou. A jelikož touha se vždy lépe prožívá minimálně ve dvou, mám velkou radost z projektu mentoringu, který unikátním způsobem propojuje světy ZUŠ a profesionálního umění – světy, které jeden bez druhého nemohou dlouhodobě úspěšně existovat,” říká zakládající mentor a pianista Ivo Kahánek, který na Akademii MenART bude vyučovat už popáté.

Akademie MenART vznikla v úzké spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené, jehož cílem je podpořit a zviditelnit význam uměleckého vzdělávání v naší společnosti. Akademie nabízí dvojici student – pedagog roční stipendium v rámci uceleného programu spolupráce s mentory, propojuje uměleckou praxi a vzdělávání a inspiruje k výměně zkušeností. Právě vlastní pozitivní zkušenosti z přístupu pedagogů vedly umělce k rozhodnutí stát se pro následující rok mentory.

„Jsem velmi poctěn přizváním do tohoto krásného projektu a budu se s vámi velmi rád dělit o myšlenky a vlastní zkušenosti a snad i já vám budu moci pomáhat nacházet sebe sama, i když vím, že tato cesta nezná konce,” doplňuje kytarista a mentor Pavel Steidl.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, 2. stupně ZŠ či studenti středních škol, kteří se chtějí posunout prostřednictvím práce se špičkovým profesionálem v oboru. Budou se připravovat v ryze studijním prostředí, které nemá ambici soutěžit, avšak cíleně se zaměřuje na rozvoj talentu studentů. Dvojice student či skupina studentů s pedagogem absolvují čtyři až šest pracovních skupinových setkání s mentorem. Skupiny pracují společně, důraz se však klade na individuální přístup a potřeby každé dvojice student-pedagog.

Stipendisté Akademie MenART mají kromě samotné studijní části příležitost představit výsledky své práce na renomovaných kulturních akcích, jako je největší přehlídka klasické hudby v ČR Pražské jaro a také Národní festival Smetanova Litomyšl či Americké jaro a Smetanova výtvarná Litomyšl. Stipendisté rovněž dostanou příležitost se prezentovat v rámci stěžejních projektů celostátního festivalu ZUŠ Open. „Je neskutečně nabíjející prožít naplno svoji lekci s neuvěřitelně inspirativním mentorem, který je vždy plný nápadů, postřehů a fantastických rad,“ říká o programu stipendistka aktuálního ročníku Viktoria Kozánková.

 

Akademie MenART 2020/2021 – ohlédnutí

Navzdory pokračující pandemii se i loni uskutečnil čtvrtý ročník Akademie MenART 2020/2021. Studenti se hlásili do oborů operní a muzikálový zpěv, hra na klavír, housle, saxofon a skladba, příčná flétna, divadlo, malba a komiks. MenART zahájilo dvouapůldenní setkání v Kroměříži, poté se v pravidelných třech až šesti celodenních pracovních setkání scházeli mentor – student – pedagog. Mladí hudebníci představili svou práci na nejvyhledávanějších přehlídkách klasické hudby v Česku, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a multižánrovém festivalu Americké jaro. Naopak svou výtvarnou tvorbu prezentovali jejich kolegové na výstavním festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl, který je doprovodnou akcí stejnojmenné národní hudební přehlídky.

MenART též nabízí webináře určené zejména pedagogům, rodičům i pokročilým studentům. Pilotní webinář má téma Jak z trémy udělat svého pomocníka připravil klavírní virtuos a docent Hudební akademie múzických umění Ivo Kahánek a je dostupný na stránkách Akademie.  S ohledem na vzrůstající zájem též Akademie připravuje jednodenní semináře MenART+ a stejně tak se věnuje setkávání s bývalými studenty v projektu MenART Reunion.

Patron Akademie MenART: RSJ

Mecenáš: Julius Prüger

Za finanční podpory: Hlavní město Praha

Partneři a podporovatelé: Erste Premier, Aveton, Centrální depozitář cenných papírů, ČEPS, PVK, Ivana Janečková

Podpora vybraných studentů: Nadace Albatros

Zvláštní poděkování za podporu mladých talentů: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Americké jaro, Smetanova výtvarná Litomyšl, Bohemian Heritage Fund

Mediální partneři: Harmonie, KlasikaPlus

Spolupracující instituce: ZUŠ Kroměříž, UMPRUM, HAMU, DAMU, DOX

Ve spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené

Silvie Marková

pro Taneční magazín

Festival Struny dětem

Divadlo Minor rozehraje své struny i Novoměstskou radnici

Na nabitý program láká o víkendu 25. až 27. března rodinný festival Struny dětem. Divadlo Minor naplní hudbou nejrůznějších žánrů, tancem i divadlem, na Novoměstské radnici pozve na dobrodružnou výpravu do říše zvířat. Malí i velcí diváci se mohou těšit na koncerty zpěvačky Báry Polákové, Ondřeje Rumla, Jiřího Vodičky s Martinem Kasíkem nebo společný koncert Epoque Quartet s dirigentem a skladatelem Janem Kučerou. Na hudební výpravu po různých koutech světa vezmou návštěvníky Clarinet Factory a vokální soubor Grunik, dalšími hudebními cestami se vydá Cimbálová muzika České filharmonie. Hudební příběhy v češtině, angličtině, francouzštině či španělštině nabídnou výtečné muzikantky Bára Zmeková a Nina Marinová. Za flamenkem i moravským folklorem pozve v tanečně-divadelním představení tanečnice a choreografka Jana Drdácká. Na Struny dětem se vrací také ikonické Pišlické příběhy Beaty Hlavenkové s Ivanem Trojanem v roli vypravěče. Nebudou chybět ani úspěšné inscenace divadla Minor. V pátek program Strun dětem otevře cenami ověnčené představení ZÁ-TO-PEK! …a tak jsem běžel a v neděli jej zakončí slavnostní koncertní provedení Kabaretu tlukot a bubnování.

Na Novoměstské radnici se v sobotu a v neděli zabydlí Zvěřinec na radnici, ve kterém se návštěvníci ponoří do hlubin vodního světa, nalodí se na Noemovu archu, zažijí ptačí nadhled či hmyzí mikrosvět nebo prozkoumají tajemné podzemí. Výtěžek akce podpoří Loutky v nemocnici. „Jsme šťastni, že se po dvou improvizačních covidových letech vracíme do míst, které Struny dětem považují za svůj domov, tedy do divadla Minor a na Novoměstskou radnici,“ říká ředitelka festivalu Dana Syrová a dodává: “náš program vyzdvihuje českou autorskou tvorbu a užívá si jejího sdílení napříč generacemi, na radnici pak přicházíme se zcela novým formátem procházky, která bude pro každého jiná.”

 Program festivalu Struny dětem v Minoru otevře v páteční podvečer minorské divadelní představení ZÁ-TO-PEK! …a tak jsem běžel, které divákům přiblíží osobnost našeho jedinečného sportovce. Představení získalo řadu nominací a cen, včetně Ceny Thálie pro Ondřeje Nosálka a nominace na tutéž cenu pro Johanu Schmidtmajerovou. Sobotní dopoledne bude velká scéna divadla Minor patřit Pišlickým příběhům – autorskému projektu Beaty Hlavenkové podle knihy Filipa Rychlebského v podání Ivana TrojanaGabriely VermelhoMilana CaisePetra Ostrouchova a dalších. V tanečně-divadelním představení Sen o Boženě se vypraví tanečnice a propagátorka flamenka Jana Drdácká po stopách své babičky, která ji přivedla k hudbě a tanci. Odpoledne to rozjede v programu Bára Dětem!!! zpěvačka Barbora Poláková, která vedle moderního popového zvuku a svébytné poetiky přinese pulzující a zábavnou show, plnou vtipných glos.  Na barevnou variaci hudebních stylů a nálad ve spojení klavíru houslí a dvou krásných hlasů pozvou Bára Zmeková a Nina Marinová. Na Setkání u houslí se těší koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička společně s klavíristou Martinem Kasíkem.

V neděli se se čtyřmi klarinety vydáme na koncertu Lúky zelené za krásami přírody doma i v daleké cizině. Hudební těleso Clarinet Factory si na tuto objevnou cestu přizvalo pětici dívek z unikátního folklorního souboru Grunik pod vedením Anny Pavliskové.  Hudební criss-cross nachystali vynikající mistři svých nástrojů: Akordeonista Jakub Jedinský a houslista Pavel Fischer. V programu nazvaném Jdeme na Ježka připravil Ondřej Ruml se členy kapely Jazz Quintet nově pojaté písně slavného Osvobozeného divadla. Na výlet Od klasiky po folklor zve Cimbálová muzika České filharmonie, v níž členové našeho prvního orchestru dokazují, že lidová hudba je takřka nevyčerpatelným zdrojem inspirace.  Čtyři pánové s velmi rychlými smyčci z Epoque Quartet společně s dirigentem a klavíristou Janem Kučerou nabídnou jazz, rock, hudbu Paříže let třicátých, balkánský a cikánský folklor nebo argentinské tango. Velkolepé finále letošních Strun dětem bude patřit Kabaretu tlukot a bubnování, výročnímu koncertu písní legendární minorské inscenace, která úspěšně procestovala svět. Tři skřítci se poprvé vydali na nebezpečnou a strašidel plnou cestu za prstýnkem princezny Květušky poprvé před 20 lety. Připraveny jsou po celý víkend i tematické workshopy, kde děti čeká zpěv, rytmika, tanec, základy hudební teorie i seznámení s historií hudby a tance. Lektory budou například Gabriela VermelhoJana Drdácká,  minorský mistr bubnů Honza Hrovatitsch s herečkou a hudebnicí Markétou Ptáčníkovou či oblíbená La škola.

V sobotu a v neděli se na Novoměstské radnici zabydlí Zvěřinec na radnici s živým orlojem, který je poctou zvířatům a autorům, kteří se jimi nechali inspirovat. Na děti bude čekat tajemný vodní svět, cesta Noemovou archou, ale také ptačí nadhled či naopak mikrosvět hmyzu. Dozví se vědecké a biologické zajímavosti, poznají lidová rčení, legendy a mýty, historická, ale i zcela současná vyobrazení zvířat v umění i literatuře.  Program připravili zkušení matadoři rodinných interaktivních výstavních programů manželé Jan a Martina Svobodovi a červenou niť celé procházky utkají přátelé ze Storytellingu – Justin Svoboda a Markéta Holá. Experty v jednotlivých sekcích nebudou nikdo jiný, než zvídaví Přírodovědci.cz. Jednou ze zastávek dobrodružné výpravy bude i dabingová dílna České televize. Čas na radnici bude odbíjet živý orloj – každých 15 minut návštěvníky čeká originální performance, v podání žáků hudebních sekcí pražských ZUŠ zapojených do Akademie MenART a festivalu ZUŠ OPEN, dětský divadelní soubor Ty-já-tr pozve do svého čtenářského doupěte. Každoročně festival podporuje vybranou neziskovou organizaci. Tou letošní jsou Loutky v nemocnici. Pomáhají svědomitě již 17 let ve zdravotnických zařízeních po celé republice a překvapí návštěvníky v orloji. Právě návštěvou zvěřince je podpoříte.

Jednotlivé akce jsou rozděleny dle věkových kategorií. Kompletní program a vstupenky jsou k dispozici na www.strunydetem.cz

Silvie Marková

pro Taneční magazín

Přihlášky pro mladé talenty a jejich učitele

Akademie MenART otevírá přihlášky svého pátého ročníku

Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART vstupuje do jubilejního pátého ročníku. I v příštím školním roce nabídne mladým talentům a jejich pedagogům možnost spolupracovat s 15 mentory – předními osobnostmi české umělecké scény, jež je svou tvorbou budou inspirovat v dalším rozvoji. Zároveň mají studenti příležitost veřejně prezentovat výsledky své práce na prestižních festivalech, které takto otevřeně podporují budoucí generaci. Za uplynulé čtyři roky prošlo Akademií MenART 412 studentů a 275 učitelů. Řada absolventů následně uspěla v přijímacích zkouškách na umělecké školy v Česku i zahraničí. Smyslem Akademie MenART je podporovat nadané žáky a studenty a pedagogům poskytnout inspiraci do výuky. Přijatí studenti a jejich pedagogové získají stipendium na jeden školní rok společné práce s mentorem. „Inspirativní setkání jsou v životě zásadní. Věřím, že možnost pravidelné systematické práce s vynikajícími uměleckými osobnostmi může zásadním způsobem ovlivnit mladou generaci nejen v potenciální kariéře, ale i v ostatních oblastech života a lásce k umění,” je přesvědčena zakladatelka Stipendijní Akademie MenART Dana Syrová.

Role mentorů se v ročníku 2022/2023 ujmou v oboru klasické hudby: klavírní virtuosové Ivo Kahánek a Karel Košárek, sopranistka Kateřina Kněžíková, violoncellistka Michaela Fukačová a flétnista a vyhledávaný pedagog na mezinárodní scéně Jan Ostrý, kytarista Pavel Steidl a také houslista Jan Fišer. Inspirativní setkání v hudebních žánrech bez hranic a autorské tvorbě povedou zpěvačka Radka Fišarová a skladatelka a interpretka Beata Hlavenková. Hornista a dirigent Radek Baborák se zaměří na práci se školními orchestry. Taneční umění přiblíží už počtvrté choreograf a tanečník Jan Kodet a “prkna, co znamenají svět” pak herec Ondřej Nosálek. MenART opět nabídne také práci na poli nejrůznějších výtvarných technik. Do ilustrace a animovaného filmu studenty zavede režisérka a výtvarnice Galina Miklínová a do výtvarné tvorby – pedagog Pavel Mrkus a multimediální umělec Milan Cais.

Detailní informace mohou zájemci najít na stránkách www.menart.cz. Uzávěrka přihlášek je 30. 3. 2022.

“Mezi talentovaným žákem a profesionálním umělcem je jistě spousta rozdílů v dovednostech a zkušenostech, ale v jedné věci jsou, nebo by měli být, stejní. Oba by měli cítit intenzivní touhu vyjadřovat se hudbou. A jelikož touha se vždy lépe prožívá minimálně ve dvou, mám velkou radost z projektu mentoringu, který unikátním způsobem propojuje světy ZUŠ a profesionálního umění – světy, které jeden bez druhého nemohou dlouhodobě úspěšně existovat,” říká zakládající mentor a pianista Ivo Kahánek, který na Akademii MenART bude vyučovat už popáté.

Akademie MenART vznikla v úzké spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené, jehož cílem je podpořit a zviditelnit význam uměleckého vzdělávání v naší společnosti. Akademie nabízí dvojici student – pedagog roční stipendium v rámci uceleného programu spolupráce s mentory, propojuje uměleckou praxi a vzdělávání a inspiruje k výměně zkušeností. Právě vlastní pozitivní zkušenosti z přístupu pedagogů vedly umělce k rozhodnutí stát se pro následující rok mentory.

“Jsem velmi poctěn přizváním do tohoto krásného projektu a budu se s vámi velmi rád dělit o myšlenky a vlastní zkušenosti a snad i já vám budu moci pomáhat nacházet sebe sama, i když vím, že tato cesta nezná konce,” doplňuje kytarista a mentor Pavel Steidl.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, 2. stupně ZŠ či studenti středních škol, kteří se chtějí posunout prostřednictvím práce se špičkovým profesionálem v oboru. Budou se připravovat v ryze studijním prostředí, které nemá ambici soutěžit, avšak cíleně se zaměřuje na rozvoj talentu studentů. Dvojice student či skupina studentů s pedagogem absolvují čtyři až šest pracovních skupinových setkání s mentorem. Skupiny pracují společně, důraz se však klade na individuální přístup a potřeby každé dvojice student-pedagog.

Stipendisté Akademie MenART mají kromě samotné studijní části příležitost představit výsledky své práce na renomovaných kulturních akcích, jako je největší přehlídka klasické hudby v ČR Pražské jaro a také Národní festival Smetanova Litomyšl či Americké jaro a Smetanova výtvarná Litomyšl. Stipendisté rovněž dostanou příležitost se prezentovat v rámci stěžejních projektů celostátního festivalu ZUŠ Open. „Je neskutečně nabíjející prožít naplno svoji lekci s neuvěřitelně inspirativním mentorem, který je vždy plný nápadů, postřehů a fantastických rad,“ říká o programu stipendistka aktuálního ročníku Viktoria Kozánková.

 

 

Akademie MenART 2020/2021 – ohlédnutí

Navzdory pokračující pandemii se i loni uskutečnil čtvrtý ročník Akademie MenART 2020/2021. Studenti se hlásili do oborů operní a muzikálový zpěv, hra na klavír, housle, saxofon a skladba, příčná flétna, divadlo, malba a komiks. MenART zahájilo dvouapůldenní setkání v Kroměříži, poté se v pravidelných třech až šesti celodenních pracovních setkání scházeli mentor – student – pedagog. Mladí hudebníci představili svou práci na nejvyhledávanějších přehlídkách klasické hudby v Česku, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a multižánrovém festivalu Americké jaro. Naopak svou výtvarnou tvorbu prezentovali jejich kolegové na výstavním festivalu Smetanova výtvarná Litomyšl, který je doprovodnou akcí stejnojmenné národní hudební přehlídky.

MenART též nabízí webináře určené zejména pedagogům, rodičům i pokročilým studentům. Pilotní webinář má téma Jak z trémy udělat svého pomocníka připravil klavírní virtuos a docent Hudební akademie múzických umění Ivo Kahánek a je dostupný na stránkách Akademie.  S ohledem na vzrůstající zájem též Akademie připravuje jednodenní semináře MenART+ a stejně tak se věnuje setkávání s bývalými studenty v projektu MenART Reunion.

Patron Akademie MenART: RSJ

Mecenáš: Julius Prüger

 

Za finanční podpory: Hlavní město Praha

Partneři a podporovatelé: Erste Premier, Aveton, Centrální depozitář cenných papírů, ČEPS, PVK, Ivana Janečková

Podpora vybraných studentů: Nadace Albatros

Zvláštní poděkování za podporu mladých talentů: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Americké jaro, Smetanova výtvarná Litomyšl, Bohemian Heritage Fund

Mediální partneři: Harmonie, KlasikaPlus

Spolupracující instituce: ZUŠ Kroměříž, UMPRUM, HAMU, DAMU, DOX

Ve spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené

Foto: Petra Hájská, Radek Baborák 

Silvie Marková
pro Taneční magazín

Švandovo divadlo slaví 140 let

Tradice i novinky. Jaké to bývalo dříve?

Už 140. narozeniny oslaví 1. října 2021 pražské Švandovo divadlo. Nejstarší divadelní scéna na levém břehu Vltavy je – po Stavovském a Národním – třetím nejstarším divadlem v Praze. Přes svůj úctyhodný věk patří dnes Švandovo divadlo k nejprogresivnějším scénám v metropoli. Do své už 141. sezóny tak vstupuje jako živé centrum kultury a umění. Diváky v ní chce oslovit tématy, která rezonují s dnešní dobou.

Zakladatel divadla Pavel Švanda ze Semčic 

Významné výročí připomene 9. září i Den otevřených dveří, spojený už tradičně s prohlídkami, při nichž budou zájemce provádět herečky a herci smíchovského souboru. Radostné kulatiny v podobě už 400. reprízy ještě před tím, 1. září, oslaví také úspěšná komedie Kdo je tady ředitel?

Švandovo divadlo je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy a jeho činnost podporuje i Městská část Praha 5.

Eliška Pešková spoluzakladatelka Švandova divadla V ulici nesoucí její jméno má nyní vzniknout další místo pro živé umění

Místo setkání a příběhů

„Divadlo jako místo setkávání, sdílení a vyprávění příběhů nezastupitelným způsobem odráží, ale také formuluje dobu a poměry, v níž žijeme. Ve Švandově divadle se dnes hlásíme zejména k těm momentům, kdy tu tvůrci s divákem vedli svobodný a otevřený rozhovor. A nabízeli mu činohru vystupující z břehů komfortní zóny,“ říká současný umělecký šéf Švandova divadla Martin Františák. A prozrazuje heslo stávající sezóny: „Národní pýcha a předsudek“.

„Usilujeme o hledání a artikulaci témat, která společností rezonují nebo snad vbrzku rezonovat budou,“ doplňuje dramaturgyně Martina Kinská. Takovými tématy jsou podle ní například klimatické změny, umělá inteligence, vzájemná nenávist k druhému pohlaví, šikana mezi dospívajícími, tabu znásilnění, ochrana lidských práv i nekalé praktiky tajných služeb. „Skrze uchopení v inscenacích, které nejnověji uvádíme nebo chystáme, chceme danou látku nejen zviditelnit, ale umožnit divákovi dopátrat se příčin, následků, souvislostí a umožnit mu tak důkladnou reflexi,“ říká dramaturgyně. 

Současný umělecký šéf Švandova divadla Martin Františák je i režisérem první letošní premiéry Cyrano z Bergeracu

Nevšední Cyrano, smrt agenta i příběh Sira Nicholase Wintona

Sezónu 2021/22 zahájí Cyrano z Bergeracu. Slavný milostný příběh z Paříže 17. století režíruje Martin Františák a diváci jej uvidí v novém přebásnění oceňovaného britského dramatika Martina Crimpa. K publiku tak i díky skvělému překladu Ester Žantovské hra promluví vášnivou poezií dnešní doby. Cyrana hraje Luboš Veselý, Roxanu ztvární Natálie Řehořová, v roli Kristiána se alternují hostující Dominik Teleky a nová posila souboru Švandova divadla Petr Kult. Premiéra bude 18. září ve Velkém sále Švandova divadla.

Následuje Velmi drahý jed, hra britské dramatičky Lucy Prebble, mapující kauzu otravy Alexandra Litviněnka, bývalého agenta KGB a FSB. Inscenace měla světovou premiéru v září 2019 v londýnském Old Vic Theatre a v režii Thomase Zielinského ji diváci ve Švandově divadle poprvé uvidí 6. listopadu ve Velkém sále. Představí se v ní téměř celý soubor Švandova divadla a role Alexandra Litviněnka se zhostí Petr Lněnička.

Ve Studiu Švandova divadla uvidíme ještě do konce tohoto roku titul Muž vlastní penis, vagina vlastní ženu. Ten zde připraví režijní dvojice Miřenka Čechová Petr Boháč, patřící ke špičce českého fyzického, experimentálního a tanečního divadla. Jejich inscenace nabídne originální pohled na misogynii (nenávist k ženám) a misandrii (nenávist k mužům). Premiéra bude 27. listopadu 2021.

Ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek ve Velkém sále

Studio pak uvede 12. února 2022 ještě novinku pod názvem Dějiny násilí, odvážnou zpověď vylíčenou jako detektivní příběh naruby. Adaptace románu mladého francouzského autora Édouarda Louise vypráví šokující příběh homosexuálního mladíka, který se stal obětí zločinu. Přepis díla vytvořil pro Švandovo divadlo dramatik a režisér Tomáš Loužný, loni nominovaný divadelními kritiky na talent roku.

Dne 12. března 2022 se Velkém sále uskuteční premiéra titulu Winton. Hru na motivy života Sira Nicholase Wintona napsala pro Švandovo divadlo Kateřina Tučková. V titulní roli uvidíme Matěje Anděla, dvojici sester, které se setkávají po dlouhém odloučení a zcela rozdílných životech, ztvární Bohdana Pavlíková a Jaroslava Pokorná. Režisérem bude Martin Františák.

V domě U Libuše na tehdejší Kinského třídě to kdysi všechno začalo

Další premiéru ve Velkém sále bude mít komedie Ecce homo Homolka plánovaná na 28. květen 2022. Dramatizace kultovního filmu o rodině Homolkových, vyrážejících tentokrát na výlet do přírody, připravuje Švandovo divadlo v adaptaci a režii Kristýny Jankovcové a Adama Svozila. Ti už u Švandů inscenovali titul Zabíjejte popírače klimatických změn, kde se objevila herečka Nataša Bednářová: ta bude hrát i v chystané komedii o Homolkových a zároveň se stává novou členkou hereckého souboru.

Mírné zdražení, komunitní centrum

Nové inscenace nejsou však to jediné, co u Švandů plánují. „V listopadu musíme mírně, o 10 %, zdražit vstupenky a dorovnat tak náklady, které divadlu vzrostly i kvůli vynucené pauze způsobené pandemií. Ale máme také lepší zprávu: jen pár kroků od naší hlavní budovy plánujeme vybudovat komunitní centrum, nové místo pro živou komunitní kulturu a setkávání. V tuto chvíli o tom jednáme se zástupci městské části Prahy 5 a Magistrátem hlavního města Prahy,“ říká ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek.

Centrum by mělo vzniknout v proluce domu nacházející se v ulici Elišky Peškové, což je symbolická adresa. „Eliška Pešková byla mimořádná a pro smíchovské divadlo zásadní osobnost – herečka, autorka, překladatelka a manželka Pavla Švandy ze Semčic, s níž Švandovo divadlo před 140 lety zakládal,“ dodává Daniel Hrbek s poukazem na stále živou divadelní historii.

Interiér divadla v letech 1908 až 1928 kdy neslo název Intimní

Jak šel čas…

Od Hubičky po Buriana

Smíchov a s ním i celá Praha zažily slavnostní okamžik 1. října 1881, kdy se ve dvoře hostince U Libuše otevíralo nové Švandovo divadlo. Premiéry opery Hubička se tehdy zúčastnil i skladatelský velikán Bedřich Smetana. Místo na tehdejší Kinského třídě vybral zkušený principál Pavel Švanda ze Semčic podporovaný svou ženou, herečkou, autorkou mnoha dramatizací a předkladatelkou Eliškou Peškovou. Švanda postavil kamenné divadlo v rekordním čase a otevřel v té nejlepší době: zatímco národ truchlil a pořádal sbírky na shořelé Národní divadlo, diváci se na činohru i zpěvohru ke Švandům jen hrnuli.

Ne vždy se ale smíchovským tak dařilo. Po otevření Zlaté kapličky v listopadu 1883 byl odliv publika tak prudký, že se jim vyplatilo hrát jen o nedělích a ve svátek. V roce 1891 Pavel Švanda náhle zemřel a do čela divadla se postavila Eliška Pešková, která v témže roce dostavěla a otevřela novou Arénu na Smíchově, kde hrál převážně zpěvoherní soubor: dřevěná budova stála u Vltavy až do roku 1938, kdy byla z rozhodnutí úřadů zbořena.

V roce 1900 se Švandovo divadlo dočkalo první zásadní přestavby, kterou provedl Švandův syn Karel. Ten jej už v té době otevřel moderním vlivům a na repertoár zařadil hry Jaroslava HilbertaViktora Dyka či Fráni Šrámka. Od roku 1908 neslo divadlo název Intimní a později měnilo jména podle svých nájemců. K těm patřil Vlasta Burian i komici Ferenc Futurista a Jára Kohout. 

Dnes už neexistující dřevěné divadlo Aréna otevřené Eliškou Peškovou po smrti jejího manžela Pavla Švandy roku 1891

Éra realistická

Hned po skončení války, v červnu 1945 vydal Zdeněk Nejedlý, tehdejší ministr školství a osvěty, výnos o zrušení možnosti divadelního podnikání. Nastupuje nové vedení, nový herecký soubor a vzniká i zcela nové, Realistické divadlo. K nejúspěšnějším inscenacím v prvních sezónách patřila inscenace o Myších a lidech Johna Steinbecka v režii tehdejšího ředitele Karla Palouše, ve hře Přišel na večeři režiséra Oty Ornesta si tu pohostinsky stihl zahrát i Jan Werich.

Slavný herec se ostatně nedávno do Švandova divadla symbolicky vrátil jako jedna ze dvou ústředních postav hry Hadry, kosti, kůže ve velmi zdařilé inscenaci režiséra Martina Františáka. Titul vypráví o Werichově nesnadném dvacetiletém soužití s jeho sousedem, básníkem Vladimírem Holanem, ve vile na nedaleké Kampě.

V roce 1949 stát domy, patřící až do té doby rodinně Švandových, za dramatických okolností vyvlastnil. Aktu údajně přihlížel i sám Zdeněk Nejedlý, jemuž bylo divadlo v roce 1953 připsáno k 75. narozeninám a dlouho pak neslo i jeho jméno. Na programu té doby byly už budovatelské tituly jako Modrová rokle, DS-70 nevyjíždí, Duchcovský viadukt či veselohra Boženka přijede. V roce 1957 otřásla souborem sebevražda mladé talentované herečky Jany Rybářové, která se zabila z nešťastné lásky.

A takhle vypadala smíchovská Aréna uvnitř

Vyhlídka na lepší časy

Uvolnění v 60. letech přineslo lepší časy i mnoha divadelníkům, kteří svobodnější poměry zároveň často aktivně spoluvytvářeli. V roce 1962 se – po návratu z vězení za pokus o emigraci a po krátkém kladenském angažmá – stává členkou hereckého souboru Jiřina Štěpničková. Ochrannou ruku držel tehdejší ředitel Karel Palouš i nad režisérem Lubošem Pistoriem, herečkou Věrou Kubánkovou a z KSČ vyhozeným hercem Otou Sklenčkou. Podobně solidárně se ke kolegům choval pak i pozdější ředitel Zdeněk Buchvaldek, sám kovaný komunista. Spolupráce s talentovanými lidmi bez ohledu na jejich stranické knížky pokračovala i za éry ředitelování Jiřího Fréhara, který zde působil také jako režisér.

Na scéně Realistického divadla se za jeho existence objevilo mnoho osobností, z režisérů například Miroslav Macháček, Luboš Pistorius, Miroslav Krobot, Karel Kříž, Petr Lébl, Lída Engelová nebo Hana Burešová.

Důležitý podíl na směrování divadla měli v 80. letech dramaturgové Michal Lázňovský a Vlasta Gallerová, hudbu k představením zde vytvářeli Michael Kocáb, Petr Skoumal, Jiří Schmitzer či skupina CK Vocal.

Z herců zde působili například Ivanka Devátá, Zdeněk Dítě, Miloš Hlavica, Eva Klepáčová, Jiří Adamíra, Jaroslava Pokorná, Valtr Taub a Josef Vinklář, v 70. a 80. letech pak Jiří Klem, Marta Vančurová, Jan Hartl, Jan Hrušínský, Leoš Suchařípa, Jan Vlasák, Zdeněk Žák a mnoho, mnoho dalších…

Uvolnění poměrů ohlašovalo povolení inscenování hry Karla Steigerwalda Dobové tance v roce 1987 a poté především uvedení scénické koláže Res publica, jejíž první díl měl premiéru v říjnu roku 1988 k 70. výročí vzniku republiky.

Svobodné časy nastaly ale až po 17. listopadu 1989. Po premiéře Maryši dorazili právě v ten večer do divadla studenti se zprávou o násilně potlačené manifestaci na Národní třídě. Hned druhý den se místo představení u Realistů uskutečnila diskuse, jíž byl přítomen i Václav Havel.

Nájemcem Švandova divadla byl i známý komik Vlasta Burian

Z Labyrintu ke Švandům

Na počátku nadějných devadesátých let bylo divadlo pod vedením ředitele Karla Kříže zrekonstruováno a poté otevřeno pod názvem Labyrint. V té době vznikla také komorní, studiová scéna. V roce 1998 byla činnost divadla přerušena kvůli záměru celkově divadlo rekonstruovat, herecký soubor byl tehdejším ředitelem Richardem Krausem rozpuštěn a následně bylo vypsáno výběrové řízení na nového ředitele. V tom uspěl v roce 1999 Daniel Hrbek, který k rekonstrukci budovy povolal herce a architekta Davida Vávru. Znovuotevření se uskutečnilo v prosinci 2002. Tehdy se také divadlo vrátilo ke svému původnímu názvu Švandovo divadlo, poukazující na spjatost s jeho tradicí i úctu k jeho zakladateli.

Blízko Švandova divadla bydlel spisovatel Karel Čapek který si na jeho scéně vyhlédl herečku Olgu Scheinpflugovou

Letní scéna Švandova divadla stávala mezi dnešním náměstím Kinských a Vodní ulicí Letohrádek Eggenberg už neexistuje

Víte, že…

V domě u Libuše údajně bydlela jednu dobu i slavná česká malířka Toyen?

Dispozice hlediště a jeviště bylo původně obráceně, dnešní podobu má až po rekonstrukci v roce 1900? Kubistické průčelí se zaskleným podstřeškem podle projektu Ladislava Machoně je z roku 1915 a zachovalo se dodnes.

V dětských rolích se v divadle za první republiky objevil Julius Fučík? Později v nich účinkoval i budoucí spisovatel Adolf Branald.

K členům souboru patřil i Jiří Adamíra který zde koncem 60 let exceloval např v roli Jana Husa

Konec „starých časů“ ohlásilo mimo jiné zmizení busty Zdeňka Nejedlého, která dříve stála ve foyer divadla? Ztratila se na podzim roku 1989. Dnes vévodí prostorám busta Pavla Švandy ze Semčic. Zdobí je také výtvarná zeď, na níž už svými díly přispěly například Milan Cais, Antonín Střížek, Ivana Lomová, Jiří David, Tomáš CísařovskýKlaus Voorman a nejnověji i herec Jacob Erftemeijer. Obrazy s divadelním námětem jsou na ní však – v duchu pomíjivosti divadelního umění – pouze dočasné a po nějaké době je přemaluje další umělec.

V angažmá zde byla i Jiřina Štěpničková kterou do Realistického divadla přijali navzdory jejímu věznění za pokus o emigrac

K premiérám v nové sezóně patří třeba Cyrano z Bergeracu, hra o smrti agenta Litviněnka či na divadle poprvé uvedený příběh Sira Nicholase Wintona. Novinkou bude i listopadové zdražení vstupenek o 10 % s cílem dorovnat náklady, které divadlu vzrostly v souvislosti s pandemií. Pro diváky tu mají ale i jednu lepší zprávu. „Jen pár kroků od naší hlavní budovy plánujeme vybudovat komunitní centrum, nové místo pro živou kulturu a setkávání,“ říká ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. Centrum má vzniknout v proluce domu nacházející se v ulici Elišky Peškové, pojmenované po herečce a významné divadelnici, s níž Pavel Švanda ze Semčic divadlo před 140. lety zakládal.

Neblaze proslulý ministr Zdeněk Nejedlý na dobové pohlednici z roku 1945 oslavující přátelství se SSSR

Foto: Archiv Divadelní ústav, Národní divadlo, Památník Karla Čapka

Poznámka k fotogalerii k této tiskové zprávě:

Děkujeme Institutu umění – Divadelnímu ústavu, divadelnímu archivu Národního divadla a Památníku Karla Čapka za poskytnutí fotografií z jejich archivů.

Přes veškerou snahu se nám nepodařilo identifikovat či vyhledat držitele autorský práv k některým fotografiím. Pokud se nám přihlásí, jsme připraveni bezodkladně uzavřít řádné licenční smlouvy.

 

Magdalena Bičíková

pro Taneční magazín