JUBILEJNÍ VÝSTAVA v Českých Budějovicích

Poslední květnový den se těšte určitě na d i v a d e l n í výstavu. Kde? V Českých Budějovicích! Bude otevřena od 1. června do 31. října 2019.

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU, přátelé divadelního i výtvarného umění,

Jihočeské divadlo vstoupilo 1. lednem 2019 do jubilejní 100. sezóny. Datum výročí připadá na 6. září, ale připomínáme si jej v průběhu celého roku. 

Ředitel Jihočeského muzea Ing. František Štangl a ředitel Jihočeského divadla MgA. Lukáš Průdek Vás srdečně zvou na vernisáž výstavy

100 LET JIHOČESKÉHO DIVADLA – KABINET ZÁZRAKŮ,

kterou oslavy zahájíme.

31. KVĚTNA 2019 od 16.00 hodin

v JIHOČESKÉM MUZEU

Na vernisáži zazní árie z opery Bedřicha Smetany Dalibor,

čekají Vás komentované prohlídky výstavy

a živý hudební doprovod dua KoBeRec.

MARINGOTCE MALÉHO DIVADLA před Jihočeským muzeem

můžete díky interaktivní vizuálně-zvukové instalaci  zažít

70 let historie Malého divadla.

Z důvodu omezení kapacity výstavy prosíme

o potvrzení Vaší účasti do pondělí 27. května 2019.

Těšíme se na Vás

Jihočeské divadlo

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Švandovo divadlo má v říjnu narozeniny

Švandovo divadlo oslaví 1. října už 135 let

Švandovo divadlo slaví 1. října už 135. narozeniny. Divákům ten den věnuje 135. reprízu oblíbené komedie Cry Baby Cry. Ve foyer bude odhalena nová výtvarná zeď, v níž výtvarník Jozef Hugo Čačko zachycuje propojení a vliv divadelního umění a sociálních sítí. Slavnostní večer zakončí koncert Alo Trio Bandu, tělesa složeného ze tří osobitých zpěvaček  doprovázených skvělými hráči pražské jazzové scény. Za historií divadla se pak ještě 25. října ohlédne další díl Scénických hovorů, jehož hosty budou Klára Cibulková a Robert Jašków. Ti ve Švandově divadle hrají od jeho znovuzrození v roce 2002. 

Je to už 135 let, co Smíchov a s ním i celá Praha zažívala slavnostní okamžik: 1. října roku 1881 se totiž ve dvoře hostince U Libuše otevíralo nové Švandovo divadlo. Místo na tehdejší Kinského třídě vybral zkušený principál Pavel Švanda ze Semčic. Ten na premiéru nasadil jeden z nejosvědčenějších kusů: komickou operu Hubička, jejíhož uvedení se zúčastnil i sám autor hudby a skladatelský velikán Bedřich Smetana.

Letošního jubilea se nejstarší divadelní scéna na levém vltavském břehu dožívá ve skvělé formě. Dnešní Švando divadlo, scéna hlavního města Prahy, jejíž aktivity podporuje Městská část Praha 5 i Ministerstvo kultury ČR, vstupuje do nové sezóny s 94 % návštěvností. O 5 % stoupla meziročně i soběstačnost divadla, což je vůbec nejlepší výsledek v novodobé historii. Pod vedením ředitele Daniela Hrbka a uměleckého šéfa Doda Gombára soubor také úspěšně hostuje v zahraničí. Jen v posledních třech letech stihl „Švanďák“ odehrát ve světě víc než 80 představení, kterým diváci tleskali od New Yorku, až po Busan v Jižní Korei. „Ať už jde o pozvání ze zahraničí nebo o prakticky neustále vyprodaná představení doma na Smíchově, realita nakonec naše původní plány v mnohém předčila,“ říká ředitel Hrbek.

1_realisticke_divadlo_archiv_svandova_divadla

Narozeninové menu

K letošním, říjnovým narozeninám věnuje Švandovo divadlo divákům jinak stále vyprodanou 135. reprízu inscenace Cry Baby Cry. Komedie o life-kouči (Michal Dlouhý v alternaci s Jaroslavem Šmídem), který se na kurzu pokouší nalézt „návod na štěstí“ pro pět různých žen, vznikla jako společné dílo dámské šatny Švandova divadla. V režii Martiny Krátké ji napsaly a nazkoušely i další „švanďácké“ herečky, které do svých postav – s humorem a grácií – vložily leccos ze svých vlastních zkušeností a životů. Hra v podání Kláry Cibulkové, Petry Hřebíčkové (nyní v alternaci s Bohdanou Pavlíkovou) Kristýny Frejové, Réky Derzsi (či Evy Vrbkové), Blanky Popkové patří k nejžádanějším titulům současného repertoáru. Uvedena bude od 19 hodin ve Velkém sále.

 

Výtvarná zeď vystoupí mezi diváky

Večernímu programu na hlavní scéně předchází odhalení nové Výtvarné zdi, kterou na stěně foyer vytvořil slovenský výtvarník Jozef Hugo Čačko. Výzvu ztvárnit na zdi o rozměrech 3,5 x 5 metrů svůj vztah k divadlu a jeho múzám přijala už řada známých umělců jako třeba Jiří David, Tomáš Císařovský, Antonín Střížek, Lucie Lomová, Milan Cais a naposledy i několikanásobný držitel ceny Grammy Klaus Voormann, jehož malbu teď Jozef Hugo Čačko překryl další vrstvou.  Původním povoláním divadelní scénograf tu vytvořil dílo, do něhož zapojuje i ohlasy diváků ze sociálních sítí. Právě             Švandovo divadlo je ve využívání nových technologií velmi zdatné a systematicky si buduje početnou komunitu fanoušků. „Propojit výtvarnou zeď s tou sociální mě napadlo asi u čtvrtého návrhu. Koncept papírků, který publiku umožňuje vyjádřit svůj názor hned po skončení představení, mi přijde jako skvělá forma, jak může divák na zhlédnutý kus reagovat přímo na místě a vyvolat tak třeba i další diskuzi“, říká o svém projektu Čačko.

Poprvé ve své historii bude Výtvarná zeď instalací vycházející do prostoru předsálí, doteď se diváci potkávali s plošnou malbou. Nová zeď s názvem STATUS OFFLINE (BUT STRONG CONNECTION) bude odhalena ve foyer Švandova divadla v 17:30.

3_vytvarna_zed_jiri_david_pri_vernisazi_2006

Koncert a Scénický hovor pro fajnšmekry

Slavnostní večer uzavře 1. října Alo Trio Band, který tvoří Martina Menšíková, Natálie Řehořová a Pavla Stránská. Ty zazpívají autorské písně Jana Volného s texty Vlastimila Třešňáka. Doprovod, vycházející z blues a dalších hudebních žánrů, jim obstarají vynikající hráči pražské jazzové scény: Karel Bárta (kytara), Tadeáš Mesany (kontrabas), Michal Wayskull (klávesy), Zbyněk Polívka (tenorsaxofon) a Jan Horváth (bicí nástroje). Koncert začíná ve Studiu ve 21 hodin.

Novodobou historii divadla připomene 25. října ještě Scénický rozhovor. Moderátor David Hrbek v něm tentokrát vyzpovídá Kláru Cibulkovou a Roberta Jaškówa, dvě hvězdy-stálice smíchovského hereckého souboru, kteří ve Švandově divadle působí od jeho znovuotevření v roce 2002. Setkání s nimi začne v 19 hodin ve Studiu Švandova divadla.

8_vytvarna_zed_klaus_voormann_dokoncuje_obraz_2012

Jak to bylo aneb Z historie Švandova divadla

Švandovo divadlo mnohokrát změnilo svůj název, repertoár i podobu. První přestavbu zahájil už v roce 1900 Švandův syn Karel, který pak divadlo otevřel mnoha moderním autorům. V letech 1908 – 1928 byla scéna přejmenována na Intimní divadlo a poté si ji pronajímali různí divadelní podnikatelé, jako byl Vlasta Burian nebo komici Ferenc Futurista a Jára Kohout.

V poválečné době provoz divadla převzal stát a po roce 1948 byly rodině Švandů budovy vyvlastněny. Začala éra Realistického divadla, které v roce 1953 přijalo opět nové jméno: komunistický ministr kultury Zdeněk Nejedlý jej dostal jako dárek k pětasedmdesátinám, takže pak neslo krkolomný název Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého (RDZN).

Po roce 1989 svitla budově, která byla tehdy v havarijním stavu, nová naděje. Na počátku 90. let proběhla rekonstrukce a divadlo se dočkalo dalšího slavnostního otevření – tentokrát jako divadlo Labyrint. Rozjezd vypadal slibně, po sedmi letech však divadlo Labyrint zůstalo vězet ve slepé uličce. Ve výběrovém řízení na nové vedení, vyhlášeném v roce 1999 hlavním městem Praha coby novým zřizovatelem divadla, zvítězil mladý tandem Daniel Hrbek a Michal Lang.

Hrbek, který jako ředitel vede divadlo dodnes, vzpomíná, že scéna tehdy stála jenom kousek před zánikem: herecký soubor se rozpadl, v hledišti zely díry po vytrhaných sedadlech. Také fundus – cenný poklad každé scény – zmizel neznámo kam. Teprve šestadvacetiletý Hrbek s kolegou Langem dali dohromady nejen zchátralý objekt (architektem nového řešení byl David Vávra), ale sestavili i nový herecký soubor a program. Slavnostní otevření Švandova divadla, které se i staronovým jménem přihlásilo ke své původní slávě a tradici, se konalo v prosinci 2002.

Dnes se „Švanďák“ profiluje jako místo, kde si divadelní múza pravidelně podává ruce s dalšími uměleckými disciplínami. Kromě inscenací ve Velkém sále a ve Studiu Švandova divadla je zde na programu mnoho koncertů, svoje místo tu má jevištní talk show Scénické rozhovory, v níž jsou zajímavé osobnosti zpovídány přímo na jevišti. Probíhají zde nejrůznější workshopy a kromě několika stálých hostů zde vystupuje i vlastní Herecké studio. Jako jediná činoherní scéna u nás nabízí Švandovo divadlo divákům kromě anglických titulků také speciální titulky pro neslyšící. Funguje tu rovněž profesionálně vybavené nahrávací studio. Jen v roce 2015 se tu odehrálo celkem 481 představení.

4_svandovo_divadlo_dnes_foto_archiv_svandovo_divadlo_repro_zdarma

Magdalena Bičíková

Foto: archiv Švandova divadla

Taneční magazín

 

 

Sběratelé hracích karet z celého světa se sjedou do Česka

Výstavy spojené s první mezinárodní konferencí hracích karet se uskuteční v Česku od 30. září do 2. října v Národím technickém muzeu v Praze

 

 

Vykládací karty namalované pěvkyní Emou Destinnovou,  karetní unikáty ze 16. a 17. století, hru českých obrozenců ze století 18. a 19. a mnoho dalších cenných exponátů, z nichž se mnohé na veřejnosti objeví poprvé. To vše přinesou na podzim výstavy spojené s první mezinárodní konferencí sběratelů hracích karet, jež se uskuteční v Česku. Od 30. září do 2. října ji v Národním technickém muzeu v Praze pořádá Club sběratelů hracích karet. Sejde se na ní 120 sběratelů a badatelů z celého světa. Čeká je série přednášek a seznámí se také s objevem předsedy Clubu sběratelů hracích karet Petra Bílého, týkajícím se hry trappola, oblíbené kratochvíle českých obrozenců.

 

Konferenci doprovázejí i tři výstavy přístupné nejširší veřejnosti: ta první, věnovaná karetním unikátům, proběhne pod názvem „Voko bere – vole padni“ ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy od 26. srpna do 20. listopadu. Další výstavu „Ta naše trappola pražská“ bude hostit od 29. září do 30. října pražská galerie Scarabeus. Třetí výstava „Karty v umění“ se představí v pasáži pražského paláce YMCA ve dnech 22. září do 22. listopadu a ukáže karetní obraz jako výtvarnou inspiraci.

„Je to poprvé, kdy se taková akce koná na východ od Berlína. Jejím cílem je podpora všeobecného povědomí o kartách a jejich historii. A v souvislosti s kartami také seznámení se s českými dějinami,“ říká Petr Bílý, organizátor konference, pořadatel výstav a sběratel karet. Tento znalec karetní historie při svém bádání v muzejních depozitářích objevil dosud neznámého autora, jenž v dobách národního obrození vytvořil českou grafickou podobu karet pro hru zvanou trappola. Kdysi oblíbená hra – známá také pod českým názvem bulka – je u nás dnes už témě ř zapomenutá, stále živá je ale například v Itálii. Ve své sbírce patřící k největším v Evropě má Bílý přes 3000 balíčků hracích a vykládacích karet. Sbírá je od svých šestnácti let.

4__Mlle_Lenormand

Club sběratelů hracích karet, kterému Petr Bílý předsedá, převezme na konferenci od Památkové komory ocenění za propagaci historie výroby hracích karet. Tu Club už víc než dvacet let představuje veřejnosti jako dnes již zapomenuté řemeslo. Karetní hry ukazuje také jako specifický projev užité grafiky, jemuž se věnovala i řada významných výtvarných umělců v čele s Mikolášem Alšem, Zdeňkem Mézlem a dalšími.

Za „karbanem“ do Roztok i do Paláce YMCA

První z výstav s názvem Voko bere – vole padni – Unikáty kartářského řemesla v českých zemích se uskuteční ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy od 26. srpna do 20. listopadu. „Svým rozsahem je to jedna z největších výstav hracích karet, které u nás byly kdy uspořádány. Hloubkou svého zaměření pak určitě nejvýznamnější,“ uvádí Bílý, z jehož sbírky se bude poprvé v Česku vystavovat kolekce málo známé hry Kladivo a zvon. Na výstavě se objeví také karty ze sbírek Národní knihovny ze 16. a 17. století od Martina Meltznera a Hanse Schnecka, anebo ty, které se našly teprve před pár lety při rekonstrukci Vladislavského sálu na Pražském hradě: „čertovy obrázky“ tam byly ukryté pod dřevěnou podlahou.

K vidění bude i originál Desek zemských knížectví opavského zapůjčených Opavským archivem, ze kterých byly vyjmuty nátisky hracích karet. Mezi exponáty budou rovněž dosud nevystavené karetní hry ze sbírek Národního muzea. Při doprovodných akcích se návštěvníci seznámí s pravidly některých karetních her a také si je budou moci zahrát. Výstava v Roztokách získala záštitu Ministerstva kultury. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy má otevřeno od středy do neděle od 10 do 18 hodin, vstupné je 50 korun pro dospělé a 30 Kč pro děti.

Na výstavu „Karty v umění“ pořádanou od 22. září do 22. listopadu v pasáži pražského paláce YMCA je vstup zdarma: otevřeno bude denně od 8 do 22 hodin. K vidění zde budou grafiky předních českých výtvarných umělců a téměř polovina expozice je věnována filmovému plakátu s karetním motivem.

5_obrázek_karet_z_nálezu_ve_Vladislavském_sálu

Nejoblíbenější hra Jana Nerudy či Bedřicha Smetany

Výstava „Ta naše trappola pražská“, doplněná o kolekci 100+1 pohledů s karetní tématikou, bude k vidění v Galerii Scarabeus v Praze 7 od 29. září do 30. října. Seznámí s nejpopulárnější hrou v našich zemích v době národního obrození. S oblibou ji hráli Václav Kliment Klicpera, Jakub Arbes, Bedřich Smetana, Jan Neruda či Ignát Herrmann.  Galerie Scarabeus má otevřeno každý den od 11 do 18 hodin. Účastníci konference mají vstup zdarma, pro všechny ostatní je základní vstupné 80 korun a snížené 40 Kč..

Přednášek na Mezinárodní konferenci hracích karet se může zúčastnit i veřejnost, poplatek je 65 Eur.

 

Více na http://clubsberatelukaret.webnode.cz/

2_E.Destinová_jpg

 

Magdalena Bičíková

Taneční magazín