Antonín Dvořák – Taneční magazín

Grandiózní narozeninová párty Bedřicha Smetany

Noc divadel 2024 v Jihočeském divadle

Největší divadelní svátek každoročně nabízí nejen netradiční představení, ale i mnoho dalšího. Nejinak tomu bude v Jihočeském divadle v sobotu 23. března 2024.

Na noční návštěvníky čeká grandiózní narozeninová párty Bedřicha Smetany, který by letos oslavil dvousté narozeniny. V rámci oslav spustí Jihočeské divadlo Maraton Bedřicha Smetany, během něhož budou přečteny všechny Smetanovo dokončené opery.

Soubor baletu si pro návštěvníky nachystal Českou Besedu – taneční, ve kterých se návštěvníci naučí národní tanec.

Součástí Noci divadel bude také interaktivní setkání členů souboru orchestru Jihočeského divadla a návštěvníků – Dirigent na jednu noc. Toto setkání umožní zájemcům vyzkoušet si, jaké to je být dirigentem a řídit jedenáctihlavé hudební těleso.

Inspiraci pro pohádky na dobrou noc, v dospělácké verzi, poskytnou Velmi, velmi divné pohádky – improvizace herců Malého divadla, kteří na divácké podněty vymyslí pohádku reprodukovatelnou pouze po dvaadvacáté hodině.

Středobodem Noci divadel bude Grand Gala – předávání cen Jihočeské Thálie za rok 2023 ve formě gratulační serenády. Gratulovat přijdou Karel Hynek Mácha, Antonín Dvořák, Božena Němcová, Magdalena Dobromila Rettigová i Bedřich Smetana.

Program Noci divadel:

Sál Jihočeského divadla

17:00 – 18:10 Grand Gala

Předávání cen Jihočeské Thálie ve formě gratulační serenády

Vstupenky na pokladně JD

19:00 – 24:00 Maraton Bedřicha Smetany

Kdo neviděl/neslyšel všechny Smetanovy opery na jeden zátah, jako by nebyl. Scénické čtení všech oper Bedřicha Smetany v neformálním aranžmá.

Vstup zdarma

Studiová scéna Na Půdě

19:30 – 20:15 Česká Beseda

Praktická výuka národního tance a následná zábava se členy baletního souboru Jihočeského divadla.

Vstup zdarma

22:00 – 23:00 Velmi, velmi divné pohádky

Interaktivní pohádkové vyprávění na rozhraní desáté hodiny večerní.

Vstupenky na pokladně JD

Studio A3D

20:45 – 21:45 Dirigent na jednu noc

Interaktivní hrátky s komorním orchestrem opery Jihočeského divadla.  Dirigentskou hůlku do ruky a jedem!

Vstup zdarma

Ondřej Hellebrant

pro Taneční magazín

Jakobín otevře Rok české hudby

Premiéra Jakobína otevře Rok české hudby v Jihočeském divadle

Měsíc únor bude v Jihočeském divadle velmi nabitý, diváci se mohou těšit hned na tři premiéry, a to v souborech činohry, Malého divadla a opery. Právě operní premiéra inscenace Jakobín se stane vlajkovou lodí programu letošního ročníku Roku české hudby. Jihočeské divadlo se do oslav tohoto roku zapojí žánrově pestrým repertoárem věnovaným hudebním velikánům českého národa v operním, baletním i koncertním provedení. Jedním z nich je významný český skladatel Antonín Dvořák, autor Jakobína patřícího mezi klenoty české hudby.

Heslo letošních oslav zní: „Hudba jsme my.“ A právě hudba je stěžejním motivem připravované opery, jak vysvětluje dramaturgyně Marie Špalová: „Jedním z hlavních rysů opery Jakobín je motiv hudby, která dokáže napravit křivdy minulosti, překonat společenské a ideové rozdíly a vyléčit nejedno bolavé srdce. Nezřídka se právě hudba stává také doslova hybatelem děje.“ Český příběh s historickým pozadím Velké francouzské revoluce vás s citem i laskavým humorem zavede na radostný český venkov.

Dalším výrazným motivem inscenace je ženství a ženská síla, ostatně i v inscenačním týmu je silné zastoupení ženského pokolení. Režie se ujala Monika Hliněnská, scénografie Anna Scheffel-Brotánková, kostýmy dále navrhla Linda Holubová. Hudebního nastudování se ujal šéfdirigent David Švec, za choreografií pak stojí Martin Šinták, pro nějž je Jakobín již šestou spoluprací s Jihočeským divadlem. Inscenační tým citlivě pracuje s vědomými odkazy na českou lidovou kulturu i se stále aktuálními tématy jako strach z neznámého a s ním spojené předsudky. Režisérka Monika Hliněnská dále prozrazuje: „Jakobín je pro mě příběhem někoho, kdo se po dlouhé době vrací do známého prostředí, ale nahlíží ho skrze svou změněnou duši. V naší inscenaci využíváme napětí mezi známým a cizím, humor často přichází skrze ničím neopodstatněný strach z neznámého. Je to ale také příběh, v němž vítězí láska ve všech různých podobách, třeba když promluví skrze hudbu, hlasem dávno zesnulé maminky. Je to hudba, která nese naději, že i v dnešní době stále existuje síla, která nás všechny dokáže spojit i přes jakékoliv rozdíly, ideové spory a dávné křivdy.“

Uvedení Jakobína operním souborem Jihočeského divadla v sobě skýtá navíc i jednu výjimečnost. Po prvotním uvedení v Národním divadle roku 1889 své dílo Dvořák výrazně přepracoval, v původní podobě opera zazněla naposledy v roce 1894. Inscenační tým však během nastudování inscenace do původní partitury nahlédl a rozhodl se krátkou pasáž zapracovat, ta tak zazní poprvé po neuvěřitelných sto třiceti letech.

„Jedná se o nádhernou, poetickou inscenaci, která vzbudí úsměv na tváři,“ dodává umělecký šéf opery Tomáš Ondřej Pilař. Premiéra opery se uskuteční 9. února 2024 v DK Metropol.

Hudební nastudování a dirigent David Švec

Režie Monika Hliněnská

Scénografie Anna Scheffel-Brotánková

Kostýmy Linda Holubová

Světelný design Martin Špetlík

Choreografie Martin Šinták

Dramaturgie Marie Špalová, Eva Marečková, Marek Pavlíček

dirigent Martin Peschík

Sbormistr Martin Veselý

Sbormistryně dětského sboru Petra Nová

Asistent choreografa Zdeněk Mládek

Korepetitoři Mikoláš Troup, Lilia Červená

Inspicientka Michaela Freudenschussová

Asistentka režie a nápověda Lucie Bicanová

Osoby a obsazení

Hrabě Vilém z Harasova Jiří Sulženko, Ivo Hrachovec

Bohuš z Harasova, jeho syn Jiří Brückler, Jiří Hájek

Adolf z Harasova, jeho synovec Alexandr Beň, Jakub Hliněnský

Julie, žena Bohušova Kateřina Hájovská, Ivana Veberová

Filip, hraběcí purkrabí Zdeněk Plech, Jan Šťáva

Jiří, myslivecký mládenec Peter Malý, Josef Moravec

Benda, učitel a hudební skladatel Tomáš Kořínek, Vít Nosek

Terinka, jeho dcera Markéta Klaudová, Doubravka Součková

Lotinka, zámečnická klíčnice Vladimíra Janovská, Miroslava Veselá

Děvčátko (němá role) Ema Raušerová, Hana Hořejší

Chlapeček (němá role) Mikuláš Holek, Teodor Krch

Sbor opery JD

Balet JD

Orchestr opery JD, koncertní mistři Martin Červinka (housle), Jessé Xavier Reis (housle) a Václav Žák

(violoncello)

Foto: Martina Root

Lenka Cimlová Ostrá

pro Taneční magazín

Biografie Pavla Šmoka

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydává biografii legendárního choreografa

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, který se věnuje vybudování archivu a digitalizaci odkazu slavného choreografa, vydává jeho knižní biografii. Zájemcům o dějiny tance a baletu a svým fanouškům nabízí možnost předprodeje přes crowdfundingový portál Donio. Čtenáři mohou získat také pilotní publikaci shrnující historii Šmokova prvního souboru, Balet Praha. Nová biografie se věnuje celé jeho umělecké kariéře, kterou sleduje krok za krokem od studijních let až po vrcholná choreografická díla, která jsou uznávaná v mezinárodním měřítku.

„Kampaň přes ověřený crowdfundingový portál garantuje přispěvatelům, že organizátor projektu je spolehlivá instituce, a příspěvek je možné zaslat doslova na pár kliknutí, zatímco my touto cestou získáme část prostředků na finální tisk, který je při produkci nové knihy tou nejnákladnější fází. Navíc nám kampaň pomáhá odkaz Pavla Šmoka více zpopularizovat, protože kromě historického výzkumu nám jde také o to ukázat, které aspekty Šmokovy tvorby jsou nadčasové,“ vysvětluje autorka nové publikace, taneční historička Lucie Kocourková.

Pavel Šmok (1927–2016) patří k našim nejslavnějším a nejvýznamnějším choreografům, kteří po 2. světové válce změnili podobu tanečního umění na jevišti. Po krátké kariéře tanečníka se začal od konce 50. let plně věnovat choreografii a v 60. letech založil spolu s Lubošem Ogounem soubor Balet Praha, obdobu divadla malých forem, ale pro moderní balet. Zahraniční úspěchy Baletu Praha následovalo tříleté angažmá Pavla Šmoka na postu uměleckého šéfa baletu v Basileji. V polovině 70. let založil v Praze další soubor, který proslul pod názvem Pražský komorní balet a který dosud pokračuje v jeho stopách.

„Choreografie Pavla Šmoka vynikají muzikalitou, humorem a specifickým druhem režijního myšlení,“ vyjmenovává Lucie Kocourková. „Jeho úspěch byl dán obrovskou mírou přirozeného talentu i životních okolností. Díky studiu herectví a přátelství s režiséry si osvojil divadelní přístup k choreografii, studium techniky a zájem o fotografování a film byly zase předpoklady pro jeho inovátorství a pro to, aby se stal i prvním autorem tanečních filmů u nás. Velmi brzy propadl kouzlu české hudby a jeho zásluhou se na jeviště dostala ve formě tanečních děl řada skladeb Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.“

Publikace se soustředí na charakteristiku jeho tvorby v různých obdobích, ať to byla experimentální 60. léta plná hledání nových tvarů a témat, později lyrické choreografie oslavující hudbu českých skladatelů, nebo tanečně divadelní kusy. Z nejslavnějších choreografií Pavla Šmoka jistě mnoho diváků zná například Listy důvěrné, Sinfoniettu, Zjasněnou noc, Trio g moll, Americký kvartet, Z mého života, Po zarostlém chodníčku, Stabat či Holoubka. Jeho tvorbu oceňovali i zahraniční taneční teoretici jako Horst Koegler nebo John Percival. A nejen tvorbu, ale také úsilí, s jakým se staral o chod Pražského komorního baletu jako nezávislého tanečního tělesa bez stálého zřizovatele.

„Vedle životopisu Pavla Šmoka vydáme v příštích letech také kompletně zpracovanou historii samotného Pražského komorního baletu a nechceme zapomínat ani na výročí choreografa a spoluzakladatele Baletu Praha Luboše Ogouna, od jehož narození uplyne sto let v roce 2024,“ doplňuje ředitelka Institutu Pavla Šmoka, Ladislava Dunovská Jandová. „Pokračujeme v pořádání besed s umělci spojenými s tvorbou Pavla Šmoka a jeho souborů, které nabízíme především konzervatořím. Publikaci o Pavlu Šmokovi plánujeme pokřtít v květnu,“ dodává.

Institut a Nadační fond Pavla Šmoka spravuje a uchovává kompletně dílo choreografa Pavla Šmoka a buduje archiv tvorby souborů Balet Praha a Pražský komorní balet. Sídlí v Domě tanečního umění v Braníku a vytváří postupně archiv a videotéku zaměřené na tvorbu umělců soustředěných kolem těchto souborů, online databázi choreografií a osobností dostupnou na stránkách Ballet Prague Heritage a mnoho aktivit, které uchovají taneční umění stále živé. Pod nakladatelskou značkou Balet Praha vydává řadu „Studio balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“, životopis Pavla Šmoka bude jejím druhým svazkem.

Vydání publikace je možné podpořit na portálu Donio zde: bit.ly/Pavel_Smok_Donio

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Olomouc vítá nového šéfdirigenta Zsolta Hamara

Moravská filharmonie připomene Den vzniku samostatného Československa s novým šéfdirigentem

Moravská filharmonie Olomouc vítá nového šéfdirigenta Zsolta Hamara, jednoho z nejznámějších maďarských dirigentů střední generace. Do své funkce oficiálně vstoupí ve čtvrtek 27. října inauguračním koncertem, který připomene Den vzniku samostatného československého státu. S olomouckým orchestrem vystoupí houslista Ivan Ženatý

K oslavám říjnového státního svátku každoročně patří koncert Moravské filharmonie, který bude letos pro Olomouc dvojnásobně slavnostní. Publiku se na něm představí nový šéfdirigent Zsolt Hamar. Budapešťský rodák již v prvních letech své dirigentské dráhy spolupracoval s Maďarskou národní filharmonií a u téhož tělesa, které je zároveň nejvýznamnějším maďarským orchestrem, zastával v letech 2017–2020 funkci šéfdirigenta. Zsolt Hamar dlouhá léta působí také jako operní dirigent – mimo jiné byl hudebním ředitelem divadla v německém Wiesbadenu a pravidelně hostuje v Curyšské opeře. „Jsem velmi rád, že můžeme v Olomouci přivítat takovou uměleckou osobnost, jakou je Zsolt Hamar. Věřím, že jeho prestižní renomé může přinést olomoucké filharmonii další zajímavé příležitosti i na mezinárodní úrovni,“ uvedl primátor města Olomouce Miroslav Žbánek.

Na inauguračním koncertě šéfdirigenta zazní skladby slovenských i českých autorů. První kompozice slavnostního koncertu je symfonické dílo Symfonietta Jána Cikkera, rodáka z Banské Bystrice, který byl na Pražské konzervatoři žákem Jaroslava Křičky a Vítězslava Nováka.

Houslový virtuóz Ivan Ženatý se ve své umělecké kariéře potkal s mnoha významnými světovými interprety a pedagogy, největší význam však pro něj měly soukromé lekce u Josefa Suka a následná dlouholetá spolupráce vrcholící vystoupeními na Würzburger Mozart-Festspiele, Pražském jaru a kompletní nahrávkou děl W. A. Mozarta. Ivan Ženatý v rámci koncertu provede populární Fantasii pro housle a orchestr Josefa Suka staršího, slavného dědečka svého pedagoga.

Pro závěr koncertu šéfdirigent symbolicky zvolil Slovanské rapsodie Antonína Dvořáka, jimiž se i samotný skladatel poprvé 17. listopadu 1878 v žofínském sále přestavil pražskému publiku v roli dirigenta. Tři skladby sdružené pod názvem Slovanské rapsodie svým charakterem evokují lidovou hudbu a tance. První vyniká pastorální atmosférou, druhá je o poznání dramatičtější, třetí je pak barevnou mozaikou naplněnou optimismem a radostí ze života.

Tento koncert je zároveň vyvrcholením tradičního turné Moravské filharmonie po vybraných městech Olomouckého kraje. „Díky turné má pan dirigent hned v úvodu svého angažmá možnost představit se posluchačům napříč regionem, a zároveň může hned od počátku blíže poznávat orchestr. Věřím, že to je skvělý start do spolupráce, která v aktuální sezoně bude ztělesněna ještě dalšími šesti programy pod jeho taktovkou,“ uvedl ředitel Moravské filharmonie Jonáš Harman.

Série říjnových koncertů odstartovala v Zábřehu a Prostějově, v úterý 25. října se mohou těšit posluchači z Jeseníku v Priessnitzových léčebných lázních, 26. října v Domě kultury v Šumperku a 28. října v Městském domě v Přerově.

Návštěvníci domácího koncertu 27. října jsou od 18.30 hodin zváni do předsálí koncertního sálu Reduta na Vernisáž nové kolekce výtvarných děl Unie výtvarných umělců

Koncert začíná v 19.00 hodin

Podrobný program a možnost zakoupení vstupenek jsou k dispozici na webových stránkách Moravské filharmonie Olomouc www.mfo.cz.

Klára Mars

pro Taneční magazín