Štítek: Lucie Kocourková

Novinky z Institutu Pavla Šmoka

Dvoudenní workshop, nová monografie či mobilní výstava

V Institutu Pavla Šmoka (IPŠ) v Braníku je i v roce 2024 zpřístupněna videotéka se studovnou s archivem tiskovin, fotografií a videofondem choreografií, nadále pokračuje i pravidelné pořádání vzdělávacích přednášek, projekcí či besed pro odbornou a širokou veřejnost, ať již v Domě tanečního umění nebo malém sále Městské knihovny v Praze. V dohledné době IPŠ připravuje vydání nové knihy, výstavu i workshop pro odbornou veřejnost.

Archiv digitalizovaných tiskovin, fotografií a dalších typů dokumentů, které zahrnují období souboru Studio Balet Praha a působení Pavla Šmoka v Basileji průběžně zpřístupňuje nejen studovna s videotékou v Domě tanečního umění, ale i online databáze Ballet Prague Heritage (www.balletprague-heritage.cz). V letošním roce zpřístupní Institut další archiválie z období Pražského komorního baletu, jehož historie začíná rokem 1975.

Na konci května připravuje IPŠ specializovaný dvoudenní workshop pod názvem „Jak zachytit paměť tance“. „Jako soukromá paměťová instituce se chceme setkávat s kolegy z dalších organizací a odborníky ze zahraničí, rozhodli jsme se proto takové setkání uspořádat v Praze v prostorách Domu tanečního umění,“ představuje další aktivity Institutu jeho ředitelka Ladislava Dunovská Jandová. Dvoudenní akce se uskuteční 27. a 28. května, zúčastní se jí specialisté na tvorbu a správu divadelních a tanečních archivů. „Očekáváme hosty ze Slovenska, Německa a Nizozemí. Program bude koncipovaný jako přednášky či prezentace, ale jde nám především o to skutečně se setkat, seznámit a sdílet vzájemně svou práci. Zabýváme se podobnými problémy, proto se chceme inspirovat u zkušených výzkumníků i větších institucí, jako třeba Deutsches Tanzarchiv Köln a otevřít setkání i dalším zájemcům. Našimi tématy jsou například systémy katalogizace, digitalizace a uchovávání digitálních dat, kybernetická bezpečnost nebo softwarová řešení databází,“ upřesňuje koordinátorka aktivit IPŠ Lucie Kocourková.

V rámci ediční řady „Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“ je plánována monografie k 100. výročí narození významného choreografa a někdejšího uměleckého šéfa Studia Balet Praha – Luboše Ogouna. Autorkami publikace jsou Kateřina Šalounová a Lucie Kocourková a křest publikace proběhne v listopadu 2024. „Knižní publikací připomeneme významného choreografa, který se spolu s Pavlem Šmokem zasadil o moderní tvář českého baletu. Je důležité analyzovat díla výrazných osobností i připomínat jejich umělecké názory, protože jen kontinuita s minulostí vyživuje uměleckou tvorbu současnosti,“ zdůrazňuje Lucie Kocourková.

V neposlední řadě čeká Institut také realizace mobilní výstavy v české a anglické mutaci k 60. výročí vzniku Studia Balet Praha (1964–2024) na šesti oboustranných mobilních panelech. Putovní výstava bude ke zhlédnutí od nové sezony během představení Pražského komorního baletu v Praze v Divadle na Vinohradech a v rámci zájezdů po České republice.

Institut Pavla Šmoka se ve spolupráci s Asociací tanečních umělců ČR též podílí na realizaci výstavy „Kůra-Němeček-Ogoun 100“ při příležitosti významného výročí tří výrazných tvůrců a zakladatelů poválečného baletu v Československu, kteří věnovali svůj talent a tvůrčí síly tanci, rozvoji divadla a zanechali velmi bohatý odkaz.

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Nabitá sezona Institutu Pavla Šmoka

Videotéka, online databáze, Ballet Prague Heritage, přednášky i příprava nové publikace

V Institutu Pavla Šmoka v branickém Domě tanečního umění je i v nové sezoně 2023/24 zpřístupněna videotéka se studovnou, kde je možné získat přístup k některým plně digitalizovaným materiálům pro studium choreografií Pavla Šmoka, Luboše Ogouna a dalších osobností. Prostory nabízí prezenční studovnu s archivem tiskovin, fotografií a videofondem choreografií především z období Pražského komorního baletu. Online je dostupná moderně zpracovaná databáze Ballet Prague Heritage. V ní zájemci postupně najdou dokumentaci a digitalizaci umělecké tvorby obou souborů, které významně ovlivnily českou, respektive československou taneční a baletní scénu 2. poloviny 20. století. Mohou zde najít profily děl, tvůrců i interpretů, rovněž stručně zpracovanou historii obou souborů a jejich největších osobností. Byly například zkompletovány materiály z období souboru Balet Praha, ke kterým nyní přibývají unikátní archiválie z doby působení Pavla Šmoka v Basileji, ale najdete zde také materiály ukazující ranný umělecký život Pavla Šmoka.

Institut Pavla Šmoka pokračuje na podzim v pořádání veřejných edukativních přednášek s pamětníky a členy Baletu Praha či Pražského komorního baletu. V úterý 10. října 2023 od 17 hodin se v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční beseda s Lindou Svidró a Igorem Vejsadou na téma „Poznejte s námi svět baletu“. (Odkaz na akci online zde.) Další besedy, které se uskuteční v Domě tanečního umění, jsou určeny pro studenty konzervatoře Taneční centrum Praha.

„Besedy, které máme možnost pořádat v Městské knihovně, bych chtěla koncipovat jako živá setkání s umělci, kteří se s milovníky baletu mohou podělit o svou lásku k profesi, která patří k těm nejnáročnějším,“ říká historička a publicistka Lucie Kocourková, která těmito akcemi provází. „Druhou podstatnou linií je publikační činnost a digitalizace, se kterou jde ruku v ruce i fyzické zpracování fondu. Jde nejen o dědictví velkého choreografa, ale celé historické epochy. Živá budoucnost umění spočívá v tom, jestli dobře rozumíme svým kořenům, jestli víme, co nás formovalo, jakými etapami si česká baletní a taneční scéna procházela. Je nutné stavět pevné základy ze znalostí a zkušeností, které se mohou předat z generace na generaci, proto je třeba se zabývat i uchováním a intepretací historie,“ vysvětluje činnost Institutu.

„Jako nezávislá teoretička si troufám říct, že splácíme alespoň část dluhu, který naše historiografie vůči tanečnímu umění má. Byla bych ráda, kdyby nás více navázalo například na práci profesorky Boženy Brodské a nabídli jsme nejen umělcům srozumitelný pohled na dějiny baletu po roce 1945. Je přirozené, že máme každý svou specializaci, já se nyní vedle multimediálního divadla soustředím právě na odkaz Pavla Šmoka a jeho souborů. Neocenitelnou pomocí je pak pro mě spolupráce s Kateřinou Dedkovou Frankovou, která se společně se mnou podílí na tvorbě archivu IPŠ,“ dodává ke své vizi.

Ředitelkou a zakladatelkou Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka je Mgr. Ladislava Dunovská Jandová, která je autorkou celého konceptu. „Institut Pavla Šmoka již druhým rokem nabízí jak v prezenční, tak online formě možnost odborného studia historických materiálů souvisejících s uměleckou činností Studia Balet Praha a Pražského komorního baletu, a dále s osobnostmi – Lubošem Ogounem, Pavlem Šmokem a Vladimírem Vašutem,“ říká Dunovská Jandová. „Vyjma edukativních přednášek a besed pokračujeme v bohaté ediční činnosti a v příštím roce nás čeká vydání monografie o další významné osobnosti – Luboši Ogounovi při příležitosti 100. výročí od jeho narození (1924-2009). Rok 2024 sebou přinese i další neopominutelné výročí, uplyne totiž šedesát let od vzniku Studia Balet Praha. Při této příležitosti Institut připraví mobilní výstavu v české a anglické mutaci. Výstava bude doprovázet Pražský komorní balet na zájezdech po České republice i zahraničí, ale bude ke zhlédnutí i v pražském Divadle na Vinohradech či Domě tanečního umění v Braníku.“

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Biografie Pavla Šmoka

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydává biografii legendárního choreografa

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, který se věnuje vybudování archivu a digitalizaci odkazu slavného choreografa, vydává jeho knižní biografii. Zájemcům o dějiny tance a baletu a svým fanouškům nabízí možnost předprodeje přes crowdfundingový portál Donio. Čtenáři mohou získat také pilotní publikaci shrnující historii Šmokova prvního souboru, Balet Praha. Nová biografie se věnuje celé jeho umělecké kariéře, kterou sleduje krok za krokem od studijních let až po vrcholná choreografická díla, která jsou uznávaná v mezinárodním měřítku.

„Kampaň přes ověřený crowdfundingový portál garantuje přispěvatelům, že organizátor projektu je spolehlivá instituce, a příspěvek je možné zaslat doslova na pár kliknutí, zatímco my touto cestou získáme část prostředků na finální tisk, který je při produkci nové knihy tou nejnákladnější fází. Navíc nám kampaň pomáhá odkaz Pavla Šmoka více zpopularizovat, protože kromě historického výzkumu nám jde také o to ukázat, které aspekty Šmokovy tvorby jsou nadčasové,“ vysvětluje autorka nové publikace, taneční historička Lucie Kocourková.

Pavel Šmok (1927–2016) patří k našim nejslavnějším a nejvýznamnějším choreografům, kteří po 2. světové válce změnili podobu tanečního umění na jevišti. Po krátké kariéře tanečníka se začal od konce 50. let plně věnovat choreografii a v 60. letech založil spolu s Lubošem Ogounem soubor Balet Praha, obdobu divadla malých forem, ale pro moderní balet. Zahraniční úspěchy Baletu Praha následovalo tříleté angažmá Pavla Šmoka na postu uměleckého šéfa baletu v Basileji. V polovině 70. let založil v Praze další soubor, který proslul pod názvem Pražský komorní balet a který dosud pokračuje v jeho stopách.

„Choreografie Pavla Šmoka vynikají muzikalitou, humorem a specifickým druhem režijního myšlení,“ vyjmenovává Lucie Kocourková. „Jeho úspěch byl dán obrovskou mírou přirozeného talentu i životních okolností. Díky studiu herectví a přátelství s režiséry si osvojil divadelní přístup k choreografii, studium techniky a zájem o fotografování a film byly zase předpoklady pro jeho inovátorství a pro to, aby se stal i prvním autorem tanečních filmů u nás. Velmi brzy propadl kouzlu české hudby a jeho zásluhou se na jeviště dostala ve formě tanečních děl řada skladeb Leoše Janáčka, Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.“

Publikace se soustředí na charakteristiku jeho tvorby v různých obdobích, ať to byla experimentální 60. léta plná hledání nových tvarů a témat, později lyrické choreografie oslavující hudbu českých skladatelů, nebo tanečně divadelní kusy. Z nejslavnějších choreografií Pavla Šmoka jistě mnoho diváků zná například Listy důvěrné, Sinfoniettu, Zjasněnou noc, Trio g moll, Americký kvartet, Z mého života, Po zarostlém chodníčku, Stabat či Holoubka. Jeho tvorbu oceňovali i zahraniční taneční teoretici jako Horst Koegler nebo John Percival. A nejen tvorbu, ale také úsilí, s jakým se staral o chod Pražského komorního baletu jako nezávislého tanečního tělesa bez stálého zřizovatele.

„Vedle životopisu Pavla Šmoka vydáme v příštích letech také kompletně zpracovanou historii samotného Pražského komorního baletu a nechceme zapomínat ani na výročí choreografa a spoluzakladatele Baletu Praha Luboše Ogouna, od jehož narození uplyne sto let v roce 2024,“ doplňuje ředitelka Institutu Pavla Šmoka, Ladislava Dunovská Jandová. „Pokračujeme v pořádání besed s umělci spojenými s tvorbou Pavla Šmoka a jeho souborů, které nabízíme především konzervatořím. Publikaci o Pavlu Šmokovi plánujeme pokřtít v květnu,“ dodává.

Institut a Nadační fond Pavla Šmoka spravuje a uchovává kompletně dílo choreografa Pavla Šmoka a buduje archiv tvorby souborů Balet Praha a Pražský komorní balet. Sídlí v Domě tanečního umění v Braníku a vytváří postupně archiv a videotéku zaměřené na tvorbu umělců soustředěných kolem těchto souborů, online databázi choreografií a osobností dostupnou na stránkách Ballet Prague Heritage a mnoho aktivit, které uchovají taneční umění stále živé. Pod nakladatelskou značkou Balet Praha vydává řadu „Studio balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“, životopis Pavla Šmoka bude jejím druhým svazkem.

Vydání publikace je možné podpořit na portálu Donio zde: bit.ly/Pavel_Smok_Donio

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Po stopách moderního baletu

Beseda s taneční teoretičkou Janou Hoškovou

V branickém Domě tanečního umění proběhne v pondělí 21. listopadu od 15:30 hodin další beseda z cyklu Toulky taneční historií, kterou pořádá Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka. Hostem setkání s názvem „Po stopách moderního baletu“ bude Jana Hošková (*1929), někdejší tanečnice, choreografka a taneční pedagožka, později šéfredaktorka časopisu Taneční listy a kritička, publikující v tuzemsku i v zahraničních periodicích. V její osobě se protíná zkušenost profesionála, rozhled teoretika a historika i nepřeberné množství zážitků a osobní vzpomínky na plejádu velkých tanečníků a choreografů nejen československé taneční scény.

Činnost Nadačního fondu a institutu Pavla Šmoka se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu Pavla Šmoka, výrazné osobnosti české choreografie, který měl zásadní vliv na vývoj tanečního umění ve druhé polovině dvacátého století, a to mimo jiné formou veřejných projekcí a přednášek. Naši besedu věnujeme odkrývání kořenů historie poválečného baletního umění u nás: co formovalo generaci, kterou reprezentují takoví umělci jako Pavel Šmok, Luboš Ogoun, Jiří Blažek, Jiří Němeček, Miroslav Kůra a další, kteří se zapsali do dějin tance jako legendy? A protože jsme v místě působení Institutu Pavla Šmoka, budeme se věnovat i jeho jedinečnému vkladu. Ať už jde o jeho práci na pomezí různých žánrů a stylů nebo o to, proč je jeho práce tak velice česká.

„Jana Hošková je naším vzácným hostem, je jednou z nejdéle žijících pamětnic, která zažila jak začátky Pavla Šmoka, tak vznik studia Balet Praha,“ říká Ladislava Dunovská, ředitelka Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka. „V rámci pondělní besedy se bude věnovat historii poválečného umění u nás – rozebere, co formovalo generaci choreografů, jako byli nejen Pavel Šmok a Luboš Ogoun, ale například Jiří Němeček nebo Miroslav Kůra.“

„Paní Hošková je především velmi erudovaná teoretička tance a taneční historie – má totiž vývoj československého baletu po druhé světové válce zažitý na vlastní kůži, vždyť konec války ji zastihl ještě jako studentku gymnázia. Znala se osobně s našimi předními tanečníky a choreografy, samozřejmě i s Pavlem Šmokem a Lubošem Ogounem,“ doplňuje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Myslím, že se stěží najde někdo jiný, kdo nám může autenticky přiblížit atmosféru, ze které se poválečné taneční umění rodilo. A my své kořeny nutně potřebujeme znát, máme-li z nich růst. Teorie tu není sama pro sebe, ale aby podpořila praxi.“

Beseda „Po stopách moderního baletu“

Kdy: pondělí 21. listopadu 2022 v 15:30

Kde: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, Dům tanečního umění, Údolní 212/1, Praha 4 – Braník

Host: Jana Hošková

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín