Po stopách moderního baletu

Beseda s taneční teoretičkou Janou Hoškovou

V branickém Domě tanečního umění proběhne v pondělí 21. listopadu od 15:30 hodin další beseda z cyklu Toulky taneční historií, kterou pořádá Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka. Hostem setkání s názvem „Po stopách moderního baletu“ bude Jana Hošková (*1929), někdejší tanečnice, choreografka a taneční pedagožka, později šéfredaktorka časopisu Taneční listy a kritička, publikující v tuzemsku i v zahraničních periodicích. V její osobě se protíná zkušenost profesionála, rozhled teoretika a historika i nepřeberné množství zážitků a osobní vzpomínky na plejádu velkých tanečníků a choreografů nejen československé taneční scény.

Činnost Nadačního fondu a institutu Pavla Šmoka se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu Pavla Šmoka, výrazné osobnosti české choreografie, který měl zásadní vliv na vývoj tanečního umění ve druhé polovině dvacátého století, a to mimo jiné formou veřejných projekcí a přednášek. Naši besedu věnujeme odkrývání kořenů historie poválečného baletního umění u nás: co formovalo generaci, kterou reprezentují takoví umělci jako Pavel ŠmokLuboš OgounJiří BlažekJiří NěmečekMiroslav Kůra a další, kteří se zapsali do dějin tance jako legendy? A protože jsme v místě působení Institutu Pavla Šmoka, budeme se věnovat i jeho jedinečnému vkladu. Ať už jde o jeho práci na pomezí různých žánrů a stylů nebo o to, proč je jeho práce tak velice česká.

„Jana Hošková je naším vzácným hostem, je jednou z nejdéle žijících pamětnic, která zažila jak začátky Pavla Šmoka, tak vznik studia Balet Praha,“ říká Ladislava Dunovská, ředitelka Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka„V rámci pondělní besedy se bude věnovat historii poválečného umění u nás – rozebere, co formovalo generaci choreografů, jako byli nejen Pavel Šmok a Luboš Ogoun, ale například Jiří Němeček nebo Miroslav Kůra.“

„Paní Hošková je především velmi erudovaná teoretička tance a taneční historie  má totiž vývoj československého baletu po druhé světové válce zažitý na vlastní kůži, vždyť konec války ji zastihl ještě jako studentku gymnázia. Znala se osobně s našimi předními tanečníky a choreografy, samozřejmě i s Pavlem Šmokem a Lubošem Ogounem,“ doplňuje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Myslím, že se stěží najde někdo jiný, kdo nám může autenticky přiblížit atmosféru, ze které se poválečné taneční umění rodilo. A my své kořeny nutně potřebujeme znát, máme-li z nich růst. Teorie tu není sama pro sebe, ale aby podpořila praxi.“

Beseda „Po stopách moderního baletu“

Kdy: pondělí 21. listopadu 2022 v 15:30

Kde: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, Dům tanečního umění, Údolní 212/1, Praha 4 – Braník

Host: Jana Hošková

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

 

 

Ballet Prague Heritage

Institut Pavla Šmoka v Braníku otevírá novou videotéku se studovnou a spouští online databázi Ballet Prague Heritage

Od 24. října  je v Institutu Pavla Šmoka v branickém Domě tanečního umění zpřístupněna nově vybudovaná videotéka se studovnou, kde je možné získat přístup k některým plně digitalizovaným materiálům pro studium choreografií Pavla Šmoka, Luboše Ogouna a dalších osobností. Prostory nabízí prezenční studovnu s obsáhlým archivem tiskovin, fotografií a videofondem choreografií z éry Studia Balet Praha, a především Pražského komorního baletu. Dnes Institut Pavla Šmoka spustil také webové stránky Ballet Prague Heritage. V nové, moderně zpracované databázi, která se bude postupně rozrůstat, najdou zájemci v tuto chvíli dokumentaci k repertoáru éry Studia Balet Praha (1964-1969). V brzké době přibydou choreografie vzniklé v době působení Pavla Šmoka v Basileji a dále i repertoár Pražského komorního baletu.

„Zpracovali jsme většinu dokumentace z období souboru Balet Praha – a její výběr také najdou zájemci na nových webových stránkách Ballet Prague Heritage. Pohybujeme se v období 60. let, proto mezi materiály dominují fotografie a tiskoviny. Stále probíhá jejich katalogizace a zatřiďování: je to běh na dlouhou trať a čeká nás ještě pěkná řádka let práce, než zpracujeme dědictví obou souborů,“ říká Ladislava Dunovská Jandováředitelka Institutu Pavla Šmoka a iniciátorka celého projektu.

„Online databáze nyní obsahuje přehled tvorby souboru Balet Praha (který se zpočátku jmenoval Studio Balet Praha), tedy repertoár z let 1964–1969: informace o jednotlivých choreografiích, fotogalerie, inscenační týmy, databázi tanečníků,“ vysvětluje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Webové prostředí je uživatelsky přívětivé a má moderní a vkusné grafické řešení. Databáze se bude rozrůstat a naším cílem je postupně pokrýt i repertoár Pražského komorního baletu. S ním bude přibývat také videodokumentace, která je z pochopitelných důvodů v období 60. let raritní.“

Institut Pavla Šmoka pokračuje i v nové sezoně v pořádání veřejných přednášek s pamětníky a členy Baletu Praha či Pražského komorního baletu v rámci cyklu Toulky taneční historiíVe středu 2. listopadu 2022 od 17 hodin se v malém sále Městské knihovny v Praze uskuteční beseda s Kateřinou a Jaroslavem Slavickými na téma „Stopy choreografa Pavla Šmoka v Basileji“. Dalších besed, které se uskuteční v Domě tanečního umění, se zúčastní například taneční kritička Jana Hošková.

V Institutu Pavla Šmoka aktuálně vzniká nová monografie „Pavel Šmok. Choreograf s duší básníka“, jejíž autorkou je Lucie Kocourková. Publikace, která se soustředí na choreografickou tvorbu Pavla Šmoka a její vývoj již od prvních tvůrčích pokusů, bude slavnostně pokřtěna těsně před Vánoci. Kniha vyjde v rámci ediční řady Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti.

„Poprvé se například skutečně podrobně věnujeme Šmokovým raným pracím v Ústí nad Labem a v Ostravě, kde se vyprofiloval před založením Baletu Praha. Možná se někomu bude zdát, že tomuto období věnuji zbytečně velký prostor, ale jako historik musím podotknout, že u každého tvůrce jsou důležitá nejen jeho vrcholná (a většinou pečlivě analyzovaná a zdokumentovaná) díla, ale stejně zajímavé je objevovat a sledovat jeho umělecké dozrávání,“ vysvětluje autorka monografie Lucie Kocourková„Díky recenzím a kritikám navíc můžeme sledovat, jak se během let změnil pohled na baletní umění, kniha bude tedy opět obsahovat mnoho dobových textů. Mezi prameny poprvé pracujeme s dosud nepublikovaným shrnutím Šmokových životních zlomů, které bylo zaznamenáno podle jeho vlastního vyprávění v roce 1989. Nejen tento rukopis, ale i nové raritní fotografie z mládí Pavla Šmoka nám zapůjčil jeho syn Martin Šmok, kterému patří velký dík za podporu naší práce.“

Databáze Ballet Prague Heritage vznikla ve spolupráci s TDT studiem.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Pražský komorní balet začne novou sezónu

V turecké Ankaře zatančí Tereza Hloušková v choreografii Petra Zuzky

Pražský komorní balet zahajuje novou sezónu. První vystoupení PKB čeká ve druhé polovině tohoto týdne. Na čtvrtém ročníku festivalu moderního tance Contemporary Dance Festival v Ankaře v sobotu 4. září zatančí Tereza Hloušková. V tureckém hlavním městě se tanečnice představí se v sólové choreografii Petra Zusky s názvem „Fo(u)r One“, za niž vloni získala širší nominaci na Cenu Thálie.

Do souboru nastupují noví sólisté, Nikita Korotkov, který v minulosti tančil například v Národním divadle v Mnichově, ve slavném fyzickém divadle Piny Bausch ve Wuppertalu či v nizozemském divadla Scapino Ballet, a František Rezek, který přichází ze souboru Bohemia Balet. Sólisty PKB se od září stávají také Oldřiška Neumannová a Albert Kaše, kteří zde donedávna působili jako stážisté.

Od nové sezóny 2021/22 se Pražský komorní balet přesouvá do nového zázemí. Soubor bude nyní působit v nových prostorech Domu tanečního umění Praha v areálu bývalého Branického pivovaru, který byl dnes oficiálně otevřen. „Nové zázemí jsme potřebovali již řadu let, pracovali jsme po dlouhou dobu v provozně a technologicky nevhodných prostorech,“ uvedla Ladislava Jandováředitelka Pražského komorního baletu. „Dům tanečního umění nabídne odpovídající podmínky pro naši kontinuální činnost, získáme konečně profesionální prostředí pro naši práci: vlastní střechu nad hlavou, taneční sály, hygienické a rehabilitační zázemí, sklady pro kostýmy a scénografii…“

Na slavnostním otevření Domu tanečního umění byla dnes pokřtěna nová publikace s názvem (Studio) Balet Praha. Nová vlna československé choreografie. Autorkou knihy, kterou vydává Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, je Lucie Kocourková. Slavnostního křtu nové publikace se ujala herečka a dabérka Nela Boudová.

V září uvede PKB dvě reprízy oblíbených představení Petra Zusky v pražském Divadle na Vinohradech, v neděli 12. září to bude Carmina Vetera a v neděli 26. září pak Kytice. Na 24. října chystá taktéž v Divadle na Vinohradech uvést premiéru Zabiják život, která vloni díky koronavirovým opatřením proběhla jen online. Na začátku prosince pak soubor čeká premiéra Kříž u potoka, kterou volně na motivy stejnojmenného románu Karoliny Světlé vytvoří choreografka Alena Pešková. V představení bude hostovat Zemlinského kvarteto.

Pražský komorní balet je nejdéle působícím nezávislým tanečním souborem v Čechách. Jeho zakladatelem byl slavný choreograf Pavel Šmok, který dal novou tvář českému baletu, a Pražský komorní balet uchovává jeho odkaz stále. Tvoříme ale dál nové inscenace, podporujeme domácí choreografy i skladatele a každý rok připravujeme původní premiéru. Naším hlavním choreografem je Petr Zuska, dlouholetý šéf Baletu Národního divadla a umělec světového renomé, na repertoáru však najdete i díla dalších choreografů, jako jsou Lukáš Timulák, Jiří Pokorný, Tomáš Rychetský, Ondřej Vinklát, Marek Svobodník a další.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Místo piva tanec!

Nový Dům tanečního umění v pražském Braníku otevře své brány již letos v srpnu! Nalezne zde útočiště i zbrusu nový Institut Pavla Šmoka.

Na sklonku léta bude v nově zrekonstruovaném neorenesančním areálu bývalého Branického pivovaru otevřen Dům tanečního umění Praha. Památkově chráněná budova z konce 19. století má velkorysé prostorové dispozice. Nabídne vynikající podmínky vzdělání v oboru tance. A kontinuální činnost profesionálních nezávislých tanečních souborů. Studentům tance umožní využít nabídku dlouhodobých stáží v profesionálních souborech, tedy praktické propojení vzdělávání s profesionální praxí. Výrazně tak přispěje k rozvoji a zvýšení prestiže tanečního žánru a tanečního divadla v České republice.

Zrekonstruovaný Branický pivovar zvenčí….

Nové, kvalitní zázemí v Domě tanečního umění najdou: Konzervatoř Taneční centrum Praha, umělecké soubory: Pražský komorní balet, Balet Praha Junior, Baby Balet Praha, agentury a nadace: Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo a nově zřízený Institut Pavla Šmoka. V místě bude sídlit také Komunitní centrum Branický pivovar, které naváže na stávající aktivity pro veřejnost: Dětské taneční studio, TAP Dance Studio, taneční lekce a semináře pro dospělé…. Propojí se tu taneční umění a volnočasové aktivity. Na pravém břehu Vltavy tak vznikne klastr s nesmírným potenciálem.

Dům tanečního umění Praha bude také důstojným prostředím pro stávající i budoucí spolupráci se zahraničními partnery a umělci. V plánu jsou výměny pedagogů, studentů i profesionálních umělců z celého tanečního světa.

…a taneční prostory zevnitř

Mnoho let jsme intenzivně hledali vhodné prostory, viděli jsme desítky objektů, celý proces nebyl vůbec jednoduchý. Cítíme velkou úlevu, že je mnohaleté martyrium hledání u konce, a že se nám podařilo pro Konzervatoř Taneční centrum Praha a další spolupracující partnery a odborné instituce tanečního žánru zajistit nové a kvalitní sídlo,“ říká Antonín Schneider, manažer Konzervatoře Taneční centrum Praha: „Bývalý Branický pivovar je místo s výjimečnou kapacitou a kuriózním geniem loci. Objekt velmi citlivě rekonstruuje nový vlastník – akciová společnost. Po letech neustálého hledání vhodných prostor pro výkon profesionální umělecké a vzdělávací činnosti bylo totiž třeba hledat prostory v majetku soukromých vlastníků. Hlavní město Praha nám bohužel nedokázalo pomoci vyhledat či dát k dispozici vhodný objekt, ani se podílet na financování a jeho rekonstrukci. S radostí se nyní s kulturní sférou dělíme o první plány a vize, které zde chceme postupně naplnit a také děkujeme všem, kteří se nám pokoušeli pomoci nebo jen zkrátka drželi palce.“

Foto: archiv TC Praha

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN