Pražský komorní balet otevírá novou sezónu

Soubor čeká celovečerní premiéra v choreografii Jiřího Bubeníčka nebo turné do Jižní Koreje a Japonska

Pražský komorní balet (PKB) zahájil sezónu 2023/2024, v níž soubor čekají kromě řady vystoupení, zájezdů a zahraničních turné také dvě premiéry. V neděli 8. října 2023 bude v Divadle na Vinohradech v Praze poprvé uvedeno představení Moz-Art, které vzniklo ve spolupráci se souborem Balet Praha Junior a je tak ukázkou spolupráce uměleckých souborů v Domě tanečního umění. Ve večeru, složeném z jednoaktových inscenací, se představí dva významní maďarští choreografové Attila Egerházi a Lóránd Zachár, vedle nich mladý úspěšný český choreograf Šimon Kubáň.

Ještě předtím ale tanečníci Pražského komorního baletu odlétají na několik dnů do Jižní Koreje. Na 11. ročníku Mezinárodního festivalu současného tance Incheon se představí s choreografiemi Fo(u)r One (Petr Zuska) a Na hraně iluze (Lidia Wos). Prestižního festivalu se PKB účastní po úspěšném debutu v roce 2017 již podruhé. Na počátku prosince zamíří soubor do Asie znovu – tanečníky čeká vystoupení v japonském městě Izunokuni, kde v několika představeních zatančí choreografie Ej lásko, Růže, Listy důvěrné (Petr Zuska)Musica Slovaca (Pavel Šmok) a Černý mraky nepláčou (Jiří Pokorný) a povedou také workshopy pro studenty místní taneční konzervatoře.

Na podzim soubor PKB nadále pokračuje v dlouhodobé spolupráci s Klubem mladého diváka, připravuje mimořádné vystoupení pro Ligu proti rakovině (18. října 2023 v Městské knihovně v Praze) a odtančí také dvě reprízy představení On/a (choreografie Ji-Eun Lee, Lóránd Zachár a Lidia Wos) které jsou plánované na 2. a 3. listopadu 2023 v KD Mlejn v Praze.

Vrcholem sezóny bude velká premiéra světoznámého tanečníka a choreografa Jiřího Bubeníčka, která proběhne 10. března 2024 v Divadle na Vinohradech. Nový celovečerní balet La Strada je příběhem z cirkusového prostředí, pro který se Bubeníček inspiroval italským filmem Silnice (v originále La Strada) režiséra Federica Felliniho a scenáristy Tullia Pinelliho„Cirkus je fantastický, je to okouzlující říše divů, která uchvacuje publikum po generace. Láká nás vstoupit do světa magie, překypujícího vzrušením a dobrodružstvím,“ říká Jiří Bubeníček, který sám vyrostl v cirkusové rodině. „Skrze smích a náhlé překvapení vám dává okamžiky naděje a štěstí. Ale mezi třpytivou fasádou se mnohdy skrývá i ponurá stránka cirkusu, odraz drsné reality naší společnosti. Felliniho La Strada zkoumá témata zneužívání a lásky mezi mužem a ženou. Prostřednictvím milostného vztahu hlavního hrdiny se diváci vydají na cestu, která konfrontuje nepříjemné pravdy o lidech a realitě cirkusového života.“

Kromě velké premiéry a zájezdů do regionů České republiky se Pražský komorní balet v roce 2024 zúčastní také dvou festivalů v Turecku – Mezinárodního hudebního festivalu v Ankaře a Mezinárodního hudebního festivalu v Mersinu (duben 2024) a vystoupí také na Mezinárodním tanečním festivalu v jihokorejském Busanu (červen 2024).

„Trvalo téměř dvě sezóny, než se nám po skončení covidové pandemie podařilo opětovně navázat kontakty se zahraničními partnery a organizovat účast Pražského komorního baletu na prestižních mezinárodních festivalech, zaměřených na současný tanec či hudbu. PKB pravidelně hostuje i na hudebních festivalech ve spolupráci se Zemlinského kvartetem,“ říká Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu„Mám radost, že se soubor vrací na festivaly současného tance v Jižní Koreji, kde se již v minulosti úspěšně prezentoval a zároveň se těším na první vystoupení v Japonsku, kam soubor zavítá zcela poprvé. Zároveň se už nemůžeme dočkat první spolupráce se skvělým umělcem a velkým profesionálem Jiřím Bubeníčkem, který pro PKB připravuje původní inscenaci La Strada.“

Foto: Serghei Gherciu 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

                   

Po stopách moderního baletu

Beseda s taneční teoretičkou Janou Hoškovou

V branickém Domě tanečního umění proběhne v pondělí 21. listopadu od 15:30 hodin další beseda z cyklu Toulky taneční historií, kterou pořádá Studijní a vědecké centrum Pavla Šmoka. Hostem setkání s názvem „Po stopách moderního baletu“ bude Jana Hošková (*1929), někdejší tanečnice, choreografka a taneční pedagožka, později šéfredaktorka časopisu Taneční listy a kritička, publikující v tuzemsku i v zahraničních periodicích. V její osobě se protíná zkušenost profesionála, rozhled teoretika a historika i nepřeberné množství zážitků a osobní vzpomínky na plejádu velkých tanečníků a choreografů nejen československé taneční scény.

Činnost Nadačního fondu a institutu Pavla Šmoka se zaměřuje na propagaci a oživení odkazu Pavla Šmoka, výrazné osobnosti české choreografie, který měl zásadní vliv na vývoj tanečního umění ve druhé polovině dvacátého století, a to mimo jiné formou veřejných projekcí a přednášek. Naši besedu věnujeme odkrývání kořenů historie poválečného baletního umění u nás: co formovalo generaci, kterou reprezentují takoví umělci jako Pavel ŠmokLuboš OgounJiří BlažekJiří NěmečekMiroslav Kůra a další, kteří se zapsali do dějin tance jako legendy? A protože jsme v místě působení Institutu Pavla Šmoka, budeme se věnovat i jeho jedinečnému vkladu. Ať už jde o jeho práci na pomezí různých žánrů a stylů nebo o to, proč je jeho práce tak velice česká.

„Jana Hošková je naším vzácným hostem, je jednou z nejdéle žijících pamětnic, která zažila jak začátky Pavla Šmoka, tak vznik studia Balet Praha,“ říká Ladislava Dunovská, ředitelka Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka„V rámci pondělní besedy se bude věnovat historii poválečného umění u nás – rozebere, co formovalo generaci choreografů, jako byli nejen Pavel Šmok a Luboš Ogoun, ale například Jiří Němeček nebo Miroslav Kůra.“

„Paní Hošková je především velmi erudovaná teoretička tance a taneční historie  má totiž vývoj československého baletu po druhé světové válce zažitý na vlastní kůži, vždyť konec války ji zastihl ještě jako studentku gymnázia. Znala se osobně s našimi předními tanečníky a choreografy, samozřejmě i s Pavlem Šmokem a Lubošem Ogounem,“ doplňuje Lucie Kocourková, taneční historička a publicistka, koordinátorka aktivit Institutu Pavla Šmoka. „Myslím, že se stěží najde někdo jiný, kdo nám může autenticky přiblížit atmosféru, ze které se poválečné taneční umění rodilo. A my své kořeny nutně potřebujeme znát, máme-li z nich růst. Teorie tu není sama pro sebe, ale aby podpořila praxi.“

Beseda „Po stopách moderního baletu“

Kdy: pondělí 21. listopadu 2022 v 15:30

Kde: Nadační fond a Institut Pavla Šmoka, Dům tanečního umění, Údolní 212/1, Praha 4 – Braník

Host: Jana Hošková

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín