Festival Open House

Nahlédněte o víkendu do Domu tanečního umění

Devátý ročník festivalu otevřených budov Open House Praha o víkendu 20. a 21. května 2023 zdarma zpřístupní více než 100 budov a prostorů na celém území hlavního města. Jedním z nich je také Dům tanečního umění v pražském Braníku.

Rozlehlý novorenesanční areál branického pivovaru s charakteristickou fasádou kombinující režné zdivo z červených a bílých cihel, je výraznou dominantou Braníka již od přelomu 19. a 20. století. Málokdo ví, že autorem návrhu reliéfního erbu na fasádě je významný český malíř Mikoláš Aleš. Pivo se zde vařilo více než sto let, dokud nebyl v roce 2007 provoz pivovaru přesunut na Smíchov. I když v objektu bývalých stájí sídlí dnes minipivovar Moucha, nového poslání se zbytek komplexu dočkal až v roce 2021, kdy se proměnil na Dům tanečního umění. Pivovar nabízí zázemí pro nejrůznější instituce spojené s tancem a vy se můžete přijít podívat, jak se tato technická památka proměnila! Přijďte v sobotu a neděli mezi 10-18 hodinou nahlédnout do tanečních sálů, jídelny, učeben a dalších prostor unikátního objektu.

Dům tanečního umění je zastřešující správní, produkční a ekonomickou institucí s vlastní právní subjektivitou (zapsaný spolek), která koordinuje maximálně efektivní využití objektu a celého tohoto unikátního konceptu mimořádně rozsáhlé vzdělávací a kulturní služby. Všichni stálí rezidenti Domu tanečního umění jsou nezávislé – nestátní neziskové organizace (například umělecké soubory Baby Balet Praha, Balet Praha Junior, Pražský komorní balet, dětské taneční studio Terpsichore, agentura Mezinárodní centrum tanceNadace Tanec a divadlo nebo Nadační fond a Institut Pavla Šmoka).

Taneční centrum Praha – konzervatoř po selhání všech jednání s MÚ Praha 5 a Magistrátem Prahy (2009-2020) a mnohaletém intenzivním a marném hledání vhodných prostor ve veřejné infrastruktuře zvolilo poslední reálný záchranný krok a v únoru 2021 pro své studenty zajistilo nové sídlo v soukromém sektoru – v citlivě revitalizovaném a přísně památkově chráněném průmyslovém areálu Pivovar Braník. Následovala složitá a nákladná rekonstrukce na vzdělávací, kulturní, produkční a technologické prostory – kolaudační řízení bylo ukončeno již za plného provozu v červenci 2022.

Vzniklo tak unikátní (dosud v ČR neexistující) kulturní zařízení, které poskytuje odborné, umělecké i technologické zázemí pro taneční školství, umělecká tělesa tanečního divadla, výzkumnou a charitativní činnost a komunitní potřeby občanů a rodičovské veřejnosti.

V Domě tanečního umění je k dispozici zatím celkem 3126 m² plochy (Stará varna a část Sladovny): cvičné jeviště, 5 tanečních studií, 5 učeben s videoprojekcí, aula – koncertní síň, 2 klubovny, studovna, laboratoř audio – video, produkční a provozní zázemí – kanceláře a sklady, knihovna, videotéka, historický archiv tanečního umění, copy centrum, posilovna, rehabilitace, masérna, šatny a hygienické a stravovací zázemí pro cca 200 osob, krejčovna + kostymérna + prádelna, dílna + rekvizitárna + sklad scénických technologií, sklady sportovního a kondičního vybavení.

Rezidenti Domu tanečního umění (zatím 280 stálých uživatelů a cca 60 externích, resp. „veřejnost“) tímto způsobem pomáhají řešit fatální nedostatek infrastruktury pro taneční umění, umělecké školství a pohybově estetické disciplíny v Praze.

Dům tanečního umění v rámci festivalu Open House Praha: https://www.openhousepraha.cz/budova-2023/?key=362

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Pražský komorní balet na turné v Maďarsku a Turecku

Mraky důvěrné a Černý mraky nepláčou

Pražský komorní balet, největší české nezávislé taneční těleso, se v dubnu chystá na dva zájezdy, které soubor představí na mezinárodní úrovni. Na turné v Maďarsku a Turecku zatančí svůj nejnovější komponovaný program Mraky důvěrné. Představení se skládá ze dvou částí, které připravila dvojice choreografů s velmi zajímavou a bohatou profesní kariérou – první patří dílu Listy důvěrné světově uznávaného choreografa Petra Zusky, druhá inscenaci Černý mraky nepláčou Jiřího Pokorného. V jednom večeru se tak představují detailně promyšlená a strukturovaná díla plná silných emocí a vizuálních vjemů. Na turné tanečníky doprovodí Zemlinského kvarteto.

První zastávkou na dubnových cestách bude Maďarsko, kde se Pražský komorní balet představí na 10. ročníku divadelního festivalu Theatre Olympics 2023. V rámci spolupráce se Székesfehervári Ballet Színház soubor v živém hudebním doprovodu Zemlinského kvarteta vystoupí 4. dubna 2023 v divadle Vörösmarty Theatre v Szekesfeherváru. Další představení tanečníky čeká 6. dubna 2023 v Kulturním domě Eötvös 10 v Budapešti. Obě vystoupení se uskuteční ve spolupráci s Českým centrem v Budapešti a za finanční podpory Ministerstva kultury.

V polovině měsíce pak Pražský komorní balet odletí do Turecka, kde 18. dubna 2023 – opět společně s hudebníky ze Zemlinského kvarteta – vystoupí v rámci hlavního programu 37. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu v Ankaře. Den předtím zatančí soubor na matiné v prostorách české ambasády v tureckém hlavním městě. Další vystoupení proběhne 20. dubna 2023 v Mersinském kulturním centru Mezitli. Všechna představení se uskuteční ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Turecku a za finanční podpory Národního plánu obnovy.

„Jsem velmi ráda, že se nám daří opět navázat na původní kontakty v zahraničí a prezentovat české taneční umění v Maďarsku a Turecku. Do maďarské Budapešti se soubor vrací po více než třiceti letech díky pozvání Attily Egerháziho, uměleckého vedoucího Fehervári Ballet. Do turecké Ankary v posledních třech letech jezdíme každoročně v rámci Solo International Dance Festivalu,“ uvádí Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu„V letošním roce se mimo to podařilo zařadit náš nejnovější program Mraky důvěrné i do programu Mezinárodního hudebního festivalu v Ankaře. Těšíme se, že jej na zájezdě uvedeme se živým hudebním doprovodem Zemlinského kvarteta. Pro zahraniční diváky bude turné jedinečnou příležitostí vidět výjimečné taneční výkony a poznat tak blíž českou kulturu a umění.“

 

ČERNÝ MRAKY NEPLÁČOU

Choreografie: Jiří Pokorný

Hudba: Yukari Sawaki

Scéna a kostýmy: Jan Nečas

Světelný design: Loes Schakenbos

Nastudování: Jaroslava Janečková

Asistent choreografie: Igor Vejsada

Délka: 22 minut

LISTY DŮVĚRNÉ

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: Leoš Janáček, smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“

Scénografie a světelný design: Petr Zuska

Kostýmy: Pavel Knolle

Asistent choreografie: Lenka Šustová Hrabovská

Hudební nastudování: Zemlinského kvarteto

Délka: 25 minut

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Jiří Kylián zavítal do Domu tanečního umění

Jiří Kylián převzal v Domě tanečního umění patronát nad Pražským komorním baletem

Jiří Kylián, jeden z nejvýznamnějších choreografů své generace, zavítal do Domu tanečního umění v pražském Braníku, aby převzal patronát nad Pražským komorním baletem (PKB). Návštěva legendárního tvůrce, který strávil většinu svého života (od roku 1975) v Nizozemsku a celých čtyřiadvacet let (1975-1999) byl uměleckým ředitelem Nizozemského tanečního divadla (NDT), je pro české taneční umělce symbolickým gestem, projevem uznání a solidarity, které dnes taneční divadlo nutně potřebuje. Pražský komorní balet, který založil Pavel Šmok, je již přes půl století výrazným symbolem nezávislé kultury.

Pavel Šmok (1927-2016), choreograf, tanečník a pedagog, patřil mezi nejvýznamnější osobnosti, které ovlivnily českou taneční scénu. „Rád se stávám patronem Pražského komorního baletu, této malé, ale velmi důležité instituce, která si vzala za úkol dát konečně taneční umění na stupeň, na kterém už dávno mělo být, komentuje Jiří Kylián převzetí patronátu. „Můj vztah k Pražskému komornímu baletu je dlouhodobý. Já jsem znal Pavla Šmoka dobře a také jsem ho zval ke mně do Nizozemského tanečního divadla, kde dělal svoje choreografie a on mě pozval do Pražského komorního baletu. Držím PKB palce, je to vynikající ansámbl a doufám, že spolupráce se bude vyvíjet dál.

Jiří Kylián a Jan Schneider, ředitel konzervatoře Taneční centrum Praha foto Háta Němečková

„Pevně doufáme, že záštita Jiřího Kyliána pomůže otevřít oči těm, kteří rozhodují o veřejné podpoře nezávislým souborům profesionálního tance, a že konečně pochopí, že taneční profese je extrémně náročná, vyžaduje každodenní několikahodinovou přípravu, nemluvě o délce taneční kariéry,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu„Pokud máme prezentovat a uvádět profesionální představení na té nejvyšší úrovni, je nutné, aby soubor pracoval kontinuálně, a také, aby tanečnici měli jistotu minimálně dvouletého angažmá.“

Ladislava Jandová, ředitelka PKB, a Jiří Kylián

Dům tanečního umění v pražském Braníku otevřel na podzim 2021. Je zastřešující správní, produkční a ekonomickou institucí s vlastní právní subjektivitou, která koordinuje maximálně efektivní využití objektu a celého tohoto unikátního konceptu mimořádně rozsáhlé vzdělávací a kulturní služby. Všichni stálí rezidenti Domu tanečního umění jsou nezávislé – nestátní neziskové organizace. „Dnes byl unikátní Dům tanečního umění Praha po dvou letech od jeho vzniku doslova pokřtěn osobou nejpovolanější – Jiřím Kyliánem. Tento výjimečný památkově cenný brownfield zachránili osvícení podnikatelé a pro kulturu ho objevilo a rekonstruovalo Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium,“ uvádí Antonín Schneider, manažer konzervatoře„Spolu s Pražským komorním baletem, studentskými soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha jsme zde získali – po mnohaletých marných jednáních s Prahou v podnikatelském sektoru – kvalitní zázemí pro uměleckou a vzdělávací činnost a technologické zázemí divadelního provozu. Místo je tu i pro uměleckou agenturu Mezinárodní centrum tance, Nadaci Tanec a Divadlo, Institut Pavla Šmoka a Terpsichore – dětské studio a konzervatorní přípravku. Celkem máme šest tanečních studií na 3120 m² plochy. Jiří Kylián toto vše ocenil a podpořil – je to první reálná šance pro nezbytnou akceleraci nezávislého tanečního divadla – dosud neodpustitelně potlačovaného státem i veřejnou správou.“

Jiří Kylián a Pražský komorní balet

„Vidím to dneska poprvé, je to ojedinělé nejen v Česku, ale i za hranicemi. Je to záviděníhodné,“ řekl po své návštěvě Domu tanečního umění Jiří Kylián.

Jiří Kylián se narodil v Praze. V roce 1967 absolvoval Taneční konzervatoř Praha. Po stipendiu na londýnské Royal Ballet School nastoupil v letech 1969-1975 angažmá ve Stuttgarter Ballett u Johna Cranka. Z Německa odešel do Nizozemska, kde byl v Haagu v Nederlands Dans Theater (NDT) v letech 1975-1977 spoluředitelem a choreografem, v letech 1978-1999 uměleckým šéfem a od roku 1999 choreografem. Vedle hlavního ansámblu NDT vybudoval juniorský NDT 2 (1978) a seniorský NDT 3 (1991). V Haagu založil Kyliánovu nadaci 1986 (od roku 1991 její pobočku v pražském Divadelním ústavu). Vytvořil přes 80 choreografií, většinou uvedených v Haagu, velkou část jeho prací zařadilo do repertoáru 40 renomovaných světových ansámblů. Je nositelem řady vyznamenání a ocenění, mj.Carina Ari Medal, Westend Theatre Award (Londýn), Nederlandse Choreografie Prijs (Amsterdam), Hans Christian Andersen Ballet Award (Kodaň), Grand Prix International Vidéo-Danse (Paříž), Sonia Gaskellprijs (Amsterdam), Officier de l´Ordre „Pour les arts et lettres“ (Paříž), Price of the Dutch Theatre (Amsterdam), Critics (Ceny holandské kritiky, 1996), Premio Internazionále Gino Tani (Řím), Premio Danza a Danza (Milán), Cena A. Benois pro choreografy (Moskva), Outstanding Achievement of Cultural Merits Award (Tokio), Premio di Teatro di Roma/City of Roma, Decoration of the Royal Dutch order of Oranje-Nassau/Rytíř řádu Oranje-Nassau (Haag 1995), Angel Award Edinburg International Festival, Joosta-van-den-Vondel Prijs (1997), Honorary Doctor The na Julliard School New York, Zlatá medaile za zásluhy ČR (1997). V roce 2000 získal Cenu Laurence Oliviera, laureátství monacké prestižní Ceny V.Nižinského pro nejlepšího světového choreografa, doktor honoris causa pražské AMU a cenu ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. V roce 2019 byl vyznamenán Akademií krásných umění v Paříži. Význačné ocenění, které akademie uděluje od roku 1816, obdržel jako teprve třetí Čech a je jedním z mála cizinců, kterým se této pocty dostalo.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý profesionální taneční soubor. Jeho počátky sahají do roku 1964, kdy Luboš Ogoun, Pavel Šmok a Vladimír Vašut založili původní Studio Balet Praha. V roce 1975 pak choreograf Pavel Šmok založil Pražský komorní balet, což způsobilo velký zlom ve vývoji československého baletu. Na repertoáru souboru byly zejména choreografie Pavla Šmoka, zároveň však hostujících českých i zahraničních choreografů. Soubor prošel cílevědomým a úspěšným vývojem, stal se významným reprezentantem tanečního umění ČR a hl. města Prahy v zahraničí, získal řadu významných ocenění.

Jiří Kylián patronát PKB foto Háta Němečková

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Gala Domu tanečního umění

Představení bylo věnováno Františku Pokornému

  1. února 2023 diváci zhlédli Gala Domu tanečního umění. Ten se skládá hned z několika prestižních tanečních škol, mezi ně patří Taneční centrum Praha – konzervatoř, Pražský komorní balet, Terpsichoré, Mezinárodní centrum tance, Nadace Tanec a divadlo a Nadační fond – Institut Pavla Šmoka.

Večer byl věnován Františku Pokornému, tanečníku, choreografovi, režisérovi, libretistovi a  kritikovi. Narodil se 23. února 1933 v Okříškách, okres Třebíč. Nemohl ale být přítomen z důvodu nemoci.  Největším překvapením večera bylo, že místo Františka promluvil k divákům z plátna důstojný kocour! Projev kocoura  byl distingovaný,  ale  většina publika “kuckala“ smíchem. Je vidět, že sám balet se nebere zas tak vážně…. i když je to velmi náročná dřina a vrcholové umění.

František Pokorný byl významný dramaturg, nekonvenční choreograf, hledal nové tvarosloví a pohybový slovník, české taneční umění velmi obohatil. Nastudoval přes 30 baletních titulů, novinky i tradiční náměty.  Coby choreograf spolupracoval na desítkách operních, operetních, muzikálových a činoherních inscenacích, spolupracoval s televizí a filmem jako režisér.  Zapsal se do dějin české pantomimy jako iniciátor Festivalů pantomimy.

Pokud jde o samotný taneční večer, dá se říci, že všechny choreografie i pohyby tanečníků byly perfektní, dobře se na ně divákovi hledělo a nelze nic vytknout. Přesto – postrádala jsem pestrost kostýmů. Všechny choreografie byly laděné pouze do černých, bílých, možná černo-bílých barev, což divákovi ubírá na radosti. Snad jen malé dívenky měly růžové sukýnky, alespoň nějaké zpestření.

Scéna neobsahovala žádné výrazné kulisy, tu a tam si tanečníci něco s sebou přivzali na jeviště, ale vlastně nebylo toho až tak moc, co sledovat.

Zástupci všech výše zmíněných škol předvedli své umění, viděli jsme Čas plyne…, Pařížskou polku, Jdu po ledu, Sněženky, V Betlémě, Hej Gorale!, Spirituál, Schovám se u tebe, Magnolii, Imagine, Epitaf, Proud Marry, Nebeskou bránu, Černý mraky nepláčou, Ghost Town (fragment), Chronos, Essa, Lidé, které možná znáš a Listy důvěrné (fragment).

Hej Gorale! přípravného oddělení konzervatoře TCP Terpsichoré proběhlo v ostrém rytmu a diváky v hledišti trošku rozhýbalo. Ledaskdo si podupával či lehce potleskával.  Choreografie na skladby  Johna Lennona (Imagine), či  Boba Dylana (Nebeská brána) vyvolávaly nostalgii a silné emoce.

Rovněž okamžiky, kdy  taneční kreace připomínaly spíše cirkusové umění, se  jistě zaryly do paměti všech sedících v hledišti.

Musíme uznat, že to byl krásně strávený večer, zanechal v nás příjemný dojem a vřele doporučujeme.

Dalším milým zjištěním bylo, že Dům tanečního umění Praha, který nyní obývá nově zrekonstruovanou budovu Branického pivovaru, je se současným prostorem pro taneční vzdělávání velice spokojený.

Foto: Archiv Domu tanečního umění

Eva Smolíková

Taneční magazín