Film na paměť zakladatele

Pražský komorní balet připomene páté výročí úmrtí Pavla Šmoka odvysíláním dokumentu o tomto svém duchovním otci a významném choreografovi

Pavel Šmok, génius české choreografie. Choreograf, který posouval estetiku českého tance, tvůrce veliké invence, muzikality i humoru, umělec, který si rozuměl s jevištěm i kamerou, zakladatel Baletu Praha a Pražského komorního baletu. V neděli 4. dubna 2021 uplyne už pět let od chvíle, kdy nás Pavel Šmok opustil. Památku jedné z nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla připomene Pražský komorní balet snímkem pod názvem „Fenomén Šmok“. Ten odvysílá internetová televize Mall.tv od 18 hodin – symbolicky v den výročí. Dokument bude možné zhlédnout až do 30. dubna 2021.

Dokument „Fenomén Šmok“ není klasickým portrétem známého choreografa. Nesnaží se postupně mapovat všechna zásadní období Šmokova baletu, ale pokouší se vystihnout především podstatu jeho uměleckého myšlení. Podstatu jeho umělecké inspirace. Ne nadarmo existuje v kuloárech pojem „šmokovství“, který se právě tento snímek pokusí objasnit. Autor a režisér projektu Ondřej Kepka využil i časosběrného materiálu, který natočil ještě během Mistrova života.

Mistr Pavel Šmok při práci

Blíží se páté výročí úmrtí Pavla Šmoka, výjimečného člověka, skvělého choreografa a jednoho ze zakladatelů našeho souboru. S ním tehdy odešla jedna z bezpochyby nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla posledních více než padesáti let“, říká Ladislava Jandová, současná ředitelka Pražského komorního baletu. „K odkazu tohoto legendárního choreografa se náš soubor stále hlásí a snaží se rozvíjet a inspirovat domácí taneční scénu tak, aby se stále mohl označovat za dědice Pavla Šmoka. Ve spolupráci s odbornou garantkou repertoáru Kateřinou Dedkovou-Frankovou pravidelně studujeme a uvádíme Šmokovy choreografie a v současné době také velmi intenzivně pracujeme na vzniku ,Institutu Pavla Šmoka´, studijním a vědeckém centru, které bude mít své působiště v Praze.”

Podrobný životopis Pavla Šmoka najdete zde, záznam dokumentu pak od 4. dubna od 18.00 na www.mall.tv/kulturazije.

Foto: PKB a archiv TM

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Hledá se produkční!

Pro Mezinárodní centrum tance

Mezinárodní centrum tance (umělecká agentura) přijme pracovníka na pozici produkční či produkčního pro zajištění odborných akcí a umělecké agentáže uměleckých souborů tanečního divadla.

Charakteristiky: samostatná produkční práce včetně propagace, marketingu a fundraisingu, znalost PC, včetně práce na sociálních sítích, Facebooku, Instagramu, s Photoshopem a úprava webových stránek (Webnode), angličtina, řidičský průkaz B – služební vozidlo, pracovní doba – částečně pohyblivá dle plánu akcí, komunikace s odbornými pracovníky, pedagogy, konzervatoristy a významnými partnery: Taneční centrum Praha – konzervatoř, Pražský komorní balet, média a další. včetně regionálních a zahraničních.

Pracovní smlouva: plný pracovní úvazek (případně fakturace).

Termín nástupu: 1. června 2021 (nebo dle dohody)

Více informací na https://www.m-c-t.cz/

Sdílet

Více informací: www.facebook.com

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„Fo(u)r One“, „Chvilka POEzie“ a „Elixír“

Pražský komorní balet a Balet Praha Junior streamují choreografie na internetové Mall.tv. Představí se zde i zmíněný Balet Praha Junior a Jiří Lábus!

Pražský komorní balet zpřístupní divákům v pátek 26. února 2021 od 17.00 na internetové televizi Mall.tv tři choreografie: sólo „Fo(u)r One“ Petra Zusky, taneční grotesku „Chvilka POEzie“ Marka Svobodníka a ve spolupráci s Baletem Praha Junior také předpremiéru nového jednoaktového baletu Viktora Konvalinky nazvaného „Elixír”. Záznam tanečních choreografií, který vznikl v Divadle na Vinohradech v lednu letošního roku, bude na webu přístupný zdarma až do 31. března 2021.

Choreografii „Fo(u)r One“ vytvořil Petr Zuska v roce 2019 na kompozici indických, irských, arabských a židovských balad přímo pro Pražský komorní balet. Za interpretaci sóla získala loni Tereza Hloušková, sólistka souboru, širší nominaci na Cenu Thálie. Malá hříčka v anglickém názvu ‚Fo(u)r One‘ evokuje dva základní významy: ‚čtyři´ a zároveň ‚pro jednu´. Jedná se totiž o čtyři písně ze čtyř různých koutů světa, do značné míry reprezentující esence čtyř hlavních, starých, ale dosud existujících a živoucích kultur lidstva – to vše v postavě jedné ženy,“ řekl ke svému dílu Zuska.

Pro taneční divadlo s názvem „Chvilka POEzie“ inspirovala Marka Svobodníka jedna z nejznámějších básní romantismu, proslulý Havran” Edgara Allana Poea. V hlavní roli inscenace tančí Igor Vejsada. „Látka, kterou jsem si vybral, je de facto horor. A v hororu jde vždycky o čas“, vysvětluje Svobodník. „Vy víte, že ta či ona věc se stane, otázkou je, ale kdy. Koncept Poeovy básně ,Havran´ jsem transponoval do černé grotesky, komiksu, situačního až absurdního humoru tvrdšího ražení, avšak s určitou dávkou ‚poezie‘.“

Do třetice se představí „Elixír“, jednoaktový balet z pera Viktora Konvalinky. Nové dílo, které vzniklo podle libreta Štěpána Benyovszkého, popisuje autor jako „vtipnou vizuální audioknihu psanou krví“. Diváci se ocitnou v ospalém baru na francouzském venkově, který nečekaně ožije, když hosté zjistí, že někde blízko lze najít klíč k elixíru věčného života. Příběh plný akce, humoru a tance na pestrou hudební koláž doprovází mluvené slovo Jiřího Lábuse. V novince, která bude uvedena jako předpremiéra, tančí Balet Praha Junior a sólisté Pražského komorního baletu. Produkovalo ji Mezinárodní centrum tance.

Záznam na Mall.tv je možné zhlédnout pod tímto odkazem: https://bit.ly/Pražský_komorní_balet_a_Balet_Praha_Junior

Fo(u)r One“

Choreografie: Petr Zuska

Hudba: indická, irská, arabská a židovská balada

Scéna a kostýmy: Pavel Knolle

Světelný design: Pavel Kremlík, Petr Zuska

Asistent choreografie: Linda Svidró

Tančí: Tereza Hloušková

Oba zveřejné snímky Terezy Hlouškové od Segeje Gherciu jsou z baletu „Fo(u)r One“

Chvilka POEzie“

Choreografie: Marek Svobodník

Hudba: Jaroslav Ježek, Bedřich Nikodém

Hudební koláž: Marek Svobodník

Asistent choreografie: Linda Svidró

Kostýmy: Pavel Knolle, Marek Svobodník

Scéna: Petr Siedlaczek

Světelný design: Karel „Karlos“ Šimek

Tančí: Igor Vejsada a sólisté Pražského komorního baletu

Elixír“

Choreografie: Viktor Konvalinka

Dramaturgie a libreto: Štěpán Benyovszký

Hudba: Solomon Burke, Karpatt, Manuel, Coralie Clément, Luis Mariano, Joe Tex, Petr Iljič Čajkovskij

Hudební koláž: Viktor Konvalinka

Mluvené slovo: Jiří Lábus

Asistent choreografie: Jan Schneider

Kostýmy: Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký

Scéna: Viktor Konvalinka, Štěpán Benyovszký

Světelný design: Viktor Konvalinka

Asistent choreografie: Jan Schneider

Tančí: Balet Praha Junior – Barbora Travinská, Oldřiška Neumannová, Evgeniia Efimová, Albert Kaše, Alfréd Kubec j.h. Pražský komorní balet – Aleš Krátký, Dalibor Lekeš

Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Náš rozhovor s  oceněnou nejlepší tanečnicí světa – OLDŘIŠKOU NEUMANNOVOU

„Práce tanečníka končí, až usnete”

Je jí osmnáct let a již v patnácti letech se stala Oldřiška Neumannová nejlepší tanečnicí světa, když na nejprestižnější soutěži Mistrovství světa v interpretačním umění v Los Angeles zvítězila svým tanečním provedením Carmen. Tanec se stal součástí jejího každodenního života a studuje jej na taneční konzervatoři Tanečního centra Praha, spolupracujete s Pražským komorním baletem a ve volném čase trénuje malé děti v kolínském tanečním klubu CrossDance, kde sama začínala.

Pocházíte ze sportovní rodiny. Vaše maminka byla gymnastkou a tatínek se věnoval triatlonu a plavání. S gymnastikou jste začala ve čtyřech letech. Pak přišlo plavání. Jenže Vás to táhlo jinam a tak Vás rodiče přihlásili do tanečního klubu CrossDance v Kolíně. A tam jste se našla…

„Ano, oba moji rodiče jsou od mala milovníci sportu, stejně tak i já a moje starší sestra. Do CrossDance jsem přišla v devíti letech a chodila jsem snad na všechny tréninky, co jsem mohla. Měly jsme s holkama skvělý kolektiv, o to víc jsem se na tréninky vždy těšila. CrossDance se už tehdy zaměřoval na více stylů tance a i akrobacii, to pro mě bylo super, protože nesnáším stereotypy. Tady byl každý trénink jiný, to mě na tom bavilo. Od té doby se repertoár stylů CrossDance rozrostl neuvěřitelným způsobem. I když ne ve všech stylech taneční klub soutěží, minimálně si je vyzkouší.”

 

 

První úspěchy přišly velice brzy. Od té doby jste urazila kus cesty a posbírala desítky ocenění na soutěžích jak doma tak v zahraničí. Jste soutěživý typ?

„Musím přiznat, že ano. Když něčeho chci dosáhnout, jdu přes mrtvoly, jak se říká.”

V roce 2018 jste se stala ve svých 15 letech nejlepší tanečnicí světa na nejprestižnější soutěži Mistrovství světa v interpretačním umění v Los Angeles, kde jste zvítězila svým tanečním provedením Carmen. Co to pro Vás znamená? A šla byste do podobné soutěže znovu?

„Úspěch na tak prestižní soutěži mi udělal neskutečnou radost. Hlavně vidět rodiče a trenéry jak jsou šťastní a vědět, že všechna ta práce není zbytečná. Myslím si, že mi výhra v soutěži otevřela zase jiné dveře, protože právě díky ní mě od té doby oslovila nejedna televize. Dnes už pro mě soutěže nejsou prioritou, ale neříkám, že bych se v budoucnu nezúčastnila. Třeba i jen jako trenérka.”

Od roku 2015 sudujete klasický a moderní tanec na taneční konzervatoři Tanečního centra Praha. Někde jste řekla, že byste ráda pokračovala ve studiu na vysoké škole. Jaký obor byste chtěla studovat?

„Na vysokou školu bych určitě v budoucnu chtěla, ale zatím se rozhoduji kam. Určitě budu pokračovat v tanci. V tanci je spousta možností, čemu bych se chtěla věnovat. Proto bych nejdřív chtěla po škole zjistit, kam mě to táhne nejvíc. Ráda bych zkusila přijímací zkoušky na Taneční katedru na HAMU nebo odletěla studovat do zahraničí.”

 

Jako stážistka spolupracujete s Pražským komorním baletem. Máte nějakou vysněnou roli? Je Vám bližší klasický nebo moderní tanec?

„Vždy jsem si chtěla zatančit na prknech divadla roli jako například Carmen, ale k tomu je ještě dlouhá cesta. Teď jsem nadšená z každé malé roličky, kterou dostanu. Předávat lidem radost z jeviště do hlediště je věc, která mě naplňuje a je jedno, jestli na podiu vystupuji jako sólistka, ve sboru anebo pomáhám třeba v zákulisí, protože za taneční inscenaci stojí spousta důležitých lidí, které diváci nevidí.

Mně je bližší moderní tanec, dá se v něm více experimentovat a každý pohyb se dá zatančit jiným způsobem. Taky má moderna takřka nevyčerpatelný pohybový slovník a dá se jim bez pomoci rekvizit a projekce vyjádřit mnoho věcí. Klasický tanec mě v poslední době začal bavit více než dřív, ale moderní tanec u mě stále vítězí.”

Někde jste řekla, že se tancem dá vyjádřit všechno. Čím je pro Vás tanec?

„Tanec se postupem času stal součástí mého každodenního života. Když jste tanečník, práce pro vás nekončí ve chvíli, kdy opouštíte taneční sál, končí, když usnete. I když se nehýbu fyzicky, přemýšlím nad choreografiemi, co se dá zlepšit nebo zatancovat lépe. Kde se dají zvětšit pohyby nebo dynamika. Po cestě domů si v metru v hlavě opakuji připomínky ze zkoušek, abych druhý den přišla na zkoušku co nejlépe připravená. Stejně tak jak vrcholoví sportovci o svá těla musíme pečovat, takže i večer, když si lehnu do postele, si promasíruji nohy nebo bolavá místa, je to taková každodenní forma rehabilitace.”

Ve volném čase trénujete malé děti v kolínském tanečním klubu Cross Dance, kde jste sama začínala. Jak se cítíte v této roli, předávat své zkušenosti dál? Co to dává osobně Vám? 

„Předávat své zkušenosti dál mě nesmírně baví. Dělá mi radost vidět děti, jak se zlepšují, jak je baví zkoušet něco nového. Vždycky je na tréninku legrace. Na druhou stranu je to kolikrát náročné, musíte kousíček po kousíčku rozebrat každý pohyb a podle toho pak připravit technickou hodinu. Ale děti jsou moc šikovné  a snaží se.”

Proč právě motto: „Když ne teď, tak nikdy“?

„Takhle je to podle mě v životě s většinou věcí. Co je dnes, nemusí být zítra, proto je důležité chytit svou šanci a naložit s ní co nejlépe to jde. Já jsem ráda za svoje rodiče a trenéry, kteří mě plně ve všem podporují a pomáhají, protože právě díky nim mi hodně velkých šancí neuteklo”.

Máte čas na přátele a koníčky?

„Určitě mám méně času oproti mým vrstevníkům, ale na pravé kamarády si najdu čas vždy. Jsem typ člověka, co nezůstane chvíli sedět, proto součástí mé relaxace ve volných dnech, je být někde s kamarády, se kterými se vždy nasměju, až mě z toho bolí břicho. Vzhledem i k situaci, kde se toho moc dělat nedá, se mými koníčky staly procházky a výlety někam do ticha s lidmi, co mám ráda. Kontakt s nejbližšími je pro mě v životě důležitý, proto každou volnou chvíli věnuji jim.”

Děkuji za rozhovor

Foto: archiv Oldřišky Neumannové

Veronika Pechová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN