PETR TYC novým ředitelem Konzervatoře Duncan Centre

Nastoupí počátkem srpna!

Jaksi symbolicky, právě když Konzervatoř Duncan Centre slaví 30 let od svého založení, vyhlásila Rada hlavního města Prahy, na začátku března 2021, konkursní řízení na funkci ředitele, popřípadě ředitelky této příspěvkové organizace.

Podle zápisu z jednání Rady hlavního města Prahy dne 14. června 2021 byl jmenován novým ředitelem tanečník, pedagog a choreograf Petr Tyc. Od 1. srpna 2021 tak nahradí tak stávající ředitelku PhDr. Romanu Lisnerovou.

PhDr. Romana Lisnerová

Petr Tyc absolvoval Taneční konzervatoř Praha roku 1983. Pak v roce 1992 obor choreografie na HAMU a dále stáž u Merce Cunninghama v New Yorku v létě 1993. Jako tanečník byl angažován v Pražském komorním baletu (1983–1992), Rambert Dance Company Londýn (1992–1994). Později působil jako nezávislý choreograf pedagog. V roce 2000 rovněž jako šéf baletu v libereckém divadle.

Petr Tyc

Jako choreograf Tyc debutoval „Etudami pro Bambini“ M. Smolky (PKB 1984). Na celostátní baletní soutěži Bratislava 1985 získal za, choreografii 2. cenu. V roce 1994 v Londýně inscenoval „Hymnusna hudbu G. I. Gurdieffa. Za jeho nezávislé a grantové projekty lze jmenovat: „Příběhy k nedovyprávění(1994), s hudebním seskupením Agon a tanečníky PKB. Anebo díloIthaka na grafickou partituru A. Logothetise (1996).

Byl rovněž interpretem sólových choreografií N. Vangeli, P. Zusky a S. Sandroniho ve večeru „Znásobeně sám“ (1998). A podílel se na režii minimalistické opery P. Glasse „Pád domu Usherů“ (1999). V Liberci nastudoval „Čtyři biblické tance“ aSáře bylo devadesát let“ při zmíněném angažmá roku 2000.

Petr Tyc vždy inklinoval k pohybové abstrakci a minimal dance. Od 1995 se věnoval i výuce moderní techniky. A to externě na TKP, TK HAMU, DAMU i v jiných vzdělávacích institucích.

Foto: archiv TM

IDU

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Velké ovace absolventům ve Stavovském divadle

Pro Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium i hosty. ֍ Pestrý a bohatý repertoár. ֍ Citlivá choreografie i dramaturgie. ֍ Kvalita a entuziasmus. ֍

Historií prodchnuté Stavovské divadlo v Praze bylo počátkem června hostitelem dvou Absolventských představení studentů Tanečního centra Praha i jeho hostů. Ta byla zároveň i symbolickou tečkou v působení této vzdělávací instituce v Praze 5, pod Dívčími hrady, na Žvahově. TCP i další nekomerční spolky a instituce se totiž brzy stěhují – na adresu zrekonstruovaných prostor někdejšího Branického pivovaru v Praze 4.

Úvodem přítomné v hledišti přivítal na forbíně manažer konzervatoře TPC inženýr Antonín Schneider. V civilním, informačně bohatém, proslovu poukázal na řadu složitých aspektů posledních dvou sezón, se kterými se (nejen tato) škola musela vyrovnat. Zároveň diváky informoval o programu večera, ale i programu školy. I když v závěru vyslovil několik bodů, týkajících se přímo rodičů žáků školy, určitě se nemuseli ti „méně zainteresovaní“ v hledišti cítit jako na SRPŠ. 🙂

Celý večer se skládal ze šestnácti samostatných čísel žáků a hostů. Nejvíce v nich byly zastoupeny sedmé a osmé ročníky školy a hned po nich třídy páté a šesté. Prostor však dostali i žáci třetích a čtvrtých ročníků.

Ke kladům celého večera – kromě výtečných výkonů mladých tanečnic a tanečníků – patřila i skvělá práce těch v zákulisí. Především zvukových mistrů a osvětlovačů. Ti druzí především dokázali na každé jednotlivé vystoupení dopřát divákům unikátní atmosféru.

K častým neduhům obdobných bilančních vystoupení patří povětšinou monotónnost, dramaturgické vršení jednotlivých čísel bez jakékoli myšlenky… A tím pádem časem, nebojím se říct, jistá nudnost. Zde tomu bylo právě naopak! Diváky neustále nechávala v napětí citlivá ruka dramaturga. Jednotlivá čísla si odpovídajícím způsobem kontrastovala. A především, celý večer měl patřičnou gradaci. K tomu zcela jistě přispěl pestrý výběr autorů choreografií. Od osvědčených choreografek Vlasty Schneiderové, Terezy Hlouškové, Pavly Königsmarkové, Lindy Svidró, přes Terezu Chladovou, Evu Plockovou, Ihora Bezdieniezhnykha až po legendy Maria Petipu a ikonu této školy Pavla Šmoka.

Právě nastudování Šmokovy choreografie „Musica Slovaca“ jeho význačnou tanečnicí i asistentkou Kateřinou Dedkovou  Frankovou,  v provedení současných členů Pražského komorního baletu Báry Müllerové a Dalibora Lekeše, významně symbolizovalo propojení tohoto tělesa se školou.

Vrcholem celého večera byly impozantní „Vzpomínky“ (v choreografii Vlasty Schneiderové) v taneční interpretaci sedmých a osmých ročníků školy. Byly postaveny na mistrnou koláž z děl Georga Friedricha Händela, Matteo Bocelliho i etnické budhistické hudby. Celé vyznění této silně působivé kreace podpořily verše Ivana Slavíka, jenž ze záznamu přednesl Jaromír Meduna.

Právě jeho recitační výkon dával vzpomenout na legendu jménem Radovan Lukavský. Ten  podstatnou část své kariéry zářil právě na stejných divadelních prknech…

Nespravedlivé by bylo opomenout i číslo „Musicality of step“ absolventa této školy z roku 2016 Ihora Bezdieniezhnykha. A celý večer obohatila jistě i nejen „Láska“ na hudbu módní Shakiry, „Střemhlav“, „Painted Rainbow“ či „Gruzie“. Dlužno podotknout, že všem vystoupením (beze zbytku) dodával, mimo nesporně zvládnutého baletního i tanečního umění, patřičnou gradaci elán a entuziasmus vystupujících. Ovace byly zasloužené. Prostě, mladá krev se nezapře…

Za zmínku jistě ještě stojí, sice útlý, ale nesmírně informačně bohatý program. Vkusně graficky řešený.

Zpravodajská slušnost velí, ještě před koncem, představit maturanty a absolventy TCP za školní rok 2020/2021. Jmenovitě a abecedně to jsou: Eliška Bílková, Jana Budařová, Evgeniia Efimová, Natálie Glembová, Adéla Hausleitnerová, Ester Hrubá, Albert Kaše, Markéta Kultová, Justýna Mašková, Andrea Medzanská, Simona Mejsnarová, Anna Němčoková, Oldřiška Neumannová, Monika Plachá, Nicole Popelková, Kim Sojeong a Barbora Travinská.

Úplným závěrem zbývá popřát TCP, ale i dalším nekomerčním institucím, konkrétně Pražskému komornímu baletu, Mezinárodnímu centru tance, Nadaci TCP, Nadačnímu centru Pavla Šmoka i komunitnímu centru Branický pivovar mnoho pohody a nových kulturních výzev v novém působišti. A jelikož se jedná o prostor bývalého pivovaru, tak osvědčeným pivovarským heslem – ZDAŘ BŮH!

Psáno ze druhého představení v pátek 4. června 2021.

Foto: archivní

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

PRAŽSKÝ KOMORNÍ BALET zve

Do Divadla na Vinohradech i AZylu78

Vážení čtenáři TANEČNÍHO MAGAZÍNU přátelé, milí diváci,

dlouhých třiatřicet týdnů pro vás nemohl Pražský komorní balet tančit. Odteď už ale počítáme jen dny do chvíle, kdy budeme znovu stát na jevišti. Připravili jsme pestrý program na červen a červenec a těšíme se na všechna představení.

Taneční divadlo Petra Zusky „KYTICE“ vzniklo na motivy Erbenovy sbírky veršovaných balad, která patří k pokladům české poezie a literatury. Pokud jste doposud neměli možnost oceňovanou inscenaci zhlédnout, nepromeškejte jedinečné dva termíny uvedení. Na „Kytici“ se můžete těšit v neděli 6. června a za necelý měsíc opět v neděli 4. července od 19.00 v Divadle na Vinohradech.

Komponovaný večer na motivy starých lidových písní „CARMINA VETERA“ bude uveden v neděli 27. června od 19.00 v Divadle na Vinohradech. Představení tvoří čtyři díla renomovaného choreografa Petra Zusky, pro která se jejich autor inspiroval motivy lidových písní. Přes krásu písní, poezie a etnické hudby se, díky choreografiím, dostáváme do prostředí, které ukazuje skutečné vztahy mezi lidmi a životní etapy, jež právě prožívají.

Na výjimečnou událost a jediné uvedení se pak můžete těšit v rámci letní divadelní scény Azyl78. Komponovaný večer v originálních autorských choreografiích předních tvůrců Petra Zusky, Marka Svobodníka a Viktora Konvalinky s názvem „L.I.VE – loučení Igora Vejsady s taneční kariérouse uskuteční v pátek 2. července v 19.30 v šapitó Azyl78 na Výstavišti Praha. Vynikající tanečník a baletní mistr Igor Vejsada se rozloučí s profesionální kariérou a naposledy zatančí hlavní roli v choreografii „Chvilka POEzie“.

Pojďte s námi opět zažít kulturu naživo!

Těšíme se s vámi všemi na viděnou.


Foto: Sergej Gherciu

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

BABY BALET PRAHA ve Stavovském divadle

Obavy a nadšení, to je nový začátek po dlouhé koronavirové krizi!

Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium ve spolupráci s Mezinárodním centrem tance, z.s. Vás zve na Absolventské představení 2021!

Přijali jsme s nadšením… a mírnými obavami… první dva termíny „živých“ představení pro diváky.

Po dlouhých osmi měsících – a právě absolventské programy (umělecky nejvýznamnější akce roku), a navíc ve Stavovském divadle (kultovní scéně evropských divadel). Pouze po čtyřech týdnech praktické výuky a zkoušek jdeme na jeviště se studenty osmého ročníku, jejich mladšími kolegy z Baletu Praha Junior (BPJ) a Baby Baletu Praha (BBP).

Protože loni jsme absolventské představení museli zrušit, slíbili jsme i dvěma loňským absolventům – nyní členům Pražského komorního baletu (PKB), že je pozveme letos – Musica Slovaca patří do kmenového repertoáru PKB. Další kmenovou choreografií BPJ bude Painted Rainbow Attily Egerháziho a premiérově uvedeme (po mnoha odkladech) dvě díla našich kmenových tvůrců Vlasty Schneiderové a Terezy Hlouškové. Celovečerní formát představení doplníme ukázkami z repertoáru BPJ a BBP, které se nám v tomto rekordním čase podařilo zrealizovat.

Všichni účinkující i tvůrci, asistenti i pedagogové se už do divadla moc těší… doufáme, že i naši čestní hosté, rodiče a stálí diváci. Bude to zároveň poslední „absolvenťák“ nastudovaný ve starém sídle na Žvahově – v červenci se – pod dlouhých 16 letech – stěhujeme do nového sídla: Domu tanečního umění Praha – exkluzívního brownfieldu – bývalého Branického pivovaru!

Ing. Antonín Schneider, manažer konzervatoře TCP

pro TANEČNÍ MAGAZÍN