Hvězda poválečného baletu – křest knihy

Luboš Ogoun

Křest publikace Luboš Ogoun: Hvězda poválečného baletu a vernisáž výstavy k 60. výročí založení Studia Balet Praha

Letošní rok je pro českou taneční scénu výjimečný – uplynulo v něm 100 let od narození Luboše Ogouna (18. 2. 1924 – 14. 2. 2009), jedné z nejvýraznějších osobností moderního baletu. Nadační fond a Institut Pavla Šmoka k tomuto výročí připravil ucelenou monografii mapující jeho uměleckou dráhu. Křest publikace proběhne ve čtvrtek 5. prosince 2024 v 17 hodin v Malém sále Městské knihovny v Praze (Ústřední knihovna na Mariánském náměstí). Ve foyer proběhne také vernisáž výstavy, která připomene 60. výročí založení Studia Balet Praha, souboru, za jehož vznikem stáli naši nejprogresivnější choreografové Pavel Šmok a Luboš Ogoun a který se stal malým zázrakem v českém baletním umění.


Autorkami knihy Luboš Ogoun: Hvězda poválečného baletu, která zaplňuje další prázdné místo v dějinách baletu druhé poloviny 20. století, jsou historička Kateřina Šalounová, která se v rámci postgraduálního studia na Katedře divadelních studí MU v Brně věnuje historii baletu po druhé světové válce, a taneční publicistka a historička Lucie Kocourková, která se dlouhodobě zabývá popularizací tanečního umění a je autorkou čtyř knižních publikací.

Nadační fond a Institut Pavla Šmoka vydal v minulých letech monografie o souboru Studio Balet Praha a choreografu Pavlu Šmokovi, nyní do této přináší i obsáhlý portrét choreografa Luboše Ogouna, která je dílem především brněnské autorky. Tvorba Luboše Ogouna je totiž spjata zejména s brněnskou baletní scénou. Je však také spoluzakladatelem souboru Balet Praha, proto se Institut Pavla Šmoka ujal vydání publikace a sám její vznik inicioval.

Ladislava Dunovská Jandovázakladatelka Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka, zdůrazňuje: „Těší mě, že v edici ‚Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti‘ vydáváme v pořadí již třetí publikaci o českém baletu 20. století. Nová kniha ‚Luboš Ogoun – Hvězda poválečného baletu‘ je výpravnou monografií a oslavou dalšího významného českého tvůrce. Autorky Lucie Kocourková a Kateřina Šalounová odvedly skvělou práci.“

Spoluautorka publikace Lucie Kocourková dodává: „Luboš Ogoun je jeden z nejvýznamnějších českých choreografů 20. století, o jehož díle ale zatím nevyšla žádná ucelená monografie. Využili jsme příležitosti letošního výročí a vydáváme ji v naší edici. Jde o souhrnný přehled jeho tvorby s důrazem na choreografie pro brněnský baletní soubor a Balet Praha. Kniha navíc obsahuje jeho vlastní úvahy nad tanečním a baletním uměním, které publikoval v 60. letech a které byly velmi pokrokové. To je právě můj záměr v každé nové publikaci – ukázat tvůrce, které dnes vnímáme jako ikony, v jiném světle, takové, jací byli, když byli mladí, když byli oni těmi průkopníky a někdy i rebely.“

Součástí akce bude také výstava k 60. výročí založení Studia Balet Praha (1964–2024). „Na mobilní výstavu, která přibližuje éru Baletu Praha od založení až po Basilej, jsme vybrali významné choreografie Pavla Šmoka a Luboše Ogouna, které formovaly nejen tvář Baletu Praha, ale ovlivnily i další tvůrce,“ uvádí Kocourková„Existence Baletu Praha se stala pro náš moderní balet přelomovou, ale definovat proč, to už je větší oříšek, snažíme se ale charakteristiky tvorby obou tvůrců objevit.“ „Výstavu jsme koncipovali chronologicky. Úspěchy souboru ukazuje nový výběr velkého množství jevištních fotografií a dalších obrazových materiálů, které doplňují autentické úryvky vzpomínek a recenzí zveřejněných v tehdejším Československu a zahraničí,“ doplňuje Dunovská Jandová.

Křest knihy a vernisáž výstavy bude moderovat Ondřej Kepka.

V rámci křtu bude možné zakoupit set všech vydaných publikací (Studio) Balet Praha – Nová vlna československé choreografie; Pavel Šmok – Choreograf s duší básníka; Luboš Ogoun: hvězda poválečného baletu za zvýhodněnou cenu 799 Kč.

Akce je finančně podpořena Magistrátem hlavního města Prahy, Ministerstvem kultury ČR a Státním fondem kultury.

Bonus: Beseda s baletní hvězdou Jiřím Bubeníčkem

Jako doprovodný program připravuje Nadační fond a Institut Pavla Šmoka mimořádné setkání se světoznámým tanečníkem a choreografem Jiřím Bubeníčkem, které se uskuteční 28. ledna 2025 od 16:00 hodin v Malém sále Městské knihovny.

Bubeníček, který dlouhodobě působí v zahraničí, letos připravil dva významné celovečerní balety pro tuzemské soubory – inscenaci La Strada podle Felliniho filmu pro Pražský komorní balet a taneční drama Cyrano de Bergerac pro Balet Národního divadla Brno.

Beseda nabídne jedinečnou příležitost nahlédnout do uměleckého světa jednoho z nejvýznamnějších českých umělců současnosti. Návštěvníci se dozvědí, jak vznikají dramatické inscenace, jaké výzvy musí současný tanečník překonávat a jak se za posledních několik desetiletí proměnil svět tance.

Pojďte se setkat s velkou osobností českého i světového baletu a načerpat inspiraci!

Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Není lehké tančit valčík za všech okolností

Vzpomínka na Ferdinanda Peroutku

24.května  jsme zhlédli divadelní inscenaci Oblak, který tančil valčík. Název vycházel z díla známého novináře Ferdinanda Peroutky, který napsal  román Oblak a valčík.

Divadlo Viola   přináší tuto inscenaci právě k 45. výročí úmrtí vynikajícího českého žurnalisty.

Jeho jméno je známé, ale o jeho životě či osobnosti toho mnoho nevíme. Snad právě proto je hra pojata tak, že vypráví o jeho osobnosti, životě, přátelích, rodinném životě a osudu.

Scénáře a režie se ujal Tomáš Vondrovic. Inscenace působí skromně, v příjemném, komorním prostředí divadla VIOLA  na nás dělá spíše dojem, že sedíme doma u stolu a posloucháme příbuzného, nebo možná nějakého pamětníka, který „Ferdu Peroutku“ dobře znal.

Základem je jednoduchý příběh, strýc František je  požádán svým synovcem, aby mu pověděl něco více, protože potřebuje znát  k maturitě fakta o našich slavných velikánech.

Posluchač se tedy prostřednictvím těchto dvou osob také dozvídá více.  Jaký byl Ferdinand? Jak vypadal? Jak působil na ostatní? Měl kolem sebe hodně krásných žen?  Inu, byl tvrdošíjný, ostrý, spravedlivý,  jeho krédo znělo: „padni, komu padni“.  Byl také přítelem Karla Čapka a dalších slavných. Dozvídáme se dále, se kterými lidmi se rád scházel, jací byli. A jaké třeba i drobné malé  příběhy se mezi nimi odehrály. A také zjistíme, že „Ferda“ miloval rybí polévku, kterou vařila s oblibou jeho druhá žena.

Vyprávění se ujal sám Ondřej Kepka, který se coby autor a režisér soustavně věnuje dílu a životu Karla Čapka. Jeho dokument ‚Obyčejné věci podle Karla Čapka‘ byl nominovaný na cenu Český lev. Ondřej Kepka je velkým propagátorem dobré interpretace poezie,  spoluúčinkuje v řadě komponovaných pořadů.

Divadlo Viola propojilo životní osudy režiséra Tomáše Vondrovice a Ondřeje Kepky, oba připravili společně také několik televizních adaptací pro ČT.

Celkově vzato, Ondřej Kepka se pro roli strýce Františka dokonale  hodí a nemohl být vybrán nikdo lepší. Jeho přednes je věrohodný, divák se cítí dobře,  jakoby to byl přinejmenším jeho vlastní strýc, který mu vše sděluje.

Zvídavé otázky klade Matěj Šíma (pouze ze zvukové nahrávky) a zaznamenáme tu mnoho vtipných momentů, například, když si poplete skupinu pátečníků (skupinu, která se scházela u Karla Čapka) se skupinou zpátečníků a podobně.

V inscenaci samozřejmě nechybí  moment, kdy byl F. Peroutka   trošku nevhodně připomenut bývalým prezidentem ČR Milošem Zemanem, ale na druhou stranu, tím se dostal do povědomí mnoha lidí. Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Dílo ale nehodnotí politické výroky, snaží se skutečně jen co nejpravdivěji podat obraz o tehdejší společnosti. F. Peroutka, výborný žurnalista, který založil Rádio Svobodná Evropa a celý svůj život bojoval za demokracii, odmítl kolaborovat v době K.H. Franka,  zůstal raději v koncentračním táboře až do dubna 1945. Po válce se vrátil do redakcí novin  a vysílání Rádia Svobodná Evropa,  po únoru 1948 odešel do exilu do Londýna a New Yorku, kde zemřel v roce 1978.

Inscenace působí velice prostě, o to krásnější je, že je doplněna tancem, vždy takovým, který je poplatný době, kterou Peroutka právě prožíval. A protože pohyby tanečníků Taneční konzervatoře hlavního města Prahy jsou vždy dokonalé, divákovo oko i srdce  zaplesá.

Choreografie  Aleny Drapalíkové jsou výstižné a krásné provedení scénického tance patří Luise  Brychcínové, Vojtěchu Pilbauerovi nebo v alternaci Julii Miadikové a Janu Kalusovi.

Závěrem také zazní výrok, kdy Ferdinand Peroutka říká, že tančit valčík za všech okolností není vůbec jednoduché. V případě člověka, který  za svůj život prožil dvě světové války a prošel koncentračním táborem, je tato věta velmi snadno uvěřitelná.

Ale absolventi Taneční konzervatoře tančí valčík překrásně, až diváka bodá u srdce.

Celá hra končí vtipně, synovec si u maturity vytáhne zcela jiné období českých ději a strýc jen spráskne ruce.  Že snad jeho vyprávění bylo úplně zbytečné?  Ale to  vůbec ne. Nám divákům přineslo poučení, příjemnou, zábavnou formou, vrcholný estetický zážitek z tance a dlužno říct, že inscenace je opravdu důstojná vzpomínka na jednoho českého velikána.

Děkujeme oběma pánům režisérům za krásný zážitek. Představení je velmi vhodné pro zvídavého a náročného diváka.

Foto: Viktor Kronbauer 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Film na paměť zakladatele

Pražský komorní balet připomene páté výročí úmrtí Pavla Šmoka odvysíláním dokumentu o tomto svém duchovním otci a významném choreografovi

Pavel Šmok, génius české choreografie. Choreograf, který posouval estetiku českého tance, tvůrce veliké invence, muzikality i humoru, umělec, který si rozuměl s jevištěm i kamerou, zakladatel Baletu Praha a Pražského komorního baletu. V neděli 4. dubna 2021 uplyne už pět let od chvíle, kdy nás Pavel Šmok opustil. Památku jedné z nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla připomene Pražský komorní balet snímkem pod názvem „Fenomén Šmok“. Ten odvysílá internetová televize Mall.tv od 18 hodin – symbolicky v den výročí. Dokument bude možné zhlédnout až do 30. dubna 2021.

Dokument „Fenomén Šmok“ není klasickým portrétem známého choreografa. Nesnaží se postupně mapovat všechna zásadní období Šmokova baletu, ale pokouší se vystihnout především podstatu jeho uměleckého myšlení. Podstatu jeho umělecké inspirace. Ne nadarmo existuje v kuloárech pojem „šmokovství“, který se právě tento snímek pokusí objasnit. Autor a režisér projektu Ondřej Kepka využil i časosběrného materiálu, který natočil ještě během Mistrova života.

Mistr Pavel Šmok při práci

Blíží se páté výročí úmrtí Pavla Šmoka, výjimečného člověka, skvělého choreografa a jednoho ze zakladatelů našeho souboru. S ním tehdy odešla jedna z bezpochyby nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla posledních více než padesáti let“, říká Ladislava Jandová, současná ředitelka Pražského komorního baletu. „K odkazu tohoto legendárního choreografa se náš soubor stále hlásí a snaží se rozvíjet a inspirovat domácí taneční scénu tak, aby se stále mohl označovat za dědice Pavla Šmoka. Ve spolupráci s odbornou garantkou repertoáru Kateřinou Dedkovou-Frankovou pravidelně studujeme a uvádíme Šmokovy choreografie a v současné době také velmi intenzivně pracujeme na vzniku ,Institutu Pavla Šmoka´, studijním a vědeckém centru, které bude mít své působiště v Praze.“

Podrobný životopis Pavla Šmoka najdete zde, záznam dokumentu pak od 4. dubna od 18.00 na www.mall.tv/kulturazije.

Foto: PKB a archiv TM

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

PKB uctí svého zakladatele, následně i E. A. P.

Pražský komorní balet odvysílá na internetové televizi Mall.tv dokument „Fenomén Šmok“ a taneční inscenaci „Chvilka POEzie“

Pražský komorní balet pokračuje v uvádění vybraných pořadů a záznamů inscenací na internetové televizi Mall.tv. V rámci série kulturních akcí „#kulturažije“.

V nadcházejícím týdnu v pondělí 4. května v 17 hodin odvysílá snímek „Fenomén Šmok“ – dokumentární portrét v režii Ondřeje Kepky. Ten zachycuje poslední léta Pavla Šmoka, jedné z nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla. Připomene tím čtvrté výročí úmrtí legendárního choreografa, který před lety Pražský komorní balet založil. Ve středu 6. května v 17 hodin pak bude uveden záznam inscenace „Chvilka POEzie“. Taneční grotesku na motivy proslulé básně Edgara Allana Poea Havran vytvořil choreograf Marek Svobodník.

Pavel Šmok

Dokument „Fenomén Šmok“ není klasickým portrétem známého choreografa. Nesnaží se postupně mapovat všechna zásadní období Šmokova baletu, nýbrž se pokouší vystihnout především podstatu jeho uměleckého myšlení, základy jeho umělecké inspirace. Ne nadarmo existuje v kuloárech pojem „šmokovství“, který se právě tento snímek pokusí objasnit. Autor a režisér projektu Ondřej Kepka využil i časosběrného materiálu, který natočil ještě během Mistrova života. Na počátku dubna uplynuly již čtyři roky ode dne, kdy nás Pavel Šmok, výjimečný člověk, skvělý choreograf a jeden ze zakladatelů Pražského komorního baletu, opustil.

Následující středeční záznam představení nás potom v časové linii PKB posune časově poněkud dále.

Ze záznamu inscenace „Chvilka POEzie“

Marek Svobodník připravil pro Pražský komorní balet, na motivy proslulé básně Edgara Allana Poea „Havran“, taneční grotesku s názvem „Chvilka POEzie“. Autor vsadil na černý humor a jeho dvacetiminutové dílo tak baví a mrazí zároveň. Své dílo přibližuje: „Látka, kterou jsem si vybral, je de facto horor,“ říká. „A v hororu jde vždycky o čas. Vy víte, že se ta či ona věc stane, otázkou je ale kdy? Koncept Poeovy básně Havran jsem transponoval do černé grotesky, komiksu, situačně až absurdního humoru tvrdšího ražení, avšak s určitou dávkou poezie.“ Volba hudby padla v jeho případě na Jaroslava Ježka a Bedřicha Nikodéma. Do titulní role obsadil Marek Svobodník baletního mistra Pražského komorního baletu Igora Vejsadu. Premiéru měla inscenace v prosinci 2016 v Divadle na Vinohradech v Praze.

Dokumentární portrét „FENOMÉN ŠMOK”
Scénář, režie a produkce: Ondřej Kepka
Kamera: Daniel Hnát a Robert Novák
Střih: Petr Kozák
Délka: 30 minut

Kdy? ▶ v pondělí 4. května od 17 hodin
Kde? ▶ na internetové televizi Mall.tv

Taneční inscenace „Chvilka POEzie“
Choreografie: Marek Svobodník
Hudba: Jaroslav Ježek a Bedřich Nikodém
Tančí: sólisté Pražského komorního baletu
Délka: 20 minut

Kdy? ▶ ve středu 6. května od 17 hodin
Kde? ▶ na internetové televizi Mall.tv

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN