Zemřel JUDr. Ivan Dunovský

Pražský komorní balet s velkou lítostí oznamuje, že zemřel mecenáš a milovník kultury, majitel, podporovatel a zachránce Pražského komorního baletu

S velkým zármutkem a lítostí oznamujeme, že ve věku 69 let zemřel mecenáš a milovník kultury, majitel, podporovatel a zachránce Pražského komorního baletu, JUDr. Ivan Dunovský

Ivan Dunovský se narodil 4. června 1952 v Mostě. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal titul doktora práv.

Dr. Ivan Dunovský patřil k významným současným představitelům šlechtického rodu Dunovských z Dunovic s historií sahající k počátku 13. století. Rod Dunovských v roce 1253 získal území na jih od Písku zabrané Rytířským řádem Křížovníků s červenou hvězdou. Mezi významné osobnosti rodu patřili například Vincenz z Dunovic, který zahynul spolu s králem Janem Lucemburským v bitvě u Kresčaku v roce 1346; Karel Dunovský, politik a ministr pošt a telegrafů v období první republiky; nebo Prof. MUDr. Jiří Dunovský, DrSc., český pediatr a zakladatel SOS dětských vesniček.

Po revoluci se jako advokát úspěšně věnoval restitucím a vymáhání komunistickým režimem znárodněného majetku.

Po roce 1992 se zaměřil na podnikání v oborech stavebnictví a developmentu, spoluzakládal Rotary Club v Mostě a patřil mezi významné severočeské podnikatele. Jeho společnosti se specializovaly na rekonstrukce a restaurování národních kulturních památek. Zajišťovaly mimo jiné rekonstrukci budovy Státní opery Praha, kláštera v Plasích a v Kladrubech či výstavbu Regionálního muzea v Teplicích.

Láska k umění Ivana Dunovského přivedla k Pražskému komornímu baletu, souboru, který má své počátky v 60. letech 20. století. U jeho zrodu tehdy stál Pavel Šmok, jeden z nejvýznamnějších českých choreografů. Od něj také Dr. Dunovský soubor před lety převzal a v roce 2010 založil neziskovou společnost Balet Praha, o.p.s. Od té doby neúnavně bojoval za záchranu a zajištění systémového financování jediného českého nezávislého tanečního souboru, který nabízí stálá angažmá profesionálním tanečníkům a absolventům tanečních konzervatoří. V průběhu svého působení v Pražském komorním baletu se Dr. Dunovský podílel na přípravách desítek nových choreografií i obnovených nastudování původních děl Pavla Šmoka, podporoval domácí choreografy i skladatele. Se svým souborem často cestoval na zahraniční vystoupení a propagoval Českou republiku ve světě.

„Ani si nedovedu představit, co všechno musel Ivan Dunovský udělat a vytrpět, aby udržel tenhle klenot české kultury nad vodou a kolik tolerance a soucitu musel cítit se všemi, kteří ho za to ještě napadali.“ – Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia.

Dr. Ivan Dunovský se stal nepostradatelnou kultovní postavou české taneční kultury 21. století.

Věříme, že odkaz, který vybudoval a pomohl zachránit, bude zachován i pro další generace.

Poslední rozloučení s Dr. Ivanem Dunovským se uskuteční v pondělí 20. září 2021 ve 12:00 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Všem pozůstalým, rodině, přátelům i kolegům vyjadřujeme hlubokou soustrast.

 

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín

Film na paměť zakladatele

Pražský komorní balet připomene páté výročí úmrtí Pavla Šmoka odvysíláním dokumentu o tomto svém duchovním otci a významném choreografovi

Pavel Šmok, génius české choreografie. Choreograf, který posouval estetiku českého tance, tvůrce veliké invence, muzikality i humoru, umělec, který si rozuměl s jevištěm i kamerou, zakladatel Baletu Praha a Pražského komorního baletu. V neděli 4. dubna 2021 uplyne už pět let od chvíle, kdy nás Pavel Šmok opustil. Památku jedné z nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla připomene Pražský komorní balet snímkem pod názvem „Fenomén Šmok“. Ten odvysílá internetová televize Mall.tv od 18 hodin – symbolicky v den výročí. Dokument bude možné zhlédnout až do 30. dubna 2021.

Dokument „Fenomén Šmok“ není klasickým portrétem známého choreografa. Nesnaží se postupně mapovat všechna zásadní období Šmokova baletu, ale pokouší se vystihnout především podstatu jeho uměleckého myšlení. Podstatu jeho umělecké inspirace. Ne nadarmo existuje v kuloárech pojem „šmokovství“, který se právě tento snímek pokusí objasnit. Autor a režisér projektu Ondřej Kepka využil i časosběrného materiálu, který natočil ještě během Mistrova života.

Mistr Pavel Šmok při práci

Blíží se páté výročí úmrtí Pavla Šmoka, výjimečného člověka, skvělého choreografa a jednoho ze zakladatelů našeho souboru. S ním tehdy odešla jedna z bezpochyby nejvýraznějších osobností českého baletu a tanečního divadla posledních více než padesáti let“, říká Ladislava Jandová, současná ředitelka Pražského komorního baletu. „K odkazu tohoto legendárního choreografa se náš soubor stále hlásí a snaží se rozvíjet a inspirovat domácí taneční scénu tak, aby se stále mohl označovat za dědice Pavla Šmoka. Ve spolupráci s odbornou garantkou repertoáru Kateřinou Dedkovou-Frankovou pravidelně studujeme a uvádíme Šmokovy choreografie a v současné době také velmi intenzivně pracujeme na vzniku ,Institutu Pavla Šmoka´, studijním a vědeckém centru, které bude mít své působiště v Praze.“

Podrobný životopis Pavla Šmoka najdete zde, záznam dokumentu pak od 4. dubna od 18.00 na www.mall.tv/kulturazije.

Foto: PKB a archiv TM

Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

JIŘÍ LÁBUS exkluzívně pro TANEČNÍ MAGAZÍN:

„Spolupracuji s Jiřím Kyliánem i Dekkadancers“

Populárního herce Jiřího Lábuse asi není nutné sáhodlouze představovat. Možná, že o něm však nevíte, jak má skutečně velmi blízko k tanci. Proto jsme nesmírně rádi, že si ve svém bohatém programu nalezl čas a odpověděl na otázky TANEČNÍHO MAGAZÍNU.

Jaký máte vlastně vůbec vztah k tanci?

Moje maminka pracovala jako zdravotní sestra v Národním divadle,  takže měla na starosti i fyzioterapii. Hojně ji navštěvovali tanečníci a ona od nich  dostávala ,volňásky´ na představení. To pro mne znamenalo, že jsem už jako  malý kluk navštěvoval baletní představení ve Státní opeře nebo v Národním  a tak podobně.  Tím jsem byl uveden do tanečního světa, nejvíc  vzpomínám na krásný dětský  balet ,Z pohádky  do pohádky´. Úplně  mě  to uchvátilo. Byla to opravdu čistě  jen taneční záležitost, ale mně se to šíleně  líbilo. Dále jsem i jako kluk sledoval Balet Praha pana  Pavla Šmoka  a další. Pohybové divadlo mě velice bavilo. Já sám  nemám pro toto  jakékoliv předpoklady, ale  o to více obdivuji lidi, kteří to umí a ovládají. Mám mezi  tanečníky pražského Národního divadla i jiných scén spoustu přátel. Takže asi tak vnímám tanec já.“

A co taková  taneční osobnost  jako je Jiří Kilián?  Je to pojem a Vy se znáte… Jak jste se tedy seznámili?

 Seznámil jsem se s ním při natáčení filmu  ‚Odcházení‘, který  režíroval Václav Havel. Jiří Kilián tam setrval  jen dva dny.   Spolupracoval choreograficky na hromadných scénách, tam jsme se vlastně viděli poprvé.  Krátce na to jsem od něj dostal krásný dopis z Haagu a poslal mi ještě DVD, kde bylo představení, které točil v Čechách. A to přesně  v mostecké uhelné pánvi, byla  to taková groteska s názvem ,Carmen´.  A já jsem mu zase poslal nějaká DVD s Oldou Kaiserem  a s našimi scénkami. Tak  vzniklo vlastně  krásné přátelství. Když byl Jiří v  divadle  na představení s Oldou  Kaiserem, povídali jsme si následně  a on říkal, že píše povídky. Zajímalo mě jaké???  Prý jsou to takové legrácky,  aby nezapomněl češtinu, prý proto  píše.“

A jak to pokračovalo?

Požádal jsem ho, ať mi je pošle, třeba bych je někde uvedl… Poslal. Moc se mi to líbilo a já jsem se dohodl s vedením Violy, že bych je  zařadil do stálého repertoáru. A skutečně k tomu došlo. Jiří Kilián byl navíc  tak laskav, což mě velmi potěšilo, že natočil i taneční  grotesky, které se promítají během představení na plátně. A musím vyzvednout bezvadnou muziku, kterou si Jiří Kilián vybral. Takže  spolupráce s ním byla nádherná a mě to opravdu moc a moc  těšilo.“

S Jaroslavou Kretschmerovou na scéně Studia Ypsilon

Hm. Překvapíte naše čtenáře ještě něčím tanečním?  Co třeba Dekkadancers?

Nevím, jestli překvapím tanečně… Ale ano, spolupracuji s Dekkadancers. Pomáhám, pokud jde o zvuk a hlas. Namlouval jsem nové představení,  nebyla to první spolupráce s nimi, už jsem namlouval i ‚Proměnu‘ (Franz Kafka). A dokonce jsem vystupoval i na představení ‚Lékaři bez hranic‘. Mám mezi tanečníky  kamarády a je to opravdu moc prima!“

Jiří Lábus s Dekkadancers

Víme, že jste nějak spjat s Prahou 10, konkrétně Vršovicemi i divadlem MANA… Co nám k tomu řeknete?

Já tady bydlím! Dříve jsem bydlel na Vinohradech,  ale ten dům zbourali, takže jsem tady a z  divadla MANA to mám tak minutu do mého bytu, můžu chodit v bačkorách!   Vršovice mám velice rád, všechno je tu po ruce, je tu pěší zóna a já jsem opravdu spokojený!“

A ještě jeden snímek z inscenace populární ,Ypsilonky´

Děkujeme. A přeji Vám, i za naše čtenáře, nadále spokojenost a další a delší  taneční kroky!!!

 

Eva Smolíková

Foto: archiv Studia Ypsilon, archiv Jatek78,   (videospot)

TANEČNÍ MAGAZÍN

Pražský komorní balet pokračuje v činnosti!!!

Nakonec vstupuje do divadelní sezóny 2019 – 2020. Celkově již jeho pětapadesáté. A v té se můžete těšit i na světovou premiéru!

Pražský komorní balet, největší české nezávislé taneční těleso s více než padesátiletou historií, jde dál! Díky mimořádné dotaci Ministerstva kultury České republiky nezanikne, jak bylo v červnu jeho vedením avizováno. Po jednáních, která probíhala v uplynulých měsících, podpořilo Ministerstvo kultury ČR soubor v celoroční činnosti v roce 2019. Takže, díky přidělené dotaci Pražský komorní balet pokračuje i v nadcházející divadelní sezóně.

„Přes veškeré peripetie a politické turbulence, neznalost a nezájem politiků o taneční prostředí Pražský komorní balet nezaniká, ale naopak vstupuje do své již pětapadesáté divadelní sezóny,“ říká JUDr. Ivan Dunovský, zakladatel a intendant společnosti Balet Praha, o.p.s. „Po mnoha měsících jednání vedení souboru s exministrem kultury Antonínem Staňkem jsme ukončili veřejnou petici na záchranu souboru s více než pěti tisíci podpisy. Dodatečně děkujeme všem, kteří nás svým podpisem podpořili. Na sociálních sítích jsme zaznamenali překvapivě masivní podporu mladých lidí. Na rozhodování o budoucnosti Pražského komorního baletu měla vliv i vyjádření devatenácti divadelních odborníků a tanečních autorit, kteří poslali ministrovi kultury své dopisy. V červnu nakonec předložil ministr kultury problematiku Pražského komorního baletu na jednání vlády, která rozhodla soubor podpořit v celoroční činnosti v roce 2019. Díky přidělené dotaci Ministerstva kultury ČR může Pražský komorní balet pokračovat v práci i v sezóně 2019/20.“

Byť jsme se rozhodnutí ministerstva dozvěděli až v průběhu léta, okamžitě jsme zahájili přípravy nové sezóny. To samozřejmě s obrovským časovým zpožděním,“ říká Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. V nejbližší době tedy čeká soubor velká premiéra choreografa Petra Zusky s názvem ,Carmina Vetera´. Jedná se o komponovaný večer na motivy starých lidových písní, jenž bude mít premiéru 27. října v Divadle na Vinohradech v Praze.

Na jarní tiskové konferenci zleva Ing. Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře a gymnázia, člen Tanečního sdružení ČR, Mgr. Petr Zuska, choreograf a režisér, Mgr. Ladislava Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu (Balet Praha o. p. s.) a Mgr. Linda Svidró, baletní mistr, umělecká vedoucí souboru

Lidová píseň a poezie a vlastně etnická hudba všeobecně je jakousi červenou nití, která se vine mou tvorbou od samotných začátků. Je pro mne obrovskou inspirací a zřejmě se k ní budu vždy znovu vracet,“ říká Petr Zuska. A pokračuje: „Večer s názvem ,Carmina Vetera´, tedy ,Staré písně´, představuje jen část oné mé ‚červené niti‘. Konkrétně choreografie ‚Ej Lásko‘, ‚Lyrická‘ a ‚Růže‘ byly vytvořeny mezi lety 2008 2010 pro různé soubory a příležitosti. Zbrusu nové dívčí sólo ‚FO(U)R ONE‘ bude mít naopak svou světovou premiéru.“

Po představení „Kytice“. V horní řadě druhý zprava Petr Zuska a první zleva Igor Vejsada.

Petr Zuska, který je od nové sezóny rezidenčním choreografem Pražského komorního baletu, pro soubor letos vytvořil úspěšnou inscenaci „Kytice“. Tu bude Pražský komorní balet do konce kalendářního roku reprízovat hned pětkrát.

Uměleckou vedoucí souboru byla od sezóny 2019/2020 jmenována Linda Svidró, stávající baletní mistryně a asistentka choreografů, která s Pražským komorním baletem úzce spolupracuje již od roku 2017. „Vážím si odborné taneční veřejnosti, jež soubor podporovala do poslední chvíle a jsem ráda, že můžeme hrdě vstoupit do nové sezóny,“ říká Linda Svidró. „Velmi si také vážím samotných spolupracovníků, kteří zůstali loajální i v kritických obdobích: předně vedení Pražského komorního baletu, členů souboru tedy tanečníků a konzervatoře Taneční centrum Praha. Všichni se už těšíme nejen na reprízy představení ,Kytice´ režiséra a choreografa Petra Zusky, ale i na celou novou říjnovou premiéru.“

Z představení „Kytice“.

To, že může Pražský komorní balet v činnosti pokračovat, nás těší o to víc, že si právě v letošním roce připomínáme pětapadesáté výročí vzniku Studia Balet Praha. To znamená přímého předchůdce Pražského komorního baletu. Toto těleso v roce 1964 založila dnes již legendární trojice umělců: Pavel Šmok, Vladimír Vašut a Luboš Ogoun,“ doplňuje ředitelka Jandová. „Z letošní mimořádné podpory Ministerstva kultury máme, přes veškeré strasti a dlouhé čekání, samozřejmě obrovskou radost. Avšak nad budoucností Pražského komorního baletu i nadále visí otazník. Jaká bude veřejná podpora Pražského komorního baletusezóně 2020 – 2021, natož v následujících letech? Takovou informaci, bohužel, neznáme. Finanční nejistota nám tak stále komplikuje každodenní situaci a rozhodování ve všech sférách činnosti. Přičemž v oblasti dramaturgie je dlouhodobé plánování základním kamenem úspěchu. Přála bych si, abychom se jednou dostali do situace, kdy se budeme moci plně věnovat odborné a profesionální práci a nebudeme muset takřka denně bojovat o holou existenci!“

Foto:Sergej Gherciu a Eva Smolíková

Mgr. Johana Mravcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN