Tradičně s nadačním fondem MAGDALENY KOŽENÉ

Stipendijní Akademie MenART otevírá nový ročník!  Hledá nové cesty pro mladé talenty a jejich učitele. Přihlášky je možné podávat do konce dubna.

Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART otevírá přihlášky do čtvrtého ročníku pro školní rok 2021/2022. Akademie nabízí intenzivní pracovní setkání s předními osobnostmi české umělecké scény. A jejím cílem je vyhledávání a rozvoj mladých talentů i podpora a inspirace pro jejich pedagogy. Zdůrazňuje zásadní význam dvou klíčových prvků v životě mladého umělce, kterými jsou možnost inspirativního setkání se silnými tvůrčími osobnostmi a dlouhodobá spolupráce s kvalitním pedagogem. Účast v programu pro přijaté studenty a jejich pedagogy pokrývá udělené stipendium.

V dalším školním roce se role mentorů v oborech klasické hudby ujmou osvědčení a vyhledávaní umělci: operní pěvkyně Kateřina Kněžíková, klavírní virtuos Ivo Kahánek, koncertní mistr České filharmonie a PKF Prague Philharmonia, houslista Jan Fišer a flétnista a vyhledávaný pedagog na mezinárodní scéně Jan Ostrý. Inspirativní setkání v hudebních žánrech bez hranic a autorské tvorbě povedou zpěvačka Radka Fišárová, saxofonista a hudební skladatel Marcel Bárta a hornista a dirigent Radek Baborák. Výtvarníkům se budou věnovat malíř Martin Velíšek a ilustrátorka Lela Geislerová. Zájemce o taneční umění povede již potřetí choreograf a tanečník Jan Kodet. Literárně – dramatickou skupinu povede dramaturgyně a režisérka Dominika Špalková, dlouholetá umělecká vedoucí divadla DRAK .

Ivo Kahánek při výuce

Detailní informace jsou pro zájemce připraveny na: www.menart.cz. Přihlášky je možné podávat do konce dubna.

Stipendijní Akademie MenART, jenž je zajišťována ve spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené, propojuje uměleckou praxi a vzdělávání, inspiruje k výměně zkušeností a navázání vazeb důležitých pro další tvůrčí činnost. A to zejména v rámci moderních přístupů k uměleckému vzdělávání talentovaných žáků a škol, které usilují o podporu jejich talentů.

Učí Jan Ostrý

Právě vlastní pozitivní zkušenosti z přístupu pedagogů vedly umělce k rozhodnutí stát se pro následující rok mentory. S vděčností vzpomínají i na setkání a rady starších profesionálů, které měly na jejich uměleckou dráhu zásadní vliv. „Pandemie koronaviru přinesla nejednu komplikaci, ale věříme, že je třeba nepřestat hledat účinné cesty ke vzdělávání i v obtížné době. Vedení zkušeného a vstřícného mentora spolu s trpělivou prací pedagoga zůstávají klíčovou oporou pro růst mladých talentů,” říká zakladatelka Stipendijní Akademie MenART Dana Syrová.

Z tvůrčích divadelních dílen MenARTu

Model pedagog-žák-mentor představuje ideální spojení, které při správném a citlivém vedení může znamenat zásadní posun už na základních uměleckých školách. Jsem šťastná, že mohu být i v následujícím ročníku již počtvrté mentorkou dalším stipendistům – mladým lidem, kteří mě svým nadšením a houževnatostí přesvědčují, že to má smysl,“ dodává sopranistka Kateřina Kněžíková, která je mentorkou Akademie MenART od prvního ročníku.

Kateřina Kněžíková (vpravo) se svou žačkou

Zároveň není pro MenART konečným cílem jen příprava budoucích profesionálů. V souladu se svým mottem Inspirativní setkání jsou v životě zásadní“ věří, že možnost pravidelné systematické práce s vynikajícími uměleckými osobnostmi může zásadním způsobem ovlivnit mladého adepta umění nejen v rámci jeho potenciální kariéry, ale zásadním způsobem i v ostatních oblastech jeho života a vývoje.

Stipendijní Akademie MenART je otevřena pro žáky ZUŠ, 2. stupně ZŠ a středních škol z celé ČR, jednotliví mentoři si stanovili vhodné věkové hranice. Přihlášky může podávat vždy žák základní umělecké či jiné školy, společně se svým pedagogem, ke konkrétnímu mentorovi. Přijatí účastníci díky zázemí Akademie obdrží na celoroční program stipendia. Přihlášky lze podávat do 30. dubna 2021.

Z výuky dechových sekcí

Program slavnostně zahájí intenzivní dvouapůldenní pracovní setkání v Kroměříži či jiné vybrané lokaci. A dále bude následovat tři až pět intenzivních celodenních konzultací v pravidelných intervalech pro celou skupinu mentor – student – pedagog. Výsledky společné práce jsou prezentovány ve spolupráci s velkými renomovanými festivaly, jako MHF Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, Smetanova výtvarná Litomyšl a další.

Akademie MenART 2019/2020 – ohlédnutí

Navzdory pandemické krizi proběhla celá řada veřejných prezentací práce mladých umělců. Talentovaní žáci klasických oborů vystoupili na MHF Pražské jaro 2020, který je od prvního ročníku Akademie MenART a festivalu ZUŠ Open uměleckým partnerem obou projektů. V roce 2020 jejich prezentace proběhla v on-line režimu v pražském kostele svatého Šimona a Judy. Streamovaný koncert mladých pěvců, klavíristů a houslistů, kteří podali vynikající výkony, zaznamenal značnou pozornost.

Skupina literárně-dramatického oboru pod vedením Viliama Dočolomanského zakončila svoji roční práci veřejným vystoupením ve svém domovském městě, v zahradách kláštera v Bechyni.

Vybraní pěvci ze skupiny Kateřiny Kněžíkové se představili s mimořádným úspěchem na benefičním „Večeru lidí dobré vůle“ na Velehradě v přímém přenosu České televize. Mladí pěvci se velmi úspěšně zhostili sólových partů v provedení částí Missy brevis Jiřího Pavlici, pod taktovkou dirigenta Stanislava Vavřínka, za doprovodu hráčů Filharmonie B. Martinů a Slovácké filharmonie a žáků ZUŠek ve Zlínském kraji.

O prázdninách proběhla výstava v Dusilově vile Městské galerie v Berouně. Návštěvníci zde mohli obdivovat výstupy celoroční práce studentů a učitelů výtvarných oborů ZUŠ z celé republiky, jež vznikaly pod vedením sochaře Michala Gabriela a výtvarnice Alžběty Skálové. Na vernisáži této výstavy vystoupily zároveň mladé talentované zpěvačky, včetně stipendistky Akademie MenART.

Ve výtvarných ateliérech je vždy živo

Ve spolupráci s festivalem Maraton hudby v Brně vystoupili žáci ze ZUŠek na muzikálové scéně, při buskingu i jako účastníci pianoštafety, kterou připravil a uvedl David Mareček, generální ředitel České filharmonie a spolupatron ZUŠ Open. V rámci společných projektů škol zapojených do ZUŠ Open proběhla během podzimních měsíců řada dalších vystoupení absolventů Akademie MenART: vybraní stipendisté se představili na projektech v Litni, v Praze, v Ostravě, v Neratově a na řadě dalších míst.

Patronka a „zastřešitelka“ celé akce Magdalena Kožená

Pandemie nemoci covid-19 zasáhla nejen do organizace studijních setkání v rámci Akademie MenART, ale i do závěrečných vystoupení jejích stipendistů. Poté, co organizátoři termíny absolventských vystoupení hudební sekce druhého ročníku Akademie dvakrát přesunuli, rozhodli se nakonec na vystoupení s účastí veřejnosti rezignovat. Namísto toho však poskytli mladým interpretům na konci roku 2020 profesionální zázemí koncertních scén – Sukovy síně pražského Rudolfina a experimentálního prostoru NoD – a také profesionálního nahrávacího týmu, který zachytil tento okamžik jejich hudební cesty.

Záznamy koncertů skupin Iva Kahánka, Kateřiny Kněžíkové, Jana Fišera, Beaty Hlavenkové a Radky Fišarové jsou zveřejněny na YouTube kanálu MenART:

www.youtube.com/channel/UC6lN3UiPsZkJ0aZ2Wq2PbbQ.

Nadané mladé zpěvačky vystoupily, spolu s mezzosopranistkou Ester Pavlů, v adventním čase na natáčení koncertu Bohemian Heritage Fund pod taktovkou dirigenta Jana Chalupeckého. Stipendisté ze skupin pěvkyně Kateřiny Kněžíkové, houslisty Jana Fišera a flétnisty Jana Ostrého patřili taktéž mezi umělecké protagonisty „Koncertu naděje“, natáčeného Českou televizí v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v prosinci 2020.

Patron Akademie: RSJ. Mecenáš: Julius Prüger. Děkujeme podporovatelům: MHMP, Centrální depozitář cenných papírů, Aveton, Erste Private Banking, Veolia, PVK.

Speciální poděkování: MHF Pražské jaro, NF Smetanova Litomyšl, Bohemian Heritage Fund.

Ve spolupráci s Nadačním fondem Magdaleny Kožené

Kontakt: www.menart.cz

 

 

Foto: Men Art

Silvie Marková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Spolek TABULA RASA a Studio ALTA uvádějí: „CERN – urychlovač částic“

Vizuálně hudební báseň. ■ Luminiscenční esej. ■ Zpřítomněná virtualita. ■ Plus minus analog. ■

Spolek TABULA RASA v koprodukci se Studiem ALTA v prostoru Invalidovny uskuteční v sobotu 6. 2. v 19.30 test kontaktů, kabelů, prostoru, fyzikálních zákonitostí, technologií, trpělivosti a dalších spojených nádob v rámci virtuální premiéry inscenace CERN – urychlovač částic. 

Dvojice performerů v dokonalé symbióze s dýdžejem a light designérkou skládají abstraktní kompozice objektů, světel, projekcí, tvarů, zvuků, atmosfér a nálad, které diváka vtahují do magického časoprostoru analogové imaginace.

Režisér Braňo Mazúch se o inscenaci vyjádřil takto: „Projekt ,CERN´ je v pojetí uskupení TABULA RASA soustavou vzájemně propojených objektů – starých a vyřazených reflektorů, projekčních jednotek, otáčivých mechanismů, čoček. Ty na sebe reagují a komunikují spolu. Systém vztahů jednotlivých prostředí, jež TABULA RASA ve své performanci zkoumá, vychází z kombinací proměny živlů v závislosti na fyzikálních elementech, jako je například chlad, teplo, sucho či vlhkost.

Objekty použité v performanci pocházejí z „archeologických“ nálezů ve sklepeních Divadla na Vinohradech a ze zrušeného středoškolského kabinetu fyziky.

Tvůrčí tým tohoto projektu sestává z jádra TABULA RASA – Mikoláš Zika, Jan Brejcha a Jeník Tyl, které doplnili light designérka Teres Bartůňková, hudebník Petr Slunéčko a již zmíněný režisér a dramaturg Braňo Mazúch.

Jedním z inspiračních zdrojů je cyklus přednášek Claudea Lévi-Strausse „Antropologie a problémy současného světa“ a inspirací je bezpochyby též hadronový urychlovač částic LHC umístěný v podzemí mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku.

Premiéra bude uvedena v rámci on-line streamu na Facebooku Studia ALTA v sobotu 6. 2. 2021 v 19.30.

TABULA RASA: „CERN – urychlovač částic“

Autoři:

Mikoláš Zika – scénograf, ilustrátor, grafik

Jan Brejcha – scénograf, řezbář, malíř

Jeník Tyl – producent, textař

Braňo Mazúch – divadelní režisér, pedagog

Tereza Bartůňková – light design

Petr Slunéčko (Slunce) – sound design

ON-LINE PREMIÉRA: 6. 2. 2021 19.00 na Facebooku Studia ALTA

TABULA RASA, z. s.

Spolek TABULA RASA vznikl v roce 2019 jako logické vyústění spolupráce tvůrců, kteří se potkali na několika rozdílných projektech. Základnu tohoto spolku tvoří tvůrci Mikoláš Zika, Jeník Tyl a Jan Brejcha, kteří vzešli z kateder produkce a scénografie alternativní a loutkové tvorby pražské DAMU.

TABULA RASA má ambici vytvořit autorskou platformu pro vznik nejen divadelních projektů.  Kombinujeme různé umělecké přístupy. Jsme produkčně – uměleckou buňkou, která vedle vlastních autorských divadelních inscenací vytváří výstavy, scénografie, publikace, umělecké předměty a do budoucna počítá s širší sítí spolupracovníků.

Foto: archiv TABULA RASA, z. s.

Tatiana Brederová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

RADIM VIZVÁRY novým uměleckým šéfem Laterny magiky

A jaké tam nastanou změny?

Laterna magika, čtvrtý soubor Národního divadla, má od ledna letošního roku nového uměleckého šéfa. Stává se jím mezinárodně uznávaný představitel mimického umění, režisér, pedagog i držitel Ceny Thálie, Radim Vizváry.

Vedení Národního divadla jej s nabídkou oslovilo před půl rokem. Radim Vizváry plánuje rozvíjet odkaz Laterny magiky jako multižánrového divadla, využít své tuzemské i zahraniční kontakty pro získání nových tvůrců. Anebo podpořit větší využití nových technologií. Bohatší bude i edukativní činnost a doprovodné programy.

Laterna magika: multimediální i multižánrové divadlo

Radim Vizváry plánuje otevřít Laternu magiku novým uměleckým výzvám a spolupracím i novým typům projektů. „Laterna magika prošla za svou existenci mnoha proměnami, hledala své nové podoby a snažila se držet krok s rozvojem divadla i audiovizuálních technologií. Dnes se neobejde bez progresivnějšího využití nových technologií a silnějších impulzů směřujících k multižánrovosti. Vážím si odkazu Josefa Svobody a Alfréda Radoka a věřím, že jejich nadčasové myšlenky budeme nejlépe naplňovat právě tím, když se stane Laterna magika prostorem experimentu,“ uvádí ke své nové koncepci.

Otevírají se nové obzory

Využití nových technologií by měla pomoci spolupráce s vědci i studenty technických oborů, stejně tak jako s digitálními umělci a dalšími profesemi, jež nemusí být nutně divadelní. „Národní divadlo má v tuto chvíli jedinečnou možnost vytvořit platformu pro plnohodnotný čtvrtý žánr,“ komentuje Radim Vizváry. „Máme příležitost propojit umělecké styly, směry a obory, které doposud jen sloužily, nebo byly podřízenou součástí historicky zakořeněných tradičních žánrů. Mám na mysli například současný tanec, fyzické divadlo, pantomimu, akrobacii, loutkové divadlo nebo nový cirkus. Zaslouží si svůj vlastní prostor, ve kterém by se mohly stát plnohodnotným reprezentantem současného divadelního umění.“

Laterna magika by měla využívat nejen již existující prostředky, ale technologie vytvořené na míru pro její potřeby. „Z již vytvořených technologií by tvůrci inscenací měli využívat takové, které se na divadelních jevištích objevují jen výjimečně anebo se neobjevují vůbec. Měli bychom zkoumat a využívat nové materiály a nové postupy v práci,“ zdůrazňuje nový umělecký šéf. „Na každý projekt plánuji pozvat jiného režiséra, z tuzemska nebo zahraničí, s tím, že mu budu doporučovat další umělce ke spolupráci. Dovolím si také jednu zásadní věc, a to hlídat tvůrce, aby se neodklonili od poetiky, kterou chci pro Laternu vytvořit,“ dodává Vizváry.

Laterna magika bude otevřenou platformou pro tvůrce i interprety, bude podporovat mladé talenty a dávat prostor zkušeným tvůrcům i mladé generaci. Workshopy, site-specific intervence i mezinárodní spolupráce. Pro soubor Laterny magiky budou pořádány pravidelné workshopy různých divadelních žánrů, aby interpreti pravidelně získávali nové zkušenosti a dovednosti, zejména když bude nyní kladen větší důraz na multižánrovost. Stejně tak se rozšíří i činnost tanečního studia, jehož činnost bude obnovena, až to dovolí protipandemická opatření, nově pod názvem Studio Laterny magiky.

Projekty mimo domovskou scénu

Laterna magika se vydá i cestou site-specific projektů mimo Novou scénu ND, aby se svým divákům více přiblížila a umožnila jim zažít divadlo i jinak, v neobvyklých lokalitách nebo ve veřejném prostoru. Zaměří se také na tvorbu takových produkcí, které budou vhodné pro zájezdovou činnost, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Laterna magika by měla více využívat i možností, které skýtají mezinárodní dotační programy, zejména International Visegrad Fung a další. Mezinárodní spolupráci pak podpoří také vlastním festivalem, který bude probíhat jako bienále multižánrového a multimediálního divadla. Měl by se stát místem setkávání umělců, jimž jsou poetika Laterny magiky a propojování žánrů blízkou formou. Pilotní ročník proběhne v červnu roku 2022.

Dramaturgie Laterny magiky bude vyváženější ve vztahu k dětskému publiku, jež je třeba citlivě formovat. Po rekonstrukci Nové scény ND bude uvádět každý rok dvě premiéry, z toho jednu celovečerní produkci a jednu inscenaci vytvořenou cíleně pro rodinné publikum.

Premiéra rodinné inscenace již na jaře

První premiéra, kterou Laterna magika pod vedením Radima Vizváryho uvede, je již v procesu zkoušení. Inscenace s názvem „Zázrak (s)tvoření“, kterou Vizváry sám režíruje, bude určena pro rodinné publikum.

Hlavním poselstvím autorského díla, které bude kombinovat současný tanec, nový cirkus, loutkohru a ruční animace, je prostá myšlenka, že svět bude vždy takový, jaký si jej vytvoříme sami.

Hrdinou je chlapec, který tváří v tvář nicotě vytváří svůj svět z fantazie a prostého materiálu, bílého papíru. Zažije různá dobrodružství a naučí se mnoho o sobě i o tom, co je potřeba udělat, aby o křehký svět, který si vytvořil, nepřišel,“ přibližuje Radim Vizváry téma inscenace.

Režie se ujal Matyáš Ramba, člen Losers Cirque Company, hudbu skládá Ivo Sedláček, animace a projekce vytváří Maria Procházková, která v Laterně magice režírovala inscenaci „Vidím nevidím”, a jako light designér bude spolupracovat Karel Šimek. Premiéry jsou naplánovány na 11. a 12. březen 2021, pokud to dovolí aktuální koronavirová protipandemická opatření.

Laterna magika na odloženém „Expu 2020“

Na Světové výstavě „Expo 2020“, která bude probíhat dodatečně od října 2021 do března 2022, nebude chybět ani Laterna magika. Radim Vizváry uvede již jako její umělecký šéf svou autorskou inscenaci „Robot Radius”. Kanceláří generálního komisaře pro účast ČR na Všeobecné světové výstavě Expo byl osloven před dvěma lety, aby vytvořil inscenaci na téma dramatu Karla Čapka „R.U.R“. Tato významná divadelní hra slaví v letošním roce 100 let od prvního uvedení a Vizváry se v tomto svém sólovém projektu inspiroval jednou z jejích postav. Již předtím, než dostal nabídku Národního divadla na šéfovský post, uvažovalo komisařství o propojení tohoto projektu právě s Laternou magikou, která jako divadelní fenomén vznikla na Světové výstavě Expo 58 a slavila úspěchy i při účasti v letech 1968 a 1970.

Nyní je spolupráce již oficiálně stvrzena. Česká premiéra proběhne 10. a 11. září 2021 na Nové scéně ND a světová premiéra v říjnu v Dubaji. Na tvorbě úzce spolupracuje skladatel a kytarista Michal Pavlíček, který bude v inscenaci vystupovat živě na každé repríze. Režie se ujme další výrazná osobnost českého nonverbálního divadla, Miřenka Čechová.

Radim Vizváry ve hře „Sólo“

Kdo je RADIM VIZVÁRY?

Radim Vizváry je mim, autor, režisér, choreograf a pedagog. Patří mezi nejvýraznější mezinárodně uznávané osobnosti současného mimického divadla v Evropě.

Je absolventem Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, kde dosáhl nejvyššího, doktorského vzdělání, titulu Ph.D. Je držitelem Ceny Thálie 2016 v kategorii „Balet, pantomima nebo jiný tanečně dramatický žánr“ za herecký výkon v představení „Sólo“. Na jubilejním 70. ročníku světového divadelního festivalu v čínském městě Haikou obdržel v listopadu 2018 výroční medaili ITI (International Theatre Institute – World Organization for the Performing Arts) za dlouhodobé vynikající výsledky v divadelním umění. Je nositelem mnoha dalších ocenění u nás, v Evropě nebo USA.

Od roku 2014 je zařazen mezi významné osobnosti Oxford Encyclopedia. Jako autor, režisér nebo choreograf má na svém kontě stovku představení a jako interpret představil svou uměleckou práci téměř v celé Evropě nebo v USA, Asii a Africe.

Ve své vlastní tvorbě se nejvíce specializuje na pantomimu, rozvíjí ji do současné podoby a řeší problematiku nonverbálního divadla, a to i ve sféře pedagogické a teoretické. Je uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague, spoluzakladatelem a ředitelem mezinárodního festivalu MIME FEST a uměleckým šéfem mezinárodního festivalu pouličního divadla v Táboře „Komedianti v ulicích“.

Vizváry spolupracoval s mnoha prestižními institucemi, kupříkladu: NDT/ Korzo Theatre v Haagu, University of Arts Helsinki a mnoha dalšími. V Národním divadle v Praze potom vytvářel třeba choreografie k inscenacím „Z mrtvého domu“, „Juliette (Snář)“, „Sen čarovné noci“, „Billy Budd“ a režii operní grotesky „Poprask v opeře“ nebo opery „Láska ke třem pomerančům“. V současné době společně s uskupením Losers Cirque Company vytváří novou scénu nového cirkusu a pantomimy „Divadlo BRAVO!“, které nyní hraje v bývalém „Branickém divadle“.

 

 

Foto: archiv LM a TM

Lucie Kocourková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

 

Došlo na adresu TM:

Děkujeme za přání!

Podtitulkem, kterým se obvykle odpovídá na zdvořilostní frázi: „Dobré chutnání“, zahajujeme zajímavé obrázkové defilé.

Na adresu TANEČNÍHO MAGAZÍNU totiž přišlo mnoho a ještě více zajímavých přání a přáníček ke svátkům vánočním a do následujícího roku 2021.

Z těch nejzajímavějších vybíráme a slibujeme, že budeme tuto rubriku průběžně doplňovat:

Velice působivé přání přišlo z moravského Holešova od spisovatele, uměleckého fotografa a novináře Roberta Rohála, se kterým TM uveřejnil počátkem roku 2016 zajímavý rozhovor

Odkaz vás nasměruje na velmi zajímavou satirickou PFku nakladatelství Vladimíra Krígla. Ten (mezi jiným) vydal knížku tanečníkovi a choreografovi Janu Onderovi. K jeho „vinšování“ se připojila i manželka Ivana Kríglová, která vede dětskou miniškolku a předškolku HABIBI.

PF2021

Vlastní obraz jako novoročenku zaslal malíř Jan Hlavatý, syn známého herce Vladimíra Hlavatého
Ačkoli bychom čekali spíše nohy obuté v piškotech, tak nám VIZE TANCE zasílá ruce. Asi ví proč?
I tentokrát nás poctil manželský pár. Milé přání na naši adresu doputovalo i od Jany Eriksson Tomanové a jejího muže. Paní Eriksson Tomanová nejen vede špičkovou taneční školu, ale také letos přispěla do TANEČNÍHO MAGAZÍNU hodně zajímavými příspěvky.
Popřál i známý autor vážné hudby Michal Müller

Půvabná originální přáníčka zaslal FysioART, jehož on-line divadlu „Za zrcadlem“ patřila nedávná recenze TM – a hned ke každým svátkům zvlášť
Z Berlína nám vinšoval i skladatel a textař Vlady Gryc, s nímž jsme publikovali rozhovor již téměř před pěti lety -17. března 2016

Rovněž světový šampión v robotickém tanci Richard Mach, s nímž jsme publikovali rozhovor 23. 3. 2017, si na nás vzpomněl. A to typicky rozpohybovaně, formou videa.

Hned dvojici přání zaslala rovněž malířka a spisovatelka Alžběta Vlčková, s níž jste si u nás mohli přečíst rozhovor od 15. 4. 2018 a současně i soutěžit o tři její knížky „Sfumato”
Nezapomnělo na nás ani Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni

Hudební přání od skladatelky, textařky, multiinstrumentalistky a pedagožky Markéty Mazourové

Popřálo nám i A studio RUBÍN
Další zahraniční přání je od taneční školy NIPAI
Nezapomněl na nás ani spisovatel a kurátor výstav Pavel Šmidrkal (pamatujete na loňský rozhovor s ním a soutěž o jeho knížku „BABRÁCI”?), který zaslal vyloženě autorské PFko od své věrné spolupracovnice  a manželky i malířky Petry Skluzáčkové
Originální futuristické přání poslal Pjeer van Eck, režisér filmu „Babička aneb Jak to bylo doopravdy” z roku 2009

Videopřání jsme dostali i od Jihočeského divadla z Českých Budějovic

Aktuálně popřál i nymburský spisovatel a vydavatel Jan Řehounek
S malířkou, grafičkou i keramičkou Ivou Fialovou, která nám teď přeje, jsme v TM uveřejnili rozhovor 16. 8. 2017. A také jsme publikovali letos na jaře unikátní roušky, které vytvářela.
Milou rodinnou fotografii zaslal – s přáním všeho dobrého – i Pavel Towen Veselý. Tanečník, choreograf, pedagog stepu, tance i zpěvu, s nímž jsme uveřejnili obsáhlý rozhovor 21. 4. 2016.
Rovněž hudební Festival Brikcius přál do nového roku 2021
Krásná je i novoročenka hudebního producenta, textaře, publicisty a dramaturga Ivana Rösslera
Nezapomněla na nás ani Werichova vila
Sympatické výtvarné přáníčko je také od středočeské galerie GASK z Kutné Hory, která často na vernisážích organizuje taneční a performerské kreace
PFko od brněnského fotografa Milana Slámy, kterému zahajovala předloni výstavu Eva Pilarová a TANEČNÍ MAGAZÍN o tom pochopitelně informoval
Další umělecké PF 2021 nám přišlo od malíře Petra Šmahy
A takto kineticky přeje (nejen) do nového roku společnost KREATIVNÍ EVROPA

Za technicky nepublikovatelná přání musíme poděkovat IDU a konkrétně produkci PQ, čili Pražského Quadriennale i mnohým dalším.

 TANEČNÍ MAGAZÍN