Dnes začíná vysílat nová „divadelní“ TV

Kultura od rána do večera. Nová „Televize Naživo“ bude vysílat divadlo nebo koncerty.

Zbrusu nový televizní kanál, zaměřený na uvádění divadelních inscenací nebo koncertů, bude od pátku 20. listopadu fungovat 24 hodin denně.

Vysílat má živě, ale možné bude i odložené sledování. Zakladatelé uvádějí, že stanice nazvaná „Televize Naživo“ propojí zdarma živou kulturu s diváky. Údajně ve třech milionech domácností. Projekt spoluvytvořily soubory Cirk La Putyka, Jatka78 a společnost „Heaven’s Gate“ režiséra Viktora Tauše.

Režisér Viktor Tauš a manažér a producent Štěpán Kubišta – iniciátoři nové televize

Na diváky čekají představení souboru Cirk La Putyka, inscenace z jeho domovského sídla Jatka 78, představení „Amerikánka“, dále produkce Vosto5, Divadla Na zábradlí, Divadla Minor a dalších, ale také koncerty Lenky Dusilové, České filharmonie či Báry Polákové.

Vysílání nabídne aktuální živou divadelní, hudební i dětskou tvorbu. Iniciátoři nabízejí zájemcům, a tedy potenciálním podporovatelům, i možnost výroby a vysílání originální reklamy. Zahrají ji třeba přední čeští loutkoherci nebo živě herci. Vysílání začne kabaretem „Pot a Lesk“ v přímém přenosu tento pátek 20. listopadu ve 20 hodin.

V reakci na jarní vládní „koronavirová“ opatření, limitující možnosti živé kultury, začaly pořádající soubory vymýšlet, jak dostat kulturu za diváky. Záhy Cirk La Putyka streamoval svá starší i nová představení. Režisér Viktor Tauš později přišel s filmovými či internetovými přenosy představení natočených v neobvyklých místech namísto divadelního jeviště.

Většina vašich televizí si kanál naladí sama, případně návod najdete na našem Facebooku. Vysílat bude 24 hodin denně,“ řekl ve středu 18. listopadu Tauš. „Principem naší televize je, že všechno, co tam uvidíte, je naživo, včetně dětských pořadů. Jsou třeba ze záznamu, ale jsou natáčené najednou, v jednom živém záběru,“ doplnil režisér.

Televizní vysílání je zdarma, po odvysílání program spadne na platformu Filmnaživo.cz, kde bude zpětně dostupný za poplatek. Lidé budou také moci, prostřednictvím SMS nebo DMS, přispět vybranému kulturnímu spolku.

Polovina příspěvku poputuje jednotlivým souborům a 50 procent na vznik nových pořadů. Mezi těmi, kdo projektu finančně nejvíce pomohli, uvádějí zakladatelé ministerstvo kultury.

Jeden z hybatelů „Televize Naživo“ Štěpán Kubišta (vlevo) na snímku Evy Smolíkové s Rostislavem Novákem, toho jména mladším

Internet je zahlcen obsahem. Kvantita zastínila kvalitu a náš divák nemá čas hledat, zkoušet. A třeba se nakonec nestrefit do svého vkusu. ,Televize Naživo´ nabídne náš výběr toho, co považujeme za kvalitní umění a hlavně to, čeho si v uměleckém prostředí vážíme,“ uvádí další z iniciátorů projektu Štěpán Kubišta.

Foto: Eva Smolíková a archiv

Jiří Sedlák

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

»NOC DIVADEL« on-line:

Telemost propojí na 9 hodin divadla po celé republice

Osmý ročník „Noci divadel“ proběhne v sobotu 21. 11. 2020. A to ve výrazně odlišné podobě, než v předchozích letech. Divadla se se svými diváky propojí pouze prostřednictvím online platforem. Podtitul akce „Divadlo a udr-život-elnost“ se vzhledem k celosvětové koronavirové pandemii stal ještě naléhavějším, než organizátoři očekávali. Do „Noci divadel“ jsou zapojena celkem 64 divadla ze 17 měst a obcí České republiky. Součástí letošního ročníku bude devět hodin trvající telemost s názvem: „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Je organizovaný koordinátorem akce Institutem umění – Divadelním ústavem. Komponované pásmo, složené ze živých vstupů i předtočených záznamů, propojí 28 divadel z devíti měst. Kompletní program všech zúčastněných divadel je k dispozici na: www.nocdivadel.cz.

Téma letošního ročníku „udr-život-elnost“ bylo (již před vypuknutím pandemie) zvoleno v návaznosti na sílící zájem o ekologii a tlak na udržitelnost života na Zemi. K ekologickým tématům, v oblasti umělecké tvorby i divadelního provozu, se nyní nečekaně přidružila i témata existenční. Na programu divadel, která musejí být v současné době pro veřejnost uzavřena, budou nejen virtuální prohlídky či živé přenosy, ale například také interaktivní edukativní hry pro děti i dospělé.

Součástí letošního ročníku bude virtuální telemost s názvem „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“. Vysílat se bude ze studia přímo v sídle „Institutu umění – Divadelního ústavu“, který „Noc divadel“ koordinuje již od roku 2013. Během 9 hodinového komponovaného programu, složeného ze živých vstupů i předtočených záznamů, se virtuálně propojí celkem 24 divadla z devíti měst. Moderování pásma si vzala na starost trojice: Ondřej Cihlář, Kateřina Císařová a Sára Affašová. Živý virtuální telemost bude probíhat od 13 do 21 hodin.

Během odpoledne a večera se mohou diváci těšit na rozhovory s umělci, virtuální návštěvy výstav, interaktivní prohlídky divadelního zákulisí, hry, soutěžní kvíz, ochutnávky z inscenací i návštěvy divadelních zkoušek, debaty i dramaturgické úvody. Nezapomíná se na podcast pro dospělé i pohádku a dílnu pro děti. Ve vysílání budou také uvedeny programové tipy dalších divadel zapojených do letošní ,Noci divadel´, takže si diváci budou mít opravdu z čeho vybírat,” říká Martina Pecková Černá z IDU.

Martina Pecková Černá

Zajímavý program si připravila i další divadla – například Naivní divadlo Liberec má na programu speciální noční virtuální procházku zákulisím divadla.

Jihočeské divadlo zpřístupní dokument z letního hostování na zámcích i ve městech v jižních Čechách.

Divadlo Kladno odvysílá záznam inscenace „Stín kapradiny“ na motivy baladické novely Josefa Čapka.

Divadlo Orfeus uvede záznam situační komedie „Lháři“ z pera skotského dramatika A. Neilsona.

Do virtuálního telemostu se zapojí: Divadlo Říše loutek, Divadlo Drak, Loutky bez hranic, Divadlo Bez zábradlí, Chemické divadlo, RockOpera Praha, PONEC – divadlo pro tanec, Divadlo D21, Divadlo Orfeus, Studio ALTA, Moravské divadlo Olomouc, KD Mlejn, Divadlo Bolka Polívky, Divadlo Oskara Nedbala Tábor, Divadlo Alfa, Divadlo v Dlouhé, Národní divadlo Praha, Komorní scéna Aréna, Švandovo divadlo na Smíchově, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Kámen, Kulturní zařízení Valašské Meziříčí, Městské divadlo Zlín, Divadlo Tramtárie, Divadlo DISK, Divadlo MeetFactory, Divadlo Lampion a Institut umění – Divadelní ústav.

Online telemost „Divadlo tu bylo, bude a je (dnes celý den)“: 21.11. od 13 do 21hod.: https://youtu.be/tyDqNgF5BMA

Webové stránky: www.nocdivadel.cz

Facebook: www.fb.com/nocdivadel

Foto: Adéla Vosičková

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

(Nejen) v Českých Budějovicích rozsvítí demokracii

Jihočeské divadlo oslaví 17. listopad v 17.11 hod. státní hymnou

Jihočeské divadlo letos nebude pořádat v Den boje za svobodu a demokracii tradiční průvod s názvem „Rozsviťme demokracii“, ke kterému se v posledních letech připojuje přibližně tisícovka účastníků. Z důvodů opatření proti koronaviru se divadlo rozhodlo pro netradiční formu oslav tohoto dne. V úterý 17. 11. 2020 přesně v 17.11 hodin Jihočeské divadlo rozsvítí demokracii českou státní hymnou. Členové orchestru opery JD živě zahrají instrumentální provedení hymny ze střechy českobudějovické radnice.

K této formě oslav se připojí i další divadla v České republice, která přijala nabídku Lukáše Průdka. Hymna zazní například z balkónu Západočeského divadla v Chebu či Národního divadla v Brně. Divadlo Na zábradlí zahraje hymnu na piano před budovou divadla, demokracii hymnou rozsvítí i Moravské divadlo Olomouc, Městské divadlo Brno, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Dejvické divadlo, Východočeské divadlo Pardubice a Janáčkova filharmonie Ostrava.

Hledali jsme formu důstojné oslavy, která nebude v rozporu s platnými protiepidemickými opatřeními. A alespoň trochu nám dovolí poděkovat těm, kteří pro nás svobodu a demokracii vybojovali. Proto nepořádáme průvod, nevyzýváme ke shlukování lidí, jen v otevřeném prostoru a z bezpečné vzdálenosti zahrajeme hymnu. Nechceme, aby se jednalo o jakoukoli formu demonstrace nebo protestu, celou akci chápeme jako oslavu demokracie. Jsem rád, že moji výzvu přijali i kolegové z jiných divadel a hymna bude znít na více místech v České republice,” dodává k celé akci ředitel Lukáš Průdek.

Text a foto: Eva Marečková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Kdo má klíče od „JEZERA“?

V A Studiu RUBÍN aktuálně, objevně i hluboce lidsky. █ Zrcadlící „Jezero“. █ Herecké hvězdy televizního seriálu „Ulice“ v daleko závažnějších úlohách. █ Režisérka s citem i erudicí. █

V malostranském sklepení historického domu „U tří korun“ se hraje nové, autorské a progresívní divadlo již déle než padesát let. U jeho zrodu zde stál legendární režisér Radim Vašinka se souborem Orfeus. Později zde na dlouhá léta zakotvil vynikající režisér a inscenátor Zdeněk Potužil. Pod vlajkou svého tehdejšího Divadla na okraji. A v něm se sešla skvělá parta herců. V čele s Ondřejem Pavelkou, Zdeňkem Duškem, Evou Salzmannovou, Lubošem Veselým, Lenkou Machoninovou, Ivou Hűttnerovou a Radkou Fiedlerovou či Ladislavem Matějčkem a písničkářem a skladatelskou oporou Miki Jelínkem. Nezapomenutelná z té doby je mužská role Hrabalova „Pepina“, v podání hostující Zdeny Hadrbolcové. Na tomto místě také začínal proslulý recitátor Mirek Kovářík s pořady mladých básníků „Zelené peří“. V novém miléniu pak toto divadlo ovládl humor. Byla zde inscenována populární komedie Petra Čtvrtníčka s Jiřím Lábusem „Ivánku, kamaráde“, o fotbalových rozhodčích a jejich uplácení. Úspěch v tomto divadelním sklepení sklidila i tehdy aktuální satira o někdejší političce Kristýně Kočí a jejich kabelkách. Ve stejně nastaveném trendu pak pokračoval dramatik, scenárista a režisér Petr Kolečko, který se zde vydal cestou svých nadlehčených autorských inscenací. Bez zajímavosti není, že v Rubínu také původně působili Michal Dočekal a Daniel Špinar, pozdější režiséři pražského Národního divadla. Nyní se tato komorní divadelní scéna vrací – pomyslným obloukem – opět k vážným tématům.

Anita Krausová, Vojtěch Hrabák a Jakub Gottwald v přestávkovém intermezzu v baru

Úvodem přiznám, že jsem – trochu záměrně – předem nečetl podklad dramatizace, oceňovaný román Biancy Bellové „Jezero“. Chtěl jsem se nechat, bez ovlivnění původním textem, uchopit a manipulovat režijní taktovkou režisérky Lucie Ferenzové.

Když jsem šel do Rubínu, vzpomínal jsem na dávné šansonové představení slovenské herečky a zpěvačky Emílie Došekové. Odehrávalo se pod poněkud dlouhým názvem: „Nepýtaj sa, moje dcéra, kto má klúče od jazera?“. Sice tehdy nebylo v Rubínu, ale v podobném úzkém a pospolitém divadelním prostoru tehdejšího Divadla Ateliér (dnes sídle „Ypsilonky“). Vnější tematika byla poněkud jiná. Jak jsem po půldruhé hodině zjistil, předem jsem se tímto dávným večerem motivoval dobře. Nejen směrem na východ… Obě představení – i když je dělí téměř pět desítek let – měla však velmi společné a silné noty. Civilnost, řešení jen zdánlivě banálních problémů, i problematiku daleko závažnější – ekologickou. A hlavně, ono niterné člověčenství. A toho všeho se režijně Lucie Ferenzová zhostila s nesmírným citem i zkušeností. Že by, jako v úvodu zmínění její zdejší předchůdci Dočekal a Špinar, také tato tvůrkyně mířila vstříc bráně „Zlaté kapličky“?

Jakub Gottwald jako stará dáma. V pozadí Vojtěch Hrabák a Jiří Štrébl.

Tematika z Ruska také skýtala možnost poprat se a konfrontovat s tradiční ruskou divadelní tradicí. Tedy ne, že bych přímo očekával nějaké čechovovské variace…

Jezero se však na jevišti (i v baru) Rubínu stává nejen symbolem, mýtickým pojmem, ale současně něčím, co máme všichni na dosah. Co se nám zdá vzdálené, ale přesto se nás týká mnohem aktuálněji, než si myslíme.

Režisérka i dramatizátorka v jedné osobě má zkušenosti z Divadla Komedie, divadla Na Zábradlí a je také zakladatelkou tohoto divadelního seskupení jménem Kolonie. Lucie Ferencová je navíc nyní v A studiu Rubín vedena jako umělecká šéfka. Nakolik měla volnou ruku? Při dramaturgii i vlastní režijní práci?

Osobně jsem během představení cítil, že je v něm Ferencová daleko silnější jako inscenátorka a režisérka. Jako autorka dramatizace místy sklouzávala v dialozích i monolozích k poněkud efektnějším slovním spojením a divácky oceňovaným „fórkům“. Snad v duchu minulé „Ivánkovské“, „kabelkové“ i Kolečkovy éry Rubínu?  Ale bez znalosti původního textu předem, nejsem nezaujatě schopen  toto  hodnotit objektivníma očima.

Vojtěch Hrabák jako Nami  a  předseda v podání Jiřího Štrébla

V komorním prostoru Rubínu, kde jsou nám herci na dosah, neunikne žádná nejistota, přešlap či přeřeknutí. Divák má vše z první ruky. Doslova jako na dlani…

Mezi herci mile překvapil mladý, talentovaný Vojtěch Hrabák. Jediný zde nebyl zatížen rolemi několika Ustál obdivuhodně tíhu hlavní role. I přes to, že jeho úloha Namiho nebyla lineárně jednoduchá. Nevím, zda je synem tragicky zemřelého dramatika, dramaturga a divadelního kritika Martina Hrabáka? Ale každopádně má skvělý herecký potenciál. Tradičně nezklamal Jiří Štrébl. A to v několika, absolutně odlišných, rolích. Rovněž Jakub Gottwald potvrdil, také hned ve více postavách, že nezahanbí jméno jihočeského hereckého barda, spisovatele a publicisty Vladimíra T. Gottwalda (rovněž nevím, zda jsou spjati příbuzensky). A Anita Krausová obstála ve všech svých ženských hereckých úlohách v „Jezeru“ se ctí, elegancí (a v několika případech) i potřebným nadhledem.

Anita Krausová a Vojtěch Hrabák

Možná je dobře, že se v „Jezeru“ setkáváme převážně s herci z masově sledovaného nekonečného televizního seriálu TV Nova „Ulice“. Alespoň  tedy pro ty, kteří nejsou každodenními návštěvníky divadel. Hrabák zde ukazuje, že umí výrazově odstínit daleko více, než mladého, vyplašeného vyděrače. Štrébl, že není oním šablonovitým zedníkem-alkoholikem a Jakub Gottwald  naopak nikoli černobílým, schematickým ekologickým aktivistou.

Nikoli závěrem musím vyzdvihnout citlivou scénickou muziku Markéty Ptáčníkové.

Jakub Gottwald a Vojtěch Hrabák (zády), v pozadí Anita Krausová (opět v baru)

Viděl jsem druhou reprízu představení. Bylo vidět, že zřejmě oproti premiéře, vyzrálejší a patrně i usazenější.

Soubor Kolonie se v inscenaci „Jezero“ ukázal jako silný tým. Nejen herecky. A režisérka Lucie Ferenzová jako citlivá a kreativní tvůrkyně. A to není málo.

Přestávková část představení se odehrává i v baru divadla. Zde opět Jiří Štrébl v roli předsedy.

»Jezero«

REŽIE: Lucie Ferenzová

VÝPRAVA: Andrijana Trpković a Tomáš Bukáček

HUDBA: Markéta Ptáčníková

HRAJÍ: Vojtěch Hrabák, Jakub Gottwald, Jiří Štrébl a Anita Krausová

Doba představení: 105 minut

1 přestávka

Foto: Dita Havránková

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN