Experiment žije!

33. ročník festivalu Příští vlna/Next wave

Bez experimentu nemá umění budoucnost

Festival …příští vlna/next wave… zve na 33. ročník plný premiér i společenských témat. Letošní setkání divadelní, hudební, taneční, literární, výtvarné a jiné alternativy nabídne více než třicet divadelních představení, performancí, debat, koncertů a site-specific projektů. Ročník s mottem Experiment žije! se uskuteční 18.–24. září v Praze a 10.–12. října v Brně.

Experiment je podstatou živého umění. Bez ochoty riskovat a hledat by se umění přestalo vyvíjet. Přesto je v současné společnosti často přehlížen a podceňován. Právě tuto skutečnost připomíná letošní motto Experiment žije! Také letos budeme hledat aktuální témata, nezvyklé prostory a společně s umělkyněmi a umělci prozkoumávat netradiční umělecké formy – například demonstrace, divadelní instalace nebo performativní procházky,“ říká umělecká ředitelka a kurátorka festivalu Lenka Dombrovská.

Na festivalu budou moci diváci zhlédnout čtyři premiéry. Vizuálně-hudební inscenace Světlo pro dva souboru Spielraum Kollektiv, určená dětem od devíti let, vypráví příběh dvou dětí čelících válce a migraci a citlivě tematizuje křehkost demokracie. Uskuteční se ve Skautském institutu na Kampě. Site-specific audioprocházka Pražské ptactvo propojuje městskou krajinu kolem metra Vltavská, zvuk ptáků a odkaz ornitologa Veleslava Wahla. Dílo Divadla Setkání otevírá téma paměti města i přírody. Dokumentární divadelní instalace Parsifalky o útěcích z domova a nefunkčních rodinách rozvíjí několikaletou spolupráci režisérky Apoleny Vanišové s klienty a klientkami z výchovných ústavů. Inscenace Round Table akrobatky Elišky Brtnické, které uzavře pražskou část festivalu v Divadle Alfred ve dvoře, odhaluje absurditu grantových systémů a každodenní byrokracie. Prostřednictvím fyzické akce i dokumentárních vstupů tematizuje podmínky vzniku umění.

Významnou dramaturgickou linkou 33. ročníku je Slovenská vlna, která představí tři projekty vztahující se ke stavu tamní kultury. Festival zahájí ve Venuši ve Švehlovce generační výpověď studentů VŠMU a Divadla Petra Mankoveckého Požadujme nemožné, jež otevírá otázky svobody, identity a společenských očekávání mladé generace umělců. V říjnu ji pak festival představí také brněnskému publiku v HaDivadle. Inscenace Divadla Pôtoň Nádherná zahrada po ní zůstala v režii Ivety Ditte Jurčové prostřednictvím osudu Sidonie Nádherné reflektuje vztah společnosti ke kulturním hodnotám a paměti. Její první pražské uvedení se bude konat v Libeňské synagoze. Co všechno je mladý tvůrce schopen udělat, aby uspěl? Nebo alespoň přežil? Sebeironický paradokument s kritickými přesahy do kulturních politik s názvem Inventura představí skupina Unkulunkulu v učebně na brněnské JAMU.

V sobotu 19. září se bude konat veřejné vyslovení Poct za alternativní umění, během něhož jsou každoročně oceněny výrazné osobnosti a projekty české nezávislé scény a zároveň je připomenut význam dlouhodobé, často neviditelné práce mimo instituce. Program slavnostního dne doplní výstava Umění trvá dál, jež dokumentuje protestní performativní akce před Ministerstvem kultury ČR z jara roku 2026. Uskuteční se také kulatý stůl O odvaze psát, který pořádá skupina DÍLO a zaměří se na roli umění, médií a veřejné diskuse v době společenských tlaků a otevře téma odpovědnosti v kultuře. Slavnostní den ve Venuši ve Švehlovce završí koncert kapely Urband, která svou akustickou, pouliční a zároveň konceptuálně vrstvenou hudbou propojuje folklorní, městské i experimentální vlivy.

Festival …příští vlna/next wave… dlouhodobě ukazuje, že experiment není okrajovým žánrem, ale způsobem myšlení o světě i umění. Je prostředkem proměny, rizika a hledání nových forem, jak mluvit o současnosti.

…příští vlna/next wave… 2026

18.–24. září 2026 | Praha
10.–12. října 2026 | Brno

Festival podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR, Magistrát hlavního města Prahy, městská část Praha 7 a statutární město Brno.

Anna Černá

pro Taneční magazín

Mezigenerační dialog nad rakví

Spielraum Kollektiv uvádí premiéru Odkazu v Nové libeňské synagoze

Spielraum Kollektiv se ve své novince Odkaz věnuje tématu čekání na smrt a toho, co po člověku zůstane. Autorka konceptu a performerka Linda Straub se rozhodla inscenovat svůj vlastní pohřeb. Inspiruje jí její dvaadevadesátiletá babička a rozhovory s ní. Inscenace Odkaz měla předpremiéru na festivalu Venušiny dny, premiéra se uskuteční v Nové libeňské synagoze 28. a 29. května.

„Kdybych inscenovala pohřeb mé babičky před její smrtí, rodina by mě pravděpodobně zabila. O smrti se nemluví do té doby, než přijde. A nejlíp ani potom ne. Inscenuji proto raději svůj vlastní pohřeb. Role jsou rozdané. Rakev je moje. Vy jste hosté.“

Spielraum Kollektiv se v nové inscenaci Odkaz věnuje tématu stáří a umírání. Na inscenaci začala Linda pracovat s babičkou začátkem loňského roku. Různé verze zkušebního procesu byly uvedeny v rámci festivalu Vlnoplocha, ….příští vlně / next wave… a na festivalu Venušiny dny v divadle Venuše ve Švehlovce.

„Na tuto inscenaci jsem chtěla mít dostatek času a možnost podívat se na ni s odstupem. Hodně věcí se za ten rok změnilo. Začínali jsme s deseti lidmi na scéně a skončili u sóla. A i sólo prošlo svým nepředvídatelným vývojem.”

Stěžejní inspirací byla Lindina dvaadevadesátiletá babička, její názory a vzpomínky. Byla jsem ráda za záminku se k ní zase dostat o něco blíž. Vždycky mě zajímala jako člověk a zajímal mě i její postoj ke smrti. Na rozdíl od celé rodiny s ní byla naprosto smířená. Zajímá mě také tabuizace smrti – bojíme se jí, a proto máme strach o ní se starým člověkem mluvit, zamlouváme ji, a přitom starý člověk má často potřebu smrt komunikovat,“ říká autorka konceptu a performerka inscenace, Linda Straub.

Linda inscenuje svůj vlastní pohřeb a bere do hry tedy dualitu pohledu na smrt své babičky a pohledu sebe jako zástupkyně mladší střední generace, a to jak s poetikou, tak i s nadsázkou, drzostí a černým humorem. Babička už nemůže být naživo součástí představení. Spielraum Kollektiv proto experimentuje s možnostmi práce s audiovizuální nahrávkou, skrz kterou babička přes svou nepřítomnost na scéně takřka jedná.

Na inscenaci Linda spolupracovala s režisérem Husamem Abedem, dramaturgyní Tinkou Avramovou a choreografkou Veronikou Knytlovou. Light design vytvořil Patrik Sedlák, sound design připravil Myko a multifunkční kostým je dílem Barbory Burdové. Důležitou roli v sólové performanci hraje projekce Mathiase Strauba a animace Daniely Pasekové.

Spielraum Kollektiv: Odkaz – premiéra

  1. premiéra: 28. května 2023, 20:00, Nová libeňská synagoga
    Vstupenky:bit.ly/odkaz-premiera1

  1. premiéra: 29. května 2023, 20:00, Nová libeňská synagoga
    Vstupenky:bit.ly/odkaz-premiera2

Kredity:

Koncept, performuje: Linda Straub

Režijní spolupráce: Husam Abed

Dramaturgická spolupráce: Tinka Avramová

Pohybová spolupráce: Veronika Knytlová

Scénografie a video: Mathias Straub

Sound design: Myko

Light design: Patrik Sedlák

Animace: Daniela Paseková

Kostým: Barbora Burdová

Partneři: Vlnoplocha, …příští vlna/next wave…, Venuše ve Švehlovce a Krajinou přílivu z.s.

Podpořili: Státní fond kultury, Ministerstvo kultury ČR

Foto: Michaela Škvrňáková

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

O mrtvých se ne/mluví

Spielraum Kollektiv zkoumá český a mexický pohled na smrt

Spielraum Kollektiv připravuje ve spolupráci s mexickým režisérem Juanem Manuelem Garciou Belmonte inscenaci O mrtvých se ne/mluví, v níž zkoumá rozdíly v přístupu ke smrti Čechů a Mexičanů.

Česko-německý soubor Spielraum Kollektiv kolem autorky a performerky Lindy Straub a scénografa Mathiase Strauba tentokrát přizval ke spolupráci mexického režiséra dramaturga a producenta Juana Manuela Garciu Belmonte. V novém projektu s názvem O mrtvých se ne/mluví společně zkoumají rozdíly v přístupu ke smrti mezi Čechy a Mexičany.

„V inscenaci kombinujeme naše vlastní zkušenosti a srovnáváme český a mexický pohled na smrt skrz umělecké počiny a rešerše. Těžko najít větší kontrast. Ateistická Česká republika, vykořeněná z jakékoli kultury smrti, s často velmi morbidním humorem, a postšpanělské Mexiko, ve kterém žijí zvyky Aztéků v křesťanské kultuře. Zatímco Mexičani se smrtí žijí, Češi by slovo smrt nejraději vymazali ze slovníku. Zajímalo nás podívat se pod pokličku. Hledat příčiny, okolnosti i důsledky,“ říká autorka konceptu a performerka Linda Straub.

Smrt je téma, ke kterému se Spielraum Kollektiv ve své tvorbě opakovaně vrací. Tématu smrti se dotýkal i projekt Relax Now! (2016), se kterým Spielraum Kollektiv v roce 2017 hostoval v Mexiku na festivalu FIAC a díky kterému se také s Juanem Manuelem Garcia Belmonte seznámili. „Byli jsme v Mexiku zrovna v období Día de muertos a myslím, že to nepřímo ovlivnilo i naší budoucí spolupráci,” směje se Linda Straub.

V inscenaci O mrtvých se ne/mluví se Linda Straub alternuje se Zdenkou Josefi. Druhou performerkou je mexická interdisciplinární umělkyně a choreografka Valeria Oviedo z Tijuany v Mexiku, která v současné době působí v Berlíně.

V pohybové performance lecture se mluví česky i španělsky. Důležitou složkou je hudba, která pracuje se zdánlivě nepropojitelným střetem české a mexické tradice. Na inscenaci spolupracuje sound designer Myko, videoprojekci a scénografii vytvořil Mathias Straub a light design Michal Horáček. Autorka kostýmů, Barbora Burdová, vychází z mexické i české lidové kultury.

Work in progress inscenace O mrtvých se ne/mluví se koná v úterý 18. dubna v 19 hodin v Eliadově knihovně v Divadle Na zábradlí. Premiéra se uskuteční na podzim tohoto roku.

Fragmenty z inscenace v úpravě pro rodinné publikum, Spielraum Kollektiv uvede také na festivalu FUK v rámci akce Proměna podle vzoru rodina v sobotu 15. dubna v 16:00. https://fuk.education/program/promena-podle-vzoru-rodina/

O mrtvých se ne/mluví

Work in progress: 18. dubna 2023, 19:00
Eliadova knihovna v Divadle Na zábradlí

Vstup zdarma

Anotace:

„Civilizace, která popírá smrt, končí popíráním života.” (Octavio Paz)

Ztratili jsme vztah k jediné jistotě našeho života? Reflektujeme náš vztah ke smrti v České Republice a v Mexiku. Česká snaha vytěsnit oproti mexickému pojetí, kde se mrtví míchají s živými. Ticho po pěšině versus taneční vír, křik a šílenství oslav.

Hledáme podobnosti a rozdíly v praktikách a celkovém pojetí smrti. Dvě performerky, česká a mexická, konfrontují své vlastní zkušenosti s texty literatury faktu, řečí čísel i myšlenek českých a mexických tvůrců, kteří se tématu smrti věnovali. Česko-mexická divadelní sonda do života se smrtí.

„Dá se říci, že jsme předběhli celou Evropu v míře rozšíření kremací a sekulárních obřadů a rovněž v sociální legitimizaci možnosti nekonat pro zesnulého žádný obřad.” (Olga Nešporová)

Co je po smrti? Nevíme. Předtím je divadlo.

Kredity:

Režie: Juan Manuel Garcia Belmonte

Dramaturgie: Linda Straub

Performují: Valeria Oviedo, Linda Straub / Zdenka Josefi

Video: Mathias Straub

Scénografie: Mathias Straub a Michal Hór Horáček

Kostýmy: Barbora Burdová

Světelný design: Michal Hór Horáček

Hudba: Myko

Partneři projektu: DOX, Divadlo Na zábradlí

Projekt podpořila Evropská unie

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Duše vítány

Rozdílné vnímání smrti v Čechách a Mexiku, mezinárodní divadelní událost Spielraum Kollektivu

Mezinárodní divadelní událost Spielraum Kollektivu pro rodiny s dětmi Duše vítány / Bienvenida a las almas, inspirovaná rozdílným vnímáním smrti v Čechách a v Mexiku!

„Je možné, že smrtí všechno nekončí?
Může být setkání se zesnulými veselé a barevné?
Radostná oslava znovushledání po smrti místo truchlení a zapomenutí?
Můžeme něco pochytit z mexické tradice Día de los muertos?
Možná není třeba se smrti bát…“

Procesí, hudba, tanec, ale možná i trocha magie

Vizuálně taneční událost inspirovaná rozdílným vnímáním smrti v Čechách a v Mexiku

Pro rodiny s dětmi

Představení se koná v sobotu 15. dubna v 16:00 v DOXU

Budu moc ráda, když se přijdete podívat a případně pokud pozvete i své čtenáře nebo sledující na sociálních sítích
Více informací o akci najdete zde: https://www.dox.cz/program/promena-podle-vzoru-rodina
Facebooková událost: fb.me/e/1beGbf107

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín