ANIČKA + LETADÝLKO + VENUŠE = LAURA

Kde? Ve Venuši ve Švehlovce. Kdy? 3. května od 20.00 hod.

Divadlo Anička a letadýlko

OCASEM TYGRA 

3. 5. 2019 od 20 hod. / Venuše ve Švehlovce,
Slavíkova 22, Praha 3

“Tygřím ocasem tygřím. Šílím. Sekám. Smekám.” Laura.

Slavný příběh Williama Saroyana vyprávěný z opačného konce. Od ocasu.
Stačí zaměnit dvě slova a nastražit past na tygra. Kde je muž? Kdo je žena?
Tygr na svém trvá.

Hraje: Anna Duchaňová a kapela Ocasi
Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Martina Zwyrtek a Petr Pola
Supervize: William Saroyan v hrobě

Vznik finančně podpořili: Hlavní město Praha, Státní fond kultury

Vstupenky 20.4. 2019: GOOUT
Fcb událostOcasem Tygra
Více informací: www.letadylko.cz, E: petr@letadylko.cz,

Telefon: +420 776 841 851

TANEČNÍ MAGAZÍN

„Praha není Česko“ – expozice českých studentů na Pražském Quadriennale 2019

Můžeme se těšit na výlety za hranice všedních dnů! A nejen tam…

Tuzemské začínající umělce bude na letošním ročníku Pražského Quadriennale reprezentovat kolektiv Intelektrurálně se svojí kurátorskou koncepcí nazvanou „Praha není Česko“. Expozice studentů Janáčkovy akademie múzických umění se věnuje tématu centralizace kulturní identity i umělecké tvorby a ztráty celonárodního kontextu. Více pohledů na české tradice, povahu nebo naturel i krajinu návštěvníkům studenti zprostředkují skrze sérii šesti výletů za hranice metropole.

K roku 2018 žilo ve velkých městech podle údajů Organizace spojených národů 55 % světové populace. Do roku 2050 by měl podíl lidí žijících mimo venkov přesáhnout dvě třetiny obyvatel planety. V České republice žije v urbánních oblastech dokonce více než 70 % lidí, přičemž největší a dlouhodobě stabilní přírůstek si podle dat ČSU připisuje téměř výhradně Hlavní město Praha. Ještě patrnější je trend sílící pozice „superměst” v zahraničí.

Lze po návštěvě Londýna s čistým svědomím prohlásit, že jste byli v Anglii?

Zvětšují se tak i rozdíly ve složení obyvatelstev metropolí a venkova; jejich životní styl, názory a obecně kultura, kterou konzumují, nebo naopak zase tvoří. Z pohledu turistického pak začíná být stále obtížnější zažít Francii v průběhu eurovíkendu v Paříži, natož pak zažít Ameriku za týdenní pobyt strávený kdekoliv v metropolitní oblasti New Yorku.

Spolu s ekonomickou aktivitou se do center přesouvá také stále větší podíl aktivních umělců. Ti na jednu stranu rozmachu měst aktivně přispívají, například skrze vytváření podhoubí pro rozvoj městské kultury a takzvaně kulturních a kreativních průmyslů. Jak moc je ale tento výsledný kulturní a umělecký mišmaš autentický? A co mají na mysli autoři české studentské expozice na PQ 2019, když říkají, že Praha není Česko?

Jak zažít Česko a zároveň prezentovat aktuální vysokoškolskou scénografickou tvorbu na 25 m2.

Na festivalech, veletrzích a přehlídkách obecně se zpravidla prezentuje výběr toho nejlepšího, co je na daném území aktuálně k mání. V Praze bezesporu to „nejlepší” současné české umění, nebo alespoň jeho určitá část, vzniká. Členové kolektivu Intelektrurálně se rozhodli pro přístup opačný. Návštěvníky Pražského Quadriennale vezmou na místa, kde se česká kultura historicky formovala a ještě stále formuje.

Organizátoři zvou na svou akci slovy: „Návštěvníku Pražského Quadriennale, zažij s námi opravdové, autentické Česko – vezmeme tě za hranice Prahy. Mimo sociální a kulturní bublinu uměleckého a divadelního světa. Naší scénou je česká krajina a ve spolupráci s trampy a houbaři, dobrovolnými hasiči, zahrádkáři, obecními zastupiteli, kutily a mezinárodním publikem vytváříme společné, šťastné universum.“

Nabídka výletů CK Praha není Česko

Samotná expozice na výstavišti v Holešovicích bude mít podobu prodejního stánku, pobočky dočasné cestovní kanceláře Praha není Česko. Půjde tedy o objekt výstavně-veletržním prostorům přímo vlastní. Hlavním lákadlem expozice jsou ale výlety, které vezmou návštěvníky Quadriennale za pravou českostí”.

Stánek nějakým způsobem přenáší ne-Prahu do Prahy a prostřednictvím výletů zase přenášíme Prahu (návštěvníky) do ne-Prahy. Jedná se tedy o jeden objekt ve výstavních prostorách a pak o takové, dejme-tomu, živé akce,“ vysvětlují členové kolektivu Intelektrurálně.

Nasbírat jahody, očistit a nakrájet. Zadělat a uhníst těsto. Zabalit, uvařit, posypat a ozdobit, naservírovat, pochutnat si. Umýt nádobí a pouklízet. Bez práce nejsou koláče.

Na dramaturgii a organizaci jednotlivých výletů se mimo kolektivu Intelektrurálně podílí také studenti Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU s výletem Na houby do Brdských lesů. Studenti ateliéru Intermédií z brněnské FaVU vezmou účastníky na hranici skutečnosti a hrané reality, kolektiv studentů Divadelní fakulty JAMU představí mytologickou postavu českého vodníka a sami kurátoři připravují výlet s podtitulem Bez práce nejsou koláče.

Do projektu se zapojí také umělecko-antropologická skupina Czechia, která zavede účastníky svého zájezdu do Ústí nad Labem. Autorem poslední exkurze je výtvarník a divadelní režisér Michal Pěchouček.

Vytvořili jsme šest kategorií, které nesou spektrum a vážou se k národnostnímu specifiku. Jako například kultura, příroda, mytologie, téma vztahu práce a společnosti. Lokality jako takové ale už vybírali samotní autoři, kteří vytvářejí i program jednotlivých výletů,“ doplňují autoři.

Expozice Praha není Česko byla k realizaci na PQ 2019 vybrána odbornou komisí z návrhů obdržených na základě otevřené výzvy Institutu umění – Divadelního ústavu. Projekt vzniká za finanční podpory Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a Institutu umění – Divadelního ústavu.

Pobočku CK Praha není Česko můžete na výstavišti v pražských Holešovicích navštívit od 6. do 16. června 2019.

Více informací o celém projektu i o jednotlivých výletech se už brzy dozvíte na webových stránkách naší cestovní kanceláře Praha není Česko a na našem facebookovém nebo instragramovém profilu.

Městská bojovka ve stopách Jaroslava Foglara, vychlazený Březňák a svačinka na dobrodružnou výpravu z centra na periferii. Ústíčko má šmrnc.

O Pražském Quadriennale

První ročník Pražského Quadriennale proběhl v roce 1967. Jde o jednu z největších a nejprestižnějších přehlídek divadelního designu, scénografie a divadelní architektury na světě. V roce 2015 navštívilo PQ více než 180 000 návštěvníků včetně 6 000 akreditovaných profesionálů. Ve stejném roce obdrželo PQ prestižní evropskou cenu EFFE 2015-2016 jako jeden z 12 nejprogresivnějších evropských festivalů.

Kolektiv Intelektrurálně – zleva: Andrea Dudková, Anna Chrtková, Jan Matýsek

O kolektivu Intelekturálně

Anna Chrtková (1994) je v současné době stále ještě studentkou dvou univerzit (DIFA JAMU – Scénografie, Filosofická fakulta MU – Teorie interaktivních médií). Absolvovala Erasmus studijní stáž na Falmouth University (UK) v oboru Fine Art a účastnila se mezinárodního projektu Metropolis v italském Miláně. Mimo studia se věnuje tvorbě vlastních projektů na pomezí divadla, performance, instalace a scénografie. Jako scénografka spolupracuje s několika českými divadly (Centrum experimentálního divadla, Buranteatr, HaDivadlo, Činoherní studio Ústí nad Labem a podobně).

Jan Matýsek (1994) je vizuální umělec a scénograf. V současnosti studuje v ateliéru nových médií pražské Akademie výtvarných umění (vedoucí Anna Daučíková, Kateřina Olivová), je též absolventem Fakulty výtvarných umění VUT v Brně (ateliér kresby a grafiky, Svätopluk Mikyta) a Janáčkovy akademie múzických umění (ateliér scénografie, Jana Preková). Vystavoval například v galerii Pragovka nebo v Domě umění města Brna. Jako scénograf působil v divadle Venuše ve Švehlovce a HaDivadle.


Andrea Dudková (1993)
studovala estetiku na Masarykově univerzitě v Brně a scénografii na JAMU pod vedením docentky Jany Prekové. Prostřednictvím své intermediální tvorby se věnuje tématům každodennosti a prázdna, které rozvíjí v cyklu Ztrapni se do bezvědomí.

Foto: archiv autora

Adam Dudek

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Venušiny kuličky anebo suspenzory?

Dojde i na Pussy Riot!!! Venušiny dny 2019 (2. – 6. dubna 2019). Fatální feminní festival ve Venuši ve Švehlovce.

Venuše ve Švehlovce zve milovnice a milovníky umění od 2. do 6. dubna 2019 na čtvrtý ročník festivalu věnovaného převážně divadelní tvorbě o ženách, od žen, pro ženy, ale i muže. Festival nabízí čtyři premiéry, zahraniční hosty, splnění jednoho tajného snu a kromě umění také možnost přispět do sbírky hygienických potřeb pro ženy v tíživé sociální situaci. V prostorách art-deco sálu Venuše ve Švehlovce festival nabídne mlčící Maryšu nebo Pussy Riot u české plotny. Dále reality show s porody, pohled na roli manželky, tajemné představení pro smysly či drag-show Kateřiny Olivové, finalistky Ceny Jindřicha Chalupeckého 2018.

Barbora Šupová, dramaturgyně festivalu, přibližuje letošní program: “Klademe důraz jak na historický kontext, tak současnou zkušenost. Letos slavíme v České republice sto let volebního práva žen, a proto jsme se tematicky soustředili na posilování ženských práv. Rovnost máme vyřešenou pouze zdánlivě, stále čelíme podobným předsudkům, jako ženy před sto lety.” A jak je pro Venušiny dny zvykem, budou se ženská práva hájit netradičně a drze nekorektně, za vstup na inscenaci, která 6. dubna festival uzavře, si mužská část publika připlatí 22% ceny. Organizátoři festivalu tak poukazují na přetrvávající nerovnosti v oblasti příjmů. Program neuhýbá ani dalším elementárním tématům, jako je mateřství nebo manželství.

První festivalový večer 2. dubna patří divadelnímu gangu Depresivní děti touží po penězích a premiéře „Maryša (mlčí)“. Klasická tragická hrdinka českého divadla v netradičním podání. Místo mlýna loftový byt, místo hospody obchodní centrum. Hanácké nářečí je nahrazeno významným mlčením. Ale Maryša je pořád stejně krásná a nešťastná. A nebezpečná. „Naši Maryšu jsme se pokusili udělat současnou, živou a rebelující. Chtěli jsme ji posunout od českého folklórního příběhu k velkým tragickým hrdinkám – vražedkyním. Myslím, že příběh je notoricky známý, takže se v něm bude snáze orientovat i divák, který větší zkušenost z divadel nemá. Během zkoušení jsem nabýval nadšení – forma beze slov dává příběhu nové kontury, barvy a nuance,“ objasňuje režisér Jakub Čermák, proč právě Maryša mlčí. Hlavní role se ujala Andrea Berecková, divadelní fanoušci se mohou těšit také na Petra Jeništu a Pavla Neškudlu. V této inscenaci Maryša ani necekne, ale řekne toho dost.

Z inscenace o mlčící Maryše

Ve středu 3. dubna navštíví Venuši nastupující generace slovenského divadla. Monodrama Veroniky Malgot a Lýdie Ondrušové „Mala Dr. Csabova pravdu?“ o ženě a jejím postavení v manželství ve slovenské společnosti za posledních sto let, si odbude svou českou premiéru. Ponor do kulturních stereotypů, právní a sociální východiska pro ženu, realita manželského života „v dobrém i zlém“. Vědí dnešní ženy, co je pro ně dobré? Kariéra? Děti? Manželství? Emancipace? Vaření, pečení? A ví to manžel?

Jsou tři, dohromady mají šest dětí a všechny je porodily. První v porodnici a druhé už raději doma. „Jde o tak intimní téma, že se o tom ani divadlo dělat nedá. Takže jsme se do toho pustily,“ říkají matky na mateřské a zároveň divadelní autorky a performerky Kateřina Bílková, Lenka Huláková a Hana Malaníková. Pod hlavičkou seskupení MAnaMA připravily na 4. dubna premiéru nazvanou „Promiňte, že rodím“ o radostech i strastech těhotných a rodících žen a rolích, které jim tak rádi vnucují lékaři, sestřičky a příbuzní. „Co se matky do toho porodu vůbec pletou?

Mateřské postavy z Kytice Karla Jaromíra Erbena v multisenzorickém představení „Spoonfed / Až pod nos“ budete moci potkat v pátek 5. dubna. Jedno ze základních děl české literatury, jak jej vidí zahraniční umělci Nitish Jain z Indie a Eva Rosemarijn z Norska, kteří zkoumají vztah matka – dítě. “Být matkou a mít matku. Vracíme se k momentům, které se dotýkají okamžiků, které jsme sdíleli s našimi matkami a dětmi. Kdy jste naposledy něco z ní rozpoznali v sobě?”, ptá se Eva Rosemarijn. Představení, které potěší všechny vaše smysly má omezenou kapacitu na 5 diváků a hrát se bude osmkrát každou půlhodinu mezi 17:30 a 21:30.

S festivalem i s Patriarchátem Čechy a Morava se v sobotu 6. dubna rozloučí drzá inscenace „Bohorodičko, staň se feministkou“: „Máš umytý nádobí, vypraný prádlo a uvařenou večeři? A co si dneska udělala pro ženský hnutí? Přijď na zakládací schůzi Úderné feministické skupiny!” vyzývají Alena Julie Novotná a Barbora Šupová. Ruské punkerky Pussy Riot se potkávají s českými feministkami od plotny, stěžujou si na chlapy, řeší fenomenologický koncept svobody a zpívají si hezké písničky. „Pánům doporučujeme dámský doprovod a přiměřený oděv. Klasický suspenzor pod nevyzývavým oděvem nejspíše postačí,” dodávají autorky. Po punkovém kabaretu, volně inspirovaném životem Marie Aljochinové a Naděždy Tolokonnikové se představí performerka Kateřina Olivová, která se tentokrát nebude svlékat, ale naopak se zjeví v kostýmu a za doprovodu popových hitů se svými kolegyněmi ze skupiny NEWkus rozjede krátkou show ve stylu lip-sync.

Vkus anebo nevkus? Bohorodička? Anebo feministka?

Součástí festivalu je také sbírka hygienických potřeb pro ženy bez domova. Přispět do sbírky můžete již od 8. března vždy v mezi 19:00 a 20:00 v den, kdy se hraje ve Venuši představení. Mimo tyto časy nebo při větším objemu darovaných věcí, můžete navštívit ve všední dny od 10 – 18 hodin,  Jako doma – Homelike, o.p.s na adrese Pobřežní 299/8, 186 00 Praha 8, Karlín.

Program – VENUŠINY DNY 2019:

2. 4. – „Maryša (mlčí)“ (Depresivní děti touží po penězích) Premiéra

3. 4. – „Mala Dr. Csabova pravdu?“ – (Veronika Malgot, Lýdie Petrušová) Česká premiéra

4. 4. – „Promiňte, že rodím“ – (MAnaMA) Premiéra

5. 4. – „Spoonfed“ – (Eva Rosemarijn, Nitish Jain) Premiéra

6. 4. – „Bohorodičko, staň se feministkou“ – (Alena Julie Novotná, Barbora Šupová) Premiéra,

6. 4. – „Vždycky jsem chtěla být zpěvačkou“ – (Kateřina Olivová & NEWkus)

Venuše ve Švehlovce, Slavíkova 22, Praha 3

WEB: www.venuse-ve-svehlovce.cz/

FB: www.facebook.com/VenuseveSvehlovce/

Eliška Míkovcová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

„BORDEL L´AMOUR“ – snaživě, leč nesourodě

Již sedmnáctá MALÁ INVENTURA letos přinesla další ze svých vrcholů – v podobě modifikovaného bordelu! Trochu s ním nekorespondovala nejen průvodkyně, stylem vychovatelky ve školní družině. A také celková (ne)provázanost…

DEPRESIVNÍ DĚTI SICE TOUŽÍ PO PENĚZÍCH…

V bývalém klubu Belmondo, kde šéfoval pozdější ředitel ZOO Praha Petr Fejk, nyní tedy „Venuši“ (v někdejší studentské „Koleji 5. května“), udělala vstupní náladu již barmanka. Byla totiž naaranžovaná poněkud unisex. A zejména, věci příští evokovalo přítmí s červenými svíčkami.

Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Přijďte se přesvědčit, že nad vším zvítězí láska.“  Tak zní hlavní slogan představení ve Venuši ve Švehlovce. Českou premiéru mělo loni symbolicky na 1. máje. A pokračuje charakteristikou: Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít.“

Umělecký gang, jak se sám kategorizuje divadelní soubor jménem Depresivní děti touží po penězích, překvapil svým konstrukčně i myšlenkově náročným projektem. Ve spolupráci s německým divadlem Soubor Taupunkt otevřel dveře vykřičeného domu. V něm se však neprodává sex, nýbrž čistá láska.

Představení bylo určeno pro pouhopouhých šestnáct diváků. Takže na něm Depresivní děti zas až tak moc peněz nevydělaly…

BORDEL NA KOLEČKÁCH?

Po poněkud školometském úvodu Zoji Oubramové – Pistoriové, který ozvláštnila snad pouze její „kočičí kabelka” na baterky (patrně se snažící parafrázovat erotický strojek zvaný „Robertek“), se rozjíždí hlavní součást večera.

Jednotliví diváci si ještě v arénovitě uspořádaném předsálí zvolí tři druhy lásky. V hlavní části večera je za pomoci performerů a performerek v „soukromých pokojích“ (tvořených červenými „lékařskými“ plentami) zažijí. Obsah každého pokoje je jiný, jedinečný, podle lásky, kterou si klient zvolil, respektive vylosoval.

Tituly jednotlivých „pokojů“ jsou: Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Forever You, Tělesná láska, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu. Tedy nikoli sedmnáct druhů lásky, nýbrž devět…

Herci se snaží diváky dostat do svého světa prodejné lásky. S fantazií, nadhledem i příslušnou stylizací.

V této stylizaci bordelu a kreativního uchopení se role nadčasových „knězů a kněžek lásky“ tkví hlavní a stěžejní program večera.

Jelikož je „pokojů“ pouze sedm, ostatní, na něž se v té chvíli nedostává, opět zabavuje paní Zoja. Tentokrát již bez erotické kabelky. Zadává testy, předčítá z příruček o lásce. I když chápu záměrný kontrast, hyperbolu a karikaturu, tak tato část programu působí poněkud jako entrée vychovatelky ve školní družině. A to ještě na nižším stupni základní školy…

JAK DIVÁK TŘEBA VSTŘEBÁ?

Závěrečná část „návštěvy bordelu“ je záměrně společně zhlédnuté představení „Všechno přemůže láska“. Jistě ambiciozní. Plné nápadů a nečekaných kreací. Jeho výraznou slabinou jsou nesourodé slogany promítané zadní projekcí. Nesourodost je ostatně hlavním motivem celého “Bordelu”.

Tak toto je gradace večera?“, ptám se.

Myslím, že diváci se poměrně složitě – po hlavní frivolně filozofické části programu – soustředí na poněkud odlišný, jiný styl a výraz. A ty banální a často prvoplánové slogany promítané nad hereckými akcemi celou snahu spíše devalvují.

Zaregistroval jsem, že nejen já už koukal na hodinky. Bylo to neslušné k výkonu herců, ale…

Velkým problémem bylo – sice světové a módní – užívání angličtiny. Hodně nepochopitelné, když část herců byli – Němci!!! Čech logicky přece rozumí více jazyku svých sousedů!

Režisér Jakub Čermák se vyloženě snažil. Ale někdy méně znamená více. Divadelní představení se nedá tvořit, jako když pejsek a kočička „vaří“ dort.

Závěrem smekněme před všemi herci, kteří absolvují tři představení o více než hodině a půl třikrát za podvečer a večer! Pouze s minimálními přestávkami!! To opravdu  klobouk dolů!!!

„Bordel L´Amour

Režie: Jakub Čermák
Hrají: Zoja Oubramová – Pistoriusová, Pavel Kozohorský, Jakub Čermák, Radim Klásek, Barbora Šupová, Heda Bayer, Angelina Marsch, Sebastian Rein
Scénografie: Martin Šimek

Kostýmy: Anežka Straková
Produkce: Noemi Krausová

Premiéra: 20. 4. 2018 Oft Bühne Komplex, Chemnitz, DE a 1. 5. 2018 Venuše ve Švehlovce, Praha, CZ

100 minut, česky, anglicky

Foto: Malá inventura

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

MALÁ INVENTURA roste!

17. ročník festivalu nového divadla Malá inventura proběhne 20.–28. února. Více informací na: www.malainventura.cz . Ale přečtěte si i následující článek!

Sedmnáctý ročník divadelního festivalu nabídne sedmapadesát představení na patnácti pražských scénách. Malá inventura má letos navíc hosty z Berlína a novou programovou sekci Residents.

Malá inventura, která běží od 20. do 28. února, servíruje i letos „best of“ z nového divadla za loňský rok. Umělecký ředitel festivalu Petr Pola vysvětluje, že výběr byl náročný: „Šlo nám o rozmanitost. Výchozího materiálu bylo zhruba dvakrát tolik. Po důkladné selekci jsme se rozhodli pro sedmapadesát kusů.“

Nabitý program je rozdělený do několika sekcí. V rámci Domovských scén představí tradičně to nejlepší z programu stálých scén. Tady se divák může těšit na dvacet tři kusů: Útočiště Viliama Dočolomanského, Žlutou tmu multimediálního umělce Petra Nikla, ale také nejnovější představení Lenky Vagnerové, Wariot Ideal, Spitfire Company, Divadla Continuo, Miroslava Bambuška, Petry Tejnorové, souboru Depresivní děti touží po penězích a dalších.

Pod hlavičkou sekce Nová krev, kde jsou představováni studenti a začínající umělci, stojí za vidění jednak hrůzostrašný kus na motivy pohádky o Jeníčkovi a Mařence J+M v režii Rufiny Bázlové, jednak zpracování příběhu slavné Johanky z Arku, který pod názvem Jana režíruje Anežka Kalivodová.

Další sekce, Tažní ptáci (tedy soubory bez stálé scény) uvedou například „existenciální horor“ Rain Dance 2.0 skupiny Handa Gote research & development, dále Pustinu podle slavného modernisty T. S. Eliota v režii Jana Nebeského – anebo představení Poutníci po hvězdách režisérky Hany Strejčkové, které vzniklo ve spolupráci s dětmi uprchlíků a je primárně určeno právě dětem.

První letošní novinkou je sekce Residents, která představí zahraniční umělce, žijící u nás, a české umělce, žijící v zahraničí. Za zhlédnutí stojí určitě práce Everywhen tvůrčího kolektivu Soňa Ferienčíková, Mária Júdová a Alexandra Timpau, anebo osobitý remake kultovního hororu El Santo bojuje proti upířím ženám v interpretaci mexické performerky Cristiny Maldonado s názvem Telekinetic Assault Group. „Nechceme jen přiblížit nové divadlo veřejnosti,“ vysvětluje ředitelka Malé inventury Adriana Světlíková, „chceme taky propojit divadelní profesionály z Česka s těmi ze zahraničí. Letos máme přes sto hostů a mezi nimi zástupce divadelních scén například Řecka, Itálie, Francie, Polska, Litvy či Izraele.“

Ovšem tou hlavní novinkou Malé inventury je letos sekce PRALIN, která nabídne v tuzemské premiéře pět představení umělců z Berlína. Za zmínku stojí třeba Claire Vivianne Sobottke a její kus Strange Songs, vyznamenaný na vídeňském ImpulsTanz cenou diváků, anebo performerka a „robotka“ Lori Baldwin, která bude pod hlavičkou Tick tock the Timeline Clock odpovídat divákům na otázky ze života; do světa mechanického divadla pro jednoho diváka zavede pak návštěvníky Theaterautomat umělecké skupiny Pragmata. „Cílem je, abychom alespoň v náznaku zachytili bohatost umělecké produkce v Berlíně: tanec, performance, objekt. Prostě pro každého něco,“ dodává umělecký ředitel Malé inventury Petr Pola.

Domovskými scénami 17. ročníku festivalu Malá inventura jsou Studio ALTA, Divadlo Archa, PONEC – divadlo pro tanec, MeetFactory, Alfred ve dvoře, Studio Hrdinů, Venuše ve Švehlovce, DOX+, La Fabrika, Cross Attic, Divadlo X10, NoD, Divadlo Komedie, Petrohradská kolektiv, Národní galerie v Praze – Veletržní palác a Kavárna U Hrdinů. Festival dále spolupracuje s Werichovou vilou, A studiem Rubín a komunitním prostorem Punctum.

Hlavním pořadatelem festivalu je kulturní neziskovka Nová síť: kulturní organizace se sídlem na Praze 7, která letos završí šestnáct let své činnosti. Kontinuálně poskytuje konzultace a poradenství v oblasti problematiky neziskových organizací; věnuje se mediátorství, monitoringu a ožívání lokální kultury; realizuje umělecké, manažerské a visegrádské rezidence; spravuje Český kulturní network a podporuje strategii síťování, cirkulace a sdílení; systematicky se věnuje vzdělávání formou workshopů pro veřejnost v oblastech osvojení technických dovedností a plánování kulturních akcí; realizuje projekt PRALIN, který rozvíjí kulturní spolupráci mezi Prahou a Berlínem. Nová síť je také pořadatelem festivalu nového divadla Malá inventura v regionech: Jičín, Jihlava, České Budějovice a Opava (www.novasit.cz).

Foto: Nová síť
Zuzana Kopáčová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Na ANIČKU DUCHAŇOVOU do VENUŠE VE ŠVEHLOVCE

Kdy? V úterý 12. února! Mimo Aničky a letadýlka vám zahrají i Ocasi!

Divadlo Anička a letadýlko

OCASEM TYGRA 

12. 2. 2019 od 20 hod.

/Venuše ve Švehlovce,
Slavíkova 22,
Praha 3/

“Tygřím ocasem tygřím. Šílím. Sekám. Smekám.” 

LAURA

Slavný příběh Williama Saroyana vyprávěný z opačného konce. Od ocasu.
Stačí zaměnit dvě slova a nastražit past na tygra. Kde je muž? Kdo je žena?
Tygr na svém trvá.

Hraje: Anna Duchaňová a kapela Ocasi
Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Martina Zwyrtek a Petr Pola
Supervize: William Saroyan v hrobě

Vznik finančně podpořili: Hlavní město Praha, Státní fond kultury

TANEČNÍ MAGAZÍN

Na ANIČKU do VENUŠE (o letadélku nemluvě)

Snad se Willliam Saroyan nebude obracet v hrobě?

Divadlo Anička a letadýlko 

uvádí první reprízu představení

OCASEM TYGRA 

v neděli 20. ledna 2019 od 20 hod. / Venuše ve Švehlovce

“Tygřím ocasem tygřím. Šílím. Sekám. Smekám.” Laura.

Slavný příběh Williama Saroyana vyprávěný z opačného konce. Od ocasu.
Stačí zaměnit dvě slova a nastražit past na tygra. Kde je muž? Kdo je žena?
Tygr na svém trvá.

Hraje: Anna Duchaňová a kapela Ocasi
Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Martina Zwyrtek a Petr Pola
Supervize: William Saroyan v hroběVznik  představení finančně podpořili: Hlavní město Praha a Státní fond kultury.

Vstupenky do 20.1. 2019: GOOUT
Fcb událost: Ocasem Tygra
Další repríza: 12.2. 2019 / Venuše ve Švehlovce
Více informací: www.letadylko.cz
Telefon: +420 776 841 851
Všichni jste srdečně zváni.
Foto: Anička a letadýlko, Markéta Bendová
TANEČNÍ MAGAZÍN

 

ANIČKA bude dráždit ocas tygra ve Venuši!

Určitě si nenechejte ujít premiéru Aničky Duchaňové i jejího letadýlka. Bude stát za to!

Divadlo Anička a letadýlko uvádí premiéru představení

OCASEM TYGRA 

 

8. prosince 2018 od 20 hod. / Venuše ve Švehlovce 

 “Tygřím ocasem tygřím. Šílím. Sekám. Smekám.”  ( Laura)

Slavný příběh Williama Saroyana vyprávěný z trochu nezvyklého konce. Stačí zaměnit dvě slova a nastražit past na tygra. Kde je muž? Kdo je žena? Tygr na svém trvá.

Hraje: Anna Duchaňová
Tvůrčí tým: Anna Duchaňová, Martina Zwyrtek a Petr Pola
Supervize: William Saroyan v hrobě
Kapela: Ocasi

Finančně podpořili: Hl. město Praha, Státní fond kultury.

Anička Duchaňová a Petr Pola
Foto: Anička a letadýlko
TANEČNÍ MAGAZÍN