Druhá polovina festivalového maratonu 4+4 dny v pohybu

Divadlo a tanec, devět českých i zahraničních premiér

Až do 26. září nabízí Festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu divadelní a taneční představení v prostorech Nové strašnické školy a vršovickém Vzletu

„Druhá polovina našeho sedmnáctidenního festivalového maratonu akcentuje divadelní a taneční umění a uvede devět českých i zahraničních premiér.  Soubor VOSTO5 se za svoji dosavadní tvorbou ohlédne formou simulovaného festivalu, Veronika Knytlová nabídne divákům silent disco, Divadlo Continuo nás zavede do site-specific „pokojů“ pod širým nebem. Zahraniční hvězdou druhé poloviny festivalu je bezesporu vlámský umělec Diederik Peeters, který se ve své jevištní show ujme role iluzionisty a slovenský tanečník Lukáš Bobalík, zobrazující formou tenisového zápasu lidský tanec na okraji trosek vyhořelé společnosti. Pochopitelně však vedle performance dále pokračuje výstava, koncerty, přednášky, diskuse,  procházky a site-specific projekty, které k našemu festivalu neodmyslitelně patří os samého počátku,“ říká dramaturg a organizátor festivalu Pavel Štorek.

17. a 18. září proběhne premiéra nového představení VOSTO5Sentimetal – Noc, kdy na Kavčím plácku umřel Michael Jackson a Orestés se na to jenom díval. VOSTO5 se po tvůrčí pauze vrací na divadelní prkna a ohlíží se za dosavadní autorskou tvorbou.

V neděli 19. září můžete vyrazit do Vzletu na veřejnou generálku Možnosti spříznění Veroniky Knytlové či na premiéru o den později. Knytlová, zakladatelka VerTeDance Company, se rozhodla zhmotnit dobrodružný proces proměny tanečníka z běžného člověka v bdělé, inteligentní a plastické tělo, briskně jednající na hlasové instrukce choreografa.

V úterý 21. zavítá do Nové strašnické školy slovenská Debris Company s výtvarně-akustickou instalací Glitch, reflektující v pohybové metafoře krizi současného člověka a světa. Vyprovokuj (se) tancem, říká Michal Nikodem. Představte si, že přijdete na představení, které jako by na vás čekalo. Chtělo být pro vás, i o vás. Je tohle možné? V ten samý den zve festival 4+4 dny v pohybu také do Vzletu na představení Papagen trojice Zuzana Šklíbová, Antonie Formanová a Karin Bilíková. Antonie a Karin – dvě dcery, dvě herečky a především přítelkyně, co se potatily. Jejich tátové se nikdy nepotkali, i když ony věří, že si rozumí právě díky nim.

Divadlo Continuo odehraje šest site-specific performancí s názvem Pokoje ve dnech 23. – 24. září.  Do exteriéru a veřejné samoty „pokojů“, vytvořených pod širým nebem, přináší intimní zpovědi, příběhy a situace normálně ukryté za zdmi našich soukromých prostorů.

Sebevražda stále patří ke společensky tabuizovaným a zkreslovaným tématům. Audio-procházka Kolektivu Nesladim, rozmístěná na pěti různých místech po Praze ve dnech 23. – 25. září, umožní divákům individuálně vyslechnout jeden z pěti hlasů promlouvajících na základě autentických výpovědí lidí se sebevražednými rozlady a pozůstalých. Ve druhé části se uskuteční performance a společné setkání diváků, tvůrců, psychologů a některých vypovídajících. K projektu patří také stejnojmenná výtvarná instalace v budově Strašnické školy.

Jedním z festivalových vrcholů bude vystoupení belgického umělce Diederika Peeterse ve čtvrtek 23. září ve Vzletu. Při hledání konečného důkazu existence duchů zkoumal Peeters poslední dva roky vlhké tunely, které spojují vědu s magií a horor s technologiemi. Své poznatky představil v různých tvůrčích podobách: od tanečního díla přes instalaci až po rozhlasovou hru. Apparitions (Zjevení) je nejnovějším dílem z této série a má podobu plnohodnotné jevištní show.

Choreograf a performer Tomáš Janypka Na konci festivalu představí s kolektivem performativní instalaci Elegie obyčejnosti. V bývalé kuchyni Nové strašnické školy vytvoří živé prostředí těl a předmětů, kde i absencí něčeho na pozadí každodennosti může vyvstat mimořádnost. Elegie obyčejnosti je pozvánkou k zážitkům – intimním setkáním s jedním divákem ve dnech 24. – 26. září.

Festival nezapomíná na děti. V sobotu 18. 9. bude hrát Divadlo Anička a letadýlko vílí pohádku Vivy tady nebydlí. V neděli 19. 9. provede Divadlo UJETO, netradiční soubor, jehož základ tvoří herci s mentálním handicapem, O třech sestrách ze všechmastí. Poslední festivalový víkend čeká návštěvníky hra Upír na Koštofránku Skupiny ŠŠŠ a představení Řeka Studia Damúza.

Kromě divadla a tance je možné v rámci 4 + 4 dny v pohybu  navštívit výstavu současného umění Reality Do You Need Me. Téma zpracovaly tři desítky kurátorů a na sto umělců. Výstava je otevřena zdarma denně kromě pondělí od 14:00 do 21:00. Dále na návštěvníky čekají oborové debaty a konference, cyklopřednášky, vyhlášení laureátů VII. ročníku Ceny Věry Jirousové pro začínající a již etablované kritičky a kritičky a hudební koncerty a DJ. Třeba Františka Skály a Třaskavé směsi, Imy Tevy, Petry Ernyei a dalších.

Informace ke vstupenkám, rezervacím zdarma i programu naleznete na www.ctyridny.cz

Partner akce: Městská část Praha 10

Projekt je realizován s finanční podporou: Hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR, In-Situ, Creative Europe Programme of the European Union

Mediální partneři:  Radio 1, Reflex, Český rozhlas Vltava, Radio Wave, Full Moon Magazine, idivadlo.cz, divadlo.cz

 

Ve spolupráci: Vzlet, Ryjukyju, WD Lux, Stagelab, Tajpej, Máš umělecké střevo?, Aero, Světozor, Bio Oko, AZ Translations, Toi Toi

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

Výborný nápad

Premiéra „This is not a love song“

Kdysi v dětství jsem si pletl dvě pražská vršovická kina s „leteckými“ názvy – „Pilotů“ a „Vzlet“. Byla blízko sebe a později byla i dlouho uzavřena. V kině „Vzlet“ pak býval sklad filmových plakátů. Nyní obě ožila. „Pilotů“ se vrátilo k původní filmově promítací roli. A „Vzlet“ má patřit širším, zejména divadelním, aktivitám. A právě v něm se v pondělí 28. června odehrála zbrusu nová premiéra progresívního souboru Ufftenživot pod titulem „This is not a love song“.

Jednalo se v podstatě o premiéru na druhou. Jednak o klasickou premiéru divadelní. A za druhé i o režijní celovečerní debut Sáry Arnsteinové. Ta si k úzké spolupráci vybrala herečky Natašu Bednářovou, Kateřinu Císařovou a Lucii Čižinskou a muzikantskou i autorkou osobnost – Báru Zmekovou. Rovněž volba scénografky i dramaturgyně v jedné osobě Natálie Rajnišové byla velmi podstatná. Jak titulek napovídá, tentokrát se vycházelo ze skvělého nápadu: vytvořit určitý hyperbolický nadhled na slavné láskyplné světové hudební hity.

Nebudu zde polemizovat (jako by jistě teď začal populární hudební kritik a dnes i moderátor talk show Honza Dědek) nad výběrem a dramaturgií jednotlivých písní, které bezesporu oblétly svět. Ty zde sice tvořily kostru celého představení, ale byly zde spíše výrazovým prostředkem než hlavním účelem.

Výraznou roli pro celkové vyznění sehrála i nápaditá scéna. Využívala maloplošné (na televizní obrazovce Sony) i velkoplošné projekce na plátně. Takže vlastně i částečná renesance původní funkce někdejšího kina!

Dalším výrazným stavebním prvkem představení „This is not a love song“ jsou kreativní kostýmy. Zde se tvůrkyně skutečně vyřádily. O čemž, v neposlední řadě, svědčí i ohromující počet využitých párů bot. Protagonistky se tak nejen klasicky převlékaly, ale také velmi často přezouvaly!

Bára Zmeková

I tři mušketýři byli čtyři. Tou čtvrtou (nikoli vzadu ani stranou) byla vynikající zpěvačka, skladatelka, textařka i aranžérka Bára Zmeková. Naopak. To ona hudební dramaturgií i kontrastní (tentokrát ne pouze vyplňující) scénickou hudbou dodala celému „This is not a love song“ náladu a zejména gradaci.

Každá premiéra většinou bývá ještě tak trochu rozpačitá. Dílo ještě nebývá usazené. Tentokrát to však nelze jednoznačně říct. Vše bylo připravené a sehrané bez nervozity, výrazných hluchých míst a s potřebným temperamentem. Pouze bych měl jisté připomínky k dramaturgické vyváženosti. Zhruba ve druhé polovině, kdy jsme svědky „módní přehlídky“ se představení začíná poněkud smyslově propadat. A úplný závěr – namísto pointy – vyznívá spíše do ztracena. Náležitou gradaci mu dala teprve vytleskaná, opakovaná přídavková píseň.

TANEČNÍ MAGAZÍN musí zcela na místě ocenit nápaditou choreografii. Zejména tance ve vysokých „korkáčích“ či na jehlových podpatcích jsou doslova nenapodobitelné!!! Výborným nápadem je rovněž simulace mobilního telefonu prostřednictvím – (jak jinak) dámské lodičky.

Typické přezouvání, tentokrát v podání Lucie Čižinské

V úvodu zmíněné filmové předtáčky (patrně od – v doprovodných textech utajeného – Jiřího Šimka?) také zcela jistě celé představení okořenily. A dodaly mu další humorný rozměr.

Nikoli v poslední řadě však musím vyzdvihnou herecké a muzikální výkony sebeironické Nataši Bednářové, temperamentní a pěvecky skvělé Kateřiny Císařové i pohybem fascinující Lucie Čižinské. Režijní ruka Arnsteinové dokázala jejich individuální přednosti spojit v jeden životaschopný celek. Samozřejmě, výrazný podíl na celém projektu „This is not a love song“ nese Bára Zmeková. Osobně jsem od ní předem čekal výraznější autorský podíl… Ale musím uznat, že se tentokrát plně podřídila celku a smyslu představení.

Kateřina Císařová, Lucia Čižinská a Nataša Bednářová

Klasické divadelní programy (alespoň při premiéře) nahradily vtipné pohlednice s protagonistkami. Postrádaly však bližší informační údaje. Je otázkou, zda je to v dnešní „internetově googlovací“ době ještě vůbec potřeba?

Ačkoli jsem úhlavním nepřítelem anglických (i jiných cizojazyčných) názvů u českých inscenací, tak musím po pravdě uznat, že tentokrát byl nadmíru funkční i dostatečně vypovídající. Prostě, režijní prvotina Sáry Arnsteinové „This is not a love song“ stojí za to!

This is not a love song“

Hrají: Nataša Bednářová, Kateřina Císařová, Lucia Čižinská

Režie: Sára Arnsteinová

Hudba: Bára Zmeková

Scénografie a dramaturgie: Natálie Rajnišová

Lightdesign: Štěpán Hejzlar

Produkce: Tereza Tomášová

Psáno z premiéry 28. června 2021.

 

Foto: Facebook Ufftenživot

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Režijní prvotina NEBUDE prkotina!

Na jednom jevišti Beyoncé, Billie Eilish a BÁRA ZMEKOVÁ! Další premiéra Ufftenživot, konkrétně inscenace „This is not a love song“ v pondělí 28. června ve vršovickém Vzletu.

Divadelní soubor Ufftenživot uvede 28. 6. v 19.30 na jevišti kulturního paláce Vzlet novou autorskou inscenaci s názvem „This is not a love song“. Druhá premiéra souboru v této sezóně se zabývá fenoménem populárních milostných písní a poodhalí divákům, jak hudební průmysl ovlivňuje náš život, ať chceme, nebo ne.

Autorská inscenace v režii Sáry Arnstein vychází z hledání významu a funkce milostné písně. Recykluje různými způsoby známé současné popové milostné písně a skládá z nich vlastní mozaiku, která hovoří o možné výpovědní hodnotě, která je v nich obsažena.

Inspirací pro vznik tohoto představení se staly samotné texty a videoklipy milostných písní, kniha „Love songs – The hidden history“ (Milostné písně – skrytá historie) nebo komiks autorky Liv Strömquist „Prins Charles Känsla“ (Pocity prince Charlese). Hlavním cílem projektu je výzkum kulturního fenoménu, jímž milostné písně jsou a k němuž se váže bezpočet stereotypů, které se snažíme na jevišti s humorem reflektovat,“ vysvětluje záměr režisérka Sára Arnstein.

Výrazným rysem inscenace je hudební složka v podání zpěvačky a skladatelky Báry Zmekové, která je po celou dobu přítomna na jevišti a živě doprovází herečky v jednotlivých scénách. „Je to taková poloimprovizace, některé části jsou pevně dané, ale jindy jen pozoruji, co se děje na scéně a pocitově tvořím hudební podkres. Proto je taky důležité být s herečkami na jedné vlně,“ doplňuje Zmeková.

Pro fanoušky popkultury je lákadlem také kostýmní výprava, která se snaží důvtipně přiblížit vzhledu ikonických popových hvězd. Pro inscenaci ji vytvořila výtvarnice Natálie Rajnišová.

Populární písně, stejně jako celý hudební průmysl, ovlivňují náš život, ať chceme, nebo ne. Někdy jsme pasivními posluchači, jimž se písně jen tak mimoděk ukládají do paměti a povědomí, jindy pro nás popstars a hudební skupiny představují vzory a ikony, ke kterým se od mala upínáme,“ říká režisérka, pro kterou je tato inscenace zároveň režijní prvotinou.

Čtyři ženy zkoumají na jevišti všudypřítomnost a sílu populárních písní, ale do jaké míry jsme i my složeni ze střípků a znaků útočících videoklipů? „Sám Ted Gioia v knize ,Love songs´ zmiňuje, že první milostnou píseň složila žena, ale proslavil se díky ní muž. Co slovo láska v těchto písních symbolizuje? Jsou milostné písně ve skutečnosti opravdu o lásce? Těším se, že diváci budou hledat odpověď spolu s námi,“ doplňuje herečka Nataša Bednářová.

This is not a love song“

Tvůrčí tým:

Režie: Sára Arnstein

Hudba: Bára Zmeková

Scéna a kostýmy: Natálie Rajnišová

Light design: Štěpán Hejzlar

Hrají: Nataša Bednářová, Kateřina Císařová, Lucia Čižinská

Produkce: Tereza Tomášová

Délka představení: 90 minut

Premiéra: 28. června v 19.30 ve Vzletu (Holandská 669/1, Praha 10 – Vršovice)

Inscenaci „This is not a love song“ finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky, Hlavní město Praha, Státní fond kultury České republiky a Venuše ve Švehlovce.

Vstupenky jsou k dostání v síti GoOut: https://goout.net/cs/this-is-not-a-love-song/szecllr/

 

  

 

Foto: archiv Ufftenživot

Tereza Tomášová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

KoresponDance se blíží!

24. června Praha a 16.–18. července Žďár nad Sázavou. PŘEDPRODEJ JIŽ ZAHÁJEN!

KoresponDance – festival současného tance, pohybového divadla a nového cirkusu vás přivítá již po deváté v Praze a na zámku ve Žďáru nad Sázavou

KoresponDance Praha je ZDARMA

Na část programu je ale třeba rezervovat si místo:
Workshop House Dance
rezervační formulář People – Power – Partnership jednoduše si na GoOut kupte vstupenku za 0 Kč
Zbytek pražského programu nevyžaduje žádné vstupenky ani rezervace.

Akce se koná na dvou místech: Studio ALTA (Praha 8) a Vzlet (Praha 10).

Žďár nad Sázavou

Hlavní program představení je soustředěn do takzvaných bloků – růžového a modrého. Vstupenku si kupujete na celý blok. Ostatní akce vyžadují zakoupení samostatné vstupenky: workshopy a MasterClass, Letní taneční kino a prezentace dětí z Tábora a Školy tančí.

Kapacita všech akcí je omezena, proto s nákupem vstupenek neváhejte.

Foto: SE.S.TA

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN