První rána kapitána

Premiéra mezigeneračního divadelní projektu ve Vzletu

Projekt, který dává hlas nejmladší generaci

Vzlet uvede 1. a 2. prosince premiéru autorské inscenace První rána kapitána, na které se podílí 15 teenagerů

Divadelní soubor 11:55 ve spolupráci s úspěšnou režijně-dramaturgickou dvojicí Anny Klimešové a Petra Erbese oslovil skupinu teenagerů, se kterou připravují nový divadelní projekt pro vršovickou kulturní křižovatku. Projekt přibližuje očima nejmladší generace téma budoucnosti, autorit, útlaku nebo očekávání. Nejmladší účastnici jsou rovnocenně zapojení do všech úrovní přípravy inscenace: od dramaturgické asistence, přes návrhy kostýmů až po propagaci.  

První rána kapitána je mezigenerační divadelní projekt teenagerů a profesionálních tvůrců, kteří v posledních deseti letech absolvovali pražskou DAMU. Ve spolupráci s vršovickým Vzletem uspořádali letos v červnu konkurz, na který se přihlásilo bezmála 40 mladých adeptů. Autoři z této skupiny vybrali 15 teenagerů ve věku 12 až 18 let a obracejí se na ně s otázkou, jak si představují svoji budoucnost a z čeho mají strach. Na oplátku s nimi o generaci starší tvůrci sdílí, jak se dostali do bodu, ve kterém se nachází právě teď, a v čem se jejich představy o tom, co bude, minuly s realitou.

„Rozhodli jsme se oslovit teenagery, protože máme pocit, že tahle skupina nemá ve veřejném prostoru dost silný hlas, a pokud už jsou slyšet, tak je tam pořád jakási nedůvěra ze strany „dospělých” způsobená věkovým rozdílem. Vedle toho nás divadelně zajímá s mladými herci a herečkami, kteří nejsou profesionálové, zkoumat herectví a vůbec různé podoby jejich autentického projevu,” představuje projekt Petr Erbes, který mimo jiné působí v Divadle Na Zábradlí.

Vybranou skupinu 15 performerů v otevřené výzvě zaujalo téma budoucnosti. Zástupci mladší generace se blíží věku, v němž se například rozhodují, na jakou vysokou školu se hlásit a jestli vůbec. Projekt První rána kapitána jim poskytuje rovnocenný, dospělý prostor pro vyjádření se ke zkoumanému tématu. Teenageři se na inscenaci podílí jako herci, členové kapely, režijně-dramaturgičtí asistenti, kostýmní výtvarníci, scénografové nebo autoři propagačních materiálů.

„Nepředstavovala jsem si, že se tak sblížíme. Jsme na stejné vlně–vážím si toho, jak jsou k námi otevření a zrovna tak my k nim. Jsou to pro mě úžasně inspirativní lidé,” pochvaluje si spolupráci s profesionálními tvůrci zástupkyně mladší generace Mariana Udatná. Její bratr-dvojče Vojtěch ji doplňuje: „Překvapilo mě, jak rychle jsme se všichni spřátelili. Představoval jsem si je jako herce, divadelníky a vedoucí. Oni jsou naopak velmi přátelští a já si připadám jako jejich kolega.”  

„Nejvíc mě vyděsilo, že ve třiceti pořád řešíte to stejný jako my,” zaznělo na jedné ze zkoušek a stalo se podtitulem inscenace. Jedním z cílů První rány kapitána je ukázat obě generace takové, jak se doopravdy cítí, a zmírnit předsudky, které o nich ve společnosti panují. Hledají, co sdílí a jestli se v sobě navzájem vidí. Herci ze souboru 11:55 se smíchem přiznávají, že občas nerozumí slovům, která mladší generace používá. Přesto se ale s teenagery potkávají v osobních otázkách, kterými se zabývají, a navzájem se inspirují.

„Zástupci mladší generace jsou odvážnější než já, tak se to od nich zkouším naučit. Vidím se částečně v každém z nich. Myslím, že by se z nich dal poskládat kompletní profil mého patnáctiletého já. Společně zjišťujeme, že lidský život není přímka, která někam směřuje. Spíš občas připomíná takové zamotané klubíčko,” dodává s úsměvem člen souboru 11:55 Jan Hofman.

První rána kapitána bude mít premiéru ve Vzletu 1. a 2. prosince v 19:30. Veřejná generálka proběhne 30. listopadu v 11:00. Inscenace je vhodná jak pro teenagery, tak pro dospělé nebo rodiče s dětmi.

Vzlet otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.

Lucie Kecová

pro Taneční magazín 

Zabijačka po půl roce opět ve Vzletu

Původní česká opera v ladovském duchu

Původní česká opera v ladovském duchu pod režijní taktovkou Jiřího Havelky se vrací více než po půl roce do vršovického Vzletu.  

Zabijačka – komická opera o třech dějstvích a dvou chodech proběhne 6. a 7. listopadu. 

Jak praví stará lidová moudrost, „hladový je vždycky smutný, nacpat bříško, to je nutný“, a kus flákoty je východiskem z každé existenciální krize. Řezník jako posel dobra, řezník jako vykupitel – a česká vesnice plná rázovitých postav.

Za komickou operou stojí kromě divadla Vosto5 řada skvělých osobností a jednou z nich je Veronika Kos Loulová. Mladá režisérka je uměleckou šéfkou opery Moravského divadla Olomouc a členkou kolektivu RUN OPERUN, který dělá operu úplně jinak. Ke všemu se Zabijačka odehrává v perfektní scénografii Dragana Stojčevského, který vytvořil například výpravu k oceňované opeře Alcina.

„Tento projekt vznikl díky široké koprodukci, v níž své síly spojuje nezávislá divadelní sféra reprezentovaná Vzletem, Vosto5 a RUN OPERUN a veřejná sféra reprezentovaná Moravským divadlem Olomouc. Takové spojenectví je v dnešní době jednou z mála možností, jak realizovat velké a nákladné umělecké projekty. Spojujeme a sdílíme své kapacity, své umělecké i produkční know-how a své diváky,” komentuje spolupráci širokého spektra kulturních subjektů Petr Prokop, programový ředitel Vzletu.

Součástí večera je zabijačkové menu, které se podává divákům. Hostina pro přítomné posiluje komunitní rozměr tohoto projektu a rozvíjí dramaturgickou linku projektů ve Vzletu, v níž jsou diváci nedílnou součástí představení.

Zabijačka rozhodně zaujme i diváky, kteří na operu nejsou zvyklí. Svérázný večer o třech dějstvích a dvou chodech proběhne 6. a 7. listopadu ve vršovickém Vzletu. 

Trailer zde

Projekt je financován za podpory Ministerstva kultury ČR.

Vzlet –  kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.

Lucie 

pro Taneční magazín

 

Objal mě Bůh a nic

Nenechte si ujít premiéru Daniely Špinar ve Vzletu

Fascinující tvůrce, režisér, scénograf a jeden z nejvýraznějších autorů českého divadla 90. let.
Režisérka Daniela Špinar se svým týmem připravuje pro velký sál Vzletu novou inscenaci vycházející z nezveřejněných deníků Petra Lébla.

Pohybově-obrazová inscenace vycházející z nezveřejněných deníků výjimečného režiséra Petra Lébla v režii Daniely Špinar míří do velkého sálu Vzletu s premiérou 12. a 13. dubna. 

VZLET – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.  

Petr Lébl (1965-1999), který byl jednou z nejvýznamnějších uměleckých osobností českého divadla devadesátých let. A to nejen profesionálního (sedm let vedl Divadlo Na zábradlí), ale i amatérského, kde v osmdesátých letech začínal. Kromě toho, že do českého divadla přivedl – a jako jeden z mála během své krátké kariéry důsledně zkoumal – postmoderní přístup k umění, byl také komplexní, složitou personou, která nás dodnes fascinuje svou vášní pro divadlo i totální oddaností tvorbě.

“O Léblovi vzniklo několik knih (jedna už dokonce za jeho života) a jeho pracovní život je bohatě zdokumentován, pro nás je však východiskem jeho soukromý deník z posledního roku života, který předčasně ukončil sebevraždou. Máme tak před sebou nejen fascinujícího tvůrce, ale i nešťastně zamilovaného člověka, často ztraceného, leckdy na pokraji šílenství, zmítaného milostným citem a doslova oslepeného láskou”, přibližuje dramaturgyně Marta Ljubková.

Diváci se můžou těšit na jevištní zpracování naplněné vášně pro umění a nenaplněné vášně pro jiného člověka. Nepopisné, ne-realistické obsazení hlavní role – Lébla v jedné z jeho mnoha podob ztvárňuje tanečnice Tereza Ondrová – vylučuje životopisný přístup: nabízíme vnitřní pocity převedené v jazyk těla, ale i hudební čísla, scény smutné i veselé, scénicky obrazivé i dialogické. Jak už to, tak v postmoderním divadle bývá…

„Dostaly se mi do rukou konkrétní, hmatatelné stopy jeho myšlení v podobě jeho zápisků z posledního roku života. A uvědomila jsem si, že je to sice velmi křehká půda, ale je to zároveň strašně silný a univerzální příběh o nepřijetí sebe sama, svojí sexuality/identity. A hlavně je to celé o tom, že když nejsme sami sebou, stáváme se toxickými nejenom vůči ostatním, ale především vůči sobě…“  říká k inspiraci režisérka Daniela Špinar.

Lébl začínal režírovat ve zdánlivě nevyhovujících podmínkách kulturních sálů, kde se v osmdesátých letech tak dařilo amatérskému divadlu: i proto míříme s projektem inspirovaným jeho životem a tvorbou právě do Vzletu, který někdejší Dopravní podniky svým interiérem také připomíná. Uvědomujeme si všechny „nevýhody“ Vzletu pro klasické divadlo a bereme je do hry; vycházíme z přirozené architektury prostoru a ohledáváme jeho možnosti.  Jméno Petra Lébla je známé generaci dnešních čtyřicátníků (a starší), ti ještě zažili jeho premiéry. My však necílíme jenom na ně, naše inscenace je projektem o vášni a lásce jako o univerzálních tématech, nikoliv nějakým „slovníkovým heslem“. Informace bylo to posledních, co chtěl Lébl svými inscenacemi předávat…

Děkujeme Darině Korandové, Evě Stanislavové, Kateřině Štefkové, Magdaléně Sidonové, Pavlu Rajchlovi, Radce Denemarkové a mnoha dalším za pomoc při hledání inspirace.

S podporou Jakuba Weberschinkeho.

Tvůrčí tým
Režie: Daniela Špinar
Choreografie: Tereza Ondrová
Dramaturgie: Marta Ljubková
Scéna: Lucia Škandíková
Kostýmy: Linda Boráros
Hudba: Matěj Kroupa
Video: Dominik Žižka
Světla: Jan Hugo Hejzlar
Produkce: Denisa Sedláčková, Tomáš Sosna

 

Hrají: Tereza Ondrová, Anna Kameníková, Jáchym Sůra

Premiéra: 12. dubna 2023, Vzlet  

Vstupenky na Objal mě bůh a nic koupíte na www.vzlet.cz nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou.

Lucie Kecová 

pro Taneční magazín

21. Malá inventura překvapila vynikající návštěvností

Téměř 4000 diváků, tedy bezmála vyprodaný festival nového divadla

Jednadvacátý ročník Malé inventury skončil. Bezmála vyprodaný festival nového divadla je skvělým signálem opět se probouzející návštěvnosti divadel. Nabídl v osmi dnech téměř šedesát různých akcí, pětatřicet divadelních, tanečních a multimediálních představení na jednadvaceti pražských scénách a obsáhlý doprovodný program – celou řadu živých networkingových setkání, nových formátů a diskusních eventů, nechyběly ani akce pro děti. Retrospektivní přehlídku nejvýraznějších projektů, které vznikly během uplynulého roku, letos navštívilo téměř 4000 diváků. Festival uvedl přes 250 účinkujících s cílem prezentovat současné nové divadlo nejen v zahraničí, ale také regionech ČR.

„Hlavním dramaturgickým klíčem letošní Malé inventury byly proměny citlivosti,“ říkají dramaturgové festivalu Karolína Plicková a Petr PolaDo určité míry toto téma nejspíš nastartovala covidová éra a s ní spojená sociální i smyslová deprivace. Tento systémový ‚black-out‘ umožnil začít se hlouběji zamýšlet nad systémy, v nichž žijeme, a nad způsoby, jimiž interagujeme s ostatními i se světem. Není divu, že otázky vnímání, citlivosti a osobních hranic získaly ve veřejném diskurzu konečně prostor.



„Malá inventura je festivalem pro profesionály stejně jako pro širokou veřejnost. Festival se výrazně profiluje jako showcase a profesionálnímu publiku samozřejmě věnujeme speciální pozornost a péči. Festival byl jako vždy centrem živého networkingu a navazování nové spolupráce. Přivítali jsme více než 160 domácích i zahraničních hostů a již během festivalu bylo předdomluveno na 20 výjezdů z hlavního programu,“ doplňuje ředitelka festivalu Adriana Světlíková. „Do Prahy přijela řada zahraničních delegací, například berlínská, bavorská, delegace z Lotyšska, Polska či vybraná mezinárodní delegace Českých center. Největším překvapením pro nás ale byla vynikající návštěvnost.“

Hlavním pořadatelem festivalu je kulturní organizace Nová síť, která se zaměřuje na podporu živého umění a kulturní spolupráce v České republice. Festival dále pořádá i v regionech, kde se uskuteční v květnu a září až říjnu v šesti městech (Kuks, Jičín, Karlovy Vary, Jihlava, Rožnov pod Radhoštěm a České Budějovice).

  1. ročník festivalu Malá inventura uspořádala Nová síť z.s. ve spolupráci s domovskými scénami Alfred ve dvoře / Motus, Divadlo X10, MeetFactory, Palác Akropolis, PONEC – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Studio Hrdinů, Vzlet, Venuše ve Švehlovce, Národní galerie Praha – Veletržní palác, partnery v regionech ČR i jednotlivými projekty.

Mgr. Johana Mravcová

pro Taneční magazín