MenART otevírá přihlášky

Jedinečná příležitost pro mladé talenty a pedagogy

Akademie MenART otevírá přihlášky na nadcházející školní rok, nabízí jedinečnou příležitost pro mladé talenty a jejich pedagogy

Stipendijní akademie MenART, zaměřená na mentoring uměleckého vzdělávání, oznamuje spuštění přihlášek do sedmého ročníku. Akademie přináší možnost talentovaným žákům uměleckých škol rok spolupracovat s předními osobnostmi české umělecké scény, a to společně se svými pedagogy. Zaměřuje se na vyhledávání a podporu talentu a na podporu a inspiraci pedagogů. Akademie se věnuje tématu citlivé a vhodné podpory talentu v raném stadiu a jeho rozvoji. Stipendisté získají cenné zkušenosti předávané špičkovými profesionály ve čtyřech uměleckých oborech – hudba, výtvarné umění, divadlo a tanec.

Ve školním roce 2024/2025 bude otevřeno 16 mentorských skupin. Role mentorů se ujmou virtuosní klavíristé Ivo Kahánek, který stojí u projektu od pilotního ročníku, a Karel Košárek, který se tentokrát bude věnovat i čtyřruční hře. Mezi mentory klasické hudby budou též přední sopranistka Kateřina Kněžíková, koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer, inovativní klarinetista Irvin Venyš, a vyhledávaný violista Jiří Kabát, jenž povede již podruhé komorní soubory s převahou smyčců Specifický obor dvouplátkových nástrojů podpoří hráči České filharmonie fagotista Tomáš Františ s hobojistou Pavlem Borovkou. Poprvé bude otevřen obor trubka pod vedením Svatopluka Zaala z PKF – Prague Philharmonia.  Dirigent a virtuosní hráč na lesní roh Radek Baborák se bude věnovat nejen svému sólovému nástroji, ale i souborům. Vyhledávaná skladatelka Beata Hlavenková tradičně povede sekci autorské hudby bez omezení žánrů, zákonitostem a tajům muzikálového zpěvu se bude věnovat Radka Fišarová. Uznávaný choreograf a baletní mistr Jan Kodet se bude věnovat choreografické práci s vybraným tanečním souborem. Výtvarný obor opět představí nové tváře v roli mentorů – přední malířku Eriku Bornovou, oceňovanou ilustrátorku a tvůrkyni komiksu Lucii Lomovou a v neposlední řadě progresivního architekta Petra Jandu. S Divadelním soubory bude pracovat výrazná divadelní režisérka nové generace Anna Klimešová.

Do Akademie MenART se mohou přihlásit žáci základních uměleckých škol, 2. stupně ZŠ, nebo studenti středních škol a gymnázií, kteří touží zdokonalit své umělecké dovednosti ve spolupráci s uznávanými profesionály společně se svými pedagogy. Dvojice studentů a pedagogů absolvují víkendová setkání s mentory během celého  školního roku. Skupiny pracují společně, s důrazem na individuální přístup a potřeby každé dvojice student–pedagog.

Akademie nově zahajuje spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, kde proběhne úvodní setkání 7. ročníku. „Z navázané spolupráce s MenARTem máme velkou radost, těší nás zejména možnost propojit oborové didaktiky a náš výzkum s příklady dobré praxe v oblasti práce s talenty a podpory expresivní činnosti mladých lidí,“ upřesňuje význam spolupráce Petra Šobáňová, proděkanka fakulty, kde se tradičně věnují také pregraduální přípravě učitelů výtvarné a hudební výchovy pro základní umělecké školy.

Během šesti předchozích ročníků prošlo Akademií MenART přes 600 studentů a 372 pedagogů ze 346 škol ze všech krajů ČR. Mnoho stipendistů dosáhlo vynikajících výsledků v přijímacích zkouškách na umělecké školy v ČR i v zahraničí, pokračuje na umělecké cestě a sbírá úspěchy též na soutěžních pódiích. Stipendisté mají nejen možnost získat zkušenosti od mistrů svého oboru, ale také vystoupit na prestižních festivalech. Mimořádný prostor pro podporu nejmladší generace ve svých programech otevírají naše největší hudební festivaly Pražské jaro a Smetanova Litomyšl a též Smetanova výtvarná Litomyšl. Mladé talenty rovněž představuje a význam a přínos uměleckého vzdělávání skvěle vyzdvihuje festival ZUŠ OPEN.

Podrobnosti a přihlášky: Zájemci najdou detailní informace na oficiálních stránkách www.menart.cz. Uzávěrka přihlášek je 31. 3. 2024.

Akademie MenART má ve vínku dvě hlavní motta: Inspirativní setkání jsou v životě zásadní. Za každým úspěšným umělcem stojí osvícený pedagog. Zakladatelka akademie MenART Dana Syrová doplňuje: „Jako velmi cennou vnímám pozitivní energie, která se v MenARTu díky přístupu týmu a mentorů soustředí. Jde nám o sdílení zkušeností a rozvoj nejmladší generace. Všichni cítíme, že nastavený způsob práce přináší své ovoce a předává chuť pokračovat v další cestě, která je individuální a velmi rozmanitá.“

„U Stipendijní akademie MenART stojím od jejího založení a s každým novým ročníkem s radostí sleduji, jak obrovskou základnu talentovaných mladých klavíristů v českých ZUŠkách máme. Během svých studií jsem potkal mnoho lidí, kteří mi zcela nezištně a s úsměvem pomohli na cestě k profesionalismu. Je mi velkou ctí a radostí, že nyní mohu již pošesté v rámci Stipendijní akademie MenART posílat jejich dar dál svým mladým kolegům, říká zakládající mentor a klavírista Ivo Kahánek.

Podobný názor má i choreograf Jan Kodet, který se do MenARTu vrací opakovaně: Jsem potěšen, že mohu být součástí tohoto skvělého projektu. Vím, a sám si dobře pamatuji, jak moc mne nejen v dětství, ale i později ovlivňovala setkání s inspirativními osobnostmi. Budu moc rád, když se i mně podaří podpořit, poradit či zapálit pro tanec další generaci a předat tak dále vášeň a radost, bez nichž se neobejde žádná umělecká disciplína.“

Akademie MenART je unikátní projekt. Být jeho součástí je úžasnou a dobrodružnou příležitostí pro sdílení zkušeností a probouzení nových vizí mezi žákem, učitelem a mentorem. Naše pozice se často stírají a otevíráme společně nové prostory, srdce, zájem, touhu, radost, odvahu…vše co k hudbě patří. Při našich prvních setkáních vlastně nikdo netuší, co vše s v nás skrývá…,“ doplňuje Radka Fišarová, která v MenARTu vede muzikálový zpěv.

Podobný názor má i klavírista Karel Košárek: „Od dětství jsem měl velké štěstí na pedagogy a inspirující osobnosti. Tito lidé mi pomáhali najít si vlastní cestu v interpretaci, chápání hudby a v mnoha dalších směrech. S některými dokonce časem přerostl původní vztah učitel – žák do celoživotního přátelství. Akademie MenART je pro mě mimo jiné příležitostí, jak svým mentorům alespoň symbolicky poděkovat a být pro mladé talenty tím, čím oni byli pro mě.“

Stálou mentorkou Akademie je skladatelka a interpretka Beata Hlavenková. Ke své práci v MenARTu podotýká: „Jednou z věcí, kterou během svého mentorování velmi zdůrazňuji, je, že hudba má mnoho tváří a žádná není něčemu nadřazená ani podřazená. Sděluji mladým hudebním adeptům, že je dobré respektovat všechno, co zní a co je dobré. V tomto ohledu vítám i velkou podporu ředitelky MenARTu Dany Syrové, která vnímá tuto žánrovou rozmanitost.“

 

Akademie MenART v kostce

Stipendijní akademie uměleckého vzdělávání MenART nabízí roční stipendijní program určený studentům nadaným v uměleckých oborech a jejich pedagogům. Umožňuje jim po dobu jednoho školního roku pracovat v úzkém kontaktu s mentory – výraznými osobnostmi české umělecké scény. Cílem je podpora talentu a inspirace pedagogů díky sdíleným příkladům dobré praxe. MenART realizujeme v oboru hudebním (klasická sekce a sekce bez žánrového omezení), výtvarném, literárně-dramatickém a tanečním. Program je akreditován MŠMT v systému DVPP. Během uplynulých šesti ročníků prošlo Akademií MenART přes 660 stipendistů a 371 pedagogů z celé ČR.

MenART též nabízí webináře určené zejména pedagogům, rodičům i pokročilým studentům. S ohledem na velký zájem nabízí jednodenní semináře MenART+. Ve spolupráci s Atriem Žižkov pořádá cyklus Hudební Odyssea, kde se na podiu setkávání mentoři se svými chráněnci napříč ročníky. České centrum v Bruselu vyzvalo Stipendijní akademii MenART a v prosinci 2022 společně uspořádaly slavnostní závěrečný koncert k českému předsednictví v Radě Evropské unie.

Krátké ilustrační video z práce a atmosféry v Akademii MenART ze zahájení VI. Ročníku v Kroměříži je k dispozici na https://www.youtube.com/watch?v=7LBAd5rElpA&t=3s.

 

Patron Akademie MenART: RSJ, Nadační fond rodiny Malých

Mecenáš: Julius Prüger, Libor Winkler

Za finanční podpory: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Národní plán obnovy – Next Generation

Partneři a podporovatelé: Erste Premier, Aveton, Centrální depozitář cenných papírů, Ivana Janečková, Nadace Albatros

Za podporu klasické sekce: Nadace Stadler-Trier, Concertino Praga

Zvláštní poděkování za podporu mladých talentů: Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Smetanova výtvarná Litomyšl, Bohemian Heritage Fund, Město Litomyšl

Mediální partneři: Harmonie, KlasikaPlus

V mimořádné spolupráci: ZUŠ OPEN, Atrium Žižkov

Spolupráce: Univerzita Palackého v Olomouci

Spolupracující instituce: AZUŠ, UMPRUM, HAMU, DAMU, ZUŠ Jana Hanuše Praha 6, konzervatoř Praha

Silvie Marková

pro Taneční magazín

První rána kapitána

Premiéra mezigeneračního divadelní projektu ve Vzletu

Projekt, který dává hlas nejmladší generaci

Vzlet uvede 1. a 2. prosince premiéru autorské inscenace První rána kapitána, na které se podílí 15 teenagerů

Divadelní soubor 11:55 ve spolupráci s úspěšnou režijně-dramaturgickou dvojicí Anny Klimešové a Petra Erbese oslovil skupinu teenagerů, se kterou připravují nový divadelní projekt pro vršovickou kulturní křižovatku. Projekt přibližuje očima nejmladší generace téma budoucnosti, autorit, útlaku nebo očekávání. Nejmladší účastnici jsou rovnocenně zapojení do všech úrovní přípravy inscenace: od dramaturgické asistence, přes návrhy kostýmů až po propagaci.  

První rána kapitána je mezigenerační divadelní projekt teenagerů a profesionálních tvůrců, kteří v posledních deseti letech absolvovali pražskou DAMU. Ve spolupráci s vršovickým Vzletem uspořádali letos v červnu konkurz, na který se přihlásilo bezmála 40 mladých adeptů. Autoři z této skupiny vybrali 15 teenagerů ve věku 12 až 18 let a obracejí se na ně s otázkou, jak si představují svoji budoucnost a z čeho mají strach. Na oplátku s nimi o generaci starší tvůrci sdílí, jak se dostali do bodu, ve kterém se nachází právě teď, a v čem se jejich představy o tom, co bude, minuly s realitou.

„Rozhodli jsme se oslovit teenagery, protože máme pocit, že tahle skupina nemá ve veřejném prostoru dost silný hlas, a pokud už jsou slyšet, tak je tam pořád jakási nedůvěra ze strany „dospělých” způsobená věkovým rozdílem. Vedle toho nás divadelně zajímá s mladými herci a herečkami, kteří nejsou profesionálové, zkoumat herectví a vůbec různé podoby jejich autentického projevu,” představuje projekt Petr Erbes, který mimo jiné působí v Divadle Na Zábradlí.

Vybranou skupinu 15 performerů v otevřené výzvě zaujalo téma budoucnosti. Zástupci mladší generace se blíží věku, v němž se například rozhodují, na jakou vysokou školu se hlásit a jestli vůbec. Projekt První rána kapitána jim poskytuje rovnocenný, dospělý prostor pro vyjádření se ke zkoumanému tématu. Teenageři se na inscenaci podílí jako herci, členové kapely, režijně-dramaturgičtí asistenti, kostýmní výtvarníci, scénografové nebo autoři propagačních materiálů.

„Nepředstavovala jsem si, že se tak sblížíme. Jsme na stejné vlně–vážím si toho, jak jsou k námi otevření a zrovna tak my k nim. Jsou to pro mě úžasně inspirativní lidé,” pochvaluje si spolupráci s profesionálními tvůrci zástupkyně mladší generace Mariana Udatná. Její bratr-dvojče Vojtěch ji doplňuje: „Překvapilo mě, jak rychle jsme se všichni spřátelili. Představoval jsem si je jako herce, divadelníky a vedoucí. Oni jsou naopak velmi přátelští a já si připadám jako jejich kolega.”  

„Nejvíc mě vyděsilo, že ve třiceti pořád řešíte to stejný jako my,” zaznělo na jedné ze zkoušek a stalo se podtitulem inscenace. Jedním z cílů První rány kapitána je ukázat obě generace takové, jak se doopravdy cítí, a zmírnit předsudky, které o nich ve společnosti panují. Hledají, co sdílí a jestli se v sobě navzájem vidí. Herci ze souboru 11:55 se smíchem přiznávají, že občas nerozumí slovům, která mladší generace používá. Přesto se ale s teenagery potkávají v osobních otázkách, kterými se zabývají, a navzájem se inspirují.

„Zástupci mladší generace jsou odvážnější než já, tak se to od nich zkouším naučit. Vidím se částečně v každém z nich. Myslím, že by se z nich dal poskládat kompletní profil mého patnáctiletého já. Společně zjišťujeme, že lidský život není přímka, která někam směřuje. Spíš občas připomíná takové zamotané klubíčko,” dodává s úsměvem člen souboru 11:55 Jan Hofman.

První rána kapitána bude mít premiéru ve Vzletu 1. a 2. prosince v 19:30. Veřejná generálka proběhne 30. listopadu v 11:00. Inscenace je vhodná jak pro teenagery, tak pro dospělé nebo rodiče s dětmi.

Vzlet otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.

Lucie Kecová

pro Taneční magazín 

Derniéra v Paláci Akropolis

Nothing else, Mothers

Repríza autorské inscenace Dominiky Špalkové a Anny Klimešové, Nothing else, Mothers  se koná 11. října v 19:30 v Paláci Akropolis. Jedná se zároveň o poslední příležitost vidět inscenaci na tomto místě, další už se bude konat v jiném prostoru.

„Kompozice vztahu mezi matkou a dcerou. Matky a dcery si odjakživa vyměňují své znalosti a zkušenosti. Tato výměna probíhá verbálně i neverbálně, vědomě i v nevědomé podobě. Poznání a emoce proudí mezi dvěma od narození propojenými těly. Něha a síla nechává otisk v pohybech, zažíváme odpoutání, vymezení i přijetí.

Tanečnice Cécile Da Costa a herečka Antonie Formanová tančí a hrají o společném aktu pochopení. “

 

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín

Nothing else, Mothers

Inscenace Dominiky Špalkové a Anny Klimešové o vztahu matky a dcery bude mít premiéru v Paláci Akropolis

Autorská inscenace Dominiky Špalkové a Anny Klimešové se po několika odkladech konečně dočká své premiéry. Kompozice vztahu mezi matkou a dcerou s názvem Nothing else, Mothers se poprvé odehraje 13. září v Paláci Akropolis. V inscenaci pro dvě performerky se objeví tanečnice Cécile Da Costa a herečka Antonie Formanová.

Autorská inscenace Dominiky Špalkové a Anny Klimešové Nothing else, Mothers je kompozicí vztahu mezi matkou a dcerou. Je o nahlížení za subjektivní paměť, síle a moci našich pocitů. Přenosu emocionálních vzorců z generace na generaci. Do jaké míry se necháme ovlivnit našimi prvotními vztahy a přejatými vzorci chování? A když je odkryjeme, můžeme je přesáhnout?

Název, téma i strukturu inscenace inspirovala hudba. „Dominika mě oslovila s tím, jestli bych s ní nechtěla udělat představení o vztahu matek a dcer s názvem Nothing else, Mothers. Dřív si totiž myslela, že ta písnička od Metallicy se jmenuje ve skutečnosti takhle, což je vlastně výstižné,“ prozrazuje původ názvu inscenace režisérka Anna Klimešová.

„Mám ráda „dětské omyly“, kdy si dlouho myslíme, že něco znamená něco a až později zjistíme, že to znamená něco úplně jiného. Takový moment nás spontánně vyvádí z našich někdy rigidních postojů, což mi připadá jako paralela k porozumění vztahům obecně. Co je pravda a co si do vztahů projektujeme? A jak se na ně podívat jinak, než dosud? Přesmyčka názvu má zároveň potenciál humoru a hravosti, které se v naší inscenaci objevují,” doplňuje Dominika Špalková a pokračuje:

„Po jednom představení v Divadle Drak jsem seděla se skupinkou tvůrkyň a všechny se celý večer bavily o svých matkách. Došlo mi, že to je téma, které je aktuální, a kladla jsem si otázku, jak tento prvotní vztah dcery a matky ovlivňuje naše další vztahy v životě, a jak to pak ovlivňuje i společnost. Je to o komunikaci, o strategiích a vzorcích, které často nevědomě opakujeme. Přišlo mi zajímavé to uchopit divadelně.“

Inspirace hudbou se odráží i ve struktuře inscenace, kterou režisérky a performerky skládají ve stylu kompozice. “Bereme ji jako jednu skladbu, kterou jsme si pracovně rozdělily do několika partů, které se táhnou celou inscenací a zobrazují jednotlivé fáze vztahu. Stejně jako v hudbě je i dynamika vztahu matky a dcery různorodá a proměnlivá, “ popisuje Anna Klimešová. Obě režisérky se znají už dlouho a před lety spolu vytvořily představení Vertigo na motivy knihy Vlny od Virginie Woolfové.

V inscenaci Nothing else, Mothers vystupují tanečnice Cécile Da Costa, se kterou Dominika Špalková spolupracovala na pohybové performance Roselyne, a herečka Antonie Formanová. Analogie vztahu matky a dcery se tak dostává i do dvougeneračního obsazení – tanečnice učí herečku tančit a naopak, stejně jako se dcery v životě učí od matek.

Ženský inscenační tým doplňuje ještě hudební skladatelka Marie Čtveráčková známá jako Mary C, light designérka Eliška Kociánová a scénografka Karolína Kotrbová. „Snažím se scénografii co nejvíce napojit na naše téma a v prostoru zrcadlit vztah matky a dcery, jeho proměnlivost, náladovost, jemnost, překvapivost, ale i negativa. Prostor by tedy měl být živý a překvapivý, jako sám ten vztah,“ doplňuje scénografka.

Inscenace vznikala během loňského srpna na rezidenci v polském Fundacja Palac Gorzanów, kterou zakončila prezentace work in progress. Původně plánovaná site-specific premiéra v říjnu na festivalu 4+4 dny v pohybu kvůli vládním nařízením nakonec neproběhla (proběhla pouze veřejná work in progress) a i listopadová divadelní premiéra musela být odložena. Nothing else, Mothers se tedy konečně dočká svojí divadelní premiéry – v Paláci Akropolis 13. září.

Nothing else, Mothers

námět a režie: Dominika Špalková a Anna Klimešová
choreografie: Cécile Da Costa
účinkují: Antonie Formanová, Cécile Da Costa
hudba: Marie Čtveráčková
scénografie: Karolína Kotrbová
light design: Eliška Kociánová
producent: ProFitArt, z.s.
partneři: Festival 4+4 dny v pohybu, Alfred ve dvoře, Fundacja Pałac Gorzanów, Palác Akropolis
Podpořili: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, International Visegrad Fund, Státní fond kultury ČR

Premiéra: 13. září 2021 v Paláci Akropolis (1. repríza: 14. září 2021)

Foto: Tomasz Augustyn

Pavla Haluzová

pro Taneční magazín