Unikátní spojení

Vyzkoušejte capoeiru, spojení tance, akrobacie, bojového umění, hudby i zpěvu!

Unikátní spojení boje, akrobacie, tance, hudby, zpěvu, hry a v neposlední řadě společně sdílené energie – to vše zažijete na hodinách capoeiry! V Praze je nově pořádá tanečník a člen souboru současného tance 420PEOPLE Michal Toman ve Studiu Maiselovka

„Capoeira je úžasná ve své komplexnosti, v tom, že propojuje tolik věcí… Je na ní krásné to, že čím déle se jí člověk věnuje, tím hlouběji se do ní dostává, a postupně ho zaujmou a okouzlí i ty jiné, často i nefyzické aspekty, jako je například využití tradičních hudebních nástrojů, zpěv a další. Na druhou stranu si z ní každý může vybrat to, co ho opravdu baví,“ říká profesionální tanečník a učitel capoeiry Michal Toman.

Ke capoeiře se dostal už jako osmiletý, kdy byl – podle vlastních slov – extrémně hyperaktivní dítě, které se věnovalo nevídanému počtu zájmových kroužků od karate přes atletiku, latinsko-americké tance až po kytaru a sbor. „Jednou jsme na přehlídce bojových umění v mém rodném Novém Jičíně narazili na ukázku brazilského bojového umění, které spojovalo vše, co jsem chtěl, a pořád nenacházel. Bojové umění, ve kterém se soupeří, neubližuje, hraje, předvádí, zpívá, tančí, skáče, hraje na hudební nástroje, a které pulzuje obrovskou energií… Zkrátka bylo to, jako vidět sebe samotného v zrcadle, jako by capoeiru někdo vytvořil přímo pro mě. Dnes se jí věnuju přesně dvacet let.“

Perfektní kondice, reflexy i cit pro rytmus

Stal se učitelem, získal řadu mezinárodních titulů a nyní vede ve Studiu Maiselovka v samotném centru Prahy své lekce, které jsou velice oblíbené. „Díky capoeiře v první řadě získáte vynikající kondici, protože je to velmi náročné fyzické cvičení. Po určité době se přidají i bojové schopnosti a velmi dobře vycvičené reflexy. Zároveň je capoeira neodmyslitelně spojená s hudbou, kterou musíte při cvičení vnímat, takže dalšími přínosy jsou určitě zlepšení citu pro rytmus, následně rozvoj hlasových dispozic a také se můžete naučit hrát na hudební nástroje,“ popisuje Michal Toman.

Praktikování capoeiry však má i další pozitivní dopady na náš život. Podle odborníka získáte otevřenost vůči ostatním lidem a tím, že sdílíte společnou energii, zbavíte se ostychu vystupovat před ostatními.

„To hlavní však je, že vás capoeira naučí opravdu multifunkčnímu organickému pohybu, reakcím, bojovým schopnostem, akrobacii a dalším věcem formou nenásilné hry, kdy je vám váš kolega (sparing partner) spíše spoluhráčem než soupeřem. To je, myslím, velkou zbraní capoeiry, všechno je to vlastně zábavná hra, skrz kterou se učíme. Někdy vážnější a drsnější, někdy naprosto uvolněná, pokaždé jiná, ale vždy zábavná,“ dodává tanečník.

 

Capoeira, to je svoboda

Ačkoliv se jedná o bojové umění, nechybí tady ticho a procítění okamžiku… Atmosféra je vřelá a ani naprostí začátečníci se nemusí ničeho bát. Lekce vždy začíná společným zahřátím, následuje několik cvičení, každé zaměřené na jiný aspekt, přičemž lektor vždy vše pečlivě ukáže a vysvětlí. Celý trénink je vždy završen tím nejhlavnějším, a to je hra, kdy spolu účastníci lekce capoeiru praktikují, tedy správně řečeno: hrají capoeiru mezi sebou a zkoušejí věci, které na hodině trénovali. U toho se může zase zpívat, tleskat…, zkrátka opět nechybí velká míra svobody a improvizace.

„Často během hodiny hraju na tradiční hudební nástroje, ostatní se mohou mezi sebou uvolněně bavit, na cokoliv se ptát, smát se, dělat si legraci – zkrátka užívat si to, což přesně odpovídá tomu, odkud capoeira pochází. Je to afro-brazilské bojové umění, a přesně takoví, jací Brazilci jsou, jak se chovají, jaká je jejich pulzující kultura a země, tak přesně taková je i capoeira,“ uzavírá Michal Toman.

 Michal Toman

Profesionální tanečník, performer, akrobat, pedagog, fotograf a capoeirista. Je členem souboru současného tance 420PEOPLE, souboru fyzického divadla Burki&com a slovenského souboru současného tance Yuri Korec&Co. Je držitelem zeleného (učitelského) pásu capoeiry a mnoha medailových umístění a titulů (mistr Evropy 2021). Ve své pedagogické činnosti se zaměřuje na využití kombinace principů techniky současného tance s technikou afro-brazilského bojového umění capoeira, a to zejména v obrácených polohách těla. Jeho lekce capoeiry můžete navštívit ve Studiu Maiselovka v centru Prahy, které je prvním oficiálním prostorem souboru současného tance 420PEOPLE. Více na  www.420people.org

 

Zuzana Rybářová

pro Taneční magazín

Musica Florea

Benda i Praupner, Vesnický trh a Kirké

Orchestr Musica Florea se připravuje na svou letní divadelní sezónu. Na jevišti unikátního přenosného barokního divadla Florea Theatrum, které vyroste na nádvoří Lichtenštejnského paláce HAMU na Malostranském náměstí, bude uvedena opera Vesnický trh a melodram Kirké

Dramaturgie letošního léta je rozmanitá. Nejprve Musica Florea uvede nové nastudování komické opery Vesnický trh skladatele Jiřího Antonína Bendy z roku 1775. Singspiel, k němuž libreto napsal Friedrich Gotter, se odehrává na jarmarku a sází na situační humor, karikované postavy i ústřední milostný motiv.

“Bendova kompozice je ukázkou naprostého skladatelského mistrovství, je rozmanitá, hudebně bohatá a nabízí rovněž vynikající pěvecké party, jako na příklad sopránový part Barušky včetně koloraturní árie v závěru,” přibližuje Marek Štryncl, umělecký vedoucí orchestru, který Vesnický trh nastudoval.

Režie se chopila zkušená operní režisérka Magdalena Švecová. V singspielech zpívané pasáže propojuje mluvené slovo, v českém uvedení Vesnického trhu díky tomu zazní dva jazyky – zpívaná němčina a mluvená čeština.

“Jiří Antonín Benda je výborným skladatelem, jehož díla však nejsou příliš často uváděna a neprávem upadají v zapomnění. Vzhledem k tomu, že si letos připomínáme 300 let od jeho narození, rozhodli jsme se sáhnout po jeho Vesnickém trhu a alespoň částečně splatit dluh, který k tomuto skladateli máme,” dodal Štryncl.

Pražské uvedení Vesnického trhu proběhne na jevišti Florea Theatrum 15. července 2022 od 21.00 hodin

Jen o tři dny později vystřídá humorný Vesnický trh dílo ze zcela opačného emočního spektra. Dramatický melodram Václava Praupnera Kirké, jenž se na jeviště Florea Theatrum vrací po třech letech. Představuje příběh kouzelnice Kirké lamentující nad odjezdem Odyssea a zcela unikátně propojuje expresivní herectví a tanec v rituálních výstupech sudiček a fúrií.

“Příliš často se ke starším inscenacím nevracíme, nicméně v případě Kirké jsme rádi učinili výjimku. Z hudebního hlediska je Praupnerova kompozice hotovým skvostem, který se vyrovná i dílům Beethovenovým,” vysvětluje Marek Štryncl důvod znovuuvední díla.

Inscenaci režijně a choreograficky nastudovala Helena Kazárová ve spolupráci s Věrou Šustíkovou, odbornicí na žánr melodramu, který ideálně propojuje hudbu, slovo a tanec.

Nastudovat takový projekt jen pro jedno uvedení je neúměrné námaze všech zúčastněných. Jsem proto velmi ráda, že se můžeme k tomuto neobvyklému a vskutku divadelně jedinečnému dílu znovu vrátit a představit ho dalšími publiku. Je to náš příspěvek k poznání středoevropského osvícenského vidění světa na prahu moderní doby, kdy se v rozbouřených vodách společenských zvratů umělci držely kotvy, již představovalo jejich vidění antiky, ovšem ještě ovlivněné barokními afekty. Nicméně bez všeho pozlátka jednoduché líbivosti,” doplňuje autorka scénické realizace Helena Kazárová.

Kirké měla premiéru v roce 1789 v pražském Nosticově divadle a jednalo se tehdy o velmi moderní jevištní tvar, který spojil virtuozitu sólové herečky s až morbidními tanečními výstupy. Z této doby se dochovala rukopisná partitura včetně scénických poznámek i libreto a nové nastudování vychází ze znalosti dobové interpretační i inscenační praxe. Výsledkem je však zcela současné představení, které jako by navazovalo na postmoderní trendy estetiky ošklivosti se zachováním hloubky osvícenského obdivu k antice.

Kirké bude na HAMU na pražském Malostranském náměstí uvedena 18. července 2022 opět od 21.00 hodin. Od 20.00 hodin proběhne dramaturgický úvod v Klubu HAMU.

15. července 2022

Vesnický trh

Jiří Antonín Benda

režie: Magdaléna Švecová

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Doubravka Součková, Vincenc Ignác Novotný, Miloš Horák, Eliška Minářová, Čeněk Svoboda, Helena Kalambová, Justin Svoboda a Collegium Floreum

orchestr: Musica Florea

18. července 2022

Kirké

Václav Praupner

režie a choreografie: Helena Kazárová

dramaturgie: Věra Šustíková

hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

účinkují: Kirké – Dita Hořínková  Pluto – Filip Sychra, Sudičky a fúrie – Michaela Bartlová, Blanka Ferjenstik Wernerová, Veronika Rehbergerová, Ladislav Beneš, Ondřej Dlohoš, Václav Krajc, Miroslav Stehlík

orchestr: Musica Florea

MgA. Zuzana Rafajová, Ph.D.

pro Taneční magazín

Rozhovor s klávesistou kapely Perutě Danielem Rojkem

„Volno už jsem hodně dlouho neměl“

Klávesista v kapele Perutě, pedagog, programátor webových stránek a aplikací Daniel Rojek to zkoušel v dětském věku i jako tanečník a herec. Našel se v práci s dětmi a pro ně,  ale  hlavně v hudbě, která jej provází od dětství.

Jste nejstarší ze čtyř sourozenců a do patnácti let jste vyrůstal v Teplicích,   již v dětském věku Vás k hudbě přivedli rodiče a Váš tatínek je bývalý diskžokej a vy jste od první třídy ZŠ chodil na hodiny klavíru do ZUŠky. Co Vás ještě bavilo? Čím jste chtěl být?

„Kolem těch 15 let jsem začal uvažovat o filmové tvorbě. Zajímala mě kamera a všechna ta technika kolem filmu a televize, a tak jsem se přihlásil na SPŠ sdělovací techniky v Praze, obor Filmová a televizní tvorba.“

 Uvažoval jste o studiu kamery a režie na FAMU. Nakonec jste vystudoval PedF UK v Praze obor hudební výchova a hra na klavír. Co rozhodlo, že jste se vydal jinou cestou?

„Dostat se na FAMU je velmi náročné a většina lidí se tam dostane až na několikátý pokus. Nejsem takový umělec, takže zas až tak jsem o to nestál a vzdal to hned po prvním pokusu. Zároveň jsem ale ještě chtěl studovat a napadlo mě, že bych mohl zkusit klavír, kterému jsem se věnoval v dětství. Protože jsem ale studoval jinou školu než konzervatoř, přicházela v úvahu právě pedagogická fakulta. Protože je možné hudebku studovat jen dvouoborově, zvolil jsem k tomu mou oblíbenou češtinu, která přestala být oblíbená po roce intenzivního potápění v lexikologii, teorii literatury a podobných předmětech. To už mě ale má tehdejší skvělá učitelka klavíru motivovala k talentovým zkouškám na konzervatoři v Pardubicích, kde dosud studuji. Po prvním roce jsem obor na PedF změnil na hru na klavír a hudební výchovu se zaměřením na vzdělání.“

 V dětském věku jste se sestrou Sabinou chodil na Style Dance, tj. do tanečních a tančil v Krušnohorském divadle v Teplicích. Co dnes, jaký máte k tanci vztah?

„To byl jeden velký omyl, který můj taneční talent nijak zvlášť nerozvinul, ale se ségrou jsme si ten rok dost užili a bylo to zajímavé každotýdenní zpestření. Do tanečních jsem chodil ještě v prváku v Praze, ale co mi bylo naděleno v hudbě, chybí v tanci :-). Nicméně každý rok rád navštívím nějaký ten ples (ať už něčí maturitní, fakultní, univerzitní apod.), kde si pár waltzů, valčíků a polek zatančím, po pár pivech zkusím dokonce cha-chu, ale do ničeho dalšího se radši nepouštím 🙂

 

Láska k hudbě Vás provází stále a od roku 2013 působíte jako klávesista v kapele Perutě. A co skládání hudby nebo psaní textů písní?  

„Zatím občas skládám jen nějaké instruktivní klavírní skladbičky pro děti, které učím. Ale zrovna nedávno mi kluci z kapely napsali, že by bylo dobré, kdybych už taky něco konečně složil pro kapelu, tak uvidíme…“

Jakou máte rád hudbu v soukromí? Co rád posloucháte?

„Nevadí mi nic kromě metalu, hip-hopu apod. Vzhledem k mému věčnému studiu ale převládá především klasická hudba všech období.“

Působíte jako pedagog v DDM hl. m. Prahy Karlínské Spektrum, kde jste Koordinátorem hudebního oddělení a učíte hru na klavír. Učíte také na ZUŠ Kladno. Výuku vedete individuálně na míru každému žákovi. Věnujete se také přípravám táborových programů pro děti. Několik let jezdíte jako programový vedoucí na letní, podzimní a velikonoční tábory (Táborníci). Čím Vás práce s dětmi naplňuje?

„Na naše tábory s Táborníky jezdím už od dětství. Kdysi v roce 2005 mě tam přivedla ségra, která rok předtím přijela domů úplně nadšená. Tím, že jsem tam vyrostl a nechtělo se mi přestat jezdit, začal jsem dělat praktikanta, později mi nabídli pozici oddílového vedoucího a teď už několik let dělám programáka. Přes tábory jsem se taky dostal k učení klavíru, ke kterému mám blízko hlavně díky studiu. Nejvíc mě ale baví poznávat různé metodické postupy a vytvářet didaktické materiály.“

Nadále se také věnujete programování webových stránek a aplikací. Co Vás na programování baví?

„Lepší peníze než za práci pedagoga 🙂

A co herectví? Dočetla jsem se, že jste se k němu dostal ve 14 letech. A hrál jste jak před kamerou, tak na jevišti. Hrajete i dnes?

„To byla jen taková návštěva, především díky ségře, u které vášeň k herectví přetrvává dodnes. Já se mu ale nijak nevěnuji, i když říká se, že každý učitel musí být vlastně trochu herec.“

Jak rád trávíte chvíle volna?

„Chvíli volna už jsem dlouho neměl, asi za ně považuju hlavně koncerty s kapelou, případně nějaké procházky v přírodě. Těším se, až konečně dostuduju a toho volna bude víc 🙂

Daniel Rojek

Pochází z Teplic a je nejstarší ze čtyř sourozenců (Sabina, Filip, Adéla). Vystudoval Filmovou a televizní tvorbu na střední škole Panská (Střední průmyslová škola sdělovací techniky v Praze), hru na klavír a hudební výchovu na PedF UK (Bc.) a studuje hru na klavír na pardubické konzervatoři.

Hru na klavír učí v Praze v DDM Karlínské Spektrum a na ZUŠ Kladno. Hraje na klávesy v kapele Perutě. Věnuje se také programování webových stránek a aplikací. 

Sestra Sabina Rojková je úspěšnou herečkou.

Foto: Archiv Daniela Rojka 

Veronika Pechová

pro Taneční magazín

Batocu

Hudba a tanec západní Afriky

ZVEME VÁS PO DLOUHÉ DOBĚ NA VYJÍMEČNÝ PROJEKT, KTERÝ SE DLOUHO NEBUDE OPAKOVAT: 

CONCERT / PERFORMANCE

BATOCU hudba a tanec západní Afriky 

Čtvrtek 16.6. / 19:30 / Koncert / KD Mlejn 

Kovářova 1615/4, 155 00 Praha 5 – Stodůlky

Vstupenky si můžete zakoupit a také nahlédnout do naší dílny zde:

(klikněte na odkaz)

KD Mlejn » BA-TO-CU hudba a tanec západní Afriky

KD Mlejn » BA-TO-CU hudba a tanec západní Afriky
BA-TO-CU hudba a tanec západní Afriky. BA-TO-CU dokázala spojit rytmus, tanec a barvy v jednu radostnou oslavu života. Tato hudební a taneční skupina, založená Mgr. Monikou Rebcovou v roce 2000, se inspiruje hudbou a tancem západní Afriky.
mlejn.cz

Monika a Batocu

pro Taneční magazín