MAJÁKY v pohraničí (či zahraničí)

Zásluhou FysioARTu zářilo toto světlo budoucnosti i v Sasku

Profesionálnímu divadelnímu uskupení FysioART se podařil dokázat husarský kousek. V pondělí 12.10. 2020, po několika přesunech termínu (od jarní karantény), uvedl zahraniční premiéru inscenace „Půlnoc v pohraničí“. Odehrálo se tomu tak dokonce na německé straně pohraničí. Konkrétně v saském městečku Neusalza-Spremberg, na řece Sprévě. V místě, kde již historicky dlouho žije početná komunita Lužických Srbů. Takže zde vlastně došlo k divadelní premiéře hned pro dvě národnosti současně.

Konečně tedy se, počátkem října, mezinárodní premiéra „Půlnoci v pohraničí“ v německém okresu Görlitz (po jarním vynuceném odkladu), vážně uskutečnila. Jak byl TANEČNÍ MAGAZÍN informován, představení proběhlo za dodržení všech  hygienických „koronavirových” opatření obou států.

Maják kultury v kostele, v saském městečku Neusalza-Spremberg

A maják pro českou kulturu byl u Sprévy vznícen nadvakrát. Nejprve byl společně nasvícen kostel zvenčí. „A poté, po představení, jasné světlo uvnitř, aby prozářilo dobu nastávajícího kulturního temna,“ přiblížila nám MgA. Hana Strejčková.

Kostel, ve kterém se uskutečnila premiéra i bylo zapáleno světlo pro českou kulturu

Určitě je nutno uvést, že „Půlnoc v pohraničí“ je emočně silným příběhem s výrazným historickým nábojem. Což ostatně potvrzuje námi uveřejněná recenze z jejího únorového pražského představení:  https://www.tanecnimagazin.cz/2020/03/02/pulnoc-ve-20-00-…nny-marie-snezne/ .

Hana Strejčková v představení „Půlnoc v pohraničí”

Zeptali jsme se:

Hany Strejčkové

režisérky, choreografky, herečky i pedagožky, zakladatelky sdružení FysioART:

TM: Myšlenku s majáky české kultury jste posunuli ještě o stupínek výš. Jak to cítíte Vy osobně?

HS: „Rozsvítili jsme tedy světlo pro českou kulturu v pohraničí. Symbolicky v kostele. Ostatně, v těch poslední čtyři roky hrajeme stejně často jako na divadelních scénách. A místa, kde pravidelně hostujeme, také vysílala světelnou zprávu, že #kulturunezastavis. Maják české kultury, nádherná spontánní akce, která velmi decentním způsobem naznačila, že kultura spojuje národ, je jeho vizitkou a univerzálním komunikačním prostředkem. Nonverbální divadlo, tanec, cirkus jsou v posledních dekádách tak propojené se světem, že je jen těžko představitelné, aby se z kultury naživo stala vzpomínka. Chemie vztahu jeviště – hlediště, osobní kontakt s publikem, přesahové aktivity umění, ze všeho toho plynoucí emoce není možné plnohodnotně vtěsnat do virtuálního světa. Letošní rok vnímáme jako přelomový v dobrém i opačném významu, rozhodně nás provokuje neustrnout a hledat cesty ke světlu.”

TM: Děkujeme a věříme, že to světlo bude nejen světlem na konci tunelu, ale i pochodní, vedoucí divadlo k lepším perspektivám.

Foto: FysioART – Tomáš Strejček a archiv TM

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Rozhovor s tanečnicí z populární soutěže StarDance ALICÍ STODŮLKOVOU

,,Sportovci se nevzdávají”

Tanečnice, choreografka, lektorka tance, která třikrát tančila v TV taneční soutěži StarDance… když hvězdy tančí, se v jejím čtvrtém ročníku spolu s hercem Pavlem Křížem, stali „královnou a králem“ tanečního parketu. Alice Stodůlková se tanci věnuje od mala a stal se nejen její láskou na celý život, ale také profesí.  

Jednou jste přiznala, že jste byla velice neposedné dítě. Jaké bylo období Vašich dětských let? 

,,Ano,  byla jsem velice živé dítě a měla jsem spoustu energie, a proto maminka tehdy rozhodla, že musím mít nějaký cíl a chtěla, abych se něčemu věnovala, rozhodla, že to bude tanec a mě to velice bavilo.”

Bylo Vám šest let, když Vás maminka přihlásila do tanečního kroužku a aniž si to uvědomila, nasměrovala Váš život směrem k tanci. A pak musela vozit na tréninky z Frýdku – Místku do Ostravy. Již tehdy jste se rozhodla být tanečnicí?

,,Bavilo mě to a jako malá jsem si říkala, že by bylo hezké to jednou mít jako profesi. Brala jsem si příklad ze svých trenérů a to okolí, které mě v tanci obklopovalo a velice ovlivnilo v názoru, že bych jednou to chtěla dělat na profesionální úrovni, ten cíl tam měli všichni a jsem ráda na stranu jednu, že se mě to povedlo, na stranu druhou je to sport a v něm limity a věk je váš nepřítel a tanec není sport, kde si můžete vydělat v průběhu kariéry peníze a mít našetřeno aspoň na pár let dopředu. Takže přítomnost je milá, budoucnost nejistá.”

Vaším motem je: „Cesta vzhůru vede přes dřinu, pot a slzy.“ A díky tomu jste několikanásobnou mistryní ČR v latinsko-amerických tancích. Ráda jste jezdila na soutěže?

,,Ráda jsem jezdila se svým tanečním partnerem na soutěže a bavilo nás mít cíl a vybojovat si v té obrovské konkurenci pozici.”

V roce 2010 jste se stali spolu s hercem Pavlem Křížem vítězi IV. ročníku TV soutěže StarDance… když hvězdy tančí. V šestém ročníku jste byla taneční partnerkou zpěváka Matěje Rupperta a v IX. ročníku jste tančila s hercem a moderátorem Daliborem Gondíkem. Jak na soutěž a své hvězdné partnery vzpomínáte? 

,,Na tuto soutěž vzpomínám a nezapomenu. Otevřelo mně to dveře ke spoustě příležitostí a poznala jsem tanec z jiné perspektivy, ne jak jsme byli zvyklí a měla jsem možnost poznat spoustu lidí a také mě to donutilo na sobě ještě více pracovat a zdokonalit se nejen jako tanečnice, ale naučit se učit a předávat tyto zkušenosti dál a věnovat se choreografii, také mě to navedlo na cestu, že se chci věnovat dětem a dospělým, učit laickou veřejnost, nikoli se věnovat profesionálům. Tato soutěž mě také přivedla do Prahy a díky ní jsem už tady natrvalo zůstala. Na své taneční partnery vzpomínám s velikou úctou a respektem, se všemi byla radost spolupracovat.”

Působíte v pražském tanečním studiu Tančírna jako lektorka, kde vedete taneční kurzy standardních a latinsko-amerických tanců, jazzdance, freestyle pro děti a náctileté. Jak se Vám s dětmi pracuje a co Vás na práci s nimi baví?

,,Dětem se věnuji už od samého začátku. Práce s dětmi mě baví, vidíte ty pokroky, to jak se zlepšují, jak se snaží do toho dávat vše, učí se disciplíny a mají cíl. To mě na tom baví a ještě víc, když pak slyšíte, že tanec za ty roky využili a nakonec se stal jejich profesí, anebo se pohybuji v uměleckém směru. Pro mne je to radost.”

Působíte také jako choreografka různých společenských akcí a dáváte také soukromé lekce tance. Jaký je to tyto lekce zájem? Jaký druh tance preferujete Vy? 

,,Preferuji samozřejmě latinsko-americké tance, protože to je můj obor a má celoživotní náplň pod vedením těch nejlepších trenérů, ať už v Čechách,  tak v zahraničí. O lekce je zájem, i když si myslím, že u dětí je zájem větší než u dospělých. Myslím si, že ženy se nemusí bát a přijít si zatančit a potěšit se může žena bez ohledu na věk a v tom je to kouzlo, tanec není jen pro děti a mladistvé, naopak i senioři si mohou tanec užít.”

Tanec, kterému říkáte, moje láska, se stal Vaší profesí a láskou na celý život. Platí to stále? Čím Vás tak okouzlil?

,,Tanec je prostředí, které mě obklopuje celý život, a nic jiného jsem neznala. Bylo to pro mne potěšení, radost, ale i únik od problémů. Myslím si, že kdyby mi rodiče vybrali jakýkoliv sport v mém mladém věku, měla bych to stejné, chtěla jsem sama sobě dokázat, že mám nějaký cíl a že něco umím dobře.”

Vy jste také maminkou a Váš syn Sebastian po vzoru tatínka, který je tenisový expert Vladimír Houdek, tíhne k tenisu…

,,Syn má 3 roky a jde v manželových šlépějích, já jsem realista, tenis je obrovská dřina a spousta času a obětování jak pro syna, tak pro nás pro oba … Nyní žije rodina tenisem a snažíme se syna v tom, co dělá maximálně podporovat, ale pokud se rozhodne dělat jiný sport, tak ho budeme také podporovat.”

 A co čas na odpočinek? Co pro Vás znamená relax?

,,Bohužel nějak poslední roky jsem se nedokázala zastavit, byla jsem zvyklá, že člověk má spoustu energie a zvládne všechno. Nějak jsem zapomněla odpočívat a to se trochu odrazilo malinko na mém zdraví a na vyhoření, ale snažím se to zlepšit a musím říct, že se mi to daří, protože sportovci se nevzdávají.”

Veronika Pechová 

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Tanečníci a tanečnice, probuďte v sobě baroko!

Pod vedením Andrey Miltnerové. Kdy? V létě od 17. do 20. 8. 2020 na pozoruhodném zámku Kuks, na němž můžete i bydlet. Registrace do 30. 7.

Zažijte neopakovatelné splynutí moderního a barokního tance, pod vedením známé tanečnice a choreografky Andrey Miltnerové. A to přímo v nádherných prostorách hospitálu Kuks. Cena workshopu zahrnuje i ubytování na tomtéž místě.

Představujete si někdy, jak asi lidé v dávných dobách tančili na vznešené barokní skladby? Všimli jste si úžasné elegance pohybu, kterou vyjadřují sochy Matyáše Brauna? Už jste někdy viděli záznam barokní taneční notace? A zajímalo by vás, co tyto krásné obrázky ve skutečnosti znamenají?

Andrea Miltnerová

Popusťte uzdu své fantazii a zkuste se přenést do tanečního sálu v období baroka pod taktovkou věhlasné tanečnice a choreografky Andrey Miltnerové! Zveme vás proto do dílny barokního tance a pohybu v hospitálu Kuks, kde prozkoumáme tento historický styl, v kombinaci se současnou citlivostí a znalostmi o tom, jak naše tělo funguje.

Tato dílna je otevřena pro každého, kdo by se rád dozvěděl více o barokním tanci. Avšak nestojí o pouhou rekonstrukci starých tanečních pohybů. Program Andrey Miltnerové nabízí pohled na baroko okem moderního člověka, který věří, že inspirace minulostí může přispět k pestřejší současnosti.

Každý den začnete pečlivě strukturovaným tréninkem, který se soustředí na ladění těla a vnímání pohybu v prostoru. Za zvuků povznášející barokní hudby se pak naučíte základní kroky a sestavy barokního tance. Následně se inspirujete Braunovými sochami a vytvoříte si, díky nim, inspiraci pro improvizovaný pohyb. Na závěr workshopu vás čeká veřejná prezentace přímo na terase hospitálu Kuks.

Registrace: do 30.7. 2020 zde! Více informací na stránkách festivalu: THEATRUM KUKS.

Sdílet

Kontakt: Kristýna Kutnarová

Theatrum Kuks

Stránky: www.theatrum-kuks.cz

Theatrum Kuks

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

SE.S.TA vás zve

Nezapomínejte, že se blíží jedna z vrcholných akcí roku pro choreografy. A podívejte se na rozhovor s Mackintoshem!

OPEN CALL: REZIDENCE PRO CHOREOGRAFY S KOUČINKEM


19. – 27. 8. 2020 Praha

Mezinárodní choreografická rezidence pod vedením etablovaných kouček Kathy Casey (CA) a Alice Chauchat (FR/DE). Rezidence se uskuteční v původním termínu, zahraniční koučky budou s rezidenty pracovat formou streamingu. Vzhledem k aktuální obtížné situaci v kultuře bude Rezidence pro účastníky za sympatickou cenu 1 000 Kč. Využijte jedinečnou šanci rozvíjet svoji práci v mezinárodním kontextu a s podporou zkušených umělců.

Kathy Casey

Rezidence trvá deset dní, a kromě intenzivní práce choreografa s koučem, zahrnuje přednášky a každodenní zpětné vazby. Navíc také společné diskuse a vzájemné prezentace uměleckých procesů v rámci otevřených zkoušek i veřejných prezentací. Jak veřejné prezentace, tak společné diskuse nabízejí umělcům možnost konfrontovat a sdílet svou práci s potenciálním publikem.

Účast na ,Rezidenci pro choreografy s koučinkem´ pro mne byla smysluplnou a bohatou zkušeností. Komplexní program a dobře vedený proces mě nutily dívat se na mou práci v různých formách. Počínaje organizačními otázkami, přes výběr zkušebních místností, odborné znalosti Marie Kinsky až po technický tým pro závěrečné představení našich prací. Všechno bylo skvělé. Nejdůležitější pro mě ale byl kouč, jehož profesionální přístup k mé práci byl hluboký, bystrý a silný, ale nikdy škodlivý.“ hodnotí choreografka Ivana Drolová, jedna z účastnic „Rezidence pro choreografy s koučinkem“.

Alice Chauchat

SE.S.TA TALKS

A máme tu nový díl SE.S.TA Talks!Tentokrát si můžete užít rozhovor se skvělým Joe Mackintoshem, uměleckým ředitelem britského festivalu The Out There Festival 2020.

 

Joe je jedním z mnoha a mnoha zahraničních partnerů, se kterými spolupracujeme a díky kterým poskytujeme českým umělcům network na mezinárodní úrovni.

Michaela Kessler

pro TANEČNÍ MAGAZÍN