choreografka – Taneční magazín

První ročník Symposia Dancetopia

Nová vzdělávací platforma zkoumá identitu současné taneční tvorby ve světě

– 26. května proběhne v Praze první ročník Symposia Dancetopia. Za vznikem nové vzdělávací platformy určené profesionálům*kám z oblasti tance, performance a divadelního umění stojí mezinárodní tým profesionálů*ek, kteří*ré chtějí společně s kolegy*němi z Česka a zahraničí diskutovat a zkoumat, co přesně taneční tvorba reprezentuje a řeší v globálně propojeném světě současného tance. “Domnívám se, že důkladná debata na domácí scéně stále chybí,”dodává uměnovědkyně Hana Polanská.Událost bude zahájena 24. května v Přístavu 18600. Hlavní program poběží 25. května v divadle Paláce Akropolis a 26. května v tanečním klubu Fuchs2. Zahraničními hostkami jsou světově známé taneční expertky Anne Juren a Maria F. Scaroni. Kromě workshopů a panelových diskusí pro odborníky*ice proběhnou každý večer umělecká představení pro veřejnost.

Symposium otevírá dvě témata. První s titulem Fantazie & Realita zkoumá vztah mezi fantazií jako základním stavebním kamenem tvorby a realitou spojenou s praktickým uvedením díla na scénu. “Zaujalo nás pojetí expertky Anne Juren, podle které to funguje tak, že když si něco dokážete představit, stává se to realitou,” říká choreografka, pedagožka a tanečnice Breeanne Saxton z Berlína. Druhé téma Důvěra & Sounáležitost ukazuje tanec nejen jako umělecké dílo, ale i společenský fenomén. Tento pohled zdůrazňuje schopnost tance nejen jako formy sebevyjádření, ale také jako prostředku pro interakci, komunikaci, sdílení a budování vztahů mezi lidmi. “Budeme se zabývat tím, jak současný tanec, který souvisí s dědictvím postmoderního tance a poststrukturalistickým myšlením, integruje somatické přístupy nebo různé umělecké praxe, komunitní praxe a vytváří vztah mezi uměním a společností. Budeme se ptát, jak taneční postupy ukazují nové vztahy, uvědomění, poznání světa, společnosti, těla i tance samotného,” přibližuje uměnovědkyně Hana Polanská.

V pátek 24. května v Přístavu 18600 organizátoři*rky spustí registraci a symposium zahájí umělkyně Tina Hrevušová společnou performativní večeří. V sobotu 25. května dopoledne začne hlavní program v Paláci Akropolis workshopem s Anne Juren, která prostřednictvím anatomie, psychoanalýzy, feministických a queer teorií, poezie a somatických praktik rozšiřuje choreografii směrem k různorodým diskurzům, praktikám a léčbě těla. Následovat bude odpolední panelová diskuze s Anne a týmem Dancetopia. V neděli 26. května se potkáme v klubu Fuchs2. Dopolední workshop povede Maria F. Scaroni, která ve své práci kříží somatiku s kolektivními rituály, kde je tanec prostředkem, který pomáhá obnovit sociální vazby. Na workshop opět naváže stejně jako předchozí den odpolední diskuze s Marií a kolektivem Dancetopia. Program v sobotu i v neděli vyvrcholí večerními představeními umělců*kyň vybraných na základě otevřené výzvy. Z Česka to budou T.I.T.S., MESA a Mind Move, ze Slovenska dorazí Andrea Tušimová a z Německa collective blitzbereit, Guilherme Morais a Dasha Belous & Derin Cankaya. Na rozloučenou otevřou taneční parket DJs FRXXDOM queer clubnights.

Za nově vznikající vzdělávací platformou Dancetopia a prvním ročníkem Symposia Dancetopia stojí zapálený a oddaný mezinárodní tým. Choreografka a performerka Alica Minar, poetka a kulturní manažerka Katarína Bakošová, umělkyně a performerka z Brooklynu Neva Guido, tanečník, performer, choreograf a taneční vědec Eduard Adam Orszulik, choreografka, pedagožka a tanečnice z Berlína Breeanne Saxton, uměnovědkyně Hana Polanská a Barbora Etlíková, choreografka, tanečnice a výzkumná pracovnice Anne Juren původem z Francie, žijící ve Vídni a taneční umělkyně a facilitátorka Maria F. Scaroni původem z Itálie, žijící v Berlíně. Dancetopia představuje jedinečnou vzdělávací platformu určenou všem profesionálům*kám z oblasti tance, performance a divadelního umění.

Vstupenky

Karolína Vašíčková

pro Taneční magazín

CLOUDS

Choreografka Věra Ondrašíková uvádí novou taneční inscenaci

Věra Ondrašíková uvádí novou taneční inscenaci o komunikaci dětí a teenagerů. Beze slov.

Nová taneční inscenace s názvem CLOUDS vzniká v režii Věry Ondrašíkové & kolektivu ve spolupráci s novým kulturním prostorem ARCHA+. Oceňovaná choreografka se zaměřuje na duši dospívajících a otevírá aktuální téma, když hledá nový způsob, jak se k sobě navzájem přiblížit a lépe si porozumět. Beze slov.

Premiéra inscenace se koná 15. 5. 2024 od 19 hodin v prostoru ARCHA+ (Na Poříčí 26, Praha 1). Na programu bude po dobu jednoho roku, vzhledem k věku performerů/ek je životnost projektu omezena. Naplánována jsou i dopolední představení pro školy.

Na scéně se potká devět performerů/ek ve věku 11 – 17 let, kteří jsou studenty tanečních škol nebo se tanci věnují. K tématu přistupuje Ondrašíková dokumentárně, tedy z pohledu těch, kterých se týká. „Jako podklad nám sloužily anonymní příběhy respondentů v dětském věku a mladých lidí do 26 let. Naši tanečníci tedy vychází nejen z vlastních zkušeností, ale i z příběhů svých vrstevníků,“ vysvětluje choreografka Věra Ondrašíková.

Z průzkumu vyplynulo, že většina respondentů se svými kamarády komunikuje častěji přes sociální sítě než osobně. Nebojí se sdílet své soukromí, ale i polohu. Když se ale ocitnou v krizové situaci, nesvěří se nikomu. Podle aktuálních statistik jsou navíc rodiče až jedni z posledních, na koho se děti obracejí v případě nouze.

„To nás motivovalo k hledání nového způsobu, jak spolu komunikovat. Někdy je těžké své pocity nebo myšlenky formulovat. Chceme proto ukázat, že je lze vyjádřit i jinak,“ dodává choreografka Ondrašíková.

Na projektu se podílí také psychoterapeut Jan Vávra, zakladatel Gordon Institutu v ČR, autor knihy Rodičovství jako cesta a spoluzakladatel projektu Rodičovská posilovna.

„K projektu jsem byl přizván jako konzultant a přístup Věry Ondrašíkové je pro mě zajímavý tím, že k tématu přistupuje prožitkově a zpracovává témata dospívání, o kterých se teď často mluví, i skrze tělo a umění. Negeneralizuje, neukazuje na nic ani na nikoho. Hledá cestu, jak se jako lidé můžeme otevřít jeden druhému prostřednictvím tance,“ vysvětluje Jan Vávra. „A pro nás diváky je navíc příjemné, že stačí mít „jen“ otevřené oči, uši a mysl, a můžeme se dozvědět více o dospívajících i sami o sobě“ dodává psychoterapeut.

Vstupenky jsou v předprodeji v síti Goout.

Foto: Eda Babák

Zuzana Fuxová

pro Taneční magazín

IHOPEIWILL

Naděje v atmosféře obav z budoucnosti

Jak si představujeme budoucnost nejen pro sebe, ale i pro naše vnoučata? Jaké vyhlídky pro ně máme a co můžeme udělat pro jejich naplnění? Navýsost aktuální existenciální otázky nastoluje nová inscenace IHOPEIWILL, která má v divadle PONEC premiéru 22. dubna. IHOPEIWILL je společným dílem uskupení threeiscompany a choreografa, performera Jara Viňarského.

IHOPEIWILL pohlíží na téma naší společné budoucnosti ve světle napjatých politických událostí a klimatické krize prizmatem osobního rodinného prostoru a vztahů. Ale navzdory celosvětově převládajícím pocitům strachu a nejistoty naštěstí nepřichází s chmurnými vizemi, ale především s nadějí.

V rámci inscenace zazní útržky z rozhovorů s lidmi z České republiky a ze Slovenska napříč generacemi a sociálními vrstvami – homosexuálové, bezdomovci, vysoce postavení manažeři… Pestrost prezentovaných názorů a vnímání světa jako takového dává inscenaci další rozměr. A stejně tak fyzická performance, zvukový design a vizuální instalace. Vše funguje nezávisle vedle sebe, ale zároveň v synergii a společně tak vytváří pozoruhodný celek.

„Pokud je dílo IHOPEIWILL něčím výjimečné, tak z mého pohledu jednak tím, že v současné geopolitické situaci přizývá diváka k aktivní reflexi nejednoduché otázky o NADĚJI pro budoucí generace. Také je zajímavé formátem. Nejde o konvenčně nastudované představení s klasickou divadelní nebo taneční dramaturgií. Divák se může ponořit do vlastní reflexe a zpytování sebe sama hned po vstupu do divadla. Poslechnout si úryvky z dvanácti rozhovorů na témata minulosti, přítomnosti, hodnot, a nakonec si snad doplnit vlastní rovnici I Hope I Will… Z foyer divadla se pak přesune do hlavního prostoru, kde se může nořit hlouběji během živé performance, která je jakýmsi tělesným rituálem naděje. Takové, která by prorazila pocit strachu a velké nejistoty z aktuálního stavu světa. Je to druh procesuální improvizace, metafora aktivního budování něčeho, na co je možné se spolehnout, co je sice křehké, ale zároveň pevné a o co se můžeme společně opřít,“ upřesňuje spoluautor inscenace Jaro Viňarský, renomovaný choreograf a performer, držitel mnoha ocenění, včetně CENY SAZKY za „objev v tanci“, Ceny diváka na České taneční platformě a prestižní ceny THE BESSIES NEW YORK DANCE AND PERFORMING ARTS AWARD v kategorii „outstanding performer“.

IHOPEIWILL přivede na jeviště divadla PONEC jedinou interpretku – Soňu Ferienčíkovou. Tanečnice, choreografka a zakladatelka produkční společnosti BOD.Y spolupracovala s mnohými domácími i zahraničními umělci a vystupovala po celé Evropě, v Izraeli, Mexiku a Číně. Jaké je její přání před premiérou? „Doufám, že se budeme opravdu poslouchat. Doufám, že se budeme respektovat. Doufám, že budeme hovořit konstruktivně a s úctou. Doufám, že se budeme o sebe zajímat. Doufám, že se budeme setkávat, dívat se vzájemně do očí a držet se za ruce společně a napříč generacemi.“

Originální scénografii dominují bledě růžová lana z lykry, propletená v důmyslnou síť. Na vizuálním obsahu se podílela známá vizuální umělkyně Mária Júdová Tichá, která se zaměřuje na střet performativního a digitálního umění a jejíž díla byla s úspěchem prezentována po celém světě.

Více informací a online prodej vstupenek na www.divadloponec.cz

Foto: Šimon Lupták

Markéta Faustová

pro Taneční magazín

Dva noví choreografové v týmu StarDance

Ivana Hannichová a Martin Kolda posílí StarDance

Deset tanečních páru třináctého ročníku divácky oblíbené soutěže StarDance bude od července spolupracovat s renomovanými choreografy Ivanou Hannichovou a Martinem Koldou. Ti si rozdělí pozici hlavního choreografa, kterým byl v posledních dvou ročnících Marek Zelinka. Vítěz sedmé řady StarDance z roku 2015 se sám rozhodl v projektu nepokračovat. Nový ročník soutěže bude Česká televize vysílat letos na podzim.

„Marek Zelinka byl nepřehlédnutelný jak na tanečním parketu, tak i v zákulisí StarDance. Jeho rozhodnutí plně respektuji a v další kariéře mu přeji jen to dobré,“ říká kreativní producentka pořadu Lucie Kapounová. A k výběru nových choreografů dodává: „Ivana Hannichová i Martin Kolda za sebou mají mimořádné úspěchy a na spolupráci s nimi se těším. Ivana bude mít na starosti přípravu choreografií na úvod přímých přenosů a speciální taneční čísla. Martin bude od začátku červencových zkoušek až po finálový večer nápomocný tanečním párům s jejich jednotlivými vystoupeními.“

Martin Kolda je vicemistr České republiky ve Standardních formacích a reprezentoval i na Mistrovství světa. Vystudoval konzervatoř Taneční centrum Praha, magisterské studium absolvoval na HAMU. Byl členem baletního souboru Severočeského divadla v Ústí nad Labem, další jevištní praxi získával na scénách Stavovského divadla, Hudebního divadla Karlín či Jihočeského divadla. Během své kariéry spolupracoval například s Vincentem Patersonem – choreografem Michaela Jacksona a Madonny. „Je mi ctí, že mě ČT oslovila ke spolupráci na tak významném projektu jako je StarDance a doufám, že díky svým zkušenostem napříč různými tanečními styly jako jsou samozřejmě standardní a latinskoamerické tance, ale i balet, moderní a jazzový tanec budu přínosem a pomocnou rukou všem zúčastněným. Udělám všechno pro to, aby navázal na předchozí skvělou práci Marka Zelinky. Věřím, že tento pořad zůstane i nadále tak skvělým jako posledních dvanáct ročníků, a že bude motivovat diváky všech generací k tanci a aktivnímu životnímu stylu,“ přeje si Martin Kolda.

Ivana Hannichová je choreografka, lektorka, tanečnice, absolventka konzervatoře Tanečního centra Praha a HAMU. Vytvořila choreografie k českým verzím muzikálů Aida, Mamma Mia!, Tarzan a Anděl páně. Coby tanečnice prošla základy nejrůznějších stylů a žánrů – od baletu přes hip hop, jazz, až po flamenco a folklor. Spolupracovala se souborem 420 PEOPLE. Ve své lektorské praxi se věnuje převážně modernímu a jazzovému tanci.

Tanečník a choreograf Marek Zelinka byl odborným poradcem StarDance, který pracovat s tanečními páry během jedenácté a dvanácté řady. „Rozhodnutí nepokračovat v dalším ročníku soutěže nebylo jednoduché a zvažoval jsem ho dlouhou dobu. Lidí, se kterými jsem spolupracoval i pořadu samotného a jeho diváků, si totiž vážím. Pozice hlavního choreografa vyžaduje velké časové nasazení a není jednoduché si rozplánovat rozložení sil na většinu roku. Každopádně budu tím, koho může StarDance stále počítat mezi své příznivce,“ svěřil se Marek Zelinka.

Vendula Krejčová

pro Taneční magazín