Jižní Svéráz 2026

Jihočeské divadlo zahajuje festival, který promění region v živé jeviště

Jihočeské divadlo představuje první oficiální ročník festivalu Jižní Svéráz, jedinečného projektu imerzivního a site-specific divadla, který v průběhu léta promění jižní Čechy v rozsáhlou mapu živého umění. Festival, který pořádá Jihočeské divadlo, a který nemá ve středoevropském kontextu obdoby, pracuje s konkrétními místy – od historických objektů přes veřejný prostor měst až po krajinu samotnou.

Jižní Svéráz 2026 propojí osm měst a 30 jedinečných lokalit, na nichž se představí 45 souborů a uměleckých skupin s celkem 37 inscenacemi a 263 představeními. Dramaturgie festivalu stojí na rozmanitosti forem i přístupů – vedle činohry, tance, opery či loutkového divadla nabídne také nové formáty, které vznikají přímo pro konkrétní místo a situaci. Součástí programu je i osm festivalových premiér. Jedná se o Ztracené pohyby tvůrčí skupiny Temporary Collective. Baletní soubor Jihočeského divadla uvede světovou premiéru imerzivního tanečního hororu Spalovač mrtvol, činohra Jihočeského divadla nabídne inscenaci Sen o říši krásy a operní soubor hudební titul Malý princ. Malé divadlo připravuje loutkovou inscenaci na vodní hladině inspirovanou vietnamským vodním loutkovým divadlem Majáky na konci světa. Další premiérové projekty – jako Zahradní slavnost, Hotel Fatigue či Kabaret Hrzán – rozšiřují dramaturgii o nové perspektivy a formy divadelního zážitku.

Festival vychází z úspěšného nultého ročníku z roku 2024, který vznikl v rámci vítězného konceptu Českých Budějovic – Evropského hlavního města kultury 2028. Již tehdy si získal výrazný divácký ohlas a potvrdil potenciál propojení současného umění s geniem loci jihočeského regionu. První oficiální ročník na tuto zkušenost navazuje a dále ji rozvíjí.

Festival bude zahájen programem Festivalové jednohubky, který se uskuteční od 1. do 3. května 2026 v Českých Budějovicích. Zahajovací víkend nabídne atraktivní a pečlivě sestavený program, který představí principy imerzivního a site-specific divadla v jejich nejživější podobě – a zároveň naznačí směr, kterým se bude celý festival ubírat. Divadlo se zde neodehrává pouze v sálech, ale vstupuje přímo do veřejného prostoru – do ulic, parků i míst, kde by ho divák běžně nehledal.

 

„Já osobně se na Jednohubky nesmírně těším – bude to možnost ochutnat v Budějovicích během tří dnů strašně zajímavé divadelní menu – vzhledem ke kratším formátům jednotlivých projektů si člověk bude moci vyzkoušet i úplně nové zážitky, na které by ho třeba bez takové příležitosti nenapadlo se vypravit,” přibližuje ředitelka Jihočeského divadla a festivalu Jižní Svéráz Martina Schlegelová. Podobně vnímá nový festival i primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová: „Jižní Svéráz dává Budějcím nový rozměr. Přináší divadlo tam, kde ho lidé nečekají, ale samozřejmě vítají. Do ulic, parků, industriálních prostor i do historických památek. Od 1. května se tak jižní Čechy promění v úžasné jeviště i hlediště, kde veřejný prostor zaplní divadelníci. Věřím, že půjde opět o výjimečnou událost, která našemu městu moc sluší a také o příslib úspěšného titulárního roku EHMK 2028.“

Během tří dnů nabídnou Festivalové jednohubky intenzivní a pestrý program, který promění město v pulsující scénu. Desítky inscenací, koncertů, performancí i workshopů nabídnou od rána do večera zážitky, v nichž se prolíná divadlo, hudba i současné umění. Program je koncipován tak, aby si každý divák mohl vytvořit vlastní cestu festivalem – od intimních projektů až po živé open-air události.

Součástí zahajovacího víkendu jsou i výrazné festivalové tituly. Malé divadlo například uvede premiéru Majáky na konci světa, činohra Jihočeského divadla představí Sen o říši krásy v prostoru Zámecké jízdárny v Českém Krumlově. Soubor Pomezí přiveze projekt Climax, který diváky vtahuje do dění odehrávajícího se během jediné klubové noci a stírá hranici mezi jevištěm a hledištěm. Divadlo Pomezí nabídne Kolemjdoucí – výtvarnou instalaci inspirovanou sociologickým výzkumem Rozděleni svobodou: Česká společnost po 30 letech.

Vedle inscenací ožije i samotné město prostřednictvím tří otevřených zón se vstupem zdarma. Park Stromovka nabídne program pro rodiny s dětmi, kulturně-kreativní centrum Žižkárna prostor pro současnou tvorbu a setkávání a ulice Dr. Stejskala se stane hlavní tepnou festivalového dění s hudbou, občerstvením, performancemi i dalšími formami živého umění.

Celý koncept navíc vymysleli jihočeští teenageři – měli jsme s nimi před dvěma lety celodenní setkání, které pořádalo EHMK, kde jsme vymýšleli, jak by měla vypadat kulturní akce, která by je bavila a která jim ve městě chybí, ale která by zároveň mohla oslovit i ostatní obyvatele. Je to tedy skvělá příležitost pro celé rodiny vyrazit v rámci prodlouženého víkendu do ulic a něco společně zažít,” upřesňuje Schlegelová.

Po zahajovacím víkendu se festival přesune do své tzv. „slow“ fáze a bude návštěvníky provázet jižními Čechami až do konce září. V tomto období se jednotlivé projekty postupně rozprostřou napříč regionem a nabídnou divákům možnost objevovat nejen samotné inscenace, ale i místa, která se stávají jejich nedílnou součástí. O závěr festivalu se postará komická opera Zabijačka, která vznikla v rámci doprovodného kulturního programu předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022 v koprodukci s divadlem Vzlet, Vosto5 a RUN OPERUN.

Foto: Archiv JD

Ondřej Hellebrant

pro Taneční magazín

Jižní Svéráz 2026

Divadelní festival Jižní Svéráz 2026 se blíží

Jihočeské divadlo připravuje v rámci projektu České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028 festival Jižní Svéráz.

Festival se uskuteční na známých i nečekaných místech napříč Jihočeským krajem a nabídne více než čtyřicet inscenací v netradičních prostorách – od rybníku a galerie přes pivovar, školní tělocvičnu a opuštěnou ubytovnu až po hřbitov nebo Otáčivé hlediště v Českém Krumlově.

Festival zahájí víkend Festivalové jednohubky (1. – 3. května 2026), který bude jakousi první ochutnávkou celého festivalu. Město během těchto dní ožije festivalovou atmosférou, otevřenými festivalovými zónami a programem, který návštěvníky naladí na další týdny Jižního Svérázu.

Součástí programu Jižního Svérázu bude také několik festivalových premiér:

Majáky na konci světa (1. 5. 2026)

Sen o říši krásy (2. 5. 2026)

Spalovač mrtvol (9. 7. 2026)

Ztracené pohyby (11. 7. 2026)

Zahradní slavnost (16. 7. 2026)

Malý princ (24. 7. 2026)

Hotel Fatigue (28. 7. 2026)

 

 

 

Ing. Mgr. Eva Šustková

pro Taneční magazín

 

Mladí, krásní a navždy

Jihočeské divadlo v Praze

Jihočeské divadlo i letos přijelo do Prahy, v Divadle na Fidlovačce se odehrála premiéra, která byla současně i zájezdem pro jihočeské  a malou oslavou pro všechny.  Jihočeské divadlo získalo  nominaci v kategorii Divadlo roku v rámci cen divadelní kritiky za rok 20205, takže se pochopitelně radovali.  A jak nejlépe? Novou inscenací Mladí, krásní a navždy. 

Kdo by v současné době nechtěl být mladý, krásný a navždy? Právě toto téma brilantně a s nadsázkou zpracovala Jana Burkiewizcová, absolventka HAMU, choreografka, režisérka, výrazná tvář  českého současného tance.  Je choreografkou i řady produkcí České televize. Známe ji také  ze spolupráce s Losers Cirque Company  (za choreografii inscenace Walls and Handbag získala Cenu Divadelních novin) nebo s Operou Národního divadla v Praze. Za inscenaci Ostrov! získala nominaci na Cenu Divadelních novin, na Cenu Thálie a na Cenách divadelní kritiky 2021 se umístila mezi nejlepšími inscenacemi roku.

Jana Burkiewizcová říká:“Baví mě divadlo, které kašle na to, co je správné.“ „Ve svých představeních kladu otázky.“ „Když mě něco trápí, zpracovat takové téma je můj způsob, jak  se s tím poprat, najít  východisko.“

Tentokrát známou choreografku zřejmě trápilo téma masové kultury a soutěže talentů. Základní podoba talentové soutěže je dána, vybírá se ten nejlepší, výjimečný, nadaný. Často je velkým lákadlem finanční odměna nebo výhra. Ale hlavní motivací většiny účastníků je prokazatelně touha po slávě.  U mladších generací je pozorován fenomén, kdy  už jde o slávu skutečně jen pro ni samotnou, bez ohledu na další aspekty.

Na druhé straně  stojí řada odpůrců talentových soutěží (já sama mezi ně také patřím). Je tady totiž popřen základní princip cesty ke slávě, nejen mít talent (to je tak 30 procent), ale soustavně na sobě pracovat, dřít, být opravdu kvalitní, od nižších pozic se  vypracovávat k vytouženým výšinám.  Samozřejmě, někdo se může dostat ke slávě díky šťastné náhodě, ale to je pak opravdu dílem osudu, není to umělý rychlovýtah nahoru. Tento způsob kariéry má mnohá úskalí. Nikdo ze soutěžících, nemůže být připraven na takový tlak pozornosti, které se mu dostane prakticky přes noc, jeho soukromí už není jeho a dokonce se veřejnost zajímá právě o pikantnosti z jeho soukromí možná daleko více, než o výkon samotný. Mediální obraz, který se o soutěžícím vytváří,  je zcela mimo jeho kontrolu.

Poptávka masové kultury, spotřebního zábavního průmyslu je velmi krutá – žádá si nové a nové tváře.  Různé odchylky, kuriozity, složitý životní osud, hendikep.  Navíc producenti dobře vědí, že velké části publika způsobuje jisté uspokojení sledovat ty, kteří talent nemají, zato se derou dál, jsou ochotni udělat cokoliv a ztratili už jakoukoliv soudnost i pud sebezáchovy. Divák se nad takovými jedinci může snadno povýšit a to ho dělá šťastným.

Společnost vždy kulturu chtěla, sice ji různě zneužívala, ale masová společnost kulturu nechce, chce zábavu. Spotřebovává ji jako všechno konzumní zboží.

Jana Burkiewizcová  v díle Mladí, krásní a navždy na tyto všechny aspekty upozorňuje, s nadhledem, nadsázkou, vtipem, ale až hrozivými a alarmujícími okamžiky, co všechno jsou lidé ochotni pro chvilku slávy udělat. Představení vyznívá směšně, divák se baví, ale někde ve skrytu duše si každý uvědomuje, že je to pravdivé a otřesné. Autorka burcuje diváka k zamyšlení. „Není s naší společností něco špatně?“ Já osobně si myslím, že je. Ale je to část dějin, co naplat. Ale umělci vždy  sloužili k tomu, aby zachytili obraz doby a poukázali na její stinné stránky. V tomto má dílo Mladí, krásní a navždy neuvěřitelně vysokou hodnotu. Zachycuje  velice pravdivě naši dobu, postoje společnosti, touhy mladé generace a nesmyslnost celého počínání. Vyzvedla bych moment, kdy už znuděná porota neví, co by ještě vymyslela a řekne: „Dělejte něco sami, sami.“  A účastníci stojí a mlčí. Nejen, že mnozí  tzv. umělci by za slávu položili život, ale ještě se navíc stávají loutkami a doslova roboty. Otroky, ponižovanými otroky až do strhání těla, ale dobrovolně, nikdo je nenutí, jen oni sami. Jakékoliv vzepření se autoritě je krutě potrestáno, není od věci veřejné  vydírání, zesměšňování apod. Je tu také krásně podán fenomén, jak být dokonalý. Nesmíte být starý, nesmíte být tlustší o dva cm, ani mít zdravotní problémy, co si to vůbec dovolujete. Musíte být robot… Musíte otročit. a když dojde ke zločinu? No…. Záleželo  na tom někomu  u otroků v minulosti? A dnes?

Výkony souboru byly fantastické, absolutně čistý tanec,  vlastně také tak dokonalý, až se zdá, že jsou to opravdu roboti, které ztělesňují. O to silnější zážitek si ale divák odnáší. Vše doplňuje odpovídající a citlivě zpracovaná hudba a kulisy, kterých není mnoho, ale bohatě stačí na vyjádření všeho.

Lukáš  Slavický, umělecký šéf baletu  říká: „Velmi mě těší, že Jana vytvořila pro soubor baletu Jihočeského divadla právě inscenaci, která se zaobírá současnými tématy a fenomény, kterými žijeme teď a tady.  Inscenace zapadá do našeho vskutku pestrého repertoáru a ukazuje všestrannost našich tanečních umělců.

 

Nelze než souhlasit. Hodnocení Tanečního magazínu: Bravo! Jedna z nejlepších inscenací, které jsem viděla a rozhodně si nenechte ujít!  

Foto z inscenace: Eva Smolíková, archiv JD

Eva Smolíková

Taneční magazín

Zásadní změny, premiéry, cesta za pražským publikem

Začátek roku 2026 v Jihočeském divadle

Jihočeské divadlo vstupuje do roku 2026 nejen s bohatým kulturním programem, ale také s významnou institucionální změnou – stalo se prvním divadlem v České republice, které se transformovalo ve veřejnou kulturní instituci. Tento krok přináší divadlu vyšší míru stability a otevírá nové možnosti pro dlouhodobý rozvoj živého umění.

Únor se v Jihočeském divadle ponese ve znamení tří premiér a sedmého ročníku divadelní přehlídky Jižní spojka, s níž divadlo míří do pražských divadel.

První únorovou premiérou je Vyšší moc (5. 2. 2026), adaptace filmu režiséra a scénáristy Rubena Östlunda, oceněného v roce 2014 Cenou poroty na MFF Cannes a v roce 2015 nominovaného na Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Čtyřčlenná rodina, odpočívající po dni stráveném na lyžařských svazích, čelí zdánlivě neodvratné hrozbě laviny. V okamžiku ohrožení se však projeví instinkt silnější než rozum – zatímco matka chrání děti, otec v panice utíká. Příběh, který zásadně naruší důvěru i obraz sebe sama, režíruje na scéně Na Půdě Jihočeského divadla Adam Svozil (Plíce, Holky a kluci, Cyrano z Bergeracu).

Druhou únorovou premiérou je Pán slepic (sitcom o moci) (25. 2. 2026), světová premiéra politické tragikomedie s osobitým inscenačním rukopisem režiséra Jakuba Čermáka. Hlavním hrdinou je ministerský předseda, který se rouhal Bohu ve snaze přinést svému národu inovativní chléb. Trest prozřetelnosti je však krutý: zemi postihne pandemie i ptačí mor a nebohý politik neví, čím trpí více – je totiž nejen předsedou vlády, ale také majitelem drůbežáren. A navíc se ukáže, že jím milovaný lid má raději koblihy než chléb. Politická tragikomedie o tom, že každý chléb má dvě kůrky, vznikla přímo pro Jihočeské divadlo.

Únorový premiérový blok uzavírá RAPsodie (28. 2. 2026) Malého divadla. Autorský tým Kateřina Letáková, Eliáš Gaydečka a Adéla Čermáková vytvořil inscenovaný rapový koncert, který s humorem, nadsázkou i naléhavostí mapuje svět dospívání a hledání vlastní identity. RAPsodie se odehrává ve světě fitness center, sociálních sítí, rapu a tlaku „samozvaných dospělých kingů“. Očima dnešních teenagerů se před diváky otevírá realita plná protichůdných očekávání, neustálého srovnávání a otázek: kdo je cool, kdo je cringe a co dělat, když se člověk cítí úplně mimo.

Významnou únorovou událostí je i sedmý ročník divadelní přehlídky Jižní spojka, s níž Jihočeské divadlo míří do Prahy. Do tří pražských divadel přiveze výběr svého repertoáru a představí se zde s cílem posílit povědomí pražského publika o propojení Jihočeského divadla, festivalu imerzivního a site-specific divadla Jižní Svéráz a Otáčivého hlediště. Čtyři inscenace, které přehlídka nabídne – Nebojsa (Divadlo VILA Štvanice, 5. a 6. 2. 2026), Směšná temnota (Divadlo Komedie, 15. 2. 2026), Mladí, krásní a navždy (Divadlo Na Fidlovačce, 16. 2. 2026) a Smolný pich aneb Pitomý porno (Divadlo Na Fidlovačce, 17. 2. 2026) – se setkávají s mimořádným zájmem publika; většina představení je již téměř vyprodaná.

V pondělí 3. března 2026 budou do prodeje uvolněny vstupenky na Festivalové jednohubky – zahajovací víkend festivalu imerzivního a site-specific divadla Jižní Svéráz, který v prvním květnovém víkendu nabídne ochutnávku z toho nejzajímavějšího, co celý festival přinese.

Jihočeské divadlo se zároveň může pochlubit rostoucím počtem mecenášů, kteří svou podporou potvrzují důvěru v jeho směřování i význam živého umění pro region. Díky mecenášské podpoře mohu vznikat odvážné, inovativní či náročné projekty, vzniká prostor pro novou dramaturgii, společné budování kulturních hodnot, které obohacují celé naše společenství.

Začátek roku 2026 v Jihočeském divadle spojuje důležité změny s intenzivní uměleckou prací a setkáváním s publikem. V tomto směru chce Jihočeské divadlo pokračovat i v dalších měsících a nabídnout divákům po celý rok živý, otevřený a kvalitní program.

 

Foto: archiv JD

Ondřej Hellebrant

pro Taneční magazín