Ten, který vylezl na kopec a rozhlédl se

Skutečný příběh šamanského léčitele kmene Navahů přináší Jihočeské divadlo až do Prahy

Jihočeské divadlo přeneslo do Prahy vskutku mimořádnou inscenaci s názvem ‚Ten, který vylezl na kopec a rozhlédl se‘. Přeneseně i doslova. Malý chlapec poznal velký svět.

Jakýmsi zvláštním řízením osudu se v kanceláři ředitele Malého divadla Petra Haška začaly kupit předměty z navažské rezervace. Jednoho dne mu dokonce v rukou zůstal i deník navažského šamanského  náčelníka Blackhorse Mitchella, který dosud léčí indiány. A bylo rozhodnuto.

Vznikala inscenace vyprávějící jeho životní příběh, divák si také může prohlédnout všechny předměty denní potřeby, které skutečně jeho rodina užívala.

Broneco,  nebo také Blackhorse Mitchell,  dokončil svou autobiografii  Miracle Hill,  (Hora,  kde se dějí zázraky), v Institutu umění amerických indiánů.

Kniha byla vydána v roce 1967.  Broneco stále žije a dále se vzdělává, učí   jazyk Navajo, jediný,  který se nepodařilo  během 2. světové války rozšifrovat a získal za to ocenění. Zasvětil také svůj život léčitelství, pomáhá nemocným,  zrovna tak,  jako jeho dědeček. Miluje celý život hudbu a věnuje se jí.

Navahové žijí v jihozápadní části USA. Bydlí v hoganech, typických malých  obydlích, ve kterých je  uprostřed ohniště.  Většinu času tráví venku. Dřevěná konstrukce je obložena kamenem, spáry vyplňuje jíl a mech.  Hogany většinou netvoří osady, jsou od sebe vzdáleny, aby ovce a koně měly dostatečný prostor pro pastvu.  Zvířata jsou považována za plnohodnotné členy rodiny.  Navahové uznávají všudypřítomné kojoty,  kteří zosobňují dobro i zlo, lid  i božstvo.

Kresba pískem je hlavní součástí navažských rituálů. Mimo jiné, Navahové jsou velmi zruční řemeslníci, zejména tkalcovství je na vysoké úrovni.

Skalní suk Shiprock je jejich symbolem, je to místo, kde se stýkají hranice  Colorada, Arizony, Utahu a Nového Mexika.

Samotný příběh by možná nebyl až tak výjimečný, kdyby… Představte si život malého chlapce, který běhá bosý, žije s babičkou a dědečkem, protože své rodiče ztratil v bojích. Večer co večer  poslouchá vytí kojotů, praskání ohně  a každý den pase ovce. To tvoří  jeho život,  zkrátka všechno, co o něm ví.  Ovšem dědeček je léčitel a to je poslání, které není jen tak ledajaké.

Z této naprosté divočiny, tedy světa nám vzdáleného několik staletí, se náhle dostane do moderního světa velkoměst, techniky, školy a vědění. Poznává také koncerty a hudby, kterou je naprosto očarován. Zároveň ale  je jeho svět protkaný také magií a předvídavostí, která je jeho předkům tak blízká.

Pro diváka je toto nahlédnutí  do skutečného života  indiánů současné doby naprosto fascinující. Skutečně používané předměty denní potřeby, šamanská maska, hogany, kde  opravdu zakusíte atmosféru navažského kmene, vytí kojotů v dálce.

Celkový dojem z představení je ohromující. Bohužel ale, prostory Divadla X-10, které zatím nemá dostatečné zázemí, jsou spíše nedůstojné pro tak velkolepé   divadlo.

Určitě o moc krásnější by byl zážitek, pokud by návštěvník mohl vyslechnout a prožít tento příběh někde v letní přírodě….

Představení je také vnímáno  jako  dětské, tedy dobré poučení pro děti. Určitě ano. Děti vnímají věci po svém, jejich svět je jiný, než svět dospělých.

Ale dospělý by možná přece jen během představení vnímal raději více podnětů, tedy nahlédl by i do ostatních hoganů. (Je to ale umožněno po představení). Divák totiž usedne do jednoho z hoganů, ale každý hogan symbolizuje trošku něco jiného – tkalcovství, léčení a věštění z písku, chov zvířat.  Možná ale, pokud by si divák toto uvědomoval i během představení, byl by zážitek intenzivnější. Anebo naopak. Záměr tvůrce byl možná přesně takový. Usednutí v hoganu znamená určité omezení, které asi malý chlapec vnímal, než okusil ‚velký svět‘.

Pro diváka je velmi dobré, být před představením trošku obeznámen s příběhem Blackhorse Mitchella, (přečíst si program), protože jedině tak porozumí detailům.

Toto představení je pro nás  mimořádné, protože je to skutečný příběh, plný emocí, přináší nám vhled do života jiné kultury, tak vzdálené i blízké a můžeme se s ní sblížit i tady, v České republice.

Velice přínosné, neváhejte, vezměte s sebou i děti. Taneční magazín vřele doporučuje.

Foto: Archiv JD

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Mesiáš – oratorium, v létě 2023 nás čeká kultovní trhák!

Kulturní událost letní sezóny na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, tato velká událost neunikla pátravému oku České televize

Mesiáš – velká kulturní událost se chystá pro léto 2023 V Českém Krumlově.

Otáčivé hlediště je mimořádný kulturní zážitek, ale bohužel se kolem něho stále vedou diskuse různého druhu. Jedni je považují za spíše rušivý element v přírodě a druzí ctí kulturní hodnoty. Ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek nemá zrovna jednoduchou pozici, protože rok co rok  musí obhájit kulturní význam Otáčivého hlediště.  Celá oblast je  památkou UNESCO a mnozí vnímají divadlo s jeho aktivitami jako narušování  přírody.  Nicméně spojení kultury a přírody je pro diváka něco naprosto jedinečného, opravdový duchovní zážitek, který možná nemá ve světě vůbec obdoby,  alespoň bychom mohli říci, že je ojedinělý a svůj, i když třeba ne jediný na světě.

Letošní uvedení oratoria Mesiáš, jehož scénické provedení  zarezonovalo v divácích, neuniklo pozornosti České televize a producenta Jiřího Hubače.

Letos v létě vznikne záznam tohoto představení pod režijním vedením Ondřeje Havelky.

Ondřej Havelka hovoří o své roli v oratoriu Mesiáš

 

 

Pořízení televizního záznamu se rozhodl finančně podpořit Bohemian Heritage Fund a Česká televize jedná dokonce i se zahraničním koproducentem, takže dílo Mesiáš bude něco vskutku velkolepého a milovníci divadla by si toto neměli nechat rozhodně ujít. Těším se, až se usadím v hledišti a ponořím se do příběhu, který je na jedné straně Biblický příběh Spasitele, ale současně je  propojen s epizodami života Schwarzenberků – zakladatelů barokního divadla v Českém Krumlově a letohrádku Bellaria.  Vrátíme se tedy do barokní doby v autentické světelné iluminaci. Stovky účinkujících, velkolepé výpravy a geniální hudba.  (Hudební nastudování a dirigent – Davic Švec, režie – Tomáš Ondřej Pilař).

 

Uvádíme výrok jednoho z diváků:

„Vidět Mesiáše byl neopakovatelný zážitek. Inscenace se nejen dotkla mé duše, ale prostoupila a obstoupila ji a já díky tomu prožil spojení s něčím větším, než jsem já sám, s něčím krásným, správným a dokonalým,  co dává času, prostoru a snad  i životu nový rozměr.  ( Napsal Petr P.)

Mesiáš – Foto archiv Jihočeského divadla

 

Zeptali jsme se….

TM: Jak je možné, že Mesiáš má takový úspěch, že i Česká televize chce uvést toto dílo, běžně se to přece nestává…

Odpovídá: Lukáš Průdek, ředitel Jihočeského divadla

„Mesiáš je skutečně operním trhákem.   Oratorium samo o sobě není scénickým tvarem, ale koncertním.  Zasazujeme ho ale do prostoru  Otáčivého hlediště, které   je scénou především pro vizuální ztvárnění.  Díky  konceptu režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře  se povedlo k  oratoriu přidat dějovou  linku, která je navíc naprosto   v  souladu s hodnotou díla Mesiáš a současně ho i  povyšuje a divák odchází  zcela zasažen duchovním prožitkem.“

 

Děkujeme

 

Text, foto, video: Eva Smolíková

Taneční magazín

Jižní spojka 2023 a Otáčivé hlediště 2023

Přehlídka Jihočeského divadla, nejen v Praze

Letošní 4. ročník divadelní přehlídky Jižní spojka můžeme označit za pokračování tradice. Ačkoliv je léto ještě daleko, příznivci Otáčivého hlediště v Českém Krumlově budou mít možnost seznámit se se soubory Jihočeského divadla už nyní. Od 16. 2. 2023 do 17. 4. 2023 se představí v žánrově pestré paletě činohra, balet a Malé divadlo na 5 pražských scénách.

Tisková konference začíná (Lenka Cimlová Ostrá a ředitel Lukáš Průdek)

Vedení Jihočeského divadla, Lenka Cimlová Ostrá, Lukáš Průdek, Lukáš Slavický, umělecký šéf divadla a hlavní tvůrci (duo SKUTR a choreograf Jan Kodet)

 

Tyto soubory už od roku 1958 pravidelně hrají také před Otáčivým hledištěm.

V českokrumlovském zámeckém parku letos diváci uvidí osvědčené činoherní hity Dracula a Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em) v režii Martina Glasera.

 

Letos naposled se diváci mohou před Otáčivým hledištěm těšit na Muže dvojhvězdy v režii Petra Formana. Příběh létajícího muže podle románu Alexandra Grina „Zářivý svět“ sklidil od své premiéry v roce 2021 velký divácký úspěch, ale i ocenění divadelní kritiky. Josef Lepša získal za scénografii a animaci k představení Muž Dvojhvězdy prestižní Cenu divadelní kritiky za rok 2021 v oboru scénografie.