Musica Teatrale

Hudební skladatel Jan Šikl vydává kompilaci scénické hudby Musica Teatrale z představení Laterny Magiky, 420People, Losers Cirque Company a dalších

Skladatel, aranžér a multiinstrumentalista Jan Šikl vydává dvě alba, na kterých zkompiloval výběr ze své dosavadní scénické hudby. Musica Teatrale I a Musica Teatrale II obsahují pečlivě reeditované a remasterované tracky z divadelních představení, na kterých Šikl spolupracoval se soubory Laterny Magiky, 420People, Losers Cirque Company. Ty doplnil o několik skladeb volných, scénicky nepoužitých.

Šikl je hudebně rozkročen nad několika aktivitami. Jako bubeník hraje v progresivně jazzových Zabelov Group a ve world music projektu Korjen. V minulosti jeho kompozice hrál Orchestr Berg, jako aranžér stojí za koncertními řadami Glorchestra a mnohými dalšími studiovými pracemi. Kromě aranžování je dirigentem projektu Floex Ensemble. Přes deset se věnuje kompozici a produkci scénické hudby, kterou za tu dobu psal pro soubory jako Laterna Magika, Jedl, Spitfire Company, 420People, Losers Cirque Company, Squadra Sua, Jihočeské divadlo, Klicperovo divadlo a další. Kromě hudby scénické se jeho hudba objevila v mnohých rozhlasových hrách, audioknihách a několika filmových dokumentech.

Rád při scénické práci sloužím společnému, vyššímu dramatickému celku. O to těžší bylo pro mě nyní poodstoupit od zkušenosti situace, ve které se ta či ona hudba na jevišti vyskytovala. Zároveň jsem měl silnou potřebu tak učinit a jsem rád, že jsem tu cestu, o které jsem netušil, jak bude náročná, absolvoval a že jsem tak zarámoval nějakou fázi své tvorby. Myslím, že mi to nějakým způsobem pomáhá chápat, co vlastně chci v hudbě dělat, přibližuje Jan Šikl k procesu vzniku kompilace.

Ve skladbách Musica Teatrale se projevuje Šiklova vášeň obklopovat se nástroji. Hraje zde na klávesové nástroje a syntezátory, kytary, basy, trumpety, bicí nástroje, housle, či zpívá. Do textury zvuku nechá rád promlouvat samply a zvukové nálezy. Kromě toho jsou na albech slyšet někteří hosté, kteří byli k jednotlivým projektům přizváni – sopranistky Lucie Silkenová a Varine Mkrtchian, houslista David Pokorný, cellista Šimon Marek.

Jsem rád, že jsem se takto vrátil k hudbě, která už byla v určitém kontextu jednou uzavřená, abych ji otevřel kontextu novému. Ne jako recyklát, ale se snahou zkoumat potenciál těch původních idejí a dotvářet je v nové formě, bez apelu na scénický záměr. Je to vlastně zajímavé mentální cvičení a pro mě nemalá práce a rád bych si to udržel jako nějakou profesní hygienu a tu kompilační řadu dál rozvíjel,“ doplňuje Šikl, který aktuálně uvádí tři nové scénické projekty – La Dolce Vita od Dekkadancers,  Sbírka národních zlozvyků od Losers Cirque Company a jako spoluautor v inscenaci Máma v Divadle Pod Palmovkou.

 

Musica Teatrale I

https://lnk.to/jsmti

1 – Red Light District (Panthera, 420People)

2 – Stavba Zahrady (Zahrada, Laterna Magika), soprán Varine Mkrtchyan, housle David Pokorný

3 – Vyčerpání (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

4 – Středobod (v premiéře), cello: Šimon Marek

5 – Overtura (Cube, Laterna Magika), soprán: Lucie Silkenová, housle David Pokorný

6 – The Bull is Sleeping (Panthera, 420People)

7 – Zapomenutý kvartet (v premiéře)

8 – My Favorite Sound (orig. track Vztahy, Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

9 – Every Now is Good Now (v premiéře)

(durata: 45min)

Musica Teatrale II

https://lnk.to/jsmtii

1 – Horizont (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

2 – Birds (Panthera, 420People)

3 – Walking Sticks (Panthera, 420People)

4 – Arioso (Cube, Laterna Magika), soprán: Lucie Silkenová, housle: David Pokorný

5 – Kojot (v premiéře)

6 – Velryba (Zahrada, Laterna Magika)

7 – Zen (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

8 – Poklad (Zahrada, Laterna Magika)

9 – Cesta (Zahrada, Laterna Magika)

10 – After The Storm Has Gone (Panthera, 420People)

(durata: 50 min)

Středobod https://youtu.be/B1u8yodXd_U?si=BxJRA3Li7SutP9N9

Red-light District https://youtu.be/bu0FTNNghyQ?si=wMikfVNwtNophzSX

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

 

 

 

Jihočeské divadlo se prezentovalo ve Vídni

Jihočeské divadlo – kulturní srdce jižních Čech

Kultura součást cestovního ruchu

Přijeďte za jedinečným kulturním zážitkem do srdce Evropy.

Prezentace Jihočeského divadla vznikla ve spolupráci s agenturou Czech Tourism Deutschland

Jihočeské divadlo se ve středu 22. listopadu prezentovalo v prostorách Českého centra ve Vídni. Hlavní myšlenkou prezentace bylo téma „Kultura jako nedílná součást cestovního ruchu“.

Prezentace vznikla ve spolupráci s agenturou Czech Tourism. Cílem našeho snažení je zvýšení povědomí
a mediálního zájmu o projekty vznikající na unikátní letní scéně Otáčivém hledišti v prostředí barokní zahrady zámku Český Krumlov. S těmito kroky je samozřejmě úzce spojena i podpora cestovního ruchu.

Prezentovali jsem nejen Jihočeské divadlo a jeho letní scénu Otáčivé hlediště, ale zároveň jsme představili i České Budějovice jako Evropské hlavní město kultury 2028 a jižní Čechy jako mimořádně atraktivní turistickou destinaci. Bylo nám ctí, že se prezentace zúčastnil velvyslanec České republiky v Rakouské republice Dr. Jiří Šitler.

Jižní Čechy, region, který vás chytne za srdce. Krajina rybníků, památek, historických měst a kultury.

Jihočeské divadlo je jediné čtyřsouborové profesionální divadlo na jihu Čech. V Českých Budějovicích má více jak stoletou tradici a pyšní se svým mezinárodním baletním a operním souborem, které sklízí úspěchy po celé České republice i v zahraničí. „Našim posláním je tvořit a přinášet tuzemským i zahraničním divákům mimořádně obohacující zážitky v oblasti scénického umění, kulturního vzdělávání a společenského života. Tyto zážitky přinášíme prostřednictvím pěti souborů – činohra, opera, balet, divadlo pro děti a mladého diváka a edukační centrum Ateliér 3D. Jihočeské divadlo navštíví každoročně na 120 000 diváků.“, dodává ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek.

Jihočeské divadlo připravuje každý rok dvě sezóny. Zimní na svých scénách v Českých Budějovicích a letní pod širým nebem na unikátní scéně Otáčivého hlediště v barokní zahradě zámku Český Krumlov. Jedná se o unikátní přírodní divadlo s originálním využíváním scénického prostoru. Autorem principu Otáčivého hlediště je významný divadelní architekt a scénograf Joan Brehms. Před Otáčivým hledištěm hrají soubory Jihočeského divadla již 65 let a každý rok zde odehrají na 90 představení pro více jak 55 000 diváků.

V létě 2023 mělo svou světovou premiéru právě před Otáčivým hledištěm taneční divadlo Egon Schiele – Autoportrét v choreografii Jana Kodeta a režijním zpracování uměleckého dua SKUTR (Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský).

Umělecký šéf baletu Lukáš Slavický k této výjimečné inscenaci doplňuje: „Inscenátoři se rozhodli jít cestou současného tanečního divadla s velkým důrazem na propojení všech složek – pohyb, výtvarné řešení, kostýmy, světla a původní hudby, která je výrazným prvkem celé inscenace. Název představení je inspirován fotkou Egona Schieleho, který stojí před zrcadlem a pozoruje sám sebe, ale také mnoha jeho vlastními autoportréty. Toto je koneckonců i leitmotiv celé inscenace, kdy pozorujeme okolní svět očima Egona Schieleho.“

Velký úspěch zaznamenala opera. Její scénické provedení oratoria Mesiáš v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a hudebním nastudování Davida Švece vzbudilo zcela mimořádný zájem veřejnosti. A neuniklo ani pozornosti České televize a producenta Jiřího Hubače. Považujeme za mimořádný úspěch a jsme poctěni, že Česká televize vybrala ze široké nabídky titulů k realizaci v roce 2023 právě Mesiáše, který vznikl v prostředí barokní zahrady před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Letos v létě vznikl záznam tohoto představení pod režijním vedením Ondřeje Havelky. Pořízení televizního záznamu finančně podpořil Bohemian Heritage Fund a koproducentem se stala společnost Unitel. „Když jsem v loňském roce viděl premiéru Mesiáše na Otáčivém hledišti v barokní zahradě zámku Český Krumlov byl jsem naprosto okouzlen. Nejen krásou prostředí a Händlovou hudbou, ale zejména profesionalitou a kreativitou se kterou Budějovické divadlo tento projekt zrealizovalo. A získání tak významného partnera, jakým je v této oblasti společnost Unitel považuji nejenom za úspěch, ale i důkaz výjímečnosti této produkce “, vzpomíná Jiří Hubač, kreativní producent České televize.

Dalším významným projektem opery Jihočeského divadla je opera Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Toto ikonické dílo české opery uvádíme pod širým nebem v unikátních kulisách hospodářských usedlostí Holašovic – zapsaných na seznam památek UNESCO. Typická jihočeská vesnička si zachovala svou architektonickou podobu tzv. selského baroka z 19. století, a je tak naprosto autentickým dějištěm pro dobrodružné námluvy Mařenky a Jeníka.

Letošní rok se Jihočeské divadlo stalo hrdým partnerem projektu České Budějovice – Evropské hlavní město kultury 2028. Klíčovou vizí konceptu Českých Budějovic je tzv. permakultura – vize propojení všech složek kulturního života včetně sfér vzdělávání, sociální péče nebo veřejného prostoru a jejich rozvoj v duchu udržitelnosti a péče. „Více než 50 programových linií, které zde již od příštího roku začneme realizovat, má významnou evropskou dimenzi, a proto již nyní mohu pozvat na nultý ročník unikátního bienále „South Specific“, zaměřeného na zážitkové a imerzní divadlo v netradičních prostorách po celých jižních Čechách, nebo například na nově vzniknuvší „Culture island“, díky němuž bude možné navštívit během jediné návštěvy Českých Budějovic hned celou řadu sousedících kulturních institucí.“, vysvětluje umělecký šéf opery a zároveň člen dramaturgické rady Evropského hlavního města kultury Tomáš Ondřej Pilař.

Lenka Cimlová Ostrá

pro Taneční magazín

Ten, který vylezl na kopec a rozhlédl se

Skutečný příběh šamanského léčitele kmene Navahů přináší Jihočeské divadlo až do Prahy

Jihočeské divadlo přeneslo do Prahy vskutku mimořádnou inscenaci s názvem ‚Ten, který vylezl na kopec a rozhlédl se‘. Přeneseně i doslova. Malý chlapec poznal velký svět.

Jakýmsi zvláštním řízením osudu se v kanceláři ředitele Malého divadla Petra Haška začaly kupit předměty z navažské rezervace. Jednoho dne mu dokonce v rukou zůstal i deník navažského šamanského  náčelníka Blackhorse Mitchella, který dosud léčí indiány. A bylo rozhodnuto.

Vznikala inscenace vyprávějící jeho životní příběh, divák si také může prohlédnout všechny předměty denní potřeby, které skutečně jeho rodina užívala.

Broneco,  nebo také Blackhorse Mitchell,  dokončil svou autobiografii  Miracle Hill,  (Hora,  kde se dějí zázraky), v Institutu umění amerických indiánů.

Kniha byla vydána v roce 1967.  Broneco stále žije a dále se vzdělává, učí   jazyk Navajo, jediný,  který se nepodařilo  během 2. světové války rozšifrovat a získal za to ocenění. Zasvětil také svůj život léčitelství, pomáhá nemocným,  zrovna tak,  jako jeho dědeček. Miluje celý život hudbu a věnuje se jí.

Navahové žijí v jihozápadní části USA. Bydlí v hoganech, typických malých  obydlích, ve kterých je  uprostřed ohniště.  Většinu času tráví venku. Dřevěná konstrukce je obložena kamenem, spáry vyplňuje jíl a mech.  Hogany většinou netvoří osady, jsou od sebe vzdáleny, aby ovce a koně měly dostatečný prostor pro pastvu.  Zvířata jsou považována za plnohodnotné členy rodiny.  Navahové uznávají všudypřítomné kojoty,  kteří zosobňují dobro i zlo, lid  i božstvo.

Kresba pískem je hlavní součástí navažských rituálů. Mimo jiné, Navahové jsou velmi zruční řemeslníci, zejména tkalcovství je na vysoké úrovni.

Skalní suk Shiprock je jejich symbolem, je to místo, kde se stýkají hranice  Colorada, Arizony, Utahu a Nového Mexika.

Samotný příběh by možná nebyl až tak výjimečný, kdyby… Představte si život malého chlapce, který běhá bosý, žije s babičkou a dědečkem, protože své rodiče ztratil v bojích. Večer co večer  poslouchá vytí kojotů, praskání ohně  a každý den pase ovce. To tvoří  jeho život,  zkrátka všechno, co o něm ví.  Ovšem dědeček je léčitel a to je poslání, které není jen tak ledajaké.

Z této naprosté divočiny, tedy světa nám vzdáleného několik staletí, se náhle dostane do moderního světa velkoměst, techniky, školy a vědění. Poznává také koncerty a hudby, kterou je naprosto očarován. Zároveň ale  je jeho svět protkaný také magií a předvídavostí, která je jeho předkům tak blízká.

Pro diváka je toto nahlédnutí  do skutečného života  indiánů současné doby naprosto fascinující. Skutečně používané předměty denní potřeby, šamanská maska, hogany, kde  opravdu zakusíte atmosféru navažského kmene, vytí kojotů v dálce.

Celkový dojem z představení je ohromující. Bohužel ale, prostory Divadla X-10, které zatím nemá dostatečné zázemí, jsou spíše nedůstojné pro tak velkolepé   divadlo.

Určitě o moc krásnější by byl zážitek, pokud by návštěvník mohl vyslechnout a prožít tento příběh někde v letní přírodě….

Představení je také vnímáno  jako  dětské, tedy dobré poučení pro děti. Určitě ano. Děti vnímají věci po svém, jejich svět je jiný, než svět dospělých.

Ale dospělý by možná přece jen během představení vnímal raději více podnětů, tedy nahlédl by i do ostatních hoganů. (Je to ale umožněno po představení). Divák totiž usedne do jednoho z hoganů, ale každý hogan symbolizuje trošku něco jiného – tkalcovství, léčení a věštění z písku, chov zvířat.  Možná ale, pokud by si divák toto uvědomoval i během představení, byl by zážitek intenzivnější. Anebo naopak. Záměr tvůrce byl možná přesně takový. Usednutí v hoganu znamená určité omezení, které asi malý chlapec vnímal, než okusil ‚velký svět‘.

Pro diváka je velmi dobré, být před představením trošku obeznámen s příběhem Blackhorse Mitchella, (přečíst si program), protože jedině tak porozumí detailům.

Toto představení je pro nás  mimořádné, protože je to skutečný příběh, plný emocí, přináší nám vhled do života jiné kultury, tak vzdálené i blízké a můžeme se s ní sblížit i tady, v České republice.

Velice přínosné, neváhejte, vezměte s sebou i děti. Taneční magazín vřele doporučuje.

Foto: Archiv JD

 

Eva Smolíková

Taneční magazín

Mesiáš – oratorium, v létě 2023 nás čeká kultovní trhák!

Kulturní událost letní sezóny na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, tato velká událost neunikla pátravému oku České televize

Mesiáš – velká kulturní událost se chystá pro léto 2023 V Českém Krumlově.

Otáčivé hlediště je mimořádný kulturní zážitek, ale bohužel se kolem něho stále vedou diskuse různého druhu. Jedni je považují za spíše rušivý element v přírodě a druzí ctí kulturní hodnoty. Ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek nemá zrovna jednoduchou pozici, protože rok co rok  musí obhájit kulturní význam Otáčivého hlediště.  Celá oblast je  památkou UNESCO a mnozí vnímají divadlo s jeho aktivitami jako narušování  přírody.  Nicméně spojení kultury a přírody je pro diváka něco naprosto jedinečného, opravdový duchovní zážitek, který možná nemá ve světě vůbec obdoby,  alespoň bychom mohli říci, že je ojedinělý a svůj, i když třeba ne jediný na světě.

Letošní uvedení oratoria Mesiáš, jehož scénické provedení  zarezonovalo v divácích, neuniklo pozornosti České televize a producenta Jiřího Hubače.

Letos v létě vznikne záznam tohoto představení pod režijním vedením Ondřeje Havelky.

Ondřej Havelka hovoří o své roli v oratoriu Mesiáš

 

 

Pořízení televizního záznamu se rozhodl finančně podpořit Bohemian Heritage Fund a Česká televize jedná dokonce i se zahraničním koproducentem, takže dílo Mesiáš bude něco vskutku velkolepého a milovníci divadla by si toto neměli nechat rozhodně ujít. Těším se, až se usadím v hledišti a ponořím se do příběhu, který je na jedné straně Biblický příběh Spasitele, ale současně je  propojen s epizodami života Schwarzenberků – zakladatelů barokního divadla v Českém Krumlově a letohrádku Bellaria.  Vrátíme se tedy do barokní doby v autentické světelné iluminaci. Stovky účinkujících, velkolepé výpravy a geniální hudba.  (Hudební nastudování a dirigent – Davic Švec, režie – Tomáš Ondřej Pilař).

 

Uvádíme výrok jednoho z diváků:

„Vidět Mesiáše byl neopakovatelný zážitek. Inscenace se nejen dotkla mé duše, ale prostoupila a obstoupila ji a já díky tomu prožil spojení s něčím větším, než jsem já sám, s něčím krásným, správným a dokonalým,  co dává času, prostoru a snad  i životu nový rozměr.  ( Napsal Petr P.)

Mesiáš – Foto archiv Jihočeského divadla

 

Zeptali jsme se….

TM: Jak je možné, že Mesiáš má takový úspěch, že i Česká televize chce uvést toto dílo, běžně se to přece nestává…

Odpovídá: Lukáš Průdek, ředitel Jihočeského divadla

„Mesiáš je skutečně operním trhákem.   Oratorium samo o sobě není scénickým tvarem, ale koncertním.  Zasazujeme ho ale do prostoru  Otáčivého hlediště, které   je scénou především pro vizuální ztvárnění.  Díky  konceptu režiséra Tomáše Ondřeje Pilaře  se povedlo k  oratoriu přidat dějovou  linku, která je navíc naprosto   v  souladu s hodnotou díla Mesiáš a současně ho i  povyšuje a divák odchází  zcela zasažen duchovním prožitkem.“

 

Děkujeme

 

Text, foto, video: Eva Smolíková

Taneční magazín