Musica Teatrale

Hudební skladatel Jan Šikl vydává kompilaci scénické hudby Musica Teatrale z představení Laterny Magiky, 420People, Losers Cirque Company a dalších

Skladatel, aranžér a multiinstrumentalista Jan Šikl vydává dvě alba, na kterých zkompiloval výběr ze své dosavadní scénické hudby. Musica Teatrale I a Musica Teatrale II obsahují pečlivě reeditované a remasterované tracky z divadelních představení, na kterých Šikl spolupracoval se soubory Laterny Magiky, 420People, Losers Cirque Company. Ty doplnil o několik skladeb volných, scénicky nepoužitých.

Šikl je hudebně rozkročen nad několika aktivitami. Jako bubeník hraje v progresivně jazzových Zabelov Group a ve world music projektu Korjen. V minulosti jeho kompozice hrál Orchestr Berg, jako aranžér stojí za koncertními řadami Glorchestra a mnohými dalšími studiovými pracemi. Kromě aranžování je dirigentem projektu Floex Ensemble. Přes deset se věnuje kompozici a produkci scénické hudby, kterou za tu dobu psal pro soubory jako Laterna Magika, Jedl, Spitfire Company, 420People, Losers Cirque Company, Squadra Sua, Jihočeské divadlo, Klicperovo divadlo a další. Kromě hudby scénické se jeho hudba objevila v mnohých rozhlasových hrách, audioknihách a několika filmových dokumentech.

Rád při scénické práci sloužím společnému, vyššímu dramatickému celku. O to těžší bylo pro mě nyní poodstoupit od zkušenosti situace, ve které se ta či ona hudba na jevišti vyskytovala. Zároveň jsem měl silnou potřebu tak učinit a jsem rád, že jsem tu cestu, o které jsem netušil, jak bude náročná, absolvoval a že jsem tak zarámoval nějakou fázi své tvorby. Myslím, že mi to nějakým způsobem pomáhá chápat, co vlastně chci v hudbě dělat, přibližuje Jan Šikl k procesu vzniku kompilace.


Ve skladbách Musica Teatrale se projevuje Šiklova vášeň obklopovat se nástroji. Hraje zde na klávesové nástroje a syntezátory, kytary, basy, trumpety, bicí nástroje, housle, či zpívá. Do textury zvuku nechá rád promlouvat samply a zvukové nálezy. Kromě toho jsou na albech slyšet někteří hosté, kteří byli k jednotlivým projektům přizváni – sopranistky Lucie Silkenová a Varine Mkrtchian, houslista David Pokorný, cellista Šimon Marek.

Jsem rád, že jsem se takto vrátil k hudbě, která už byla v určitém kontextu jednou uzavřená, abych ji otevřel kontextu novému. Ne jako recyklát, ale se snahou zkoumat potenciál těch původních idejí a dotvářet je v nové formě, bez apelu na scénický záměr. Je to vlastně zajímavé mentální cvičení a pro mě nemalá práce a rád bych si to udržel jako nějakou profesní hygienu a tu kompilační řadu dál rozvíjel,“ doplňuje Šikl, který aktuálně uvádí tři nové scénické projekty – La Dolce Vita od Dekkadancers,  Sbírka národních zlozvyků od Losers Cirque Company a jako spoluautor v inscenaci Máma v Divadle Pod Palmovkou.

 

Musica Teatrale I

https://lnk.to/jsmti

1 – Red Light District (Panthera, 420People)

2 – Stavba Zahrady (Zahrada, Laterna Magika), soprán Varine Mkrtchyan, housle David Pokorný

3 – Vyčerpání (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

4 – Středobod (v premiéře), cello: Šimon Marek

5 – Overtura (Cube, Laterna Magika), soprán: Lucie Silkenová, housle David Pokorný

6 – The Bull is Sleeping (Panthera, 420People)

7 – Zapomenutý kvartet (v premiéře)

8 – My Favorite Sound (orig. track Vztahy, Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

9 – Every Now is Good Now (v premiéře)

(durata: 45min)

Musica Teatrale II

https://lnk.to/jsmtii

1 – Horizont (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

2 – Birds (Panthera, 420People)

3 – Walking Sticks (Panthera, 420People)

4 – Arioso (Cube, Laterna Magika), soprán: Lucie Silkenová, housle: David Pokorný

5 – Kojot (v premiéře)

6 – Velryba (Zahrada, Laterna Magika)

7 – Zen (Nespoutaní, Losers Cirque Comp.)

8 – Poklad (Zahrada, Laterna Magika)

9 – Cesta (Zahrada, Laterna Magika)

10 – After The Storm Has Gone (Panthera, 420People)

(durata: 50 min)

Středobod https://youtu.be/B1u8yodXd_U?si=BxJRA3Li7SutP9N9

Red-light District https://youtu.be/bu0FTNNghyQ?si=wMikfVNwtNophzSX

Anna Mašátová

pro Taneční magazín

 

 

 

»FRAGMENTY«

Dvacet sedm osobností světové scénografie v jedné publikaci

Rok po úspěšné výstavě „Fragmenty“, která byla součástí Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, vychází stejnojmenná publikace. Anglicko-česká publikace na sto padesáti stránkách představuje významné osobnosti světové scénografie. Ty, které zásadním způsobem ovlivnily obor. Tvorba je prezentována fotografiemi jejich vybraných děl a životopisy. Publikace současně odhaluje tvůrčí proces a prostřednictvím rozhovorů přibližuje kreativní myšlení samotných tvůrců.

Poslední mezinárodní festival Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru se uskutečnil v roce 2019. Jeho součástí byla výstava „Fragmenty“. Proběhla v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Výstavy se účastnilo dvacet sedm zemí a regionů. Každá z nich vybrala jeden jediný objekt – přelomové dílo z oblasti scénické výpravy, kostýmního výtvarnictví, světelného nebo zvukového designu. Výstava kurátorovaná českou scénografkou působící ve Spojených státech amerických Klárou Zieglerovou oslavila zásadní tvůrčí počiny: „Výstava a spolu s ní i aktuálně vydávaná kniha ,Fragmenty 2019´ prezentují výběr ikonických scénografických řešení, která znamenala posun, změnu paradigmatu, či průlom v oboru. Tyto legendy i nadále inspirují nové generace umělců,” přibližuje celý koncept i význam publikace Klára Zieglerová.

Publikace „Fragmenty 2019“ není klasickým katalogem výstavy. Skrze citáty a úryvky rozhovorů kniha přibližuje způsob scénografického přemýšlení a proces tvorby. Od zadání, přes hledání cesty, modelování, kritické argumentování až k finálnímu řešení, ze kterého po derniéře zbudou zlomky – fragmenty. Markéta Fantová, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, poukazuje na přesah publikace: „Význam díla tkví především v tom, že dává nahlédnout za samotný vystavený objekt. Nastiňuje způsob přemýšlení a práce konkrétních významných divadelních výtvarných umělců. Ostatně, to vše lze shrnout pod označení scénografie či performance design. Tím je čtenáři umožněno pochopit kreativní postup a inspirovat se jím.”

Mezi umělce, jejichž ikonické dílo je v knize prezentováno, patří například:

Iva Němcová (1980 – 2015), scénická a kostýmní výtvarnice, designérka a konceptuální umělkyně, která za svého života vytvořila téměř tři desítky divadelních inscenací u nás i v zahraničí. Do tvůrčího tandemu ji rádi a často zvali přední čeští režiséři Daniel Špinar, Jan Frič nebo Miroslav Krobot. Za Němcové ikonické dílo je vybrána „Morgiana“.

Z inscenace výtvarnice Ivy Němcové „Morgiana“ v Klicperově divadle

Ming Cho Lee (1930 – 2020), nedávno zesnulý scénograf a pedagog, který zásadním způsobem ovlivnil severoamerické divadlo 20. století a celé generace umělců. New York Times jej nazvaly „nestorem amerických scénografů“ a byl mimo jiné držitelem americké Národní medaile za umění, či dvou cen Tony. Jako ikonické dílo Ming Cho Leeho je představení „Boris Godunov“.

Alexander Lisiyansky (1958), izraelský scénograf, architekt a pedagog ruského původu. Kniha představuje jeho dílo „Ztraceno mezi X-Y-Z“, které Lisiyansky vytvořil přímo pro výstavu Fragmenty. Demonstruje jeho představu o práci scénografa jako nekonečného procesu. Podstatou díla je vždy pocit nedokončenosti. Jakmile totiž umělec dokončí práci na návrhu, hned si uvědomí, jak ji šlo udělat lépe a jinak.

Hélio Eichbauer (1941 – 2018), brazilský scénograf, umělecký ředitel, pedagog a také žák významného českého scénografa Josefa Svobody. Jako jeden z hlavních brazilských umělců se Eichbauer podílel na obrození a modernizaci jihoamerické scénografie. Spolupracoval s umělci několika generací a své odvážné nápady realizoval v mnoha divadelních inscenacích. V publikaci se představí jeho „O Rei Da Vela“.

Ali Raffi

Ali Raffi (1939), íránský umělec, jehož ke scénografii dovedlo vážné zranění na lyžích, které zhatilo jeho sportovní kariéru. Poté absolvoval studium sociologie a divadla na pařížské Sorbonně. Jeho působení v Íránu přerušila revoluce, natrvalo se ve své rodné zemi mohl usadit až po roce 1991. Je scénografem a režisérem divadelních a filmových děl, přičemž jeho tvůrčí dráha se vyznačuje spíše vysokou kvalitou než kvantitou. V knize je představen Raffiho „Hon na lišku“.

Burmaa Tumurkhuyag (1946) zásadním způsobem proměnil mongolskou divadelní scénu. Přestože prosazování moderního divadla nebylo v komunismem ovládané společnosti jednoduché, Tumurkhuyagovi se povedlo zavést nové divadelní technologie, jevištní techniky a přístupy k tvorbě divadelních kostýmů. Artefakt „Tvar sklepa“ připomíná lehké a snadno přenosné skládačky, které jsou charakteristickým rysem Tumurkhuyagova inovativního a svobodného uměleckého myšlení.

Kustav-Agu Püüman

Kustav-Agu Püüman (1937) se s pronikavým kouzlem a sofistikovanou elegancí zaměřuje na jednoduchý objekt, který rezonuje jak na osobní, tak na národní úrovni. Kufr, se kterým sám Püüman jako mladý chlapec prožil útěk z rodného Tallinnu při bombardování v roce 1944, použil v inscenaci „Měsíční běs“, kde mladý arménský pár s kufrem uniká genocidě roku 1915.

 Kniha „Fragments/Fragmenty 2019“ vychází v anglicko-české verzi a vydává ji Institut umění – Divadelní ústav, realizátor Pražského Quadriennale. A je k zakoupení v e-shopu Institutu umění – Divadelního ústavu Prospero za cenu: 350 Kč.

 Fragments/Fragmenty 2019

Autoři: Klára Zieglerová, Markéta Fantová, kurátoři a umělci

Editoři: Magdaléna Brožíková, Michaela Buriánková, Lucie Čepcová, Brad Caleb Lee, Pavlína Šulcová, Halka Varhaníková

Překlad z anglického originálu: AZ Translations, Petr Kotouš

Grafický design a sazba: Veronika Vacková

Tisk: Helbich

Vydavatel: Institut umění – Divadelní ústav

Partneři: Národní muzeum, ROBE Lighting s.r.o.

Petra Jansa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Připojte se i vy!

Majáky české kultury se rozsvítí v pondělí večer po celé České republice namísto zrušených akcí

V pondělí 12. října v 19.30 se po celé České republice rozsvítí Majáky české kultury – světelné sloupy v místech, kde by v tu chvíli, nebýt koronanavirové pandemie, normálně probíhaly koncerty, divadelní představení, projekce filmů i vernisáže výstav. Za akcí stojí iniciativa ,#kulturunezastavíš´, která během jarního uzavření kulturních institucí připravila desítky venkovních akcí na pomezí cirkusu, divadla a koncertů. Iniciátoři akce zároveň vyzývají všechna kina, divadla, kluby, anebo výstavní sítě, aby se k Majákům pro kulturu připojily a ukázaly tak, kde všude za normálních okolností baví své diváky. V tuto chvíli se k akci slíbila připojit řada institucí, mezi jinými třeba Národní divadlo Praha, Národní divadlo v Brně, Klicperovo divadlo v Hradci Králové, Jatka78 v Praze, Naivní divadlo Liberec, UFFO Trutnov a další a další.

Zároveň vyzývají kulturní veřejnost, aby využila posledního víkendu zřejmě na dlouhou dobu k návštěvě kulturních akcí a podpořila tak umělce i všechny ty, kdo v kultuře pracují.

Připojte se k iniciativě ,#kulturunezastavíš´. A vyšlete, společně s námi, v pondělí do světa jasný světelný signál, že kultura je tu i přes lockdown pořád s námi. Ukažme, kde všude za jiných okolností bavíme své diváky. Rozsviťme oblohu namísto odehraného představení, koncertu, promítání filmu nebo jiné neuskutečněné akce. Rozsviťme maják české kultury! Protože kultura diváky nenechá ztroskotat a díky jejich podpoře ani sama neztroskotá. Budeme zase spolu! Zvládneme to! Bezpečně a s respektem k vládním opatřením,” vyzývá Rosťa Novák mladší, který se svým souborem Cirk La Putyka podnítil vznik iniciativy ,#kulturunezastavíš´. A dodává: “Celá akce není za účelem protestu proti vládním nařízením. Symbolicky poukazujeme na paralýzu celé kultury, kulturních zařízení, kulturního průmyslu a všech jeho personálních složek.

Rostislav Novák mladší

Zapojené instituce umístí na střechu či do jiného místa světlo, které bude v pondělní večer od 19.30 svítit do oblak. “Nechte jej svítit celou noc nebo tak dlouho, jak jen to bude možné. Nezáleží na tom, jestli jste v tu dobu měli mít nějaké představení nebo akci,” doplňují organizátoři. Ti, kdo se chtějí ještě zapojit do akce Majáky pro kulturu, mohou kontaktovat pořadatele na tento e-mail: info@laputyka.cz.

Facebook událost:

https://www.facebook.com/events/684538879139825/

Neustále aktualizovaný seznam institucí,

které se do Majáků české kultury zapojí:

Národní divadlo Praha

Národní divadlo Brno

Bezbariérové divadlo Barka

Česká filharmonie

Asociace profesionálních divadel

Filharmonie Hradec Králové

DIOD Jihlava

Divadlo Alfa

Divadlo Bolka Polívky

Divadlo Horní Počernice

Divadlo Feste

Divadlo Na Prádle

Divadlo Ponec

Divadlo v Řeznické

Divadlo v Dlouhé

Klicperovo divadlo

KULT Produkce

Kulturní centrum Turnov

Meet Factory

Městské divadlo Mladá Boleslav

Městské divadlo v Mostě

Moravské divadlo Olomouc

Moravská galerie Olomouc

Naivní divadlo Liberec

Rock Opera Praha

Jatka78

…a další

Foto: Eva Smolíková a archiv

Jiří Sedlák a Zuzana Hošková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN