dlouhých třiatřicet týdnů pro vás nemohl Pražský komorní balet tančit. Odteď už ale počítáme jen dny do chvíle, kdy budeme znovu stát na jevišti. Připravili jsme pestrý program na červen a červenec a těšíme se na všechna představení.
Taneční divadlo Petra Zusky „KYTICE“ vzniklo na motivy Erbenovy sbírky veršovaných balad, která patří k pokladům české poezie a literatury. Pokud jste doposud neměli možnost oceňovanou inscenaci zhlédnout, nepromeškejte jedinečné dva termíny uvedení. Na „Kytici“ se můžete těšit v neděli 6. června a za necelý měsíc opět v neděli 4. července od 19.00 v Divadle na Vinohradech.
Komponovaný večer na motivy starých lidových písní „CARMINA VETERA“ bude uveden v neděli 27. června od 19.00 v Divadle na Vinohradech. Představení tvoří čtyři díla renomovaného choreografa Petra Zusky, pro která se jejich autor inspiroval motivy lidových písní. Přes krásu písní, poezie a etnické hudby se, díky choreografiím, dostáváme do prostředí, které ukazuje skutečné vztahy mezi lidmi a životní etapy, jež právě prožívají.
Na výjimečnou událost a jediné uvedení se pak můžete těšit v rámci letní divadelní scény Azyl78. Komponovaný večer v originálních autorských choreografiích předních tvůrcůPetra Zusky, Marka Svobodníka a Viktora Konvalinky s názvem „L.I.VE – loučení Igora Vejsady s taneční kariérou“ se uskuteční v pátek 2. července v 19.30 v šapitó Azyl78 na Výstavišti Praha. Vynikající tanečník a baletní mistr Igor Vejsada se rozloučí s profesionální kariérou a naposledy zatančí hlavní roli v choreografii „Chvilka POEzie“.
Dvacet sedm osobností světové scénografie v jedné publikaci
Rok po úspěšné výstavě „Fragmenty“, která byla součástí Pražského Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, vychází stejnojmenná publikace. Anglicko-česká publikace na sto padesáti stránkách představuje významné osobnosti světové scénografie. Ty, které zásadním způsobem ovlivnily obor. Tvorba je prezentována fotografiemi jejich vybraných děl a životopisy. Publikace současně odhaluje tvůrčí proces a prostřednictvím rozhovorů přibližuje kreativní myšlení samotných tvůrců.
Poslední mezinárodní festival Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru se uskutečnil v roce 2019. Jeho součástí byla výstava „Fragmenty“. Proběhla v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Výstavy se účastnilo dvacet sedm zemí a regionů. Každá z nich vybrala jeden jediný objekt – přelomové dílo z oblasti scénické výpravy, kostýmního výtvarnictví, světelného nebo zvukového designu. Výstava kurátorovaná českou scénografkou působící ve Spojených státech amerických Klárou Zieglerovou oslavila zásadní tvůrčí počiny: „Výstava a spolu s ní i aktuálně vydávaná kniha ,Fragmenty 2019´ prezentují výběr ikonických scénografických řešení, která znamenala posun, změnu paradigmatu, či průlom v oboru. Tyto legendy i nadále inspirují nové generace umělců,” přibližuje celý koncept i význam publikace Klára Zieglerová.
Publikace „Fragmenty 2019“ není klasickým katalogem výstavy. Skrze citáty a úryvky rozhovorů kniha přibližuje způsob scénografického přemýšlení a proces tvorby. Od zadání, přes hledání cesty, modelování, kritické argumentování až k finálnímu řešení, ze kterého po derniéře zbudou zlomky – fragmenty. Markéta Fantová, umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, poukazuje na přesah publikace: „Význam díla tkví především v tom, že dává nahlédnout za samotný vystavený objekt. Nastiňuje způsob přemýšlení a práce konkrétních významných divadelních výtvarných umělců. Ostatně, to vše lze shrnout pod označení scénografie či performance design. Tím je čtenáři umožněno pochopit kreativní postup a inspirovat se jím.”
Mezi umělce, jejichž ikonické dílo je v knize prezentováno, patří například:
Iva Němcová (1980 – 2015), scénická a kostýmní výtvarnice, designérka a konceptuální umělkyně, která za svého života vytvořila téměř tři desítky divadelních inscenací u nás i v zahraničí. Do tvůrčího tandemu ji rádi a často zvali přední čeští režiséři Daniel Špinar, Jan Frič nebo Miroslav Krobot. Za Němcové ikonické dílo je vybrána „Morgiana“.
Z inscenace výtvarnice Ivy Němcové „Morgiana“ v Klicperově divadle
Ming Cho Lee (1930 – 2020), nedávno zesnulý scénograf a pedagog, který zásadním způsobem ovlivnil severoamerické divadlo 20. století a celé generace umělců. New York Times jej nazvaly „nestorem amerických scénografů“ a byl mimo jiné držitelem americké Národní medaile za umění, či dvou cen Tony. Jako ikonické dílo Ming Cho Leeho je představení „Boris Godunov“.
Alexander Lisiyansky (1958), izraelský scénograf, architekt a pedagog ruského původu. Kniha představuje jeho dílo „Ztraceno mezi X-Y-Z“, které Lisiyansky vytvořil přímo pro výstavu Fragmenty. Demonstruje jeho představu o práci scénografa jako nekonečného procesu. Podstatou díla je vždy pocit nedokončenosti. Jakmile totiž umělec dokončí práci na návrhu, hned si uvědomí, jak ji šlo udělat lépe a jinak.
Hélio Eichbauer (1941 – 2018), brazilský scénograf, umělecký ředitel, pedagog a také žák významného českého scénografa Josefa Svobody. Jako jeden z hlavních brazilských umělců se Eichbauer podílel na obrození a modernizaci jihoamerické scénografie. Spolupracoval s umělci několika generací a své odvážné nápady realizoval v mnoha divadelních inscenacích. V publikaci se představí jeho „O Rei Da Vela“.
Ali Raffi
Ali Raffi (1939), íránský umělec, jehož ke scénografii dovedlo vážné zranění na lyžích, které zhatilo jeho sportovní kariéru. Poté absolvoval studium sociologie a divadla na pařížské Sorbonně. Jeho působení v Íránu přerušila revoluce, natrvalo se ve své rodné zemi mohl usadit až po roce 1991. Je scénografem a režisérem divadelních a filmových děl, přičemž jeho tvůrčí dráha se vyznačuje spíše vysokou kvalitou než kvantitou. V knize je představen Raffiho „Hon na lišku“.
Burmaa Tumurkhuyag(1946) zásadním způsobem proměnil mongolskou divadelní scénu. Přestože prosazování moderního divadla nebylo v komunismem ovládané společnosti jednoduché, Tumurkhuyagovi se povedlo zavést nové divadelní technologie, jevištní techniky a přístupy k tvorbě divadelních kostýmů. Artefakt „Tvar sklepa“ připomíná lehké a snadno přenosné skládačky, které jsou charakteristickým rysem Tumurkhuyagova inovativního a svobodného uměleckého myšlení.
Kustav-Agu Püüman
Kustav-Agu Püüman(1937) se s pronikavým kouzlem a sofistikovanou elegancí zaměřuje na jednoduchý objekt, který rezonuje jak na osobní, tak na národní úrovni. Kufr, se kterým sám Püüman jako mladý chlapec prožil útěk z rodného Tallinnu při bombardování v roce 1944, použil v inscenaci „Měsíční běs“, kde mladý arménský pár s kufrem uniká genocidě roku 1915.
Kniha „Fragments/Fragmenty 2019“ vychází v anglicko-české verzi a vydává ji Institut umění – Divadelní ústav, realizátor Pražského Quadriennale. A je k zakoupení v e-shopu Institutu umění – Divadelního ústavu Prosperoza cenu: 350 Kč.
Fragments/Fragmenty 2019
Autoři: Klára Zieglerová, Markéta Fantová, kurátoři a umělci
Skončilo „Léto s Jihočeským divadlem“ a nová sezóna zahájila předáváním cen Jihočeské Thálie
Činohra JD rozdala Jihočeské Thálie 2019
První premiéra nové sezóny je za námi a s ní i předávání cen Jihočeské Thálie 2019 v kategorii činohra. Cenu za nejlepší ženský jevištní výkon obdržela Helena Dvořáková za roli Emmi Rothnerové v dramatu „Dobrý proti severáku“ a cena za nejlepší mužský jevištní výkon putovala k Tomáši Kobrovi za titulní roli Arturo Uie v inscenaci „Zadržitelný vzestup Artura Uie“, kterou jsme uvedli v rámci oslav stého jubilea Jihočeského divadla v Boudě.
Ženská laureátka Helena Dvořáková
Naši diváci měli možnost si za rok 2019 zvolit svou nejoblíbenější činoherní inscenaci. V rámci diváckého hlasování se o první místo dělily hned dvě – historické krimi „Ďáblův sluha“ z pera spisovatele Vlastimila Vondrušky v režii Martiny Schlegelové a absurdní komedie chorvatského dramatika Miro Gavrana „Bačkorové“ v režii Jany Kališové. Cenu za rozhlasové herectví přijal z rukou ředitele Českého rozhlasu České Budějovice Zdeňka Duspivy herec Jiří Untermüller.
Oceněný Tomáš Kobr
Gratulujeme všem oceněným a už tuto sobotu se můžeme těšit na vyhlášení Jihočeské Thálie 2019 v kategorii opera a Malé divadlo.
Hodnocení „Léta s Jihočeským divadlem“
Posledním představením pod širým nebem jsme se v sobotu definitivně rozloučili s „Létem s Jihočeským divadlem“. V rámci 50 dní jsme odehráli 25 představení na šesti různých místech v Jihočeském kraji. Pouze jediné představení bylo zrušeno, a to z důvodu nepříznivého počasí. Z celkové kapacity 4 014 míst se nám podařilo obsadit 2 808 míst. Návštěvnost tedy byla necelých 70 %. Stoprocentní návštěvnosti dosáhlo operní představení „Prodaná nevěsta“ v Chřešťovicích. Celkové tržby za projekt „Léto s Jihočeským divadlem“ dosáhly 602 625 Kč.
Jiří Untermüller
Vzhledem k tomu, že na propagaci a přípravy bylo relativně málo času, považujeme takový výsledek za velký úspěch. Tomu nasvědčují i nadšené ohlasy, které diváci k letním představením sdíleli. A o ty nejzajímavější se teď s vašimi čtenáři podělíme:
Martina Jílková Fialková řekla o „vyletněném“ představení „Klobouk ve křoví“ na zámku v Červené Lhotě: „Bylo to nádherné. Moc děkujeme za krásný večer.”
Blanka Matoušková sdílela svůj obdiv k divadelnímu týmu během propršeného představení „Rusalky“ v Blatné: “Sobotní představení proběhlo za neustálého deště. I přesto, nebo spíš právě proto, klobouk dolů před celým ansámblem –profíci každým coulem – užila jsem si to i v pláštěnce.”
Další naše divačka Zdeňka Komzáková okomentovala jedinečné představení „Prodané nevěsty“ takto: “Chtěla bych poděkovat za mimořádně krásný zážitek. Byla jsem na ,Prodané nevěstě´ v Chřešťovicích, jedním slovem nádhera…“
I pro naše divadlo bylo letošní léto výjimečné. Jsme rádi, že jsme našim divákům mohli nabídnout alternativu k Otáčivému hledišti a zajistit jim krásný letní zážitek pod hvězdami. Spokojenost našich diváků je motorem, který nás žene dál – vstříc letošní sezóně i létu 2021 před Otáčivým hledištěm.
