Nová generace na vzduchu

Choreografická prezentace studentů katedry tance HAMU

Platforma pro choreografickou tvorbu studentů katedry tance pražské HAMU zakončí akademický rok netradičně open-air představením. Již 15. 6. od 19.00 roztančí všemožná zákoutí nádvoří a zahrady HAMU – středobod setkávání studentů celé fakulty.

Ve znamení setkávání a kooperace studentů různých oborů se ponese celý večer, kromě studentů katedry tance se na něm podílí studenti katedry nonverbálního divadla, katedry jazzové hudby a katedry zvukové tvorby.

Na programu je šest choreografických miniatur. Diváci ve specifických prostorách nádvoří budou moci zhlédnout choreografii „SEDkání“ Jaroslava Lambora o všemožných způsobech usilování o vlastní místo. Dále work in progress sóla Jana Štrachala „hodnej”, jehož autor vyznává heslo ,,je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka”. Natálie Vacková pro tuto příležitost připravila choreografii inspirovanou knihou D. Diderota „Jeptiška“, s názvem „Ve službě“. Choreografie „Champagne“ tvůrčího tria Michaely Dzurovčínové, Adély Kašparové a Ester Trčkové, která vznikla ve spolupráci se studenty katedry jazzové hudby. Jmenovitě Anežkou Matouškovou, Janem Bárou a Janem Michálkem. A čerpá inspiraci ze společně stráveného času na jednom z nejoblíbenějších míst na HAMU – v místní kavárně. K vidění bude také work in progress choreografie „Míření“ inspirovaná jedním z Apollinairových kaligramů autorky Anny Kroupové („Manus Art Collective“). Posledním dílem z šestice dílků open-air večera bude adaptace známé balkonové scény s názvem „mžik“ tvůrčího dua Anny Šefrnové a Adély Volrábové z katedry nonverbálního divadla.

Vstup na představení zdarma. Do prostor HAMU a tedy i na nádvoří je možné vstoupit pouze s potvrzením o negativním výsledku antigenního/PCR testu ne starším než tři dny, potvrzením o očkování nebo čestném prohlášení o prodělání koronaviru.

Pro více aktuálních informací, prosím, sledujte speciální facebookovou událost: https://www.facebook.com/events/339153137564447

Natálie Matysková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

V Českých Budějovicích oceňovali

Skončilo „Léto s Jihočeským divadlem“ a nová sezóna zahájila předáváním cen Jihočeské Thálie

Činohra JD rozdala Jihočeské Thálie 2019

První premiéra nové sezóny je za námi a s ní i předávání cen Jihočeské Thálie 2019 v kategorii činohra. Cenu za nejlepší ženský jevištní výkon obdržela Helena Dvořáková za roli Emmi Rothnerové v dramatu „Dobrý proti severáku“ a cena za nejlepší mužský jevištní výkon putovala k Tomáši Kobrovi za titulní roli Arturo Uie v inscenaci „Zadržitelný vzestup Artura Uie“, kterou jsme uvedli v rámci  oslav  stého jubilea Jihočeského divadla v Boudě.

Ženská laureátka Helena Dvořáková

Naši diváci měli možnost si za rok 2019 zvolit svou nejoblíbenější činoherní inscenaci. V rámci diváckého hlasování se o první místo dělily hned dvě – historické krimi „Ďáblův sluha“ z pera spisovatele Vlastimila Vondrušky v režii Martiny Schlegelové a absurdní komedie chorvatského dramatika Miro Gavrana „Bačkorové“ v režii Jany Kališové. Cenu za rozhlasové herectví přijal z rukou ředitele Českého rozhlasu České Budějovice Zdeňka Duspivy herec Jiří Untermüller.

Oceněný Tomáš Kobr

Gratulujeme všem oceněným a už tuto sobotu se můžeme těšit na vyhlášení Jihočeské Thálie 2019 v kategorii opera a Malé divadlo.

Hodnocení „Léta s Jihočeským divadlem“

Posledním představením pod širým nebem jsme se v sobotu definitivně rozloučili s „Létem s Jihočeským divadlem“. V rámci 50 dní jsme odehráli 25 představení na šesti různých místech v Jihočeském kraji. Pouze jediné představení bylo zrušeno, a to z důvodu nepříznivého počasí. Z celkové kapacity 4 014 míst se nám podařilo obsadit 2 808 míst. Návštěvnost tedy byla necelých 70 %. Stoprocentní návštěvnosti dosáhlo operní představení „Prodaná nevěsta“ v Chřešťovicích. Celkové tržby za projekt „Léto s Jihočeským divadlem“ dosáhly 602 625 Kč.

Jiří Untermüller

Vzhledem k tomu, že na propagaci a přípravy bylo relativně málo času, považujeme takový výsledek za velký úspěch. Tomu nasvědčují i nadšené ohlasy, které diváci k letním představením sdíleli. A o ty nejzajímavější se teď s vašimi čtenáři podělíme:

Martina Jílková Fialková řekla o „vyletněném“ představení „Klobouk ve křoví“ na zámku v Červené Lhotě: „Bylo to nádherné. Moc děkujeme za krásný večer.”

Blanka Matoušková sdílela svůj obdiv k divadelnímu týmu během propršeného představení „Rusalky“ v Blatné: “Sobotní představení proběhlo za neustálého deště. I přesto, nebo spíš právě proto, klobouk dolů před celým ansámblem – profíci každým coulem – užila jsem si to i v pláštěnce.”

Další naše divačka Zdeňka Komzáková okomentovala jedinečné představení „Prodané nevěsty“ takto: “Chtěla bych poděkovat za mimořádně krásný zážitek. Byla jsem na ,Prodané nevěstě´ v Chřešťovicích, jedním slovem nádhera…“

I pro naše divadlo bylo letošní léto výjimečné. Jsme rádi, že jsme našim divákům mohli nabídnout alternativu k Otáčivému hledišti a zajistit jim krásný letní zážitek pod hvězdami. Spokojenost našich diváků je motorem, který nás žene dál –  vstříc letošní sezóně i létu 2021 před Otáčivým hledištěm.

Foto: archiv JD

Gabriela Veselá

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Policajt nebo rošťák?

Co s tím má společného „Barťák“? Jeden z vrcholů MALÉ INVENTURY 2020 probíhal pod pražským mostem. A přímo v autobuse! A během představení se jezdilo autem. Nakonec nám protagonisté řádně zatopili.

TANEČNÍ MAGAZÍN si zcela jistě nemohl nechat uniknout naprosto ojedinělý a nevídaný divadelní zážitek. U jaké příležitosti? Na 18. festivalu MALÁ INVENTURA, konkrétně v sekci „Tažní ptáci“. A kde? V upraveném autobuse Karosa, zaparkovaném pod Hlávkovým mostem, na slavném pražském ostrově Štvanice.

Na vltavském ostrově Štvanice, kde již nestojí slavný hokejový areál a jiný areál, ten tenisový, dávno vzpomíná na vrcholové akce, zaparkoval netradiční autobus. A to ryze český z továrny ve Vysokém Mýtě KAROSA. Byl mírně upraven. A během netradiční inscenace jej ještě „doupravili“ vynikající protagonisté.

Jacek a jeho sekera v akci

Divadlo BUFET, známé svými netradičními tituly a zejména inscenačními postupy, zde uvedlo autorský titul na motivy Daisy Mrázkové „Jacek staví dům“. Autorku námětu mám zakódovánu, společně třeba s Leontinou Mašínovou či Václavem Čtvrtkem, spíše jako jméno spisovatelky nevinných dětských pohádek. Tentokrát však nešlo o dětskou selanku. Naopak. Hlavní představitel sekyrou destruoval část autobusu!!!

Netradičně upravený, uvnitř „rokokově zámecky“ otapetovaný (a zvenčí posprejovaný), autobus byl připraven. Tak, že v jeho části za řidičem seděli čelem k zadnímu oknu diváci. V druhém sektoru, za prostředními dveřmi, byla sedadla „v normálním gardu“ – čili směrem dopředu. Tam bylo „království“ herců.

Vyvstává otázka, proč se hlavní hrdina jmenoval tak trochu polsky Jacek? Předpokládám, že nešlo o připomínku legendárního polského skokana do výšky jménem Jacek Roman Wzsoła? Ani o reminiscenci hlavního hrdiny Páralova románu „Katapult“ Jacka Jošta (kterého mistrně v Jirešově filmovém zpracování ztvárnil Jiří Bartoška)? Tentokrát se  jednalo o Jacka-policajta. Potom tedy tady určitá souvislost s Bartoškou, kterému se říká, stejně jako nechvalně známé pražské policejní ústředně – „Barťák“, by tu byla…

Možná tkví tajemství protagonistova jména Jacek v předloze zmíněné Daisy Mrázkové? Ale bez mučení se přiznám, že jsem ji nečetl.

A kdo byl oním Jackem-policajtem? Herec Petr Reif! Jinak zářná hvězda sledovaného dokumentárního seriálu televize PRIMA „Policie v akci“. Ten se zde představil v roli budovatele i destruktora zároveň. Jeho spoluhráčkou (či protihráčkou?) byla výtečná Johana Matoušková. Ta je též nikoli neznámá televizním i filmovým divákům. Ale tentokrát se v autobuse prezentovala v poněkud více živočišnější a akrobatičtější poloze. Ten druhý atribut zvláště hodnotí TANEČNÍ MAGAZÍN, jako médium zaměřené na pohyb a choreografii.

Jacek staví dům“ je divadlo akce. Monology ani dialogy nebyly jeho páteří, ba ani silnou stránkou. Nikterak neposouvaly děj. Spíš pouze dokreslovaly a podkreslovaly akční situace.

Johana Matoušková vstupuje do autobusu i do hry

Oba herci prokazovali úžasnou flexibilitu i hereckou variabilitu. Johana Matoušková přítomné fascinovala nástupy do autobusu ze střechy, hlavou dolů, poměrně malým větracím otvorem. A Petr Reif dokonce, v průběhu inscenace, do autobusu přitáhl funkční kamínka značky „PETRY“ a rozdělal v nich oheň!

Během hodinového představení se dokonce oba protagonisté, přibližně tak tři stovky metrů projeli, nedaleko zaparkovaným, autem!

Zajímavým výtvarným prvkem celého (pod)večera byla i přední projekce. Často promítaná i na herce. Mně osobně tedy spíše vadilo, když měl hlavní protagonista přes obličej ještě promítaný název představení. Ale možná, že ostatním divákům to spíše způsobovalo zálibu v něčem netradičním?

Promítání titulků přes herce bylo oživením, mnohdy však rušilo

Celá hodinová produkce měla nápad, spád, divadelní švih a naprosto postrádala (jinde tradiční) „hluchá místa“. Svými akcemi dokázala diváka nejen podmanit, ale i aktivně vtáhnout do děje. Jen mne tak ještě napadlo, co na inscenování v uzavřeném autobuse s funkčními kamínky říkají hasiči? Tedy, požárníci…

A tak závěrem zodpovězení  otázky, zda byl Jacek kladný či záporný hrdina, zůstalo na divákovi. Spíše byl, tak jako každý obyčejný člověk z masa a kostí, ode všeho trochu. Divadlo BUFET nás (a evidentně nejen TANEČNÍ MAGAZÍN) zaujalo. A proto se možná v ne tak daleké budoucnosti dočkáte i recenze jeho dalšího kontroverzního titulu – „Můj šéf je debil“?

(Psáno z podvečerního představení 27. 2. 2020 v 18.00.)

A takto vypadal autobus po destrukci Jacka-policajta

»JACEK STAVÍ DŮM«

Daisy Mrázková, Lars von Trier, Jan Kačena

Text: Daisy Mrázková, Jan Kačena

Režie: Kačena a kolektiv

Hrají: Johana Matoušková, Petr Reif

Scéna a kostýmy: Divadlo Bufet

Světlo a zvuk: Krusha

Foto: Divadlo BUFET

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN