Smysl pro tumor

Filip Březina v hlavní roli nového seriálu ČT

Příběh o ambiciózním studentovi medicíny, kterému nemoc zcela změní život, ale zároveň mu umožní najít lásku a vážit si vlastní rodiny, natočila režisérka Tereza Kopáčová. Původní belgická verze Gevoel voor tumor byla oceněna prestižní cenou Prix Europa pro nejlepší televizní sérii roku 2018. Autorem české adaptace je scenárista Matěj Podzimek. V klíčových rolích, vedle Filipa Březiny, diváci uvidí Terezu Brodskou, Jiřího Bartošku, Alžbětu Malou, Pavla Řezníčka či Natálii Řehořovou. První z osmi dílů bude mít premiéru v neděli 7. ledna 2024 ve 20:10 na ČT1.

„Seriál Smysl pro tumor z mnoha úhlů pohledu zpracovává téma, které by mohlo znít: Mám rakovinu, co bude dál? Ústřední postava má život před sebou, zdravotní problémy si nepřipouští, slaví jeden úspěch za druhým. Ze dne na den je ale všechno jinak. Lékaři mu diagnostikují rakovinu, která se propíše nejen do jeho života, ale dotkne se taky jeho nejbližších a přátel. I jejich osudy vypráví tahle série optimisticky a s velkou dávkou naděje,“ říká kreativní producent Matěj Stehlík. A dodává: „A tím se vymyká všemu, co bylo na tohle téma u nás dosud natočené. Na rakovinu by neměl být člověk sám. Ať už se týká přímo nás, nebo někoho v našem okolí. Léty udržované tabu kolem onkologických onemocnění bychom chtěli tímto příběhem alespoň trochu pobořit, tak jako se to povedlo belgické předloze.“

Režisérka Tereza Kopáčová ho doplňuje: „Náš seriál je o tom, že hluboký smysl může mít i rakovina. A pacienti, kteří si touhle nemocí prošli, to potvrzují. Nepotkala jsem nikoho, kdo by měl ve stejném věku tak srovnané životy a hodnoty jako ti, kteří si v mládí prošli těžkým bojem s touhle nemocí. Spontánně se přiznávali, že teď mají šťastnější život.“

Hlavní postavu úspěšného medika a ragbisty hraje ve Smyslu pro tumor Filip Březina. Pro roli v seriálu, jehož natáčení zabralo víc než osmdesát dní, obětoval nejen vlasy, ale i stálé divadelní angažmá. „Očekávám, že až se začne Smysl pro tumor vysílat, tak budu dostávat otázky, jak jsem se na roli kluka s rakovinou připravoval, kdo mi pomáhal, s kým jsem o tom z lékařského hlediska mluvil. V tomhle případě na tom ale absolutně nezáleželo. I kdybych si maximálně důkladně nastudoval chování a emoce někoho, kdo to všechno reálně prožil, tak bych si s tím nevystačil. Jenom bych kopíroval. Navíc každý v takových nečekaných situacích reaguje jinak. Musel jsem to najít v sobě. A byla to velká cesta sebepoznání,“ přiznává Filip Březina.

Ze své vlastní zkušenosti s onkologickým onemocněním vycházel spisovatel a spoluscenárista belgického originálu Leander Verdievel. I název Smysl pro tumor odkazuje k jeho osobní vzpomínce na dvouletou léčbu na onkologii. „Můj otec mě tehdy chodil do nemocnice často navštěvovat, ale nikdy neprojevoval svoje emoce. A pokaždé, když z mého pokoje odcházel, tak říkával, že ať se stane cokoliv, tak si mám uchovat svůj smysl pro tumor. Ta hloupá slovní hříčka mě někdy přiváděla k šílenství. Až později jsem si uvědomil, že to byl ale tátův způsob, jak se s mojí nemocí vypořádat, jak si udržoval víru v dobrý konec. Pro mě to byl ten jediný možný název. Chtěl jsem jím vzdát hold svému otci,“ vysvětluje Leander Verdievel, který se v průběhu příprav české adaptace svého příběhu seznámil s jejím autorem, scenáristou Matějem Podzimkem. „Dialog s Leanderem byl pro mě nesmírně obohacující v mnoha rovinách. Nejvíc v tom, že on si uvědomuje, proč je tak důležité nebát se o rakovině mluvit nahlas, a ne o ní jen šeptat. Svým velmi racionálním přístupem k tomu, co všechno má za sebou, mi ukázal, že je možné být za všech okolností optimistou,“ říká Matěj Podzimek.

Štáb režisérky Terezy Kopáčové měl pro natáčení seriálu Smysl pro tumor k dispozici autentické prostředí Fakultní nemocnice Hradec Králové. Řadu scén tak filmaři situovali například do prostor urgentní medicíny a laboratoří, gastroenterologického oddělení či do sálů neurochirurgické, hematologické a radiologické kliniky. Každá z osmi epizod končí krátkými rozhovory s mladými lidmi, kteří absolvovali léčbu na onkologii a aktivně se zapojili do pacientského projektu Fuck Cancer.

režie: Tereza Kopáčová // kamera: Pavel Berkovič // střih: Michal Böhm, Michal Hýka // zvuk: Radim Hladík jr. // hudba: Jiří Hájek // architekt: David Voborský // kostýmní výtvarnice: Simona Zemanová, Petra Krčková // scénář: Mathias Claeys, Leander Verdievel, Matěj Podzimek // výkonná producentka: Romana Špiková // kreativní producent: Matěj Stehlík // hrají: Filip Březina, Alžběta Malá, Jiří Bartoška, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra, Viktor Krčmář, Mikuláš Voborský, Aleš Petráš, Pavlína Balner, Václav Werner Kraus a další

Foto: Česká televize

Vendula Krejčová                                     

pro Taneční magazín

Kultura žije – legendární divadelní představení

95 živých přenosů a záznamů. Opět na scéně „inženýr Táborský“!

Série #kulturažije zařazuje legendární divadelní představení,best of hudebních stálic i cestovatelskou besedu Vandráků. Je to přesně měsíc ode dne, kdy byla zakázána všechna divadelní, hudební a filmová představení, výstavy i další kulturní události s účastí nad 30 osob. A jen o pár dní méně od spuštění série #kulturažije, kterou na nouzový stav zareagovala internetová televize Mall.tv ve spolupráci s dárcovskou platformou Donio.cz. Dosud v rámci ní uvedla 95 živých přenosů a záznamů, jejichž sledováním strávili diváci více než 150 tisíc hodin. Bezmála 7 700 z nich přitom nezůstalo jen u sledování a vyjádřilo tvůrcům podporu částkou 4 045 316 korun, 12 % dárců přitom přispělo opakovaně.

Všechny odvysílané koncerty, inscenace a jiné kulturní akce v rámci série #kulturažije jsou k vidění zdarma na www.mall.tv po celou dobu platnosti mimořádných opatření. Denně k nim navíc přibývají další, přičemž výjimečné kulturní zážitky nechybí ani v připravovaném programu. Jeho součástí bude mimo jiné komedie Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho, která byla přeložena do 15 jazyků a aspirovala i na uvedení na Broadwayi. Místo celosvětového věhlasu se jí ale dostalo normalizačního zákazu. Navzdory nucené pauze je příběh lidumila, který se málem stane několikanásobným vrahem, nedílnou součástí repertoáru Činoherního klubu od roku 1966 dodnes. A Boleslavu Polívkovi v roli egoistického Burkeho v něm zdárně a neméně egoisticky sekundují Ivana Chýlková, Jaromír Dulava a Ondřej Vetchý.

K nejdéle hraným patří také inscenace Jakub a jeho pán, kterou internetová televize přinese ve spolupráci s Divadlem Bez Zábradlí. Hra Milana Kundery s podtitulem Pocta Denisi Diderotovi je ironickou variací na román Jakub Fatalista, ve které excelují Jiří Bartoška a Karel Heřmánek.

Nováčky na scéně nejsou ani kapely Tři sestry a Mňága a Ždorp. Ta první letos plánovala na jarním Vinyl tour oslavit 35 let existence, ze série 12 vyprodaných koncertů ale stihla odjet pouze jediný. Neplánovanou odmlku si proto vynahradí přímým přenosem z Paláce Akropolis slibujícím 1,5hodinové ohlédnutí za dosavadní diskografií a výběr toho nejlepšího z ní včetně skladeb Aida, Kovárna, Mexiko nebo Modlitby pro partu. Best of s podtitulem „Very spešl koncert“ chystá živě také šestičlenná formace v čele se zpěvákem Petrem Fialou, která tentokrát opustí zdi své rožnovské zkušebny a zahraje tak, jako „na svatého Dyndy“.

A cestu, která může být cíl, si připomenou i Vandráci – Vagamundos. Herci Pavel Liška, Jan Révai a kameraman Hynek Bernard projeli na motorkách Střední Ameriku. Nejdřív byli viděni v Panamě, pak mířili do džunglí Kostariky, vandrovali po velké Nikaragui, přes varování projeli Honduras, pak i zemi plnou vulkánů El Salvador, nádhernou Guatemalu, maličké Belize a obrovské Mexiko. S diváky Mall.tv se herecké duo podělí živě jak o zážitky k neuvěření, tak zkušenosti k nezaplacení a nastíní své další plány. Čas bude i na dotazy prostřednictvím live chatu.

Program #kulturažije je možné sledovat zdarma v Česku i na Slovensku na www.mall.tv, v mobilních a Smart TV aplikacích (Samsung, LG, Apple TV a Android TV). Změny v něm jsou vyhrazeny, aktuální informace jsou průběžně zveřejňovány na .

Eva Albrechtová

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

Policajt nebo rošťák?

Co s tím má společného „Barťák“? Jeden z vrcholů MALÉ INVENTURY 2020 probíhal pod pražským mostem. A přímo v autobuse! A během představení se jezdilo autem. Nakonec nám protagonisté řádně zatopili.

TANEČNÍ MAGAZÍN si zcela jistě nemohl nechat uniknout naprosto ojedinělý a nevídaný divadelní zážitek. U jaké příležitosti? Na 18. festivalu MALÁ INVENTURA, konkrétně v sekci „Tažní ptáci“. A kde? V upraveném autobuse Karosa, zaparkovaném pod Hlávkovým mostem, na slavném pražském ostrově Štvanice.

Na vltavském ostrově Štvanice, kde již nestojí slavný hokejový areál a jiný areál, ten tenisový, dávno vzpomíná na vrcholové akce, zaparkoval netradiční autobus. A to ryze český z továrny ve Vysokém Mýtě KAROSA. Byl mírně upraven. A během netradiční inscenace jej ještě „doupravili“ vynikající protagonisté.

Jacek a jeho sekera v akci

Divadlo BUFET, známé svými netradičními tituly a zejména inscenačními postupy, zde uvedlo autorský titul na motivy Daisy Mrázkové „Jacek staví dům“. Autorku námětu mám zakódovánu, společně třeba s Leontinou Mašínovou či Václavem Čtvrtkem, spíše jako jméno spisovatelky nevinných dětských pohádek. Tentokrát však nešlo o dětskou selanku. Naopak. Hlavní představitel sekyrou destruoval část autobusu!!!

Netradičně upravený, uvnitř „rokokově zámecky“ otapetovaný (a zvenčí posprejovaný), autobus byl připraven. Tak, že v jeho části za řidičem seděli čelem k zadnímu oknu diváci. V druhém sektoru, za prostředními dveřmi, byla sedadla „v normálním gardu“ – čili směrem dopředu. Tam bylo „království“ herců.

Vyvstává otázka, proč se hlavní hrdina jmenoval tak trochu polsky Jacek? Předpokládám, že nešlo o připomínku legendárního polského skokana do výšky jménem Jacek Roman Wzsoła? Ani o reminiscenci hlavního hrdiny Páralova románu „Katapult“ Jacka Jošta (kterého mistrně v Jirešově filmovém zpracování ztvárnil Jiří Bartoška)? Tentokrát se  jednalo o Jacka-policajta. Potom tedy tady určitá souvislost s Bartoškou, kterému se říká, stejně jako nechvalně známé pražské policejní ústředně – „Barťák“, by tu byla…

Možná tkví tajemství protagonistova jména Jacek v předloze zmíněné Daisy Mrázkové? Ale bez mučení se přiznám, že jsem ji nečetl.

A kdo byl oním Jackem-policajtem? Herec Petr Reif! Jinak zářná hvězda sledovaného dokumentárního seriálu televize PRIMA „Policie v akci“. Ten se zde představil v roli budovatele i destruktora zároveň. Jeho spoluhráčkou (či protihráčkou?) byla výtečná Johana Matoušková. Ta je též nikoli neznámá televizním i filmovým divákům. Ale tentokrát se v autobuse prezentovala v poněkud více živočišnější a akrobatičtější poloze. Ten druhý atribut zvláště hodnotí TANEČNÍ MAGAZÍN, jako médium zaměřené na pohyb a choreografii.

Jacek staví dům“ je divadlo akce. Monology ani dialogy nebyly jeho páteří, ba ani silnou stránkou. Nikterak neposouvaly děj. Spíš pouze dokreslovaly a podkreslovaly akční situace.

Johana Matoušková vstupuje do autobusu i do hry

Oba herci prokazovali úžasnou flexibilitu i hereckou variabilitu. Johana Matoušková přítomné fascinovala nástupy do autobusu ze střechy, hlavou dolů, poměrně malým větracím otvorem. A Petr Reif dokonce, v průběhu inscenace, do autobusu přitáhl funkční kamínka značky „PETRY“ a rozdělal v nich oheň!

Během hodinového představení se dokonce oba protagonisté, přibližně tak tři stovky metrů projeli, nedaleko zaparkovaným, autem!

Zajímavým výtvarným prvkem celého (pod)večera byla i přední projekce. Často promítaná i na herce. Mně osobně tedy spíše vadilo, když měl hlavní protagonista přes obličej ještě promítaný název představení. Ale možná, že ostatním divákům to spíše způsobovalo zálibu v něčem netradičním?

Promítání titulků přes herce bylo oživením, mnohdy však rušilo

Celá hodinová produkce měla nápad, spád, divadelní švih a naprosto postrádala (jinde tradiční) „hluchá místa“. Svými akcemi dokázala diváka nejen podmanit, ale i aktivně vtáhnout do děje. Jen mne tak ještě napadlo, co na inscenování v uzavřeném autobuse s funkčními kamínky říkají hasiči? Tedy, požárníci…

A tak závěrem zodpovězení  otázky, zda byl Jacek kladný či záporný hrdina, zůstalo na divákovi. Spíše byl, tak jako každý obyčejný člověk z masa a kostí, ode všeho trochu. Divadlo BUFET nás (a evidentně nejen TANEČNÍ MAGAZÍN) zaujalo. A proto se možná v ne tak daleké budoucnosti dočkáte i recenze jeho dalšího kontroverzního titulu – „Můj šéf je debil“?

(Psáno z podvečerního představení 27. 2. 2020 v 18.00.)

A takto vypadal autobus po destrukci Jacka-policajta

»JACEK STAVÍ DŮM«

Daisy Mrázková, Lars von Trier, Jan Kačena

Text: Daisy Mrázková, Jan Kačena

Režie: Kačena a kolektiv

Hrají: Johana Matoušková, Petr Reif

Scéna a kostýmy: Divadlo Bufet

Světlo a zvuk: Krusha

Foto: Divadlo BUFET

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

České osobnosti budou od ledna měsíčně improvizovat na JATKÁCH78

Herecké hvězdy míří do tržnice v Holešovicích!

Jatka78 nově startují se světově proslulým konceptem večerů s názvem White Rabbit Red Rabbit. Inscenace íránského režiséra vznikla v roce 2011 a slibuje pokaždé jinou show. Hra je určena jednomu interpretovi, který se dozví její scénář v zapečetěné obálce až na jevišti. V “králičí” show se na Jatkách78 představí například Jiří Bartoška, Aňa Geislerová, Jiří Macháček, Martha Issová nebo Petr Čtvrtníček.

V květnu se na Jatkách78 prezentovat Jiří Bartoška

V roce 2010 odmítl íránský dramatik Nassim Soleimanpour nastoupit vojenskou službu, následkem toho přišel o cestovní pas a 3 roky nemohl opustit zemi. Proto napsal hru, která mohla cestovat po světě místo něho. Diváci se společně s každým novým hercem vydávají do neznáma, prožijí hluboké a osobní emoce, dojdou na hranice svobody a objeví všechny možnosti divadla. Jako první se již 23. ledna 2019 na Jatkách78 představí Jiří Macháček.

Do dubna si počkáme v Holešovicích na Petra Čtvrtníčka

Nejedná se o tradiční divadelní inscenaci, jako spíše o kombinaci nenazkoušeného monodramatu a společenské exhibice. Soleimanpourova hra do značné míry počítá se spoluúčastí diváka. Během prvních několika minut je totiž každému přítomnému divákovi přidělené pořadové číslo a dramatik tak může zprostředkovaně manipulovat s konkrétním divákem. Počet účastníků představení pak doplňuje sám herec a fyzicky nepřítomná osobnost autora, pro nějž je během každého uvedení této hry vyhrazeno místo v první řadě.

Březen bude v Jatkách78 patřit Aně Geislerové

Anglicky napsaná hra White Rabbit Red Rabbit byla od své světové premiéry v roce 2011 na festivalu Fringe v Edinburghu přeložena do více než 25 jazyků a uvedena více než tisíckrát za účasti velkých jmen divadla i filmu, namátkou Whoopi Goldbergové, Nathana Lanea, Johna Hurta, Simona McBurneyho, Stephena Frye, Sinéad Cusackové, Marcuse Brigstocka nebo Kena Loache.

Nassim Soleimanpour: WHITE RABBIT RED RABBIT

#1 Jiří Macháček: 23. 1. 2019, 19.30 JATKA78

#2 Martha Issová: 19. 2. 2019, 19.30 JATKA78

#3 Aňa Geislerová: 20. 3. 2019, 19.30 JATKA78

#4 Petr Čtvrtníček: 7. 4. 2019, 19.30 JATKA78

#5 Jiří Bartoška: 6. 5., 19.30 JATKA78

Zuzana Hošková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN