Jedlík perel

Studio Hrdinů uvádí inscenaci Vojtěcha Maška

Pražská divadelní scéna Studio Hrdinů uvede 26. března premiéru inscenace Jedlík perel autora a filmového režiséra Vojtěcha Maška, pro kterého je zmíněná inscenace prvním takto rozsáhlým činoherním počinem. Do hlavních rolí si vybral Petra Jeništu a Terezu Maxmilián Marečkovou, kteří Jedlíkem perel na této scéně debutují. Hudbu složil přední český hudební producent Aid Kid. 

Maškův autorský text se vrací k tématu, kterému se částečně věnoval již ve své dřívější filmové, komiksové i divadelní tvorbě – vytváření alternativních pravd a konspirací. Pátrání po pravdě a schopnosti získat jasnou absolutní odpověď na otázky spojené se samotnou existencí lidskou, božskou a metafyzickou, na které možná odpovědi nelze najít, a pokud ano, pak se mohou stát dogmatem. Kde je hranice mezi realitou a fikcí?

Hrdinou inscenace je člověk, který se svým rozumem a imaginací ztratí v temné verzi fantaskního universa. Jeho předobrazem a počátečním bodem je antiteze k interpretacím slavného Dona Quijota, jeho romantizaci a do značné míry i převracení významu. Dnešní Quijote, nebo jedna z jeho podob, by totiž mohl být člověk ne nepodobný konspiračním teoretikům. Někdo, kdo se pod vlivem čtení fantaskních románů a nejrůznějších zpráv o fungování světa, stane bojovníkem za domnělou pravdu a uprostřed svého bytu si vybuduje paralelní vesmír.

„Když jsem už poněkolikáté rozečetl Cervantesova Dona Quijota, znovu mě přepadl zvláštní pocit, že vlastně nerozumím tomu, proč se bojovníci proti lživému systému nazývají donkichoti a boj za pravdu se nazývá donkichotským bojem s větrnými mlýny. Cervantesův rytíř přece žije ve své tvrzi a čte pokleslé rytířské fantasy romány, ve kterých se vyskytují obři, čarodějové a víly. Dělá to tak dlouho, až těmto bludům uvěří, a vyrazí do své svaté války, kde vidí v obyčejných lidech obludy a temné zloduchy a často na ně agresivně útočí. Ve jménu své pravdy. Napadlo mě, že současný Don Quijote by mohl být osamělý člověk, který se propadá do hlubin internetových konspirací a výkladů světa, kde není nouze o mimozemské vetřelce a agenty, spiknutí mocných a ovládání našich myslí. Že takový Quijote by také jednoho dne vyrazil ze svého doupěte a bojoval by za své ideály”… uvažuje Vojtěch Mašek.

Vojtěch Mašek se dosud věnoval především filmu a komiksu. Jedlík perel je zatím jeho nejrozsáhlejší divadelní prací. „Vojtu Maška jsem oslovil na základě dlouhodobého milého „potkávání se” a „míjení se” v rámci dramaturgie Studia Hrdinů. Maškův a Babanův Jožka Lipnik samozřejmě nevznikl v našem divadle, ale udělal jsem výjimku a tento nekonečný divadelní seriál velmi rádi hostíme. Už v roce 2017 jsme ve Studiu Hrdinů uvedli scénickou koláž Mimo zápis, na které Vojta Mašek spolupracoval jako autor s Ivanou Uhlířovou. Dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, že je na místě dát Vojtovi větší prostor a tak teď vzniká jeho první samostatná autorská režie a já jsem moc rád za přátelskou a tvůrčí atmosféru, která při společném zkoušení panuje,” komentuje umělecký šéf Studia Hrdinů a dramaturg Jedlíka perel Jan Horák.

Vojtěch Mašek obsadil neokoukané herecké osobnosti Petra Jeništu a Terezu Maxmilián Marečkovou. Petr Jeništa, bývalý člen souboru divadla Na zábradlí, v současnosti spjatý s divadelním spolkem JEDL, je známý například z kultovního snímku Nuda v Brně, hojně se věnuje také hlasové práci. Členka brněnského souboru divadla Na provázku Tereza Maxmilián Marečková se krom herecké práce zaměřuje i na hudbu. Spolu s předním českým producentem a častým spolupracovníkem Studia Hrdinů Ondřejem Mikulou aka Aid Kidem se podílí i na hudbě k inscenaci Jedlík perel. 

Žánrová eklektičnost a úspěchy v oblasti komiksu a celková vizuální konceptuálnost a vize je něco, co dává všem Maškovým dílům filmovým, komiksovým i divadelním jasný přesah. Proto také už od prvopočátku vzniku inscenace na celém konceptu úzce spolupracuje se zkušenými scénografy, Mikolášem Zikou a Janem Brejchou. Kostýmy pro Jedlíka vytváří Františka Králíková, která s Vojtěchem Maškem úspěšně spolupracovala už na cenami ověnčeném filmu Arvéd.

Vojtěch Mašek (* 1977) 

Režisér a scénárista, dramaturg a spisovatel, komiksový, filmový a divadelní autor.

Je spoluautorem filmu Okupace, oceněného v roce 2021 cenou České filmové kritiky za nejlepší scénář a Českým lvem za nejlepší scénář. Na poli celovečerního filmu režijně debutoval v roce 2022 snímkem Arvéd. Film získal tři Ceny české kritiky za Nejlepší film, nejlepší scénář a nejlepší mužský herecký výkon a Českého lva za nejlepší scénář, nejlepší hudbu, nejlepší mužský herecký výkon a nejlepší plakát.

 Je autorem tří divadelních her: Mimo zápis (společně s I. Uhlířovou, Studio Hrdinů 2017), Černý med (Činoherní klub 2018) a Monstrkabaret Freda Brunolda (společně s D. Babanem, Divadlo nablízko, 2004) a divadelního seriálu Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát (společně s D. Babanem, Divadlo Komedie – Studio Hrdinů).

Vojtěch Mašek je také úspěšným komiksovým tvůrcem. Je držitelem osmi cen Muriel.

autor a režie: Vojtěch Mašek

dramaturgie: Jan Horák

scéna: Jan Brejcha a Mikoláš Zika

kostýmy: Františka Králíková

hudba: Aid Kid

světelný design: Václav Hruška

hrají: Petr Jeništa, Tereza Maxmilián Marečková

spolupráce na textu: Petr Borkovec

Projekt se uskuteční za podpory Magistrátu hlavního města Prahy, Ministerstva kultury České republiky  a Státního fondu kultury.

premiéra: 26. března 2024 od 20,00

reprízy: 27. března 2024, 19. a 23. dubna 2024, 23. května 2024

Vstupenky jsou v předprodejní síti GoOut

 

Příští premiérou Studia Hrdinů bude: 9. června 2024

Jolanta Brach-Czaina / Eva Prchalová: Škvíry existence

režie: Anna Davidová

hrají: Lucie Jiřičková, Antonie Formanová, Mark Kristián Hochman, Marek Pospíchal

 

Anna Ribanská 

pro Taneční magazín

 

Smysl pro tumor

Filip Březina v hlavní roli nového seriálu ČT

Příběh o ambiciózním studentovi medicíny, kterému nemoc zcela změní život, ale zároveň mu umožní najít lásku a vážit si vlastní rodiny, natočila režisérka Tereza Kopáčová. Původní belgická verze Gevoel voor tumor byla oceněna prestižní cenou Prix Europa pro nejlepší televizní sérii roku 2018. Autorem české adaptace je scenárista Matěj Podzimek. V klíčových rolích, vedle Filipa Březiny, diváci uvidí Terezu Brodskou, Jiřího Bartošku, Alžbětu Malou, Pavla Řezníčka či Natálii Řehořovou. První z osmi dílů bude mít premiéru v neděli 7. ledna 2024 ve 20:10 na ČT1.

„Seriál Smysl pro tumor z mnoha úhlů pohledu zpracovává téma, které by mohlo znít: Mám rakovinu, co bude dál? Ústřední postava má život před sebou, zdravotní problémy si nepřipouští, slaví jeden úspěch za druhým. Ze dne na den je ale všechno jinak. Lékaři mu diagnostikují rakovinu, která se propíše nejen do jeho života, ale dotkne se taky jeho nejbližších a přátel. I jejich osudy vypráví tahle série optimisticky a s velkou dávkou naděje,“ říká kreativní producent Matěj Stehlík. A dodává: „A tím se vymyká všemu, co bylo na tohle téma u nás dosud natočené. Na rakovinu by neměl být člověk sám. Ať už se týká přímo nás, nebo někoho v našem okolí. Léty udržované tabu kolem onkologických onemocnění bychom chtěli tímto příběhem alespoň trochu pobořit, tak jako se to povedlo belgické předloze.“

Režisérka Tereza Kopáčová ho doplňuje: „Náš seriál je o tom, že hluboký smysl může mít i rakovina. A pacienti, kteří si touhle nemocí prošli, to potvrzují. Nepotkala jsem nikoho, kdo by měl ve stejném věku tak srovnané životy a hodnoty jako ti, kteří si v mládí prošli těžkým bojem s touhle nemocí. Spontánně se přiznávali, že teď mají šťastnější život.“

Hlavní postavu úspěšného medika a ragbisty hraje ve Smyslu pro tumor Filip Březina. Pro roli v seriálu, jehož natáčení zabralo víc než osmdesát dní, obětoval nejen vlasy, ale i stálé divadelní angažmá. „Očekávám, že až se začne Smysl pro tumor vysílat, tak budu dostávat otázky, jak jsem se na roli kluka s rakovinou připravoval, kdo mi pomáhal, s kým jsem o tom z lékařského hlediska mluvil. V tomhle případě na tom ale absolutně nezáleželo. I kdybych si maximálně důkladně nastudoval chování a emoce někoho, kdo to všechno reálně prožil, tak bych si s tím nevystačil. Jenom bych kopíroval. Navíc každý v takových nečekaných situacích reaguje jinak. Musel jsem to najít v sobě. A byla to velká cesta sebepoznání,“ přiznává Filip Březina.

Ze své vlastní zkušenosti s onkologickým onemocněním vycházel spisovatel a spoluscenárista belgického originálu Leander Verdievel. I název Smysl pro tumor odkazuje k jeho osobní vzpomínce na dvouletou léčbu na onkologii. „Můj otec mě tehdy chodil do nemocnice často navštěvovat, ale nikdy neprojevoval svoje emoce. A pokaždé, když z mého pokoje odcházel, tak říkával, že ať se stane cokoliv, tak si mám uchovat svůj smysl pro tumor. Ta hloupá slovní hříčka mě někdy přiváděla k šílenství. Až později jsem si uvědomil, že to byl ale tátův způsob, jak se s mojí nemocí vypořádat, jak si udržoval víru v dobrý konec. Pro mě to byl ten jediný možný název. Chtěl jsem jím vzdát hold svému otci,“ vysvětluje Leander Verdievel, který se v průběhu příprav české adaptace svého příběhu seznámil s jejím autorem, scenáristou Matějem Podzimkem. „Dialog s Leanderem byl pro mě nesmírně obohacující v mnoha rovinách. Nejvíc v tom, že on si uvědomuje, proč je tak důležité nebát se o rakovině mluvit nahlas, a ne o ní jen šeptat. Svým velmi racionálním přístupem k tomu, co všechno má za sebou, mi ukázal, že je možné být za všech okolností optimistou,“ říká Matěj Podzimek.

Štáb režisérky Terezy Kopáčové měl pro natáčení seriálu Smysl pro tumor k dispozici autentické prostředí Fakultní nemocnice Hradec Králové. Řadu scén tak filmaři situovali například do prostor urgentní medicíny a laboratoří, gastroenterologického oddělení či do sálů neurochirurgické, hematologické a radiologické kliniky. Každá z osmi epizod končí krátkými rozhovory s mladými lidmi, kteří absolvovali léčbu na onkologii a aktivně se zapojili do pacientského projektu Fuck Cancer.

režie: Tereza Kopáčová // kamera: Pavel Berkovič // střih: Michal Böhm, Michal Hýka // zvuk: Radim Hladík jr. // hudba: Jiří Hájek // architekt: David Voborský // kostýmní výtvarnice: Simona Zemanová, Petra Krčková // scénář: Mathias Claeys, Leander Verdievel, Matěj Podzimek // výkonná producentka: Romana Špiková // kreativní producent: Matěj Stehlík // hrají: Filip Březina, Alžběta Malá, Jiří Bartoška, Tereza Brodská, Pavel Řezníček, Natálie Řehořová, Mark Kristián Hochman, Robert Nebřenský, Radim Jíra, Viktor Krčmář, Mikuláš Voborský, Aleš Petráš, Pavlína Balner, Václav Werner Kraus a další

Foto: Česká televize

Vendula Krejčová                                     

pro Taneční magazín

Zvěřinec

Studio Hrdinů a spolek Mezery uvedou novou divadelní hru Miroslava Bambuška

V koprodukci Studia Hrdinů a spolku Mezery vzniká nové představení režiséra a scénáristy Miroslava Bambuška Zvěřinec. Představení, které se uvedlo v zimě roku 2022 v podobě work-in-progress v divadle X10, bude od února na repertoáru pražského Studia Hrdinů. Premiéra se koná 10. února 2023.

Zvěřinec, tak si říkala skupina lidí, která se sdružovala okolo duchovního Josefa Zvěřiny a čerpala sílu z jeho kázání. Stejný název zvolil pro své představení režisér a autor textu Miroslav Bambušek, pro svou novou premiéru ve Studiu Hrdinů. Uzavírá se jí volná trilogie věnovaná významným osobnostem období komunistické totality, po básníku Pavlu Zajíčkovi, filosofovi Janu Patočkovi, přichází duchovní Josef Zvěřina. Proč si Bambušek vybral právě osobnost Josefa Zvěřiny a jeho osud se pro něj stal natolik inspirativní? “Nejprve přišla práce na scénickém dokumentu Duchovní a totalita, ale Zvěřina není “jen” kněz, jako kunsthistorik má přesah k umění. Svou teologii dovede transponovat do světa, který je netknutý náboženskými institucemi. Do světa umění. Já vnímám umění jako službu, proto Zvěřinu přivádíme jako světlonoše, jako světlý obraz v době, kdy nám některá média zanášejí duši temnými obrazy,” říká k volbě Miroslav Bambušek. Jeho příběh ale nevyprávíme jako exkurz do minulosti, naopak naším cílem je zasadit ho do současnosti, jako silnou mravní inspiraci pro současné problémy.

Bambuškův text buduje totalitu méně zjevnou té komunistické, přesto principy zůstávají stejné. Hlavní postavou hry je Rút (Gabriela Pyšná), mladá dívka žijící na okraji společnosti, mladá dívka opuštěná svou matkou, mladá dívka vykořeněná a zmítající se v psychických problémech a v závislosti na drogách. Rút je v tomto smyslu symbolem té země, ve které žije. Rút i země strádá, chřadne a zmítá se v nesmyslnosti, ve strachu.

Inscenace Zvěřinec má být příběhem o útlaku, kterého se nemáme děsit, ale vnímat ho jako dar, jako příležitost osvědčit se, i když třeba za cenu nejvyšších obětí.

autor: Josef ZvěřinaMiroslav Bambušek

režie: Miroslav Bambušek

dramaturgie: Jan Horák

scéna a kostýmy: Jana Preková

hudba: Vladimír FranzTomáš Vtípil

světelný design: Pavel Havrda

filmy: Bohdan Holomíček, Jan Daňhel, Jakub Halousek, Jaroslav Svoboda, Pavel Havrda, Aleš Šulc

 

hrají: Gabriela PyšnáDaniela VoráčkováOndřej DavidJakub GottwaldMark Kristián HochmanPetr KrušelnickýMiloslav Mejzlík

premiéra: 10. 2. – vyprodáno

reprízy: 13. 2., 27. 3., 24. a 25.4.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín