Květen a červen v divadle Na cucky

Blahobytí, Sen a další

PROGRAM 05 a 06/2025

1. května / 18.30 / s dramaturgickým úvodem
3. června / 18.30
Tragédi
Komická verze antické tragédie v podání současných tragédů.

Jak může vypadat divadlo v době, kdy je důležitější prodat se, než něco skutečně umět? Sarkastický pohled na současný životní styl přináší svižné divadelní dílo inspirované antickými tragédiemi. V režii Šimona Spišáka, známého pro svůj „divadelní punk“, se setkáte s nadsázkou klasického jambického pentametru i ostrou kritikou herecké kariéry a společnosti, kde „penis je penis, žádná metafora“. Inscenace se zároveň zaměřuje na otázky, proč dnes lidé (ne)chodí do divadla a co od něj očekávají. V této moderní adaptaci čerpající z Krále Oidipa, Elektry a Antigony jde o více než jen klasický příběh – jde o svět, kde cynismus a ostrý humor odhalují pravdu o našich prioritách a o samotném smyslu divadla.

hrají: Milada Vyhnálková, František Maňák, Jakub Spišák
režie: Šimon Spišák

4. května / 18.30
9. května / 17.00 / v rámci festivalu Divadelní Flora
BLAHObytí
Tři příběhy o zběsilosti lidského bytí.

Žijeme v době a na místě, kdy a kde nám nic nechybí. Měli bychom být šťastní. Všichni kolem jsou šťastní. Ale co když se do našeho mikrosvěta plného blaha vloudí chybička? Když nemáme s kým být blažení. Když nemáme proč být blažení. Anebo když nám dokonce připadá bytí zbytečné.

hrají: Andrea Uhlík Berecková, Táňa Malíková, Matěj Šumbera
režie: Tomáš Loužný

10. května / 16.00 / v rámci festivalu Divadelní Flora
16. června / 18.30
Návrat do Remeše (přes Olomouc)
Třídní konflikt + queer identity = kopa laskavé švandy 🙂

Přijměte pozvání na (inscenovanou, sorry) besedu s megastar evropské intelektuální scény, sociologem Didierem Eribonem! Jaké je vyrůstat v dělnické třídě (sorry) v regionálním městečku, navíc když je člověk gay (not sorry)? A co má hernajs třídní původ do činění s láskou? Tyto a mnohé další úvahy na téma současné nedůvěry v intelektuální a politické elity, nárůstu pravicového extremismu a úloze dělnické (i střední, sorry) třídy v tom všem se prolínají s osobně laděnými vzpomínkami na dospívání v Remeši – a také Olomouci! COŽE, Olomouci?!?! To představení snad bude rozjetá veselohra s melacholickými prvky?! Bien sur, mon pauvre ami… A možná… přijde i sociálně vyloučený.

hrají: Jan Lepšík, Jiří Svoboda
předloha: Didier Eribon
režie: Adam Svozil

29. května / 18.30
Studio SEN – Bal@da
Historky radikálů jako jsi ty.

Cesta spravedlivého ze všech stran lemována jest nespravedlností.

Autorská inscenace inspirovaná příběhem prvního českého teroristy, důchodce s motorovou pilou a strachem z hord. Baladická mozaika o hněvu, obraně vepřových řízečků a hezkých českých písniček. Z mé strany je plot vyšší než z tvé, ale čekám, až mi naroste. Osobní i s nadhledem vyprávěné příběhy utržených ran, které nás vždycky nakonec donutí vzít to do svých rukou. Pomsta is my way of life a ty sem vůbec nechoď!

hrají: členové Studia SEN Dana Kubišová, Drahomíra Králíčková, Ivana Kytlicová, Jana Hale Přichystalová, Jarmila Czabeová, Jitka Luštická, Marcela Příhodová, Marta Cvoligová, Soňa Lánská, Zdeněk Rajtr

režie: Tomáš Soldán

31. května / 18.30 / po představení následuje FemiPokec
Pravidla úklidu
Autorská inscenace o práci v domácnostech, práci na černo, péči a rodičovství na dálku vycházející z dokumentárních rozhovorů s ženami pracujícími v těch nejmizerněji placených profesích.

„Úklid je práce, která je vidět, až když jí nikdo nedělá.“ (Pierrette Hondagneu-Sotelo)

Tři mluvčí. Tekuté charaktery žen vypráví o nepsaných pravidlech péče, která po staletí tvoří gender. Superhrdinky úklidu, Eurydiky čekající v říši stínů, zatímco se budoucnost loaduje, zero waste mámy, co si kupují emoci a kvalitní čas na své děti. Češky jsou pendlerky, zatímco Ukrajinky jsou migrantky. Něco se čistí vodou, něco na sucho, něco denně a něco se prostě vyčistit nedá. Společnost, stejně jako úklid, má svá pravidla. A pak přijde válka. A prach znovu usedá na čisté tiché předměty. A ten prach se v prachy obrací a v noci mluví o tom, že poslední vrstva Země se dokonale obejde bez lidí.

Po představení Pravidla úklidu následuje FemiPokec v Café na cucky s hostkou Anastasiyou Gorelovou a s lektorkou Veronikou Lipman. Tématem bude Rodina, válka a emigrace.

hrají: Martina Jindrová, Agáta Kryštůfková, Táňa Malíková
režie: Lucie Ferenzová

5. června / 18.30
Budoucí lokální hvězda Hochman hraje bývalou globální hvězdu Thunberg
Humorné divadlo z dob klimatického rozvratu.

Taky nevíte, jak jednat tváří v tvář klimatickému rozvratu? Režisér Michal Hába přináší svou charakteristickou dávku provokativního a politicky odvážného divadla, které vás zvedne ze židle. Mark Kristián Hochman, nominovaný za tento výkon na Cenu Thálie, je hyperaktivní loutkou v rukou režiséra, atakující diváky spalujícím humorem a planetou Zemí. „Když budeme přemýšlet nad zánikem světa, tak očekáváme, že ani žádný zánik nepřijde,“ zazní v inscenaci, kde ekopolitika vystupuje jako jediné východisko. Toto představení, plné popkulturních odkazů, vás může naštvat, pobavit, nebo přimět přemýšlet o budoucnosti světa úplně jinak. Připravte se na one man show, kde hustou atmosféru nevytváří jen skleníkové plyny, ale i Hochmanovy kouřostroje.

hraje: Mark Kristián Hochman
režie: Michal Hába

6. června / 18.30
Úvod do současné trapnosti
Instruktáž k radostnému přežívání na trhu práce.

Praktický průvodce srandou, kterou zažije člověk v pozdním kapitalismu od kolébky do hrobu. Takovej jakože …sociologickej makropohled ¯\_(ツ)_/¯  nebo něco jako… divadelní adaptace stejnojmenné knihy Jakuba Ryšky a Pavla Šplíchala, která vznikla na základě oceňovaného blogu Prigl.cz? Prostě – skutečné krásy je ve světě třísměnných provozů pramálo, a tak nám ji musí někdo vyrobit!

hraje: Radka Caldová, Mark Kristián Hochman, Tomáš Žilinský
režie: Adam Svozil & Kristýna Jankovcová

9. června / 18.30
10. června / 18.30 / DERNIÉRA
Studio SEN – Vichřice v domě č. 11
Krvavá cesta za svobodou. Součástí představení je dramaturgický úvod.

Autorská inscenace vychází z reálných příběhů pěti českých seniorek, které se pokusily najít cestu ke svobodě skrz vraždu. Nikdy není pozdě na to od základu změnit svůj život. Za jak dlouhou dobu je možné spálit devadesátikilového manžela na popel?

hrají: členové Studia SEN
režie: Petr Erbes a Boris Jedinák

12. června / 18.30
MASARYK(OVÁ)
One woman show Milady Vyhnálkové zkoumající životní příběh první dámy Československa.

„Je možné, že ženy nemají výstižné myšlenky?“ Inscenace ve stylu lecture performance zkoumá odkaz Charlotte Garrigue Masaryk, ženy, která stála po boku T. G. Masaryka a bojovala za ženská práva. Dokumentární prvky v podobě rozhovoru herečky Milady Vyhnálkové s Charlotte Kotik, pravnučkou Charlotte Garrigue Masaryk, a autentické videomateriály pořízené v New Yorku, rodišti Charlotte, přináší jedinečný pohled na silnou ženskou osobnost. Girl power se zde pojí s tématy feminismu a boje za ženské volební právo. „Ženské nářky nás neosvobodí,“ zazní v inscenaci, která staví na myšlence, že ne konkurence, ale láska by měla vládnout světu. Připomeňte si osud hrdinky, která změnila naši zemi.

hraje: Milada Vyhnálková
režie: Silvia Vollmann

17. června / 18.30
Tanec dervišů
Veronika Lazorčáková v monodramatu o tenké hranici moci a bezmoci.

“Máte čisté ruce?” Tíživé otázky a autentické příběhy přináší monodrama v podání držitelky Thálie Veroniky Lazorčákové. Na pódiu sama, ve strhujícím devadesátiminutovém sólu, ztvárňuje hned dva příběhy – Evy, ženy, která čelí sociálnímu vyloučení a znevýhodnění, kde i na svobodě žije jako ve vězení. A Dušana, adiktologa, který za pěstování léčebného konopí skončil ve skutečném vězení. Inscenace čerpá z reálných výpovědí a odhaluje surovou pravdu o lidech zapomenutých systémem. Intenzivní atmosféra, tísnivý pocit a nekompromisní sdělení o ceně vlastní svobody – to vše zanechá hluboký dopad. „Tanec dervišů“ není tanečním představením, ale metaforou pro to, jak se člověk může točit v kruhu bez východiska. Připravte se na zážitek, který zasáhne a přinese katarzi. „Žádná jistota neexistuje, ale rodina ti může dát iluzi, že jo.“

hraje: Veronika Lazorčáková
režie: Barbara Herz

20. června / 18.00 / open air ve Smetanových sadech
22. června / 18.00 / open air ve Smetanových sadech
Cirk La Putyka: SPLASH
SPLASH vás přenese do světa zapomenutého bazénu, kde se čtyři starší gentlemani vydávají na cestu za objevováním radosti a svobody.

Unavení každodenní rutinou ztratili schopnost vnímat malé zázraky kolem sebe i v sobě. Ale na tomto místě, které připomíná spíše moderní oázu než ztracenou relikvii, objeví něco nečekaného – Pramen mládí, ukrytý v tajemném sprchovém koutě, jenž má moc vrátit čas a o který pečuje výjimečná žena.

Představení se zabývá vztahem mezi tělem a duchem mládí. Skákání na teeterboardu znamená zábavu a svobodu, které kdysi byly samozřejmostí. Voda a akrobacie jsou klíčem k návratu do časů, kdy bylo každé dobrodružství příležitostí k radosti. Co všechno se může stát, když začneme znovu věřit v kouzlo a energii, které v nás stále dřímají?

SPLASH není jen o hledání fyzické mladosti, ale také o znovuobjevení dětské radosti a síly okamžiku. Akrobacie, humor, hudba a nezapomenutelné obrazy vás provedou světem plným překvapení, zábavy a osvěžení.

disciplíny: teeterboard • banquine • pozemní akrobacie • tanec

koncept a režie:
Charlie Wheeller

obsazení:
Jana Smolíková
Lenka Nahodilová
Charlie Wheeller
Adam Joura/Jiří Kohout
Jakub Slovák
Jiří Weissmann
Dan Komarov
Andrii Lohynov
Tomáš Hrubý

Uvádíme v rámci programu přehlídky Cirkuzkus 2025 ve Smetanových sadech v Olomouci. Vhodné od 6 let.

23. června / 20.00 / open air ve Smetanových sadech
Losers Cirque Company: The Losers
Vedle výher přináší život také prohry. Člověk se stává lůzrem – třeba i na poli lásky.

Vítězové prvního ročníku televizní soutěže Česko Slovensko má talent – akrobatické duo DaeMen – oslovili další performery z řad tanečníků a akrobatů a pod produkcí jejich vlastní umělecké agentury United Arts, vznikl divadelně-akrobatický projekt The Losers, ke kterému přizvali uznávanou choreografickou persónu Jarka Cemerka.

Novocirkusové představení The Losers chce být současnou reflexí faktu, že v dnešním zrychleném tempu společnosti mnoho lidí ztrácí svoji osobnost a vizi svého soukromého i partnerského života. Chce si klást otázku, kde se nalézají naše hranice, kdo je naším vzorem, láskou a partnerem.

Kromě výher přináší život také prohry. Člověk se stává lůzrem, a to třeba i na poli lásky. Vpřed se ubírá cestou krkolomnou, trnitou, a záblesky radosti dávají naději, že třeba někdy dospěje k cíli a zvítězí.

účinkující:
Kristýna Stránská / Zuzana Havrlantová
Jana Telcová
Petr Dvořák / Adam Rameš
Petr Dlugoš, Lukáš Borik, Polanský, Marek Petrášek
Ondřej Havlík – En.dru

scénář, režie a choreografie:
Jarek Cemerek

akrobatické sestavy:
Petr Horníček

kostýmy:
Lucie Červíková

hudba:
Ondřej Havlík – En.dru

 

Uvádíme v rámci programu přehlídky Cirkuzkus 2025 ve Smetanových sadech v Olomouci. Vhodné od 6 let.

 

 

Zdeněk Vévoda

pro Taneční magazín

Co přináší ALFRED ve Dvoře počátkem nové sezóny?

Již o prázdninách myslete na podzim. Program oblíbeného divadla.

ZÁŘÍ –  LISTOPAD  2019

V září reprízujeme novější inscenace, které jste možná nestihli – komorní novinku domácího souboru Handa Gote a radikální temnou grotesku finského performera Pasiho Mäkely. K vidění budou Letci souboru Wariot Ideal a znepokojující dystopická show hostujícího dua Cremaschi/Novorytová.

V říjnu uvádíme v Alfredu přehlídku nezávislých slovenských tvůrců, v rámci programu Alfredvedvore.sk. V listopadu nás čekají dokonce tři premiéry. Jako první to bude premiéra souboru Vi.Tvor a jejich naučné pohádky Dílo v dílně. Další novou práci představí rezidentní soubor Handa Gote a celou sezónu uzavře skupina Wariot Ideal sólovým představením Vojty Švejdy.

V listopadu budou ještě k vidění reprízy představení Lázně a také se znovu uskuteční oblíbená oslava Dne Mrtvých.

Podrobný PROGRAM ➞ ZÁŘÍ + ŘÍJEN + LISTOPAD:

ZÁŘÍ: 6. 9. 8mm/16mm Domácí filmové skvosty, propagační filmy a desítky dalších klenotů ze soukromých sbírek skupiny Martina Ježka, doktora Klappera a profesora Dörnera.

9.+ 10.+ 11. 9. DVA SEŠITY / Handa Gote Příběh jednoho nenatočeného filmu v kulisách večírku z 80. let.

16.+17.+18. 9. WALRUS VAMPIRE SHOW / Pasi Mäkelä Upírský mrož uprchl z tajícího severního pólu a nyní se pod identitou performačního umělce ukrývá ve střední Evropě.

22.+ 23. 9. LETCI / Wariot Ideal / vhodné pro děti Wariot Ideal vzdává hold „bezejmenným hrdinům“ 311. bombardovací perutě RAF, částečně s patosem, ale rozhodně s humorem sobě vlastním. Letadla v měřítku 1:18, dobové filmové záznamy, věrné kostýmy i rekvizity, to vše na dosah diváků.

 25. + 26. 9. / ZDÁVÁ SE MI O ZÁŘNÉ BUDOUCNOSTI / George Cremaschi a Jana Novorytová Země se zahřívá, muzika hraje dál, ale loď jde ke dnu. Katastrofa způsobená zničením životního prostředí život na zemi nevyhubí, ale…žádná starost, všechno bude v pohodě, někdo to vyřeší.

ŘÍJEN: SLOVENSKÝ MĚSÍC – ALFREDVEDVOŘE.sk

5. 10. ➞ DŽUMELEC / Erik Sikora / koncert

6. + 7. + 8. 10. ➞ Môj Moja / Ela Lehotská, Jan Lepšík

10. 10. ➞ A.T.I.S.M.I.A. / Peter Gonda a kolektiv 12.10. ➞ 8mm/16mm.sk

14. 10. ➞ HRA NA BUDÚCNOSŤ/ Petra Fornayová a kol.

16.10. ➞ ROBINSON ANEB I V LETŇANECH SE DÁ NĚCO ZAŽÍT / Hlad a chuť

17. 10. ➞ Divočiny / Odivo / pro děti 18. 10. ➞ STOPY V PAMÄTI / Odivo

22. + 23. + 24. 10. ➞ SIFON / Wariot Ideal 26. 10. ➞ EU.GENUS / Med a prach

27. 10. ➞Temná noc +/- Obrazy pre srnky / Med a prach

LISTOPAD: MĚSÍC PREMIÉR

4. + 5.  11. ➞ LÁZNĚ / Vi.Tvor

8. + 9. 11. ➞ ZAJATCI VESMÍRU / Wariot Ideal / pro děti

19. 11. – 23. 11. ➞ PRODIGIUM / PREMIÉRA / Handa Gote research & development

21.-23. 11. ➞ DÍLO V DÍLNĚ / PREMIÉRA / Vi.Tvor / pro děti

28. 11 – 30. 11. ➞ LIFELIKE / PREMIÉRA/ Sólo Vojtěch Švejda / Wariot Ideal

Více informací: www.alfredvedvore.cz

Pamela Kuťáková – Alfred ve Dvoře,

TANEČNÍ MAGAZÍN

 

»STILLER« jako hrdina či antihrdina „u Hrdinů“

Z premiéry autorské adaptace románu Maxe Frische. V titulní roli Stillera hvězda současného doku-seriálu TV PRIMA „Policie v akci“!

Druhé květnové pondělí přineslo ve Studiu Hrdinů, ve Veletržním paláci v Praze, dlouho očekávanou premiéru „Stiller“. Toto režijní dílo Ivana Buraje jaksi symbolicky probíhalo pod sídlem Národní galerie, na jejíž půdě začal v dubnu 2019 boj s ministerstvem kultury i ministrem samotným. V hledišti nás čekalo, na rozdíl od „Enoly“ Elišky Brtnické, i více židlí! Inscenace byla v mnohých směrech podnětná…

Podkladem této inscenace byl vynikající román Maxe Frische, jehož hrdina – neúspěšný švýcarský sochař – má pocit, že i přes snahu není schopný být šťastný a dosáhnout štěstí v aktuálním manželství. Nedospívá však k němu také ani s milenkou. Odejde do ciziny, aby začal jiný, druhý život. Jako úplně jiný člověk. Což samozřejmě nejde. I když se to může člověku zprvu zdát. A určitě si to namlouvá. Proto Stiller, zadržený po sedmí letech na hranicích, dlouho popírá, že je totožný s hledaným Stillerem. Ale přijatý rodinou, přáteli a bývalou manželkou a vyšetřovaný soudem, se musí vzdát. Vzdává se, ale však jaksi neúplně. Opět se snaží splnit sebou vymyšlené manželčiny sny; a to jen a pouze svým způsobem. Ctu nejen neuspokojuje, ale i ničí ji a celý vztah. Vše tak Stiller přivede k opět výchozímu bodu, jako před lety.

Stiller“ je příběhem o vzájemném nepoznání se lidí (dokonce i v blízkém vztahu), o nemožnosti útěku od sebe samého. Rovněž tak o plýtvání časem, který je nám do života dán. Vede, anebo je částečně nasměrován, také k poznání a sblížení se s druhými lidmi. A navíc – skvěle popsané vztahy, které se ponejvíce uplatňují v bujném rozsahu až nyní, tedy zhruba padesát let po napsání knihy. Důležité se mi zde jeví, někdy vtipné a symbolické, historky o mužském přátelství (o Ripu van Vinkelovi a o objevování jeskyní) aneb také o neporozumění mezi mužem a ženou. Jako je tomu v povídce o manželce, která se pořad ptá na to, kde manžel byl.

Jak inscenovat natolik epicky barvitý proces, jakým je knižní „reprodukce“ deníků? Jak diváka vtáhnout za necelé dvě hodiny do barvitých životních peripetií Stillera?

Režisér Ivan Buraj ve spolupráci s dramatizátorem Janem Kačenou se toho úkolu zhostili statečně a odhodlaně. Buraj staví celé představení do rozličných sektorů. Ať již „jeskynního“, „tábornického“ s ohýnkem či „filmového“. Celé představení je postaveno na kontrastech. Statického, spíše verbálního, herectví proti akci. Tichého projevu v kontrastu s až překřičenými pasážemi. Filmu s ryzím divadelním herectvím. Za nepříliš šťastný považuji krok, že byl Jan Kačena „sám sobě“ dramaturgem. Tento by měl být oponentem a vést s režisérem i úpravcem textu plodný trialog. Myslím, že tento moment se na srozumitelnosti i výsledném tvaru „Stillera“ výrazně negativně podepsal.

Inscenace, těžící z kontrastu, má spád i švih. Druhou věcí je, zda divák neznalý románu úplně vše chápe ve správných souvislostech? A to je právě přímým výsledkem absence skutečného dramaturga…

Petr Reif byl typově vybrán pro titulní roli skvěle. Pouze je škoda, že kolikrát zapomněl svou televizní roli razantního policisty asi někde v divadelní šatně. Místy mu není (v komornějších pasážích) rozumět. Jinde zas šumluje. Jaký to kontrast oproti jemu sekundujícím herečkám Gabriele Míčové a Magdaleně Strakové. Na obhajobu Reifa musím dodat, že Studio Hrdinů je obtížněji zvučitelné. Rovněž razantně zvučené filmové pasáže tlumenému projevu (v jiných momentech představení) jednoznačně neprospívají.

Jak tedy premiéru „u Hrdinů“ hodnotit? Asi nikoli jednoznačně. Což bylo, podle mého dojmu, i režijní snahou? Zřejmě…

V úvodu nastíněná epičnost předlohy, či nutnost některých sdělení, důležitých pro pochopení věcí následujících, vedla místy režiséra k „černobílým“ interpretacím. Myslím, že by si divadlo mělo zachovávat více prostoru pro fantazii a obrazotvornost diváka. Byť i divadlo podle takové náročné a vícevrstevné předlohy.

Nikoli v poslední řadě musím ještě vyzdvihnout funkční a citlivou hudební složku Pavla Boiky.

Premiéra „Stillera podle Buraje“ některé nadchla, jiné plně neuspokojila, ale zároveň všem předkládala otázky. A tak by tomu mělo být. Divadlo současnosti nemusí (a nemělo by) pouze nastolovat jasné téze a přímá řešení.

Foto: Studio Hrdinů

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Max Frisch: »Stiller«

Překlad: Bohumil Černík

Dramatizace: Ivan Buraj a Jan Kačena

Režie: Ivan Buraj

Dramaturgie: Jan Kačena

Scéna: Antonín Šilar

Kostýmy: Zuzana Formánková

Asistenti režie: Jan Doležel a Marek Pechlát

Hrají: Gabriela Míčová, Magdalena Straková, Hynek Chmelař, Jan Lepšík, Marek Pospíchal, Petr Reif

Psáno z premiéry 13. května.

Foto: archiv STUDIA HRDINŮ

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

»Stillera« „u Hrdinů“ nedramatizoval JAN KAČER, nýbrž JAN KAČENA!

Studio Hrdinů připravuje poslední premiéru sezóny – dramatizaci románu Maxe Frische „Stiller“! Můžete se těšit.

Poslední premiérou aktuální divadelní sezóny bude ve Studiu Hrdinů adaptace románu Maxe Frische „Stiller“ v režii Ivana Buraje. Tato inscenace je dalším krokem spolupráce Studia Hrdinů s brněnským HaDivadlem, v rámci které přibližujeme blízké poetiky obou divadel divákům v Praze a v Brně. „Stiller“ je pak dlouhodobě koncipovaný projekt do dramaturgie Studia Hrdinů, která se v poslední době silně zaměřuje na roli umělce ve společnosti. Premiéra proběhne v pondělí 13. května 2019 od 20.00 hodin.

Max Frisch (1911 – 1991) byl švýcarský prozaik, dramatik a esejista. Román „Stiller“ vznikl během Frischova více než rok dlouhého pobytu ve Spojených státech a Mexiku na začátku 50. let minulého století. Prvky kriminálního románu se tu spojují s autenticky působícím deníkovým stylem. Frisch se zde zabývá tématy identity – soustředí se na člověka, který utekl z vlastního já, schopnost být s druhými, smrti a nemožnosti poznat „pravý svět”. Frischův román je předzvěstí konce „velkého subjektu“. V témže roce, co vychází „Stiller“, začal pracovat na románu „Homofaber“, který společně se „Stillerem“ a románem „Mé jméno budiž Gantenbein“ utvářejí trilogii.

Klíčový román poválečné literatury pro Studio Hrdinů zdramatizoval režisér Ivan Buraj společně s Janem Kačenou. Ve své interpretaci Stillera Ivan Buraj opět akcentuje témata, která máme spojená s představeními, která vytvořil ve svém domovském HaDivadle – kritiku antropocentrismu, environmentální a ekologické postoje; neotřele pracuje s perspektivou a úhlem pohledu, interpretuje mýtus o jeskyni, do kterého nás společně se scénografem Antonínem Šilarem díky technice „live cinemy“ vtahují.

Líbí se mi Ivanova důslednost, se kterou své projekty promýšlí. Ivan dělá bytostně intelektuální divadlo, které ale není odtažité ani elitářské, a to mě moc baví,” říká k první Burajově režii ve Studiu Hrdinů jeho umělecký šéf Jan Horák.

Ivan Buraj

Po ,tekuté´ éře uplynulých let, kdy jsme se intenzivně zabývali identitou jedince, mi připadá důležité se v kontextu klimatické změny zabývat spíš okolnostmi, za kterých si identitu tvoříme a jaké dopady má naše identita na prostředí, které nás obklopuje. Divadlo zkoumá především mezilidské vztahy, ale myslím si, že v nich můžeme nalézt mnohé z toho, co má dnes celoplanetární důsledky v podobě zničeného životního prostředí. Zdroje jsou vyčerpány a otázkou je, co v nás nás dovedlo do této situace. Zároveň mě zajímá, jak si zobrazujeme svět a jakým právem svůj obraz považujeme za jediný pravdivý, čili rozpor mezi modelem a realitou (materialitou) světa, kdy nám samotné divadlo slouží jako metafora zobrazování si světa člověkem,” říká k připravované inscenaci režisér Ivan Buraj.

Max Frisch: »Stiller«

Překlad: Bohumil Černík

Dramatizace: Ivan Buraj a Jan Kačena

Režie: Ivan Buraj

Dramaturgie: Jan Kačena

Scéna: Antonín Šilar

Kostýmy: Zuzana Formánková

Asistenti režie: Jan Doležel a Marek Pechlát

Hrají: Gabriela Míčová, Magdalena Straková, Hynek Chmelař, Jan Lepšík, Marek Pospíchal, Petr Reif

  • Premiéra: 13. května 2019 od 20.00 hodin
  • Reprízy: 18. a 21. května, 16. června 2019

Foto: archiv Studia Hrdinů

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN