Hra Hrdinů

Audiovizuální multikanálová videoinstalace na jevišti Studia Hrdinů

Vizuální umělkyně Tereza Velíková připravila audiovizuální multikanálovou videoinstalaci pro jeviště Studia Hrdinů v Praze. V případě Hry Hrdinů si vypůjčila scénáře z nově uvedených inscenací této scény během dvou divadelních sezón, z nichž vypreparovala úryvky nabízející sestavení do nového útvaru. Projekci uvedeme v premiéře 24. listopadu 2021.

„Režisérku“ Hry Hrdinů Terezu Velíkovou (*1979) dlouhodobě zajímají vztahy, které mohou vznikat při zmnožení zdrojů obrazu a zvuku. To ji postupně dovedlo k dialogickým videoinstalacím a následně k využívání již existujících výňatků z divadelních her, v nichž jsou právě dialogy jedním ze základních komunikačních prostředků. Fascinují jí možnosti obsahových transformací a formálních napětí, jež vyplývají ze spojení plynoucího divadelního provedení, filmového záznamu, jeho střihu a montáže. Velíkové postup jako by vycházel z představy, že v souboru jakýchkoliv příběhů a vyprávění jsou ukryty příběhy a vyprávění další, potenciální a čekající na objevení. Autorská role se od psaní posouvá k vyhledávání a následnému sestavování slov a gest v nový obsah. Je docela dobře možné, že v nastudovaných představeních Studia Hrdinů takto čekají ještě jiné příběhy, které Velíková nezahlédla, jenže právě u tohoto typu práce nezáleží pouze na analýze textu a jeho scénickém provedení, ale také na příčném řezu, který je osobní a individuální.

Ve Velíkové divadelním mash-upu se jejími slovy řečeno „odrážejí témata hrdiny, divadelního hrdiny nebo možná hrdiny Studia Hrdinů, který právě prochází krizí své vlastní tvorby. Krizí svého postavení jako umělce ve společnosti, ale i krizí své vlastní identity“. Témata jako vyhoření, demotivovanost, otřes z uvědomění si vlastní průměrnosti, nebo přinejmenším z uvědomění si, že o své výjimečnosti nemáme už ani snít, ovšem aktuálně hýbou nejen uměleckou debatou a zdaleka nejsou ani výhradním projevem nástupu středního věku. Pro Velíkovou, která se svými pracemi vždy snaží prokreslit stratigrafii psychologického pole, které modeluje naše myšlení a jednání, se Hra Hrdinů stává platformou, na níž tato témata může pojednat v živé a překvapivě se ubírající konverzaci.

Herce a herečky Studia Hrdinů nechala Velíková hrát role způsobem, jakým jsou zvyklí z původních nastudování. Jsou divadelními postavami, které se dosud nepotkaly a jejich první vzájemný rozhovor je tím ovlivněn. Divák je tak vystaven neustálému procesu  dohledávání souvislostí v toku slov, pohybů, obsahů a emocí. Naplno je nucen užívat svou schopnost chápat narážku, metaforu či analogii. Pro Terezu Velíkovou je však právě tento přístup ke splétání obsahu z různě silných, barevných a dlouhých nití příznačný. Podobně jako nemáme přestat vnímat, že jsme se ocitli v prostoru mezi hrami z repertoáru divadla, nemáme přestat vnímat ani to, že sdělení není to, co je hned vidět či slyšet, ale leží někde mezi větami, co vyslovíme, a emocemi, jež dáme znát navenek.

Koncepce a režie: Tereza Velíková
Střih, postprodukce: Tereza Velíková
Kamera: Ivan Svoboda
Zvuk: Petr Zábrodský
Zvuková postprodukce: Stanislav Abrahám
Dramaturgie: Jan Horák
Externí konzultace: Jiří Ptáček
Realizace scény: Matěj Al Ali
Technická podpora: tým Studia Hrdinů

Hrají: Agáta Červinková, Cyril Dobrý, Julie Goetzová, Jakub Gottwald, Eva Hacurová, Vendula Holičková, Ivan Lupták, Gabriela Míčová, Kateřina Neznalová, Marek Pospíchal, Petr Reif, Johana Schmidtmajerová, Pavlína Štorková, Halka Třešňáková

Poděkování: Jan Horák a Michal Pěchouček, Miroslav Bambušek, Ivan Buraj, Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska, Jiří Adámek a kolektiv, Katharina Schmitt

Projekt byl finančně podpořen ze Stipendijního programu Ministerstva kultury ČR a Státním fondem kultury ČR.

Studio Hrdinů je financované v roce 2021 Magistrátem hlavního města Prahy částkou 5.400.000 Kč a Ministerstvem kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

On-line konference „Střed zájmu – Kultura v nové realitě“

Kudy dál? Jak pracovat s novou realitou? Odpovědi bude hledat právě on-line konference „Střed zájmu: Kultura v nové realitě“. Diskutovat budou i populární tanečník Yemi a známá tanečnice i choreografka Miřenka Čechová.

Na konferenci „Střed zájmu“ budou na téma budoucnosti kultury, v kontextu současných (a možných budoucích) změn, diskutovat osobnosti napříč kulturní sférou i vědeckými obory.

Tuto konferenci pořádá Institut umění – Divadelní ústav (IDU) a Kancelář Kreativní Evropa. Za poskytnutou podporu pořadatelé děkují Galerii Rudolfinum.

Registrovat se můžete zdarma zde.

Pandemie koronaviru, která vypukla na začátku roku, proměnila svět. Všichni jsme se rázem ocitli v neznámé situaci, která prověřuje vlády, instituce, komunity i jednotlivce. Tato globální zkušenost přináší řadu otázek. A stala se i příležitostí k revizi a realizaci změn. Na všech úrovních a ve všech oborech si lidé kladou podobné otázky: kudy dál, jak pracovat s novou realitou, jaký přístup zvolit, jak se připravit a adaptovat na širší a dlouhodobější změny?

Jako zástupci kulturního sektoru, který již prošel – a znovu prochází – velkým otřesem, si klademe stejné otázky a ptáme se, jakou roli bude dále hrát umění a kultura? Právě ve světě, který zažívá tak dynamickou proměnu. Jak se kulturní organizace adaptují na nové okolnosti a potřeby? Jak se promění kulturní obsah a jeho distribuce? Jakým způsobem technologie ovlivní tvorbu, její sdílení i vnímání? Bude kreativita hlavním nástrojem adaptace?

Na mezinárodní konferenci přivítáme sociology, filosofy, kulturní profesionály a umělce, kteří budou na tyto zásadní otázky reagovat. A jistě zformulují a nastíní mnoho dalších problémů. Svět už nebude jako dřív, bereme to jako dobrou zprávu a příležitost.

Registrovat se můžete zdarma zde.

Program:

Keynote speakers

Jan Hollan, fyzik a klimatický vědec

Yvonna Gaillyová, environmentalistka, ředitelka institutu Veronica

Moderuje: Saša Michailidis

Změna společnosti // 1. panel

Ještě vloni jsme se zabývali udržitelností, tím, jak skloubit tržní ekonomiku, s nutností snížit její devastující ekologické dopady. Světem hýbaly iniciativy aktivistů, pravidelné protesty veřejnosti před parlamenty a vládními budovami. Jedna ekologická konference stíhala druhou. Globalizovaný svět si začal připouštět své reálné ohrožení.

Alice Koubová

V jaké situaci jsme dnes, kdy se rozjetý motor světové ekonomiky založené na spotřebě prudce zbrzdil? Je možné ještě hovořit o udržitelnosti? Dokáže se bohatá společnost vzdát svých privilegií a uskromnit se? Je naše realita na prahu globální společenské transformace, nebo míříme k reálné dystopii?

Hosté:
Alice Koubová, filosofka

Julia Sokolovičová, nezávislá expertka na klima a energetiku

Naďa Johanisová, ekologická ekonomka

Audit kultury // 2. panel

Kulturní organizace byly opatřeními v souvislosti s koronavirem zasaženy jako první a v maximálním rozsahu. Mnohé využily digitální prostředí, kam částečně přesunuly svoje aktivity. A často začaly přemýšlet o svém dalším směřování a poslání.

Yemi

Znamená přehřátá ekonomika i přehřátou kulturu? Nebylo kulturních projektů někdy až příliš? A co kvalita? Jak ji měřit, udržovat, zvyšovat? A kterak vnímají současnou situaci kulturní manažeři? Jsou schopni projít auditem, v němž by se prověřila kvalita jejich organizací? A co znamená současná situace pro donory – pro ty, kteří rozhodují o dotacích a grantech? Co by se mělo v kulturní a umělecké oblasti do budoucna podporovat a za jakých podmínek?

Hosté:
Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně

Yemi, choreograf, kreativní producent JAD Production

Ivan Buraj, umělecký šéf HaDivadla

Vít Janeček, dokumentarista, esejista a pedagog

Anežka Bartlová, kritička umění

Perspektiva umělců // 3. panel

Profesionálním umělcům přinesla korona-krize prostor ke koncentraci a zklidnění. Posílila však také nejistoty, které byly běžnou součástí jejich života již před krizí.

Miřenka Čechová

V diskusi se budeme ptát, jak vnímají dynamiku a proměnu paradigmatu dnešního světa? Proměnila korona-krize a klimatická krize jejich témata a inspirace? Co se změnilo, v souvislosti s pandemií, v jejich tvůrčím procesu a provozu? Má role umělců ve společnosti nějaké nové zadání?

Hosté:
Miřenka Čechová, tanečnice

Apolena Rychlíková, režisérka a novinářka

Adam Borzič, básník, překladatel

Noemi Purkrábková, teoretička, redaktorka, členka uměleckého kolektivu BCAAsystem

Speciální vstupy // 7 min.

Philip Gassmann, Green Filming

David Korecký, kurátor, Galerie Rudolfinum

Registrovat se můžete zdarma zde.

Video pozvánka

Bližší podrobnosti na: http://kulturavnoverealite.idu.cz.

Sdílet

Více informací na: www.kreativnievropa.cz

Foto: archiv TANEČNÍHO MAGAZÍNU

IDU a Kreativní Evropa

pro TANEČNÍ MAGAZÍN

STUDIO HRDINŮ v červnu

Nejen na Terezu Hradílkovou, ale třeba na Jožo Lipnika na populární pražskou scénu v suterénu pod Národní galerií

PROGRAM

STUDIO HRDINŮ

červen 2019

st 5.

20.00 divadlo

Ivana Uhlířová / Vojtěch Mašek: „Mimo zápis“

režie: Ivana Uhlířová

čt 6.

20.00 host / divadlo

Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát vol. 16“

režie: Vojtěch Mašek a Džian Baban

pá 7.

20.00 divadlo

Katharina Schmitt: „Molyneuxova otázka“

režie: Katharina Schmitt

so 8.

20.00 host / pohybové divadlo

Tereza Hradilková a kol.: „Nepřestávej“

koncept, choreografie, interpretace: Tereza Hradilková

ne 9.

16.00 – 21.00 host / prostorová performativní instalace

Jakub Krejčí: „Dominium“

v rámci PQ + / vstup zdarma

po 10.

19.00 host / performance

Divadelní společnost Mala Voadora: „Ovidiovy Proměny“

režie: Jorge Andrade

v rámci PQ 2019

út 11.

20.00 divadlo / derniéra

Marguerite Duras: „Bolest“

režie: Ladislav Babuščák

čt 13.

20.00 divadlo

Ladislav Fuks / Miloš Horanský: „Pan Theodor Mundstock“

režie: Miloš Horanský

ne 16.

20.00 divadlo / novinka

Max Frisch: „Stiller“

režie: Ivan Buraj

út 18.

20.00 host / rozhlasové improvizace

Radio Ivo: „Život nedoceníš“

st 19.

20.00 divadlo

David Zábranský: „Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny“

režie: Kamila Polívková

čt 20.

20.00 divadlo

Thomas Bernhard: „Zdání klame“

režie: Jan Horák a Michal Pěchouček

pá 21.

19.00 host / módní přehlídka s koncertem

Průvan v hlavě/Zdivočelí koně

Foto: Studio Hrdinů

TANEČNÍ MAGAZÍN

»STILLER« jako hrdina či antihrdina „u Hrdinů“

Z premiéry autorské adaptace románu Maxe Frische. V titulní roli Stillera hvězda současného doku-seriálu TV PRIMA „Policie v akci“!

Druhé květnové pondělí přineslo ve Studiu Hrdinů, ve Veletržním paláci v Praze, dlouho očekávanou premiéru „Stiller“. Toto režijní dílo Ivana Buraje jaksi symbolicky probíhalo pod sídlem Národní galerie, na jejíž půdě začal v dubnu 2019 boj s ministerstvem kultury i ministrem samotným. V hledišti nás čekalo, na rozdíl od „Enoly“ Elišky Brtnické, i více židlí! Inscenace byla v mnohých směrech podnětná…

Podkladem této inscenace byl vynikající román Maxe Frische, jehož hrdina – neúspěšný švýcarský sochař – má pocit, že i přes snahu není schopný být šťastný a dosáhnout štěstí v aktuálním manželství. Nedospívá však k němu také ani s milenkou. Odejde do ciziny, aby začal jiný, druhý život. Jako úplně jiný člověk. Což samozřejmě nejde. I když se to může člověku zprvu zdát. A určitě si to namlouvá. Proto Stiller, zadržený po sedmí letech na hranicích, dlouho popírá, že je totožný s hledaným Stillerem. Ale přijatý rodinou, přáteli a bývalou manželkou a vyšetřovaný soudem, se musí vzdát. Vzdává se, ale však jaksi neúplně. Opět se snaží splnit sebou vymyšlené manželčiny sny; a to jen a pouze svým způsobem. Ctu nejen neuspokojuje, ale i ničí ji a celý vztah. Vše tak Stiller přivede k opět výchozímu bodu, jako před lety.

Stiller“ je příběhem o vzájemném nepoznání se lidí (dokonce i v blízkém vztahu), o nemožnosti útěku od sebe samého. Rovněž tak o plýtvání časem, který je nám do života dán. Vede, anebo je částečně nasměrován, také k poznání a sblížení se s druhými lidmi. A navíc – skvěle popsané vztahy, které se ponejvíce uplatňují v bujném rozsahu až nyní, tedy zhruba padesát let po napsání knihy. Důležité se mi zde jeví, někdy vtipné a symbolické, historky o mužském přátelství (o Ripu van Vinkelovi a o objevování jeskyní) aneb také o neporozumění mezi mužem a ženou. Jako je tomu v povídce o manželce, která se pořad ptá na to, kde manžel byl.

Jak inscenovat natolik epicky barvitý proces, jakým je knižní „reprodukce“ deníků? Jak diváka vtáhnout za necelé dvě hodiny do barvitých životních peripetií Stillera?

Režisér Ivan Buraj ve spolupráci s dramatizátorem Janem Kačenou se toho úkolu zhostili statečně a odhodlaně. Buraj staví celé představení do rozličných sektorů. Ať již „jeskynního“, „tábornického“ s ohýnkem či „filmového“. Celé představení je postaveno na kontrastech. Statického, spíše verbálního, herectví proti akci. Tichého projevu v kontrastu s až překřičenými pasážemi. Filmu s ryzím divadelním herectvím. Za nepříliš šťastný považuji krok, že byl Jan Kačena „sám sobě“ dramaturgem. Tento by měl být oponentem a vést s režisérem i úpravcem textu plodný trialog. Myslím, že tento moment se na srozumitelnosti i výsledném tvaru „Stillera“ výrazně negativně podepsal.

Inscenace, těžící z kontrastu, má spád i švih. Druhou věcí je, zda divák neznalý románu úplně vše chápe ve správných souvislostech? A to je právě přímým výsledkem absence skutečného dramaturga…

Petr Reif byl typově vybrán pro titulní roli skvěle. Pouze je škoda, že kolikrát zapomněl svou televizní roli razantního policisty asi někde v divadelní šatně. Místy mu není (v komornějších pasážích) rozumět. Jinde zas šumluje. Jaký to kontrast oproti jemu sekundujícím herečkám Gabriele Míčové a Magdaleně Strakové. Na obhajobu Reifa musím dodat, že Studio Hrdinů je obtížněji zvučitelné. Rovněž razantně zvučené filmové pasáže tlumenému projevu (v jiných momentech představení) jednoznačně neprospívají.

Jak tedy premiéru „u Hrdinů“ hodnotit? Asi nikoli jednoznačně. Což bylo, podle mého dojmu, i režijní snahou? Zřejmě…

V úvodu nastíněná epičnost předlohy, či nutnost některých sdělení, důležitých pro pochopení věcí následujících, vedla místy režiséra k „černobílým“ interpretacím. Myslím, že by si divadlo mělo zachovávat více prostoru pro fantazii a obrazotvornost diváka. Byť i divadlo podle takové náročné a vícevrstevné předlohy.

Nikoli v poslední řadě musím ještě vyzdvihnout funkční a citlivou hudební složku Pavla Boiky.

Premiéra „Stillera podle Buraje“ některé nadchla, jiné plně neuspokojila, ale zároveň všem předkládala otázky. A tak by tomu mělo být. Divadlo současnosti nemusí (a nemělo by) pouze nastolovat jasné téze a přímá řešení.

Foto: Studio Hrdinů

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN

Max Frisch: »Stiller«

Překlad: Bohumil Černík

Dramatizace: Ivan Buraj a Jan Kačena

Režie: Ivan Buraj

Dramaturgie: Jan Kačena

Scéna: Antonín Šilar

Kostýmy: Zuzana Formánková

Asistenti režie: Jan Doležel a Marek Pechlát

Hrají: Gabriela Míčová, Magdalena Straková, Hynek Chmelař, Jan Lepšík, Marek Pospíchal, Petr Reif

Psáno z premiéry 13. května.

Foto: archiv STUDIA HRDINŮ

Michal Stein

TANEČNÍ MAGAZÍN