Poslední kapitola dějin světa

Studio Hrdinů uvede druhou premiéru své jubilejní 10.sezóny

Jako druhou premiéru své jubilejní 10. sezóny připravuje Studio Hrdinů inscenaci Poslední kapitola dějin světa. Na tuto scénu se tak vrací režisérka Katharina Schmitt s adaptací textu Heinricha von Kleista. Premiéra se uskuteční 6. listopadu 2022.

Inscenace Poslední kapitola dějin světa zkoumá lidskou přítomnost a nepřítomnost a sociální prostor divadla. Vychází jednak ze série rozhovorů, které Katharina Schmitt vedla s herci v Berlíně a v Praze na podzim roku 2021, jednak z eseje Heinricha von Kleista O loutkovém divadle v novém překladu Thomase Rota. Kleist již před dvou sty lety popsal utopii divadla, ve kterém loutka převezme hercovu práci. Jak v době krize a změny základních paradigmat najít adekvátní herecká či společenská gesta? „Na Kleistovi mě velmi přitahuje na jednu stranu řád, z kterého jeho texty vychází, a zároveň ta až kosmická intuice, kterou mají jeho postavy. Během zkoušení Poslední kapitoly pro nás byla klíčová otázka, jak stavět vedle sebe úspěšné provedení situace a selhání takového snažení. Vysoké a nízké, krásu a naprosto banální okamžiky. S tím, že selhání mělo být stejně důležitým stavebním kamenem inscenace jako situace, které se povedly,“ říká o práci na představení Katharina Schmitt.

Během prvních vln pandemie zůstala všechna divadla zavřená. Dělá právě lidská přítomnost divadlo divadlem? Co způsobuje, že vnímáme prostor jako divadelní, přestože v něm chybí herci? Inscenace Poslední kapitola dějin světa konfrontuje prázdný divadelní prostor s herci, kteří své místo v něm přehodnocují a tím získávají jeviště zpět. „Rozhovory jsem vedla na podzim roku 2021, kdy se divadla v Praze a v Berlíně zase pomalu začala otevírat. Byla to pro mě možnost vidět některé kolegy po dlouhé době, u některých šlo skoro o rok a půl. Zajímavé bylo, že mnozí z nich tu přestávku uvítali. Popisovali ji na jedné straně jako omezující a nepříjemnou zkušenost, ale zároveň alespoň polovina z nich přiznala, že to byla také možnost nového úhlu pohledu na sebe samotné i na hereckou praxi obecně,“ říká o nasbíraném materiálu režisérka.

Tak, jako se dvě přímky protnou v nekonečnu a znovu objeví na počátku, nebo jako se obraz ve vypouklém zrcadle nekonečně vzdaluje a zároveň zjevuje těsně před námi, i poznání, které takřka projde nekonečnem, se k nám vrací jako půvab. V nejčistší podobě se vyskytuje v těle, které buďto postrádá veškeré vědomí, nebo oplývá vědomím nekonečným, tj. buď u loutky, anebo u Boha. Znamená to tedy, že musíme opět pojíst ze stromu poznání, abychom se vrátili do stavu nevinnosti? zeptal jsem se, poněkud nesvůj. Ovšem, odpověděl, právě to je poslední kapitola dějin světa.

Poslední kapitola dějin světa

na základě eseje O loutkovém divadle Heinricha von Kleista a série rozhovorů s herci z podzimu 2021

autor: Heinrich von Kleist, Katharina Schmitt

překlad eseje O loutkovém divadle: Thomas Rote

režie a adaptace: Katharina Schmitt

dramaturgie: Thomas Rote

scéna a kostýmy: Patricia Talacko

hudba a zvukový design: Matěj Šenkyřík

světelný design: Václav Hruška

asistentka režie: Bára Viceníková

asistentka scénografie: Veronika Olejárová

hrají: Ivana Uhlířová, Michal Kern, Šimon Klus, Pasi Mäkelä

Premiéra: 6. listopadu 2022 od 20.00

Reprízy: 18. listopadu, 12. a 13. prosince 2022 a dále v roce 2023

Vznik inscenace finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Magistrát hlavního města Prahy podpořil činnost Studia Hrdinů v roce 2022 částkou 6.500.000 Kč.

Projekt je realizován za podpory Ministerstva kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Hra Hrdinů

Audiovizuální multikanálová videoinstalace na jevišti Studia Hrdinů

Vizuální umělkyně Tereza Velíková připravila audiovizuální multikanálovou videoinstalaci pro jeviště Studia Hrdinů v Praze. V případě Hry Hrdinů si vypůjčila scénáře z nově uvedených inscenací této scény během dvou divadelních sezón, z nichž vypreparovala úryvky nabízející sestavení do nového útvaru. Projekci uvedeme v premiéře 24. listopadu 2021.

„Režisérku“ Hry Hrdinů Terezu Velíkovou (*1979) dlouhodobě zajímají vztahy, které mohou vznikat při zmnožení zdrojů obrazu a zvuku. To ji postupně dovedlo k dialogickým videoinstalacím a následně k využívání již existujících výňatků z divadelních her, v nichž jsou právě dialogy jedním ze základních komunikačních prostředků. Fascinují jí možnosti obsahových transformací a formálních napětí, jež vyplývají ze spojení plynoucího divadelního provedení, filmového záznamu, jeho střihu a montáže. Velíkové postup jako by vycházel z představy, že v souboru jakýchkoliv příběhů a vyprávění jsou ukryty příběhy a vyprávění další, potenciální a čekající na objevení. Autorská role se od psaní posouvá k vyhledávání a následnému sestavování slov a gest v nový obsah. Je docela dobře možné, že v nastudovaných představeních Studia Hrdinů takto čekají ještě jiné příběhy, které Velíková nezahlédla, jenže právě u tohoto typu práce nezáleží pouze na analýze textu a jeho scénickém provedení, ale také na příčném řezu, který je osobní a individuální.

Ve Velíkové divadelním mash-upu se jejími slovy řečeno „odrážejí témata hrdiny, divadelního hrdiny nebo možná hrdiny Studia Hrdinů, který právě prochází krizí své vlastní tvorby. Krizí svého postavení jako umělce ve společnosti, ale i krizí své vlastní identity“. Témata jako vyhoření, demotivovanost, otřes z uvědomění si vlastní průměrnosti, nebo přinejmenším z uvědomění si, že o své výjimečnosti nemáme už ani snít, ovšem aktuálně hýbou nejen uměleckou debatou a zdaleka nejsou ani výhradním projevem nástupu středního věku. Pro Velíkovou, která se svými pracemi vždy snaží prokreslit stratigrafii psychologického pole, které modeluje naše myšlení a jednání, se Hra Hrdinů stává platformou, na níž tato témata může pojednat v živé a překvapivě se ubírající konverzaci.

Herce a herečky Studia Hrdinů nechala Velíková hrát role způsobem, jakým jsou zvyklí z původních nastudování. Jsou divadelními postavami, které se dosud nepotkaly a jejich první vzájemný rozhovor je tím ovlivněn. Divák je tak vystaven neustálému procesu  dohledávání souvislostí v toku slov, pohybů, obsahů a emocí. Naplno je nucen užívat svou schopnost chápat narážku, metaforu či analogii. Pro Terezu Velíkovou je však právě tento přístup ke splétání obsahu z různě silných, barevných a dlouhých nití příznačný. Podobně jako nemáme přestat vnímat, že jsme se ocitli v prostoru mezi hrami z repertoáru divadla, nemáme přestat vnímat ani to, že sdělení není to, co je hned vidět či slyšet, ale leží někde mezi větami, co vyslovíme, a emocemi, jež dáme znát navenek.

Koncepce a režie: Tereza Velíková
Střih, postprodukce: Tereza Velíková
Kamera: Ivan Svoboda
Zvuk: Petr Zábrodský
Zvuková postprodukce: Stanislav Abrahám
Dramaturgie: Jan Horák
Externí konzultace: Jiří Ptáček
Realizace scény: Matěj Al Ali
Technická podpora: tým Studia Hrdinů

Hrají: Agáta Červinková, Cyril Dobrý, Julie Goetzová, Jakub Gottwald, Eva Hacurová, Vendula Holičková, Ivan Lupták, Gabriela Míčová, Kateřina Neznalová, Marek Pospíchal, Petr Reif, Johana Schmidtmajerová, Pavlína Štorková, Halka Třešňáková

Poděkování: Jan Horák a Michal Pěchouček, Miroslav Bambušek, Ivan Buraj, Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska, Jiří Adámek a kolektiv, Katharina Schmitt

Projekt byl finančně podpořen ze Stipendijního programu Ministerstva kultury ČR a Státním fondem kultury ČR.

Studio Hrdinů je financované v roce 2021 Magistrátem hlavního města Prahy částkou 5.400.000 Kč a Ministerstvem kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

FRANZ KAFKA, STILLER, Modrovous i truhlář v květnu ve STUDIU HRDINŮ

Co nás čeká v květnu ve Studiu Hrdinů v Praze 7.?Dole pod Národní galerií.

STUDIO HRDINŮ květen 2019

pá 3. 5.

20.00 divadlo

Thomas Bernhard: „Zdání klame“

režie: Jan Horák a Michal Pěchouček

po 6. 5.

20.00 divadlo

Ivana Uhlířová / Vojtěch Mašek: „Mimo zápis“

režie: Ivana Uhlířová

út 7 . 5.

20.00 divadlo

Gert Hofmann / Lucie Trmíková: „Pomocník Walser“

režie: Jan Nebeský

po 13. 5.

20.00 divadlo / premiéra

Max Frisch: „Stiller“

režie: Ivan Buraj

Ivan Buraj

st 15. 5.

20.00 divadlo

Wolfram Lotz: „Pár vzkazů veškerenstvu“

režie: Jan Horák a Michal Pěchouček

pá 17. 5.

20.00 divadlo

Ladislav Fuks / Miloš Horanský: „Pan Theodor Mundstock“

režie: Miloš Horanský

so 18. 5.

20.00 divadlo / novinka

Max Frisch: „Stiller“

režie: Ivan Buraj

po 20. 5.

20.00 divadlo

Thomas Bernhard: „Zdání klame“

režie: Jan Horák a Michal Pěchouček

út 21. 5.

20.00 divadlo / novinka

Max Frisch: „Stiller“

režie: Ivan Buraj

st 22. 5.

20.00 divadlo

Katharina Schmitt: „Molyneuxova otázka“

režie: Katharina Schmitt

čt 23. 5.

18.00 host / promítání

Josef Císařovský: „Obrazy pražské periferie“

pá 24. 5.

20.00 divadlo

Ladislav Fuks / Miloš Horanský: „Pan Theodor Mundstock“

režie: Miloš Horanský

ne 26. 5.

20.00 host / rozhlasové improvizace

Radio Ivo: „Život nedoceníš“

po 27.5.

20.00 divadlo

Thomas Bernhard: „Zdání klame“

režie: Jan Horák a Michal Pěchouček

út 28. 5.

20.00 divadlo / 60. repríza

David Zábranský: „Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny“

režie: Kamila Polívková

st 29. 5.

20.00 divadlo

Dea Loher: „Modrovous – naděje žen“

režie: Jan Horák a Michal Pěchouček

čt 30. 5.

20.00 divadlo / poslední dvě uvedení

Marguerite Duras: „Bolest“

režie: Ladislav Babuščák

pá 31. 5

20.00 divadlo

Franz Kafka: „Zpráva pro Akademii“

režie: Katharina Schmitt

 

Madla Zelenková

pro TANEČNÍ MAGAZÍN