Eva Hacurová – Taneční magazín

Seriál Děcko, který reflektuje různé podoby náhradní rodinné péče, přichází na obrazovky České televize v pravý čas. Jeho premiéra koresponduje s aktuální změnou zákona, který ruší kojenecké ústavy pro děti do tří let. Nová legislativa klade důraz na péči pěstounů a náhradních rodin, což je klíčové téma tohoto desetidílného seriálu. První díl uvede ČT 1 ve 20:10 v pátek 17. ledna, dostupný bude také v iVysílání.

„Seriál otevřeně ukazuje proces přímé adopce. Jde o zajímavé, kontroverzní a aktuální téma. Mě samotnou překvapilo, že tento proces existuje a funguje. Pojem přímá adopce náš právní řád nezná, v zákoně jej nenajdete, ale není nelegální. Děcko jej nijak nepropaguje, ani nezatracuje, jde dál – ke všem možným formám náhradního rodičovství. Soustředí se na hledání cest, jak dát všem dětem naději a šanci na šťastné dětství,“ říká kreativní producentka Alena Müllerová, v jejíž tvůrčí skupině novinka České televize vznikla.

Příběh sleduje Kláru Vernerovou (Judit Pecháček), samoživitelku, matku dvou dětí, která v tíživé životní situaci učiní nelehké rozhodnutí dát své třetí, ještě nenarozené dítě k přímé adopci. Na kurzu pro žadatele o adopci a prostřednictvím internetu poznává čtyři rozdílné páry, jejichž touha stát se rodiči je silně ovlivněna jejich osobními příběhy a konflikty. Postavy a jejich příběhy zobrazují manželský pár Beátu a Huberta (Elizaveta Maximová a Jan Jankovský), registrované partnery Petra a Vladimíra (Daniel Krejčík a Andrej Polák) nebo Michala a Alici (Patrik Děrgel a Eva Hacurová) čelící partnerské krizi. V příběhu se pak objevují také manželé Brožovi (Tereza Hof a Jaromír Nosek), kterým nevychází pokusy o umělé oplodnění. Do příběhu se promítají aktuální témata, jako je domácí násilí, ekonomický tlak na samoživitele, psychické problémy nebo byrokratická složitost adopce. Významnou roli hraje také sociální pracovník Jarmil Čáp (Ondřej Malý), který boří stereotypy o neempatických úřednících.

Za seriálem stojí autorská dvojice Kateřina Krobová a Lucie Macháčková, jejichž scénář spojuje drama s humorem a vypráví příběhy, které jsou lehce inspirovány reálnými situacemi. Režie se ujali Rozálie Kohoutová a Radim Špaček, kteří svými osobitými styly přispěli k celkové jedinečnosti seriálu.

Seriál je nejen napínavou sondou do tématu náhradní péče, ale také emocionální cestou plnou nečekaných zvratů. Jednou z hlavních myšlenek seriálu je sdělení, jak důležité je dát dětem šanci zažít naplněné dětství a také možná lépe porozumět náročné práci sociálních pracovníků i komplikacím spojeným s adopcí a pěstounstvím.

Premiéra v pátek 17. ledna 2025 na ČT1 a také v iVysílání.

Foto: Lukáš Oujeský, Zuzana Páchová

Vendula Krejčová, ČT

pro Taneční magazín

Vizuální umělkyně Tereza Velíková připravila audiovizuální multikanálovou videoinstalaci pro jeviště Studia Hrdinů v Praze. V případě Hry Hrdinů si vypůjčila scénáře z nově uvedených inscenací této scény během dvou divadelních sezón, z nichž vypreparovala úryvky nabízející sestavení do nového útvaru. Projekci uvedeme v premiéře 24. listopadu 2021.

„Režisérku“ Hry Hrdinů Terezu Velíkovou (*1979) dlouhodobě zajímají vztahy, které mohou vznikat při zmnožení zdrojů obrazu a zvuku. To ji postupně dovedlo k dialogickým videoinstalacím a následně k využívání již existujících výňatků z divadelních her, v nichž jsou právě dialogy jedním ze základních komunikačních prostředků. Fascinují jí možnosti obsahových transformací a formálních napětí, jež vyplývají ze spojení plynoucího divadelního provedení, filmového záznamu, jeho střihu a montáže. Velíkové postup jako by vycházel z představy, že v souboru jakýchkoliv příběhů a vyprávění jsou ukryty příběhy a vyprávění další, potenciální a čekající na objevení. Autorská role se od psaní posouvá k vyhledávání a následnému sestavování slov a gest v nový obsah. Je docela dobře možné, že v nastudovaných představeních Studia Hrdinů takto čekají ještě jiné příběhy, které Velíková nezahlédla, jenže právě u tohoto typu práce nezáleží pouze na analýze textu a jeho scénickém provedení, ale také na příčném řezu, který je osobní a individuální.

Ve Velíkové divadelním mash-upu se jejími slovy řečeno „odrážejí témata hrdiny, divadelního hrdiny nebo možná hrdiny Studia Hrdinů, který právě prochází krizí své vlastní tvorby. Krizí svého postavení jako umělce ve společnosti, ale i krizí své vlastní identity“. Témata jako vyhoření, demotivovanost, otřes z uvědomění si vlastní průměrnosti, nebo přinejmenším z uvědomění si, že o své výjimečnosti nemáme už ani snít, ovšem aktuálně hýbou nejen uměleckou debatou a zdaleka nejsou ani výhradním projevem nástupu středního věku. Pro Velíkovou, která se svými pracemi vždy snaží prokreslit stratigrafii psychologického pole, které modeluje naše myšlení a jednání, se Hra Hrdinů stává platformou, na níž tato témata může pojednat v živé a překvapivě se ubírající konverzaci.

Herce a herečky Studia Hrdinů nechala Velíková hrát role způsobem, jakým jsou zvyklí z původních nastudování. Jsou divadelními postavami, které se dosud nepotkaly a jejich první vzájemný rozhovor je tím ovlivněn. Divák je tak vystaven neustálému procesu dohledávání souvislostí v toku slov, pohybů, obsahů a emocí. Naplno je nucen užívat svou schopnost chápat narážku, metaforu či analogii. Pro Terezu Velíkovou je však právě tento přístup ke splétání obsahu z různě silných, barevných a dlouhých nití příznačný. Podobně jako nemáme přestat vnímat, že jsme se ocitli v prostoru mezi hrami z repertoáru divadla, nemáme přestat vnímat ani to, že sdělení není to, co je hned vidět či slyšet, ale leží někde mezi větami, co vyslovíme, a emocemi, jež dáme znát navenek.

Koncepce a režie: Tereza Velíková
Střih, postprodukce: Tereza Velíková
Kamera: Ivan Svoboda
Zvuk: Petr Zábrodský
Zvuková postprodukce: Stanislav Abrahám
Dramaturgie: Jan Horák
Externí konzultace: Jiří Ptáček
Realizace scény: Matěj Al Ali
Technická podpora: tým Studia Hrdinů

Hrají: Agáta Červinková, Cyril Dobrý, Julie Goetzová, Jakub Gottwald, Eva Hacurová, Vendula Holičková, Ivan Lupták, Gabriela Míčová, Kateřina Neznalová, Marek Pospíchal, Petr Reif, Johana Schmidtmajerová, Pavlína Štorková, Halka Třešňáková

Poděkování: Jan Horák a Michal Pěchouček, Miroslav Bambušek, Ivan Buraj, Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska, Jiří Adámek a kolektiv, Katharina Schmitt

Projekt byl finančně podpořen ze Stipendijního programu Ministerstva kultury ČR a Státním fondem kultury ČR.

Studio Hrdinů je financované v roce 2021 Magistrátem hlavního města Prahy částkou 5.400.000 Kč a Ministerstvem kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín