Gorgó

Antické, aktuální, univerzální

Divadlo X10 uvádí původní divadelní hru Ondřeje Cikána 

Česká premiéra hry se v režii samotného autora Ondřeje Cikána a scénografa Antonína Šilara odehraje 10. 6. Další reprízy následují 21. a 26. 6. Divadlo X10 tak uzavře ambiciózní sezónu hrou na antický námět. Inscenace se vyznačuje sugestivní atmosférou, nezaměnitelným jazykem i výjimečnými hereckými výkony.

Současná dramatika v Divadle X10

Divadlo X10 se uvádění současné české i světové dramatiky v českých nebo světových premiérách věnuje soustředěně od svého počátku. V minulosti uvedlo hry Kolaps nebo Teritorium, které pro divadlo napsal dramaturg divadla Ondřej Novotný. Teritorium získalo 2. místo v dramatické soutěži agentury Aura-pont 2018 a ve stejném roce bylo v rámci ankety Ceny divadelní kritiky označeno za jednu z pěti nejlepších inscenovaných českých her. Na současném repertoáru je možné shlédnout hru Druzí lidé, kterou Ondřej Novotný napsal v autorském tandemu s režisérem Tomášem Loužným.

Antické, aktuální, univerzální

Zatímco Teritorium akcentovalo především střet společensko-politických koncepcí, Gorgó se soustředí na sféru intimní. Název odkazuje k ikonické postavě Medúzy, kterou sťal bájný hrdina Perseus. Ondřej Cikán vystavil svou verzi známého mýtu na myšlence, že Perseus Medúzu miloval, ještě, než se stala nestvůrou. Inspirován Ovidiovými Proměnami zobrazuje základní situaci svatby Persea a princezny Andromedy. „Všichni zúčastnění však bojují se svými bolestnými zážitky nebo egoistickými zájmy a svatební veselí tak získává tajemnou a napínavou atmosféru plnou ironie i poezie,“ vysvětluje dramaturg inscenace Ondřej Novotný a dodává: „Antická báje je zde přirozenou součástí vnitřního světa každého, kdo se někdy bezhlavě zamiloval.”

Tvůrčí tým

Ondřej Cikán žije od začátku 90. let ve Vídni, kde vystudoval latinu a starořečtinu. V roce 2000 byla uvedena jeho první divadelní hra Tragödieninsel ve Spielbaru vídeňského Volkstheateru. V roce 2002 založil s Anatolem Vitouchem divadelní a literární skupinu Die Gruppe a v roce 2018 nakladatelství Kētos, zaměřené na poetické překlady, převážně z češtiny do němčiny (přeložil např. Máchův Máj nebo Váchalův Krvavý román). Vydal několik románů, podle jednoho z nich natočil v tandemu s Antonínem Šilarem celovečerní „sandálový velkofilm“ Menandros & Thaïs. Divadlo X10 navázalo spolupráci s Ondřejem Cikánem už v roce 2017 během unikátního divadelního maratonu The 24 Hour Plays.

Hrdinu Persea ztvárňuje Jakub Gottwald, držitel Thálie v kategorii Alternativní divadlo. Na jeviště Divadla X10 se tak vrací jedna z výrazných osobností, kterou měli diváci možnost vidět např. v inscenacích Válka nebo Sibiřská výchova. Dalších rolí se ujali Magdalena Kuntová, Marie Švestková a Vojtěch Hrabák, kteří s Divadlem X10 pracují kontinuálně. Novou tváří je v tomto kontextu performer a hudebník Pasi Mäkelä. Inscenace tak získává výrazný česko-rakousko-finský mezinárodní rozměr.

 

 ONDŘEJ CIKÁN: GORGÓ

Perseus a Andromeda. Zkamenělá svatba.

„A začneš mě milovat! A vezmeš si mě! A nikdy tě nezapomenu.“

REŽIE Ondřej Cikán, Antonín Šilar

DRAMATURGIE Ondřej Novotný

SCÉNA, LIGHT DESIGN Antonín Šilar

KOSTÝMY Lucie Sedláková

ASISTENTKA SCÉNY A KOSTÝMŮ Anežka Karasová

HUDBA Pasi Mäkelä

KAMERA Kryštof Melka

STŘIH Zuzana Walter

AUTOR VIZUÁLU Terezie Chlíbcová

HRAJÍ Magdalena Kuntová, Marie Švestková, Jakub Gottwald, Vojtěch Hrabák, Pasi Mäkelä

HLASY Tereza Hofová, Nina Jacques, Sára Märc, Ondřej Bauer, Hynek Chmelař

Autorská hra česko-rakouského básníka a filologa Ondřeje Cikána je sugestivní verzí báje známé z Ovidiových Proměn. Jasný hrdina Perseus tráví čas na vlastní svatbě s princeznou Andromedou, kterou zachránil před mořskou nestvůrou Cétó. V brašně přitom schovává hlavu Gorgony Medúsy a je na ni něžný. Andromeda vypadá jako z mramoru, Cassiopeia je nesnesitelná a Phíneus by měl přestat chlastat. Nymphy na pláži tančí a netuší, že se brzy stanou obětí temnoty.

Tragická zkušenost nešťastné lásky přerůstá ve fatální nemožnost jakéhokoli citu. Zabíjení nestvůr mají hrdinové sice v popisu práce, ale co když své nestvůry kdysi milovali? Od jednoho násilného činu se odvíjí řetězec proměn člověka v kámen. Láska ústí v strnulost a chlad.

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

 

30hodinový maraton žánru slow TV

Série We Are Not Alone

18.a 19. února proběhne v pražském Divadle X10 maraton uměleckých filmů inspirovaných žánrem slow TV, které byly vytvořeny pro třídílnou online sérii We Are Not Alone I-III během lockdownů v zimě 2020/2021

We Are Not Alone  nabídne 30 hodinových filmů od výrazných i vycházejících osobností české i mezinárodní umělecké scény. Svá díla uvedou například režisérka a performerka Miřenka Čechová, teoretik a kurátor Václav Janoščík, kolektiv D’epog, výtvarná umělkyně Alma Lily Rayner, kameraman Petr Racek nebo přední osobnosti spojené s Divadlem X10: Ondřej Štefaňák, Ewa Zembok, Jakub Gottwald či Anita Krausová. Akce tak nabídne neobvyklé spojení tvůrců a tvůrkyň z oblasti divadla, performance, filmu a výtvarného umění.

“Slow TV kino je pro nás především možností, jak být spolu. Původně streamovaný cyklus nyní přesouváme do fyzického prostoru, kde bude možné přespat, posnídat, povečeřet; diskutovat s umělci*umělkyněmi o jejich práci a zároveň společně sledovat či pobývat s jejich video-tvorbou. Žánr slow TV vnímáme jako živý obraz, který nám umožňuje ponořit se do kontemplací, stejně tak je ale možné se od něj odpoutat a přesměrovat naši pozornost k našemu nejbližšímu okolí nebo si třeba číst knížku v jeho přítomnosti,” dodávají kurátoři Petr Dlouhý a Anna Chrtková.

Událost trvá od pátečního do sobotního večera a bude ji možné navštívit kdykoli během jejího trvání, stejně tak ji kdykoli opustit. Y: We Are Not Alone [Slow TV kino] je součástí festivalu Malá inventura 2022.

Barbora Koláčková

pro Taneční magazín

Hra Hrdinů

Audiovizuální multikanálová videoinstalace na jevišti Studia Hrdinů

Vizuální umělkyně Tereza Velíková připravila audiovizuální multikanálovou videoinstalaci pro jeviště Studia Hrdinů v Praze. V případě Hry Hrdinů si vypůjčila scénáře z nově uvedených inscenací této scény během dvou divadelních sezón, z nichž vypreparovala úryvky nabízející sestavení do nového útvaru. Projekci uvedeme v premiéře 24. listopadu 2021.

„Režisérku“ Hry Hrdinů Terezu Velíkovou (*1979) dlouhodobě zajímají vztahy, které mohou vznikat při zmnožení zdrojů obrazu a zvuku. To ji postupně dovedlo k dialogickým videoinstalacím a následně k využívání již existujících výňatků z divadelních her, v nichž jsou právě dialogy jedním ze základních komunikačních prostředků. Fascinují jí možnosti obsahových transformací a formálních napětí, jež vyplývají ze spojení plynoucího divadelního provedení, filmového záznamu, jeho střihu a montáže. Velíkové postup jako by vycházel z představy, že v souboru jakýchkoliv příběhů a vyprávění jsou ukryty příběhy a vyprávění další, potenciální a čekající na objevení. Autorská role se od psaní posouvá k vyhledávání a následnému sestavování slov a gest v nový obsah. Je docela dobře možné, že v nastudovaných představeních Studia Hrdinů takto čekají ještě jiné příběhy, které Velíková nezahlédla, jenže právě u tohoto typu práce nezáleží pouze na analýze textu a jeho scénickém provedení, ale také na příčném řezu, který je osobní a individuální.

Ve Velíkové divadelním mash-upu se jejími slovy řečeno „odrážejí témata hrdiny, divadelního hrdiny nebo možná hrdiny Studia Hrdinů, který právě prochází krizí své vlastní tvorby. Krizí svého postavení jako umělce ve společnosti, ale i krizí své vlastní identity“. Témata jako vyhoření, demotivovanost, otřes z uvědomění si vlastní průměrnosti, nebo přinejmenším z uvědomění si, že o své výjimečnosti nemáme už ani snít, ovšem aktuálně hýbou nejen uměleckou debatou a zdaleka nejsou ani výhradním projevem nástupu středního věku. Pro Velíkovou, která se svými pracemi vždy snaží prokreslit stratigrafii psychologického pole, které modeluje naše myšlení a jednání, se Hra Hrdinů stává platformou, na níž tato témata může pojednat v živé a překvapivě se ubírající konverzaci.

Herce a herečky Studia Hrdinů nechala Velíková hrát role způsobem, jakým jsou zvyklí z původních nastudování. Jsou divadelními postavami, které se dosud nepotkaly a jejich první vzájemný rozhovor je tím ovlivněn. Divák je tak vystaven neustálému procesu  dohledávání souvislostí v toku slov, pohybů, obsahů a emocí. Naplno je nucen užívat svou schopnost chápat narážku, metaforu či analogii. Pro Terezu Velíkovou je však právě tento přístup ke splétání obsahu z různě silných, barevných a dlouhých nití příznačný. Podobně jako nemáme přestat vnímat, že jsme se ocitli v prostoru mezi hrami z repertoáru divadla, nemáme přestat vnímat ani to, že sdělení není to, co je hned vidět či slyšet, ale leží někde mezi větami, co vyslovíme, a emocemi, jež dáme znát navenek.

Koncepce a režie: Tereza Velíková
Střih, postprodukce: Tereza Velíková
Kamera: Ivan Svoboda
Zvuk: Petr Zábrodský
Zvuková postprodukce: Stanislav Abrahám
Dramaturgie: Jan Horák
Externí konzultace: Jiří Ptáček
Realizace scény: Matěj Al Ali
Technická podpora: tým Studia Hrdinů

Hrají: Agáta Červinková, Cyril Dobrý, Julie Goetzová, Jakub Gottwald, Eva Hacurová, Vendula Holičková, Ivan Lupták, Gabriela Míčová, Kateřina Neznalová, Marek Pospíchal, Petr Reif, Johana Schmidtmajerová, Pavlína Štorková, Halka Třešňáková

Poděkování: Jan Horák a Michal Pěchouček, Miroslav Bambušek, Ivan Buraj, Iga Gańczarczyk a Magda Jiřička Stojowska, Jiří Adámek a kolektiv, Katharina Schmitt

Projekt byl finančně podpořen ze Stipendijního programu Ministerstva kultury ČR a Státním fondem kultury ČR.

Studio Hrdinů je financované v roce 2021 Magistrátem hlavního města Prahy částkou 5.400.000 Kč a Ministerstvem kultury.

Madla Horáková Zelenková

pro Taneční magazín

Lidi krve

Drama v režii Miroslava Bambuška vstoupí do kin v listopadu 2021

Producent Saša Dlouhý (FREESAM) uvede v listopadu 2021 do kin celovečerní snímek Lidi krve. Filmové drama reflektuje cestu k vlastním kořenům a ke smíření. Odehrává se v současnosti, ale pracuje s reminiscencemi zavádějícími diváka do poválečného Československa. Příběh tvoří osudy skutečných obyvatel bývalé německé obce Vitín. Minulost se tak stává klíčem k přítomnosti. V hlavních rolích se představí Karel Dobrý, Miloslav König, Miloslav Mejzlík, Tomáš Bambušek, Jiří Černý, Jakub Folvarčný, Jakub Gottwald, Juraj Bača či Tereza Hofová. Autorem scénáře a režisérem filmu je Miroslav Bambušek.

Ústřední postavou filmu Lidi krve je Otto Hille (Miloslav König), který je najat, aby zavedl starého a těžce nemocného Leopolda Švarce (Miloslav Mejzlík) do krajiny jeho předků. Symbolické martyrium očistce jej má dovést ke smíření. Vydávají se do roku 1945 do již rozpadlé německé vesnice Vitín, která je středobodem celého příběhu a jejich společná minulost se propojuje. Otto zde potkává přízrak svého děda Otfrieda Hilleho (Karel Dobrý). Stává se svědkem událostí, které objasňují to, co Ottu v nočních můrách děsí a co starý Švarc skrývá.

Film se zabývá věcmi a událostmi, které nechceme slyšet a které záměrně odsouváme na okraj, protože je obtížné s nimi žít. A toto odsouvání rodí mentální nemoc, nezájem, lhostejnost, která se rozmanitě projevuje v naší přítomnosti tím, jak lidé myslí, jak se rozhodují, jak jednají, jak volí. A tak žijeme ve světě, který je plný otázek, na které nechceme hledat odpovědi, protože jsou nepříjemné, náročné. A tím si vytváříme „mentální Sudety“. Černou díru, o které se radši domníváme, že v ní a za ní nic není. „Mentální Sudety“ jsou propast, kterou jsme zdědili po svých předcích. Naše generace ji nemá chtít předávat svým potomkům,“ dodává režisér snímku Miroslav Bambušek.

Film Lidi krve vznikal šest let, dokončen byl v květnu 2021. Natáčení probíhalo v Severních a v Západních Čechách, v Jihomoravském kraji, na Severní Moravě, v Polsku a na Azorských ostrovech. Autorem scénáře a režisérem filmu Lidi krve je dramatik a divadelní režisér Miroslav Bambušek. Napsal přes čtyřicet divadelních her, dvě operní libreta a filmové scénáře. Dlouhodobě se věnuje projektům, které vnímají kulturu jako platformu pro politické a sociální reflexe.  V tomto smyslu v minulosti působil např. v Národním divadle, v Divadle Na zábradlí, v HaDivadle či Studiu Hrdinů. Zaměřuje se ale i na realizace svých projektů v nedivadelní, především industriálních prostorech spojených s pamětí konkrétních událostí (sem patří např. dlouhodobé projekty Perzekuce.cz či Cesty energie). Za své projekty získal mnohá tuzemská ocenění: ceny Alfréda Radoka, ceny Divadelních novin atd. Jeho poslední film Jan Hus – mše za tři mrtvé muže získal cenu Andreje Stankoviče.

Produkci snímku zajistil Saša Dlouhý se svojí společností FREESAM v koprodukci České televize a slovenské atelier.doc. Film byl mimo prostředků producenta a koproducentů finančně podpořen Státním fondem kinematografie, Jihomoravským filmovým nadačním fondem, Česko-německým fondem budoucnosti a Audiovizuálním fondem. Distribuci snímku zajišťuje Aerofilms.

Více informací na www.freesam.org a www.lidikrve.cz.

Lidi krve

Délka filmu: 85 min, Rok: 2021

Režie: Miroslav Bambušek

Producent: Saša Dlouhý – FREESAM

Koproducent: Česká televize, atelier.doc

Premiéra: podzim 2021

www.lidikrve.cz  | www.bloodkin.tv

 

Hlavní herecké obsazení

Otto Hille – Miloslav König
Ottfried Hille – Karel Dobrý
Leopold Schwarz – Miloslav Mejzlík
Leopold Schwarz za mlada – Juraj Bača
Anna Hille – Tereza Hofová
Henry – Jakub Gottwald
Mišel – Jiří Černý
Lékař – Jakub Folvarčný
Pečovatel – Tomáš Bambušek

 

Tvůrci a štáb

Scénář a režie – Miroslav Bambušek
Producent – Saša Dlouhý
Kamera – Jakub Halousek
Střih – Jan Daňhel
Dramaturgie – Kristián Suda
Hudba – Tomáš Vtípil
Koncepce masek a kostýmů – Zuzana Bambušek Krejzková
Zvuk – Václav Flegl
Výtvarník – Josef Bolf
Výkonný producent – Pavel Vácha
Vedoucí natáčení – Eva Pavlíčková
Architekt – Daniel Tůma
Kreativní producent ČT – Josef Viewegh
Vedoucí Filmového centra ČT – Helena Uldrichová

Eliška Míkovcová

pro Taneční magazín